KSSEMOS 8 Co 627/2011
Datum rozhodnutí: 22.02.2012
Dotčené předpisy: § 127 předpisu č. 40/1964Sb. OZ
8Co 627/2011-96
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jarmily Kolářové a soudkyň JUDr. Daniely Kabátové a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věci žalobce M.P. , nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, 28. října 10, proti žalovanému J.V. , bytem xxx, zastoupenému JUDr. Mario Hanákem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Matiční 730/3, za účasti J. V. , bytem xxx, vedlejší účastnice na straně žalovaného, o stanovení povinnosti zdržet se znečišťování pozemku , o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.12.2010, č.j. 57C 369/2008-59,
t a k t o :
I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í takto :
Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zdržet se znečišťování žalobcova pozemku par.č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc.č. 2780/2, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou, se z a m í t á .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 11.100 Kč do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce .
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 10.900 Kč do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce .
IV. Žalobce a vedlejší účastníce nemají vůči sobě náhradu nákladů odvolacího řízení .
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem okresního soudu byl žalovaný zavázán zdržet se znečišťování pozemku žalobce parc. č. 2757/6, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12.100 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně. Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou, zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na LV č. 2033, žalovaný vlastní pozemek parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou, zapsaného v kat. nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, kat. pracoviště Ostrava, na LV č. 1668, který sousedí s pozemkem žalobce, když pozemky jsou odděleny dřevěným plotem, a na pozemku žalobce rostou cca 2-2,20 m vysoké túje tvořící řadu, na pozemku žalovaného roste asi 1-1,5m od plotu mezi pozemky vzrostlý strom ořešák královský, výšky přes 10 m. Pozemek žalobce je využíván jako okrasná zahrada s pěstěným trávníkem a okrasnými keři, na travnatou plochu přilétají listy opadávající z ořešáku na pozemku žalovaného, tyto listy jsou větrem zanášeny i dále než těsně k plotu, kde vzhledem k množství a velikosti listů tvoří v některých místech i souvislou vrstvu, zachytávají se v vysazených keřích, listy jsou relativně velké a tuhé, jsou hořké a nehodí se ke kompostování. Soud prvého stupně na pozemcích účastníků prováděl místní šetření ve dvou případech (4.12.2009 a 18.11.2010) a při této příležitosti mimo jiné konstaoval, že v té době větve ořešáku hranice pozemku nepřesahovaly, listy byly větřem zanášeny i dále než těsně ke plotu. Záležitostí se zabýval i Magistrát města Ostravy, který nevyhověl žádosti žalovaného o skácení předmětného ořešáku a který po provedeném místním šetření odvolávaje se na předpisy o ochraně přírody a krajiny sdělil, že strom je v dobrém zdravotním stavu, větve jsou pravidelně zkracovány, aby nepřesahovaly na pozemek žalobce, když padání listu a plodu je přirozený fyziologický projev dřeviny, razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození dřeviny s následným uložením sankce. Zjištěný skutkový stav soud prvého stupně posoudil podle § 127 odst. 1 obč. zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť vzhledem k blízkosti růstu stromu - ořešáku královského poblíž hranice sousedících pozemků žalobce a žalovaného, rozsahu koruny a výšce stromu na pozemek žalobce ze stromu padá takové množství listů, které omezuje nad míru přiměřenou poměrům výkon vlastnických práv žalobce, když negativně ovlivňuje stav jeho zahrady, přičemž žalobce k udržení stavu a kvality zahrady musí vyvíjet činnost, kterou by jinak provádět nemusel (sběr a likvidaci listí), resp. by tuto nemusel provádět v takovém rozsahu, přičemž v souladu s názorem zastávaným právní teorií přihlédl při přiměřenosti poměrů ke způsobu užívání této nemovitosti jako okrasné zahrady. Z hlediska přiměřenosti poměrů vyslovil názor, že s ohledem na šířku koruny a výšku ořešáku by tento strom měl mít odstup od hranice pozemku rovnající se minimálně 0,5 až 1- násobku výšky stromu tak, aby i při zatížení větrem většina listů spadla na pozemek vlastníka stromu, neboť listy tohoto stromu nejsou vhodné ke kompostování a vzhledem ke své velikosti a struktuře mají negativní dopad na travní porost, když jiné, např. ovocné stromy, takto negativní účinek nemají. Dále je dle jeho názoru z hlediska přiměřenosti poměrů podstatný způsob užívání spadem listů zasaženého pozemku jako okrasné zahrady, když v případě jeho odlišného využití, např. hospodářského, případně k chovu hospodářského zvířectva není podstatný vliv listů na travní porost, resp. jeho rozfoukání na větší plochu. K tíži žalobce nemůže jít ani skutečnost, že užívá svůj pozemek jím určeným způsobem a nikoli jiným ani že žalovaný vysadil strom příliš blízko hranice pozemku, neboť žalovaný měl již při výsadbě postupovat uvážlivě i s ohledem na očekávanou velikost vzrůstu stromu a zda předmětný strom např. i světlem či stíněním či spadem listu nemůže obtěžovat vlastníky sousedních pozemků, byť v době výsadby tento pozemek byl v užívání JZD. Proto námitka, že žalobce zakoupil pozemek v době, kdy tento strom již byl vzrostlý, byla soudem prvého stupně vyhodnocena jako nedůvodná, neboť pokud žalovaný vlastním špatným rozhodnutím o nevhodnému umístění a vysazením stromu omezuje práva vlastníků sousedních pozemků a takovýto protiprávní stav nelze obhájit ani jeho dlouhodobým trváním. Další námitka, že v případě, že dojde k mimořádným klimatickým podmínkám, např. silný vítr a z tohoto důvodu je listí ve větším množství opadáváno, resp. větrem sráženo na pozemek žalobce, taktéž neobstojí, neboť žalovaný jako vlastník sousedícího pozemku je povinen zdržet se všeho, čímž by omezoval výkon vlastnických práv vlastníka sousedního pozemku, a to za jakýkoli klimatických podmínek, ať dobrých či špatných.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Poukázal na to, že předmětný strom byl zasazen již jeho otcem v roce 1971 a nestalo se tak v rozporu s nějakým právním předpisem. Až do okamžiku zakoupení sousední parcely žalobcem v roce 2000 neexistovaly žádné problémy v sousedských vztazích. Dále poukázal na to, že po stížnostech žalobce učinil veškerá možná opatření k tomu, aby spad listí omezil, přestože je přesvědčen o tom, že ze strany žalobce jde o šikanózní žalobu. Pravidelně strom ořezával tak, aby žádné větve na pozemek žalobce nepřesahovaly, a navíc v roce 2005 požádal příslušný úřad o povolení skácení stromu, avšak jeho žádost byla zamítnuta. Žalovaný pak zásadně nesouhlasil se závěrem soudu prvého stupně o tom, že spad listí je takového rázu, že žalobce omezuje nad míru přiměřenou. Poukázal na to, že spad listí je přirozený fyziologický projev dřeviny a v případě, kdy větve předmětného stromu nezasahují nad pozemek žalobce, jsou listy a plody přenášeny pouze větrem. Žalovaný konečně poukázal i na to, že je to naopak žalobce, kdo nerespektuje dobré sousedské vztahy (svévolné odstranění plotu, vysázení tújí na hranici pozemku).
Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, když se zcela se závěry soudu prvého stupně ztotožnil.
V průběhu odvolacího řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného do řízení vstoupila J. V., manželka žalovaného, a rovněž ona se domáhala změny napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít opodstatnění. Podle čl. II bod 10 zák. č. 7/2009 Sb. provedl odvolací soud řízení podle obč. soudního řádu ve znění do 30.6.2009.
Soud prvého stupně provedl v řízení všechny důkazy významné pro právní posouzení věci, správně v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř. je vyhodnotil a jeho závěr o skutkovém stavu odpovídá obsahu spisu. Odvolací soud proto jeho skutková zjištění přejímá a v podrobnostech na ně odkazuje.
