Vol 2/2018
Vol 2/2018-7 Vol 2/2018-7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: M. Č., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, ve věci stížnosti na neplatnost voleb prezidenta ČR ,
takto:
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. ledna 2018, označeným jako stížnost na neplatnost voleb prezidenta ČR , se navrhovatel domáhal nařízení přepočítání odevzdaných hlasovacích lístků ve svém volebním okrsku č. 1001 v Praze 1, alternativně zopakování voleb v tomto okrsku. Uvedl, že v prvním kole prezidentské volby ve dnech 12. až 13. ledna 2018 v tomto okrsku hlasoval, do volební urny vhodil v oficiální úřední obálce neplatný hlasovací lístek, který si doma vyrobil a k hlasování přinesl, jenž byl jiné barvy a kvality než oficiální hlasovací lístky a jímž za prezidenta republiky volil-dle údajů na tomto lístku - muže, Karla von Habsburg-Lothringen, 57 let, krále českého a císaře rakouského, [bytem] Anif, právoplatného dědice českého trůnu. Okrsková volební komise nemohla tento neplatný hlas přehlédnout, resp. měla jej zaregistrovat jako neplatný a vyřadit, přitom však dle výsledků hlasování v uvedeném volebním okrsku zveřejněných Českým statistickým úřadem na internetové stránce www.volby.cz bylo v tomto okrsku vydáno 587 obálek a zaznamenáno 587 platných hlasů, tedy 100 %. Podle navrhovatele tak okrsková volební komise evidentně jeho neplatný hlas připočetla protiprávně některému z oficiálních kandidátů, vzniká tedy pochybnost o správnosti volebního výsledku v tomto okrsku.
[2] Nejvyšší správní soud v prvé řadě zkoumal, zda jsou splněny procesní podmínky k tomu, aby se mohl zabývat posouzením důvodnosti návrhu, mezi jinými podmínkou včasnosti návrhu.
[3] Podle § 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, se podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu podle soudního řádu správního každý občan zapsaný do stálého seznamu či zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan. Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení může návrh na neplatnost volby prezidenta podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.
[4] Podle § 90 odst. 5 s. ř. s. rozhodne-li soud o neplatnosti části volby prezidenta republiky, určí v usnesení, od kterého úkonu se volba prezidenta republiky bude opakovat. Pokud soud shledá chybu ve výpočtu volebního orgánu při zjišťování výsledku hlasování, uloží příslušným volebním orgánům povinnost upravit zápis o výsledku volby prezidenta republiky a ten vyhlásit.
[5] Dnem určujícím počátek lhůty pro podání návrhu ve věci soudního přezkumu volby prezidenta republiky je tedy den, kdy došlo k vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky Státní volební komisí ve smyslu zákona o volbě prezidenta republiky. Ten rozlišuje na straně jedné celkový výsledek volby prezidenta [srov. § 55 písm. a) ve spojení s § 57] a na straně druhé výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby prezidenta [srov. § 55 písm. b)]. Celkový výsledek volby prezidenta republiky je takový výsledek, jímž došlo ke zvolení prezidenta republiky, tzn. buď jde o výsledek volby po prvním kole, pokud již v něm byl prezident zvolen, nebo výsledek volby ve druhém kole, v němž byl prezident zvolen. Výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby prezidenta je pak výsledek prvního kola volby, v němž ještě nedošlo ke zvolení prezidenta republiky. Zatímco celkový výsledek volby prezidenta republiky je dle § 55 písm. a) zákona o volbě prezidenta republiky oficiálně vyhlašován Státní volební komisí ve Sbírce zákonů, výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby ve Sbírce zákonů zveřejňován není; k jeho zveřejnění dojde dle § 55 písm. b) cit. zákona uveřejněním zápisu Státní volební komise o výsledku volby prezidenta (toliko) na internetových stránkách Ministerstva vnitra určených pro volby.
[6] V prvním kole letošní prezidentské volby ve dnech 12. až 13. ledna 2018 prezident republiky zvolen nebyl, žádný celkový výsledek volby prezidenta republiky proto Státní volební komise ve Sbírce zákonů nevyhlásila; pouze na internetových stránkách Ministerstva vnitra v souladu se zákonem uveřejnila svůj zápis o výsledku volby prezidenta v prvním kole volby.
[7] Z ustanovení § 90 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 66 zákona o volbě prezidenta republiky tedy plyne, že zákon (ve smyslu čl. 58 Ústavy České republiky) zavedl soudní přezkum celé (rozuměj ukončené) volby prezidenta republiky, nikoli již výsledku prvního kola volby, v němž prezident republiky ještě zvolen nebyl. Lhůta k podání návrhu se také podle výslovného znění zákona odvíjí od vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí ve Sbírce zákonů.
