Konf 21/2018
Konf 21/2018-18 Konf 21/2018-18
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Kolíně, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010, o zaplacení 4671 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Český inkasní kapitál, a. s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 808/66, IČ 27646751, zastoupený JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem pobočky v Plzni, Úslavská 752/33, a žalovaná M. D.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010, o zaplacení částky 4671 Kč s příslušenstvím, co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím, j e s o u d .
II. Usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, s e co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím z r u š u j e .
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 29. 6. 2018 se Český telekomunikační úřad (dále jen navrhovatel ) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalovaná uzavřela se společností Eurotel Praha, spol. s r. o. (předchůdkyně O2 Czech Republic, a. s.), smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, na jejímž základě žalovaná využívala služeb elektronických komunikací sítě Eurotel. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila cenu za poskytované a vyúčtované služby v celkové výši 4671 Kč, podala žalobkyně (na kterou uvedenou pohledávku smluvně převedla společnost Telefónica O2 Czech Republic, a. s., jako právní nástupce společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o.) u Okresního soudu v Hradci Králové návrh na vydání platebního rozkazu, kterým se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 4671 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.
[4] Okresní soud v Hradci Králové návrhu vyhověl a vydal platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. Usnesením ze dne 31. 7. 2009, čj. 10 C 33/2009-70, vyslovil Okresní soud v Hradci Králové svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Kolíně (výrok II).
[5] Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje (výrok I), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok III) a po právní moci usnesení bude žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 600 Kč (výrok IV).
[6] Okresní soud v Kolíně uvedl, že se v daném případě jedná o spor týkající se povinnosti zaplatit za poskytnutou telekomunikační službu cenu dle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen zákon o elektronických komunikacích ), a to mezi žalovanou jako uživatelem a žalobkyní, jíž byla pohledávka postoupena společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s., tedy osobou poskytující telekomunikační činnost dle § 7 zákona o elektronických komunikacích. V daném případě není dle soudu (s odkazem na usnesení zvláštního senátu ze dne 29. 1. 2010, č. j. Konf 105/2009-12) podstatné, že žalobkyně v daném případě není přímo osoba vykonávající telekomunikační činnost. Rozhodující je, že pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat ve sporu zde byla v okamžiku vzniku závazku, o který v řízení jde. Není možné, aby pouhá změna v osobě věřitele, ke které došlo postoupením pohledávky, byla určující pro to, který státní orgán má pravomoc k rozhodování sporu týkajícího se tohoto závazkového vztahu, aniž by se na charakteru, podstatě a právním důvodu vzniku závazku cokoliv změnilo. V opačném případě by totiž to, zda je dána pravomoc soudu či Českého telekomunikačního úřadu, záviselo na tom, zda došlo či nedošlo k postoupení pohledávky osoby vykonávající telekomunikační činnost, přičemž k postoupení pohledávky by samozřejmě mohlo dojít nejen před zahájením řízení, ale i v jeho průběhu, a v takových řízeních by nebylo možno pokračovat, neboť nedostatek pravomoci je neodstranitelnou podmínkou řízení. Na základě uvedeného tak dospěl soud k závěru, že v projednání a rozhodnutí dané věci brání nedostatek podmínky řízení (nedostatek pravomoci soudu), který nelze odstranit.
[7] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu uvedl, že odmítá svou kompetenci k rozhodnutí sporu o částku 1241,80 Kč s příslušenstvím za poskytnuté služby obsahu sestávající z částek 124,26 Kč, 457,22 Kč (audiotextové služby), 21,42 Kč (Eurotel asistent), 10,35 Kč, 9,52 Kč (objednané textové služby) a 619,03 Kč (Premium SMS). Uvedené položky byly vyúčtovány fakturami č. 1760065043 a č. 1560180571. Navrhovatel poukázal na § 108 odst. 1 písm. g) a § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, podle nichž je povolán rozhodovat spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě; do této kategorie spadají i spory o úhradu za poskytnutou službu elektronických komunikací (§ 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích). Z § 2 písm. a), b) a n) zákona o elektronických komunikacích navrhovatel dovozuje, že jeho pravomoc je dána v případě sporu o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací (eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících), nárok z titulu ceny za služby obsahu však dle navrhovatele takovým ujednáním není, neboť se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací poskytovatele služeb elektronických komunikací. Na základě uvedeného má navrhovatel za to, že není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu, neboť se nejedná o cenu za službu elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích.
