KSSEMOS 71 Co 236/2011
Datum rozhodnutí: 08.12.2011
Dotčené předpisy: § 115 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 153b předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)
71Co 236/2011 - 131
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Radmily Baďurové a JUDr. Lenky Severové ve věci žalobce
J. Z.
, nar. X, bytem R., ulice X, zastoupeného Mgr. Adamem Liberdou, advokátem se sídlem Ostrava Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalovanému
T. G.
, nar. X, bytem R., ulice X, zastoupenému JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Ostrava Moravská Ostrava, Sadová 1585/7,
o zaplacení 480.000,- Kč s příslušenstvím,
o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13.1.2011, č.j. 61EC 453/2010 - 82,
t a k t o :
Rozsudek okresního soudu
se zrušuje
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 480.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 480.000,- Kč za dobu od 16.11.2008 do zaplacení a na nákladech řízení částku 68.477,- Kč k rukám zástupce žalobce, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 12.11.2008 uzavřena kupní smlouva ohledně osobního vozidla, které žalobce prodal žalovanému za sjednanou kupní cenu 780.000,- Kč. Žalovaný na kupní cenu zaplatil žalobci pouze částku 300.000,- Kč. K úhradě zbývá částka 480.000,- Kč, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit dle ust. § 588 obč. zák.
Proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě podal odvolání žalovaný. Namítal, že okresní soud nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, řízení bylo postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud zjistil neúplně skutkový stav věci, neboť neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti němu podal žalovaný odpor a dále vyjádření, v němž se snažil objasnit skutkový stav dané věci a navrhl soudu provedení celé řady důkazů. Žalovaný rozporoval výši sjednané ceny za vozidlo a poukazoval na to, že skutečná cena vozidla v době, kdy bylo žalobcem žalovanému prodáno, nebyla 780.000,- Kč, když i k těmto svým tvrzením navrhl výslech svědků. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 13.1.2011, ke kterému se žalovaný omluvil a soudu doložil doklad o své pracovní neschopnosti. Přesto okresní soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Tímto postupem odňal soud žalovanému možnost jednat před soudem a znemožnil tak žalovanému realizaci jeho procesních práv. Zejména žalovanému nebylo umožněno, aby se přes dosavadní zjevnou aktivitu v řízení jednání zúčastnil, vznášel procesní stanoviska a návrhy. Žalovaný jasně projevil svou vůli účastnit se jednání, a to svým předchozím postupem v řízení, také zasláním dopisu, kterým omluvil svou neúčast na jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Soudu muselo být nade vší pochybnost zřejmé, že žalovaný má zájem účastnit se jednání, uplatňovat svá procesní práva, doložit řadu důkazů prokazujících pravdivost jeho tvrzení. Odepření procesních práv žalovanému je násobeno skutečností, že žalovaný nebyl před jednáním soudu právně zastoupen, je osobou bez právního vzdělání a znalostí soudních rozhodnutí, proto je třeba brát v potaz, že omluva, která byla soudu doručena, nemusí být úplná či výslovně vyjadřovat vůli žalovaného. O to více se jeví zarážejícím, že soud neumožnil žalovanému účast u jednání soudu a zamítl jeho důkazní návrhy s poukazem na skutečnost, že žalovaným navržené důkazy nejsou řádně označeny. Žalovanému byla odepřena jeho Ústavou zaručená práva na spravedlivý soudní proces, žalovanému i přes objektivní příčiny nebylo umožněno doplnit navržené důkazy a nebyla dodržena zásada přímosti. Z těchto důvodů se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soud prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce se k odvolání žalovaného nevyjádřil.
Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že dosud nejsou podmínky pro změnu či potvrzení rozhodnutí.
Dle ust. § 212a odst. 5 o.s.ř. odvolací soud přihlédne k vadám uvedeným v ust. § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být sjednána náprava.
