KSSEMOS 66 Co 513/2012
Datum rozhodnutí: 30.11.2012
Dotčené předpisy: § 46a odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 46b písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 30 předpisu č. 216/1994Sb.
66Co 513/2012-38
U S N E S E N Í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného: T&C DOMOV s.r.o., se sídlem Brno-Bystrc, Chudčická 1351/17, IČ 27124339, zast. Mgr. Martinou Suchomelovou, advokátkou, se sídlem Praha 1, Široká 36/5, proti povinným: 1) S. V. , nar. xxx, bytem xxx a 2) D.J., nar. xxx, bytem xxx, pro 67.300,- Kč s přísl., k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19.3.2012, č.j. 90EXE 11421/2011-16,
t a k t o :
I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :
Usnesením okresního soudu byl návrh oprávněného na nařízení exekuce a pověření exekutora podle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Ing. Šárkou Skálovou dne 2.2.2011, sp. zn. 177/11, k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 67.300,- Kč s přísl. zamítnut (výrok I.), žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů (výrok II.) a soudnímu exekutorovi Mgr. Tomáši Vránovi, Exekutorský úřad Přerov, právo na náhradu nákladů exekuce nebylo přiznáno (výrok III.). Podle odůvodnění napadeného usnesení soud prvého stupně dovodil, že rozhodčí nález nebyl povinným řádně doručen a nemohl se dle § 28 odst. 1 a 2 zák. č. 216/1994 Sb. stát vykonatelným exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, náhradní doručení rozhodčího nálezu bylo učiněno na adrese, která není adresou, jenž by si povinní určili jako adresu pro doručování písemností, ani adresou evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, z čehož dovodil, že doručení rozhodčího nálezu je vůči oběma povinným neúčinné. Pro neexistenci formálně vykonatelného titulu rozhodl o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce.
Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání oprávněný a navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvého stupně. Poukazoval na to, že soud učinil nesprávný závěr o nedoručení rozhodčího nálezu povinným. Odkazoval na rozhodčí doložku uzavřenou dne 1.9.2010 a z ní dovozoval, že v rozhodčím spise se nachází úkon povinných vůči rozhodci, ze kterého je patrno, že žádají o doručení písemností na adresu Hornopolní 2958/41, Ostrava. Povinní uvedli v rozhodčí doložce, uzavřené mezi účastníky dne 1.9.2010 pro účely řízení před rozhodcem jako adresu doručovací (v rozhodčí doložce uvedeno jako adresa pro doručování ) adresu Hornopolní 2958/41, Ostrava. V druhé větě bodu 2.4.3. (na nějž navazuje bod 2.6.5., týkající se doručování rozhodčího nálezu) v rozhodčí doložce je výslovně uvedeno, že účastníci této rozhodčí doložky na straně dlužníka a ručitele výslovně žádají, aby jim bylo jak rozhodcem, tak druhou stranou, doručováno na adresu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky nebo v souvislosti s ní jako adresu pro doručování. Povinní tak výslovně požádali, aby jim rozhodcem byly písemnosti v rozhodčím řízení doručovány na adresu, kterou uvedli v záhlaví rozhodčí doložky jako adresu pro doručování. Rozhodčí doložka je smlouvou procesního charakteru, obsahuje procesní pravidla pro rozhodčí řízení ve smyslu § 19 zák. č. 216/1994 Sb., tedy upravuje postup, kterým má rozhodce řízení vést, včetně toho, kam se má stranám budoucího sporu doručovat písemnosti a je třeba ji považovat za úkon, který účastníci učinili pro účely řízení před rozhodcem. Rozhodčí doložka je závazná i pro rozhodce, který je povinen se jí v řízení řídit. Žádost povinných obsažená v bodě 2.4.3. rozhodčí doložky nelze vykládat jinak než jako žádost o doručování písemností v rozhodčím řízení na dohodnutou doručovací - adresu ve smyslu § 46a odst. 2 a § 46b věta prvá o.s.ř. Adresátovi má být doručováno především na adresu, kterou pro účely soudního (rozhodčího) řízení uvedl (v daném případě ji povinní uvedli v rozhodčí doložce). Teprve pokud by adresát žádnou takovou adresu neuvedl, byl by rozhodce při doručování písemností prostřednictvím doručujícího orgánu nebo prostřednictvím účastníka či jeho zástupce povinen písemnosti zasílat na náhradní adresu pro doručování stanovenou zákonem, tj. