VSOL 2 To 66/2016
Datum rozhodnutí: 18.10.2016
Dotčené předpisy: § 178a odst. 1 předpisu č. 40/2009Sb. TZ



ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY


Vrchní soud v Olomouci projednal ve veřejném zasedání dne 18. října 2016 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Zbožínka a soudců JUDr. Vladimíra Štefana a JUDr. Martiny Kouřilové, Ph.D., odvolání obžalovaných M. G. A., V. S. A., S. A. I., A. S. A., Y. M. I., G. M. B., Y. S. D., D. H. a N. G. a státního zástupce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.6.2016, č.j. 34 T 11/2015-4350, a rozhodl t a k t o :

I. Podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. d), odst. 2 tr.ř. se z podnětu odvolání obžalovaných Y. M. I. a N. G. a státního zástupce podaného v neprospěch obžalovaného Y. M. I. napadený rozsudek částečně zrušuje, a to u obou jmenovaných obžalovaných ve výrocích o uložených trestech.

Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr.ř. se n o v ě r o z h o d u j e tak, že se nově u k l á d á

obžalovanému
Y. M. I.,
(alias D. F.), Bulharská republika, občan Bulharské republiky, trvale bytem Bulharská republika, S. Z., V., t.č. ve vazbě ve Vazební věznici Brno-Bohunice od 14.11.2014,

při nezměněném výroku o vině v bodech 1) a 12) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku a přečinem v bodě 13) ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr.zákoníku

podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr.zákoníku, ú h r n n ý trest odnětí svobody na 10 (deset) let.

Podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku se pro výkon takto uloženého trestu zařazuje do věznice se zvýšenou ostrahou.

Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku se obžalovanému ukládá trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou.

Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku se obžalovanému ukládá trest propadnutí věci, a to

- 1 ks mobilního telefonu zn. SAMSUNG 1205T, černé barvy, IMEI 35623303054008, uložen na PČR, KŘP Jihomoravského kraje, OKTE Brno, ul. Kounicova č. 24.

Obžalovanému N. G.,
občan České republiky, trvale bytem ulice Z., O.-M. H., osoba samostatně výdělečně činná, ulice F. Š., O.,

při nezměněném výroku o vině v bodě 15) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku, pro který byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.5.2015, č.j. 73 T 50/2015-40, který nabyl právní moci dne 27.5.2015, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 23.6.2016, č.j. 73 T 50/2015-63, které nabylo právní moci dne 23.6.2016,

podle § 283 odst. 2 tr.zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr.zákoníku, s o u h r n n ý trest odnětí svobody na 2 (dva) roky nepodmíněně.

Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr.zákoníku se pro výkon takto uloženého trestu zařazuje do věznice s dozorem.

Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr.zákoníku se obžalovanému u k l á d á trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na 20 (dvacet) měsíců.

Podle § 43 odst. 2 tr.zákoníku se současně z r u š u j e výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.5.2015, č.j. 73 T 50/2015-40, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 23.6.2016, č.j. 73 T 50/2015-63, a všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke zrušení pozbyla podkladu.

III. V ostatních výrocích z ů s t á v á napadený rozsudek nezměněn.

IV. Podle § 256 tr.ř. se odvolání obžalovaných M. G. A., V. S. A., S. A. I., A. S. A., G. M. B., Y. S. D., D. H. a státního zástupce podaného v neprospěch obžalovaného Y. S. D. z a m í t a j í .
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.6.2016, č.j. 34 T 11/2015-4350, byl obžalovaný M. G. A. uznán vinným v bodech 1) - 5) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr.zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný V. S. A. v bodech 1), 2) a 5) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr.zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný S. A. I. v bodech 2) a 6) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný A. S. A. v bodě 2) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný Y. M. I. v bodech 1) a 12) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, v bodě 13) přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr.zákoníku, obžalovaný B. M. D. v bodě 1) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný I. A. H. v bodech 7), 8) a 10) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr.zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný G. M. B. v bodech 3), 10) a 11) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr.zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaný Y. S. D. v bodech 8) a 9) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku, obžalovaná D. H. v bodě 14) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr.zákoníku a obžalovaný N. G. v bodě 15) zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku, kterých se měli dopustit tím, že

ač všichni obžalovaní věděli, že buď převážejí, nabízejí, prodávají, zprostředkovávají prodej tablet, a to Sudafed, jenž obsahuje 60 mg hydrochloridu pseudoefedrinu v jedné tabletě, a Cirrus, jenž obsahuje 120 mg hydrochloridu pseudoefedrinu v jedné tabletě, které jsou určeny k výrobě drogy pervitin a takto jednali, ačkoliv nebyli držiteli povolení dle § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, přičemž pseudoefedrin je jako prekursor zařazen do Tabulky I podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a v návaznosti na to i v kategorii 1 přílohy I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) číslo 273/2004 a v kategorii 1 přílohy Nařízení Rady (ES) číslo 111/2005 a droga pervitin, chemicky definovaná jako metamfetamin je uvedena v příloze číslo 5 k Nařízení vlády o seznamech návykových látek číslo 463/2013 Sb., jako psychotropní látka zařazená do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, a byli si vědomi toho, že tyto tablety obsahují pseudoefedrin a budou zneužity při nedovolené výrobě psychotropní látky pervitin, a to i vzhledem k tomu, že se jednalo o tablety vyloupané z originálních blistrů a balené po velkých množstvích v sáčcích,
přesto

1)
obžalovaní M. G. A., V. S. A., Y. M. I. a B. M. D.:

nejméně v době od 3.11.2014 do 14.11.2014 , po vzájemné dohodě M. G. A. a V. S. A. společně s dalšími pachateli v Bulharské republice zrealizovali dovoz 10 balíků tablet léčiva Cirrus o celkové hmotnosti 10.638,5 g z Bulharské republiky do České republiky tak, že M. G. A. pro účely dovozu tohoto množství tablet vyslal V. S. A. z České republiky do Bulharské republiky vozidlem VW Passat a sám do Bulharské republiky rovněž vycestoval ve společnosti Y. M. I. za účelem obstarání požadovaného množství Cirrusu od I. T. T. zvaného Ten z pohádek , kterému za tímto účelem již dříve společně s V. S. A. předali finanční prostředky, načež po zajištění požadovaného množství Cirrusu I. T. T., který jej podle pokynů M. G. A. dne 12.11.2014 předal V. S. A. a Y. M. I., a ti na základě dalších pokynů M. G. A. nabalili dovezený Cirrus do sáčků o hmotnosti po 1 kg a poté takto nabalený Cirrus V. S. A. dne 13.11.2014 kolem 7:50 hodin předal v Bulharské republice R. L. D., který podle pokynů M. G. A. ukryl Cirrus do rezervního kola, po ukrytí Cirrusu předal R. L. D. rezervní kolo s ukrytými tabletami Cirrusu V. S. A. a ten jej společně s Y. M. I. a B. M. D., kterého za účelem dovozu tablet do České republiky najal M. G. A., uložil do vozidla Mercedes Vito bulharské imatrikulace, přičemž krátce poté vyjeli z Bulharska do České republiky s ukrytými balíky Cirrusu ve vozidle Mercedes Vito B. M. D. a Y. M. I., které na cestě doprovázel vozidlem VW Passat V. S. A., dne 14.11.2014 kolem 5:40 hodin projela obě vozidla postupně přes hraniční přechod v Lanžhotě ze Slovenské republiky do České republiky, kde nedaleko za hraničním přechodem bylo hlídkou celního úřadu vozidlo Mercedes Vito zastaveno a při kontrole vozidla bylo výše uvedených 10 balíků tablet Cirrusu nalezeno ukrytých uvnitř rezervního kola, přičemž z tablet Cirrusu o celkové váze 10.638,5 g je možno vyrobit cca 2.313,6 g pervitinu, přičemž se daného jednání dopustili jako členové organizované skupiny působící přinejmenším na území Turecka, Bulharské a České republiky,

2)
obžalovaní M. G. A., V. S. A., S. A. I. a A. S. A.:

v době od 29.10.2014 do 27.11.2014 M. G. A. a V. S. A. po seznámení se s J. Z. osobou vystupující podle § 102a odst. 1 písm. a) tr.ř., tomuto nabídli k prodeji celkem 50 kg léčiva Cirrus, a to tak, že prvotní nabídku učinili dne 29.10.2014 v době od 18:42 hodin do 18:58 hodin v prostorách restaurace v I. v O.-D., deklarovali mu, že toto množství bude nabaleno v 50 sáčcích po 1 kg Cirrusu, přičemž tablety měly být dodány zhruba v termínu 19. 20.11.2014, přitom se také dohodli, že J. Z. hned na zkoušku prodají vzorek tablet Cirrusu v množství 2 kg,

následně téhož dne v baru i. u restaurace Č. k. v O., na ulici V. K., před 20:00 hodinou, na žádost M. G. A. S. A. I. zajistil nákup vyloupaných tablet ze 400 blistrů léčiva Cirrus, balených ve 4 igelitových sáčcích o celkové hmotnosti 2.162 kg, které převzal V. S. A., a který toto množství Cirrusu poté dovezl na parkoviště před I. v O.-D., kde uvedené množství tablet Cirrusu prodal ve 20:03 hodin ve vozidle J. Z. za předem dohodnutou cenu 80.000 Kč, přičemž z uvedeného množství tablet Cirrus uvedené hmotnosti lze vyrobit cca 395 g pervitinu,

následně u schůzky konané dne 19.11.2014 v době kolem 18:15 hodin v prostorách kavárny v obchodním centru T. na ulici P. v O.-H. proběhlé mezi M. G. A. a V. S. A. a J. Z. byla na žádost J. Z. dodávka tablet odsunuta, a při následných telefonických kontaktech byla další schůzka mezi nimi stanovena na 26.11.2014 a dodávka tablet na 27.11.2014,

přičemž v mezidobí M. G. A. a V. S. A. společně se S. A. I. dohodli, že S. A. I. opatří co největší množství tablet léčiva Cirrus za účelem dalšího prodeje tablet J. Z., do 27.11.2014 V. S. A. opatřil od mužů bulharské národnosti, jejichž přezdívky jsou D. a Z., celkem 7 kg tablet léčiva Cirrus a S. A. I. k datu 25.11.2014 opatřil u dosud nezjištěného zdroje 12 kg tablet léčiva Cirrus, načež ve dnech 25.11.2014 26.11.2014 poskytl S. A. I. přesně nezjištěnou finanční hotovost pro nákup dalších 10 kg tablet Cirrus v Polské republice, přičemž dne 25.11.2014 M. G. A., V. S. A. a A. S. A. společně s dalším neustanoveným pachatelem bulharské národnosti odjeli z V. do O. a ještě téhož dne všichni uvedení odjeli z O. do V., kde A. S. A. opatřil od dosud nezjištěného zdroje potřebných 10 kg tablet Cirrus a opět všichni je dopravili do O., kde tablety Cirrus předali S. A. I. nedaleko restaurace Č. k. na ulici V. K.,

dne 27.11.2014 v době kolem 11:00 hodin M. G. A. a V. S. A. přijeli společně vozidlem značky VW Passat CC na parkoviště před Obchodní centrum T. v O.-H., ulice P. na předem dohodnutou schůzku s J. Z. ohledně předem dohodnutého prodeje 29 kg léků Cirrus, a když se u J. Z. ujistili, že má peníze na nákup Cirrusu, sdělili mu, že se na stejné místo vrátí za 10 minut i se zbožím, načež od T. odjeli k restauraci Č. k. na ulici V. K., kde zjištěné skutečnosti sdělili S. A. I. a A. S. A., kteří přistavili vozidlo zn. Renault Clio, v jehož zavazadlovém prostoru byl uložen kufr s 29 kg léčiva Cirrus,

poté kolem 11:20 hodin všichni čtyři odjeli na uvedené parkoviště u T., přičemž V. S. A. přijel vozidlem zn. Renault Clio a zaparkoval s tímto vozidlem vedle vozidla J. Z., dále za ním přijel na popsané parkoviště vozidlem VW Passat M. G. A. společně se S. A. I. a A. S. A., M. G. A. s V. S. A. otevřeli zavazadlový prostor vozidla Renault Clio, aby přesvědčili J. Z., že skutečně přivezli předem slíbených 29 kg Cirrusu, poté V. S. A. uložil cestovní kufr s 29 kg Cirrusu do vozidla K. K. (osoba vystupující podle § 102a odst. 1 písm. a/ tr.ř.) a M. G. A. si přisedl do vozidla k J. Z., který mu dohodnutou částku 1.025.000 Kč za Cirrus vyplatil a krátce poté byli všichni na místě zadrženi, přičemž z přesného množství zajištěného Cirrusu o celkové hmotnosti 28.817,6 g je možno vyrobit cca 5,6 kg pervitinu, přičemž obžalovaní se daného jednání dopustili jako členové organizované skupiny působící přinejmenším na území Polské a České republiky,

3)
obžalovaní M. G. A. a G. M. B.:

v přesně nezjištěné době, nejméně od června 2013 do 15. února 2014 si společně opatřovali z Bulharské republiky od R. L. D. tablety Sudafed a tyto tablety v O. přechovávali za účelem dalšího prodeje a následně v O. i jinde opakovaně poskytovali dalším osobám, mezi nimi také spoluobžalovanému I. A. H., S. S. I. /alias F./ a dalším nezjištěným odběratelům, a takto ve výše uvedeném období od R. L. D. nakoupili vyloupané tablety Sudafed asi v 10 případech, při každém dovozu nejméně z 3.000 a nejvíce z 15.000 ks blistrů, což za uvedené období představuje cca 108 kg tablet Sudafed, z nichž lze vyrobit cca 14,9 kg pervitinu,