I když soud prvého stupně provedl v řízení správná skutková zjištění, odvolací soud nesouhlasí s jeho názorem, že spad listí z předmětného ořešáku, jak byl v řízení před soudem prvého stupně zjištěn, žalobce obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že předmětem dokazování bylo období podzimu, kdy v přírodě všeobecně dochází k opadávání listí ze stromů. V tomto případě jde o druhou polovinu měsíce listopadu (jak je uváděno samotným žalobcem v návrhu na provedení důkazu ohledáním na místě samém); za účelem vyčkání spadu listů pak bylo odročeno i ústní jednání soudu prvého stupně, které se konalo dne 1.9.2010. Opadávání listí jednou za rok konkrétně na podzim odvolací soud nepovažuje za obtěžování žalobce nad míru přiměřenou, a proto žalobce vyzval, aby svá skutková tvrzení doplnil a tedy uvedl, kolikrát ročně a v jakém rozsahu předmětný strom opadává a jakým dalším způsobem nad míru přiměřenou žalobce obtěžuje. Žalobce tedy svá skutková tvrzení doplnil tak, že uvedl, že k opadávání listí a plodů dochází zejména v podzimních měsících, a to po dobu několika týdnů od října do prosince; listí a plody je potřeba vyhrabávat z trávníků a vybírat z keřů, dlažby a jezírka a také z okapů na střeše zahradního domku. Žalobce dále tvrdil, že obtěžování spadem květů a také listů nastává i v jarních a letních měsících, i když v tomto období není tak intenzívní jako na podzim. Žalobce pak znovu zdůrazňoval, že s nemalým úsilím a značnými výdaji si u svého domu zřídil okrasnou zahradu, kterou chce udržovat v dokonalém stavu, a blízkostí vzrostlého stromu a jeho nedostatečnou úpravou je vzhled této zahrady narušován.
Odvolací soud se znovu nezabýval opadáváním listí na podzim, neboť v tomto ohledu provedl velmi podrobné dokazování již soud prvého stupně a jeho zjištění nebyla žalobcem zpochybňována. Provedl tedy pouze důkazy vztahující se k tvrzenému opadávání listů a květů v jarních a letních měsících, a to konkrétně fotografiemi na nosiči pro digitální záznam, který žalobce k důkazu předložil. Jednalo se o fotografie části žalobcovy zahrady v blízkosti živého plotu zachycující stav v měsících květnu, červnu, červenci a září 2011. Na fotografiích byly zejména na trávníku patrné nějaké zelené a zažloutlé listy, jejichž původ nebylo lze identifikovat, pouze ojediněle a jen na detailních záběrech bylo zřejmé, že se zde zcela ojedniněje nacházejí i tlející listy a plody ořešáku.
Ani po doplnění skutkových tvrzení a doplnění dokazování se odvolací soud se závěrem soudu prvého stupně o tom, že ze strany žalovaného dochází v souvislosti s opadáváním listů, květů a plodů z ořešáku rostoucího na jeho pozemku dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům, nemůže ztotožnit. I když zřejmě lze souhlasit s tím, že listy ořešáku mají vzhledem ke své velikosti a struktuře (na rozdíl od listů jiných stromů) negativní dopad na travní porost a nehodí se ke kompostování, tuto okolnost nelze, a to ani v kontextu s dalšími zjištěními, hodnotit jako obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Bylo zcela nepochybně zjištěno, že z předmětného stromu ořešáku královského na podzim, nejintenzivněji ve druhé polovině měsíce listopadu, opadává listí na pozemek žalobce, listy jsou (jak zjistil již soud prvého stupně) větrem zanášeny i dále než těsně k plotu. Nebylo ale zjištěno, že by v jiném ročním období z předmětného stromu na pozemek žalobce ve větší míře opadávalo listí, případně že by ve větší míře opadávaly také květy a plody. Soud prvého stupně na místě samém ve dvou případech šetření zjistil, že větve nad pozemek žalobce nepřesahují, je tedy zřejmé, že žalovaný činí průběžně opatření k tomu, aby nadměrnému padání listí na pozemek žalobce zabránil. Na tomto místě je potřeba připomenout, že Magistrát města Ostravy, který také prováděl na pozemcích účastníků vlastní šetření a který rozhodoval o žádosti žalovaného o skácení předmětného stromu, konstatoval, že strom je v dobrém zdravotním stavu, že padání listů a plodů je přirozeným fyziologickým projevem dřeviny a že razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození této dřeviny. Podle názoru odvolacího soudu z uvedeného nelze dovodit, že by opadáváním listů a plodů z předmětného ořešáku byl žalobce obtěžovýn nad míru přeměřenou poměrům (jak má na mysli ust. 127 odst. 1 obč. zákona); nelze pak ani dovodit, že by za popsané situace objektivně žalovaný měl možnost opadávání listí zabránit, aniž by svým jednáním porušil platné předpisy o ochraně přírody a krajiny. Pokud žalobce poukazoval na to, že jako nepřiměřený zásah do svého práva pociťuje to, že jeho pečlivě udržovaná zahrada je zasypávána listím (případně úlomky větví, květy a plody), a že proto, aby perfektní vzhled své zahrady zachoval, je nucen listí shrabovat, případně je ručně vybírat z jezírka, korun keřů a dlážděných ploch, ani v tomto ohledu nelze podle názoru odvolacího soudu se soudem prvého stupně souhlasit. Je nesporné, že v době, kdy žalobce svůj pozemek zakoupil, předmětný ořešák již na pozemku žalovaného rostl již mnoho let. Podle názoru odvolacího soudu měl žalobce při svém rozhodnutí založit okrasnou zahradu (podle návrhu zahradního architekta a s vynaložením nemalého úsilí a značných výdajů, jak uvádí) pečlivěji vážit umístění této zahrady právě s ohledem na daný stav (tedy na vzrostlý ořešák rostoucí poblíž hranice jeho pozemku), neboť jen ztěží mohl důvodně předpokládat, že žalovaný předmětný strom odstraní, případně že razantnějším způsobem bude zasahovat do jeho koruny. Odvolací soud je rovněž toho názoru, že žalobce by musel své okrasné zahradě věnovat větší péči, než třeba své zahradě věnuje žalovaný, i v případě, kdy by předmětný ořešák na svém místě nerostl.
Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům nedochází a že žalovanému nelze uložit povinnost, aby se obtěžování žalobce zdržel. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. Na tomto místě si však odvolací soud dovoluje poznamenat, že je naprosto nezbytné, aby žalovaný průběžně ořezával větve předmětného ořešáku, aby nad pozemek žalobce nepřesahovaly (což v podstatě doposud činil), aby zbytečně nejitřil narušené vztahy mezi účastníky tohoto řízení.
Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil, podle § 224 odst. 2 o.s.ř. mu příslušelo nově rozhodnout o nákladech řízení. Protože žalobce v tomto řízení neuspěl, byl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit procesně úspěšnému žalovanému náklady tohoto řízení v plné výši, tedy v částce 11.100 Kč, která sestává z odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč (§ 8) a náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč.
Žalovaný byl zcela úspěšný i v řízení odvolacím, a proto mu byla i v tomto případě podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů v plné výši, tedy v částce 10.900 Kč, která sestává ze soudního poplatku za odvolání ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč a náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč. Pokud dále požadoval přiznání daně z přidané hodnoty, v tomto ohledu mu nebylo vyhověno, neboť jeho zástupce nemá u Krajského soudu v Ostravě založeno osvědčení o registraci plátce DPH a toto osvědčení nebylo založeno ani do spisu.
Vedlejší účastnice se v odvolacím řízení náhrady nákladů řízení vzdala, a proto bylo vysloveno, že ve vztahu mezi ní a žalobcem nemají účastníci právo na náhradu nákadů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku může účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Ostravě.
V Ostravě dne 22. února 2012
JUDr. Jarmila Kolářová předsedkyně senátu
8Co 627/2011-96
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jarmily Kolářové a soudkyň JUDr. Daniely Kabátové a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věci
žalobce
M.P.
, nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, 28. října 10, proti žalovanému
J.V.