Dle ust. § 229 odst. 3 o.s.ř žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Z předloženého spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou u soudu dne 16.4.2010 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 480.000,- Kč s příslušenstvím. Ve věci byl dne 26.4.2010 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor a následně podáním ze dne 31.5.2010 se k žalobě vyjádřil. Nárok žalobce neuznal, namítal že kupní cena vozidla byla sjednána pouze ve výši 300.000,- Kč, kterou žalobci zaplatil. Ke svým tvrzením uvedeným ve vyjádření navrhl důkaz velkým technickým průkazem vozidla a dále výslechem svědků, když označil pouze jejich jméno a příjmení, bez uvedení adresy bydliště. K vyjádření žalovaného se vyjádřil žalobce, přičemž soud toto vyjádření zaslal žalovanému s tím, nechť se k němu vyjádří. Žalovaný se následně opětovně vyjádřil k tvrzením žalobce v rámci svého podání ze dne 1.9.2010, přičemž ke svým tvrzením navrhl důkazy listinami, výslech svědků, aniž by tyto svědky blíže označil (uvedením jména a bydliště). Ve věci bylo nařízeno jednání na 13.1.2011, ke kterému byl žalovaný předvolán vzorem 018 (předvolání žalovaného k prvnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků, pokud nebylo provedeno přípravné jednání). Spolu s předvoláním byl žalovaný soudem poučen o tom, že nejpozději u jednání je povinen označit jména a adresy navržených svědků, či konkretizovat důkazy označené ve svém podání. Podáním došlým soudu dne 12.1.2011 žalovaný sdělil soudu, že se nemůže dostavit k soudnímu řízení z důvodů zdravotní neschopnosti a přiložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od 10.1.2011. U jednání dne 13.1.2011 soud četl omluvu žalovaného a rozhodl, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti. Při jednání byly k důkazu čteny listiny navržené k důkazu žalobcem, byli vyslechnuti svědci, navržení k důkazu žalobcem. Důkazní návrhy žalovaného byly zamítnuty. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí.
Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka.
Omluva žalovaného je důvodná, jestliže tvrdí takové skutečnosti, které jsou způsobilé jeho neúčast u jednání soudu omluvit (rozhodnutí NS ČR sp.zn. 2Cdon 1027/96). Nemoc účastníka řízení je zpravidla důvodem způsobilým omluvit jeho neúčast u jednání (rozhodnutí NS ČR 20Cdo 2056/2000). Omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádost o odročení jednání ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. (rozhodnutí NS ČR 2Cdon 369/96).
Ze vzoru 018 předvolání k jednání pro žalovaného je zřejmé, že žalovaný byl poučen o tom, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu, za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání .
Ze vzoru 014 předvolání k jednání pro účastníka k prvnímu jednání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků je zřejmé, že účastník je poučen o tom, že nedostaví-li se a ani včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti .
V dané věci je významné, že žalovaný je v řízení aktivní, vyjadřuje se k žalobě a dalšímu podání žalobce. Pokud byl žalovaný k jednání na 13.1.2011 předvolán vzorem 018, pak zcela v intencích poučení tohoto předvolání k jednání omlouvá svou neúčast u jednání ze zdravotních důvodů, což je důvodem způsobilým omluvit jeho neúčast u jednání soudu. Pokud soud omluvu žalovaného u jednání bez dalšího neposoudil jako žádost o odročení jednání, pak nelze upřít oprávnění námitkám žalovaného uvedeným v odvolání o tom, že žalovaný nebyl před jednáním soudu právně zastoupen, je osobou bez právního vzdělání. Pokud soud I. stupně nechtěl v řízení dále postupovat v souladu s poučení uvedeným ve vzoru 018 a rozhodnout o nároku žalobce rozsudkem pro zmeškání, měl zohlednit skutečnost, že v případě, kdy by žalovaný byl k jednání předvolán vzorem 014, byl by poučen o tom, že nedostaví-li se a
ani včas nepožádá
z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Takového poučení se však žalovanému nedostalo.
Podle názoru odvolacího soudu byl žalovaný krácen ve svých procesních právech, neboť postupem soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem, byla mu znemožněna realizace jeho procesních práv, když navíc z průběhu celého řízení před soudem I. stupně je zjevné, že žalovaný je procesně aktivní, vyjadřuje se k žalobě, navrhuje důkazy. K této vadě řízení (§ 229 odst. 3 o.s.ř.) musí odvolací soud přihlédnout vždy, aniž by se zabýval tím, jaký měla či mohla mít vliv na věcnou správnost rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní vadu, tak je jejím důsledkem, že rozhodnutí soudu I. stupně, které je touto vadou postiženo, nemůže obstát, což znamená, že odvolací soud musí vždy rozhodnutí soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušit a věc vrátit soudu I. stupně.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí
není dovolání přípustné.
V Ostravě dne 8. prosince 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Táborská, v.r.