4)
obžalovaný M. G. A.:

nejméně od 16.2.2014 do 8.6.2014 si opakovaně od I. T. T. případně z dalších nezjištěných zdrojů opatřoval léky Sudafed a Cirrus, tyto léky v O. přechovával za účelem dalšího prodeje a následně v O. i jinde opakovaně poskytoval dalším osobám, a to buď sám osobně, nebo prostřednictvím dalších osob, které jednaly podle pokynů, kdy takto nejméně:

od 11.2.2014 do 15.3.2014 úkoloval D. H., aby z jím určeného místa postupně a opakovaně vyzvedla a poté mu doručila za účelem prodeje dalším dosud neustanoveným odběratelům, nebo aby přímo doručila konkrétním odběratelům mužům, kterým říkali D., F., spoluobžalovanému N. G. a řadě dalším dosud neustanoveným odběratelům vyloupané tablety Sudafed z nejméně 2.350 blistrů, tj. 23.500 tablet o celkové hmotnosti cca 6.040 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 834 g pervitinu,
dne 13.3.2014 v době kolem 15:05 hodin úkoloval dosud neustanoveného muže ve vozidle značky Mercedes S300, bulharské imatrikulace, k tomu, aby neustanovenému muži, kterého sám oslovoval P., předal u prodejny L. na ulici U S. vyloupané tablety z 200 balení léčiva Sudafed, tj. 2.000 tablet o celkové hmotnosti cca 514 g Sudafedu, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 71 g pervitinu,
dne 20.3.2014 v době kolem 17:50 hodin úkoloval spoluobžalovaného Y. S. D. k tomu, aby spoluobžalovanému N. G. prodal za částku 45.000 Kč na parkovišti za hernou B. na ulici H. vyloupané tablety z 500 balení léčiva červený Sudafed, tj. 6.000 tablet o celkové hmotnosti cca 1.542 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 213 g pervitinu,
dne 23.3.2014 v době kolem 19:10 hodin předal prostřednictvím neustanovené ženy spoluobžalovanému N. G. poblíže školy na ulici Z. vyloupané tablety z 200 balení léčiva Sudafed, tj. 2.000 tablet o celkové hmotnosti cca 514 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 71 g pervitinu,
dne 18.6.2014 v době kolem 13:45 hodin předal dosud neustanovenému odběrateli užívajícímu telefonní číslo XXXXXXX tablety nejméně ze 400 balení léčiva Sudafed, tj. 4.000 tablet o celkové hmotnosti cca 1.028 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 142 g pervitinu,

a dalším dosud přesně neustanoveným osobám poskytnul, prodal nebo předal ve výše uvedeném období blíže nezjištěné množství léčiva Cirrus a Sudafed,

5)
obžalovaní M. G. A. a V. S. A.: v přesně nezjištěném období, nejméně od 9.6.2014 do 14.11.2014 , se jako členové organizované skupiny pachatelů, která působila přinejmenším na území Bulharské republiky, Turecka a České republiky, zapojili do obchodu s tabletami Cirrus tím způsobem, že M. G. A. v Bulharské republice dohodl předem podmínky tohoto obchodu s I. T. T., alias Ten z pohádek , a dle těchto podmínek pak od něho nejméně v 6 případech nakoupili z blistrů vyloupané tablety Cirrus, které si I. T. T. opatřoval u dosud neznámého zdroje v Turecku, za tablety Cirrus platil M. G. A. I. T. T. předem a finanční hotovost mu vozil společně s V. S. A. na předem dohodnutá místa v Rumunsku nebo Srbsku, načež po několika dnech po předání peněz I. T. T. po svých kurýrech M. G. A. posílal na předem dohodnutá místa v Rumunsku, v Polsku i v ČR v O. odpovídající množství tablet Cirrus, které na dohodnutých místech v uvedených státech vždy od kurýrů přebíral V. S. A., který tyto tablety Cirrus dovážel do O. a předával je M. G. A. za účelem dalšího prodeje a část dovezených tablet, které předem sám zaplatil, si ponechával V. S. A. a sám je také v O. prodával, přičemž ve výše uvedeném období takto zakoupili od I. T. T. nejméně 161 kg tablet Cirrus, které dovezli na území České republiky, kde je dále prodávali, přičemž z uvedeného množství lze vyrobit cca 32 kg pervitinu,

6)
obžalovaný S. A. I.:

od přesně nezjištěné doby, nejméně však od 15.3.2014 do října 2014 na různých místech v O., mimo jiné v O.-H. poblíž Hotelového domu H. a herny B., opakovaně předával nebo prodával tablety Sudafed nebo Cirrus dalším odběratelům, kterým prodával také pervitin, kdy takto přinejmenším konkrétně:
- dne 15.3.2014 předal spoluobžalované D. H. vyloupané tablety Sudafed z 500 blistrů, tj. 5.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.285 g, která celé toto množství tablet Sudafed ihned předala podle pokynu spoluobžalovaného M. G. A. spoluobžalovanému N. G., přičemž z tohoto množství lze vyrobit 177 g pervitinu,
- v době od 28.6.2014 do 8.7.2014 prodal dosud neustanovenému muži vystupujícím pod jménem P. vyloupané tablety Sudafed nejméně ze 150 blistrů, tj. 1.500 ks tablet o celkové hmotnosti cca 386 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 54 g pervitinu, a dále mu v tomto období a dne 17.7.2014 prodal nejméně ve 4 případech pervitin v množství nejméně 7,5 g,
- v době od 7.7.2014 do 7.8.2014 prodal za nezjištěnou cenu dosud neustanovenému muži vystupujícím pod jménem T. vyloupané tablety Sudafed nejméně z 300 blistrů, tj. 3.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 771 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 106 g pervitinu,
- v době od 10.7.2014 do 19.8.2014 prodal dosud neustanovené ženě vystupující pod jménem L. vyloupané tablety červený Sudafed nejméně ze 150 blistrů, tj. 1.800 ks tablet o celkové hmotnosti cca 463 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 64 g pervitinu, dále vyloupané tablety Cirrus nejméně z 850 blistrů, tj. 11.900 ks tablet o celkové hmotnosti cca 4.486 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 879 g pervitinu,
- dne 16.8.2014 prodal za nezjištěnou cenu S. S. I. (alias F. nebo J.) vyloupané tablety Cirrus nejméně z 30 blistrů, tj. 420 ks tablet o celkové hmotnosti 158 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 31 g pervitinu,
- v přesně nezjištěné době v průběhu měsíce října 2014 nejméně ve 2 případech poskytl za účelem dalšího prodeje spoluobžalovanému I. A. H. tablety Sudafed a Cirrus, vyloupané vždy nejméně z 200 balení, tj. 4.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.028 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 142 g pervitinu,
- v době od 3.8.2014 do 19.8.2014 prodal dosud neustanovené ženě vystupující pod jménem T. nejméně 12 g pervitinu,
- v době od 15.8.2014 do 17.8.2014 prodal dosud neustanovenému muži vystupujícím pod jménem V. nejméně 3 g pervitinu,
- dne 16.8.2014 prodal za nezjištěnou cenu dosud neustanovené ženě nejméně 1 g pervitinu,
- v přesně nezjištěné době od října 2013 do června 2014 v O. postupně poskytoval k vlastnímu užití i k dalšímu prodeji pervitin spoluobžalovanému Y. M. I. v přesně nezjištěném množství,
- dne 27.11.2014 přechovával pro účely dalšího prodeje 4 sáčky s rychlouzávěrem, obsahující pervitin o celkové hmotnosti 2,42 g, obsahující 78,6 % metamfetaminu báze, tedy 1,90 g účinné látky metamfetaminu hydrochloridu, 7)
obžalovaný I. A. H.:

od přesně nezjištěné doby, nejméně však od 5.2.2014 do 27.11.2014 v O. v okolí Hotelového domu H. a jinde si opakovaně od spoluobžalovaných M. G. A., G. M. B., D. H., Y. S. D., S. A. I. a dalších osob, stíhaných samostatně, opatřoval léky Sudafed a Cirrus, tyto léky v O. i jinde opakovaně poskytoval dalším osobám, které z nich vyrábějí pervitin, kdy takto minimálně:

- v období nejméně od 6.2.2014 do 18.6.2014 postupně prodal M. Č . vyloupané tablety červený Sudafed nejméně z 6.417 blistrů, tj. 77.004 ks tablet o celkové hmotnosti cca 19,8 kg, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 2.732 g pervitinu, a vyloupané tablety Cirrus z 200 blistrů, tj. 2.800 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.056 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 207 g pervitinu,
- v období od 5.2.2014 do 30.6.2014 postupně prodal D. K. vyloupané tablety Cirrus nejméně z 1.870 blistrů, tj. 26.180 ks tablet o celkové hmotnosti 9.870 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 1.935 g pervitinu, a vyloupané tablety červený Sudafed nejméně z 400 blistrů, tj. 4.800 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.234 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 170 g pervitinu,
- v období nejméně od 8.2.2014 do 23.3.2014 prodal V. S. vyloupané tablety Cirrus nejméně z 1.300 blistrů, tj. 18.200 ks tablet o celkové hmotnosti cca 6.861 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 1.345 g pervitinu,
- v období nejméně od 10.2.2014 do 20.4.2014 prodal neustanovenému muži vystupujícím pod jménem V. vyloupané tablety Sudafed nejméně z 790 blistrů, tj. 7.900 ks tablet o celkové hmotnosti cca 2.030 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 280 g pervitinu,
- dne 11.2.2014 v době kolem 16:56 hodin si opatřil v O.-H., na parkovišti za hernou B. na ulici H., od dalšího pachatele, stíhaného samostatně, celkem 1.428 ks tablet léčiva Cirrus o celkové hmotnosti cca 556,6 g, které téhož dne kolem 17:00 hodin na stejném místě prodal za částku 20.000 Kč J. Z., přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 100,97 g pervitinu,
- ve dnech 30.3.2014, 10.4.2014, 17.4.2014 a 23.4.2014 v O.-H., na ulici H., ve vozidle značky Peugeot postupně prodal T. K. vyloupané tablety Cirrus nejméně ze 730 blistrů, tj. 10.220 tablet o celkové hmotnosti cca 3.853 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 755 g pervitinu,
- v období nejméně od měsíce února 2014 do 27.11.2014 prodal dalším dosud blíže neustanoveným osobám vyloupané tablety červený Sudafed nejméně z 1.250 blistrů, tj. 15.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 3.855 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 532 g pervitinu, a vyloupané tablety Cirrus nejméně z 300 blistrů, tj. 4.200 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.583 g, přičemž z tohoto množství lez vyrobit cca 310 g pervitinu,
- a dalším přesně neustanoveným osobám prodal ve výše uvedeném období nejméně od 11.2.2014 do 27.11.2014 blíže nezjištěné množství pervitinu, přičemž dne 27.11.2014 kolem 14:00 hodin v O.-H. u sebe přechovával pro účely dalšího prodeje 63 ks igelitových sáčků s tlakovým uzávěrem, obsahujících celkem 34,403 g metamfetaminu s obsahem 76,7 % metamfetaminu báze, tj. 26,38 g účinné látky,

8)
obžalovaní I. A. H. a Y. S. D.:

v noci ze 7.4.2014 na 8.4.2014 Y. S. D. dovezl z Polské republiky do České republiky do O. osobním motorovým vozidlem značky Renault Mégane, polské imatrikulace ... na základě telefonické objednávky učiněné dne 7.4.2014 I. A. H. nejméně 15.412 ks tablet Cirrus o celkové hmotnosti 5,1 kg, přičemž dne 8.4.2014 v dopoledních hodinách stejným vozidlem oba odjeli za účelem prodeje těchto tablet z O. do B., kde kolem 12:52 hodin na parkovišti Z. na ulici T. I. A. H. za účasti Y. S. D. prodal J. Z. uvedené množství tablet léčiva Cirrus za částku 7.000 Euro, kterou I. A. H. vyplatil K. Č. (osoba vystupující podle § 102a odst. 1 písm. a/ tr.ř.), přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 1.089,75 g pervitinu,

9)
obžalovaný Y. S. D.:

dne 20.3.2014 v době kolem 17:50 hodin na parkovišti za hernou B. na ulici H. v O. podle telefonických pokynů spoluobžalovaného M. G. A. prodal spoluobžalovanému N. G. za částku 45.000 Kč vyloupané tablety červený Sudafed z 500 blistrů, tj. 6.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.542 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 213 g pervitinu,

10)
obžalovaní I. A. H. a G. M. B.: dne 10.7.2014 v době od 18:00 hodin do 18:40 hodin v O.-H. si G. M. B. na adrese K. opatřil z dosud nezjištěného zdroje 4.733 ks tablet léčiva Sudafed o celkové hmotnosti 1.213,94 g, které byly zabaleny ve 4 modrých pytlích, a které postupně na dvakrát předal I. A. H. za účelem dalšího prodeje, kdy I. A. H. všechny tyto 4 modré pytlíky ihned po zmíněných předávkách, postupně ve dvou případech, prodal v O.-H. na parkovišti u hypermarketu T. na ulici N. R. J. Z. za celkovou částku 44.000 Kč, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 167,33 g pervitinu,

11)
obžalovaný G. M. B.: od přesně nezjištěné doby, nejméně však od 25.3.2014 do 27.11.2014 , si opakovaně u nezjištěného zdroje opatřoval léky Sudafed a Cirrus, tyto léky v O. přechovával za účelem dalšího prodeje a následně v O. i jinde opakovaně poskytoval dalším osobám, a to buď sám osobně, nebo prostřednictvím dalších osob, které jednaly podle jeho pokynů, kdy takto: - v době od 8.5.2014 do 16.10.2014 na různých místech v O., nejčastěji před Hotelovým domem H., opakovaně prodal sám nebo prostřednictvím D. H. Z. K. vyloupané tablety červený Sudafed z nejméně 835 blistrů, tj. 10.020 ks tablet o celkové hmotnosti cca 2.575 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 355 g pervitinu,
- dne 21.7.2014 v době po 15:00 hodině úkoloval D. H., aby z blíže nezjištěného místa vyzvedla a poté podle jeho pokynů doručila spoluobžalovanému I. A. H. za účelem dalšího prodeje vyloupané tablety červený Sudafed z 300 balení, tj. 3.600 ks tablet o celkové hmotnosti cca 925 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 128 g pervitinu,
- dne 22.8.2014 v době kolem 20:00 hodin v O.-D., na parkovišti u restaurace Č. k. na ulici V. K. prodal za částku 22.000 Kč J. Z. vyloupané tablety červený Sudafed z 200 blistrů, které byly zabaleny ve 2 červených sáčcích, tj. 2.400 ks tablet o celkové hmotnosti cca 609 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 83 g pervitinu,
- dne 4.9.2014 po 20:00 hodině úkoloval D. H., aby na blíže nezjištěném místě podle jeho pokynů prodala za částku 9.000 Kč dosud blíže neustanovenému muži, kterého jmenovali J., vyloupané tablety červený Sudafed z 90 blistrů, tj. 1.080 ks tablet o celkové hmotnosti cca 278 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 38 g pervitinu,
- dne 5.9.2014 v době kolem 15:00 hodin úkoloval D. H., aby u I. v O.-D. podle jeho pokynů předala dosud blíže neustanovenému muži vyloupané tablety červený Sudafed z 200 blistrů, tj. 2.400 ks tablet o celkové hmotnosti cca 617 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 85 g pervitinu, a vyloupané tablety Cirrus z 200 blistrů, tj. 2.800 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.056 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 207 g pervitinu,
- dne 25.9.2014 v době kolem 15:30 hodin úkoloval D. H., aby u I. v O.-D. podle jeho pokynů prodala za částku 10.500 Kč dosud blíže neustanovenému muži vyloupané tablety červený Sudafed ze 100 blistrů, tj. 1.200 ks tablet o celkové hmotnosti cca 308 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 42 g pervitinu,
- přesně nezjištěného dne v době od 24.11.2014 do 27.11.2014 přechovával u D. H. v bytě na ulici E. v O.-V. k další distribuci celkem 13 balíčků tablet Sudafed o celkové hmotnosti 1.868,8 g, přičemž z toho množství lze vyrobit cca 258 g pervitinu, a 1 balíček tablet Cirrus o hmotnosti 170 g, 28 ks tablet Cirrusu, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 35 g pervitinu,
- a dalším dosud přesně neustanoveným osobám prodal ve výše uvedeném období blíže nezjištěné množství léčiva Cirrus a Sudafed,