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Oprávněný má za to, že uzavření rozhodčí doložky povinnými je rovněž nutné považovat za úkon, který směřuje vůči rozhodci. Sjednání doručovací adresy v rozhodčích doložkách (smlouvách) přispívá k urychlení rozhodčího řízení, přičemž rozhodci, jakožto soukromoprávní osoby, na rozdíl od soudců, nedisponují pravomocemi, které by jim umožňovaly zjišťovat adresy účastníků řízení, evidované v informačním systému evidence obyvatel. I s ohledem na tuto skutečnost je nutné přikládat sdělení adresy pro doručování účastníkem v rozhodčí doložce, která je předpokladem pro řízení před rozhodcem, náležitý význam a je třeba dát při doručování takové adrese přednost před adresou evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Po novele občanského soudního řádu účinné od 1.7.2009 není pro doručování významné, kde se adresát skutečně zdržuje, ale platí zásada, že každý adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je tak povinen si zajistit přijímání listin na adrese pro doručování bez ohledu na to, kde se skutečně zdržuje. Tuto adresu pro doručování si povinni sami zvolili a sdělili ji v rozhodčí doložce. Rozhodčí nález tak byl řádně doručen, a to fikcí na adresu pro doručování určenou přímo povinnými v rozhodčí doložce. Z žádné právní normy přitom neplyne, že fikci lze aplikovat jen v případě doručení na adresu trvalého pobytu. Soud prvého stupně tudíž pominul existenci doručovací adresy, kterou si povinní zvolili a oznámili pro účely rozhodčího řízení prostřednictvím rozhodčí doložky. Dále bylo odkazováno na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp.zn. 40Co 508/2011, 40Co 770/2010 a sp.zn. 40Co 635/2010, jakož i na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp.zn. 61Co 56/2012.
Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání (§ 254 odst. 8 o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.
Z rozhodčího spisu rozhodkyně Ing. Šárky Skálové, sp.zn. 177/11, založeném u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 67Nc 36537/2011, bylo zjištěno, že rozhodčí doložka uzavřená mezi účastníky dne 1.9.2010 obsahuje ohledně doručování - následující:
bod 2.4.3. Rozhodce doručuje účastníkům řízení písemnosti na adresu, kterou sami uvedli v souvislosti s touto rozhodčí doložkou jako adresu pro doručování, a není-li uvedena adresu pro doručování, pak na adresu trvalého pobytu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky či v souvislosti s ní, případně na jiné adresy, které prokazatelně sdělili rozhodci. Účastníci této rozhodčí doložky na straně Dlužníka a Ručitele výslovně žádají, aby jim bylo jak rozhodcem, tak druhou smluvní stranou, doručováno na adresu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky nebo v souvislosti s ní jako adresu pro doručování a pokud tuto neuvedli, pak na adresu místa trvalého pobytu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky nebo souvislosti s ní. Pro doručování písemností se použije přiměřeně úprava obsažená v občanském soudním řádu, není-li dále stanoveno jinak. Rozhodce doručuje písemnosti zpravidla do vlastních rukou, prostřednictvím držitele poštovní licence. Veškeré písemnosti v rozhodčím řízení mohou být oběma směry doručeny rovněž osobně nebo pověřenými třetími osobami oproti potvrzení o převzetí. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení se považují za doručené i v případě, že adresát odmítnul zásilku převzít nebo přes oznámení doručujícího orgánu zásilku ve stanovené úložní době nevyzvednul. Jestliže účastník po uzavření této rozhodčí doložky změnil adresu, aniž to prokazatelně oznámil rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemnosti dle předchozích ujednání. Pokud zákon nebo jiný právní předpis stanoví, že rozhodnutí či jiné písemnosti, sdělení či výzvy mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, pak rozhodce o toto vyvěšení dožádá obecný soud nebo toto rozhodnutí či jinou písemnost, sdělení či výzvu vyvěsí na vývěsní desce v sídle rozhodce, která úřední desku soudu nahrazuje.
bod 2.4.4. Náhradní doručování veškerých dokumentů a rozhodnutí rozhodce, jakožto i rozhodčího nálezu je jak pro fyzické, tak i právnické osoby možné, a to dle ustanovení občanského soudního řádu, pokud tato rozhodčí doložka nestanoví jinak.