, bytem xxx, zastoupenému JUDr. Mario Hanákem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Matiční 730/3, za účasti
J. V.
, bytem xxx, vedlejší účastnice na straně žalovaného,
o stanovení povinnosti zdržet se znečišťování pozemku
, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.12.2010, č.j. 57C 369/2008-59,
t a k t o :
I.
Rozsudek okresního soudu se
m ě n í
takto
:
Žaloba,
aby žalovaný byl zavázán zdržet se znečišťování žalobcova pozemku par.č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc.č. 2780/2, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou,
se z a m í t á .
II.
Žalobce
je povinen zaplatit
žalovanému náklady řízení ve výši
11.100
Kč
do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce
.
III.
Žalobce
je povinen zaplatit
žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši
10.900 Kč
do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce
.
IV.
Žalobce a vedlejší účastníce nemají vůči sobě náhradu nákladů odvolacího řízení
.
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem okresního soudu byl žalovaný zavázán
zdržet se znečišťování pozemku žalobce parc. č. 2757/6, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12.100 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně. Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou, zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na LV č. 2033, žalovaný vlastní pozemek parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou, zapsaného v kat. nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, kat. pracoviště Ostrava, na LV č. 1668, který sousedí s pozemkem žalobce, když pozemky jsou odděleny dřevěným plotem, a na pozemku žalobce rostou cca 2-2,20 m vysoké túje tvořící řadu, na pozemku žalovaného roste asi 1-1,5m od plotu mezi pozemky vzrostlý strom ořešák královský, výšky přes 10 m. Pozemek žalobce je využíván jako okrasná zahrada s pěstěným trávníkem a okrasnými keři, na travnatou plochu přilétají listy opadávající z ořešáku na pozemku žalovaného, tyto listy jsou větrem zanášeny i dále než těsně k plotu, kde vzhledem k množství a velikosti listů tvoří v některých místech i souvislou vrstvu, zachytávají se v vysazených keřích, listy jsou relativně velké a tuhé, jsou hořké a nehodí se ke kompostování. Soud prvého stupně na pozemcích účastníků prováděl místní šetření ve dvou případech (4.12.2009 a 18.11.2010) a při této příležitosti mimo jiné konstaoval, že v té době větve ořešáku hranice pozemku nepřesahovaly, listy byly větřem zanášeny i dále než těsně ke plotu. Záležitostí se zabýval i Magistrát města Ostravy, který nevyhověl žádosti žalovaného o skácení předmětného ořešáku a který po provedeném místním šetření odvolávaje se na předpisy o ochraně přírody a krajiny sdělil, že strom je v dobrém zdravotním stavu, větve jsou pravidelně zkracovány, aby nepřesahovaly na pozemek žalobce, když padání listu a plodu je přirozený fyziologický projev dřeviny, razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození dřeviny s následným uložením sankce. Zjištěný skutkový stav soud prvého stupně posoudil podle § 127 odst. 1 obč. zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť vzhledem k blízkosti růstu stromu - ořešáku královského poblíž hranice sousedících pozemků žalobce a žalovaného, rozsahu koruny a výšce stromu na pozemek žalobce ze stromu padá takové množství listů, které omezuje nad míru přiměřenou poměrům výkon vlastnických práv žalobce, když negativně ovlivňuje stav jeho zahrady, přičemž žalobce k udržení stavu a kvality zahrady musí vyvíjet činnost, kterou by jinak provádět nemusel (sběr a likvidaci listí), resp. by tuto nemusel provádět v takovém rozsahu, přičemž v souladu s názorem zastávaným právní teorií přihlédl při přiměřenosti poměrů ke způsobu užívání této nemovitosti jako okrasné zahrady. Z hlediska přiměřenosti poměrů vyslovil názor, že s ohledem na šířku koruny a výšku ořešáku by tento strom měl mít odstup od hranice pozemku rovnající se minimálně 0,5 až 1- násobku výšky stromu tak, aby i při zatížení větrem většina listů spadla na pozemek vlastníka stromu, neboť listy tohoto stromu nejsou vhodné ke kompostování a vzhledem ke své velikosti a struktuře mají negativní dopad na travní porost, když jiné, např. ovocné stromy, takto negativní účinek nemají. Dále je dle jeho názoru z hlediska přiměřenosti poměrů podstatný způsob užívání spadem listů zasaženého pozemku jako okrasné zahrady, když v případě jeho odlišného využití, např. hospodářského, případně k chovu hospodářského zvířectva není podstatný vliv listů na travní porost, resp. jeho rozfoukání na větší plochu. K tíži žalobce nemůže jít ani skutečnost, že užívá svůj pozemek jím určeným způsobem a nikoli jiným ani že žalovaný vysadil strom příliš blízko hranice pozemku, neboť žalovaný měl již při výsadbě postupovat uvážlivě i s ohledem na očekávanou velikost vzrůstu stromu a zda předmětný strom např. i světlem či stíněním či spadem listu nemůže obtěžovat vlastníky sousedních pozemků, byť v době výsadby tento pozemek byl v užívání JZD. Proto námitka, že žalobce zakoupil pozemek v době, kdy tento strom již byl vzrostlý, byla soudem prvého stupně vyhodnocena jako nedůvodná, neboť pokud žalovaný vlastním špatným rozhodnutím o nevhodnému umístění a vysazením stromu omezuje práva vlastníků sousedních pozemků a takovýto protiprávní stav nelze obhájit ani jeho dlouhodobým trváním. Další námitka, že v případě, že dojde k mimořádným klimatickým podmínkám, např. silný vítr a z tohoto důvodu je listí ve větším množství opadáváno, resp. větrem sráženo na pozemek žalobce, taktéž neobstojí, neboť žalovaný jako vlastník sousedícího pozemku je povinen zdržet se všeho, čímž by omezoval výkon vlastnických práv vlastníka sousedního pozemku, a to za jakýkoli klimatických podmínek, ať dobrých či špatných.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Poukázal na to, že předmětný strom byl zasazen již jeho otcem v roce 1971 a nestalo se tak v rozporu s nějakým právním předpisem. Až do okamžiku zakoupení sousední parcely žalobcem v roce 2000 neexistovaly žádné problémy v sousedských vztazích. Dále poukázal na to, že po stížnostech žalobce učinil veškerá možná opatření k tomu, aby spad listí omezil, přestože je přesvědčen o tom, že ze strany žalobce jde o šikanózní žalobu. Pravidelně strom ořezával tak, aby žádné větve na pozemek žalobce nepřesahovaly, a navíc v roce 2005 požádal příslušný úřad o povolení skácení stromu, avšak jeho žádost byla zamítnuta. Žalovaný pak zásadně nesouhlasil se závěrem soudu prvého stupně o tom, že spad listí je takového rázu, že žalobce omezuje nad míru přiměřenou. Poukázal na to, že spad listí je přirozený fyziologický projev dřeviny a v případě, kdy větve předmětného stromu nezasahují nad pozemek žalobce, jsou listy a plody přenášeny pouze větrem. Žalovaný konečně poukázal i na to, že je to naopak žalobce, kdo nerespektuje dobré sousedské vztahy (svévolné odstranění plotu, vysázení tújí na hranici pozemku).
Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, když se zcela se závěry soudu prvého stupně ztotožnil.
V průběhu odvolacího řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného do řízení vstoupila J. V., manželka žalovaného, a rovněž ona se domáhala změny napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít opodstatnění. Podle čl. II bod 10 zák. č. 7/2009 Sb. provedl odvolací soud řízení podle obč. soudního řádu ve znění do 30.6.2009.
Soud prvého stupně provedl v řízení všechny důkazy významné pro právní posouzení věci, správně v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř. je vyhodnotil a jeho závěr o skutkovém stavu odpovídá obsahu spisu. Odvolací soud proto jeho skutková zjištění přejímá a v podrobnostech na ně odkazuje.