12)
obžalovaný Y. M. I.:

od blíže nezjištěné doby, nejméně však od měsíce října 2013 do měsíce června 2014 na různých místech v O., především pak na území městského obvodu O.-H., u Hotelového domu H. na ulici H., v jeho okolí a jinde, zčásti zdarma a zčásti za úplatu, poskytoval jiným blíže neustanoveným osobám k dalšímu užití psychotropní látku metamfetamin (pervitin), mezi nimi také L. Š., kterému v období od května 2014 do června 2014 postupně prodal nejméně v 6 případech celkem asi 1,2 g pervitinu za celkovou částku 1.200 Kč, M. Š., které v období od měsíce října 2013 do měsíce ledna 2014 zdarma poskytnul přesně nezjištěné množství pervitinu,

13)
obžalovaný Y. M. I.:

dne 8.7.2014 kolem 19:05 hodin v O. Z., po ulici Č. řídil po předchozím užití metamfetaminu (pervitinu) osobní motorové vozidlo značky Opel Corsa, polské imatrikulace, kdy při jízdě nerespektoval na semaforu křižovatky ulic S. a Č. červený světelný signál Stůj , na tento červený světelný signál projel křižovatkou, čímž na sebe upoutal pozornost policejní hlídky, která ho bezprostředně poté ve vozidle zastavila na ulici Č., po provedeném odběru jeho krve dne 8.7.2014 ve 21:40 hodin byla následným znaleckým zkoumáním v jeho krvi prokázána přítomnost metamfetaminu a jeho metabolitu amfetaminu a zjištěna koncentrace metamfetaminu ve výši 118 ng/ml a amfetaminu ve výši 20 ng/ml,

14)
obžalovaná D. H.: od přesně nezjištěné doby, nejméně však od 11.2.2014 do 27.11.2014 v O. podle pokynů spoluobžalovaných M. G. A. a G. M. B., kterým pomáhala balit vyloupané tablety Sudafed nebo Cirrus do požadovaného množství, a poté nabalené množství vyloupaných tablet Sudafed nebo Cirrus za účelem dalšího prodeje jednak přechovávala na různých místech, jednak předávala na smluvených místech spoluobžalovaným M. G. A. nebo G. M. B., anebo vyloupané tablety Sudafed a Cirrus prodávala podle jejich pokynů dalším odběratelům, kdy takto přinejmenším konkrétně:

- v době od 12.2.2014 do 15.3.2014 dle pokynů spoluobžalovaného M. G. A. tomuto doručila z bytu, ve kterém tablety přechovávala, balení tablet za účelem prodeje dalším dosud neustanoveným odběratelům, nebo přímo doručila konkrétním odběratelům, a to S. S. I. (alias F. nebo J.), a spoluobžalovanému N. G., které jí dle pokynů spoluobžalovaného M. G. A. doručil S. A. I., a řadě dalším dosud neustanoveným odběratelům, vyloupané tablety Sudafed z nejméně 2.350 blistrů, tj. 23.500 tablet o celkové hmotnosti cca 6.040 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 834 g pervitinu,

- v době od 21.7.2014 do 7.11.2014 dle pokynů spoluobžalovaného G. M. B. na různých místech v O., zejména v okolí Hotelového domu H. prodávala uvedené tablety:
- nejméně v jednom případě spoluobžalovanému I. A. H., kterému prodala vyloupané tablety červeného Sudafedu z 300 blistrů, tj. 3.600 ks tablet o celkové hmotnosti cca 925 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 128 g pervitinu,
- nejméně v jednom případě Z. K., které prodala za částku 10.000 Kč vyloupané tablety červeného Sudafedu ze 100 blistrů, tj. 1.200 ks tablet o celkové hmotnosti cca 308 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 42 g pervitinu,
- S. S. I. (zvanému F. nebo J.) ve 2 případech prodala vyloupané tablety červeného Sudafedu z celkem 90 blistrů, tj. 1.080 ks tablet o celkové hmotnosti cca 278 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 38 g pervitinu,
- dalším neustanoveným odběratelům prodala vyloupané tablety červeného Sudafedu z nejméně 300 blistrů, tj. 3.600 ks tablet o celkové hmotnosti cca 925 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 128 g pervitinu, a vyloupané tablety Cirrus z 200 blistrů, tj. 2.800 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.056 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 207 g pervitinu,
- dne 15.9.2014 v blíže nezjištěné době do 14:28 hodin na blíže nezjištěném místě předala s příslibem pozdější platby 15.000 Kč D. K. G. (alias T.) vyloupané tablety Cirrus z 200 blistrů, tj. 2.800 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.056 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit cca 207 g pervitinu,
- dne 27.11.2014 ve svém bytě přechovávala společně se spoluobžalovaným G. M. B. k další distribuci pro jiného 28 ks tablet Cirrus o hmotnosti 10,6 g a igelitovou tašku bílé barvy se zeleným nápisem Tesco, ve které bylo 13 ks igelitových sáčků s vyloupanými tabletami Sudafed o celkové hmotnosti 1.868,8 g a 1 igelitový sáček, který obsahoval vyloupané tablety Cirrus o hmotnosti 170,1 g, 28 ks tablet Cirrusu, přičemž z uvedeného množství tablet Sudafed lze vyrobit cca 258 g pervitinu a z uvedeného množství tablet Cirrus je možno vyrobit cca 35 g pervitinu,

15)
obžalovaný N. G.:

od přesně nezjištěné doby, nejméně však v období od 19.2.2014 do 28.7.2014 na různých místech v O. nakupoval tablety Sudafed a tyto přechovával pro další osoby, kdy:

- dne 19.2.2014 ve večerních hodinách na blíže nezjištěném místě zakoupil od spoluobžalovaného M. G. A. vyloupané tablety červeného Sudafedu ze 100 blistrů, tj. 1.200 ks tablet o celkové hmotnosti cca 308 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 42 g pervitinu,
- dne 15.3.2014 v době kolem 11:10 hodin na parkovišti za hernou B. na ulici H. v O., po předchozí telefonické domluvě se spoluobžalovaným M. G. A. ohledně požadovaného množství a ceny Sudafedu, zakoupil od spoluobžalované D. H. za částku 47.500 Kč vyloupané tablety červeného Sudafedu z 500 blistrů, tj. 6.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.542 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 213 g pervitinu,
- dne 20.3.2014 v době kolem 17:50 hodin na parkovišti za hernou B. na ulici H. v O., po předchozí telefonické domluvě se spoluobžalovaným M. G. A. ohledně požadovaného množství a ceny Sudafedu, zakoupil za částku 45.000 Kč od spoluobžalovaného Y. S. D. vyloupané tablety červeného Sudafedu z 500 blistrů, tj. 6.000 ks tablet o celkové hmotnosti cca 1.542 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 213 g pervitinu,
- dne 23.3.2014 v době kolem 19:10 hodin v O., u školy na ulice Z., po předchozí telefonické domluvě se spoluobžalovaným M. G. A. ohledně požadovaného množství a ceny Sudafedu, od něho zakoupil prostřednictvím B. K. za blíže nezjištěnou cenu vyloupané tablety červeného Sudafedu z 200 blistrů, tj. 2.400 ks o celkové hmotnosti cca 617 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 85 g pervitinu,
- dne 10.6.2014 v době kolem 12:37 hodin a dne 28.7.2014 kolem 20:33 hodin u autodílny v O. na ulici F. Š., po předchozí telefonické domluvě se spoluobžalovaným V. S. A. ohledně požadovaného množství a ceny Sudafedu, od něho zakoupil ve dvou případech celkem vyloupané tablety červeného Sudafedu ze 400 blistrů, tj. 4.800 ks o celkové hmotnosti cca 1.234 g, přičemž z tohoto množství lze vyrobit 170 g pervitinu.

Za to byl obžalovaný M. G. A. odsouzen podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 1 ks mobilního telefonu zn. Nokia RM944, černo-červené barvy, se SIM kartou, 1 ks pneumatiky zn. Continental 195/65 R15H letní, společně s plechovým diskem uložený ve skladu PČR, Správa Jihomoravského kraje, ul. Pražákova, 10,6 kg tablet Cirrus uložených ve skladu PČR, Správa Jihomoravského kraje, ul. Pražákova. Obžalovaný V. S. A. byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 11 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 1 ks mobilního telefonu zn. SAMSUNG černé barvy, IMEI 356646/06/030294/0 se SIM kartou zn. Heyah č. 8948022714096506128/1SU886 406 608, uložen ve skladu NPC, 1 ks mobilního telefonu zn. SAMSUNG bílé barvy, IMEI 352174/06/973362/1 bez SIM karty. Obžalovaný S. A. I. byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 1 ks mobilního telefonu zn. NOKIA modré barvy IMEI 355158065655554 včetně SIM Opencall č. 8942031014522783959, uložen ve skladu NPC, 1 ks mobilního telefonu zn. NOKIA černé barvy IMEI 355152064756653, včetně SIM Opencall č. 8942031014522783751, uložen ve skladu NPC, 1 ks mobilní telefon zn. SAMSUNG GT E 1200, bílé barvy, IMEI 352174069165790, včetně SIM Opencall č. 8942031013392007531, uložen ve skladu NPC, skleněnou šlukovku se zbytky hnědé barvy zabalené v ubrousku, uložené ve skladu OKTE Frýdek Místek, 4 ks sáčků s rychlouzávěrem s obsahem bílé krystalické látky o hmotnostech 0,824 g, 0,804 g, 0,257 g, 0,535 g uložených ve skladu OKTE Frýdek Místek. Obžalovaný A. S. A. byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 1 ks navigace GPS zn. Manta, nabíječka a autoadaptér, uloženo ve skladu NPC, 1 ks mobilního telefonu zn. SAMSUNG SM G900F v koženém pouzdře, IMEI 356100068571379/01, SIM karta, uloženo ve skladu NPC, 1 ks plastová dóza od žvýkaček Orbit upravená pro inhalování, uloženo ve skladu OKTE Frýdek Místek, 1 ks skleněná šlukovka se zbytky hnědé látky v igelitu, uloženo ve skladu OKTE Frýdek Místek, 2 ks SIM karty bez výrobního čísla s nápisem b connect GLOBUS, SIM karta č. 89359050100308663534, uloženo ve skladu NPC, 1 ks SIM karta Tesco Mobile č. 894202039930143282, uloženo ve skladu NPC. Obžalovaný Y. M. I. byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 1 ks mobilního telefonu zn. SAMSUNG 1205T, černé barvy, IMEI 35623303054008, uložen na PČR, KŘP Jihomoravského kraje, OKTE Brno, ul. Kounicova č. 24. Obžalovanému B. M. D. byl uložen podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku za použití § 53 odst. 2 tr.zákoníku trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Obžalovaný I. A. H. byl odsouzen podle § 283 odst. 3 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 63 ks igelitových sáčků s tlakovým uzávěrem obsahujících žlutou krystalickou látku celkem 34,403 g metafetaminu hydrochloridu, uložených ve skladu OKTE Frýdek Místek, SIM ERA č. 8948020401101830212, 1 ks mobilního telefonu zn. NOKIA, model C2-05, typ RM-724, IMEI 354572/05/348624/7 s vloženou SIM kartou č. 8942001120218990471 mikro SD kartou 4 GB, uloženo ve skladu NPC, 1 ks mobilního telefonu zn. NOKIA, model C1-01, typ RM-607, IMEI 359323/04/308562/3 s vloženou SIM kartou T-Mobile č. 894200129022802280223244 a micro SD kartou Transcend 4GB, uloženo ve skladu NPC. Obžalovaný G. M. B. byl odsouzen podle § 283 odst. 3 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku trest propadnutí věci, a to 1 ks SIM karta č. 8948020713078858848/16*889997351 zn. HEYAH, 1 ks mobilního telefonu zn. SAMSUNG černé barvy model GT-E1200R, IMEI 356646/06/264362/6 s vloženou SIM kartou T-Mobile 8942001210228657556, 1 ks mobilního telefonu zn. ALIGATOR, černé barvy, model A360, IMEI 358285021944330 s vloženou SIM kartou Tesco Mobile č. 894202039930141908, uložen ve skladu NPC, 1 ks mobilního telefonu zn. NOKIA, modré barvy, mod. 206, typ RM-872, IMEI 1:357889050742282, IMEI 2:357889050742290, s vloženou SIM kartou operátora Heyah č. 894802071401349442618788965795. Obžalovaný Y. S. D. byl odsouzen podle § 283 odst. 2 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. c) tr.zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Obžalovaná D. H. byla odsouzena podle § 283 odst. 2 tr.zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. b) tr.zákoníku do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku byl obžalované uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks mobilního telefonu zn. HT, kód L, IMEI 351912061643988, včetně SIM karty Tesco Mobile č. 894202039930142118, paměťové karty Micro SD 8Gb, uložen ve skladu NPC. Obžalovaný N. G. byl odsouzen podle § 283 odst. 2 tr.zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let nepodmíněně se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. b) tr.zákoníku do věznice s dozorem. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr.zákoníku byl uložen trest zabrání věci, a to 1.390 ks tablet Cirrus, 5,9 kg tablet Cirrus, 4.713 ks tablet Sudafed, 2.337 ks tablet Sudafed, 2.140 g tablet Cirrus a 28.702,88 g tablet Cirrus, které jsou uskladněny ve skladu OMTZ ve Frýdku Místku.