bod 2.6.5. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno účastníkům rozhodčího řízení. Pro doručení rozhodčího nálezu platí ujednání o doručování písemností obsažená v bodě 2.4.3. a 2.4.4. této rozhodčí smlouvy
Z výše uvedeného rozhodčího spisu bylo dále zjištěno, že návrh na zahájení rozhodčího řízení ze dne 27.12.2010 byl podán u rozhodkyně 28.12.2010. Rozhodčí nález byl povinným doručován na adresu Ostrava, Hornopolní 2958/41 s tím, že adresáti nebyli zastiženi, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 10.2.2011 (nikoliv 2012, jak uváděl soud prvého stupně) a adresátům byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedli. Po uplynutí lhůty 10 dnů nebylo možné zásilku vložit do schránky adresátů, neboť adresáti nemají schránku, proto byly zásilky vráceny rozhodkyni. Tato pak vyvěsila na své desce sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. s tím, že k vyvěšení došlo 25.2.2011.
Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 76291 bylo zjištěno, že u oprávněného došlo dne 25.5.2012 k zápisu změny obchodní firmy a sídla, jak je nyní uvedeno v záhlaví tohoto usnesení.
Podle § 40 odst. 1 exekučního řádu exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález.
Podle § 28 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručením účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.
Podle § 23 písm. a) téhož zákona (ve znění účinném do 31.3.2012) rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu.
Podle § 30 zák. č. 216/1994 Sb. nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 46a odst. 2 o.s.ř. jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování. Podle odst. 3 téhož ustanovení adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.
Podle § 46b písm. a) o.s.ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu (pod čarou je v pozn. 58b a 58c odkaz na § 10b odst. 1 a § 10 zák. č. 133/2000 Sb.).
Podle § 49 odst. 4 o.s.ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrací odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
Podle § 50l odst. 3 o.s.ř. obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Závěr okresního soudu, že předmětný rozhodčí nález není formálně vykonatelný a nebyl tak splněn jeden ze základních předpokladů pro nařízení exekuce, považuje odvolací soud za správný. Rozhodčí smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 1.9.2010, rozhodčí řízení pak bylo zahájeno podáním návrhu dne 28.12.2010 a k doručování rozhodčího nálezu došlo v únoru 2011. Před novelou zák. č. 216/1994 Sb., provedenou zák. č. 19/2012 Sb. (s účinností od 1.4.2012), platilo, že rozhodčí řízení končilo vydáním rozhodčího nálezu (srov. § 23 písm. a) zák. č. 216/1994 Sb.) a zákon umožňoval stranám (rozhodci) disponovat s procesními pravidly týkajícími se postupu v řízení jen do ukončení rozhodčího řízení, tj. do vydání rozhodčího nálezu. Lze tudíž vycházet z dosavadní judikatury, která se týká doručování rozhodčích nálezů, přičemž Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 26.4.2007, sp.zn. 20Cdo 1612/2006, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2008, dospěl k závěru, že písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí stranám doručeno postupy zakotvenými v ustanoveních občanského soudního řádu, týkajících se doručování písemností (§ 45 a násl. o.s.ř.). Je tomu tak proto, že doručování rozhodnutí stranám není součástí postupu, kterým rozhodci vedou řízení (§ 19 odst. 1, 2 a § 13 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález, případně vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v rámci přezkoumání jinými rozhodci ve smyslu § 27 zák. č. 216/1994 Sb. Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí tudíž nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (srov. i např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2010, sp.zn. 20Cdo 3011/2008 a další rozhodnutí v něm uvedená).
