MSPH 91 INS 397/2016-C1-49
MSPH 91 INS 397/2016-C1-49 1
191 ICm 1743/2016-144 (MSPH 91 INS 397/2016)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Jitkou Šťastnou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: FOXDALE INVESTMENTS LTD. sídlem Larch Green 4, Douglas Bader Park, NW9 5GL Londýn, Velká Británie (původně PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street, Victoria, Mahe, Seychely) zastoupený: JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem, sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti
žalovaným: 1) BERGER-insolvenční správce v.o.s., IČ: 28524713 sídlem Bělocerkevská 1037/38, 100 00 Praha 10 insolvenční správce dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano , zastoupený: Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem, sídlem Bělocerkevská 1037/38, 100 00 Praha 10 2) anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano bytem Rezlerova 285, 109 00 Praha 10, zastoupený: JUDr. Kateřinou Douchovou, PhD., advokátkou, sídlem Ostružinová 1794, Černošice 252 28
o určení pravosti pohledávky
takto:
I. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn.přihláškou č. 5 je přihlášena po právu a je zjištěna v plné výši 267.281,95 Kč.
II. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn.přihláškou č. 6 je přihlášena po právu a je zjištěna v plné výši 168.160,94 Kč.
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková.
ISIR 2
III. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn.přihláškou č. 7 je přihlášena po právu a je zjištěna v plné výši 64.103,69 Kč.
IV. Ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
V. Druhý žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení k rukám jeho právního zástupce JUDr. Ing. Karla Goláně, Ph.D., advokáta se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 ve výši 39 912,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou ze dne 23.5.2016 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávky žalobce uplatněné v insolvenčním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. přihláškou č. 5 ve výši 267.285,95 Kč, dále přihláškou č. 6 ve výši 168.160,94 Kč a přihláškou č. 7 ve výši 64.103,69 Kč, jsou přihlášené po právu a zjištěny v úplné výši. Uvedl k tomu, že výše uvedené přihlášky č. 5, 6 a 7 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení původně jako pohledávky vykonatelné, ale dne 25.4.2016 vzal žalobce přihlášky č. 5, č. 6 a č. 7 co do vykonatelnosti částečně zpět. Toto částečné zpětvzetí bylo soudem u přihlášek č. 5, č. 6 a č. 7 vzato na vědomí dne 4.5.2016. Dne 3.5.2016 bylo žalobci doručeno vyrozumění žalovaného insolvenčního správce o popření výše uvedených nevykonatelných pohledávek co do pravosti pro promlčení při přezkumném jednání konaném dne 27.4.2016. Rovněž dlužník popřel ze shodného důvodu výše uvedené pohledávky co do pravosti. Žalobce uvedl, že přihlášené pohledávky nejsou promlčené, respektive, že uplatněná námitka popření pohledávky je v rozporu s dobrými mravy.
2. Ohledně pohledávky č. 5 žalobce uvedl, že tato vznikla a byla přihlášena z titulu Smlouvy o úvěru č. 0040107220615, uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 2.10.2007. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků byl úvěr ze strany právního předchůdce žalobce zesplatněn ke dni 16.3.2009. Vzhledem k tomu, že ani poté nebyla dlužníkem (zde žalovaným č. 2) dlužná částka uhrazena, podal právní předchůdce žalobce dne 18.11.2009 rozhodčí žalobu na její zaplacení dle sjednané rozhodčí doložky. Dne 4.3.2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08575, který nabyl právní moci dne 26.5.2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo následně ze strany právního předchůdce žalobce dne 6.10.2010 u Obvodního soudu pro Prahu 10 zahájeno exekuční řízení vedené pod sp.zn. 49 EXE 68/2011, které ke dni zahájení insolvenčního řízení 11.1.2016 nebylo zastaveno. Předmětný rozhodčí nález nebyl rovněž ke dni podání žaloby žádným ze zákonem předpokládaných postupů odklizen.
3. Ohledně pohledávky č. 6 žalobce uvedl, že tato vznikla a byla přihlášena z titulu Smlouvy o úvěru č. 0040108220288, uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 18.4.2008. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků byl úvěr ze strany právního předchůdce žalobce zesplatněn ke dni 16.3.2009. Vzhledem k tomu, že ani poté nebyla dlužníkem (zde žalovaným č. 2) dlužná částka uhrazena, podal právní předchůdce žalobce dne 18.11.2009 rozhodčí žalobu na její zaplacení dle sjednané rozhodčí doložky. Dne 4.3.2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08574, který nabyl právní moci dne 26.5.2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo následně ze strany právního předchůdce žalobce dne 6.10.2010 u Obvodního soudu pro Prahu 10 zahájeno exekuční řízení vedené pod sp.zn. 54 EXE 642/2011, které ke dni zahájení insolvenčního řízení 11.1.2016 nebylo
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 3 zastaveno. Předmětný rozhodčí nález nebyl rovněž ke dni podání žaloby žádným ze zákonem předpokládaných postupů odklizen.
4. Ohledně pohledávky č. 7 žalobce uvedl, že tato vznikla a byla přihlášena z titulu Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 11.5.2007. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků byl úvěr ze strany právního předchůdce žalobce zesplatněn ke dni 30.1.2009. Vzhledem k tomu, že ani poté nebyla dlužníkem (zde žalovaným č. 2) dlužná částka uhrazena, podal právní předchůdce žalobce dne 24.11.2009 rozhodčí žalobu na její zaplacení dle sjednané rozhodčí doložky. Dne 8.3.2010 bylo rozhodcem JUDr. Janem Brožem ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08672, který nabyl právní moci dne 26.5.2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo následně ze strany právního předchůdce žalobce dne 7.9.2010 u Obvodního soudu pro Prahu 4 zahájeno exekuční řízení vedené pod sp.zn. 67 EXE 3705/2010. Předmětný rozhodčí nález nebyl rovněž ke dni podání žaloby žádným ze zákonem předpokládaných postupů odklizen. Žalobce dále uvedl, že žalovaný č. 2) zůstal ve všech rozhodčích řízeních po celou dobu pasivní, ve věci se nijak nevyjádřil.
5. Žalobce má za to, že jeho právní předchůdce neporušil žádnou právní povinnost, svůj nárok včas uplatnil v rozhodčím řízení a to zcela v souladu s tehdejší praxí soudu. Ve vztahu k tehdejším okolnostem případu je tudíž nutno posuzovat jak otázku stavení běhu promlčecí lhůty, tak také nyní vznesenou námitku promlčení přihlášené pohledávky. Judikatura v rozhodném období, tj. v době podání všech tří návrhů na vydání rozhodčího nálezu dne 18.11.2009, resp. 24.11.2009, nenaznačovala ani okrajově, že rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech určující rozhodce soukromou rozhodčí společností, budou nazírány jako absolutně neplatné a že tudíž jako neplatný bude posuzován i na jejich základě vydaný rozhodčí nález. Promlčecí doba přestala dle žalobce běžet, když bylo zahájeno řízení na základě platné rozhodčí smlouvy a tyto účinky zůstávají zachovány i v případě, kdy je rozhodčí nález zrušen z důvodu, že rozhodčí smlouva je neplatná nebo není-li vůbec uzavřená a to pokud podá žalující u soudu žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu. V dané věci k odklizení rozhodčích nálezů nedošlo a účinky rozhodčích žalob zůstaly zachovány, k promlčení nedošlo. Žalobce dále považuje vznesení námitky promlčení za právní jednání v rozporu s dobrými mravy, když k případnému promlčení by došlo bez zavinění právního předchůdce.
6. Žalovaný č. 1) navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Přihláškou č. 5 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 5. 4. 2016 byla přihlášena pohledávka z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 10. 2007 mezi Komerční bankou, a.s. a dlužníkem v celkové výši 267.281,86,-Kč. V kolonce č. 11 přihlášky pohledávky potom žalobce uvedl, že Banka pro přetrvávající neplnění povinností ze strany dlužníka řádně splácet poskytnutý úvěr odstoupila od smlouvy o úvěru a vyzvala dlužníka k okamžitému zaplacení dlužné částky . Z přihlášky pohledávky tedy nebylo patrno, k jakému datu došlo k odstoupení od předmětné úvěrové smlouvy (a tedy i k počátku běhu promlčecí lhůty dle tehdy platného ust. § 101 ve spojení s § 103 zák. č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník), z přiloženého rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jany Kurkové ze dne 4. 3. 2010, sp.zn. K/2009/08575 však bylo zjevné, že se tak muselo stát již v průběhu roku 2009. Až ve své žalobě žalobce uvádí, že k zesplatnění úvěru ze strany právního předchůdce žalobce bylo přikročeno dne 16. 3. 2009. Z příloh k přihlášce pohledávky je dále zjevné, že pohledávka za žalovaným č. 2) byla postoupena dne 26.5.2014 z původního věřitele Komerční banka, a.s. na společnost Bohemia Faktoring, s.r.o., IČ 27242617, a obratem, v ten samý den, ze společnosti Bohemia Faktoring, s.r.o. na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky dlužníku nebylo žalobcem současně s přihláškou pohledávky doloženo. Žalovaný č. 2) přitom při osobní schůzce s žalovaným č. 1) uvedl, že Oznámení o postoupení pohledávek ani v jednom z případů postoupení neobdržel. Zároveň uvedl, že na předmětnou pohledávku i
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 4 nadále plnil, a to až do doby, kdy byl jeho účet u původního věřitele zablokován exekutorem. Žalovaný č. 1) proto žalovaného č. 2) vyzval, aby dohledal příslušné doklady o těchto splátkách a žalobce následně dne 7. 4. 2016 Výzvou k opravě a doplnění přihlášky pohledávky vyzval, aby doložil Smluvní obchodní podmínky ke Smlouvě o úvěru, Oznámení o postoupení pohledávek, a dále vykonatelnost přihlášených pohledávek. Na tuto výzvu reagoval žalobce přípisem ze dne 25. 4. 2016, kterým vzal přihlášky č. 5, č. 6 a č. 7 částečně zpět, a to co do vykonatelnosti (důvodem byla neplatnost Rozhodčího nálezu z důvodu určení rozhodce Rozhodčí společností v souladu s úvěrovými podmínkami původního věřitele). Dále v tomto podání uvedl, že na pohledávku č. 5 žalovaný č. 2) na účet č. 513339641177 (původní úvěrový účet dlužníka u KB) uhradil dne 16. 12. 2015 částku 4.000,-Kč, čímž tvrzení žalovaného o částečném plnění k rukám původního věřitele minimálně v této výši potvrdil. Žalobce zároveň s tímto přípisem doložil Oznámení o postoupení adresované Komerční bankou, a.s., žalovanému č. 2) dne 29. 5. 2014, přičemž k tomuto podání nedoložil žalobce žádný doklad prokazující odeslání ani doručení této listiny. Dále žalobce doložil Oznámení o postoupení pohledávky adresované společností Bohemia Faktoring, s.r.o., žalovanému č. 2) dne 20. 1. 2015. Doručení této listiny žalobce prokazuje pouze kopií podacího lístku ze dne 23. 1. 2015. Žalovaný č. 1) tak nepovažuje Oznámení o postoupení pohledávky na žalobce za prokázané, přičemž je patrno, že žalovaný č. 2) dále plnil původnímu věřiteli dle Smlouvy o úvěru v nezjištěné výši. Žalovaný č. 1) tak odmítá tvrzení žalobce v tom smyslu, že popření pravosti pohledávky má zakládat rozpor s dobrými mravy. Přihláškou č. 6 zveřejněnou v Insolvenčním rejstříku dne 5.4.2016 uplatnil žalobce pohledávku z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené dne 18. 4. 2008 mezi Komerční bankou, a.s. a žalovaným č. 2 v celkové výši 168.160,94,-Kč. Přihláškou č. 7 zveřejněnou v Insolvenčním rejstříku týž den uplatnil žalobce pohledávku z titulu Smlouvy o osobním kreditní kartě, uzavřené dne 11. 05. 2007, mezi Komerční bankou, a.s. a žalovaným č. 2) v celkové výši 64.103,69,-Kč. Vzhledem k tomu, že okolnosti a argumenty žalovaného č. 1) jsou shodné jako u přihlášky pohledávky č. 5, žalovaný č. 1) na ně v plné míře odkazuje. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy žalovaný č.1) na přezkumném jednání pohledávky žalobce č. 5, č. 6 i č. 7 z důvodu opatrnosti z titulu promlčení popřel.
7. Žalovaný č. 2) navrhl zamítnutí žaloby, neboť popírá a neuznává co do důvodu a výše všechny pohledávky, které žalobce přihlásil do insolvenčního řízení na žalovaného č. 2) v celém rozsahu a to z těchto důvodů: -V první řadě žalovaný č. 2) namítá, že všechny pohledávky, přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení vůči žalovanému č. 2) jsou promlčené, a to z toho důvodu, že je žalobce řádně a včas neuplatnil u soudu. Žalobce je sice uplatnil v promlčecí době u rozhodčího soudu, nicméně rozhodčí doložka, na jejímž základě tak učinil, je od počátku neplatná v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu, a to zejména Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. května 2011 a Ústavního soudu sp. zn. II US 2682/08. Vzhledem k tomu, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná, je neplatná rozhodčí smlouva a nebyla tak od počátku dána pravomoc rozhodčího soudu o pohledávkách rozhodnout. Ani jedna z pohledávek tak nebyla uplatněna včas a je promlčená. -Podle žalovaného č. 2) neobstojí argument žalobce, který v incidenční žalobě uvádí, že vzhledem k tomu, že daná rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu byla vydána až poté, co byla uzavřena rozhodčí doložka, byl žalobce v dobré víře, že rozhodčí doložka je platná, protože i v daných soudních sporech se žalobci domnívali, že rozhodčí doložka je platná, a soudům to stejně nebránilo říci, že je od počátku neplatná. Nutno tedy tak nazírat na dané rozhodčí doložky, že byly od počátku neplatné, a tento argument žalobce je tak irelevantní, lichý a nelze k němu přihlížet. Pokud žalobce uvádí, že lhůta k podání žaloby
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 5
byla zachována, resp. že promlčecí lhůta se zastavila v souladu s § 403 obchodního zákoníku, s § 106 občanského soudního řádu a § 14 a § 16 zákona o rozhodčím řízení, tak podle žalovaného č. 2) žalobce tato ustanovení zcela překrucuje, a vůbec z nich nelze dovodit to, že se žalobci zastavil běh promlčecí doby k uplatnění přihlášených pohledávek. Již samotný § 403 obchodního zákoníku, který žalobce cituje, uvádí (a i žalobce jej tak cituje), že promlčecí doba přestává běžet tehdy, pokud je zahájeno řízení, na základě PLATNÉ rozhodčí smlouvy. Daná rozhodčí smlouva však s ohledem na výše uvedená rozhodnutí Nevyššího a Ústavního soudu platná nebyla, a tudíž ani promlčecí doba nepřestává běžet. Rovněž tak ani § 14 a § 16 nestanoví, že by promlčecí doba přestala běžet tím, že byl podán včas návrh na zahájení řízení u rozhodčího soudu, i když rozhodčí smlouva byla sjednána neplatně. Argumenty žalobce jsou tak zcela liché a nelze k nim přihlížet. -Podle žalovaného č. 2) žalobce neuplatnil pohledávky u soudu včas, promlčecí doba nebyla zastavena a ke dni podání přihlášky byly všechny přihlášené pohledávky promlčené a oba žalovaní vznesli námitku promlčení jakožto důvod popření pohledávek. -Rovněž tak nelze přisvědčit argumentu žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalobce tvrdí, že do dnešního dne rozhodčí nálezy a exekuce, nařízené na jejich základě nebyly odklizeny, a jsou stále platné, tak toto pravda není, přinejmenším v případě pohledávky přihlašované pohledávkou č. 7, na kterou byla vedena exekuce Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 3705/2010 a 103 Ex 3536/2010. Obvodní soud pro Prahu 4 ve svém rozhodnutí č. j. 67 EXE 6705/2010- 108 ze dne 13. května 2015, a poté i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí č. j. 20 Co 258/2015-197 ze dne 17. září 2015 rozhodl, že rozhodčí nález je nevykonatelný a neplatný, jelikož již samotná rozhodčí doložka, která zakotvila pravomoc rozhodčího soudu rozhodnout o sporu, je neplatná.