[8] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:
[9] Podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Okresní soud v Kolíně i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.
[10] Problematikou služeb obsahu (tzv. služeb třetích stran) a příslušností soudů rozhodovat nároky, které se jich týkají, se zvláštní senát již několikrát zabýval. Tato judikatura je přitom konstantní a zvláštní senát nemá důvod se od ní nyní odchýlit, a proto na ni na tomto místě odkazuje (viz usnesení ze dne 31. 5. 2010, čj. Konf 99/2009-7 ( operátorské/audiotextové služby ), ze dne 30. 11. 2011, čj. Konf 79/2011-16, a ze dne 11. 6. 2012, čj. Konf 11/2012-14 ( Premium SMS ), ze dne 3. 3. 2017, čj. Konf 8/2016-13 ( Eurotel Asistent ), a ze dne 19. 6. 2018, čj. Konf 8/2018-14 (uvítací melodie). V citovaných rozhodnutích zvláštní senát uvedl, že jde o služby, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři. Lze proto konstatovat, že výše uvedené vyúčtované služby neposkytla žalované společnost Eurotel Praha, spol. s r. o., ale prostřednictvím své sítě elektronických komunikací pouze umožnila (zpřístupnila) žalované užívání služeb smluvních partnerů. Zvláštní senát tedy shledal, že předmětné služby poskytnuté žalované, označované též jako služby třetích stran , nejsou dle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích službami elektronických komunikací. Spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Zákon v této věci nesvěřuje rozhodování Českému telekomunikačnímu úřadu, nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a proto zvláštní senát rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.
[11] Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem II. zrušil usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím. V tomto rozsahu tak byla odstraněna překážka věci rozhodnuté.
[12] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud v Kolíně bude tedy dále pokračovat v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 40/2010, v rozsahu, v jakém bylo jeho rozhodnutí zrušeno.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. ledna 2019
JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu
Konf 21/2018-18 Konf 21/2018-18
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Kolíně, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010, o zaplacení 4671 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Český inkasní kapitál, a. s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 808/66, IČ 27646751, zastoupený JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem pobočky v Plzni, Úslavská 752/33, a žalovaná M. D.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010, o zaplacení částky 4671 Kč s příslušenstvím, co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím, j e s o u d .
II. Usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, s e co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím z r u š u j e .
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 29. 6. 2018 se Český telekomunikační úřad (dále jen navrhovatel ) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalovaná uzavřela se společností Eurotel Praha, spol. s r. o. (předchůdkyně O2 Czech Republic, a. s.), smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, na jejímž základě žalovaná využívala služeb elektronických komunikací sítě Eurotel. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila cenu za poskytované a vyúčtované služby v celkové výši 4671 Kč, podala žalobkyně (na kterou uvedenou pohledávku smluvně převedla společnost Telefónica O2 Czech Republic, a. s., jako právní nástupce společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o.) u Okresního soudu v Hradci Králové návrh na vydání platebního rozkazu, kterým se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 4671 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.
[4] Okresní soud v Hradci Králové návrhu vyhověl a vydal platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. Usnesením ze dne 31. 7. 2009, čj. 10 C 33/2009-70, vyslovil Okresní soud v Hradci Králové svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Kolíně (výrok II).
[5] Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje (výrok I), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok III) a po právní moci usnesení bude žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 600 Kč (výrok IV).