Z výše uvedeného důvodu nemůže obstát odvolací námitka, že rozhodčí doložka mohla upravovat otázku, kam mají stranám budoucího sporu být doručovány písemnosti. Dále je pak nutno dovodit, že v rozhodčí doložce ze dne 1.9.2010 uvedenou adresu pro doručování v Ostravě, Hornopolní 2958/41, není možno považovat za adresu pro doručování v následně zahájeném rozhodčím řízení k návrhu podaném dne 28.12.2010, a to za situace, kdy v rozhodčím řízení povinní neučinili žádné podání či úkon (v této souvislosti je možno odkázat na Občanský soudní řád I. Komentář 1. vydání Praha: C.H. Beck, 2009, str. 305, Drápal L., Bureš J. a kol., kde je uvedeno, že není-li adresa pro doručování určena samotným adresátem, protože ji ve svém podání /úkonu/ neuvedl nebo protože v řízení dosud žádné podání nebo jiný úkon neučinil, stanoví soud adresu pro doručení podle hledisek uvedených v § 46b písm. a/ až n/). Uvedenou adresu v rozhodčí doložce tak není možno považovat za adresu pro doručování označenou v podání učiněném vůči rozhodci ve smyslu § 46a odst. 2 a § 46b písm. a) o.s.ř. (ve spojení s § 30 zák. č. 216/1994 Sb.). Neučinili-li povinní vůči rozhodkyni žádné podání po zahájení rozhodčího řízení, pak platí, že adresou pro doručování je u fyzické osoby adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, a poněvadž taková adresa u povinných evidována nebyla, pak adresou pro doručování byla adresa trvalého pobytu povinných ve smyslu § 10 zák. č. 133/2000 Sb., přičemž takovou adresou byla od 1.12.2010 adresa Ostrava-Poruba, Porubská 338/65, jak správně zjistil soud prvého stupně (u povinného 2/ tato platila do 26.10.2011). Odvolací soud tudíž nesouhlasí se závěry učiněnými v rozhodnutích Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci (senát 40Co) v tom smyslu, že by rozhodčí doložka uzavřená mezi účastníky (obsahující kontaktní adresu) mohla mít povahu jiného úkonu učiněného vůči soudu (zde rozhodci) , přičemž je zřejmé, že uvedená rozhodnutí jsou, pokud jde o možnost dohody stran ohledně doručování po vydání rozhodčího nálezu, v rozporu s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Soud prvého stupně tudíž po přezkoumání vykonatelnosti titulu (srov. § 275 odst. 2 o.s.ř. a § 52 odst. 1 ex. ř.) správně dovodil, že rozhodčí nález není formálně vykonatelný a návrh na nařízení exekuce zamítl.
Usnesení okresního soudu bylo proto jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno, a to včetně výroků v odstavci II. a III.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Ostravě
dne 30.11.2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Severinová, v.r.
Marie Kusynová předsedkyně senátu
66Co 513/2012-38
Datum rozhodnutí: 30.11.2012
Dotčené předpisy: § 46a odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 46b písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. OSR (OSŘ), § 30 předpisu č. 216/1994Sb.
66Co 513/2012-38
U S N E S E N Í
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného: T&C DOMOV s.r.o., se sídlem Brno-Bystrc, Chudčická 1351/17, IČ 27124339, zast. Mgr. Martinou Suchomelovou, advokátkou, se sídlem Praha 1, Široká 36/5, proti povinným: 1) S. V. , nar. xxx, bytem xxx a 2) D.J., nar. xxx, bytem xxx, pro 67.300,- Kč s přísl., k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19.3.2012, č.j. 90EXE 11421/2011-16,
t a k t o :
I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :
Usnesením okresního soudu byl návrh oprávněného na nařízení exekuce a pověření exekutora podle rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Ing. Šárkou Skálovou dne 2.2.2011, sp. zn. 177/11, k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 67.300,- Kč s přísl. zamítnut (výrok I.), žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů (výrok II.) a soudnímu exekutorovi Mgr. Tomáši Vránovi, Exekutorský úřad Přerov, právo na náhradu nákladů exekuce nebylo přiznáno (výrok III.). Podle odůvodnění napadeného usnesení soud prvého stupně dovodil, že rozhodčí nález nebyl povinným řádně doručen a nemohl se dle § 28 odst. 1 a 2 zák. č. 216/1994 Sb. stát vykonatelným exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, náhradní doručení rozhodčího nálezu bylo učiněno na adrese, která není adresou, jenž by si povinní určili jako adresu pro doručování písemností, ani adresou evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, z čehož dovodil, že doručení rozhodčího nálezu je vůči oběma povinným neúčinné. Pro neexistenci formálně vykonatelného titulu rozhodl o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce.