8. Žalovaný č. 2) dále uvedl, že žalobce v rozporu s § 176 insolvenčního zákona neuvedl správně a úplně všechny náležitosti přihlášky pohledávek. Konkrétně v přihlášce pohledávky č. 5, č. 6 a č. 7 uvedl, že právní skutečnosti, na nichž zakládá důvod vzniku pohledávek je Smlouva o úvěru, uzavřená mezi Komerční bankou a žalovaným č. 2) a odstoupení od smlouvy. Žalovaný č. 2) tvrdí, že k žádné z přihlášek pohledávek však žalobce odstoupení od smlouvy nepřiložil. Nedoplnil to ani na výzvu insolvenčního správce, kdy tento vyzýval žalobce k odstranění vad přihlášky pohledávek. Dále do dnešního dne ani přes výzvu insolvenčního správce žalobce nedoložil žádný důkaz o tom, že by oznámení o postoupení přihlašovaných pohledávek z Komerční banky na Bohemia Faktoring s.r.o. bylo doručeno (oznámeno) žalovanému č. 2). Tak se nikdy nestalo. Věřitel tak nepodal úplné přihlášky pohledávek a neodstranil tak jejich vady ani na výzvu insolvenčního správce. Žalobce nepřihlásil ani jednu z pohledávek ve správné výši. Uvádí, že se daná pohledávka skládá z jistiny a z obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení, přičemž obchodní úrok je kapitalizovaný. Kapitalizovaný obchodní úrok je nesprávně vypočítán, jelikož se tam počítají již úroky z úroků, a to je nepřípustné a neplatné podle rozhodnutí Nejvyššího soudu.
9. Kromě výše uvedeného se žalovaný č. 2) dále domnívá, že žalobce není aktivně legitimovaný podat tuto žalobu ani přihlásit jím přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení a přihlášky nepodala oprávněná osoba, neboť Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi Bohemia Faktoring s.r.o. a žalobcem dne 29. 05. 2014, jsou neplatné, neboť se jedná se o simulovaný, spekulativní a zastíraný právní úkon, protože toho samého dne Bohemia Faktoring s.r.o. nabyl přihlašované pohledávky od Komerční banky a.s. a ten samý den je postoupil dál na žalobce.
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 6
10. Na soudním jednání konaném dne 23. 8. 2017 vyhlásil soud prvního stupně rozsudek, ve kterém zamítl žalobu na určení, že pohledávky žalobce uplatněné v insolvenčním řízení pod č. P-5, č. P-6 a č. P-7 v celkové výši 499 546,58 Kč jsou po právu a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ve svém rozsudku ze dne 23. 8. 2017, č.j. 191 ICm 1743/2016-50 soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná a nebylo možné jí vyhovět. Pohledávky č. P-5, P-6 a P-7, které žalobce přihlásil do insolvenčního řízení, jako nevykonatelné, označil za promlčené. Takto rozhodl, přestože žalobce během incidenčního sporu argumentoval tím, že tuto situaci nezavinil a sjednal rozhodčí doložky, na jejímž základě byly vydány rozhodčí nálezy, v době, kdy byly považovány za platné. Soud prvního stupně vycházel ze skutečnosti, že žalobci neplatnost rozhodčí doložky musela být známa, a to nejpozději po vydání rozsudku Ústavního soudu, tedy ještě během promlčecí doby. Rozhodčí doložky, sjednané v úvěrových smlouvách, které měl soud prvního stupně při rozhodování k dispozici, označil za neplatné, protože neurčily výslovně ani stálý rozhodčí soud, neurčily ani rozhodce ani způsob určení osob rozhodců a ujednání o tom, jakým způsobem byl rozhodce určen, což soud prvního stupně zhodnotil jako znevýhodňující pro spotřebitele v rámci spotřebitelské smlouvy, kterou smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem nepochybně jsou. Soud prvního stupně vycházel z předpokladu, že rozhodčí nález vydaný subjektem, jež není nadán pravomocí k jeho vydání, nelze vykonat. Rozhodčí doložky označil soud prvního stupně za neplatné podle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy, které jako takové nemohly založit žádná práva a povinnosti mezi účastníky rozhodčího řízení, které podle této rozhodčí doložky následně proběhlo.
11. Žalobce podal proti rozhodnutí soudu prvního stupně dne 27. 9. 2017 odvolání, které doplnil svým podáním doručeným soudu dne 12. 10. 2017. Žalobce nesouhlasil se skutkovými a právními závěry soudu, kterému vyčetl, že se nedostatečně vypořádal s jeho tvrzeními obsaženými v žalobě, zejména s tím, z jakého důvodu nelze na projednávaný případ aplikovat závěry žalobcem zmiňovaných rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalobce dále zdůraznil závěry aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015 a rozhodnutí ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 29 ICdo 41/2014), vztahující se ke stavení promlčecí doby v režimu obchodního zákoníku. Žalobce trval na tom, že nedošlo k promlčení přihlášených pohledávek, jelikož se staví doba běhu promlčení zahájením rozhodčího řízení a nedošlo ke zrušení žádného z rozhodčích nálezů. S ohledem na uvedené navrhl, aby insolvenční soud určil, že přihlášené pohledávky pod č. P-5, č. P-6 a č. P-7 byly přihlášeny po právu.
12. Žalovaný č. 2 na odvolání žalobce reagoval, ve svém podání doručeným soudu dne 5. 11. 2017. Žalobce dle žalovaného č. 2 neuvedl nové důvody pro podání odvolání, pouze upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, což měl v souladu s principem koncentrace učinit již v řízení před soudem 1. stupně. Dále uvedl, že považuje, na rozdíl od žalobce, odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně za dostatečně určité a srozumitelné. Žalovaný č. 2 se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, dle kterého není přípustné, aby se postupník bránil tím, že nemá všechny informace ohledně pohledávky, kterou sám postoupením nabyl. Žalovaný č. 2 dále vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalobce, že řádně doplnil přihlášky svých pohledávek o oznámení o postoupení pohledávek z Komerční banky a.s. na společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. Žalovaný č. 2 tedy navrhl, aby odvolací soud odvolání v celém rozsahu zamítl a potvrdit rozsudek soudu prvního stupně.
13. Odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 8. 10. 2018, č. j. 191 ICm 1743/2016, 103 VSPH 825/2017-81 zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud zdůraznil význam řádného odůvodnění soudních rozhodnutí, jehož účelem je dosažení přesvědčivého rozsudku a možného přezkoumání odvolacím soudem. Při posuzování skutečnosti, zda došlo k promlčení pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení pod. č. P-5,
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 7
P-6 a P-7 upozornil odvolací soud na judikaturu Nejvyššího soudu, která dospěla k závěru, že při posuzování stavení běhu promlčecí doby, není rozhodné, zda bylo zahájeno rozhodčí řízení na základě platné nebo neplatné rozhodčí smlouvy. Takto vydaný rozhodčí nález je rozhodný pro stavení běhu promlčecí doby, pokud je formálně platný a to do té doby, než je v soudním řízení rozhodnuto, že daný rozhodčí nález nemá žádné právní účinky. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně nepřihlédl k této judikatuře, měl odvolací soud za to, že závěry o promlčení pohledávek jsou předčasné a nepřezkoumatelné.
14. Insolvenční soud za účelem projednání žaloby nařídil ústní jednání dne 24. 4. 2019, na kterém došlo k přerušení jednání dle ustanovení § 110 o.s.ř. Jelikož k domluvě účastníků nedošlo, soud nařídil další jednání dne 18. 9. 2019, na kterém právní zástupkyně žalovaného č. 2) předložil a listinu označenou jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 7. 2019. Dne 15. 10. 2019 byl soudu předložen návrh na změnu účastníka řízení na straně žalobce. Soud svým usnesením ze dne 5. 11. 2019, č.j. 191 ICm 1743/2016-110, návrhu vyhověl a rozhodl, že na místě původního žalobce do řízení vstoupí jako účastník řízení na straně žalobce společnosti FOXDALE INVESTMENTS LTD., sídlem Larch Green 4, Douglas Bader Park, NW9 5GL Londýn, Velká Británie. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 22. 11. 2019 žalovaný č. 2 odvolání. Odvolací soud rozhodl svým usnesením ze dne 4. 2. 2020, č.j. 191 ICm 1743/2016, 101 VSPH 29/2020-118 tak, že uvedené rozhodnutí zrušil, když o záměně účastníka již insolvenční soud rozhodl přímo v insolvenčním řízení dle ustanovení § 18 IZ a uvedl, že se bez dalšího pokračuje v řízení s nabyvatelem sporné pohledávky jako se žalobcem.
15. Dle ust. § 121 o.s.ř. není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti. Z obsahu insolvenčního spisu sp. zn.má soud za zjištěné, že dne 11. 1. 2016 byl zdejšímu soudu doručen insolvenční návrh ve věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného dne anonymizovano , bytem Rezlerova 285, 109 00 Praha 10. Vyhláškou č.j.-A-2 ze dne 11. 1. 2016 bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení a tímto okamžikem nastaly účinky s jeho zahájením spojené. Téhož dne byla tato vyhláška zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Usnesením č.j.-A-11 ze dne 23. 2. 2016 byl zjištěn úpadek dlužníka a současně bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením. Podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2016 (č. l. P5-1) uplatnil věřitel č. 5 PARADISE ISLAND HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel street, Victoria, Mahe, Seychely, svůj nárok přihláškou pohledávky vůči dlužníkovi v celkové výši 267 281,95 Kč. Podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2016 (č. l. P6-1) uplatnil věřitel č. 5 PARADISE ISLAND HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel street, Victoria, Mahe, Seychely, svůj nárok přihláškou pohledávky vůči dlužníkovi v celkové výši 168 160,94 Kč. Podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2016 (č. l. P7-1) uplatnil věřitel č. 5 PARADISE ISLAND HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel street, Victoria, Mahe, Seychely, svůj nárok přihláškou pohledávky vůči dlužníkovi v celkové výši 64 103,69 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 27. 4. 2016 (č. l. B-3) popřel insolvenční správce a dlužník (v dané incidenční věci žalovaný č. 1 a 2) přihlášenou pohledávku žalobce-věřitele č. 5 v celkové výši 499 546,58Kč co do pravosti. Podáními ze dne 27. 4. 2016 (č. L. P5-2, P6-2 a P7-2) vzal věřitel č. 5 (v dané incidenční věci žalobce) své přihlášky do insolvenčního řízení přihlášené pod číslem P5, P6 a P7 částečně zpět, a to co do vykonatelnosti. Insolvenční soud svým usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j.-P5-3 ve spojení s opravným usnesením ze dne 29. 7. 2016, č.j.-P5-5, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky P5 co do vykonatelnosti a účast věřitele v rozsahu zpětvzetí ukončil. Insolvenční soud svým usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j.-P6-3 ve spojení s opravným usnesením ze dne 29. 7. 2016, č.j.-P6-5, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky P6 co do vykonatelnosti a účast věřitele v rozsahu zpětvzetí ukončil. Insolvenční soud svým usnesením ze
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 8
dne 4. 5. 2016, č. j.-P7-3 ve spojení s opravným usnesením ze dne 29. 7. 2016, č.j.-P7-5, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky P7 co do vykonatelnosti a účast věřitele v rozsahu zpětvzetí ukončil.
16. Dále má soud z obsahu spisu a ze své činnosti za zjištěné, že podáním insolvenčního správce (žalovaného č. 1) ze dne 7. 4. 2016 byl žalobce vyzván k odstranění vad přihlášky pohledávky č. 5 konkrétně o doplnění obchodních podmínek ke smlouvě č. 0040107220615, u přihlášky pohledávky č. 6 konkrétně o doplnění obchodních podmínek ke smlouvě č. 0040108220288, u přihlášky pohledávky č. 7 konkrétně o doplnění obchodních podmínek ke smlouvě č. 0040107300293, dále u přihlášek pohledávek č. 5, č. 6 a č. 7 o doplnění oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti Komerční banka a.s. na společnost Bohemia Faktoring s.r.o. a doložení, kdy bylo toto oznámení doručeno dlužníku, o oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. na společnost PARADISE HOLDING LTD a doložením, že toto postoupení bylo doručeno dlužníku, o doložení, z čeho věřitel dovozuje že pohledávky za dlužníkem jsou vykonatelné a konečně u přihlášek č. 5 a 6 o doložení přehledu částek splacených dlužníkem na uvedené úvěrové smlouvy a u přihlášky č. 7 o doložení přehledu částek splacených dlužníkem na smlouvu o kreditní kartě, že tyto výzvy byla doručeny právnímu zástupci žalobce dne 19. 4. 2016, že podáním ze dne 25. 4. 2016 byly žalobcem předmětné pohledávky vzaty zpět co do vykonatelnosti, že na přezkumném jednání dne 27. 4. 2016 byly tyto pohledávky v celkové výši 499.546,58 Kč oběma žalovanými popřeny z důvodu pravosti pro jejich promlčení, když žalobce nedoplnil přihlášky k výzvě insolvenčního správce ze dne 7. 4. 2016. Insolvenční správce (zde žalovaný č. 1) zaslal žalobci vyrozumění o popření nevykonatelných pohledávek č. 5, č. 6 a č. 7 dne 29. 4. 2016 a právnímu zástupci žalobce tato vyrozumění byla doručena dne 3. 5. 2016, jak se podává z připojených doručenek založených v insolvenčním spise. Žalobce dne 20. 5. 2016 podal žalobu o určení pravosti popřených pohledávek, tedy včas.
17. Soud má dále z usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. 11. 2019, č.j. MSPH 91 INS 397/2016-P5-9, z usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. 11. 2019, č.j.- P6-9 a z usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. 11. 2019, č.j.-P7-9, za zjištěné, že došlo ke změně v osobě věřitele č. 5 (zde žalobce). Se zohledněním rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2020, č.j. 191 ICm 1743/2016, 101 VSPH 29/2020- pokračuje v řízení jako se žalobce nabyvatel sporné pohledávky společnosti FOXDALE Investments LTD.
18. Mezi účastníky řízení zůstalo zejména sporné, zda došlo k promlčení pohledávek uplatněných žalobcem do insolvenčního řízení dlužníka (zde žalovaného č. 2).
19. Soud se zaměřil při dokazování pouze na ty skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné a které současně byly dostatečně účastníky tvrzeny, a provedl dokazování v míře nutné k prokázání či popření jejich existence. Dle ustanovení § 226 odst. 2 o.s.ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno je možné při novém projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených důkazů.