[8] Je tedy zřejmé, že navrhovatel podal návrh předčasně, a jakožto návrh předčasný jej Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
[9] Podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2018
Tomáš Langášek předseda senátu
Vol 2/2018-7 Vol 2/2018-7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: M. Č., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, ve věci stížnosti na neplatnost voleb prezidenta ČR ,
takto:
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. ledna 2018, označeným jako stížnost na neplatnost voleb prezidenta ČR , se navrhovatel domáhal nařízení přepočítání odevzdaných hlasovacích lístků ve svém volebním okrsku č. 1001 v Praze 1, alternativně zopakování voleb v tomto okrsku. Uvedl, že v prvním kole prezidentské volby ve dnech 12. až 13. ledna 2018 v tomto okrsku hlasoval, do volební urny vhodil v oficiální úřední obálce neplatný hlasovací lístek, který si doma vyrobil a k hlasování přinesl, jenž byl jiné barvy a kvality než oficiální hlasovací lístky a jímž za prezidenta republiky volil-dle údajů na tomto lístku - muže, Karla von Habsburg-Lothringen, 57 let, krále českého a císaře rakouského, [bytem] Anif, právoplatného dědice českého trůnu. Okrsková volební komise nemohla tento neplatný hlas přehlédnout, resp. měla jej zaregistrovat jako neplatný a vyřadit, přitom však dle výsledků hlasování v uvedeném volebním okrsku zveřejněných Českým statistickým úřadem na internetové stránce www.volby.cz bylo v tomto okrsku vydáno 587 obálek a zaznamenáno 587 platných hlasů, tedy 100 %. Podle navrhovatele tak okrsková volební komise evidentně jeho neplatný hlas připočetla protiprávně některému z oficiálních kandidátů, vzniká tedy pochybnost o správnosti volebního výsledku v tomto okrsku.
[2] Nejvyšší správní soud v prvé řadě zkoumal, zda jsou splněny procesní podmínky k tomu, aby se mohl zabývat posouzením důvodnosti návrhu, mezi jinými podmínkou včasnosti návrhu.
[3] Podle § 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů, se podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu podle soudního řádu správního každý občan zapsaný do stálého seznamu či zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan. Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení může návrh na neplatnost volby prezidenta podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta.
[4] Podle § 90 odst. 5 s. ř. s. rozhodne-li soud o neplatnosti části volby prezidenta republiky, určí v usnesení, od kterého úkonu se volba prezidenta republiky bude opakovat. Pokud soud shledá chybu ve výpočtu volebního orgánu při zjišťování výsledku hlasování, uloží příslušným volebním orgánům povinnost upravit zápis o výsledku volby prezidenta republiky a ten vyhlásit.
[5] Dnem určujícím počátek lhůty pro podání návrhu ve věci soudního přezkumu volby prezidenta republiky je tedy den, kdy došlo k vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky Státní volební komisí ve smyslu zákona o volbě prezidenta republiky. Ten rozlišuje na straně jedné celkový výsledek volby prezidenta [srov. § 55 písm. a) ve spojení s § 57] a na straně druhé výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby prezidenta [srov. § 55 písm. b)]. Celkový výsledek volby prezidenta republiky je takový výsledek, jímž došlo ke zvolení prezidenta republiky, tzn. buď jde o výsledek volby po prvním kole, pokud již v něm byl prezident zvolen, nebo výsledek volby ve druhém kole, v němž byl prezident zvolen. Výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby prezidenta je pak výsledek prvního kola volby, v němž ještě nedošlo ke zvolení prezidenta republiky. Zatímco celkový výsledek volby prezidenta republiky je dle § 55 písm. a) zákona o volbě prezidenta republiky oficiálně vyhlašován Státní volební komisí ve Sbírce zákonů, výsledek volby prezidenta republiky po prvním kole volby ve Sbírce zákonů zveřejňován není; k jeho zveřejnění dojde dle § 55 písm. b) cit. zákona uveřejněním zápisu Státní volební komise o výsledku volby prezidenta (toliko) na internetových stránkách Ministerstva vnitra určených pro volby.
[6] V prvním kole letošní prezidentské volby ve dnech 12. až 13. ledna 2018 prezident republiky zvolen nebyl, žádný celkový výsledek volby prezidenta republiky proto Státní volební komise ve Sbírce zákonů nevyhlásila; pouze na internetových stránkách Ministerstva vnitra v souladu se zákonem uveřejnila svůj zápis o výsledku volby prezidenta v prvním kole volby.
[7] Z ustanovení § 90 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 66 zákona o volbě prezidenta republiky tedy plyne, že zákon (ve smyslu čl. 58 Ústavy České republiky) zavedl soudní přezkum celé (rozuměj ukončené) volby prezidenta republiky, nikoli již výsledku prvního kola volby, v němž prezident republiky ještě zvolen nebyl. Lhůta k podání návrhu se také podle výslovného znění zákona odvíjí od vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí ve Sbírce zákonů.
[8] Je tedy zřejmé, že navrhovatel podal návrh předčasně, a jakožto návrh předčasný jej Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
[9] Podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2018
Tomáš Langášek předseda senátu