Proti tomuto usnesení podal včasné odvolání oprávněný a navrhl zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvého stupně. Poukazoval na to, že soud učinil nesprávný závěr o nedoručení rozhodčího nálezu povinným. Odkazoval na rozhodčí doložku uzavřenou dne 1.9.2010 a z ní dovozoval, že v rozhodčím spise se nachází úkon povinných vůči rozhodci, ze kterého je patrno, že žádají o doručení písemností na adresu Hornopolní 2958/41, Ostrava. Povinní uvedli v rozhodčí doložce, uzavřené mezi účastníky dne 1.9.2010 pro účely řízení před rozhodcem jako adresu doručovací (v rozhodčí doložce uvedeno jako adresa pro doručování ) adresu Hornopolní 2958/41, Ostrava. V druhé větě bodu 2.4.3. (na nějž navazuje bod 2.6.5., týkající se doručování rozhodčího nálezu) v rozhodčí doložce je výslovně uvedeno, že účastníci této rozhodčí doložky na straně dlužníka a ručitele výslovně žádají, aby jim bylo jak rozhodcem, tak druhou stranou, doručováno na adresu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky nebo v souvislosti s ní jako adresu pro doručování. Povinní tak výslovně požádali, aby jim rozhodcem byly písemnosti v rozhodčím řízení doručovány na adresu, kterou uvedli v záhlaví rozhodčí doložky jako adresu pro doručování. Rozhodčí doložka je smlouvou procesního charakteru, obsahuje procesní pravidla pro rozhodčí řízení ve smyslu § 19 zák. č. 216/1994 Sb., tedy upravuje postup, kterým má rozhodce řízení vést, včetně toho, kam se má stranám budoucího sporu doručovat písemnosti a je třeba ji považovat za úkon, který účastníci učinili pro účely řízení před rozhodcem. Rozhodčí doložka je závazná i pro rozhodce, který je povinen se jí v řízení řídit. Žádost povinných obsažená v bodě 2.4.3. rozhodčí doložky nelze vykládat jinak než jako žádost o doručování písemností v rozhodčím řízení na dohodnutou doručovací - adresu ve smyslu § 46a odst. 2 a § 46b věta prvá o.s.ř. Adresátovi má být doručováno především na adresu, kterou pro účely soudního (rozhodčího) řízení uvedl (v daném případě ji povinní uvedli v rozhodčí doložce). Teprve pokud by adresát žádnou takovou adresu neuvedl, byl by rozhodce při doručování písemností prostřednictvím doručujícího orgánu nebo prostřednictvím účastníka či jeho zástupce povinen písemnosti zasílat na náhradní adresu pro doručování stanovenou zákonem, tj. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Oprávněný má za to, že uzavření rozhodčí doložky povinnými je rovněž nutné považovat za úkon, který směřuje vůči rozhodci. Sjednání doručovací adresy v rozhodčích doložkách (smlouvách) přispívá k urychlení rozhodčího řízení, přičemž rozhodci, jakožto soukromoprávní osoby, na rozdíl od soudců, nedisponují pravomocemi, které by jim umožňovaly zjišťovat adresy účastníků řízení, evidované v informačním systému evidence obyvatel. I s ohledem na tuto skutečnost je nutné přikládat sdělení adresy pro doručování účastníkem v rozhodčí doložce, která je předpokladem pro řízení před rozhodcem, náležitý význam a je třeba dát při doručování takové adrese přednost před adresou evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Po novele občanského soudního řádu účinné od 1.7.2009 není pro doručování významné, kde se adresát skutečně zdržuje, ale platí zásada, že každý adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je tak povinen si zajistit přijímání listin na adrese pro doručování bez ohledu na to, kde se skutečně zdržuje. Tuto adresu pro doručování si povinni sami zvolili a sdělili ji v rozhodčí doložce. Rozhodčí nález tak byl řádně doručen, a to fikcí na adresu pro doručování určenou přímo povinnými v rozhodčí doložce. Z žádné právní normy přitom neplyne, že fikci lze aplikovat jen v případě doručení na adresu trvalého pobytu. Soud prvého stupně tudíž pominul existenci doručovací adresy, kterou si povinní zvolili a oznámili pro účely rozhodčího řízení prostřednictvím rozhodčí doložky. Dále bylo odkazováno na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp.zn. 40Co 508/2011, 40Co 770/2010 a sp.zn. 40Co 635/2010, jakož i na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp.zn. 61Co 56/2012.
Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání (§ 254 odst. 8 o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.