20. Ohledně první dílčí pohledávky č. 5 soud provedl následující důkazy, a z nich učinil následující skutková zjištění /soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
Ze Smlouvy o úvěru č. 0040107220615 uzavřené dne 2. 10. 2007 má soud za zjištěné, že byla dne 2. 10. 2007 uzavřena Smlouva o úvěru mezi Komerční bankou a.s. a žalovaným č. 2. Dále má
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 9 soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. poskytla dlužníku (zde žalovanému č. 2) úvěr ve výši 135.000,-Kč, který se žalovaný č. 2 zavázal splatit nejpozději do 20. 9. 2013, a to tak, že od 20. 11. 2007 bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách k 20. dni kalendářního měsíce pravidelnou splátku ve výši rozdílu mezi částkou 2 486,00 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky vyčerpané jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 9,39 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru a v případě prodlení dlužníka se splácením i úrok z prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Bylo ujednáno, že dlužník bude přebírat zásilky od společnosti Komerční banka a.s. na adrese Bělinského 967/13, 102 00 Praha 10. Z Úvěrových podmínek pro nepodnikatele má soud za zjištěné, že bylo ujednáno, že v případě porušení povinností dlužníka vyplývají se Smlouvy o úvěru, může Komerční banka a.s. požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, dále bylo ujednáno, že majetkové spory, které vzniknou ze Smlouvy o úvěru č. 0040107220615, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381. Soud má dále z Výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16. 3. 2009 za zjištěné, že dlužník poskytnutý úvěr Komerční bance a.s. nesplácel a ke dni 16. 3. 2009 činila celková pohledávka věřitele 125 729,34 Kč včetně příslušenství. Tato výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ve výši byla vyhotovena dne 16. 3. 2009, žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení celé této částky včetně jistiny, úroků, případně dalšího příslušenství, poplatků či smluvních pokut do 26. 3. 2009, zesplatněna však byla ke dni 16. 3. 2009. Výzva pak dle přiložené dodejky byla předána doručovacímu orgánu podle razítka doručovací pošty dne 17. 3. 2009, podle dodejky byla zásilka uložena dne 18. 3. 2009 a vrácena zpět dne 7. 4. 2009 jako nevyzvednutá. Zásilka byla adresována žalovanému č. 2 na adresu Bělinského 13, 102 00 Praha 10. Z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08575 ze dne 4. 3. 2010 má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. podala dne 18. 11. 2009 rozhodčí žalobu na zaplacení částky 145 466,56 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení dle rozhodčí doložky. Dále má soud za zjištěné, že dne 4. 3. 2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08575, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2010, kterým bylo uloženo dlužníkovi (zde žalovanému č. 2) uhradil Komerční bance a.s. částku 145 466,56 Kč s úroky ode dne 3. 11. 2009 do zaplacení. Soud má dále z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. ledna 2011 , č.j. 49 EX 68/2011-23, za zjištěné, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08575 ze dne 4. 3. 2010 k uspokojení pohledávky Komerční banky a.s. dlužníkem ve výši 145 466,56 Kč s úrokem z prodlení od 3. 11. 2009 do zaplacení. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek-portfolio 2009 za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 5 od původního věřitele Komerční banka a.s. na postupníka společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 29. 5. 2014. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 5 od věřitele Bohemia Faktoring s.r.o. na postupníka společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 20. 1. 2015 a podacího lístku.
21. Ohledně druhé dílčí pohledávky č. 6 soud provedl následující důkazy, a z nich učinil následující skutková zjištění/soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 10
Ze Smlouvy o úvěru č. 0040108220288 uzavřené dne 18. 4. 2008, má soud za zjištěné, že byla dne 18. 4. 2008 uzavřena Smlouva o úvěru mezi Komerční bankou a.s. a žalovaným č. 2. Dále má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. poskytla dlužníku (zde žalovanému č. 2) úvěr ve výši 66 000,00 Kč, který se žalovaný č. 2 zavázal splatit nejpozději do 20. 3. 2014, a to tak, že od 20. 5. 2008 bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách k 20. dni kalendářního měsíce pravidelnou splátku ve výši rozdílu mezi částkou 1 405,00 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky vyčerpané jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 14,90 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru a v případě prodlení dlužníka se splácením i úrok z prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Bylo ujednáno, že dlužník bude přebírat zásilky od společnosti Komerční banka a.s. na adrese Bělinského 13, 102 00 Praha 10. Z Úvěrových podmínek pro nepodnikatele má soud za zjištěné, že bylo ujednáno, že v případě porušení povinností dlužníka vyplývají se Smlouvy o úvěru, může Komerční banka a.s. požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, dále bylo ujednáno, že majetkové spory, které vzniknou ze Smlouvy o úvěru č. 0040108220288, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381. Soud má dále z Výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16. 3. 2009 za zjištěné, že dlužník poskytnutý úvěr Komerční bance a.s. nesplácel a ke dni 16. 3. 2009 činila celková pohledávka věřitele 68 897,67 Kč včetně příslušenství. Tato výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ve výši byla vyhotovena dne 16. 3. 2009, žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení celé této částky včetně jistiny, úroků, případně dalšího příslušenství, poplatků či smluvních pokut do 26. 3. 2009, zesplatněna však byla ke dni 16. 3. 2009. Výzva pak dle přiložené dodejky byla předána doručovacímu orgánu podle razítka doručovací pošty dne 17. 3. 2009, podle dodejky byla zásilka uložena dne 18. 3. 2009 a vrácena zpět dne 7. 4. 2009 jako nevyzvednutá. Z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08574 ze dne 4. 3. 2010 má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. podala dne 18. 11. 2009 rozhodčí žalobu na zaplacení částky 79 432,55 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení dle rozhodčí doložky. Dále má soud za zjištěné, že dne 4. 3. 2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08574, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2010, kterým bylo uloženo dlužníkovi (zde žalovanému č. 2) uhradil Komerční bance a.s. částku 79 432,55 Kč s úroky ode dne 3. 11. 2009 do zaplacení. Soud má dále z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. února 2011 , č.j. 54 EX 642/2011-18, za zjištěné, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08574 ze dne 4. 3. 2010 k uspokojení pohledávky Komerční banky a.s. dlužníkem ve výši 79 432,55 Kč s úrokem z prodlení od 3. 11. 2009 do zaplacení. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek-portfolio 2009 za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 6 od původního věřitele Komerční banka a.s. na postupníka společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 29. 5. 2014. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 6 od věřitele Bohemia Faktoring s.r.o. na postupníka společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 20. 1. 2015 a podacího lístku.
22. Ohledně třetí dílčí pohledávky č. 7 soud provedl následující důkazy, a z nich učinil následující skutková zjištění / soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 11
Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě č. 0040107300293 uzavřené dne 11. 5. 2007, má soud za zjištěné, že byla dne 11. 5. 2007 uzavřena Smlouva o osobní kreditní kartě mezi Komerční bankou a.s. a žalovaným č. 2. Dále má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. poskytla dlužníku (zde žalovanému č. 2) úvěrový rámec ve výši 20 000,00 Kč, který mohl po uhrazení opakovaně čerpat. Žalovaný č. 2 se zavázal splatit vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny, minimálně 100 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky a Podmínky k osobním kreditním kartám Banky. Bylo ujednáno, že dlužník bude přebírat zásilky od společnosti Komerční banka a.s. na adrese Bělinského 967/13, 102 00 Praha 10. Z Podmínek k osobním kreditním kartám má soud za zjištěné, že bylo ujednáno, že v případě porušení povinností dlužníka vyplývají se Smlouvy o osobní kreditní kartě, a to když se dostane žalovaný č. 2) do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého z této smlouvy, může Komerční banka a.s. požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, dále bylo ujednáno, že majetkové spory, které vzniknou ze Smlouvy o osobní kreditní kartě č. 0040107300293, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381. Soud má dále z Výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 30. 1. 2009 za zjištěné, že dlužník ke dni 30. 1. 2009 vyčerpal částku ve výši 19 951,24 Kč, celkem s příslušenstvím činil jeho závazek částku 22 831,17 Kč. Komerční banka a.s. tímto výpisem zesplatnila pohledávku dlužníka ve výši 22 831,17 Kč k datu 30. 1. 2009. Soud má za zjištěné z Odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě evidované na účtu č. 512845601317, že Komerční banka a.s. odstoupila od Smlouvy o osobní kreditní kartě z důvodu prodlení žalovaného č. 2) s úhradou peněžitého závazku. Odstoupení od smlouvy ze dne 21. 1. 2009 bylo žalovanému č. 2) adresováno na adresu Táborská 350/32, Praha 4 a z přiložené dodejky soud zjistil, že zásilka byla vrácena zpět s tím, že na uvedené adrese je adresát-neznámý. Z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08672 ze dne 8. 3. 2010 má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. podala dne 24. 11. 2009 rozhodčí žalobu na zaplacení částky 27 312,17 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení dle rozhodčí doložky. Dále má soud za zjištěné, že dne 8. 3. 2010 byl rozhodcem JUDr. Janem Brožem ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08672, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2010, kterým bylo uloženo dlužníkovi (zde žalovanému č. 2) uhradil Komerční bance a.s. částku 27 312,17 Kč s úroky ode dne 10. 11. 2009 do zaplacení. Soud má dále z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. září 2010 , č.j. 67 EXE 3705/2010-12, za zjištěné, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08672 ze dne 8. 3. 2010 k uspokojení pohledávky Komerční banky a.s. dlužníkem ve výši 27 312,17 Kč s úrokem z prodlení od 3. 11. 2009 do zaplacení. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek-portfolio 2009 za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 7 od původního věřitele Komerční banka a.s. na postupníka společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 29. 5. 2014. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 7 od věřitele Bohemia Faktoring s.r.o. na postupníka společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 20. 1. 2015 a podacího lístku. Dále má soud z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 67 EXE 3705/2010-108 ze dne 13. května 2015 byla exekuce ve věci oprávněného Bohemia Faktoring, s.r.o. proti povinnému anonymizovano anonymizovano (zde žalovanému č. 2) pro 27 312,17 Kč, nařízená usnesením tamního soudu dne 15. 9. 2010, zastavena. Z obsahu tohoto rozhodnutí soud dále zjistil, že jejím důvodem byla skutečnost, že exekuce byla nařízena podle exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky. Rozhodce nebyl stranami jmenovitě určen a byl vybrán 3. osobou ze
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 12 seznamu, který nebyl vydán stálým rozhodčím soudem a ani nebyl součástí rozhodčí doložky. Vydaný rozhodčí nález není proto způsobilým exekučním titulem a exekuce podle něho neměla být vůbec nařízena. Dále provedl soud důkaz rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 20 Co 258/2015-197 ze dne 17. září 2015, z jehož obsahu zjistil, že exekuce nařízená dne 15. 9. 2010 usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 67 EXE 3705/2010 ve věci oprávněného Bohemia Faktoring, s.r.o. proti povinnému anonymizovano anonymizovano (žalovanému č. 2), pro 27.312,17 Kč, byla usnesením ze dne 13.05.2015 zastavena a Městský soud v Praze k odvolání oprávněného (právního předchůdce žalobce) rozsudkem ze dne 17. 9. 2015 pod č.j. 20 Co 258/2015 toto usnesení soudu I. stupně potvrdil. Z obsahu tohoto odůvodnění pak soud dále zjistil, že odvolací soud neshledal odvolání oprávněného opodstatněným, neboť soud postupoval zcela v intencích soudní judikatury, která se ustálila na závěru, že neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení na rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení a odkazuje-li na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 občanského zákoníku a není dána pravomoc rozhodce vydat rozhodčí nález (srov. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 31 Cdo 1945/2010, publikované pod č. 121/11 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 1624/12). Dále Městský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že v daném případě se jedná popsanou rozhodčí doložku, sjednanou v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou ze dne 11. 5. 2007, na níž citovaná judikatura plně dopadá. Výtky oprávněného uváděné v jeho odvolání, že neměl čas se ve věci zorientovat a že se nemohl vyjádřit k dokumentaci jsou dle městského soudu nepřípustné, neboť stávající oprávněný vstoupil do řízení v roce 2014, kdy již uvedená judikatura vešla v odborných kruzích ve všeobecnou známost a zarážející okolnost, že nemá dokumentaci k pohledávkám, které převzal postupní smlouvou, jde k jeho tíži.
23. Na jednání konaném dne 24. 6. 2020 provedl soud jako důkaz podání žalobce ze dne 23. 6. 2020 a ze dne 24. 6. 2020 označené jako doplnění žaloby. V podáních žalobce doplnil vyčíslení přihlášených pohledávek č. P5, P6 a P7. Insolvenční soud se však výší přihlášených pohledávek nezabýval, když žalovaní popřeli pohledávky pouze co do pravosti a nikoliv co do výše. Přitom platí, že účinné popření (jen) pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat (pouze) základ nároku. Dospěje-li soud k závěru, že základ nároku je dán, nemůže bez dalšího zkoumat též jeho výši nebo pořadí.
24. Soud provedl dále dokazování následujícími listinami/soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
-Smlouvou o postoupení pohledávek mezi Komerční bankou a.s. a Bohemia Faktoring s.r.o. ze dne 26. 5. 2014, mezi kterými byla postoupena i pohledávka za žalovaným č. 2 a to pohledávka P 5, 6 a 7, která obsahuje nečitelnou přílohu týkající se žalovaného č. 2; -plnou mocí udělenou Bohemia Faktoring s.r.o. JUDr. Ing. Goláňovi dne 13 .1. 2014; -plnou mocí udělenou žalobcem Paradise Island Holding LTD JUDr. Ing. Goláňovi dne 11. 2. 2013; -překladem osvědčení týkající se žalobce ze dne 12.06.2014; -smlouvou o postoupení pohledávek mezi Bohemia Faktoring s.r.o. a Paradise Island Holding Ltd. ze dne 26.5.2014 (v překladu z jazyka anglického), mezi kterými byla postoupena i pohledávka za žalovaným č. 2 a to pohledávka č. P-5, č. P-6 a č. P-7, a zjistil, že tyto veškeré listinné důkazy jsou totožné v přílohách přihlášek P 5, 6, a 7 založených v insolvenčním spise. Jejich pravost byla insolvenčním správcem a dlužníkem při přezkumném jednání konaném dne 27. 4. 2016 zcela popřena. Jako důvod popření uváděl insolvenční správce, že podle tvrzení věřitele měla být pohledávka splatná dne 26. 5. 2010, přičemž před tímto datem
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 13 muselo dojít k odstoupení od smlouvy o úvěru, a namítl, že od té doby začala běžet promlčecí lhůta a z toho důvodu považuje všechny tři přihlášené nároky za promlčené, neboť promlčecí lhůta již prošla. S tímto tvrzením se ztotožnil i dlužník. Soud má za prokázáno z těchto listinných důkazů, že původní poskytovatel úvěru Komerční banka a.s. postoupil své pohledávky nejprve firmě Bohemia Faktoring, s.r.o., která následně postoupila pohledávku za žalovaným č. 2) žalobci.
25. Soud neprovedl následující důkazy: rozhodčí spis sp. zn. K/2009/08575 uložený u Obvodního soudu pro Prahu 2, exekuční spis Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 49 EXE 68/2011, rozhodčí spis sp. zn. K/2009/08574 uložený u Obvodního soudu pro Prahu 2, exekuční spis Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 54 EXE 642/2011, Usnesení Městského soudu v Praze 20 Co 71/2015, neboť jejich provedení považoval za nadbytečné.