I když soud prvého stupně provedl v řízení správná skutková zjištění, odvolací soud nesouhlasí s jeho názorem, že spad listí z předmětného ořešáku, jak byl v řízení před soudem prvého stupně zjištěn, žalobce obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že předmětem dokazování bylo období podzimu, kdy v přírodě všeobecně dochází k opadávání listí ze stromů. V tomto případě jde o druhou polovinu měsíce listopadu (jak je uváděno samotným žalobcem v návrhu na provedení důkazu ohledáním na místě samém); za účelem vyčkání spadu listů pak bylo odročeno i ústní jednání soudu prvého stupně, které se konalo dne 1.9.2010. Opadávání listí jednou za rok konkrétně na podzim odvolací soud nepovažuje za obtěžování žalobce nad míru přiměřenou, a proto žalobce vyzval, aby svá skutková tvrzení doplnil a tedy uvedl, kolikrát ročně a v jakém rozsahu předmětný strom opadává a jakým dalším způsobem nad míru přiměřenou žalobce obtěžuje. Žalobce tedy svá skutková tvrzení doplnil tak, že uvedl, že k opadávání listí a plodů dochází zejména v podzimních měsících, a to po dobu několika týdnů od října do prosince; listí a plody je potřeba vyhrabávat z trávníků a vybírat z keřů, dlažby a jezírka a také z okapů na střeše zahradního domku. Žalobce dále tvrdil, že obtěžování spadem květů a také listů nastává i v jarních a letních měsících, i když v tomto období není tak intenzívní jako na podzim. Žalobce pak znovu zdůrazňoval, že s nemalým úsilím a značnými výdaji si u svého domu zřídil okrasnou zahradu, kterou chce udržovat v dokonalém stavu, a blízkostí vzrostlého stromu a jeho nedostatečnou úpravou je vzhled této zahrady narušován.
Odvolací soud se znovu nezabýval opadáváním listí na podzim, neboť v tomto ohledu provedl velmi podrobné dokazování již soud prvého stupně a jeho zjištění nebyla žalobcem zpochybňována. Provedl tedy pouze důkazy vztahující se k tvrzenému opadávání listů a květů v jarních a letních měsících, a to konkrétně fotografiemi na nosiči pro digitální záznam, který žalobce k důkazu předložil. Jednalo se o fotografie části žalobcovy zahrady v blízkosti živého plotu zachycující stav v měsících květnu, červnu, červenci a září 2011. Na fotografiích byly zejména na trávníku patrné nějaké zelené a zažloutlé listy, jejichž původ nebylo lze identifikovat, pouze ojediněle a jen na detailních záběrech bylo zřejmé, že se zde zcela ojedniněje nacházejí i tlející listy a plody ořešáku.
Ani po doplnění skutkových tvrzení a doplnění dokazování se odvolací soud se závěrem soudu prvého stupně o tom, že ze strany žalovaného dochází v souvislosti s opadáváním listů, květů a plodů z ořešáku rostoucího na jeho pozemku dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům, nemůže ztotožnit. I když zřejmě lze souhlasit s tím, že listy ořešáku mají vzhledem ke své velikosti a struktuře (na rozdíl od listů jiných stromů) negativní dopad na travní porost a nehodí se ke kompostování, tuto okolnost nelze, a to ani v kontextu s dalšími zjištěními, hodnotit jako obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Bylo zcela nepochybně zjištěno, že z předmětného stromu ořešáku královského na podzim, nejintenzivněji ve druhé polovině měsíce listopadu, opadává listí na pozemek žalobce, listy jsou (jak zjistil již soud prvého stupně) větrem zanášeny i dále než těsně k plotu. Nebylo ale zjištěno, že by v jiném ročním období z předmětného stromu na pozemek žalobce ve větší míře opadávalo listí, případně že by ve větší míře opadávaly také květy a plody. Soud prvého stupně na místě samém ve dvou případech šetření zjistil, že větve nad pozemek žalobce nepřesahují, je tedy zřejmé, že žalovaný činí průběžně opatření k tomu, aby nadměrnému padání listí na pozemek žalobce zabránil. Na tomto místě je potřeba připomenout, že Magistrát města Ostravy, který také prováděl na pozemcích účastníků vlastní šetření a který rozhodoval o žádosti žalovaného o skácení předmětného stromu, konstatoval, že strom je v dobrém zdravotním stavu, že padání listů a plodů je přirozeným fyziologickým projevem dřeviny a že razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození této dřeviny. Podle názoru odvolacího soudu z uvedeného nelze dovodit, že by opadáváním listů a plodů z předmětného ořešáku byl žalobce obtěžovýn nad míru přeměřenou poměrům (jak má na mysli ust. 127 odst. 1 obč. zákona); nelze pak ani dovodit, že by za popsané situace objektivně žalovaný měl možnost opadávání listí zabránit, aniž by svým jednáním porušil platné předpisy o ochraně přírody a krajiny. Pokud žalobce poukazoval na to, že jako nepřiměřený zásah do svého práva pociťuje to, že jeho pečlivě udržovaná zahrada je zasypávána listím (případně úlomky větví, květy a plody), a že proto, aby perfektní vzhled své zahrady zachoval, je nucen listí shrabovat, případně je ručně vybírat z jezírka, korun keřů a dlážděných ploch, ani v tomto ohledu nelze podle názoru odvolacího soudu se soudem prvého stupně souhlasit. Je nesporné, že v době, kdy žalobce svůj pozemek zakoupil, předmětný ořešák již na pozemku žalovaného rostl již mnoho let. Podle názoru odvolacího soudu měl žalobce při svém rozhodnutí založit okrasnou zahradu (podle návrhu zahradního architekta a s vynaložením nemalého úsilí a značných výdajů, jak uvádí) pečlivěji vážit umístění této zahrady právě s ohledem na daný stav (tedy na vzrostlý ořešák rostoucí poblíž hranice jeho pozemku), neboť jen ztěží mohl důvodně předpokládat, že žalovaný předmětný strom odstraní, případně že razantnějším způsobem bude zasahovat do jeho koruny. Odvolací soud je rovněž toho názoru, že žalobce by musel své okrasné zahradě věnovat větší péči, než třeba své zahradě věnuje žalovaný, i v případě, kdy by předmětný ořešák na svém místě nerostl.
Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům nedochází a že žalovanému nelze uložit povinnost, aby se obtěžování žalobce zdržel. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. Na tomto místě si však odvolací soud dovoluje poznamenat, že je naprosto nezbytné, aby žalovaný průběžně ořezával větve předmětného ořešáku, aby nad pozemek žalobce nepřesahovaly (což v podstatě doposud činil), aby zbytečně nejitřil narušené vztahy mezi účastníky tohoto řízení.
Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil, podle § 224 odst. 2 o.s.ř. mu příslušelo nově rozhodnout o nákladech řízení. Protože žalobce v tomto řízení neuspěl, byl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit procesně úspěšnému žalovanému náklady tohoto řízení v plné výši, tedy v částce 11.100 Kč, která sestává z odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč (§ 8) a náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč.
Žalovaný byl zcela úspěšný i v řízení odvolacím, a proto mu byla i v tomto případě podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů v plné výši, tedy v částce 10.900 Kč, která sestává ze soudního poplatku za odvolání ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč a náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč. Pokud dále požadoval přiznání daně z přidané hodnoty, v tomto ohledu mu nebylo vyhověno, neboť jeho zástupce nemá u Krajského soudu v Ostravě založeno osvědčení o registraci plátce DPH a toto osvědčení nebylo založeno ani do spisu.
Vedlejší účastnice se v odvolacím řízení náhrady nákladů řízení vzdala, a proto bylo vysloveno, že ve vztahu mezi ní a žalobcem nemají účastníci právo na náhradu nákadů řízení.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku může účastník podat
dovolání
k Nejvyššímu soudu ČR do
dvou měsíců
od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Ostravě.