Eva Gergišáková předsedkyně senátu
71Co 236/2011 - 131
Datum rozhodnutí: 08.12.2011
Dotčené předpisy: § 115 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 153b předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ)
71Co 236/2011 - 131
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Radmily Baďurové a JUDr. Lenky Severové ve věci žalobce
J. Z.
, nar. X, bytem R., ulice X, zastoupeného Mgr. Adamem Liberdou, advokátem se sídlem Ostrava Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalovanému
T. G.
, nar. X, bytem R., ulice X, zastoupenému JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Ostrava Moravská Ostrava, Sadová 1585/7,
o zaplacení 480.000,- Kč s příslušenstvím,
o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13.1.2011, č.j. 61EC 453/2010 - 82,
t a k t o :
Rozsudek okresního soudu
se zrušuje
a věc
se vrací
tomuto soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 480.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 480.000,- Kč za dobu od 16.11.2008 do zaplacení a na nákladech řízení částku 68.477,- Kč k rukám zástupce žalobce, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne 12.11.2008 uzavřena kupní smlouva ohledně osobního vozidla, které žalobce prodal žalovanému za sjednanou kupní cenu 780.000,- Kč. Žalovaný na kupní cenu zaplatil žalobci pouze částku 300.000,- Kč. K úhradě zbývá částka 480.000,- Kč, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit dle ust. § 588 obč. zák.
Proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě podal odvolání žalovaný. Namítal, že okresní soud nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, řízení bylo postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud zjistil neúplně skutkový stav věci, neboť neprovedl důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti němu podal žalovaný odpor a dále vyjádření, v němž se snažil objasnit skutkový stav dané věci a navrhl soudu provedení celé řady důkazů. Žalovaný rozporoval výši sjednané ceny za vozidlo a poukazoval na to, že skutečná cena vozidla v době, kdy bylo žalobcem žalovanému prodáno, nebyla 780.000,- Kč, když i k těmto svým tvrzením navrhl výslech svědků. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 13.1.2011, ke kterému se žalovaný omluvil a soudu doložil doklad o své pracovní neschopnosti. Přesto okresní soud jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Tímto postupem odňal soud žalovanému možnost jednat před soudem a znemožnil tak žalovanému realizaci jeho procesních práv. Zejména žalovanému nebylo umožněno, aby se přes dosavadní zjevnou aktivitu v řízení jednání zúčastnil, vznášel procesní stanoviska a návrhy. Žalovaný jasně projevil svou vůli účastnit se jednání, a to svým předchozím postupem v řízení, také zasláním dopisu, kterým omluvil svou neúčast na jednání z důvodu pracovní neschopnosti. Soudu muselo být nade vší pochybnost zřejmé, že žalovaný má zájem účastnit se jednání, uplatňovat svá procesní práva, doložit řadu důkazů prokazujících pravdivost jeho tvrzení. Odepření procesních práv žalovanému je násobeno skutečností, že žalovaný nebyl před jednáním soudu právně zastoupen, je osobou bez právního vzdělání a znalostí soudních rozhodnutí, proto je třeba brát v potaz, že omluva, která byla soudu doručena, nemusí být úplná či výslovně vyjadřovat vůli žalovaného. O to více se jeví zarážejícím, že soud neumožnil žalovanému účast u jednání soudu a zamítl jeho důkazní návrhy s poukazem na skutečnost, že žalovaným navržené důkazy nejsou řádně označeny. Žalovanému byla odepřena jeho Ústavou zaručená práva na spravedlivý soudní proces, žalovanému i přes objektivní příčiny nebylo umožněno doplnit navržené důkazy a nebyla dodržena zásada přímosti. Z těchto důvodů se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soud prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce se k odvolání žalovaného nevyjádřil.
Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že dosud nejsou podmínky pro změnu či potvrzení rozhodnutí.
Dle ust. § 212a odst. 5 o.s.ř. odvolací soud přihlédne k vadám uvedeným v ust. § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být sjednána náprava.
Dle ust. § 229 odst. 3 o.s.ř žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Z předloženého spisu odvolací soud zjistil, že žalobou podanou u soudu dne 16.4.2010 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 480.000,- Kč s příslušenstvím. Ve věci byl dne 26.4.2010 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor a následně podáním ze dne 31.5.2010 se k žalobě vyjádřil. Nárok žalobce neuznal, namítal že kupní cena vozidla byla sjednána pouze ve výši 300.000,- Kč, kterou žalobci zaplatil. Ke svým tvrzením uvedeným ve vyjádření navrhl důkaz velkým technickým průkazem vozidla a dále výslechem svědků, když označil pouze jejich jméno a příjmení, bez uvedení adresy bydliště. K vyjádření žalovaného se vyjádřil žalobce, přičemž soud toto vyjádření zaslal žalovanému s tím, nechť se k němu vyjádří. Žalovaný se následně opětovně vyjádřil k tvrzením žalobce v rámci svého podání ze dne 1.9.2010, přičemž ke svým tvrzením navrhl důkazy listinami, výslech svědků, aniž by tyto svědky blíže označil (uvedením jména a bydliště). Ve věci bylo nařízeno jednání na 13.1.2011, ke kterému byl žalovaný předvolán vzorem 018 (předvolání žalovaného k prvnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků, pokud nebylo provedeno přípravné jednání). Spolu s předvoláním byl žalovaný soudem poučen o tom, že nejpozději u jednání je povinen označit jména a adresy navržených svědků, či konkretizovat důkazy označené ve svém podání. Podáním došlým soudu dne 12.1.2011 žalovaný sdělil soudu, že se nemůže dostavit k soudnímu řízení z důvodů zdravotní neschopnosti a přiložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od 10.1.2011. U jednání dne 13.1.2011 soud četl omluvu žalovaného a rozhodl, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti. Při jednání byly k důkazu čteny listiny navržené k důkazu žalobcem, byli vyslechnuti svědci, navržení k důkazu žalobcem. Důkazní návrhy žalovaného byly zamítnuty. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí.
Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka.
Omluva žalovaného je důvodná, jestliže tvrdí takové skutečnosti, které jsou způsobilé jeho neúčast u jednání soudu omluvit (rozhodnutí NS ČR sp.zn. 2Cdon 1027/96). Nemoc účastníka řízení je zpravidla důvodem způsobilým omluvit jeho neúčast u jednání (rozhodnutí NS ČR 20Cdo 2056/2000). Omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádost o odročení jednání ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. (rozhodnutí NS ČR 2Cdon 369/96).
Ze vzoru 018 předvolání k jednání pro žalovaného je zřejmé, že žalovaný byl poučen o tom, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu, za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání .
Ze vzoru 014 předvolání k jednání pro účastníka k prvnímu jednání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků je zřejmé, že účastník je poučen o tom, že nedostaví-li se a ani včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti .
V dané věci je významné, že žalovaný je v řízení aktivní, vyjadřuje se k žalobě a dalšímu podání žalobce. Pokud byl žalovaný k jednání na 13.1.2011 předvolán vzorem 018, pak zcela v intencích poučení tohoto předvolání k jednání omlouvá svou neúčast u jednání ze zdravotních důvodů, což je důvodem způsobilým omluvit jeho neúčast u jednání soudu. Pokud soud omluvu žalovaného u jednání bez dalšího neposoudil jako žádost o odročení jednání, pak nelze upřít oprávnění námitkám žalovaného uvedeným v odvolání o tom, že žalovaný nebyl před jednáním soudu právně zastoupen, je osobou bez právního vzdělání. Pokud soud I. stupně nechtěl v řízení dále postupovat v souladu s poučení uvedeným ve vzoru 018 a rozhodnout o nároku žalobce rozsudkem pro zmeškání, měl zohlednit skutečnost, že v případě, kdy by žalovaný byl k jednání předvolán vzorem 014, byl by poučen o tom, že nedostaví-li se a
ani včas nepožádá
z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v jeho nepřítomnosti. Takového poučení se však žalovanému nedostalo.
Podle názoru odvolacího soudu byl žalovaný krácen ve svých procesních právech, neboť postupem soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem, byla mu znemožněna realizace jeho procesních práv, když navíc z průběhu celého řízení před soudem I. stupně je zjevné, že žalovaný je procesně aktivní, vyjadřuje se k žalobě, navrhuje důkazy. K této vadě řízení (§ 229 odst. 3 o.s.ř.) musí odvolací soud přihlédnout vždy, aniž by se zabýval tím, jaký měla či mohla mít vliv na věcnou správnost rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní vadu, tak je jejím důsledkem, že rozhodnutí soudu I. stupně, které je touto vadou postiženo, nemůže obstát, což znamená, že odvolací soud musí vždy rozhodnutí soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušit a věc vrátit soudu I. stupně.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí
není dovolání přípustné.
V Ostravě dne 8. prosince 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Táborská, v.r.
Eva Gergišáková předsedkyně senátu
71Co 236/2011 - 131