26. Na základě shora uvedených důkazů a skutečností, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu (ději), a to že: Soud měl k dispozici insolvenční spis, ze kterého zjistil, že dlužník podal insolvenční návrh spolu s návrhem na schválení oddlužení dne 11. 1. 2016. Soudem mu bylo nejprve povoleno a poté schváleno oddlužení. Insolvenční správce i dlužník (zde žalovaný č. 2) během přezkumného jednání, které proběhlo dne 27. 4. 2017 u Městského soudu v Praze, popřeli pohledávku žalobce co do pravosti z důvodu promlčení. Důvodem promlčení byla správcem tvrzená skutečnost, že přihlášky byly založeny na pohledávce přiznané v rozhodčím řízení vykonatelným rozhodčím nálezem, který je neplatný. Dále měl soud k dispozici přihlášku č. P-5, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka částku 267 281,95 Kč jako pohledávku (nyní již nevykonatelnou) z titulu neplnění Smlouvy o úvěru č. 0040107220615 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a dlužníkem (žalovaným č. 2) dne 2. 10. 2007, na částku 135 000,00 Kč, dále přihlášku č. P-6, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka částku 168 160,94 Kč jako pohledávku (nyní již nevykonatelnou) z titulu Smlouvy o úvěru č. 0040108220288, uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 18.04.2008 na částku 66.000,-Kč, a konečně přihlášku č. P-7, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka částku ve výši 64.103,69 Kč jako pohledávku (nyní již nevykonatelnou) z titulu Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 11.05.2007, s týdenním limitem 20.000,-Kč. Dále měl soud k dispozici Smlouvu o úvěru č. 0040107220615 ze dne 2. 10. 2007, Smlouvu o úvěru č. 0040108220288, ze dne 18. 4. 2008, a Smlouvu o osobní kreditní kartě ze dne 11.05.2007. Žalobce uvedl, že v průběhu trvání závazku bylo věřitelem, žalobcem, resp. jeho právními předchůdci učiněno několik kroků, které ze zákona staví běh promlčecí lhůty, pohledávky tedy nejsou a nemůžou být promlčeny a přiložil tvrzený exekuční titul a usnesení o nařízení exekuce. Soud měl k dispozici i rozhodčí nález rozhodce JUDr. Jany Kurkové ohledně pohledávky č. P-5, č. j. K/2009/08575 ze dne 04.03.2010, který nabyl právní moci dne 26.05.2010, rozhodčí nález rozhodce JUDr. Jany Kurkové ohledně pohledávky č. P-6, č.j. K/2009/08574 ze dne 04.03.2010, který nabyl právní moci dne 26.05.2010 a rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Janem Brožem ohledně pohledávky č. P-7, č.j. K/2009/08672, ze dne 08.03.2010, který nabyl právní moci dne 26.05.2010.
27. Soud se proto mohl zabývat vlastním popřením pravosti pohledávky č. P-5 z titulu neuhrazené částky 267.281,95 Kč, pohledávky č. P-6 z titulu neuhrazené částky 168.160,94 Kč a pohledávky č. P-7 z titulu neuhrazené částky 64.103,69 Kč.
28. Podle ust. § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v účinném znění (dále jen IZ nebo insolvenční zákon ) insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek.
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 14
29. Podle ust. § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.
30. Podle ust. § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správce, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však nekončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření přihlášené pohledávky věřiteli. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.
31. Věc je třeba po právní stránce posoudit podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) a podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, když dle ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon se podle dosavadních právních předpisů posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do jejich zakončení.
32. Soud konstatuje, že rozhodčí doložka byla obsažena v Úvěrových podmínkách pro nepodnikatele (ohledně P5 a P6) a v Podmínkách k osobním kreditním kartám (ohledně P7). Podle rozhodčí doložky měl spory rozhodovat rozhodce jmenovaný představenstvem Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., se sídlem Praha 2, Sokolská 60. Se žalovanými soud souhlasí v tom, že rozhodčí doložka zakotvená v obchodních podmínkách Komerční banky, a.s., která byla součástí Smlouvy o úvěru a Smlouvy o osobní kreditní kartě, je absolutně neplatná. Soud zejména odkazuje na žalovanými zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2010, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Toto rozhodnutí obsahuje právní větu, která říká, že neobsahuje -li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. Dále soud vycházel z právního závěru obsaženého v nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013 sp. zn. III. ÚS 562/12, podle něhož při výběru rozhodce u rozhodčího soudu, jenž není a nebyl stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona (§ 13 RozŘ), má být osoba rozhodce jednoznačně stanovena, a to buď uvedením konkrétního jména anebo jednoznačným určením jeho volby a dále ze závěru obsaženého v usnesení(velkého senátu) Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013 sp. zn. 31 Cdo 958/2012, podle něhož nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem. V daném případě byla úvěrová smlouva dojednána způsobem, který mají výše uvedená rozhodnutí na mysli. Vzhledem k tomu, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná, je neplatná úvěrová smlouva a nebyla tak od počátku dána pravomoc rozhodčího soudu o pohledávkách rozhodnout. Rozhodčí řízení tak neproběhlo oprávněně a rozhodčí nález nemohl být ani titulem pro dané řízení.
33. Pro posouzení skutečnosti, zda došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty vychází soud prvního stupně z právního názoru odvolacího stupně, který upozornil na přiléhavou aplikaci rozsudků Nejvyššího soud ČR ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015 a ze dne 24. 8. 2016 č.j. 33 ICdo 50/2015-95. V uvedených rozsudcích dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že pro posouzení stavení promlčecí doby v důsledku podání rozhodčí žaloby, není možné vycházet z ustanovení § 403 ObchZ, ale z ustanovení § 14 RozŘ ve spojení s ustanovením § 112 obč. zák. Dle ustanovení § 112 obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčení doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 15 nebo od tohoto zahájení pro dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo jiného příslušného orgánu nařízen výkon rozhodnutí. Dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (také RozŘ) má podání žaloby tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba soudu. Tedy promlčecí doba neběží od zahájení rozhodčího řízení bez ohledu na to, zda platné, či neplatné. Ke stavení běhu promlčecí doby dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky, a to pokud je výsledkem tohoto neplatně zahájeného rozhodčího řízení rozhodčí nález, který nebyl formálně zrušen.
34. Soud tedy nejprve posoudí, zda byla podána rozhodčí žaloba v obecné promlčecí době. Promlčecí doba začíná běžet dle ustanovení § 392 ObchZ u práva na plnění závazku ode dne, kdy měl být splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Dle ustanovení § 397 ObchZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Rozhodčím nálezem přiznané právo se promlčí až po uplynutí obecné promlčecí doby podle § 408 ObchZ, tedy uplynutím deseti let ode dne, kdy promlčecí doba začala běžet poprvé (tj. prvním dnem po splatnosti pohledávky). Pokud by byl rozhodčí nález zrušen soudem a žalovaná by nepodala žalobu u soudu ve 30 denní lhůtě stanovené v § 16 odst. RozŘ v návaznosti na § 34 odst. RozŘ nebyly by zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a pohledávky by byla promlčena.
35. Pohledávka P-5 představuje závazek ze Smlouvy o úvěru č. 0040107220615 uzavřené dne 2. 10. 2007 mezi Komerční bankou a.s. jako věřitelem a žalovaným č. 2 jako dlužníkem. Jak má soud z dokazování za zjištěné, Komerční banka a.s. zesplatnila celou pohledávku dlužníka (zde žalovaného č. 2) dne 16. 3. 2009. Promlčecí doba tedy začala běžet nejpozději dne 16. 3. 2009. Ve čtyřleté době podal právní předchůdce žalobce rozhodčí žalobu, a to dne 18. 11. 2009, rozhodčí nález byl pravomocný dne 26. 5. 2010, nedošlo tedy (přestože byla podána rozhodčí žaloba na základě neplatné rozhodčí doložky) k promlčení pohledávky P5 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. K promlčení tedy dojde uplynutím desetileté promlčecí doby, počítané od splatnosti pohledávky. Tato desetiletá promlčecí doba přestala běžet zahájením insolvenčního řízení, se kterým tyto účinky jsou spojeny, jak je stanoveno v ustanovení § 109 odst. 3 IZ. Rozhodčí nález soudem zrušen nebyl. Pohledávka P5 tudíž není promlčena.
36. Pohledávka P-6 představuje závazek ze Smlouvy o úvěru č. 0040108220288 uzavřené dne 18. 4. 2008 mezi Komerční bankou a.s. jako věřitelem a žalovaným č. 2 jako dlužníkem. Jak má soud z dokazování za zjištěné, Komerční banka a.s. zesplatnila celou pohledávku dlužníka (zde žalovaného č. 2) dne 16. 3. 2009. Promlčecí doba tedy začala běžet nejpozději dne 16. 3. 2009. Ve čtyřleté době podal právní předchůdce žalobce rozhodčí žalobu, a to dne 18. 11. 2009, rozhodčí nález byl pravomocný dne 26. 5. 2010, nedošlo tedy (přestože byla podána rozhodčí žaloba na základě neplatné rozhodčí doložky) k promlčení pohledávky P6 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. K promlčení tedy dojde uplynutím desetileté promlčecí doby, počítané od splatnosti pohledávky. Tato desetiletá promlčecí doba přestala běžet zahájením insolvenčního řízení, se kterým tyto účinky jsou spojeny, jak je stanoveno v ustanovení § 109 odst. 3 IZ. Rozhodčí nález soudem zrušen nebyl. Pohledávka P6 tudíž není promlčena.
37. Pohledávka P-7 představuje závazek ze Smlouvy o osobní kreditní kartě č. 0040107300293 uzavřené dne 11. 5. 2007 mezi Komerční bankou a.s. jako věřitelem a žalovaným č. 2 jako dlužníkem. Jak má soud z dokazování za zjištěné, Komerční banka a.s. zesplatnila celou pohledávku dlužníka (zde žalovaného č. 2) dne 30. 1. 2009. Promlčecí doba tedy začala běžet nejpozději dne 30. 1. 2009. Ve čtyřleté době podal právní předchůdce žalobce rozhodčí žalobu, a to dne 24. 11. 2009, rozhodčí nález byl pravomocný dne 26. 5. 2010, nedošlo tedy (přestože byla podána rozhodčí žaloba na základě neplatné rozhodčí doložky) k promlčení pohledávky P7 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. K promlčení tedy dojde uplynutím desetileté
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 16 promlčecí doby, počítané od splatnosti pohledávky. Tato desetiletá promlčecí doba přestala běžet zahájením insolvenčního řízení, se kterým tyto účinky jsou spojeny, jak je stanoveno v ustanovení § 109 odst. 3 IZ. Rozhodčí nález soudem zrušen nebyl, soud pouze rozhodl o zastavení exekučního řízení, k zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení. Pohledávka P7 tudíž není promlčena.
38. K námitkám žalovaného č. 2, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky soud poukazuje na rozhodnutí ve věci č. j. 11 ICm 3964/2016 11 VSOL 457/2019-121 (KSOS 14 INS 16507/2015): Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9. 12. 2009, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 61/2010, formuloval a odůvodnil závěr, že oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případu uvedených v ustanovení § 525 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč.zák. ), eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení) vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. K tomuto názoru se dovolací soud přihlásil i v dalších rozhodnutím, jako např. rozsudku sp. zn. 21 Cdo 5438/2007 ze dne 11. 2. 2010, dostupném na www.nsoud.cz, stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí, ve kterém dále vyslovil názor, že oznámení postupitele dlužníkovi o tom, ,že došlo k postoupení pohledávky (tzv. notifikační úkon), vyvolává zamýšlené právní důsledky-týkající se osoby oprávněné přijmout plnění-i tehdy, jestliže k postoupení pohledávky vůbec nedošlo či smlouva o postoupení byla neplatná, nebo též např. v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2483/2012 ze dne 27. 11. 2014 a rozsudku sp. zn. 29 Cdo 1801/2013 ze dne 8. 12. 2015. V usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1878/2015 ze dne 6. 9. 2016 je pak dále formulován a odůvodněn názor, že došlo-li k oznámení postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) postupitelem postupníkovi za účinnosti o. z. (č. 89/2012 Sb.), řídí se posouzení důsledků oznámení postoupení, jako právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod práva ve smyslu § 107a o. s. ř., obč. zák. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. se tato skutečnost projeví v tom, že jakmile se žalovaný dlužník v řízení dozví o návrhu žalobce (postupitele) na procesní nástupnictví podle § 107a (§ 41 odst. 3 o. s. ř.), nezkoumá již soud platnost a dokonce ani existenci smlouvy o postoupení pohledávky. Je tomu tak v důsledku aplikace § 526 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, podle něhož oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. . Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že pohledávka žalobce P5-P7 je po právu a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak ve výroku v bodech I.-III. tohoto rozsudku uvedeno.
39. K žalobcem částečnému zpětvzetí žaloby o částku 9 000,00 Kč vzneseném na ústním jednání konaném dne 24.6.2020 soud uvádí, že z obsahu přednesu žalobce, jakož i ze spisu sp.zn. týkajícího se dlužníka (do kterého soudu v rámci projednávání sporu sp.zn. 191 ICm 1741/2016 dne 24.6.2020 elektronicky nahlédl), má za zjištěno, že částečné zpětvzetí pohledávky žalobce ohledně jeho přihlášky pohledávky P5 není a ani nebylo do tohoto insolvenčního spisu doručeno a insolvenční soud o tomto částečném zpětvzetí dosud nerozhodl pro absenci takového podání žalobce. Z uvedeného důvodu soud proto o tomto návrhu v této incidenční věci nerozhodoval pro nedostatek kompetence.
40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením 202 odst. 1 IZ a § 151 odst. 1 a 2 o.s.ř., za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle úspěchu ve věci. Žalobce měl ve věci plný úspěch proto mu přísluší vůči žalovanému č. 2 náhrada nákladů ve výši 24 800,-Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, odvolání, účast na jednání dne 24. 4. 2019, 18. 9. 2019., 27. 5. 2020 a 24. 6. 2020, doplnění žaloby ze dne 23. 6. 2020) po 3.100,-Kč z tarifní hodnoty 50.000, Kč [§ 1 odst. 2 věty první, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], dále paušální částka náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 2 400,-Kč za 8
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 17
úkonů po 300,-Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 27 200,-Kč, a to spolu s DPH ve výši 21% tj. 5 712,-Kč. Dále zaplatil žalobce soudní poplatek v celkové výši 7 000,-Kč (5 000,-Kč za návrh na zahájení řízení a 2 000,-Kč za podané odvolání). Celkem tedy náklady řízení činí 39 912,-Kč.
41. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným soud rozhodl podle ust. § 202 odst. 1 IZ, podle kterého ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty. Proto bylo rozhodnuto jak ve výroku bod IV. a V. uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.
Praha 24. června 2020
JUDr. Jitka Šťastná,v.r. samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková.
MSPH 91 INS 397/2016-C1-49 1
191 ICm 1743/2016-144 (MSPH 91 INS 397/2016)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl JUDr. Jitkou Šťastnou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: FOXDALE INVESTMENTS LTD. sídlem Larch Green 4, Douglas Bader Park, NW9 5GL Londýn, Velká Británie (původně PARADISE ISLANDS HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street, Victoria, Mahe, Seychely) zastoupený: JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem, sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti
žalovaným: 1) BERGER-insolvenční správce v.o.s., IČ: 28524713 sídlem Bělocerkevská 1037/38, 100 00 Praha 10 insolvenční správce dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano , zastoupený: Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem, sídlem Bělocerkevská 1037/38, 100 00 Praha 10 2) anonymizovano anonymizovano , narozený dne anonymizovano bytem Rezlerova 285, 109 00 Praha 10, zastoupený: JUDr. Kateřinou Douchovou, PhD., advokátkou, sídlem Ostružinová 1794, Černošice 252 28
o určení pravosti pohledávky
takto:
I. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn.přihláškou č. 5 je přihlášena po právu a je zjištěna v plné výši 267.281,95 Kč.
II. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn.přihláškou č. 6 je přihlášena po právu a je zjištěna v plné výši 168.160,94 Kč.
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková.
ISIR 2
III. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn.přihláškou č. 7 je přihlášena po právu a je zjištěna v plné výši 64.103,69 Kč.
IV. Ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
V. Druhý žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení k rukám jeho právního zástupce JUDr. Ing. Karla Goláně, Ph.D., advokáta se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 ve výši 39 912,-Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou ze dne 23.5.2016 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávky žalobce uplatněné v insolvenčním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. přihláškou č. 5 ve výši 267.285,95 Kč, dále přihláškou č. 6 ve výši 168.160,94 Kč a přihláškou č. 7 ve výši 64.103,69 Kč, jsou přihlášené po právu a zjištěny v úplné výši. Uvedl k tomu, že výše uvedené přihlášky č. 5, 6 a 7 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení původně jako pohledávky vykonatelné, ale dne 25.4.2016 vzal žalobce přihlášky č. 5, č. 6 a č. 7 co do vykonatelnosti částečně zpět. Toto částečné zpětvzetí bylo soudem u přihlášek č. 5, č. 6 a č. 7 vzato na vědomí dne 4.5.2016. Dne 3.5.2016 bylo žalobci doručeno vyrozumění žalovaného insolvenčního správce o popření výše uvedených nevykonatelných pohledávek co do pravosti pro promlčení při přezkumném jednání konaném dne 27.4.2016. Rovněž dlužník popřel ze shodného důvodu výše uvedené pohledávky co do pravosti. Žalobce uvedl, že přihlášené pohledávky nejsou promlčené, respektive, že uplatněná námitka popření pohledávky je v rozporu s dobrými mravy.
2. Ohledně pohledávky č. 5 žalobce uvedl, že tato vznikla a byla přihlášena z titulu Smlouvy o úvěru č. 0040107220615, uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 2.10.2007. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků byl úvěr ze strany právního předchůdce žalobce zesplatněn ke dni 16.3.2009. Vzhledem k tomu, že ani poté nebyla dlužníkem (zde žalovaným č. 2) dlužná částka uhrazena, podal právní předchůdce žalobce dne 18.11.2009 rozhodčí žalobu na její zaplacení dle sjednané rozhodčí doložky. Dne 4.3.2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08575, který nabyl právní moci dne 26.5.2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo následně ze strany právního předchůdce žalobce dne 6.10.2010 u Obvodního soudu pro Prahu 10 zahájeno exekuční řízení vedené pod sp.zn. 49 EXE 68/2011, které ke dni zahájení insolvenčního řízení 11.1.2016 nebylo zastaveno. Předmětný rozhodčí nález nebyl rovněž ke dni podání žaloby žádným ze zákonem předpokládaných postupů odklizen.
3. Ohledně pohledávky č. 6 žalobce uvedl, že tato vznikla a byla přihlášena z titulu Smlouvy o úvěru č. 0040108220288, uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 18.4.2008. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků byl úvěr ze strany právního předchůdce žalobce zesplatněn ke dni 16.3.2009. Vzhledem k tomu, že ani poté nebyla dlužníkem (zde žalovaným č. 2) dlužná částka uhrazena, podal právní předchůdce žalobce dne 18.11.2009 rozhodčí žalobu na její zaplacení dle sjednané rozhodčí doložky. Dne 4.3.2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08574, který nabyl právní moci dne 26.5.2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo následně ze strany právního předchůdce žalobce dne 6.10.2010 u Obvodního soudu pro Prahu 10 zahájeno exekuční řízení vedené pod sp.zn. 54 EXE 642/2011, které ke dni zahájení insolvenčního řízení 11.1.2016 nebylo
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 3 zastaveno. Předmětný rozhodčí nález nebyl rovněž ke dni podání žaloby žádným ze zákonem předpokládaných postupů odklizen.
4. Ohledně pohledávky č. 7 žalobce uvedl, že tato vznikla a byla přihlášena z titulu Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 11.5.2007. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků byl úvěr ze strany právního předchůdce žalobce zesplatněn ke dni 30.1.2009. Vzhledem k tomu, že ani poté nebyla dlužníkem (zde žalovaným č. 2) dlužná částka uhrazena, podal právní předchůdce žalobce dne 24.11.2009 rozhodčí žalobu na její zaplacení dle sjednané rozhodčí doložky. Dne 8.3.2010 bylo rozhodcem JUDr. Janem Brožem ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08672, který nabyl právní moci dne 26.5.2010. Na základě tohoto rozhodčího nálezu bylo následně ze strany právního předchůdce žalobce dne 7.9.2010 u Obvodního soudu pro Prahu 4 zahájeno exekuční řízení vedené pod sp.zn. 67 EXE 3705/2010. Předmětný rozhodčí nález nebyl rovněž ke dni podání žaloby žádným ze zákonem předpokládaných postupů odklizen. Žalobce dále uvedl, že žalovaný č. 2) zůstal ve všech rozhodčích řízeních po celou dobu pasivní, ve věci se nijak nevyjádřil.
5. Žalobce má za to, že jeho právní předchůdce neporušil žádnou právní povinnost, svůj nárok včas uplatnil v rozhodčím řízení a to zcela v souladu s tehdejší praxí soudu. Ve vztahu k tehdejším okolnostem případu je tudíž nutno posuzovat jak otázku stavení běhu promlčecí lhůty, tak také nyní vznesenou námitku promlčení přihlášené pohledávky. Judikatura v rozhodném období, tj. v době podání všech tří návrhů na vydání rozhodčího nálezu dne 18.11.2009, resp. 24.11.2009, nenaznačovala ani okrajově, že rozhodčí doložky ve spotřebitelských věcech určující rozhodce soukromou rozhodčí společností, budou nazírány jako absolutně neplatné a že tudíž jako neplatný bude posuzován i na jejich základě vydaný rozhodčí nález. Promlčecí doba přestala dle žalobce běžet, když bylo zahájeno řízení na základě platné rozhodčí smlouvy a tyto účinky zůstávají zachovány i v případě, kdy je rozhodčí nález zrušen z důvodu, že rozhodčí smlouva je neplatná nebo není-li vůbec uzavřená a to pokud podá žalující u soudu žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu. V dané věci k odklizení rozhodčích nálezů nedošlo a účinky rozhodčích žalob zůstaly zachovány, k promlčení nedošlo. Žalobce dále považuje vznesení námitky promlčení za právní jednání v rozporu s dobrými mravy, když k případnému promlčení by došlo bez zavinění právního předchůdce.
6. Žalovaný č. 1) navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Přihláškou č. 5 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 5. 4. 2016 byla přihlášena pohledávka z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 10. 2007 mezi Komerční bankou, a.s. a dlužníkem v celkové výši 267.281,86,-Kč. V kolonce č. 11 přihlášky pohledávky potom žalobce uvedl, že Banka pro přetrvávající neplnění povinností ze strany dlužníka řádně splácet poskytnutý úvěr odstoupila od smlouvy o úvěru a vyzvala dlužníka k okamžitému zaplacení dlužné částky . Z přihlášky pohledávky tedy nebylo patrno, k jakému datu došlo k odstoupení od předmětné úvěrové smlouvy (a tedy i k počátku běhu promlčecí lhůty dle tehdy platného ust. § 101 ve spojení s § 103 zák. č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník), z přiloženého rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jany Kurkové ze dne 4. 3. 2010, sp.zn. K/2009/08575 však bylo zjevné, že se tak muselo stát již v průběhu roku 2009. Až ve své žalobě žalobce uvádí, že k zesplatnění úvěru ze strany právního předchůdce žalobce bylo přikročeno dne 16. 3. 2009. Z příloh k přihlášce pohledávky je dále zjevné, že pohledávka za žalovaným č. 2) byla postoupena dne 26.5.2014 z původního věřitele Komerční banka, a.s. na společnost Bohemia Faktoring, s.r.o., IČ 27242617, a obratem, v ten samý den, ze společnosti Bohemia Faktoring, s.r.o. na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky dlužníku nebylo žalobcem současně s přihláškou pohledávky doloženo. Žalovaný č. 2) přitom při osobní schůzce s žalovaným č. 1) uvedl, že Oznámení o postoupení pohledávek ani v jednom z případů postoupení neobdržel. Zároveň uvedl, že na předmětnou pohledávku i
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 4 nadále plnil, a to až do doby, kdy byl jeho účet u původního věřitele zablokován exekutorem. Žalovaný č. 1) proto žalovaného č. 2) vyzval, aby dohledal příslušné doklady o těchto splátkách a žalobce následně dne 7. 4. 2016 Výzvou k opravě a doplnění přihlášky pohledávky vyzval, aby doložil Smluvní obchodní podmínky ke Smlouvě o úvěru, Oznámení o postoupení pohledávek, a dále vykonatelnost přihlášených pohledávek. Na tuto výzvu reagoval žalobce přípisem ze dne 25. 4. 2016, kterým vzal přihlášky č. 5, č. 6 a č. 7 částečně zpět, a to co do vykonatelnosti (důvodem byla neplatnost Rozhodčího nálezu z důvodu určení rozhodce Rozhodčí společností v souladu s úvěrovými podmínkami původního věřitele). Dále v tomto podání uvedl, že na pohledávku č. 5 žalovaný č. 2) na účet č. 513339641177 (původní úvěrový účet dlužníka u KB) uhradil dne 16. 12. 2015 částku 4.000,-Kč, čímž tvrzení žalovaného o částečném plnění k rukám původního věřitele minimálně v této výši potvrdil. Žalobce zároveň s tímto přípisem doložil Oznámení o postoupení adresované Komerční bankou, a.s., žalovanému č. 2) dne 29. 5. 2014, přičemž k tomuto podání nedoložil žalobce žádný doklad prokazující odeslání ani doručení této listiny. Dále žalobce doložil Oznámení o postoupení pohledávky adresované společností Bohemia Faktoring, s.r.o., žalovanému č. 2) dne 20. 1. 2015. Doručení této listiny žalobce prokazuje pouze kopií podacího lístku ze dne 23. 1. 2015. Žalovaný č. 1) tak nepovažuje Oznámení o postoupení pohledávky na žalobce za prokázané, přičemž je patrno, že žalovaný č. 2) dále plnil původnímu věřiteli dle Smlouvy o úvěru v nezjištěné výši. Žalovaný č. 1) tak odmítá tvrzení žalobce v tom smyslu, že popření pravosti pohledávky má zakládat rozpor s dobrými mravy. Přihláškou č. 6 zveřejněnou v Insolvenčním rejstříku dne 5.4.2016 uplatnil žalobce pohledávku z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené dne 18. 4. 2008 mezi Komerční bankou, a.s. a žalovaným č. 2 v celkové výši 168.160,94,-Kč. Přihláškou č. 7 zveřejněnou v Insolvenčním rejstříku týž den uplatnil žalobce pohledávku z titulu Smlouvy o osobním kreditní kartě, uzavřené dne 11. 05. 2007, mezi Komerční bankou, a.s. a žalovaným č. 2) v celkové výši 64.103,69,-Kč. Vzhledem k tomu, že okolnosti a argumenty žalovaného č. 1) jsou shodné jako u přihlášky pohledávky č. 5, žalovaný č. 1) na ně v plné míře odkazuje. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy žalovaný č.1) na přezkumném jednání pohledávky žalobce č. 5, č. 6 i č. 7 z důvodu opatrnosti z titulu promlčení popřel.
7. Žalovaný č. 2) navrhl zamítnutí žaloby, neboť popírá a neuznává co do důvodu a výše všechny pohledávky, které žalobce přihlásil do insolvenčního řízení na žalovaného č. 2) v celém rozsahu a to z těchto důvodů: -V první řadě žalovaný č. 2) namítá, že všechny pohledávky, přihlášené žalobcem do insolvenčního řízení vůči žalovanému č. 2) jsou promlčené, a to z toho důvodu, že je žalobce řádně a včas neuplatnil u soudu. Žalobce je sice uplatnil v promlčecí době u rozhodčího soudu, nicméně rozhodčí doložka, na jejímž základě tak učinil, je od počátku neplatná v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího a Ústavního soudu, a to zejména Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. května 2011 a Ústavního soudu sp. zn. II US 2682/08. Vzhledem k tomu, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná, je neplatná rozhodčí smlouva a nebyla tak od počátku dána pravomoc rozhodčího soudu o pohledávkách rozhodnout. Ani jedna z pohledávek tak nebyla uplatněna včas a je promlčená. -Podle žalovaného č. 2) neobstojí argument žalobce, který v incidenční žalobě uvádí, že vzhledem k tomu, že daná rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu byla vydána až poté, co byla uzavřena rozhodčí doložka, byl žalobce v dobré víře, že rozhodčí doložka je platná, protože i v daných soudních sporech se žalobci domnívali, že rozhodčí doložka je platná, a soudům to stejně nebránilo říci, že je od počátku neplatná. Nutno tedy tak nazírat na dané rozhodčí doložky, že byly od počátku neplatné, a tento argument žalobce je tak irelevantní, lichý a nelze k němu přihlížet. Pokud žalobce uvádí, že lhůta k podání žaloby
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 5
byla zachována, resp. že promlčecí lhůta se zastavila v souladu s § 403 obchodního zákoníku, s § 106 občanského soudního řádu a § 14 a § 16 zákona o rozhodčím řízení, tak podle žalovaného č. 2) žalobce tato ustanovení zcela překrucuje, a vůbec z nich nelze dovodit to, že se žalobci zastavil běh promlčecí doby k uplatnění přihlášených pohledávek. Již samotný § 403 obchodního zákoníku, který žalobce cituje, uvádí (a i žalobce jej tak cituje), že promlčecí doba přestává běžet tehdy, pokud je zahájeno řízení, na základě PLATNÉ rozhodčí smlouvy. Daná rozhodčí smlouva však s ohledem na výše uvedená rozhodnutí Nevyššího a Ústavního soudu platná nebyla, a tudíž ani promlčecí doba nepřestává běžet. Rovněž tak ani § 14 a § 16 nestanoví, že by promlčecí doba přestala běžet tím, že byl podán včas návrh na zahájení řízení u rozhodčího soudu, i když rozhodčí smlouva byla sjednána neplatně. Argumenty žalobce jsou tak zcela liché a nelze k nim přihlížet. -Podle žalovaného č. 2) žalobce neuplatnil pohledávky u soudu včas, promlčecí doba nebyla zastavena a ke dni podání přihlášky byly všechny přihlášené pohledávky promlčené a oba žalovaní vznesli námitku promlčení jakožto důvod popření pohledávek. -Rovněž tak nelze přisvědčit argumentu žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalobce tvrdí, že do dnešního dne rozhodčí nálezy a exekuce, nařízené na jejich základě nebyly odklizeny, a jsou stále platné, tak toto pravda není, přinejmenším v případě pohledávky přihlašované pohledávkou č. 7, na kterou byla vedena exekuce Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 3705/2010 a 103 Ex 3536/2010. Obvodní soud pro Prahu 4 ve svém rozhodnutí č. j. 67 EXE 6705/2010- 108 ze dne 13. května 2015, a poté i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí č. j. 20 Co 258/2015-197 ze dne 17. září 2015 rozhodl, že rozhodčí nález je nevykonatelný a neplatný, jelikož již samotná rozhodčí doložka, která zakotvila pravomoc rozhodčího soudu rozhodnout o sporu, je neplatná.