Po vyhlášení rozsudku v hlavním líčení a poučení o opravných prostředcích se intervenující státní zástupkyně vzdala práva odvolání pouze ve vztahu k obžalovaným D. a G., u ostatních obžalovaných si ponechala lhůtu k vyjádření. Všichni obžalovaní, kromě obžalovaných D. a H., napadli rozsudek odvoláním bez odůvodnění, dva jmenovaní obžalovaní se práva odvolání výslovně vzdali, a to i za osoby podle § 247 odst. 2 tr.ř. v jejich prospěch oprávněné. Opis písemného vyhotovení rozsudku byl státnímu zástupci a obžalované H. doručen shodně dne 16.6.2016, obžalovanému G. dne 17.6.2016, obžalovanému D. dne 24.7.2016 a ostatním obžalovaným 12., respektive 13.7.2016, a to z důvodu překladu rozhodnutí do bulharského jazyka. Obhájcům všech obžalovaných byl opis napadeného rozsudku doručen 15., respektive 16.6.2016 (č.l. 4449 verte).

Podáním došlým krajskému soudu dne 24.6.2016 (č.l. 4480) napadla odvoláním v neprospěch obžalovaných D. a Y. M. I. rozsudek státní zástupkyně. Odvolání v neprospěch obou jmenovaných obžalovaných odůvodňuje tak, že v případě obžalovaného D. nesouhlasí se zdůvodněním použité právní kvalifikace jeho jednání nalézacím soudem na straně 133 poslední odstavec odůvodnění rozsudku, neboť obžalovaný D. se přímo účastnil prodeje prekurzoru J. Z. (osobě vystupující podle § 102a tr.ř.), tedy prekurzor prodal, aniž věděl, že se jedná o předstíraný převod, jednal tedy v představě, že existují všechny skutkové okolnosti naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu, tedy ve skutkovém omylu pozitivním. Při předstíraném převodu tak nemohlo dojít k dokonání trestného činu, proto je jeho jednání ukončeno ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr.zákoníku. Při tomto závěru však krajský soud zcela pominul skutečnost, že obžalovaný D. trestný čin dokonal již okamžikem, kdy prekurzor dovezl z Polska do České republiky, jak vyplývá z popisu skutku v bodě 8) rozsudku. Skutečnost prodeje prekurzoru agentovi policie v rámci předstíraného převodu již na tomto faktu nic nemění, a tak mělo být jednání obžalovaného v bodech 8) a 9) rozsudku kvalifikováno jako dokonaný zločin podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku. Ve vztahu k obžalovanému Y. M. I. krajský soud pochybil, pokud za více trestných činů neuložil úhrnný trest podle § 43 odst. 1 tr.zákoníku, jak na to sám krajský soud v odůvodnění rozsudku na straně 137 upozornil. Vzhledem k uvedenému státní zástupkyně navrhla u obžalovaného D. zrušit napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr.ř. a za podmínek § 259 odst. 3 tr.ř. na základě stejného skutkového stavu právně kvalifikovat jeho jednání popsané pod body 8) a 9) napadeného rozsudku jako dokonaný trestný čin podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku a nově obžalovanému uložit shodný trest jako uložený soudem I. stupně. Ve vztahu k obžalovanému Y. M. I. navrhla napadený rozsudek zrušit ze stejných zákonem stanovených důvodů jako u předchozího obžalovaného a za splnění podmínek stanovených v § 259 odst. 3 tr.ř. za použití § 43 odst. 1 tr.zákoníku uložit nově trest odnětí svobody na spodní hranici zákonem stanovené trestní sazby s výkonem ve věznici se zvýšenou ostrahou, dále trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a trest propadnutí věci jako v napadeném rozsudku.

Podáním došlým krajskému soudu dne 15.6.2016 (č.l. 4468) odůvodnil podané odvolání prostřednictvím svého obhájce obžalovaný A. s tím, že jej podrobně odůvodní v zákonem stanovené lhůtě. Odvolání prostřednictvím obhájce podrobně odůvodnil dne 3.8.2016 (č.l. 4739). Namítá, že primárním důvodem, pro který byl obžalovaný A. v podané obžalobě označen jako spolupracující obviněný, byla důkazní nouze, do níž se obžaloba dostala. Jak konstatovala intervenující státní zástupkyně v hlavním líčení, obžalovaný A. nejen spolupracoval s orgány trestního řízení, ale také objektivním popisem skutečností napomohl k usvědčení všech spolupachatelů, přičemž jeho výpověď je podporována odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, protokoly o sledování osob a věcí, výsledky domovních prohlídek atd. Obžalovaný souhlasil s tím, aby byl v trestním řízení jako spolupracující obviněný označován, a také státní zástupkyně konstatovala, že obžalovaný A. vysvětlil všechny návaznosti, propojil důkazy získané v průběhu vyšetřování a umožnil usvědčení organizované skupiny dealerů drog. Jako jediný měl povědomost o jednání celé organizované skupiny osob a mohl tak skutečnosti k jejímu odhalení a usvědčení poskytnout, na rozdíl od spoluobžalovaného H., kterému všechny souvislosti nejsou ani z povahy věci známy. V souladu s ustanovením § 178a odst. 3 tr.ř. bylo státní zástupkyní ve věci výpovědi obžalovaného A. postupováno. Také v závěrečné řeči státního zástupce i ve vystoupení obhájce obžalovaného A. zazněly skutečnosti, že obžalovaný A. pomohl objasnit tuto zvlášť závažnou trestnou činnost všech obžalovaných a dostál tak svým závazkům, které pro něj vyplývají z přiznání statutu spolupracujícího obviněného, a v tom vztahu také splnil podmínky pro uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby. Všichni ostatní spoluobžalovaní v průběhu řízení vyvinuli snahu o dosažení zmaření přiznání postavení spolupracujícího obviněného obžalovanému A. Dále odvolatel poukazuje na ustanovení § 41 písm. m) tr.zákoníku o polehčujících okolnostech s tím, že rozhodující soud má přihlédnout zejména k tomu, jak pachatel přispěl jako spolupracující obviněný k objasnění trestné činnosti, spáchané členy organizované skupiny, a za podmínek § 58 odst. 4 tr.zákoníku mu uložit trest pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby. Nalézací soud však v napadeném rozsudku konstatuje, že obžalovaný A. nijak významnou měrou nepřispěl k objasnění trestné činnosti, neboť již před jeho doznáním měly orgány trestního řízení k dispozici řadu usvědčujících důkazů. Nalézací soud dostal i v důsledku výpovědi obžalovaného A. v hlavním líčení vše jako na zlatém podnose, avšak nesprávně vyhodnotil roli spolupracujícího obviněného A. a k jeho tíži ho tohoto institutu zbavil. Hlavním důvodem podaného odvolání je tak tento obhajobou namítaný neférový přístup orgánů trestního řízení, které v přípravném řízení toto označení a privilegia z tohoto vyplývající obžalovanému A. přiznaly, a nalézací soud ho nedůvodně této výhody zbavil. Za zvláštní v podaném odvolání obžalovaný A. označil rozhodnutí krajského soudu v případě obžalovaného D., kdy jeho jednání v bodě 1) rozsudku kvalifikoval jako zločin podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr.zákoníku, tedy shodně jako u obžalovaného A., a ač mu nikdy nepřiznal statut spolupracujícího obviněného, s odůvodněním okrajové účasti na závažné trestné činnosti mu uložil jen samostatný trest vyhoštění z České republiky a trest propadnutí věci. Na základě uvedené argumentace obžalovaný A. navrhuje ohledně jeho osoby zrušit rozsudek krajského soudu podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. d), písm. e) tr.ř. a nově přiznat obžalovanému statut spolupracujícího obviněného a v souladu s ustanovením § 58 odst. 4 tr.zákoníku mu uložit trest odnětí svobody pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby s výkonem ve věznici s ostrahou, trest vyhoštění na dobu neurčitou a propadnutí věcí jako v napadeném rozsudku.

Podáním ze dne 17.6.2016 (č.l. 4470) odůvodnil podané odvolání prostřednictvím svého obhájce také obžalovaný A. Odvolání zaměřil do výroku o trestu, který považuje za nepřiměřeně vysoký, a to především s ohledem na jeho plné kvalifikované doznání, v němž hovořil a uvedl podstatné skutečnosti jak o vině své, tak o vině spoluobžalovaných. Je výraznou polehčující okolností, že se k vytýkanému jednání doznal téměř na počátku trestního stíhání. Svou výpovědí rozkryl celou organizovanou skupinu obchodující s tabletami a přispěl k objasnění její organizační struktury. Skutek pod bodem 5) napadeného rozsudku nebyl orgánům přípravného řízení znám do doby, než-li začali ve věci vypovídat obžalovaní A. a A. Na rozdíl od ostatních spoluobžalovaných vnesl také světlo do otázky, komu bylo zboží dodáváno. Dovezené tablety končily v O., kde byly prodávány konečným odběratelům za účelem výroby pervitinu. Tablety byly dováženy pro osobu s přezdívkou V., který tyto tablety dále dodával osobám vietnamské národnosti v P. za účelem výroby pervitinu, přičemž V. se jmenuje V. I. G. Ke jmenovanému obžalovaný A. vypovídal jako svědek ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 49 T 10/2015. Svým přístupem k trestní věci měl zájem o pozici spolupracujícího obviněného a splnil pro to veškeré zákonné předpoklady. Přesto státní zástupkyně za spolupracujícího obviněného označila spoluobžalovaného A., čímž tuto možnost odňala obžalovanému A. Navíc obžalovaný A. uvedl i podstatnější informace než obžalovaný A. a nebyl organizátorem a vůdčí osobností organizované skupiny jako obžalovaný A. Naprosto správně mu proto byl tento statut krajským soudem odebrán. Obžalovaný A. si uvědomuje, že v průběhu hlavního líčení již jiného z obžalovaných jako spolupracujícího obviněného nelze označit. Zákon však umožňuje jakési formální označení takového obžalovaného v hlavním líčení a také faktické zohlednění uváděných skutečností a mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby jako vyjádření přínosu obžalovaného k objasnění celé protiprávní činnosti. Proto navrhuje, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek u obžalovaného A. ve výroku o trestu a uložil mu nově přiměřený trest odnětí svobody za použití ustanovení § 58 tr.zákoníku o mimořádném snížení trestu po dolní hranici trestní sazby.

Prostřednictvím svého obhájce odůvodnili podané odvolání dne 23.6.2016 (č.l. 4478) také obžalovaní S. A. I. a A. S. A. Oba zaměřili svá odvolání do výroku o vině i trestu. Oba jmenovaní obžalovaní byli obviněni až po výpovědi spoluobžalovaného A., kterému byl v přípravném řízení přiznán statut spolupracujícího obviněného, a až po jeho dvou výpovědích došlo k rozšíření právní kvalifikace u obžalovaného S. A. I. a k zahájení trestního stíhání jeho syna A. Obžalovaný S. A. I. namítá, že se dopustil pouze trestné činnosti pod bodem 6) obžaloby, ale nikoliv pod bodem 2) obžaloby, a jeho úloha spočívala pouze v tom, že zkontaktoval spoluobžalované A. a A. s osobou s přezdívkou B., která zajistila dovoz tablet z Polska. Jeho úloha tedy byla pouze ve zprostředkování kontaktu bez vyšší angažovanosti. Obžalovaný A. kategoricky popírá jakoukoliv účast na trestné činnosti, hlavní obžalované vůbec nezná, do ČR přijel za otcem kvůli jeho odebranému řidičskému průkazu. Krajský soud důvodně nepřiznal obžalovanému A. statut spolupracujícího obviněného, neboť tento obžalovaný v hlavním líčení právě o okolnostech, vyplývajících z bodu 2) obžaloby, zásadně změnil svou výpověď, když uvedl, že S. A. I. předával peníze B. a A. A. o celé věci nemusel vědět, protože u něho nikdy žádné peníze ani tablety neviděl a neví, zda byl v celé věci zainteresován, anebo měl alespoň v hrubých rysech nějaké povědomí o páchané trestné činnosti. Změnu výpovědi odůvodnil stresem v přípravném řízení, avšak obžalovaný A. za rok ve vazbě vypovídal 2x a měl tak dost času si svou výpověď ujasnit. To platí zvláště za situace, kdy o osobě B. mluví i spoluobžalovaný A., a to už v přípravném řízení. V celé trestní věci neexistují žádné důkazy, které by měly prokazovat účast obou obžalovaných na trestné činnosti pod bodem 2) výroku rozsudku, skutkové závěry tak nalézací soud činí pouze na základě výpovědi A., avšak výpověď obžalovaného A. doznala v řízení před soudem ve vztahu k obžalovanému A. zásadních změn a je tak v souladu i s výpověďmi dalších spoluobžalovaných. Oba obžalovaní jsou osobami dosud netrestanými bez negativních poznatků k nim a právě na základě uvedeného a důkazní situace navrhují v souladu se zásadou in dubio pro reo obžalovaného S. A. I. uznat vinným pouze v bodě 6) obžaloby a uložit mu mírnější trest odpovídající mírnější právní kvalifikaci a obžalovaného A. S. A. podle § 226 tr.ř. obžaloby zprostit.