Z rozhodčího spisu rozhodkyně Ing. Šárky Skálové, sp.zn. 177/11, založeném u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 67Nc 36537/2011, bylo zjištěno, že rozhodčí doložka uzavřená mezi účastníky dne 1.9.2010 obsahuje ohledně doručování - následující:
bod 2.4.3. Rozhodce doručuje účastníkům řízení písemnosti na adresu, kterou sami uvedli v souvislosti s touto rozhodčí doložkou jako adresu pro doručování, a není-li uvedena adresu pro doručování, pak na adresu trvalého pobytu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky či v souvislosti s ní, případně na jiné adresy, které prokazatelně sdělili rozhodci. Účastníci této rozhodčí doložky na straně Dlužníka a Ručitele výslovně žádají, aby jim bylo jak rozhodcem, tak druhou smluvní stranou, doručováno na adresu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky nebo v souvislosti s ní jako adresu pro doručování a pokud tuto neuvedli, pak na adresu místa trvalého pobytu, kterou uvedli v záhlaví této rozhodčí doložky nebo souvislosti s ní. Pro doručování písemností se použije přiměřeně úprava obsažená v občanském soudním řádu, není-li dále stanoveno jinak. Rozhodce doručuje písemnosti zpravidla do vlastních rukou, prostřednictvím držitele poštovní licence. Veškeré písemnosti v rozhodčím řízení mohou být oběma směry doručeny rovněž osobně nebo pověřenými třetími osobami oproti potvrzení o převzetí. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení se považují za doručené i v případě, že adresát odmítnul zásilku převzít nebo přes oznámení doručujícího orgánu zásilku ve stanovené úložní době nevyzvednul. Jestliže účastník po uzavření této rozhodčí doložky změnil adresu, aniž to prokazatelně oznámil rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemnosti dle předchozích ujednání. Pokud zákon nebo jiný právní předpis stanoví, že rozhodnutí či jiné písemnosti, sdělení či výzvy mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, pak rozhodce o toto vyvěšení dožádá obecný soud nebo toto rozhodnutí či jinou písemnost, sdělení či výzvu vyvěsí na vývěsní desce v sídle rozhodce, která úřední desku soudu nahrazuje.
bod 2.4.4. Náhradní doručování veškerých dokumentů a rozhodnutí rozhodce, jakožto i rozhodčího nálezu je jak pro fyzické, tak i právnické osoby možné, a to dle ustanovení občanského soudního řádu, pokud tato rozhodčí doložka nestanoví jinak.
bod 2.6.5. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno účastníkům rozhodčího řízení. Pro doručení rozhodčího nálezu platí ujednání o doručování písemností obsažená v bodě 2.4.3. a 2.4.4. této rozhodčí smlouvy
Z výše uvedeného rozhodčího spisu bylo dále zjištěno, že návrh na zahájení rozhodčího řízení ze dne 27.12.2010 byl podán u rozhodkyně 28.12.2010. Rozhodčí nález byl povinným doručován na adresu Ostrava, Hornopolní 2958/41 s tím, že adresáti nebyli zastiženi, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 10.2.2011 (nikoliv 2012, jak uváděl soud prvého stupně) a adresátům byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedli. Po uplynutí lhůty 10 dnů nebylo možné zásilku vložit do schránky adresátů, neboť adresáti nemají schránku, proto byly zásilky vráceny rozhodkyni. Tato pak vyvěsila na své desce sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. s tím, že k vyvěšení došlo 25.2.2011.
Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 76291 bylo zjištěno, že u oprávněného došlo dne 25.5.2012 k zápisu změny obchodní firmy a sídla, jak je nyní uvedeno v záhlaví tohoto usnesení.
Podle § 40 odst. 1 exekučního řádu exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález.
Podle § 28 odst. 1 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručením účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.
Podle § 23 písm. a) téhož zákona (ve znění účinném do 31.3.2012) rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu.
Podle § 30 zák. č. 216/1994 Sb. nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 46a odst. 2 o.s.ř. jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování. Podle odst. 3 téhož ustanovení adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.
Podle § 46b písm. a) o.s.ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti; není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu (pod čarou je v pozn. 58b a 58c odkaz na § 10b odst. 1 a § 10 zák. č. 133/2000 Sb.).