8. Žalovaný č. 2) dále uvedl, že žalobce v rozporu s § 176 insolvenčního zákona neuvedl správně a úplně všechny náležitosti přihlášky pohledávek. Konkrétně v přihlášce pohledávky č. 5, č. 6 a č. 7 uvedl, že právní skutečnosti, na nichž zakládá důvod vzniku pohledávek je Smlouva o úvěru, uzavřená mezi Komerční bankou a žalovaným č. 2) a odstoupení od smlouvy. Žalovaný č. 2) tvrdí, že k žádné z přihlášek pohledávek však žalobce odstoupení od smlouvy nepřiložil. Nedoplnil to ani na výzvu insolvenčního správce, kdy tento vyzýval žalobce k odstranění vad přihlášky pohledávek. Dále do dnešního dne ani přes výzvu insolvenčního správce žalobce nedoložil žádný důkaz o tom, že by oznámení o postoupení přihlašovaných pohledávek z Komerční banky na Bohemia Faktoring s.r.o. bylo doručeno (oznámeno) žalovanému č. 2). Tak se nikdy nestalo. Věřitel tak nepodal úplné přihlášky pohledávek a neodstranil tak jejich vady ani na výzvu insolvenčního správce. Žalobce nepřihlásil ani jednu z pohledávek ve správné výši. Uvádí, že se daná pohledávka skládá z jistiny a z obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení, přičemž obchodní úrok je kapitalizovaný. Kapitalizovaný obchodní úrok je nesprávně vypočítán, jelikož se tam počítají již úroky z úroků, a to je nepřípustné a neplatné podle rozhodnutí Nejvyššího soudu.
9. Kromě výše uvedeného se žalovaný č. 2) dále domnívá, že žalobce není aktivně legitimovaný podat tuto žalobu ani přihlásit jím přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení a přihlášky nepodala oprávněná osoba, neboť Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi Bohemia Faktoring s.r.o. a žalobcem dne 29. 05. 2014, jsou neplatné, neboť se jedná se o simulovaný, spekulativní a zastíraný právní úkon, protože toho samého dne Bohemia Faktoring s.r.o. nabyl přihlašované pohledávky od Komerční banky a.s. a ten samý den je postoupil dál na žalobce.
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 6
10. Na soudním jednání konaném dne 23. 8. 2017 vyhlásil soud prvního stupně rozsudek, ve kterém zamítl žalobu na určení, že pohledávky žalobce uplatněné v insolvenčním řízení pod č. P-5, č. P-6 a č. P-7 v celkové výši 499 546,58 Kč jsou po právu a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ve svém rozsudku ze dne 23. 8. 2017, č.j. 191 ICm 1743/2016-50 soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná a nebylo možné jí vyhovět. Pohledávky č. P-5, P-6 a P-7, které žalobce přihlásil do insolvenčního řízení, jako nevykonatelné, označil za promlčené. Takto rozhodl, přestože žalobce během incidenčního sporu argumentoval tím, že tuto situaci nezavinil a sjednal rozhodčí doložky, na jejímž základě byly vydány rozhodčí nálezy, v době, kdy byly považovány za platné. Soud prvního stupně vycházel ze skutečnosti, že žalobci neplatnost rozhodčí doložky musela být známa, a to nejpozději po vydání rozsudku Ústavního soudu, tedy ještě během promlčecí doby. Rozhodčí doložky, sjednané v úvěrových smlouvách, které měl soud prvního stupně při rozhodování k dispozici, označil za neplatné, protože neurčily výslovně ani stálý rozhodčí soud, neurčily ani rozhodce ani způsob určení osob rozhodců a ujednání o tom, jakým způsobem byl rozhodce určen, což soud prvního stupně zhodnotil jako znevýhodňující pro spotřebitele v rámci spotřebitelské smlouvy, kterou smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem nepochybně jsou. Soud prvního stupně vycházel z předpokladu, že rozhodčí nález vydaný subjektem, jež není nadán pravomocí k jeho vydání, nelze vykonat. Rozhodčí doložky označil soud prvního stupně za neplatné podle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy, které jako takové nemohly založit žádná práva a povinnosti mezi účastníky rozhodčího řízení, které podle této rozhodčí doložky následně proběhlo.
11. Žalobce podal proti rozhodnutí soudu prvního stupně dne 27. 9. 2017 odvolání, které doplnil svým podáním doručeným soudu dne 12. 10. 2017. Žalobce nesouhlasil se skutkovými a právními závěry soudu, kterému vyčetl, že se nedostatečně vypořádal s jeho tvrzeními obsaženými v žalobě, zejména s tím, z jakého důvodu nelze na projednávaný případ aplikovat závěry žalobcem zmiňovaných rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu. Žalobce dále zdůraznil závěry aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015 a rozhodnutí ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 29 ICdo 41/2014), vztahující se ke stavení promlčecí doby v režimu obchodního zákoníku. Žalobce trval na tom, že nedošlo k promlčení přihlášených pohledávek, jelikož se staví doba běhu promlčení zahájením rozhodčího řízení a nedošlo ke zrušení žádného z rozhodčích nálezů. S ohledem na uvedené navrhl, aby insolvenční soud určil, že přihlášené pohledávky pod č. P-5, č. P-6 a č. P-7 byly přihlášeny po právu.
12. Žalovaný č. 2 na odvolání žalobce reagoval, ve svém podání doručeným soudu dne 5. 11. 2017. Žalobce dle žalovaného č. 2 neuvedl nové důvody pro podání odvolání, pouze upozornil na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, což měl v souladu s principem koncentrace učinit již v řízení před soudem 1. stupně. Dále uvedl, že považuje, na rozdíl od žalobce, odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně za dostatečně určité a srozumitelné. Žalovaný č. 2 se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, dle kterého není přípustné, aby se postupník bránil tím, že nemá všechny informace ohledně pohledávky, kterou sám postoupením nabyl. Žalovaný č. 2 dále vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalobce, že řádně doplnil přihlášky svých pohledávek o oznámení o postoupení pohledávek z Komerční banky a.s. na společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. Žalovaný č. 2 tedy navrhl, aby odvolací soud odvolání v celém rozsahu zamítl a potvrdit rozsudek soudu prvního stupně.
13. Odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 8. 10. 2018, č. j. 191 ICm 1743/2016, 103 VSPH 825/2017-81 zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud zdůraznil význam řádného odůvodnění soudních rozhodnutí, jehož účelem je dosažení přesvědčivého rozsudku a možného přezkoumání odvolacím soudem. Při posuzování skutečnosti, zda došlo k promlčení pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení pod. č. P-5,
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 7
P-6 a P-7 upozornil odvolací soud na judikaturu Nejvyššího soudu, která dospěla k závěru, že při posuzování stavení běhu promlčecí doby, není rozhodné, zda bylo zahájeno rozhodčí řízení na základě platné nebo neplatné rozhodčí smlouvy. Takto vydaný rozhodčí nález je rozhodný pro stavení běhu promlčecí doby, pokud je formálně platný a to do té doby, než je v soudním řízení rozhodnuto, že daný rozhodčí nález nemá žádné právní účinky. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně nepřihlédl k této judikatuře, měl odvolací soud za to, že závěry o promlčení pohledávek jsou předčasné a nepřezkoumatelné.
14. Insolvenční soud za účelem projednání žaloby nařídil ústní jednání dne 24. 4. 2019, na kterém došlo k přerušení jednání dle ustanovení § 110 o.s.ř. Jelikož k domluvě účastníků nedošlo, soud nařídil další jednání dne 18. 9. 2019, na kterém právní zástupkyně žalovaného č. 2) předložil a listinu označenou jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 7. 2019. Dne 15. 10. 2019 byl soudu předložen návrh na změnu účastníka řízení na straně žalobce. Soud svým usnesením ze dne 5. 11. 2019, č.j. 191 ICm 1743/2016-110, návrhu vyhověl a rozhodl, že na místě původního žalobce do řízení vstoupí jako účastník řízení na straně žalobce společnosti FOXDALE INVESTMENTS LTD., sídlem Larch Green 4, Douglas Bader Park, NW9 5GL Londýn, Velká Británie. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 22. 11. 2019 žalovaný č. 2 odvolání. Odvolací soud rozhodl svým usnesením ze dne 4. 2. 2020, č.j. 191 ICm 1743/2016, 101 VSPH 29/2020-118 tak, že uvedené rozhodnutí zrušil, když o záměně účastníka již insolvenční soud rozhodl přímo v insolvenčním řízení dle ustanovení § 18 IZ a uvedl, že se bez dalšího pokračuje v řízení s nabyvatelem sporné pohledávky jako se žalobcem.
15. Dle ust. § 121 o.s.ř. není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti. Z obsahu insolvenčního spisu sp. zn.má soud za zjištěné, že dne 11. 1. 2016 byl zdejšímu soudu doručen insolvenční návrh ve věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného dne anonymizovano , bytem Rezlerova 285, 109 00 Praha 10. Vyhláškou č.j.-A-2 ze dne 11. 1. 2016 bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení a tímto okamžikem nastaly účinky s jeho zahájením spojené. Téhož dne byla tato vyhláška zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Usnesením č.j.-A-11 ze dne 23. 2. 2016 byl zjištěn úpadek dlužníka a současně bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením. Podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2016 (č. l. P5-1) uplatnil věřitel č. 5 PARADISE ISLAND HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel street, Victoria, Mahe, Seychely, svůj nárok přihláškou pohledávky vůči dlužníkovi v celkové výši 267 281,95 Kč. Podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2016 (č. l. P6-1) uplatnil věřitel č. 5 PARADISE ISLAND HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel street, Victoria, Mahe, Seychely, svůj nárok přihláškou pohledávky vůči dlužníkovi v celkové výši 168 160,94 Kč. Podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2016 (č. l. P7-1) uplatnil věřitel č. 5 PARADISE ISLAND HOLDING LTD., reg. č. 008477, se sídlem Suite 13, First Floor, Oliaji Trade Centre, Francis Rachel street, Victoria, Mahe, Seychely, svůj nárok přihláškou pohledávky vůči dlužníkovi v celkové výši 64 103,69 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 27. 4. 2016 (č. l. B-3) popřel insolvenční správce a dlužník (v dané incidenční věci žalovaný č. 1 a 2) přihlášenou pohledávku žalobce-věřitele č. 5 v celkové výši 499 546,58Kč co do pravosti. Podáními ze dne 27. 4. 2016 (č. L. P5-2, P6-2 a P7-2) vzal věřitel č. 5 (v dané incidenční věci žalobce) své přihlášky do insolvenčního řízení přihlášené pod číslem P5, P6 a P7 částečně zpět, a to co do vykonatelnosti. Insolvenční soud svým usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j.-P5-3 ve spojení s opravným usnesením ze dne 29. 7. 2016, č.j.-P5-5, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky P5 co do vykonatelnosti a účast věřitele v rozsahu zpětvzetí ukončil. Insolvenční soud svým usnesením ze dne 4. 5. 2016, č. j.-P6-3 ve spojení s opravným usnesením ze dne 29. 7. 2016, č.j.-P6-5, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky P6 co do vykonatelnosti a účast věřitele v rozsahu zpětvzetí ukončil. Insolvenční soud svým usnesením ze
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 8
dne 4. 5. 2016, č. j.-P7-3 ve spojení s opravným usnesením ze dne 29. 7. 2016, č.j.-P7-5, vzal na vědomí zpětvzetí přihlášky P7 co do vykonatelnosti a účast věřitele v rozsahu zpětvzetí ukončil.
16. Dále má soud z obsahu spisu a ze své činnosti za zjištěné, že podáním insolvenčního správce (žalovaného č. 1) ze dne 7. 4. 2016 byl žalobce vyzván k odstranění vad přihlášky pohledávky č. 5 konkrétně o doplnění obchodních podmínek ke smlouvě č. 0040107220615, u přihlášky pohledávky č. 6 konkrétně o doplnění obchodních podmínek ke smlouvě č. 0040108220288, u přihlášky pohledávky č. 7 konkrétně o doplnění obchodních podmínek ke smlouvě č. 0040107300293, dále u přihlášek pohledávek č. 5, č. 6 a č. 7 o doplnění oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti Komerční banka a.s. na společnost Bohemia Faktoring s.r.o. a doložení, kdy bylo toto oznámení doručeno dlužníku, o oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. na společnost PARADISE HOLDING LTD a doložením, že toto postoupení bylo doručeno dlužníku, o doložení, z čeho věřitel dovozuje že pohledávky za dlužníkem jsou vykonatelné a konečně u přihlášek č. 5 a 6 o doložení přehledu částek splacených dlužníkem na uvedené úvěrové smlouvy a u přihlášky č. 7 o doložení přehledu částek splacených dlužníkem na smlouvu o kreditní kartě, že tyto výzvy byla doručeny právnímu zástupci žalobce dne 19. 4. 2016, že podáním ze dne 25. 4. 2016 byly žalobcem předmětné pohledávky vzaty zpět co do vykonatelnosti, že na přezkumném jednání dne 27. 4. 2016 byly tyto pohledávky v celkové výši 499.546,58 Kč oběma žalovanými popřeny z důvodu pravosti pro jejich promlčení, když žalobce nedoplnil přihlášky k výzvě insolvenčního správce ze dne 7. 4. 2016. Insolvenční správce (zde žalovaný č. 1) zaslal žalobci vyrozumění o popření nevykonatelných pohledávek č. 5, č. 6 a č. 7 dne 29. 4. 2016 a právnímu zástupci žalobce tato vyrozumění byla doručena dne 3. 5. 2016, jak se podává z připojených doručenek založených v insolvenčním spise. Žalobce dne 20. 5. 2016 podal žalobu o určení pravosti popřených pohledávek, tedy včas.
17. Soud má dále z usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. 11. 2019, č.j. MSPH 91 INS 397/2016-P5-9, z usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. 11. 2019, č.j.- P6-9 a z usnesení insolvenčního soudu ze dne 6. 11. 2019, č.j.-P7-9, za zjištěné, že došlo ke změně v osobě věřitele č. 5 (zde žalobce). Se zohledněním rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2020, č.j. 191 ICm 1743/2016, 101 VSPH 29/2020- pokračuje v řízení jako se žalobce nabyvatel sporné pohledávky společnosti FOXDALE Investments LTD.
18. Mezi účastníky řízení zůstalo zejména sporné, zda došlo k promlčení pohledávek uplatněných žalobcem do insolvenčního řízení dlužníka (zde žalovaného č. 2).
19. Soud se zaměřil při dokazování pouze na ty skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné a které současně byly dostatečně účastníky tvrzeny, a provedl dokazování v míře nutné k prokázání či popření jejich existence. Dle ustanovení § 226 odst. 2 o.s.ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno je možné při novém projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených důkazů.