V Ostravě dne 22. února 2012
JUDr. Jarmila Kolářová
předsedkyně senátu
Datum rozhodnutí: 22.02.2012
Dotčené předpisy: § 127 předpisu č. 40/1964Sb. OZ
8Co 627/2011-96
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jarmily Kolářové a soudkyň JUDr. Daniely Kabátové a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věci žalobce M.P. , nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, 28. října 10, proti žalovanému J.V. , bytem xxx, zastoupenému JUDr. Mario Hanákem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Matiční 730/3, za účasti J. V. , bytem xxx, vedlejší účastnice na straně žalovaného, o stanovení povinnosti zdržet se znečišťování pozemku , o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.12.2010, č.j. 57C 369/2008-59,
t a k t o :
I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í takto :
Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zdržet se znečišťování žalobcova pozemku par.č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc.č. 2780/2, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou, se z a m í t á .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 11.100 Kč do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce .
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 10.900 Kč do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce .
IV. Žalobce a vedlejší účastníce nemají vůči sobě náhradu nákladů odvolacího řízení .
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem okresního soudu byl žalovaný zavázán zdržet se znečišťování pozemku žalobce parc. č. 2757/6, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12.100 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně. Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou, zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na LV č. 2033, žalovaný vlastní pozemek parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou, zapsaného v kat. nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, kat. pracoviště Ostrava, na LV č. 1668, který sousedí s pozemkem žalobce, když pozemky jsou odděleny dřevěným plotem, a na pozemku žalobce rostou cca 2-2,20 m vysoké túje tvořící řadu, na pozemku žalovaného roste asi 1-1,5m od plotu mezi pozemky vzrostlý strom ořešák královský, výšky přes 10 m. Pozemek žalobce je využíván jako okrasná zahrada s pěstěným trávníkem a okrasnými keři, na travnatou plochu přilétají listy opadávající z ořešáku na pozemku žalovaného, tyto listy jsou větrem zanášeny i dále než těsně k plotu, kde vzhledem k množství a velikosti listů tvoří v některých místech i souvislou vrstvu, zachytávají se v vysazených keřích, listy jsou relativně velké a tuhé, jsou hořké a nehodí se ke kompostování. Soud prvého stupně na pozemcích účastníků prováděl místní šetření ve dvou případech (4.12.2009 a 18.11.2010) a při této příležitosti mimo jiné konstaoval, že v té době větve ořešáku hranice pozemku nepřesahovaly, listy byly větřem zanášeny i dále než těsně ke plotu. Záležitostí se zabýval i Magistrát města Ostravy, který nevyhověl žádosti žalovaného o skácení předmětného ořešáku a který po provedeném místním šetření odvolávaje se na předpisy o ochraně přírody a krajiny sdělil, že strom je v dobrém zdravotním stavu, větve jsou pravidelně zkracovány, aby nepřesahovaly na pozemek žalobce, když padání listu a plodu je přirozený fyziologický projev dřeviny, razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození dřeviny s následným uložením sankce. Zjištěný skutkový stav soud prvého stupně posoudil podle § 127 odst. 1 obč. zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť vzhledem k blízkosti růstu stromu - ořešáku královského poblíž hranice sousedících pozemků žalobce a žalovaného, rozsahu koruny a výšce stromu na pozemek žalobce ze stromu padá takové množství listů, které omezuje nad míru přiměřenou poměrům výkon vlastnických práv žalobce, když negativně ovlivňuje stav jeho zahrady, přičemž žalobce k udržení stavu a kvality zahrady musí vyvíjet činnost, kterou by jinak provádět nemusel (sběr a likvidaci listí), resp. by tuto nemusel provádět v takovém rozsahu, přičemž v souladu s názorem zastávaným právní teorií přihlédl při přiměřenosti poměrů ke způsobu užívání této nemovitosti jako okrasné zahrady. Z hlediska přiměřenosti poměrů vyslovil názor, že s ohledem na šířku koruny a výšku ořešáku by tento strom měl mít odstup od hranice pozemku rovnající se minimálně 0,5 až 1- násobku výšky stromu tak, aby i při zatížení větrem většina listů spadla na pozemek vlastníka stromu, neboť listy tohoto stromu nejsou vhodné ke kompostování a vzhledem ke své velikosti a struktuře mají negativní dopad na travní porost, když jiné, např. ovocné stromy, takto negativní účinek nemají. Dále je dle jeho názoru z hlediska přiměřenosti poměrů podstatný způsob užívání spadem listů zasaženého pozemku jako okrasné zahrady, když v případě jeho odlišného využití, např. hospodářského, případně k chovu hospodářského zvířectva není podstatný vliv listů na travní porost, resp. jeho rozfoukání na větší plochu. K tíži žalobce nemůže jít ani skutečnost, že užívá svůj pozemek jím určeným způsobem a nikoli jiným ani že žalovaný vysadil strom příliš blízko hranice pozemku, neboť žalovaný měl již při výsadbě postupovat uvážlivě i s ohledem na očekávanou velikost vzrůstu stromu a zda předmětný strom např. i světlem či stíněním či spadem listu nemůže obtěžovat vlastníky sousedních pozemků, byť v době výsadby tento pozemek byl v užívání JZD. Proto námitka, že žalobce zakoupil pozemek v době, kdy tento strom již byl vzrostlý, byla soudem prvého stupně vyhodnocena jako nedůvodná, neboť pokud žalovaný vlastním špatným rozhodnutím o nevhodnému umístění a vysazením stromu omezuje práva vlastníků sousedních pozemků a takovýto protiprávní stav nelze obhájit ani jeho dlouhodobým trváním. Další námitka, že v případě, že dojde k mimořádným klimatickým podmínkám, např. silný vítr a z tohoto důvodu je listí ve větším množství opadáváno, resp. větrem sráženo na pozemek žalobce, taktéž neobstojí, neboť žalovaný jako vlastník sousedícího pozemku je povinen zdržet se všeho, čímž by omezoval výkon vlastnických práv vlastníka sousedního pozemku, a to za jakýkoli klimatických podmínek, ať dobrých či špatných.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Poukázal na to, že předmětný strom byl zasazen již jeho otcem v roce 1971 a nestalo se tak v rozporu s nějakým právním předpisem. Až do okamžiku zakoupení sousední parcely žalobcem v roce 2000 neexistovaly žádné problémy v sousedských vztazích. Dále poukázal na to, že po stížnostech žalobce učinil veškerá možná opatření k tomu, aby spad listí omezil, přestože je přesvědčen o tom, že ze strany žalobce jde o šikanózní žalobu. Pravidelně strom ořezával tak, aby žádné větve na pozemek žalobce nepřesahovaly, a navíc v roce 2005 požádal příslušný úřad o povolení skácení stromu, avšak jeho žádost byla zamítnuta. Žalovaný pak zásadně nesouhlasil se závěrem soudu prvého stupně o tom, že spad listí je takového rázu, že žalobce omezuje nad míru přiměřenou. Poukázal na to, že spad listí je přirozený fyziologický projev dřeviny a v případě, kdy větve předmětného stromu nezasahují nad pozemek žalobce, jsou listy a plody přenášeny pouze větrem. Žalovaný konečně poukázal i na to, že je to naopak žalobce, kdo nerespektuje dobré sousedské vztahy (svévolné odstranění plotu, vysázení tújí na hranici pozemku).
Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, když se zcela se závěry soudu prvého stupně ztotožnil.
V průběhu odvolacího řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného do řízení vstoupila J. V., manželka žalovaného, a rovněž ona se domáhala změny napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít opodstatnění. Podle čl. II bod 10 zák. č. 7/2009 Sb. provedl odvolací soud řízení podle obč. soudního řádu ve znění do 30.6.2009.
Soud prvého stupně provedl v řízení všechny důkazy významné pro právní posouzení věci, správně v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř. je vyhodnotil a jeho závěr o skutkovém stavu odpovídá obsahu spisu. Odvolací soud proto jeho skutková zjištění přejímá a v podrobnostech na ně odkazuje.