Rovněž prostřednictvím obhájce odůvodnil podané odvolání obžalovaný Y. M. I. dne 23.6.2016 s výhradou jeho dalšího doplnění. Doplnění odvolání bylo krajskému soudu doručeno dne 9.8.2016 (č.l. 4753). Odvolání je zaměřeno do všech výroků ve vztahu ke jmenovanému obžalovanému. Nalézacímu soudu vytýká, že v podstatě přejal základní koncepci obžaloby co do rozsahu a závěrů dokazování, přejal i právní a skutkové závěry bez podstatnější argumentace. U skutku pod bodem 12) obžaloby soud nereflektoval významnou změnu postojů obou v úvahu přicházejících svědků, když svědek Š. slyšen před soudem popřel, že se zná s obžalovaným Y. M. I. a zpochybnil tak svou výpověď z přípravného řízení. Podobně tomu bylo i u svědkyně Š. Tyto tzv. opěrné body obžaloby tak ztratily svou pevnost a nebylo tak možno rozhodnout jinak než zproštěním obžaloby. U skutku pod bodem 1) obžaloby soud přeceňuje vzájemnou znalost spoluobžalovaných, časové souvislosti jejich součinnosti a zřejmě i množství zajištěných léků, které mohou sloužit k výrobě pervitinu. Nedostatečně individualizuje skutečný obsah provedených důkazů ve vztahu k jednotlivým spoluobžalovaným a obecnými předpoklady nahrazuje chybějící části dokazování. K tomu odvolatel poukazuje na rozpory ve výpovědích obžalovaných A., A. a D. V těchto souvislostech požádal přezkoumat předmětné výroky napadeného rozsudku odvolacím soudem.

Prostřednictvím své obhájkyně odůvodnil podané odvolání dne 5.8.2016 také obžalovaný B. Odvolání zaměřil do všech výroků napadeného rozsudku ohledně jeho osoby. Ke skutku pod bodem 3) napadeného rozsudku se doznal s tím, že nevěděl, od koho A. tablety odebíral. Doznal se i ke skutku pod bodem 10) výroku rozsudku. Ke skutku pod bodem 11) se doznal pouze částečně, nesouhlasí s tím, že měl léčiva prodávat v takovém množství. V tomto směru krajský soud nesprávně vyhodnotil provedené důkazy, zejména ve vztahu k Z. K., kdy není zřejmé, jaké konkrétní množství léčiv bylo v telefonických hovorech domluveno. Tato svědkyně nebyla vyslechnuta, a proto převládají pochybnosti a v těch se má postupovat ve prospěch obžalovaného. Obžalovaný B. disponoval jen omezenou finanční hotovostí, která mu neumožňovala zakoupení většího množství léčiv. Takové množství léčiv, jak je popsáno pod bodem 11), nebyl schopen opatřit a ani prodat. Při rozhodování o trestu krajský soud nesprávně a nedostatečně vyhodnotil podíl obžalovaného B. na spáchané trestné činnosti, trest sice na dolní hranici zákonné sazby je nepřiměřeně přísný, krajský soud měl možnost, stejně jako ve vztahu k obžalované H., použít ustanovení § 58 tr.zákoníku a uložit trest pod dolní hranici trestní sazby. Důvodem k tomu je zejména okolnost, že po delší dobu obžalovaný nevěděl, k čemu slouží prodávané tablety. Prodej léčiv bral jako obchodník s textilem za možnost obživy a až po delší době pochopil, že z těchto léčiv může být vyráběna droga. Neumí dobře číst ani psát, nemá ani základní vzdělání, proto mu tyto skutečnosti dlouhou dobu unikaly, činnosti se nezúčastnil organizovaně, většinou prodával léky na vlastní pěst. V žádném ze států, v nichž se dosud pohyboval, nebyl nikdy odsouzen. I trest vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou je trestem velmi přísným i s ohledem na jeho dosavadní způsob života, kdy cestuje po celé Evropě za účelem opatření prostředků pro živobytí. Současně nesouhlasí, aby byl k výkonu trestu odnětí svobody zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a požaduje použití ustanovení § 56 odst. 3 tr.zákoníku a zařazení do věznice mírnějšího typu, a to vzhledem k tomu, že je osobou dosud netrestanou. Z uvedených důvodů navrhl změnit skutkovou větu pod bodem 11) rozsudku a uznat ho vinným z prodeje léčiv v rozsahu skutečně prokázaném, dále za použití § 58 odst. 1, odst. 6 tr.zákoníku uložit mírnější trest a zmírnit i typ věznice.

Dne 8.8.2016 odůvodnil prostřednictvím svého obhájce podané odvolání také obžalovaný D. Odvolání zaměřil pouze do otázky trestu, který považuje za nepřiměřeně přísný, neodpovídající skutečnosti, že obžalovaný D. je osobou dosud netrestanou a jde pouze o dva jednotlivé excesy. Po nich svého jednání dobrovolně zanechal a vrátil se zpět k řádnému způsobu života. Jemu vyměřený trest je proto zcela disproporční oproti trestům uloženým dalším spoluobžalovaným v této věci, a to zejména u obžalované H. Obžalovanému D. tak byl vyměřen trest o třetinu delší než obžalované H., a to přes přísnější právní posouzení jednání obžalované H. než obžalovaného D., když navíc její jednání bylo soudem označeno za vědomé, soustavné a dlouhodobě trvající a nešlo o první odsouzení a svého jednání nezanechala dobrovolně, ale až na základě svého zadržení. Trest je disproporčním také vzhledem k trestu uloženému obžalovanému D., kterému byl ukládán trest rovněž v přísnější trestní sazbě s mnohem vyšší společenskou škodlivostí, vyjádřenou trestní sazbou na 10 18 let. Závěr soudu, že tablety si obstaral obžalovaný sám z nezjištěného zdroje v Polsku, nemá oporu v provedeném dokazování, nebyl prokázán původ tablet. Pro tyto zásadní vady obžalovaný D. navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek ohledně jeho osoby zrušil ve výroku o trestu a nově mu vyměřil nižší trest odnětí svobody, a to na samé spodní hranici zákonné trestní sazby.

Prostřednictvím obhájkyně zopakovala své odvolání i v písemné podobě dne 23.6.2016 také obžalovaná D. H. (č.l. 4485). Odvolání pak odůvodnila obhájkyně obžalované podáním ze dne 13.7.2016 (č.l. 4689). Poukazuje na své výpovědi jak v přípravném řízení, tak před soudem I. stupně s tím, že zpočátku neměla vědomost o tom, že se tablety používají k výrobě pervitinu, a když pak již nechtěla distribuci provádět, obžalovaný B. proti ní použil i násilí, aby vykonávala jeho pokyny. Její výpověď je podporována výpověďmi spoluobžalovaných A. a B., trestnou činnost páchala z lásky k obžalovanému B., tablety nikdy nebalila a neměla z této činnosti finanční odměnu. Pokud obžalovaný B. nepotvrdil násilí vůči ní, pak zjevně nechtěl prezentovat tyto své vlastnosti, když jednání vůči obžalované není potvrzováno žádnými svědky. Obžalovaná v trestním řízení vystupovala spontánně, její výpověď byla upřímná, neměla důvod lhát, z její strany šlo pouze o pomoc obžalovanému B., a to zcela nezištnou, aby si udržela jeho přízeň. Obžalovaná svou vinu přiznává, upřímně svého jednání lituje, od propuštění z vazby v této věci není stíhána pro jiný trestný čin či přestupek, nezabývá se drogami. Z její strany jde o zcela jasný exces jako matky dvou nezletilých dětí, když navíc je nyní pod neustálou kontrolou své rodiny, především otce. I státní zástupkyně navrhovala trest pouze výchovný s podmíněným odkladem s poukazem na pobyt obžalované H. ve vazbě, což bylo pro ni dostatečným trestem a ponaučením. Proto navrhuje zrušit výrok rozsudku pod bodem 14), nově rozhodnout tak, že její vina je prokázána pouze od září 2014 do 27.11.2014 a za použití § 58 odst. 1, odst. 3 tr.zákoníku uložit přiměřený trest s podmíněným odkladem.

Dne 23.6.2016 odůvodnil podané odvolání rovněž prostřednictvím obhájce také obžalovaný G. Odvolání zaměřil do výroku o trestu, byť byl uložen na samé dolní hranici zákonné výměry, ale jako nepodmíněný, což vzhledem ke svým poměrům obžalovaný považuje za nepřiměřeně přísné. K vytýkanému jednání se plně doznal, svého jednání litoval. Plně si uvědomuje škodlivost svého jednání pro společnost s tím, že na rozdíl od ostatních spoluobžalovaných je vinen pouze tím, že pro jiného prekurzor drog jen neoprávněně přechovával, a tak naplnil až na posledním místě uvedenou alternativu skutkové podstaty zločinu podle § 283 tr.zákoníku. I on porovnává svůj trest s trestem uloženým spoluobžalované H. za daleko závažnější trestnou činnost, on se také k vytýkanému jednání plně doznal, upřímně ho litoval a před spácháním trestného činu vedl řádný život. Také jeho osobní, rodinné a majetkové poměry jsou určující pro stanovení druhu a výměry trestu. Od ukončení školní docházky si obstarává prostředky pro obživu prací jako automechanik, nikdy nebyl v evidenci úřadu práce, ale zabezpečuje obživu i pro svou družku, s níž očekává narození dítěte. V případě nástupu výkonu trestu odnětí svobody by tak jejich výživa byla ohrožena. Proto žádá, aby u něj bylo přistoupeno k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody a byl uložen trest s podmíněným odkladem, když z celé situace si již vzal ponaučení a v budoucnu se nic podobného nebude opakovat.

Z obsahu rozsudku soudu I. stupně, odvolací argumentace jednotlivých obžalovaných a státního zástupce a obsahu celého trestního spisu podepsaný soud, podle § 252 tr.ř. příslušný soud odvolací, nezjistil důvod k zamítnutí či odmítnutí podaných odvolání podle § 253 tr.ř. a ani důvod k rozhodnutí o podaných opravných prostředcích všech odvolatelů v neveřejném zasedání podle § 263 odst. 1 tr.ř., a proto ve věci k projednání opravných prostředků nařídil veřejné zasedání.

K veřejnému zasedání o podaných odvoláních se dostavily všechny předvolané či vyrozuměné osoby, s výjimkou obžalovaného A. S. A., který cestou svého obhájce vlastnoručně písemně potvrdil vyrozumění o konání veřejného zasedání dne 10.10.2016 a požádal o konání veřejného zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti. Ve smyslu ustanovení § 263 odst. 4 tr.ř. a contrario odvolací soud jeho žádosti vyhověl.

Protože obžalovaní bulharské národnosti již v řízení před prvním soudem vykazovali jen částečnou znalost českého jazyka a požádali o tlumočení v řízení tlumočníkem jazyka bulharského, byl i průběh veřejného zasedání o odvolání tlumočníkem jazyka bulharského obžalovaným překládán.

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přednesl ve veřejném zasedání opravný prostředek tak, jak byl v písemné podobě státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě založen do spisu.

Také obhájci obžalovaných A., A., S. A. I. a A. přednesli opravné prostředky ve shodě s jejich písemným vyhotovením. Obžalovaný A. opravný prostředek přednesený jeho obhájcem nedoplnil, stejně jako obžalovaný A. Obžalovaný S. A. I. odvolací argumentaci svého obhájce doplnil tak, že on žádné peníze obžalovanému A. nepředával, existoval nějaký B., se kterým oni spolupracovali, a obžalovaný I. nedal svému synovi žádné peníze. B. s nimi jezdil do Polska a převážel léky do Česka.

Obhájce obžalovaného Y. M. I. rovněž přednesl opravný prostředek, jak byl písemně vyhotoven, a nad jeho rámec doplnil, že kromě rozporů mezi výpověďmi jednotlivých obžalovaných je potřeba vidět zejména to, že spoluobžalovaný A., pokud snad obžalovaného Y. M. I. usvědčuje, byl veden snahou dosáhnout výhodného procesního postavení, jak o tom hovořil jeho obhájce u veřejného zasedání. Y. M. I. subjektivní stránkou nepokryl žádný ze znaků žalovaného trestného činu, a proto podstata jeho odvolání směřuje proti použití přísnější právní kvalifikace.

K odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaného Y. M. I. se jeho obhájce vyjádřil tak, že jím prezentované úvahy nemohou nikterak zasáhnout do úvah o výši ukládaného trestu nalézacím soudem.

Obžalovaný Y. M. I. doplnil vyjádření svého obhájce tak, že nevěděl o žádné organizované skupině a pro jaký účel ty prášky jsou.

Obhájci obžalovaných B. a D. přednesli opravné prostředky, jak jsou písemně založeny ve spise, obžalovaný B. odvolání sám nedoplnil a obhájce obžalovaného D. se k odvolání státního zástupce v jeho neprospěch vyjádřil tak, že nebylo v řízení prokazováno, že měly být tablety dovezeny právě z Polska, proto jsou bezpředmětné úvahy o tom, že měl být zločin dokonán.

Obhájkyně obžalované H. přednesla opravný prostředek, jak je založen ve spise, a samotná obžalovaná její argumentaci nedoplnila.

Obhájce obžalovaného G. nad rámec písemně podaného odvolání uvedl, že v minulém týdnu se obžalovanému narodilo jeho dítě s družkou, která je na něm existenčně závislá. Sám obžalovaný argumentaci obhájce nedoplnil.