[6] Okresní soud v Kolíně uvedl, že se v daném případě jedná o spor týkající se povinnosti zaplatit za poskytnutou telekomunikační službu cenu dle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen zákon o elektronických komunikacích ), a to mezi žalovanou jako uživatelem a žalobkyní, jíž byla pohledávka postoupena společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s., tedy osobou poskytující telekomunikační činnost dle § 7 zákona o elektronických komunikacích. V daném případě není dle soudu (s odkazem na usnesení zvláštního senátu ze dne 29. 1. 2010, č. j. Konf 105/2009-12) podstatné, že žalobkyně v daném případě není přímo osoba vykonávající telekomunikační činnost. Rozhodující je, že pravomoc Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat ve sporu zde byla v okamžiku vzniku závazku, o který v řízení jde. Není možné, aby pouhá změna v osobě věřitele, ke které došlo postoupením pohledávky, byla určující pro to, který státní orgán má pravomoc k rozhodování sporu týkajícího se tohoto závazkového vztahu, aniž by se na charakteru, podstatě a právním důvodu vzniku závazku cokoliv změnilo. V opačném případě by totiž to, zda je dána pravomoc soudu či Českého telekomunikačního úřadu, záviselo na tom, zda došlo či nedošlo k postoupení pohledávky osoby vykonávající telekomunikační činnost, přičemž k postoupení pohledávky by samozřejmě mohlo dojít nejen před zahájením řízení, ale i v jeho průběhu, a v takových řízeních by nebylo možno pokračovat, neboť nedostatek pravomoci je neodstranitelnou podmínkou řízení. Na základě uvedeného tak dospěl soud k závěru, že v projednání a rozhodnutí dané věci brání nedostatek podmínky řízení (nedostatek pravomoci soudu), který nelze odstranit.
[7] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu uvedl, že odmítá svou kompetenci k rozhodnutí sporu o částku 1241,80 Kč s příslušenstvím za poskytnuté služby obsahu sestávající z částek 124,26 Kč, 457,22 Kč (audiotextové služby), 21,42 Kč (Eurotel asistent), 10,35 Kč, 9,52 Kč (objednané textové služby) a 619,03 Kč (Premium SMS). Uvedené položky byly vyúčtovány fakturami č. 1760065043 a č. 1560180571. Navrhovatel poukázal na § 108 odst. 1 písm. g) a § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, podle nichž je povolán rozhodovat spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě; do této kategorie spadají i spory o úhradu za poskytnutou službu elektronických komunikací (§ 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích). Z § 2 písm. a), b) a n) zákona o elektronických komunikacích navrhovatel dovozuje, že jeho pravomoc je dána v případě sporu o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací (eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících), nárok z titulu ceny za služby obsahu však dle navrhovatele takovým ujednáním není, neboť se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací poskytovatele služeb elektronických komunikací. Na základě uvedeného má navrhovatel za to, že není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu, neboť se nejedná o cenu za službu elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích.
[8] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:
[9] Podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Okresní soud v Kolíně i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.
[10] Problematikou služeb obsahu (tzv. služeb třetích stran) a příslušností soudů rozhodovat nároky, které se jich týkají, se zvláštní senát již několikrát zabýval. Tato judikatura je přitom konstantní a zvláštní senát nemá důvod se od ní nyní odchýlit, a proto na ni na tomto místě odkazuje (viz usnesení ze dne 31. 5. 2010, čj. Konf 99/2009-7 ( operátorské/audiotextové služby ), ze dne 30. 11. 2011, čj. Konf 79/2011-16, a ze dne 11. 6. 2012, čj. Konf 11/2012-14 ( Premium SMS ), ze dne 3. 3. 2017, čj. Konf 8/2016-13 ( Eurotel Asistent ), a ze dne 19. 6. 2018, čj. Konf 8/2018-14 (uvítací melodie). V citovaných rozhodnutích zvláštní senát uvedl, že jde o služby, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři. Lze proto konstatovat, že výše uvedené vyúčtované služby neposkytla žalované společnost Eurotel Praha, spol. s r. o., ale prostřednictvím své sítě elektronických komunikací pouze umožnila (zpřístupnila) žalované užívání služeb smluvních partnerů. Zvláštní senát tedy shledal, že předmětné služby poskytnuté žalované, označované též jako služby třetích stran , nejsou dle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích službami elektronických komunikací. Spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Zákon v této věci nesvěřuje rozhodování Českému telekomunikačnímu úřadu, nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o. s. ř.), a proto zvláštní senát rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.
[11] Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem II. zrušil usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím. V tomto rozsahu tak byla odstraněna překážka věci rozhodnuté.
[12] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud v Kolíně bude tedy dále pokračovat v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 40/2010, v rozsahu, v jakém bylo jeho rozhodnutí zrušeno.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. ledna 2019
JUDr. Michal Mazanec předseda zvláštního senátu