I když soud prvého stupně provedl v řízení správná skutková zjištění, odvolací soud nesouhlasí s jeho názorem, že spad listí z předmětného ořešáku, jak byl v řízení před soudem prvého stupně zjištěn, žalobce obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že předmětem dokazování bylo období podzimu, kdy v přírodě všeobecně dochází k opadávání listí ze stromů. V tomto případě jde o druhou polovinu měsíce listopadu (jak je uváděno samotným žalobcem v návrhu na provedení důkazu ohledáním na místě samém); za účelem vyčkání spadu listů pak bylo odročeno i ústní jednání soudu prvého stupně, které se konalo dne 1.9.2010. Opadávání listí jednou za rok konkrétně na podzim odvolací soud nepovažuje za obtěžování žalobce nad míru přiměřenou, a proto žalobce vyzval, aby svá skutková tvrzení doplnil a tedy uvedl, kolikrát ročně a v jakém rozsahu předmětný strom opadává a jakým dalším způsobem nad míru přiměřenou žalobce obtěžuje. Žalobce tedy svá skutková tvrzení doplnil tak, že uvedl, že k opadávání listí a plodů dochází zejména v podzimních měsících, a to po dobu několika týdnů od října do prosince; listí a plody je potřeba vyhrabávat z trávníků a vybírat z keřů, dlažby a jezírka a také z okapů na střeše zahradního domku. Žalobce dále tvrdil, že obtěžování spadem květů a také listů nastává i v jarních a letních měsících, i když v tomto období není tak intenzívní jako na podzim. Žalobce pak znovu zdůrazňoval, že s nemalým úsilím a značnými výdaji si u svého domu zřídil okrasnou zahradu, kterou chce udržovat v dokonalém stavu, a blízkostí vzrostlého stromu a jeho nedostatečnou úpravou je vzhled této zahrady narušován.
Odvolací soud se znovu nezabýval opadáváním listí na podzim, neboť v tomto ohledu provedl velmi podrobné dokazování již soud prvého stupně a jeho zjištění nebyla žalobcem zpochybňována. Provedl tedy pouze důkazy vztahující se k tvrzenému opadávání listů a květů v jarních a letních měsících, a to konkrétně fotografiemi na nosiči pro digitální záznam, který žalobce k důkazu předložil. Jednalo se o fotografie části žalobcovy zahrady v blízkosti živého plotu zachycující stav v měsících květnu, červnu, červenci a září 2011. Na fotografiích byly zejména na trávníku patrné nějaké zelené a zažloutlé listy, jejichž původ nebylo lze identifikovat, pouze ojediněle a jen na detailních záběrech bylo zřejmé, že se zde zcela ojedniněje nacházejí i tlející listy a plody ořešáku.
Ani po doplnění skutkových tvrzení a doplnění dokazování se odvolací soud se závěrem soudu prvého stupně o tom, že ze strany žalovaného dochází v souvislosti s opadáváním listů, květů a plodů z ořešáku rostoucího na jeho pozemku dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům, nemůže ztotožnit. I když zřejmě lze souhlasit s tím, že listy ořešáku mají vzhledem ke své velikosti a struktuře (na rozdíl od listů jiných stromů) negativní dopad na travní porost a nehodí se ke kompostování, tuto okolnost nelze, a to ani v kontextu s dalšími zjištěními, hodnotit jako obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Bylo zcela nepochybně zjištěno, že z předmětného stromu ořešáku královského na podzim, nejintenzivněji ve druhé polovině měsíce listopadu, opadává listí na pozemek žalobce, listy jsou (jak zjistil již soud prvého stupně) větrem zanášeny i dále než těsně k plotu. Nebylo ale zjištěno, že by v jiném ročním období z předmětného stromu na pozemek žalobce ve větší míře opadávalo listí, případně že by ve větší míře opadávaly také květy a plody. Soud prvého stupně na místě samém ve dvou případech šetření zjistil, že větve nad pozemek žalobce nepřesahují, je tedy zřejmé, že žalovaný činí průběžně opatření k tomu, aby nadměrnému padání listí na pozemek žalobce zabránil. Na tomto místě je potřeba připomenout, že Magistrát města Ostravy, který také prováděl na pozemcích účastníků vlastní šetření a který rozhodoval o žádosti žalovaného o skácení předmětného stromu, konstatoval, že strom je v dobrém zdravotním stavu, že padání listů a plodů je přirozeným fyziologickým projevem dřeviny a že razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození této dřeviny. Podle názoru odvolacího soudu z uvedeného nelze dovodit, že by opadáváním listů a plodů z předmětného ořešáku byl žalobce obtěžovýn nad míru přeměřenou poměrům (jak má na mysli ust. 127 odst. 1 obč. zákona); nelze pak ani dovodit, že by za popsané situace objektivně žalovaný měl možnost opadávání listí zabránit, aniž by svým jednáním porušil platné předpisy o ochraně přírody a krajiny. Pokud žalobce poukazoval na to, že jako nepřiměřený zásah do svého práva pociťuje to, že jeho pečlivě udržovaná zahrada je zasypávána listím (případně úlomky větví, květy a plody), a že proto, aby perfektní vzhled své zahrady zachoval, je nucen listí shrabovat, případně je ručně vybírat z jezírka, korun keřů a dlážděných ploch, ani v tomto ohledu nelze podle názoru odvolacího soudu se soudem prvého stupně souhlasit. Je nesporné, že v době, kdy žalobce svůj pozemek zakoupil, předmětný ořešák již na pozemku žalovaného rostl již mnoho let. Podle názoru odvolacího soudu měl žalobce při svém rozhodnutí založit okrasnou zahradu (podle návrhu zahradního architekta a s vynaložením nemalého úsilí a značných výdajů, jak uvádí) pečlivěji vážit umístění této zahrady právě s ohledem na daný stav (tedy na vzrostlý ořešák rostoucí poblíž hranice jeho pozemku), neboť jen ztěží mohl důvodně předpokládat, že žalovaný předmětný strom odstraní, případně že razantnějším způsobem bude zasahovat do jeho koruny. Odvolací soud je rovněž toho názoru, že žalobce by musel své okrasné zahradě věnovat větší péči, než třeba své zahradě věnuje žalovaný, i v případě, kdy by předmětný ořešák na svém místě nerostl.
Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům nedochází a že žalovanému nelze uložit povinnost, aby se obtěžování žalobce zdržel. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. Na tomto místě si však odvolací soud dovoluje poznamenat, že je naprosto nezbytné, aby žalovaný průběžně ořezával větve předmětného ořešáku, aby nad pozemek žalobce nepřesahovaly (což v podstatě doposud činil), aby zbytečně nejitřil narušené vztahy mezi účastníky tohoto řízení.
Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil, podle § 224 odst. 2 o.s.ř. mu příslušelo nově rozhodnout o nákladech řízení. Protože žalobce v tomto řízení neuspěl, byl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit procesně úspěšnému žalovanému náklady tohoto řízení v plné výši, tedy v částce 11.100 Kč, která sestává z odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč (§ 8) a náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč.
Žalovaný byl zcela úspěšný i v řízení odvolacím, a proto mu byla i v tomto případě podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů v plné výši, tedy v částce 10.900 Kč, která sestává ze soudního poplatku za odvolání ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč a náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč. Pokud dále požadoval přiznání daně z přidané hodnoty, v tomto ohledu mu nebylo vyhověno, neboť jeho zástupce nemá u Krajského soudu v Ostravě založeno osvědčení o registraci plátce DPH a toto osvědčení nebylo založeno ani do spisu.
Vedlejší účastnice se v odvolacím řízení náhrady nákladů řízení vzdala, a proto bylo vysloveno, že ve vztahu mezi ní a žalobcem nemají účastníci právo na náhradu nákadů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku může účastník podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Ostravě.
V Ostravě dne 22. února 2012
JUDr. Jarmila Kolářová předsedkyně senátu
8Co 627/2011-96
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jarmily Kolářové a soudkyň JUDr. Daniely Kabátové a Mgr. Jarmily Úředníčkové v právní věci
žalobce
M.P.
, nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Růženou Vojtovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, 28. října 10, proti žalovanému
J.V.
, bytem xxx, zastoupenému JUDr. Mario Hanákem, advokátem se sídlem v Moravské Ostravě, Matiční 730/3, za účasti
J. V.
, bytem xxx, vedlejší účastnice na straně žalovaného,
o stanovení povinnosti zdržet se znečišťování pozemku
, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.12.2010, č.j. 57C 369/2008-59,
t a k t o :
I.