Intervenující státní zástupce se k odvolání obžalovaného A. vyjádřil tak, že se se závěry nalézacího soudu, prezentovanými na straně 135 odůvodnění rozsudku, o nepřiznání statutu spolupracujícího obviněného neztotožňuje, ač ze strany státního zastupitelství nebylo ve prospěch obžalovaného A. odvolání podáno. Ztotožnil se s námitkami v tomto směru prezentovanými jeho obhájcem s tím, že spoluobžalovaný H. sice vypovídal dříve o dodavatelích tablet, ale protože byl koncovým bodem distribuce, nemohl přispět k odhalení organizované skupiny. Výpověď obžalovaného A. podstatně přispěla k obvinění pachatelů skutku pod bodem 2) a je potvrzována výpovědí obžalovaného A. Za zcela kardinální označil výpověď obžalovaného A. ke skutku pod bodem 3) obžaloby, neboť nebýt výpovědi obžalovaného A., nebyla by tato trestná činnost žalována, neboť ostatní důkazy ji dostatečně nepotvrzují. Naprosto shodná je situace i v případě bodu 5) výroku o vině, když výpověď obžalovaného A. byla stěžejní i proti spoluobžalovanému A. Naproti tomu nesouhlasí s vyjádřením obhájce obžalovaných S. A. I. a A., který tvrdí, že mimo výpověď obžalovaného A. k jejich usvědčení neslouží žádný důkaz. K tomu státní zástupce odkázal na stranu 2 a 3 závěrečné řeči intervenující státní zástupkyně v hlavním líčení, kde jednotlivé důkazy podrobně rozebírá, zejména jde o záznamy telekomunikačního provozu, které nejsou důkazy ojedinělými, a tak výpověď obžalovaného A. není jediným usvědčujícím důkazem v případě obou jmenovaných obžalovaných. Konečně k tomu se podrobně vyjádřil na stranách 103 107 napadeného rozsudku nalézací soud. V případě obžalovaného A. byly jeho výpovědi z přípravného řízení důsledně analyzovány a až v jejich závěru bylo přistoupeno k využití institutu spolupracujícího obviněného u obžalovaného A. právě pro komplexnost jeho výpovědi, která mnohem významnější měrou přispěla k objasnění trestné činnosti celé skupiny než výpověď obžalovaného A. Navíc tento obžalovaný některé informace v průběhu svých výpovědí cenzuroval, konkrétně například popíral prodej tablet svědkyni S., a to přes záznamy telefonických hovorů. Za dané situace bylo na státním zástupci, komu z doznávajících se obžalovaných přizná statut spolupracujícího obviněného. O jeho návrhu pak s konečnou platností rozhodne nalézací soud. Ostatní podaná odvolání ve věci v podstatě kopírují obhajobu obžalovaných z předchozích stadií trestního stíhání a s ohledem na argumentaci napadeného rozsudku nejsou způsobilé zvrátit výrok o vině ani trestech, které jsou ukládány na spodní hranici trestní sazby. V případě obžalovaného G. se intervenující státní zástupkyně v hlavním líčení patrně omylem vzdala práva odvolání po vyhlášení rozsudku a obžalované H. byl uložen mimořádně snížený trest odnětí svobody pod zákonnou trestní sazbou. Skutkové námitky směřují do hodnocení důkazů nalézacím soudem, avšak v žádném z odvolání, vyjma odvolání obžalovaného B., neuplatňuje důkazní návrh nebo námitku, že některý z navrhovaných důkazů nebyl proveden. Jestliže žádné důkazy navrhovány nejsou, je třeba odkázat na limity ustanovení § 263 odst. 7 tr.ř. Jestliže byl institut spolupracujícího obviněného přiznán obžalovanému A. v přípravném řízení, okamžitě se stal předmětem ataků a zpochybňování jeho výpovědí ze strany spoluobžalovaných. Pokud někteří obžalovaní zpochybňují subjektivní stránku, tj. vědomost či nevědomost, k čemu předmětné tablety slouží, tak je třeba odkázat na skutková zjištění, z nichž vyplývá, že to všichni obžalovaní moc dobře věděli a vědomě se do obchodu zapojili. Pokud jde o námitky proti trestu u obžalovaného D., tak ten měl být spíše obžaloby zproštěn, ale protože je rozhodnutí ve věci pravomocné, nelze ho napravit.

Obhájce obžalovaného A. na vyjádření státního zástupce k podaným odvoláním reagoval tak, že je sice pravdou, že obžalovaný A. ve věci podstatným způsobem vypovídal, doznal se a uvedl i zásadní skutečnosti, které následně mohly, ale také nemusely, vést k trestnímu stíhání konkrétních osob. Institut spolupracujícího obviněného nemůže být vztažen k osobě, která je hlavou celé organizované skupiny, ale k osobě, která působí v nižších organizačních strukturách a právě ze své pozice nižší struktury pomůže odhalit i stupně struktury nad sebou, odběratele, dodavatele, způsob financování atd. Je proti smyslu institutu tento přiznat hlavě celého gangu. Ve věci proběhlo rozsáhlé vyšetřování a spousta výslechů i v rámci zahraniční pomoci, přičemž všichni dodavatelé tablet znali pouze obžalovaného A. On byl jedinou stěžejní osobou, se kterou se stýkali, jedinou osobou, schopnou zajistit finanční prostředky a tablety, a jedinou osobou, se kterou byli bulharští dodavatelé ochotni jednat o prodeji tablet. U hlavního líčení byli vyslechnuti bratři A. a G., kteří se prodejem tablet zabývali dlouhodobě, a řídil je obžalovaný A. Zákonodárce zjevně neměl úmysl, aby institut spolupracujícího obžalovaného sloužil k tomu, aby osoba, která stáhne všechny ostatní spolupachatele k páchání rozsáhlé trestné činnosti, poté vyvázla s trestem například polovičním než ostatní spolupachatelé, jak to navrhuje i intervenující státní zástupce u odvolacího řízení. Takový postup by byl zvrácený. Pravdivé není ani tvrzení, že nejdříve ve věci vypovídal obžalovaný A. a až poté se k němu připojuje obžalovaný A. Dne 23.2.2015, tedy dříve než proběhl první výslech obžalovaného A., jako obhájce obžalovaného A. žádal policejní orgán o možnost obžalovaného A. vypovídat, bohužel s ohledem na skutečnost, že obžalovaný A. byl umístěn ve Vazební věznici v Ostravě a obžalovaný A. ve Vazební věznici v Brně, dochází k časovému rozptylu mezi jejich výpověďmi, tj. nejprve vypovídá ten bližší vyšetřovateli a posléze se k němu ten druhý přidává. Oba obžalovaní zřejmě dostali nápad ve věci vypovídat ve stejnou dobu, ale zřejmě z časových či procesních důvodů vypověděl obžalovaný A. dříve než obžalovaný A. Neobstojí ani argument, že obžalovaný A. statut nedostal proto, že zamlčoval podstatné skutečnosti, když ve své prvotní výpovědi jen neuvedl jménem jednu z odběratelek velkého množství tablet, a to V. S., u které pouze uvedl, že to byla nějaká tlustá paní. Toto není zásadní informace bránící přiznat mu uvedený institut. Naopak spoluobžalovaný A. zapomněl ve své výpovědi, komu vlastně tablety byly prodávány, což je skutečnost zásadní, zapomněl na to, že existuje osoba označovaná jako B., která měla participovat na obchodu s tabletami s Polskem. To obhájce označil za stěžejní okolnosti, na které by se nemělo zapomenout.

Obhájce obžalovaných S. A. I. a A. rovněž v reakci na vyjádření státního zástupce navázal na argumentaci obhájce obžalovaného A. a dále vyjádřil nesouhlas s názorem státního zástupce, že by na základě zjištěných skutečností měl být obžalovaný D. obžaloby zproštěn.

Na dotaz předsedy senátu navrhl obhájce obžalovaného Y. M. I. doplnit dokazování v odvolacím řízení čtením výpovědí jak z přípravného řízení, tak z hlavního líčení, svědka Š., aby před odvolacím soudem byl znovu posouzen rozdíl v jeho výpovědích.

Obhájce obžalovaného G. navrhl doplnit dokazování v odvolacím řízení zdravotnickou dokumentací družky jmenovaného obžalovaného, z níž vyplývá, že je těhotná a v minulém týdnu porodila obžalovanému dítě, avšak rodný list zatím není k dispozici.

Ostatní obžalovaní ani jejich obhájci a ani intervenující státní zástupce neuplatnili pro odvolací řízení žádné důkazní návrhy.

Rozhodnutí o důkazních návrzích shora jmenovaných obžalovaných si odvolací soud vyhradil do závěrečné porady senátu a z vlastního rozhodnutí doplnil dokazování ohledně obžalovaného N. G. trestními spisy Okresního soudu v Ostravě, sp.zn. 73 T 50/2015 a 3 T 23/2016, a z nich zejména trestní příkaz založený na č.l. 40 prvního spisu ze dne 7.5.2015, jímž byl obžalovaný N. G. shledán vinným skutkem ze dne 21.4.2015, kterým spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku, a byl za to odsouzen podle citovaného ustanovení s přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr.ř. k trestu odnětí svobody na 2 měsíce s podmíněným odkladem na zkušební dobu 14 měsíců a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na 20 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 27.5.2015. Usnesením v téže věci založeným na č.l. 63 bylo dne 23.6.2016 stejným soudem rozhodnuto tak, že podle § 83 odst. 1 písm. b) tr.zákoníku se nadále ponechává v platnosti podmíněné odsouzení z uvedeného trestního příkazu a zkušební doba se prodlužuje o 15 měsíců a podle § 83 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku se nad odsouzeným stanoví dohled. Podle § 83 odst. 1 písm. c) tr.zákoníku mu byla dále stanovena povinnost zdržet se užívání omamných a psychotropních látek, vyjma látek předepsaných lékařem, a na výzvu probačního nebo jiného pověřeného pracovníka se podrobit namátkovému testování na přítomnost omamných a psychotropních látek v těle. Usnesení nabylo právní moci dne 23.6.2016. Z trestního příkazu, č.j. 3 T 23/016-77, ze dne 14.3.2016 vyplývá, že přes trest uložený výše popsaným trestním příkazem dne 25.1.2016 po předchozí vědomé aplikaci drogy zvané pervitin řídil osobní motorové vozidlo a byl kontrolován hlídkou Policie ČR a testerem byl zjištěn pozitivní výsledek na přítomnost amfetaminu a metamfetaminu a v krvi obžalovaného bylo stanoveno 77 ng/m/metamfetaminu a 38 ng/m/amfetaminu, tedy nacházel se ve stavu intoxikace uvedenými látkami, který byl neslučitelný s bezpečným řízením motorových vozidel, a tak spáchal jednak přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr.zákoníku, jednak přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku a byl za to odsouzen k úhrnnému trestu obecněprospěšných prací ve výměře 250 hodin a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na 30 měsíců. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 12.4.2016. Ze sdělení Probační a mediační služby ČR Ostrava ze dne 2.9.2016 (č.l. 86) uvedeného spisu vyplývá, že trest obecněprospěšných prací ve stanovené výměře zahájil dne 3.6.2016 a vykonal 31.8.2016 a při práci byl hodnocen jako spolehlivý pracovník.

Obžalovaný G. dotázán podle § 214 tr.ř. se k provedeným trestním spisům nevyjádřil.

Obhájci obžalovaných A., A., B., D. a H. učinili před odvolacím soudem stejný konečný návrh, jak vyplývá z písemného vyhotovení odvolání, obhájce obžalovaných S. A. I. a A. navrhl oba obžalované obžaloby zprostit a při částečném uznání viny obžalovanému A. uložit přiměřený trest.

Obhájce obžalovaného Y. M. I. navrhl obžalovaného zprostit viny v případě skutku pod bodem 12) a v případě skutků pod body 1) a 13) použít mírnější právní kvalifikaci podle § 283 odst. 3 písm. c) tr.zákoníku a uložit úhrnný přiměřeně mírnější trest odnětí svobody podle faktické účasti obžalovaného na žalované trestné činnosti.

Obhájce obžalovaného G. navrhl uložit mírnější trest ještě s podmíněným odkladem při zohlednění rozsahu spáchané trestné činnosti a faktu, že prekurzor pouze přechovával, a přihlédnout k osobním poměrům.

Všichni obžalovaní vyjádřili souhlas s konečnými návrhy přednesenými svými obhájci a obžalovaný S. A. I. se ještě vyjádřil tak, že neví, proč jeho kamarádi neuvedli jméno toho B. u soudu a kryli jeho existenci, říkali, že obžalovaný měl dát peníze svému synovi, ale ve skutečnosti oni jezdili do Polska pro léky. Svému synovi žádné peníze nedal, jelikož B. byl v té době v O. a měl u sebe 12 kg tablet. Když večer přijel do O. obžalovaný A., mluvil s B. o tom, že má ještě 10 kg Polsku. Tentýž večer odjeli do Polska a těch 10 kg přivezli do O., dohromady tak šlo o 22 kg tablet. Následně V. zavolal svému strejdovi Z. a přivezli dalších 7 kg. Obžalovaný S. A. I. a jeho syn proto s touto věcí nemají nic společného.

Obžalovaná H. se vyjádřila tak, že požádala o podmíněný odklad trestu s odůvodněním, že by se nikdy v životě již do takových věcí nezapletla, protože v její rodině toto nikdy nebylo a strašně se za to stydí. Lituje toho, že poznala spoluobžalovaného B., jinak by k tomu ani nedošlo. Nikdy předtím neměla žádné problémy, má dvě děti, o které se řádně stará, a chce, byť i tu nejvyšší, podmínku místo přímého výkonu trestu. Kdyby se nezamilovala, nikdy by to neudělala, sama nikdy drogy nebrala a o věci nepřemýšlela.

Obžalovaný G. na závěr uvedl, že si je vědom svého protiprávního jednání a velice ho lituje. Snaží se žít řádným životem a chtěl by proto dostat podmínku nebo jakýkoliv jiný alternativní trest místo přímého výkonu odnětí svobody.

Ostatní obžalovaní se k věci více nevyjádřili.

Intervenující státní zástupce učinil konečný návrh tak, jak vyplývá z písemného podání odvolání ve vztahu k obžalovaným D. a Y. M. I. V té souvislosti s ohledem na výsledky dokazování před odvolacím soudem navrhl podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr.ř. z podnětu odvolání obžalovaného G. zrušit ve vztahu k němu rozsudek ve výroku o trestu. Za podmínek ustanovení § 259 odst. 3 tr.ř. pak nově uznat obžalovaného D. vinným dokonaným zločinem podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr.zákoníku v bodech 8) a 9) výroku rozsudku a uložit stejný trest jako nalézacím soudem. Obžalovanému Y. M. I. uložit nově za použití § 43 odst. 1 tr.zákoníku úhrnný trest podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku stejný jako před nalézacím soudem a v případě obžalovaného G. nově uložit za použití § 43 odst. 2 tr.zákoníku souhrnný trest k trestnímu příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.5.2015, sp.zn. 73 T 50/2015. Vzhledem k tomu, že je ukládán souhrnný trest, nepřichází do úvahy trest jiný než nepodmíněný ve stejné výši jako před soudem I. stupně. Dále navrhl z podnětu odvolání obžalovaného A. zrušit napadený rozsudek ve výroku o trestu, přiznat mu statut spolupracujícího obviněného a za použití § 58 odst. 4 tr.zákoníku uložit trest odnětí svobody kolem 7 let s výkonem ve věznici s ostrahou. Odvolání obžalovaných S. A. I., A., H., Y. M. I. , B., D. a A. navrhl jako nedůvodná podle § 256 tr.ř. zamítnout.