Podle § 49 odst. 4 o.s.ř. nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrací odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
Podle § 50l odst. 3 o.s.ř. obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Závěr okresního soudu, že předmětný rozhodčí nález není formálně vykonatelný a nebyl tak splněn jeden ze základních předpokladů pro nařízení exekuce, považuje odvolací soud za správný. Rozhodčí smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 1.9.2010, rozhodčí řízení pak bylo zahájeno podáním návrhu dne 28.12.2010 a k doručování rozhodčího nálezu došlo v únoru 2011. Před novelou zák. č. 216/1994 Sb., provedenou zák. č. 19/2012 Sb. (s účinností od 1.4.2012), platilo, že rozhodčí řízení končilo vydáním rozhodčího nálezu (srov. § 23 písm. a) zák. č. 216/1994 Sb.) a zákon umožňoval stranám (rozhodci) disponovat s procesními pravidly týkajícími se postupu v řízení jen do ukončení rozhodčího řízení, tj. do vydání rozhodčího nálezu. Lze tudíž vycházet z dosavadní judikatury, která se týká doručování rozhodčích nálezů, přičemž Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 26.4.2007, sp.zn. 20Cdo 1612/2006, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2008, dospěl k závěru, že písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí stranám doručeno postupy zakotvenými v ustanoveních občanského soudního řádu, týkajících se doručování písemností (§ 45 a násl. o.s.ř.). Je tomu tak proto, že doručování rozhodnutí stranám není součástí postupu, kterým rozhodci vedou řízení (§ 19 odst. 1, 2 a § 13 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb.). Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález, případně vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v rámci přezkoumání jinými rozhodci ve smyslu § 27 zák. č. 216/1994 Sb. Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí tudíž nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (srov. i např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2010, sp.zn. 20Cdo 3011/2008 a další rozhodnutí v něm uvedená).
Z výše uvedeného důvodu nemůže obstát odvolací námitka, že rozhodčí doložka mohla upravovat otázku, kam mají stranám budoucího sporu být doručovány písemnosti. Dále je pak nutno dovodit, že v rozhodčí doložce ze dne 1.9.2010 uvedenou adresu pro doručování v Ostravě, Hornopolní 2958/41, není možno považovat za adresu pro doručování v následně zahájeném rozhodčím řízení k návrhu podaném dne 28.12.2010, a to za situace, kdy v rozhodčím řízení povinní neučinili žádné podání či úkon (v této souvislosti je možno odkázat na Občanský soudní řád I. Komentář 1. vydání Praha: C.H. Beck, 2009, str. 305, Drápal L., Bureš J. a kol., kde je uvedeno, že není-li adresa pro doručování určena samotným adresátem, protože ji ve svém podání /úkonu/ neuvedl nebo protože v řízení dosud žádné podání nebo jiný úkon neučinil, stanoví soud adresu pro doručení podle hledisek uvedených v § 46b písm. a/ až n/). Uvedenou adresu v rozhodčí doložce tak není možno považovat za adresu pro doručování označenou v podání učiněném vůči rozhodci ve smyslu § 46a odst. 2 a § 46b písm. a) o.s.ř. (ve spojení s § 30 zák. č. 216/1994 Sb.). Neučinili-li povinní vůči rozhodkyni žádné podání po zahájení rozhodčího řízení, pak platí, že adresou pro doručování je u fyzické osoby adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, a poněvadž taková adresa u povinných evidována nebyla, pak adresou pro doručování byla adresa trvalého pobytu povinných ve smyslu § 10 zák. č. 133/2000 Sb., přičemž takovou adresou byla od 1.12.2010 adresa Ostrava-Poruba, Porubská 338/65, jak správně zjistil soud prvého stupně (u povinného 2/ tato platila do 26.10.2011). Odvolací soud tudíž nesouhlasí se závěry učiněnými v rozhodnutích Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci (senát 40Co) v tom smyslu, že by rozhodčí doložka uzavřená mezi účastníky (obsahující kontaktní adresu) mohla mít povahu jiného úkonu učiněného vůči soudu (zde rozhodci) , přičemž je zřejmé, že uvedená rozhodnutí jsou, pokud jde o možnost dohody stran ohledně doručování po vydání rozhodčího nálezu, v rozporu s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Soud prvého stupně tudíž po přezkoumání vykonatelnosti titulu (srov. § 275 odst. 2 o.s.ř. a § 52 odst. 1 ex. ř.) správně dovodil, že rozhodčí nález není formálně vykonatelný a návrh na nařízení exekuce zamítl.
Usnesení okresního soudu bylo proto jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrzeno, a to včetně výroků v odstavci II. a III.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Ostravě
dne 30.11.2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Severinová, v.r.
Marie Kusynová předsedkyně senátu
66Co 513/2012-38