Rozsudek okresního soudu se
m ě n í
takto
:
Žaloba,
aby žalovaný byl zavázán zdržet se znečišťování žalobcova pozemku par.č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc.č. 2780/2, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou,
se z a m í t á .
II.
Žalobce
je povinen zaplatit
žalovanému náklady řízení ve výši
11.100
Kč
do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce
.
III.
Žalobce
je povinen zaplatit
žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši
10.900 Kč
do tří dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce
.
IV.
Žalobce a vedlejší účastníce nemají vůči sobě náhradu nákladů odvolacího řízení
.
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem okresního soudu byl žalovaný zavázán
zdržet se znečišťování pozemku žalobce parc. č. 2757/6, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou způsobovaného opadáváním květů, plodů a listů z ořešáku královského rostoucího na parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12.100 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám jeho zástupkyně. Soud prvého stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2757/6, zahrada v k.ú. Polanka nad Odrou, zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na LV č. 2033, žalovaný vlastní pozemek parc. č. 2780/2, zahrada v katastrálním území Polanka nad Odrou, zapsaného v kat. nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, kat. pracoviště Ostrava, na LV č. 1668, který sousedí s pozemkem žalobce, když pozemky jsou odděleny dřevěným plotem, a na pozemku žalobce rostou cca 2-2,20 m vysoké túje tvořící řadu, na pozemku žalovaného roste asi 1-1,5m od plotu mezi pozemky vzrostlý strom ořešák královský, výšky přes 10 m. Pozemek žalobce je využíván jako okrasná zahrada s pěstěným trávníkem a okrasnými keři, na travnatou plochu přilétají listy opadávající z ořešáku na pozemku žalovaného, tyto listy jsou větrem zanášeny i dále než těsně k plotu, kde vzhledem k množství a velikosti listů tvoří v některých místech i souvislou vrstvu, zachytávají se v vysazených keřích, listy jsou relativně velké a tuhé, jsou hořké a nehodí se ke kompostování. Soud prvého stupně na pozemcích účastníků prováděl místní šetření ve dvou případech (4.12.2009 a 18.11.2010) a při této příležitosti mimo jiné konstaoval, že v té době větve ořešáku hranice pozemku nepřesahovaly, listy byly větřem zanášeny i dále než těsně ke plotu. Záležitostí se zabýval i Magistrát města Ostravy, který nevyhověl žádosti žalovaného o skácení předmětného ořešáku a který po provedeném místním šetření odvolávaje se na předpisy o ochraně přírody a krajiny sdělil, že strom je v dobrém zdravotním stavu, větve jsou pravidelně zkracovány, aby nepřesahovaly na pozemek žalobce, když padání listu a plodu je přirozený fyziologický projev dřeviny, razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození dřeviny s následným uložením sankce. Zjištěný skutkový stav soud prvého stupně posoudil podle § 127 odst. 1 obč. zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť vzhledem k blízkosti růstu stromu - ořešáku královského poblíž hranice sousedících pozemků žalobce a žalovaného, rozsahu koruny a výšce stromu na pozemek žalobce ze stromu padá takové množství listů, které omezuje nad míru přiměřenou poměrům výkon vlastnických práv žalobce, když negativně ovlivňuje stav jeho zahrady, přičemž žalobce k udržení stavu a kvality zahrady musí vyvíjet činnost, kterou by jinak provádět nemusel (sběr a likvidaci listí), resp. by tuto nemusel provádět v takovém rozsahu, přičemž v souladu s názorem zastávaným právní teorií přihlédl při přiměřenosti poměrů ke způsobu užívání této nemovitosti jako okrasné zahrady. Z hlediska přiměřenosti poměrů vyslovil názor, že s ohledem na šířku koruny a výšku ořešáku by tento strom měl mít odstup od hranice pozemku rovnající se minimálně 0,5 až 1- násobku výšky stromu tak, aby i při zatížení větrem většina listů spadla na pozemek vlastníka stromu, neboť listy tohoto stromu nejsou vhodné ke kompostování a vzhledem ke své velikosti a struktuře mají negativní dopad na travní porost, když jiné, např. ovocné stromy, takto negativní účinek nemají. Dále je dle jeho názoru z hlediska přiměřenosti poměrů podstatný způsob užívání spadem listů zasaženého pozemku jako okrasné zahrady, když v případě jeho odlišného využití, např. hospodářského, případně k chovu hospodářského zvířectva není podstatný vliv listů na travní porost, resp. jeho rozfoukání na větší plochu. K tíži žalobce nemůže jít ani skutečnost, že užívá svůj pozemek jím určeným způsobem a nikoli jiným ani že žalovaný vysadil strom příliš blízko hranice pozemku, neboť žalovaný měl již při výsadbě postupovat uvážlivě i s ohledem na očekávanou velikost vzrůstu stromu a zda předmětný strom např. i světlem či stíněním či spadem listu nemůže obtěžovat vlastníky sousedních pozemků, byť v době výsadby tento pozemek byl v užívání JZD. Proto námitka, že žalobce zakoupil pozemek v době, kdy tento strom již byl vzrostlý, byla soudem prvého stupně vyhodnocena jako nedůvodná, neboť pokud žalovaný vlastním špatným rozhodnutím o nevhodnému umístění a vysazením stromu omezuje práva vlastníků sousedních pozemků a takovýto protiprávní stav nelze obhájit ani jeho dlouhodobým trváním. Další námitka, že v případě, že dojde k mimořádným klimatickým podmínkám, např. silný vítr a z tohoto důvodu je listí ve větším množství opadáváno, resp. větrem sráženo na pozemek žalobce, taktéž neobstojí, neboť žalovaný jako vlastník sousedícího pozemku je povinen zdržet se všeho, čímž by omezoval výkon vlastnických práv vlastníka sousedního pozemku, a to za jakýkoli klimatických podmínek, ať dobrých či špatných.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Poukázal na to, že předmětný strom byl zasazen již jeho otcem v roce 1971 a nestalo se tak v rozporu s nějakým právním předpisem. Až do okamžiku zakoupení sousední parcely žalobcem v roce 2000 neexistovaly žádné problémy v sousedských vztazích. Dále poukázal na to, že po stížnostech žalobce učinil veškerá možná opatření k tomu, aby spad listí omezil, přestože je přesvědčen o tom, že ze strany žalobce jde o šikanózní žalobu. Pravidelně strom ořezával tak, aby žádné větve na pozemek žalobce nepřesahovaly, a navíc v roce 2005 požádal příslušný úřad o povolení skácení stromu, avšak jeho žádost byla zamítnuta. Žalovaný pak zásadně nesouhlasil se závěrem soudu prvého stupně o tom, že spad listí je takového rázu, že žalobce omezuje nad míru přiměřenou. Poukázal na to, že spad listí je přirozený fyziologický projev dřeviny a v případě, kdy větve předmětného stromu nezasahují nad pozemek žalobce, jsou listy a plody přenášeny pouze větrem. Žalovaný konečně poukázal i na to, že je to naopak žalobce, kdo nerespektuje dobré sousedské vztahy (svévolné odstranění plotu, vysázení tújí na hranici pozemku).
Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, když se zcela se závěry soudu prvého stupně ztotožnil.
V průběhu odvolacího řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného do řízení vstoupila J. V., manželka žalovaného, a rovněž ona se domáhala změny napadeného rozsudku tak, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít opodstatnění. Podle čl. II bod 10 zák. č. 7/2009 Sb. provedl odvolací soud řízení podle obč. soudního řádu ve znění do 30.6.2009.
Soud prvého stupně provedl v řízení všechny důkazy významné pro právní posouzení věci, správně v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř. je vyhodnotil a jeho závěr o skutkovém stavu odpovídá obsahu spisu. Odvolací soud proto jeho skutková zjištění přejímá a v podrobnostech na ně odkazuje.
I když soud prvého stupně provedl v řízení správná skutková zjištění, odvolací soud nesouhlasí s jeho názorem, že spad listí z předmětného ořešáku, jak byl v řízení před soudem prvého stupně zjištěn, žalobce obtěžuje nad míru přiměřenou poměrům. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že předmětem dokazování bylo období podzimu, kdy v přírodě všeobecně dochází k opadávání listí ze stromů. V tomto případě jde o druhou polovinu měsíce listopadu (jak je uváděno samotným žalobcem v návrhu na provedení důkazu ohledáním na místě samém); za účelem vyčkání spadu listů pak bylo odročeno i ústní jednání soudu prvého stupně, které se konalo dne 1.9.2010. Opadávání listí jednou za rok konkrétně na podzim odvolací soud nepovažuje za obtěžování žalobce nad míru přiměřenou, a proto žalobce vyzval, aby svá skutková tvrzení doplnil a tedy uvedl, kolikrát ročně a v jakém rozsahu předmětný strom opadává a jakým dalším způsobem nad míru přiměřenou žalobce obtěžuje. Žalobce tedy svá skutková tvrzení doplnil tak, že uvedl, že k opadávání listí a plodů dochází zejména v podzimních měsících, a to po dobu několika týdnů od října do prosince; listí a plody je potřeba vyhrabávat z trávníků a vybírat z keřů, dlažby a jezírka a také z okapů na střeše zahradního domku. Žalobce dále tvrdil, že obtěžování spadem květů a také listů nastává i v jarních a letních měsících, i když v tomto období není tak intenzívní jako na podzim. Žalobce pak znovu zdůrazňoval, že s nemalým úsilím a značnými výdaji si u svého domu zřídil okrasnou zahradu, kterou chce udržovat v dokonalém stavu, a blízkostí vzrostlého stromu a jeho nedostatečnou úpravou je vzhled této zahrady narušován.
Odvolací soud se znovu nezabýval opadáváním listí na podzim, neboť v tomto ohledu provedl velmi podrobné dokazování již soud prvého stupně a jeho zjištění nebyla žalobcem zpochybňována. Provedl tedy pouze důkazy vztahující se k tvrzenému opadávání listů a květů v jarních a letních měsících, a to konkrétně fotografiemi na nosiči pro digitální záznam, který žalobce k důkazu předložil. Jednalo se o fotografie části žalobcovy zahrady v blízkosti živého plotu zachycující stav v měsících květnu, červnu, červenci a září 2011. Na fotografiích byly zejména na trávníku patrné nějaké zelené a zažloutlé listy, jejichž původ nebylo lze identifikovat, pouze ojediněle a jen na detailních záběrech bylo zřejmé, že se zde zcela ojedniněje nacházejí i tlející listy a plody ořešáku.
Ani po doplnění skutkových tvrzení a doplnění dokazování se odvolací soud se závěrem soudu prvého stupně o tom, že ze strany žalovaného dochází v souvislosti s opadáváním listů, květů a plodů z ořešáku rostoucího na jeho pozemku dochází k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům, nemůže ztotožnit. I když zřejmě lze souhlasit s tím, že listy ořešáku mají vzhledem ke své velikosti a struktuře (na rozdíl od listů jiných stromů) negativní dopad na travní porost a nehodí se ke kompostování, tuto okolnost nelze, a to ani v kontextu s dalšími zjištěními, hodnotit jako obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům. Bylo zcela nepochybně zjištěno, že z předmětného stromu ořešáku královského na podzim, nejintenzivněji ve druhé polovině měsíce listopadu, opadává listí na pozemek žalobce, listy jsou (jak zjistil již soud prvého stupně) větrem zanášeny i dále než těsně k plotu. Nebylo ale zjištěno, že by v jiném ročním období z předmětného stromu na pozemek žalobce ve větší míře opadávalo listí, případně že by ve větší míře opadávaly také květy a plody. Soud prvého stupně na místě samém ve dvou případech šetření zjistil, že větve nad pozemek žalobce nepřesahují, je tedy zřejmé, že žalovaný činí průběžně opatření k tomu, aby nadměrnému padání listí na pozemek žalobce zabránil. Na tomto místě je potřeba připomenout, že Magistrát města Ostravy, který také prováděl na pozemcích účastníků vlastní šetření a který rozhodoval o žádosti žalovaného o skácení předmětného stromu, konstatoval, že strom je v dobrém zdravotním stavu, že padání listů a plodů je přirozeným fyziologickým projevem dřeviny a že razantnější zásah do koruny dřeviny by znamenal poškození této dřeviny. Podle názoru odvolacího soudu z uvedeného nelze dovodit, že by opadáváním listů a plodů z předmětného ořešáku byl žalobce obtěžovýn nad míru přeměřenou poměrům (jak má na mysli ust. 127 odst. 1 obč. zákona); nelze pak ani dovodit, že by za popsané situace objektivně žalovaný měl možnost opadávání listí zabránit, aniž by svým jednáním porušil platné předpisy o ochraně přírody a krajiny. Pokud žalobce poukazoval na to, že jako nepřiměřený zásah do svého práva pociťuje to, že jeho pečlivě udržovaná zahrada je zasypávána listím (případně úlomky větví, květy a plody), a že proto, aby perfektní vzhled své zahrady zachoval, je nucen listí shrabovat, případně je ručně vybírat z jezírka, korun keřů a dlážděných ploch, ani v tomto ohledu nelze podle názoru odvolacího soudu se soudem prvého stupně souhlasit. Je nesporné, že v době, kdy žalobce svůj pozemek zakoupil, předmětný ořešák již na pozemku žalovaného rostl již mnoho let. Podle názoru odvolacího soudu měl žalobce při svém rozhodnutí založit okrasnou zahradu (podle návrhu zahradního architekta a s vynaložením nemalého úsilí a značných výdajů, jak uvádí) pečlivěji vážit umístění této zahrady právě s ohledem na daný stav (tedy na vzrostlý ořešák rostoucí poblíž hranice jeho pozemku), neboť jen ztěží mohl důvodně předpokládat, že žalovaný předmětný strom odstraní, případně že razantnějším způsobem bude zasahovat do jeho koruny. Odvolací soud je rovněž toho názoru, že žalobce by musel své okrasné zahradě věnovat větší péči, než třeba své zahradě věnuje žalovaný, i v případě, kdy by předmětný ořešák na svém místě nerostl.
Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě k obtěžování žalobce nad míru přiměřenou poměrům nedochází a že žalovanému nelze uložit povinnost, aby se obtěžování žalobce zdržel. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. Na tomto místě si však odvolací soud dovoluje poznamenat, že je naprosto nezbytné, aby žalovaný průběžně ořezával větve předmětného ořešáku, aby nad pozemek žalobce nepřesahovaly (což v podstatě doposud činil), aby zbytečně nejitřil narušené vztahy mezi účastníky tohoto řízení.
Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil, podle § 224 odst. 2 o.s.ř. mu příslušelo nově rozhodnout o nákladech řízení. Protože žalobce v tomto řízení neuspěl, byl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit procesně úspěšnému žalovanému náklady tohoto řízení v plné výši, tedy v částce 11.100 Kč, která sestává z odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč (§ 8) a náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč.
Žalovaný byl zcela úspěšný i v řízení odvolacím, a proto mu byla i v tomto případě podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů v plné výši, tedy v částce 10.900 Kč, která sestává ze soudního poplatku za odvolání ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení advokátem podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000 Kč a náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč. Pokud dále požadoval přiznání daně z přidané hodnoty, v tomto ohledu mu nebylo vyhověno, neboť jeho zástupce nemá u Krajského soudu v Ostravě založeno osvědčení o registraci plátce DPH a toto osvědčení nebylo založeno ani do spisu.
Vedlejší účastnice se v odvolacím řízení náhrady nákladů řízení vzdala, a proto bylo vysloveno, že ve vztahu mezi ní a žalobcem nemají účastníci právo na náhradu nákadů řízení.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku může účastník podat
dovolání
k Nejvyššímu soudu ČR do
dvou měsíců
od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Ostravě.
V Ostravě dne 22. února 2012
JUDr. Jarmila Kolářová
předsedkyně senátu