Vzhledem k faktickému stavu věci a obsahu napadeného rozsudku po poradě senátu odvolací soud nevyhověl důkazním návrhům obžalovaných Y. M. I. a N. G., a to proto, že v případě návrhu prvního z obžalovaných na opakovaný výslech či čtení protokolu o výsleších svědka L. Š. z přípravného řízení a z řízení před soudem není k opakování žádný důvod, a to i vzhledem k okolnostem a závěrům, které činí nalézací soud na straně 69 a následující odůvodnění napadeného rozsudku ve vztahu k výpovědi jmenovaného svědka, z nichž změna vyplývá, a je třeba ještě dodat, že v hlavním líčení jmenovaný svědek opakovaně setrval, a to i na dotazy předsedkyně senátu, na výpovědi učiněné v přípravném řízení, přičemž žádná z oprávněných stran nekladla svědkovi v hlavním líčení další otázky (č.l. 4141). Pokud jde o důkazní návrh uplatněný obžalovaným G., nebyl shledán důvodným proto, že odvolací soud nijak nezpochybňuje okolnosti, podávané obhajobou obžalovaného v odvolacím řízení, že se týden před jeho konáním obžalovaný stal otcem novorozeného dítěte.

Z obsahu odvolacích námitek jednotlivých obžalovaných a také z obsahu předmětného trestního spisu odvolací soud nezjistil podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, spočívající zejména v porušení ustanovení, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obhajoby, jestliže by mohly mít vliv na správnost a zákonnost přezkoumávané části rozsudku.

Z hlediska formálně obsahového nevykazuje napadený rozsudek takové vady, na které by odvolací soud musel reagovat jeho zrušením podle § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř. Výrok rozsudku splňuje náležitosti ustanovení § 120 122 tr.ř. a odůvodnění splňuje náležitosti ustanovení § 125 tr.ř. Jak z obsahu spisu, tak ze skutkových zjištění učiněných nalézacím soudem na základě provedených důkazů a také z opravných prostředků všech obžalovaných a jejich důkazních návrhů i v odvolacím řízení, je možno dospět k závěru, že před nalézacím soudem bylo dokazování provedeno v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr.ř. za součinnosti tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí ve věci, přičemž doznání některých z obžalovaných konfrontoval nalézací soud i s dalšími důkazy o trestné činnosti jednotlivých obžalovaných svědčících. Ve věci provedené důkazy krajský soud velmi podrobně popsal v napadeném rozsudku v souladu s obsahem předmětného trestního spisu a na základě nich pak od strany 99 odůvodnění rozsudku činí skutkové závěry k jednotlivým bodům výroku napadeného rozsudku a uvádí, o které konkrétní důkazy u každého skutku své závěry opírá. Jelikož se odvolací soud po provedeném veřejném zasedání se všemi skutkovými závěry nalézacího soudu přes odvolací námitky obžalovaných ztotožnil, dospěl k přesvědčení, že napadenému rozsudku nelze vytýkat nejasnost či neúplnost jeho skutkových zjištění a ani nevypořádání se soudu se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí, až na rozhodnutí ohledně trestů nově ukládaných obžalovaným Y. M. I. a N. G. Přes odvolací námitky obžalovaných tak nevznikají pochybnosti o správnosti skutkových zjištění učiněných nalézacím soudem a k objasnění věci již není ani podle přesvědčení oprávněných stran třeba některé z provedených důkazů opakovat či provádět důkazy další. Odvolací soud je tak přesvědčen, že nalézací soud hodnotil všechny ve věci provedené a v napadeném rozsudku popsané důkazy v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr.ř. podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu, a při své hodnotící činnosti konfrontoval i případně vzájemně si odporující postoje spoluobžalovaných a řídil se zásadami formální logiky. Za dané situace je odvolací soud ve smyslu ustanovení § 263 odst. 7 věta poslední tr.ř. vázán hodnocením důkazů soudem I. stupně, pokud sám ve věci dokazování v odvolacím řízení nedoplnil a v tomto posuzovaném případě bylo dokazování doplněno jen ve vztahu k předchozí trestní minulosti obžalovaného G. bez vlivu na skutková zjištění, ale s vlivem na nyní nově ukládaný trest.

Stěžejní odvolací námitkou zejména obžalovaných A., A., ale částečně i obhajoby obžalovaných S. A. I. a A., bylo nepřiznání postavení spolupracujícího obviněného podle § 178a tr.ř. obžalovanému A. nalézacím soudem, ač mu toto postavení bylo přiznáno v řízení přípravném. Přes bohatou argumentaci obhájců obžalovaných ve veřejném zasedání o odvolání a stanovisko intervenujícího státního zástupce v odvolacím řízení, které však bylo zatíženo nedostatkem odvolání státního zástupce jako oprávněné osoby ve prospěch obžalovaného A., je odvolací soud přesvědčen, že argumentace nalézacího soudu, proč obžalovanému A. uvedený statut nepřiznává, je správná a zákonná, opřená o obsah trestního spisu, a v tomto směru dává odvolací soud zcela za pravdu odvolací argumentaci obhájce obžalovaného A. ve veřejném zasedání, který jako jediný z odvolatelů užil všech argumentů v souladu se zákonným ustanovením § 178a tr.ř. Předně je třeba zdůraznit, že označením obviněného za spolupracujícího obviněného podle § 178a tr.ř. není soud vázán a nemá žádný vliv na použití ustanovení § 58 odst. 4 tr.zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody, jak to vyplývá i z usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 8 Tdo 661/2015, ze dne 17.9.2015. Obhájce obžalovaného A. v odvolacím řízení jako jediný správně poukázal na to, že kromě formálních předpokladů přiznání statutu spolupracujícího obviněného, které byly ze strany obžalovaného A. naplněny, je třeba vnímat i okolnosti rovněž obhájcem zmíněné a zmíněné i nalézacím soudem, za jakých přistoupil orgán trestního řízení k vyšetřovacím úkonům v této věci a k výslechům jednotlivých obviněných z hlediska pořadí výslechů. Je třeba pečlivě vnímat i to, zda výpověď je úplná a nezamlčuje podstatné skutečnosti tak, jak to uvádí i hodnotící část napadeného rozsudku soudem I. stupně u tohoto institutu, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu a jaké následky svým jednáním způsobil. I ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.1.2016, sp.zn. 7 Tdo 1472/2015, je třeba dát za pravdu námitkám obhájce obžalovaného A. a shrnout, že kromě ostatních předpokladů je mezi hledisky kumulativně stanovenými v § 178a odst. 1 tr.ř. také hodnocení osoby obviněného a okolností případu, způsob, jakým se obviněný podílel na spáchání trestného činu, a jaké následky svým jednáním způsobil. Osobu takového obviněného charakterizuje i případná recidiva a z okolností případu v posuzovaném případě do popředí vystupuje zejména to, že obžalovaný A. byl iniciátorem a organizátorem trestné činnosti páchané jednotlivými obžalovanými, významně se podílel na spáchání trestné činnosti i dalšími spolupachateli a výrazně participoval také na výtěžku poměrně rozsáhlé trestné činnosti obchodování s prekurzory drog, tabletami o váze dosahující 200 kg. I když obžalovaný A. má jen jeden záznam v opise rejstříku trestů, a to z roku 2001, pak okolnosti případu a jeho míra zavinění na trestné činnosti všech spoluobžalovaných neumožňují přiznat mu postavení spolupracujícího obviněného podle § 178a odst. 1 tr.ř. v této věci a ani aplikaci ustanovení § 58 odst. 4 tr.zákoníku, která je tímto závěrem vyloučena. Na druhé straně byla nalézacím soudem pomoc obžalovaného A. při objasňování své trestné činnosti a významný příspěvek k objasnění trestné činnosti spáchané ostatními spoluobžalovanými vyhodnocena jako polehčující okolnost podle § 41 písm. l) tr.zákoníku, což našlo výraz při ukládání trestu.

Z uvedených důvodů neshledal odvolací soud odvolací argumentaci obžalovaného A. podpořenou částečně i vyjádřením státní zástupce v odvolacím řízení za schopnou zvrátit správnost závěrů nalézacího soudu ve vztahu k tomuto obžalovanému ohledně nepřiznání institutu spolupracujícího obviněného podle § 178a tr.ř.

I odvolací námitky obžalovaných S. A. I. a A. směřovaly do hodnocení důkazů soudem I. stupně, pokud jde o přiznání či nepřiznání postavení spolupracujícího obviněného obžalovanému A. V tomto směru odvolací soud odvolatele odkazuje na své závěry popsané k tomuto tématu v předchozím odstavci. Přestože obhajoba obžalovaného A. byla zčásti podporována i výpověďmi obžalovaných A. a A., nalézací soud na základě ve věci provedených důkazů dospěl ve vztahu k obžalovanému A. na straně 105 odůvodnění napadeného rozsudku k závěrům, vedoucím k rozhodnutí o jeho vině v bodě 2) výroku rozsudku, stejně jako u obžalovaného S. A. I., u kterého také na základě důkazů, které popisuje na stranách 112 a následujících odůvodnění rozsudku, dospěl k přesvědčení o rozsahu jím spáchané trestné činnosti. Jelikož se odvolací soud i s těmito závěry nalézacího soudu zcela ztotožnil, na tomto místě na ně zcela odkazuje.

Obžalovaný Y. M. I. svým odvoláním zpochybňoval závěry soudu I. stupně, pokud jde o jeho vinu v bodech 1) a 12) výroku napadeného rozsudku, u bodu 12) se pak dožadoval jiného hodnocení výpovědi svědka L. Š. odvolacím soudem. Odvolací soud po provedeném veřejném zasedání nehodnotí výpověď svědka Š. jinak, než je v tomto bodě výroku vině hodnocena nalézacím soudem ve vztahu k vině obžalovaného na stranách 124 a následujících. Ve vztahu k výroku o vině jmenovaného obžalovaného pod bodem 1) výroku rozsudku odkazuje odvolací soud na závěry nalézacího soudu, učiněné k obžalovanému Y. M. I. na straně 100 101 odůvodnění napadeného rozsudku bez potřeby je na základě provedených důkazů jakkoliv doplňovat.

Obžalovaný B. se z hlediska skutkových zjištění neztotožnil ve svých odvolacích námitkách s výrokem napadeného rozsudku ve vztahu k jeho osobě pod bodem 11), a to ohledně prodeje prekurzoru drog Z. K. Zde k závěrům, učiněným nalézacím soudem k vině obžalovaného pod tímto bodem, jak je prezentuje na stranách 122 124 odůvodnění napadeného rozsudku, odvolací soud zdůrazňuje i výpověď spoluobžalované H., jak je popisována nalézacím soudem na stranách 61 63 odůvodnění napadeného rozsudku, kde obžalovaného z trestné činnosti i ve vztahu k této svědkyni usvědčuje. Nedostatek řízení, spočívající v osobním neslyšení Z. K. jako svědkyně před nalézacím soudem, na závěrech nalézacího soudu, jak na ně odvolací soud poukazuje, nemůže nic změnit.

Konečně odvolací soud nedal za pravdu ani odvolacím námitkám státního zástupce, podaným v neprospěch obžalovaného D. do výroku o jeho vině. Státní zástupce s ohledem na skutková zjištění nalézacího soudu popsaná v bodě 8) výroku napadeného rozsudku namítal, že předmětný zločin byl dokonán už tím, že obžalovaný D. prekurzor drog dovezl z Polské republiky do ČR a na tomto dokonaném trestném činu nemůže mít právní vliv skutečnost, že prekurzor drog byl následně prodán agentovi policie. Odvolací soud je v souladu s nalézacím soudem a jeho rozhodnutím přesvědčen, že v případě alternativní skutkové podstaty trestného činu podle § 283 tr.zákoníku je rozhodnutí nalézacího soudu oproti argumentaci státního zástupce přesněji vyjadřující stupeň dokonání jednotlivých alternativních znaků základní skutkové podstaty uvedeného zločinu. Není pochyb o tom, že obžalovaný žalované jednání dokonal ve znaku dovezl a dílem i ve znaku prodal (bod 9/), ale dílem (bod 8/) znak prodal, zůstal nedokonán, ve stadiu pokusu, předstíraným převodem prekurzoru osobě vystupující v tomto řízení jako J. Z.

Jiné právně relevantní výtky odvolatelů proti právnímu posouzení správně zjištěného protiprávního jednání u jednotlivých obžalovaných nezazněly. Odvolací soud se ztotožnil zcela s vyčerpávajícím právním posouzením podaným u jednotlivých obžalovaných nalézacím soudem na stranách 129 135 odůvodnění rozsudku, kde vychází jak z ustanovení § 12 odst. 2 tr.zákoníku o stupni společenské škodlivosti jednání jednotlivých obžalovaných, kteří všichni jednali v posuzovaných případech v úmyslu přímém podle § 15 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku, a z hlediska kvalifikačního znaku rozsahu spáchané trestné činnosti své rozhodnutí krajský soud správně opřel i o usnesení Velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.2.2013, sp.zn. 15 Tdo 1003/2012, a zjištění, že všichni obžalovaní se vytýkaného jednání dopustili v rozporu s v rozsudku citovanými ustanoveními zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.

Ostatní obžalovaní zaměřili svou odvolací argumentaci zejména do otázky trestu, kde zvýrazňovali svůj přístup k trestné činnosti, doznání, spolupráci s orgány přípravného řízení a soudem a poukazovali i na nedostatek proporcionality mezi tresty ukládanými jím a spoluobžalované H., případně již pravomocně odsouzenému D.

V otázce ukládaných trestů nalézacím soudem nedal napadenému rozsudku odvolací soud za pravdu pouze ohledně výroku o trestech ve vztahu k obžalovaným Y. M. I. a N. G.

Sám nalézací soud v napadeném rozsudku na straně 137 v odstavci 2 uznal, že pochybil, pokud obžalovanému Y. M. I. neuložil za dva trestné činy, jimiž byl v bodech 12) a 13) uznán vinným, podle § 43 odst. 1 tr.zákoníku trest úhrnný. Toto pochybení z podnětu odvolání jak obžalovaného, tak státního zástupce, odvolací soud napravil tak, že po zrušení napadeného rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. d), odst. 2 tr.ř. ve výroku o trestu u jmenovaného obžalovaného za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr.ř. v uvedeném rozsahu nově rozhodl tak, že obžalovanému Y. M. I. při nezměněném výroku o vině v bodech 1) a 12) napadeného rozsudku uložil v trestní sazbě činu nejpřísněji trestného, a to podle § 283 odst. 4 tr.zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr.zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody na 10 let, k jehož výkonu byl v souladu s ustanovením § 56 odst. 2 písm. d) tr.zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Ani odvolací soud neshledal podmínek pro uložení trestu pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby, případně podmínek pro zařazení obžalovaného k výkonu trestu odnětí svobody podle § 56 odst. 3 tr.zákoníku do věznice s mírnějším režimem. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr.zákoníku uložil odvolací soud obžalovanému také trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou, a to ze stejných důvodů, o které toto rozhodnutí opřel nalézací soud. Zopakován odvolacím soudem byl i trest propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku, a to mobilního telefonu přesně specifikovaného ve výrokové části jak napadeného, tak tohoto rozsudku.