20. Ohledně první dílčí pohledávky č. 5 soud provedl následující důkazy, a z nich učinil následující skutková zjištění /soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
Ze Smlouvy o úvěru č. 0040107220615 uzavřené dne 2. 10. 2007 má soud za zjištěné, že byla dne 2. 10. 2007 uzavřena Smlouva o úvěru mezi Komerční bankou a.s. a žalovaným č. 2. Dále má
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 9 soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. poskytla dlužníku (zde žalovanému č. 2) úvěr ve výši 135.000,-Kč, který se žalovaný č. 2 zavázal splatit nejpozději do 20. 9. 2013, a to tak, že od 20. 11. 2007 bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách k 20. dni kalendářního měsíce pravidelnou splátku ve výši rozdílu mezi částkou 2 486,00 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky vyčerpané jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 9,39 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru a v případě prodlení dlužníka se splácením i úrok z prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Bylo ujednáno, že dlužník bude přebírat zásilky od společnosti Komerční banka a.s. na adrese Bělinského 967/13, 102 00 Praha 10. Z Úvěrových podmínek pro nepodnikatele má soud za zjištěné, že bylo ujednáno, že v případě porušení povinností dlužníka vyplývají se Smlouvy o úvěru, může Komerční banka a.s. požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, dále bylo ujednáno, že majetkové spory, které vzniknou ze Smlouvy o úvěru č. 0040107220615, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381. Soud má dále z Výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16. 3. 2009 za zjištěné, že dlužník poskytnutý úvěr Komerční bance a.s. nesplácel a ke dni 16. 3. 2009 činila celková pohledávka věřitele 125 729,34 Kč včetně příslušenství. Tato výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ve výši byla vyhotovena dne 16. 3. 2009, žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení celé této částky včetně jistiny, úroků, případně dalšího příslušenství, poplatků či smluvních pokut do 26. 3. 2009, zesplatněna však byla ke dni 16. 3. 2009. Výzva pak dle přiložené dodejky byla předána doručovacímu orgánu podle razítka doručovací pošty dne 17. 3. 2009, podle dodejky byla zásilka uložena dne 18. 3. 2009 a vrácena zpět dne 7. 4. 2009 jako nevyzvednutá. Zásilka byla adresována žalovanému č. 2 na adresu Bělinského 13, 102 00 Praha 10. Z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08575 ze dne 4. 3. 2010 má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. podala dne 18. 11. 2009 rozhodčí žalobu na zaplacení částky 145 466,56 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení dle rozhodčí doložky. Dále má soud za zjištěné, že dne 4. 3. 2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08575, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2010, kterým bylo uloženo dlužníkovi (zde žalovanému č. 2) uhradil Komerční bance a.s. částku 145 466,56 Kč s úroky ode dne 3. 11. 2009 do zaplacení. Soud má dále z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. ledna 2011 , č.j. 49 EX 68/2011-23, za zjištěné, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08575 ze dne 4. 3. 2010 k uspokojení pohledávky Komerční banky a.s. dlužníkem ve výši 145 466,56 Kč s úrokem z prodlení od 3. 11. 2009 do zaplacení. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek-portfolio 2009 za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 5 od původního věřitele Komerční banka a.s. na postupníka společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 29. 5. 2014. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 5 od věřitele Bohemia Faktoring s.r.o. na postupníka společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 20. 1. 2015 a podacího lístku.
21. Ohledně druhé dílčí pohledávky č. 6 soud provedl následující důkazy, a z nich učinil následující skutková zjištění/soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 10
Ze Smlouvy o úvěru č. 0040108220288 uzavřené dne 18. 4. 2008, má soud za zjištěné, že byla dne 18. 4. 2008 uzavřena Smlouva o úvěru mezi Komerční bankou a.s. a žalovaným č. 2. Dále má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. poskytla dlužníku (zde žalovanému č. 2) úvěr ve výši 66 000,00 Kč, který se žalovaný č. 2 zavázal splatit nejpozději do 20. 3. 2014, a to tak, že od 20. 5. 2008 bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách k 20. dni kalendářního měsíce pravidelnou splátku ve výši rozdílu mezi částkou 1 405,00 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky vyčerpané jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 14,90 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru a v případě prodlení dlužníka se splácením i úrok z prodlení. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Bylo ujednáno, že dlužník bude přebírat zásilky od společnosti Komerční banka a.s. na adrese Bělinského 13, 102 00 Praha 10. Z Úvěrových podmínek pro nepodnikatele má soud za zjištěné, že bylo ujednáno, že v případě porušení povinností dlužníka vyplývají se Smlouvy o úvěru, může Komerční banka a.s. požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, dále bylo ujednáno, že majetkové spory, které vzniknou ze Smlouvy o úvěru č. 0040108220288, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381. Soud má dále z Výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16. 3. 2009 za zjištěné, že dlužník poskytnutý úvěr Komerční bance a.s. nesplácel a ke dni 16. 3. 2009 činila celková pohledávka věřitele 68 897,67 Kč včetně příslušenství. Tato výzva k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ve výši byla vyhotovena dne 16. 3. 2009, žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení celé této částky včetně jistiny, úroků, případně dalšího příslušenství, poplatků či smluvních pokut do 26. 3. 2009, zesplatněna však byla ke dni 16. 3. 2009. Výzva pak dle přiložené dodejky byla předána doručovacímu orgánu podle razítka doručovací pošty dne 17. 3. 2009, podle dodejky byla zásilka uložena dne 18. 3. 2009 a vrácena zpět dne 7. 4. 2009 jako nevyzvednutá. Z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08574 ze dne 4. 3. 2010 má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. podala dne 18. 11. 2009 rozhodčí žalobu na zaplacení částky 79 432,55 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení dle rozhodčí doložky. Dále má soud za zjištěné, že dne 4. 3. 2010 byl rozhodcem JUDr. Janou Kurkovou ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08574, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2010, kterým bylo uloženo dlužníkovi (zde žalovanému č. 2) uhradil Komerční bance a.s. částku 79 432,55 Kč s úroky ode dne 3. 11. 2009 do zaplacení. Soud má dále z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. února 2011 , č.j. 54 EX 642/2011-18, za zjištěné, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08574 ze dne 4. 3. 2010 k uspokojení pohledávky Komerční banky a.s. dlužníkem ve výši 79 432,55 Kč s úrokem z prodlení od 3. 11. 2009 do zaplacení. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek-portfolio 2009 za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 6 od původního věřitele Komerční banka a.s. na postupníka společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 29. 5. 2014. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 6 od věřitele Bohemia Faktoring s.r.o. na postupníka společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 20. 1. 2015 a podacího lístku.
22. Ohledně třetí dílčí pohledávky č. 7 soud provedl následující důkazy, a z nich učinil následující skutková zjištění / soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 11
Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě č. 0040107300293 uzavřené dne 11. 5. 2007, má soud za zjištěné, že byla dne 11. 5. 2007 uzavřena Smlouva o osobní kreditní kartě mezi Komerční bankou a.s. a žalovaným č. 2. Dále má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. poskytla dlužníku (zde žalovanému č. 2) úvěrový rámec ve výši 20 000,00 Kč, který mohl po uhrazení opakovaně čerpat. Žalovaný č. 2 se zavázal splatit vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny, minimálně 100 Kč. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky Banky a Podmínky k osobním kreditním kartám Banky. Bylo ujednáno, že dlužník bude přebírat zásilky od společnosti Komerční banka a.s. na adrese Bělinského 967/13, 102 00 Praha 10. Z Podmínek k osobním kreditním kartám má soud za zjištěné, že bylo ujednáno, že v případě porušení povinností dlužníka vyplývají se Smlouvy o osobní kreditní kartě, a to když se dostane žalovaný č. 2) do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého z této smlouvy, může Komerční banka a.s. požadovat splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství, dále bylo ujednáno, že majetkové spory, které vzniknou ze Smlouvy o osobní kreditní kartě č. 0040107300293, budou rozhodovány v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem jmenovaným správcem seznamu rozhodců ze seznamu rozhodců vedeným Společností pro rozhodčí řízení a.s., IČ 26421381. Soud má dále z Výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 30. 1. 2009 za zjištěné, že dlužník ke dni 30. 1. 2009 vyčerpal částku ve výši 19 951,24 Kč, celkem s příslušenstvím činil jeho závazek částku 22 831,17 Kč. Komerční banka a.s. tímto výpisem zesplatnila pohledávku dlužníka ve výši 22 831,17 Kč k datu 30. 1. 2009. Soud má za zjištěné z Odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě evidované na účtu č. 512845601317, že Komerční banka a.s. odstoupila od Smlouvy o osobní kreditní kartě z důvodu prodlení žalovaného č. 2) s úhradou peněžitého závazku. Odstoupení od smlouvy ze dne 21. 1. 2009 bylo žalovanému č. 2) adresováno na adresu Táborská 350/32, Praha 4 a z přiložené dodejky soud zjistil, že zásilka byla vrácena zpět s tím, že na uvedené adrese je adresát-neznámý. Z rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08672 ze dne 8. 3. 2010 má soud za zjištěné, že Komerční banka a.s. podala dne 24. 11. 2009 rozhodčí žalobu na zaplacení částky 27 312,17 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení dle rozhodčí doložky. Dále má soud za zjištěné, že dne 8. 3. 2010 byl rozhodcem JUDr. Janem Brožem ve věci vydán rozhodčí nález č.j. K/2009/08672, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2010, kterým bylo uloženo dlužníkovi (zde žalovanému č. 2) uhradil Komerční bance a.s. částku 27 312,17 Kč s úroky ode dne 10. 11. 2009 do zaplacení. Soud má dále z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. září 2010 , č.j. 67 EXE 3705/2010-12, za zjištěné, že byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu sp. zn. K/2009/08672 ze dne 8. 3. 2010 k uspokojení pohledávky Komerční banky a.s. dlužníkem ve výši 27 312,17 Kč s úrokem z prodlení od 3. 11. 2009 do zaplacení. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek-portfolio 2009 za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 7 od původního věřitele Komerční banka a.s. na postupníka společnosti Bohemia Faktoring s.r.o. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 29. 5. 2014. Dále má soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek za zjištěné, že dne 26. 5. 2014 došlo k postoupení dílčí pohledávky č. 7 od věřitele Bohemia Faktoring s.r.o. na postupníka společnost PARADISE ISLANDS HOLDING LTD. o čemž byl dlužník vyrozuměn jak má soud za zjištěné z Oznámení o postoupení ze dne 20. 1. 2015 a podacího lístku. Dále má soud z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 67 EXE 3705/2010-108 ze dne 13. května 2015 byla exekuce ve věci oprávněného Bohemia Faktoring, s.r.o. proti povinnému anonymizovano anonymizovano (zde žalovanému č. 2) pro 27 312,17 Kč, nařízená usnesením tamního soudu dne 15. 9. 2010, zastavena. Z obsahu tohoto rozhodnutí soud dále zjistil, že jejím důvodem byla skutečnost, že exekuce byla nařízena podle exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky. Rozhodce nebyl stranami jmenovitě určen a byl vybrán 3. osobou ze
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 12 seznamu, který nebyl vydán stálým rozhodčím soudem a ani nebyl součástí rozhodčí doložky. Vydaný rozhodčí nález není proto způsobilým exekučním titulem a exekuce podle něho neměla být vůbec nařízena. Dále provedl soud důkaz rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 20 Co 258/2015-197 ze dne 17. září 2015, z jehož obsahu zjistil, že exekuce nařízená dne 15. 9. 2010 usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 67 EXE 3705/2010 ve věci oprávněného Bohemia Faktoring, s.r.o. proti povinnému anonymizovano anonymizovano (žalovanému č. 2), pro 27.312,17 Kč, byla usnesením ze dne 13.05.2015 zastavena a Městský soud v Praze k odvolání oprávněného (právního předchůdce žalobce) rozsudkem ze dne 17. 9. 2015 pod č.j. 20 Co 258/2015 toto usnesení soudu I. stupně potvrdil. Z obsahu tohoto odůvodnění pak soud dále zjistil, že odvolací soud neshledal odvolání oprávněného opodstatněným, neboť soud postupoval zcela v intencích soudní judikatury, která se ustálila na závěru, že neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení na rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení a odkazuje-li na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 občanského zákoníku a není dána pravomoc rozhodce vydat rozhodčí nález (srov. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 31 Cdo 1945/2010, publikované pod č. 121/11 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 1624/12). Dále Městský soud ve svém rozhodnutí uvedl, že v daném případě se jedná popsanou rozhodčí doložku, sjednanou v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou ze dne 11. 5. 2007, na níž citovaná judikatura plně dopadá. Výtky oprávněného uváděné v jeho odvolání, že neměl čas se ve věci zorientovat a že se nemohl vyjádřit k dokumentaci jsou dle městského soudu nepřípustné, neboť stávající oprávněný vstoupil do řízení v roce 2014, kdy již uvedená judikatura vešla v odborných kruzích ve všeobecnou známost a zarážející okolnost, že nemá dokumentaci k pohledávkám, které převzal postupní smlouvou, jde k jeho tíži.
23. Na jednání konaném dne 24. 6. 2020 provedl soud jako důkaz podání žalobce ze dne 23. 6. 2020 a ze dne 24. 6. 2020 označené jako doplnění žaloby. V podáních žalobce doplnil vyčíslení přihlášených pohledávek č. P5, P6 a P7. Insolvenční soud se však výší přihlášených pohledávek nezabýval, když žalovaní popřeli pohledávky pouze co do pravosti a nikoliv co do výše. Přitom platí, že účinné popření (jen) pravosti pohledávky umožňuje soudu ve sporu o určení pravosti pohledávky zkoumat (pouze) základ nároku. Dospěje-li soud k závěru, že základ nároku je dán, nemůže bez dalšího zkoumat též jeho výši nebo pořadí.
24. Soud provedl dále dokazování následujícími listinami/soud se souhlasem účastníků vycházel z důkazů provedených na jednání dne 23. 8. 2017:
-Smlouvou o postoupení pohledávek mezi Komerční bankou a.s. a Bohemia Faktoring s.r.o. ze dne 26. 5. 2014, mezi kterými byla postoupena i pohledávka za žalovaným č. 2 a to pohledávka P 5, 6 a 7, která obsahuje nečitelnou přílohu týkající se žalovaného č. 2; -plnou mocí udělenou Bohemia Faktoring s.r.o. JUDr. Ing. Goláňovi dne 13 .1. 2014; -plnou mocí udělenou žalobcem Paradise Island Holding LTD JUDr. Ing. Goláňovi dne 11. 2. 2013; -překladem osvědčení týkající se žalobce ze dne 12.06.2014; -smlouvou o postoupení pohledávek mezi Bohemia Faktoring s.r.o. a Paradise Island Holding Ltd. ze dne 26.5.2014 (v překladu z jazyka anglického), mezi kterými byla postoupena i pohledávka za žalovaným č. 2 a to pohledávka č. P-5, č. P-6 a č. P-7, a zjistil, že tyto veškeré listinné důkazy jsou totožné v přílohách přihlášek P 5, 6, a 7 založených v insolvenčním spise. Jejich pravost byla insolvenčním správcem a dlužníkem při přezkumném jednání konaném dne 27. 4. 2016 zcela popřena. Jako důvod popření uváděl insolvenční správce, že podle tvrzení věřitele měla být pohledávka splatná dne 26. 5. 2010, přičemž před tímto datem
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 13 muselo dojít k odstoupení od smlouvy o úvěru, a namítl, že od té doby začala běžet promlčecí lhůta a z toho důvodu považuje všechny tři přihlášené nároky za promlčené, neboť promlčecí lhůta již prošla. S tímto tvrzením se ztotožnil i dlužník. Soud má za prokázáno z těchto listinných důkazů, že původní poskytovatel úvěru Komerční banka a.s. postoupil své pohledávky nejprve firmě Bohemia Faktoring, s.r.o., která následně postoupila pohledávku za žalovaným č. 2) žalobci.
25. Soud neprovedl následující důkazy: rozhodčí spis sp. zn. K/2009/08575 uložený u Obvodního soudu pro Prahu 2, exekuční spis Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 49 EXE 68/2011, rozhodčí spis sp. zn. K/2009/08574 uložený u Obvodního soudu pro Prahu 2, exekuční spis Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 54 EXE 642/2011, Usnesení Městského soudu v Praze 20 Co 71/2015, neboť jejich provedení považoval za nadbytečné.
26. Na základě shora uvedených důkazů a skutečností, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu (ději), a to že: Soud měl k dispozici insolvenční spis, ze kterého zjistil, že dlužník podal insolvenční návrh spolu s návrhem na schválení oddlužení dne 11. 1. 2016. Soudem mu bylo nejprve povoleno a poté schváleno oddlužení. Insolvenční správce i dlužník (zde žalovaný č. 2) během přezkumného jednání, které proběhlo dne 27. 4. 2017 u Městského soudu v Praze, popřeli pohledávku žalobce co do pravosti z důvodu promlčení. Důvodem promlčení byla správcem tvrzená skutečnost, že přihlášky byly založeny na pohledávce přiznané v rozhodčím řízení vykonatelným rozhodčím nálezem, který je neplatný. Dále měl soud k dispozici přihlášku č. P-5, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka částku 267 281,95 Kč jako pohledávku (nyní již nevykonatelnou) z titulu neplnění Smlouvy o úvěru č. 0040107220615 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a dlužníkem (žalovaným č. 2) dne 2. 10. 2007, na částku 135 000,00 Kč, dále přihlášku č. P-6, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka částku 168 160,94 Kč jako pohledávku (nyní již nevykonatelnou) z titulu Smlouvy o úvěru č. 0040108220288, uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 18.04.2008 na částku 66.000,-Kč, a konečně přihlášku č. P-7, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka částku ve výši 64.103,69 Kč jako pohledávku (nyní již nevykonatelnou) z titulu Smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřené mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce dne 11.05.2007, s týdenním limitem 20.000,-Kč. Dále měl soud k dispozici Smlouvu o úvěru č. 0040107220615 ze dne 2. 10. 2007, Smlouvu o úvěru č. 0040108220288, ze dne 18. 4. 2008, a Smlouvu o osobní kreditní kartě ze dne 11.05.2007. Žalobce uvedl, že v průběhu trvání závazku bylo věřitelem, žalobcem, resp. jeho právními předchůdci učiněno několik kroků, které ze zákona staví běh promlčecí lhůty, pohledávky tedy nejsou a nemůžou být promlčeny a přiložil tvrzený exekuční titul a usnesení o nařízení exekuce. Soud měl k dispozici i rozhodčí nález rozhodce JUDr. Jany Kurkové ohledně pohledávky č. P-5, č. j. K/2009/08575 ze dne 04.03.2010, který nabyl právní moci dne 26.05.2010, rozhodčí nález rozhodce JUDr. Jany Kurkové ohledně pohledávky č. P-6, č.j. K/2009/08574 ze dne 04.03.2010, který nabyl právní moci dne 26.05.2010 a rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Janem Brožem ohledně pohledávky č. P-7, č.j. K/2009/08672, ze dne 08.03.2010, který nabyl právní moci dne 26.05.2010.
27. Soud se proto mohl zabývat vlastním popřením pravosti pohledávky č. P-5 z titulu neuhrazené částky 267.281,95 Kč, pohledávky č. P-6 z titulu neuhrazené částky 168.160,94 Kč a pohledávky č. P-7 z titulu neuhrazené částky 64.103,69 Kč.
28. Podle ust. § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v účinném znění (dále jen IZ nebo insolvenční zákon ) insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek.
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 14
29. Podle ust. § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.
30. Podle ust. § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správce, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však nekončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření přihlášené pohledávky věřiteli. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.
31. Věc je třeba po právní stránce posoudit podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) a podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, když dle ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon se podle dosavadních právních předpisů posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do jejich zakončení.
32. Soud konstatuje, že rozhodčí doložka byla obsažena v Úvěrových podmínkách pro nepodnikatele (ohledně P5 a P6) a v Podmínkách k osobním kreditním kartám (ohledně P7). Podle rozhodčí doložky měl spory rozhodovat rozhodce jmenovaný představenstvem Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s., se sídlem Praha 2, Sokolská 60. Se žalovanými soud souhlasí v tom, že rozhodčí doložka zakotvená v obchodních podmínkách Komerční banky, a.s., která byla součástí Smlouvy o úvěru a Smlouvy o osobní kreditní kartě, je absolutně neplatná. Soud zejména odkazuje na žalovanými zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2010, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010. Toto rozhodnutí obsahuje právní větu, která říká, že neobsahuje -li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. Dále soud vycházel z právního závěru obsaženého v nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013 sp. zn. III. ÚS 562/12, podle něhož při výběru rozhodce u rozhodčího soudu, jenž není a nebyl stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona (§ 13 RozŘ), má být osoba rozhodce jednoznačně stanovena, a to buď uvedením konkrétního jména anebo jednoznačným určením jeho volby a dále ze závěru obsaženého v usnesení(velkého senátu) Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013 sp. zn. 31 Cdo 958/2012, podle něhož nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem. V daném případě byla úvěrová smlouva dojednána způsobem, který mají výše uvedená rozhodnutí na mysli. Vzhledem k tomu, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná, je neplatná úvěrová smlouva a nebyla tak od počátku dána pravomoc rozhodčího soudu o pohledávkách rozhodnout. Rozhodčí řízení tak neproběhlo oprávněně a rozhodčí nález nemohl být ani titulem pro dané řízení.
33. Pro posouzení skutečnosti, zda došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty vychází soud prvního stupně z právního názoru odvolacího stupně, který upozornil na přiléhavou aplikaci rozsudků Nejvyššího soud ČR ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015 a ze dne 24. 8. 2016 č.j. 33 ICdo 50/2015-95. V uvedených rozsudcích dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že pro posouzení stavení promlčecí doby v důsledku podání rozhodčí žaloby, není možné vycházet z ustanovení § 403 ObchZ, ale z ustanovení § 14 RozŘ ve spojení s ustanovením § 112 obč. zák. Dle ustanovení § 112 obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčení doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 15 nebo od tohoto zahájení pro dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo jiného příslušného orgánu nařízen výkon rozhodnutí. Dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (také RozŘ) má podání žaloby tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba soudu. Tedy promlčecí doba neběží od zahájení rozhodčího řízení bez ohledu na to, zda platné, či neplatné. Ke stavení běhu promlčecí doby dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky, a to pokud je výsledkem tohoto neplatně zahájeného rozhodčího řízení rozhodčí nález, který nebyl formálně zrušen.
34. Soud tedy nejprve posoudí, zda byla podána rozhodčí žaloba v obecné promlčecí době. Promlčecí doba začíná běžet dle ustanovení § 392 ObchZ u práva na plnění závazku ode dne, kdy měl být splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Dle ustanovení § 397 ObchZ nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Rozhodčím nálezem přiznané právo se promlčí až po uplynutí obecné promlčecí doby podle § 408 ObchZ, tedy uplynutím deseti let ode dne, kdy promlčecí doba začala běžet poprvé (tj. prvním dnem po splatnosti pohledávky). Pokud by byl rozhodčí nález zrušen soudem a žalovaná by nepodala žalobu u soudu ve 30 denní lhůtě stanovené v § 16 odst. RozŘ v návaznosti na § 34 odst. RozŘ nebyly by zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a pohledávky by byla promlčena.
35. Pohledávka P-5 představuje závazek ze Smlouvy o úvěru č. 0040107220615 uzavřené dne 2. 10. 2007 mezi Komerční bankou a.s. jako věřitelem a žalovaným č. 2 jako dlužníkem. Jak má soud z dokazování za zjištěné, Komerční banka a.s. zesplatnila celou pohledávku dlužníka (zde žalovaného č. 2) dne 16. 3. 2009. Promlčecí doba tedy začala běžet nejpozději dne 16. 3. 2009. Ve čtyřleté době podal právní předchůdce žalobce rozhodčí žalobu, a to dne 18. 11. 2009, rozhodčí nález byl pravomocný dne 26. 5. 2010, nedošlo tedy (přestože byla podána rozhodčí žaloba na základě neplatné rozhodčí doložky) k promlčení pohledávky P5 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. K promlčení tedy dojde uplynutím desetileté promlčecí doby, počítané od splatnosti pohledávky. Tato desetiletá promlčecí doba přestala běžet zahájením insolvenčního řízení, se kterým tyto účinky jsou spojeny, jak je stanoveno v ustanovení § 109 odst. 3 IZ. Rozhodčí nález soudem zrušen nebyl. Pohledávka P5 tudíž není promlčena.
36. Pohledávka P-6 představuje závazek ze Smlouvy o úvěru č. 0040108220288 uzavřené dne 18. 4. 2008 mezi Komerční bankou a.s. jako věřitelem a žalovaným č. 2 jako dlužníkem. Jak má soud z dokazování za zjištěné, Komerční banka a.s. zesplatnila celou pohledávku dlužníka (zde žalovaného č. 2) dne 16. 3. 2009. Promlčecí doba tedy začala běžet nejpozději dne 16. 3. 2009. Ve čtyřleté době podal právní předchůdce žalobce rozhodčí žalobu, a to dne 18. 11. 2009, rozhodčí nález byl pravomocný dne 26. 5. 2010, nedošlo tedy (přestože byla podána rozhodčí žaloba na základě neplatné rozhodčí doložky) k promlčení pohledávky P6 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. K promlčení tedy dojde uplynutím desetileté promlčecí doby, počítané od splatnosti pohledávky. Tato desetiletá promlčecí doba přestala běžet zahájením insolvenčního řízení, se kterým tyto účinky jsou spojeny, jak je stanoveno v ustanovení § 109 odst. 3 IZ. Rozhodčí nález soudem zrušen nebyl. Pohledávka P6 tudíž není promlčena.
37. Pohledávka P-7 představuje závazek ze Smlouvy o osobní kreditní kartě č. 0040107300293 uzavřené dne 11. 5. 2007 mezi Komerční bankou a.s. jako věřitelem a žalovaným č. 2 jako dlužníkem. Jak má soud z dokazování za zjištěné, Komerční banka a.s. zesplatnila celou pohledávku dlužníka (zde žalovaného č. 2) dne 30. 1. 2009. Promlčecí doba tedy začala běžet nejpozději dne 30. 1. 2009. Ve čtyřleté době podal právní předchůdce žalobce rozhodčí žalobu, a to dne 24. 11. 2009, rozhodčí nález byl pravomocný dne 26. 5. 2010, nedošlo tedy (přestože byla podána rozhodčí žaloba na základě neplatné rozhodčí doložky) k promlčení pohledávky P7 uplynutím čtyřleté promlčecí doby. K promlčení tedy dojde uplynutím desetileté
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 16 promlčecí doby, počítané od splatnosti pohledávky. Tato desetiletá promlčecí doba přestala běžet zahájením insolvenčního řízení, se kterým tyto účinky jsou spojeny, jak je stanoveno v ustanovení § 109 odst. 3 IZ. Rozhodčí nález soudem zrušen nebyl, soud pouze rozhodl o zastavení exekučního řízení, k zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení. Pohledávka P7 tudíž není promlčena.
38. K námitkám žalovaného č. 2, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky soud poukazuje na rozhodnutí ve věci č. j. 11 ICm 3964/2016 11 VSOL 457/2019-121 (KSOS 14 INS 16507/2015): Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9. 12. 2009, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 61/2010, formuloval a odůvodnil závěr, že oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případu uvedených v ustanovení § 525 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč.zák. ), eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení) vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. K tomuto názoru se dovolací soud přihlásil i v dalších rozhodnutím, jako např. rozsudku sp. zn. 21 Cdo 5438/2007 ze dne 11. 2. 2010, dostupném na www.nsoud.cz, stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí, ve kterém dále vyslovil názor, že oznámení postupitele dlužníkovi o tom, ,že došlo k postoupení pohledávky (tzv. notifikační úkon), vyvolává zamýšlené právní důsledky-týkající se osoby oprávněné přijmout plnění-i tehdy, jestliže k postoupení pohledávky vůbec nedošlo či smlouva o postoupení byla neplatná, nebo též např. v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2483/2012 ze dne 27. 11. 2014 a rozsudku sp. zn. 29 Cdo 1801/2013 ze dne 8. 12. 2015. V usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1878/2015 ze dne 6. 9. 2016 je pak dále formulován a odůvodněn názor, že došlo-li k oznámení postoupení pohledávky vzniklé za účinnosti obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) postupitelem postupníkovi za účinnosti o. z. (č. 89/2012 Sb.), řídí se posouzení důsledků oznámení postoupení, jako právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod práva ve smyslu § 107a o. s. ř., obč. zák. Otázku, zda pohledávka byla skutečně postoupena a zda postoupení bylo platné, lze řešit jen ve sporu mezi postupitelem a postupníkem. Při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. se tato skutečnost projeví v tom, že jakmile se žalovaný dlužník v řízení dozví o návrhu žalobce (postupitele) na procesní nástupnictví podle § 107a (§ 41 odst. 3 o. s. ř.), nezkoumá již soud platnost a dokonce ani existenci smlouvy o postoupení pohledávky. Je tomu tak v důsledku aplikace § 526 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, podle něhož oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. . Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že pohledávka žalobce P5-P7 je po právu a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak ve výroku v bodech I.-III. tohoto rozsudku uvedeno.
39. K žalobcem částečnému zpětvzetí žaloby o částku 9 000,00 Kč vzneseném na ústním jednání konaném dne 24.6.2020 soud uvádí, že z obsahu přednesu žalobce, jakož i ze spisu sp.zn. týkajícího se dlužníka (do kterého soudu v rámci projednávání sporu sp.zn. 191 ICm 1741/2016 dne 24.6.2020 elektronicky nahlédl), má za zjištěno, že částečné zpětvzetí pohledávky žalobce ohledně jeho přihlášky pohledávky P5 není a ani nebylo do tohoto insolvenčního spisu doručeno a insolvenční soud o tomto částečném zpětvzetí dosud nerozhodl pro absenci takového podání žalobce. Z uvedeného důvodu soud proto o tomto návrhu v této incidenční věci nerozhodoval pro nedostatek kompetence.
40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením 202 odst. 1 IZ a § 151 odst. 1 a 2 o.s.ř., za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle úspěchu ve věci. Žalobce měl ve věci plný úspěch proto mu přísluší vůči žalovanému č. 2 náhrada nákladů ve výši 24 800,-Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, odvolání, účast na jednání dne 24. 4. 2019, 18. 9. 2019., 27. 5. 2020 a 24. 6. 2020, doplnění žaloby ze dne 23. 6. 2020) po 3.100,-Kč z tarifní hodnoty 50.000, Kč [§ 1 odst. 2 věty první, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], dále paušální částka náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 2 400,-Kč za 8
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková. 17
úkonů po 300,-Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 27 200,-Kč, a to spolu s DPH ve výši 21% tj. 5 712,-Kč. Dále zaplatil žalobce soudní poplatek v celkové výši 7 000,-Kč (5 000,-Kč za návrh na zahájení řízení a 2 000,-Kč za podané odvolání). Celkem tedy náklady řízení činí 39 912,-Kč.
41. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným soud rozhodl podle ust. § 202 odst. 1 IZ, podle kterého ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty. Proto bylo rozhodnuto jak ve výroku bod IV. a V. uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.
Praha 24. června 2020
JUDr. Jitka Šťastná,v.r. samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje Dagmar Lásková.