V případě obžalovaného N. G. vycházel nalézací soud při ukládání trestu nikoliv z aktuálního opisu rejstříku trestů jmenovaného obžalovaného, když na straně 98 v odstavci 2 odůvodnění rozsudku uvádí, že mimo jiné obžalované i tento obžalovaný nemá v opise rejstříku trestů žádný záznam. Jak vyplývá z doplněného dokazování před odvolacím soudem, jak bylo výše podrobně rozebráno, byl jmenovaný obžalovaný před rozhodováním nalézacího i odvolacího soudu již 2x soudně trestán, a to trestními příkazy Okresního soudu v Ostravě podrobně shora popsanými. Protože nyní projednávanou trestnou činnost obžalovaný spáchal dříve, než byl vyhlášen a jemu doručen trestní příkaz Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.5.2015, č.j. 73 T 50/2015-40, bylo třeba obžalovanému G. podle § 43 odst. 2 tr.zákoníku uložit souhrnný trest za veškerou sbíhající se trestnou činnost. Při nezměněném výroku o vině v bodě 15) nyní projednávaného rozsudku Krajského soudu v Ostravě a i za sbíhající se přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr.zákoníku, pro který byl odsouzen N. G. trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.5.2015, č.j. 73 T 50/2015-40, který nabyl právní moci dne 27.5.2015, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 23.6.2016, č.j. 73 T 50/2015-63, které nabylo právní moci dne 23.6.2016, byl nově uložen podle trestní sazby trestného činu nejpřísněji trestného, a to podle § 283 odst. 2 tr.zákoníku, souhrnný trest odnětí svobody na 2 roky nepodmíněně s výkonem podle § 56 odst. 2 písm. b) tr.zákoníku ve věznici s dozorem. Přísnější trest odnětí svobody než uložený nalézacím soudem nebyl obžalovanému ukládán pro nedostatek odvolání státního zástupce v jeho neprospěch. Obžalovanému byl citovaným trestním příkazem uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na 20 měsíců podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr.zákoníku a proto musel být zopakován i tímto novým rozhodnutím odvolacího soudu. V souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tr.zákoníku musel odvolací soud současně zrušit výrok o trestu z citovaného trestního příkazu a navazujícího usnesení Okresního soudu v Ostravě a všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke zrušení pozbyla podkladu.

Obžalovaný N. G. se podaným odvoláním s ohledem na svou současnou rodinnou situaci domáhal uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem či jiného alternativního trestu. Opakované zodpovídání se za protiprávní jednání a potrestání trestními příkazy v tomto rozhodnutí odvolacího soudu citovanými nesvědčí pro závěr, že v případě nyní projednávané trestné činnosti šlo ze strany obžalovaného G. o ojedinělé vybočení z řádného života, na které by mohlo být reagováno ještě pouhou pohrůžkou výkonem uloženého trestu odnětí svobody. Svým životem v době, kdy již věděl, že je trestně stíhán za trestnou činnost nyní projednávanou, obžalovaný prokázal sklon k opakovanému výraznému nerespektování zákonnosti a užívání omamných látek. Za dané situace nelze očekávat, že by k jeho nápravě a varování ostatních potenciálních pachatelů trestné činnosti postačila ještě pouhá pohrůžka trestem odnětí svobody bez jeho přímého výkonu.

U ostatních obžalovaných se odvolací soud, pokud jde o druh a výměru uložených trestů, zcela ztotožnil se závěry nalézacího soudu, prezentovanými na stranách 134 140 odůvodnění napadeného rozsudku. Pokud jde o obžalované A. a A., byla jim přiznána významná polehčující okolnost podle § 41 písm. l) tr.zákoníku a uloženy tresty odnětí svobody v trestní sazbě od 10 do 18 let při dolní hranici trestní sazby a zohlednění míry jejich účasti na zjištěném protiprávním jednání. Tresty odnětí svobody na 12 a 11 let je obecně možné označit za velmi přísné, avšak u obou obžalovaných nikoliv nepřiměřené z hlediska jejich podílu na spáchaném protiprávním jednání. Rozsah spáchané trestné činnosti při nepřiznání citované polehčující okolnosti by u obou jmenovaných obžalovaných nezbytně musel vést k trestům ukládaným při polovině zákonem stanovené trestní sazby, tj. zhruba k trestům o cca 2 roky vyšším než nyní byly uloženy. Tresty v uvedené výměře jsou ze zákona nepodmíněné a přísluší je vykonat ve věznici se zvýšenou ostrahou a ani u jednoho z obžalovaných nebyla shledána okolnost vedoucí k závěru, že by mohli být k výkonu uložených trestů zařazeni do věznice s mírnějším režimem. Důvodně byl každému ze jmenovaných obžalovaných uložen i trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou, neboť Česká republika a její obyvatelé nemají zájem na tom, aby cizí státní příslušníci na jejím území páchali takto závažnou trestnou činnost. V souladu se zákonem byly oběma obžalovaným uloženy i tresty propadnutí věcí, popsaných ve výrokové části napadeného rozsudku.

U obžalovaných S. A. I., A. a Y. M. I. byly uloženy tresty odnětí svobody ve stejné trestní sazbě na samé dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby na 10 18 let po přihlédnutí i k jejich přístupu ke spáchané trestné činnosti a jejímu rozsahu, když u žádného z nich ani odvolací soud neshledává zákonem stanovenou podmínku pro uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby. Trest v uvedené výměře je ze zákona nepodmíněný a přísluší ho vykonat ve věznici s nejpřísnějším režimem a stejně jako u předchozích dvou jmenovaných obžalovaných nebyla ani u této skupiny obžalovaných ani odvolacím soudem shledána okolnost, vedoucí k zařazení k výkonu uložených trestů odnětí svobody do věznice s mírnějším režimem podle § 56 odst. 3 tr.zákoníku, a ani podmínky pro uložení trestu vyhoštění z území České republiky na dobu kratšího trvání. I u těchto obžalovaných je stejnými důvody jako u předchozích dvou obžalovaných rozhodnutí o jejich vyhoštění na dobu neurčitou zcela odůvodněno. Odůvodněny nalézacím soudem jsou v souladu s trestním zákoníkem i uložené tresty propadnutí věcí u jednotlivých obžalovaných ve výrokové části napadeného rozsudku popsaných.

Polemiku ze strany některých obžalovaných vyvolávalo rozhodnutí nalézacího soudu uložit původně spoluobžalovanému a dnes již pravomocně odsouzenému B. M. D. za jeho podíl na trestné činnosti pouze trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Na jedné straně takový výrok o trestu označovali někteří z obžalovaných za disproporční vzhledem k trestům uloženým jim, na druhé straně státní zástupce uváděl až okolnosti vyznívající snad v závěr, že obžalovaný D. neměl být za zjištěné jednání ani odsouzen. Obžalovaným dává v tomto směru odvolací soud za pravdu, se závěry státního zástupce s ohledem na skutková zjištění učiněná nalézacím soudem a popsaná v odůvodnění rozsudku nesouhlasí, ale jde pouze o úvahy čistě akademické, protože již výše bylo zmíněno, že u obžalovaného D. rozsudek již nabyl právní moci a v jeho prospěch či neprospěch nebyl napaden ani odvoláním státního zástupce. V případě, že by se tak stalo a bylo by podáno odvolání v neprospěch obžalovaného, byl by jemu ukládaný trest odvolacím soudem proporčně upraven do souladu s tresty ukládanými spoluobžalovaným s podobným podílem na spáchané trestné činnosti, a proto nevidí odvolací soud důvody vyhovět argumentaci některých z obžalovaných a přiblížit jim ukládané tresty trestu uloženému obžalovanému D. Zmínit ještě je třeba, že i u obžalovaného I. A. H. nabyl rozsudek právní moci přesto, že byl obžalovaný odsouzen poměrně k tvrdému trestu odnětí svobody na 8 let nepodmíněně s výkonem ve věznici se zvýšenou ostrahou a k vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a dále k propadnutí věcí uvedených v rozsudku a tento obžalovaný byl první z obžalovaných, který trestnou činnost v celém rozsahu doznal a označil i některé ze spolupachatelů trestné činnosti, a přesto mu statut spolupracujícího obviněného také nebyl přiznán.

Pro větší podíl na spáchání protiprávního jednání a s přihlédnutím i k vlastní iniciativě obžalovaného B. při obstarávání prekurzoru drog byl tomuto při srovnání s trestem a rozsahem trestné činnosti ukládaným obžalovanému H. proporcionálně uložen i ve vztahu k dosud uvedeným spoluobžalovaným v trestní sazbě odnětí svobody na 8 12 let také trest odnětí svobody při dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby, a to na 9 let. I tento trest je ze zákona nepodmíněný a přísluší ho vykonat ve věznici s nejpřísnějším režimem a ani po odvolacím řízení podepsaný soud neshledává podmínky k zařazení obžalovaného B. k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s mírnějším režimem, či k uložení trestu vyhoštění z území České republiky mírnějšímu než u ostatních spoluobžalovaných, tedy na dobu kratší než na dobu neurčitou. V souladu s ustanovením § 70 odst. 2 písm. a) tr.zákoníku byl i jemu správně uložen trest propadnutí věcí, vyjmenovaných ve výrokové části napadeného rozsudku.

Obžalovaným D. a G. byl ukládán trest v trestní sazbě odnětí svobody stanovené v § 283 odst. 2 tr.zákoníku od 2 do 10 let. U každého z nich nalézací soud správně vyhodnotil míru jejich zapojení do trestné činnosti a na základě toho jim uložil diferencovaně tresty odnětí svobody. U obžalovaného G. byl uložený trest odnětí svobody na samé dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby odvolacím soudem akceptován pro nedostatek odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaného G. Proto obžalovanému D. uložený trest odnětí svobody na 4 roky, který je ze zákona nepodmíněný a jehož výkon patří vykonat podle zákona ve věznici s ostrahou, doplněný o trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou, není disproporční ve vztahu k trestu uloženému obžalovanému G., případně dalším spoluobžalovaným právě s ohledem na rozsah spáchané trestné činnosti a trestní sazbu odnětí svobody, v rámci níž je jejich jednání právně posuzováno.

Obžalovaní namítali i disproporci jím uložených trestů s trestem uloženým obžalované D. H. v trestní sazbě odnětí svobody stanovené v § 283 odst. 3 tr.zákoníku od 8 do 12 let, který jí byl za použití § 58 odst. 1 tr.zákoníku vyměřen výrazně pod dolní hranici zákonem stanovené trestní sazby, a to na 3 roky nepodmíněně s výkonem ve věznici s dozorem. I v případě této obžalované byl z hlediska disproporce s tresty uloženými ostatním spoluobžalovaným s přihlédnutím k rozsahu spáchané trestné činnosti odvolací soud vázán zákazem reformace in peius (změny k horšímu) pro nedostatek odvolání státního zástupce v neprospěch obžalované. Kromě zjevně písařského pochybení při ukládání trestu jmenované obžalované se odvolací soud ztotožnil se závěry nalézacího soudu, popsanými na straně 137 ohledně důvodů, proč je obžalované ukládán trest ještě pod dolní hranicí zákonem stanovené trestní sazby, avšak je přesvědčen, že proporčně přiměřeným k trestům uloženým ostatním pachatelům s podobným rozsahem a způsobem spáchání trestné činnosti by byl trest ve výměře kolem 5 let, který je ze zákona nepodmíněný.

Obžalovaná H. se podaným odvoláním domáhala uložení ještě trestu s podmíněným odkladem, což trest ve výměře 3 let podle § 81 odst. 1 tr.zákoníku ještě umožňuje. Odvolací soud na jedné straně pečlivě vážil osobní a rodinné poměry obžalované, na druhé straně argumentaci nalézacího soudu a také některých z obžalovaných, že rozsah trestné činnosti spáchané obžalovanou H. v proporci s trestnou činností páchanou ostatními obžalovanými neumožňuje uložit jí ještě pouhou pohrůžku výkonem uloženého trestu odnětí svobody. Podmíněně odložený trest odnětí svobody u této obžalované by ostatní spoluobžalovaní důvodně pociťovali jako vůči nim nespravedlivý. Trest odnětí svobody ve výměře 3 let nepodmíněně přísluší vykonat podle zákona ve věznici s dozorem a odvolací soud nezjistil podmínek pro zařazení obžalované k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s mírnějším režimem. Zákonným shledal odvolací soud i trest propadnutí mobilního telefonu, jak je u obžalované H. specifikován ve výrokové části napadeného rozsudku.

V ostatních výrocích zůstal z důvodů dosud odvolacím soudem uvedených napadený rozsudek nezměněn, a to u obžalovaného N. G. i ve výroku podle § 101 odst. 1 písm. c) tr.zákoníku o zabrání věcí popsaných ve výroku napadeného rozsudku, který nebyl novým rozhodnutím o trestu ukládanému obžalovanému odvolacím soudem dotčen.

Protože odvolací soud neshledal žádných zákonných důvodů pro vyhovění odvolací argumentace obžalovaných A., A., S. A. I., A., B., D. a H. a ani pro vyhovění odvolání státního zástupce podanému v neprospěch obžalovaného D. co do užité právní kvalifikace, byla odvolání státního zástupce v tomto směru a jmenovaných obžalovaných jako nedůvodná, neschopná zvrátit správnost a zákonnost napadeného rozsudku, podle § 256 tr.ř. zamítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Do dvou měsíců od jeho doručení je možno proti němu podat dovolání. Dovolání mohou podat nejvyšší státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku rozhodnutí a obviněný pro nesprávnost výroku, který se ho bezprostředně dotýká. Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se za dovolání nepovažuje. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (v daném případě u Krajského soudu v Ostravě). O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud v Brně. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí podání (§ 59 odst. 4 tr.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu, s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr.ř. nebo § 265b odst. 2 tr.ř., o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.

V Olomouci dne 18. října 2016

JUDr. Jaroslav Z b o ž í n e k v.r.
předseda senátu Za správnost: