KSSEMOS 11 Co 185/2012
Datum rozhodnutí: 24.10.2012
Dotčené předpisy: § 140 předpisu č. 40/1964Sb. OZ, § 602 předpisu č. 40/1964Sb. OZ, § 37 odst. 1 předpisu č. 40/1964Sb. OZ
11Co 185/2012 350
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Šárky Žmolilové a JUDr. Zuzany Ihnátové v právní věci žalobce
Ing. J. H.
, nar. X, bytem X, zastoupeného obecnou zmocněnkyní Ing. L. H., bytem tamtéž, proti žalovaným
1) Ing. P. H.
, nar. X, bytem X a
2) E. B.,
nar. X, bytem X, oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem v Ostravě-Moravské Ostravě, Preslova 9, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaných Mgr. K. S., nar. X, bytem X, zastoupené JUDr. Markem Steinerem, advokátem v Brušperku, Fryčovická 146,
o nahrazení projevu vůle
, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2011, č. j. 39C 342/2009-275,
t a k t o :
I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku
potvrzuje
.
II. V odstavcích II. a III. výroku se rozsudek okresního soudu
mění
takto:
Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku
15.360,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku
13.292,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
III. Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
13.200,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
IV. Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
8.848,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 64/216 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/1152 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci za kupní cenu ve výši 1.049.693,- Kč za podíl na pozemku a 1.950.307,- Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 3.000.000,- Kč pro každého z prodávajících, event. aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 24/297 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/4230 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci, za kupní cenu v částce 285.873,80 Kč za podíl na pozemku a 531.901,90 Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 817.775,70 Kč pro každého z prodávajících (odstavec I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaný společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 248.268,- Kč (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejší účastníci na náhradě nákladů řízení 162.592,- Kč (odstavec III. výroku).
Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalobce. Setrval na námitce, že výkon práv žalobce je v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 o. z. Dále uvedl, že 11. 4. 2011 soud jednání přerušil s tím, že bude týž den pokračovat a vynese rozsudek, nakonec rozsudek nevynesl a jednání za účelem vynesení rozsudku odročil na další týden. Další jednání bylo nařízeno na 18. 1. 2011, na tomto jednání soud žádným způsobem účastníku nesdělil, že jeho právní posouzení věci se změnilo. Soud neposkytl žalobci možnost se k novému právnímu názoru vyjádřit, vznést odpovídající tvrzení a navrhnout k nim důkazy. Byla porušena zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Žalobce nesouhlasí s názorem okresního soudu, že výkon jeho práv je v rozporu s dobrými mravy. Ten byl shledán soudem ve skutečnosti, že kupní smlouva byla uzavřena dne 21. 12. 2006 a žaloba byla podána až 27. 10. 2009. To je sice pravdou, ale před tím dne 15. 9. 2008 podal žalobce stejný žalobní návrh, který soud pro chybu právního zástupce odmítl, dále se na oba žalované obrátil přípisem ze dne 31. 3. 2008 a obdržel odpověď dne 24. 4. 2008. S žalovanými začal jednat 31. 3. 2008, nikoliv 27. 10. 2009. Z dopisu žalobce ze dne 26. 11. 2006 jednoznačně plyne, že všechny podmínky vedlejší účastnice k prodeji jejího podílu přijal, respektoval cenu, velikost nabízeného podílu i dobu, kdy se má prodej uskutečnit, jediným požadavkem byla žádost o deponování ceny, např. u notáře, než se rozhodne soudní spor, zda je vedlejší účastníce oprávněnou vlastnicí podílu na nemovitostech, které chtěla prodat. Atypický podíl velikostí podílů na nemovitosti způsobila právě vedlejší účastnice s Ing. J.H., když začali odkupovat od některých spoluvlastníků pouze jejich podíly na domě a podíly na pozemku zůstaly ve vlastnictví původních vlastníků. Jestliže měla vedlejší účastnice vůli prodat oba podíly najednou, mohla se s dotčenými spoluvlastníky domluvit a srovnat velikosti podílů jednotlivých účastníků do standardu. Pokud tak neučinila, byla povinna respektovat dané vztahy na nemovitosti a správně učinit nabídku předkupního práva, protože neplatnou nabídkou předkupního práva by mohla poškodit ty spoluvlastníky, kteří by neplatně nabídnutý podíl odkoupili. Z provedených důkazů žádným způsobem neplyne, že by žalobce vedlejší účastnici její vůli prodat vše najednou omezoval. Naopak souhlasil s tím, že si odkoupí celý podíl, pokud nebudou další zájemci. Považuje za nesprávný názor okresního soudu, že mohl sám zkontaktovat ostatní spoluvlastníky a po zjištění jejich stanovisek celý podíl sám vyplatit, ovšem bez jakýchkoliv výhrad. Jestliže nabídka předkupního práva byla pro všechny spoluvlastníky chybná, nemá z právního hlediska je obcházet a žádat jejich stanovisko k neplatnému úkonu. Žalobce svým přípisem ze dne 26. 11. 2006 navrhl podepsání kupní smlouvy, očekával od vedlejší účastnice součinnost, žádné odpovědi se nedočkal. Nesouhlasí se závěrem soudu, že žalovaní porušení předkupního práva nezavinili, a že tak byli při koupi v dobré víře. Žalobce tvrdí, že ani on nic nezavinil, nezpůsobil neplatnost právního úkonu nabídky předkupního práva. Žalobce i žalovaní jsou ovšem tímto neplatným právním úkonem dotčeni. Žádný z nich neplatnost nabídky předkupního práva nezpůsobil, není tedy důvod, aby právní řád poskytl ochranu pouze jednomu z nich žalovaným, navíc na úkor druhého účastníka žalobce. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno.
Žalovaní ve svém vyjádření k podanému odvolání poukazovali na skutečnost, že žalobce vnímal daný právní úkon jako zcela určitý a v relaci na tuto určitost a srozumitelnost též reagoval, tzn., na podkladě dané nabídky zde nefigurovala žádná překážka, která by žalobci jakkoliv znemožňovala výkon jeho spoluvlastnických práv. Dovozování neurčitosti a nesrozumitelnosti ze strany soudu je za daných okolností projevem ryzího právního formalizmu.
Vedlejší účastnice navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Namítala, že podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou předmět koupě a kupní cena, obojí žalobce akceptoval v souladu s nabídkou vedlejší účastnice v přípise z 25. 11. 2006 s výhradou zvláštní úschovy kupní ceny pro dobu trvání dvou soudních sporů. Nabídka obsahovala i text smlouvy o smlouvě budoucí, a zároveň i kupní smlouvy, která byla později uzavřena. Tyto náležitosti postačují, aby právní úkon byl perfektní. Nemůže tudíž žalobce pravdivě tvrdit, že nedostal určitou nabídku.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z obsahu spisu se podává, že žalobou ze dne 27. 10. 2009 ve znění později připuštěné změny žaloby se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy ve znění tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku. Žalobce shledával porušení svého předkupního práva ze strany vedlejší účastnice v tom, že tato jako prodávající nabídla k odkoupení svůj podíl na budově a na pozemku za souhrnnou cenu 6.000.000,- Kč, přičemž neuvedla, za jakou částku prodává podíl na domě a za jakou částku podíl na pozemku. Tato informace je nezbytná k tomu, aby spoluvlastníci byli schopni určit cenu svých zákonných podílů, když už ji neurčila prodávající. Vedlejší účastnice v návrhu smlouvy o budoucí smlouvě svůj podíl rozdělila na polovinu, každou polovinu nabídla jinému samostatnému subjektu a vše dříve, než její nabídku předkupního práva obdržel žalobce. Žalobce má za to, že vedlejší účastnice uzavřela dvě kupní smlouvy se dvěma subjekty a měla proto svým spoluvlastníkům učinit stejnou nabídku k odkupu jakou učinila žalovaným. Tedy měla nabídnout zákonným spoluvlastníkům k odkoupení dvakrát polovinu svého podílu každou za 3.000.000,- Kč. Další pochybení vedlejší účastnice spatřuje v tom, za jakých podmínek nabídla žalobci uplatnění předkupního práva. Podmínila je vypracováním textu kupní smlouvy, jež by odrážela případný zájem ostatních spoluvlastníků o realizaci předkupního práva. Žalobci pravdivé skutečnosti nebyly na rozdíl od vedlejší účastnice známy. Žalobce neznal ani nemohl znát cenu svého podílu, kterou měl během dvouměsíční lhůty složit. Neznal ani cenu podílu těch, kteří se svého předkupního práva vzdali. Nevěděl, kdo zájem o předkupní právo projevil a kdo nikoliv.
Soud prvního stupně provedl ve věci dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne 11. 4. 2011 a z provedených důkazů vzal za prokázaný skutkový závěr tak, jak je popsán v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 6 a 7.
Odvolací soud zopakoval důkaz listinami nabídkou předkupního práva (č. l. 8 spisu) a dopisem žalobce vedlejší účastnici (č. l. 9 spisu). Z takto provedených důkazů vzal za prokázáno, že dne 25. 9. 2006 vedlejší účastnice zaslala žalobci dopis, ve kterém mu oznamuje, že má závaznou nabídku k uzavření kupní smlouvy k převodu svých spoluvlastnických podílů ve výši 128/216 na budově č. p. 942 stojící na pozemku parc. č. 346 a podílu 341/576 na pozemku parc. č. 346, přičemž nemovitosti se nachází v k. ú. Moravská Ostrava (dále je předmětný dům, předmětný pozemek, popř. předmětné nemovitosti). Kupní cena je stanovena částkou 6.000.000,- Kč. Žalobce jako spoluvlastník předmětných nemovitostí má předkupní právo. Pokud chce toto právo realizovat, nechť vyplatí cenu 6.000.000,- Kč na zde uvedený účet. Dopis obsahoval text smlouvy o smlouvě budoucí a zároveň text kupní smlouvy tak, jak měla být uzavřena mezi vedlejší účastnicí jako prodávající a žalovanými jako kupujícími. Z textu smlouvy o smlouvě budoucí je zřejmé, že Mgr. K. S. jako budoucí prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako budoucí kupující se zavazují uzavřít kupní smlouvu, která bude mít toto znění dále je uveden text samotné kupní smlouvy, ve které je Mgr. K. S. označená jako prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako kupující, je uvedeno, že prodávající je vlastníkem podílu 128/216 na předmětném domě a 341/576 na předmětném pozemku, prodávající prodává podíly na nemovitostech se všemi součástmi a příslušenstvími za dohodnutou kupní cenu 6.000.000,- Kč Ing. P. H. podíl ve výši 64/216 na předmětné budově, stejný podíl
E. B., Ing. P. H. 341/1152 na předmětném pozemku a stejný podíl E. B. Za zaplacení kupní ceny odpovídají kupující společně a nerozdílně. V závěru dopisu o nabídce předkupního práva je uvedeno, že pokud žalobce využije předkupního práva a podíly na nemovitostech vyplatí, je zapotřebí rovněž zaslat z jeho strany návrh kupní smlouvy, který bude obsahově stejný jako smlouva, která by jinak bez uplatnění předkupního práva byla uzavřena, ovšem text musí být přizpůsoben faktu, že nabyvatelem podílu je osoba žalobce. Definitivní návrh smlouvy nelze žalobci učinit, protože vedlejší účastnice neví, zda i ostatní spoluvlastníci nevyužijí předkupního práva a rovněž nezná okolnosti režimu společného jmění manželů u žalobce. Z odpovědi žalobce ze dne 26. 11. 2006 vedlejší účastnici bylo zjištěno, že tento uvádí, že má zájem na odkoupení podílu vedlejší účastnice na předmětných nemovitostech, navrženou cenu respektuje, má zájem na odkoupení celého podílu vedlejší účastnice, přikládá potvrzení z Komerční banky, že má na účtu 5.400.000,- Kč a k dnešnímu dni má připravených celých 6.000.000,- Kč. Dále sděluje dvě podmínky pro realizaci předkupního práva: v den převodu finanční částky bude podepsána kupní smlouva, pro den podpisu kupní smlouvy navrhuje den 4. 12. 2006. Předmětná nemovitost byla v roce 1977 prodána v rozporu s tehdy platnými předpisy a v restitučním sporu byla z tohoto důvodu vrácena původním majitelům. K. S., K. M. a J. M. byla nemovitost v restitučním sporu paradoxně vrácena v rozporu s nyní platnými zákony. U ostravského soudu byly podány dvěma subjekty návrhy na obnovu řízení původního restitučního sporu. Po právoplatném rozhodnutí sporu nemusí být vedlejší účastnice majitelkou celé části prodávané nemovitost nebo její části. Z tohoto důvodu žádá, aby Mgr. S. celou kupní cenu deponovala u notáře, nebo na vázaném účtu v bance až do doby, kdy rozhodnutí soudu ve věci nabude právní moci. Toto opatření je nezbytné pro jistotu žalobcovy investice.
Po takto doplněném dokazování se ve zbytku odvolací soud ztotožňuje se skutkovým závěrem okresního soudu a v úplnosti na něj odkazuje.
Ohledně právního hodnocení ze strany okresního soudu odvolací soud nesouhlasí se závěrem, že pro určitost a srozumitelnost nabídky předkupního práva bylo v tomto případě nutné, aby prodávající Mgr. K. S. v nabídce předkupního práva rozdělila celkovou kupní cenu nemovitostí mezi cenu budovy a cenu pozemku, v důsledku čehož považuje soud prvního stupně nabídku předkupního práva učiněnou vedlejší účastnicí za neplatnou pro neurčitost a nesrozumitelnost.
Dle názoru odvolacího soudu žádná právní norma neukládala vedlejší účastnici rozdělit celkovou kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč tak, jak požaduje okresní soud. Vedlejší účastnice neměla v úmyslu prodat zvlášť svůj spoluvlastnický podíl na předmětném domě a zvlášť spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku. Hodlala prodat celý svůj spoluvlastnický podíl na domě i pozemku zároveň, a to za kupní cenu 6.000.0000,- Kč. Dle názoru odvolacího soudu je nabídka předkupního práva učiněná vedlejší účastnicí ve vztahu k žalovanému zcela určitá a srozumitelná, a tudíž platná. Odvolací soud neshledává důvod pro aplikaci § 37 odst. 1 o. z., ze kterého vyplývá, že právní úkon je absolutně neplatný, není-li určitý a srozumitelný. Dle názoru odvolacího soudu vedlejší účastnice zcela určitě a jednoznačně vymezila výši svého spoluvlastnického podílu na předmětném domě a na předmětném pozemku, dala zcela srozumitelně najevo svou vůli tento svůj spoluvlastnický podíl prodat a stanovila kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč. Součástí nabídky předkupního práva byl text smlouvy o smlouvě budoucí uzavřený mezi vedlejší účastnící a žalovanými a do něj integrovaný text smlouvy kupní. Vedlejší účastnice tak splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 140 o. z., dle kterého převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Bylo prokázáno, že vedlejší účastnice učinila nabídku předkupního práva všem spoluvlastníkům, žádný z nich neprojevil o koupi podílu vedlejší účastnice zájem, přičemž je nerozhodné, zda tak neučinili pro nezájem či pro nedostatek finančních prostředků. Vedlejší účastnice dodržela podmínky, za kterých nabídla ke koupi svůj podíl na předmětném domu a předmětném pozemku žalobci, neboť za stejnou částku posléze prodala předmětné nemovitosti žalovaným (6.000.000,- Kč). Soudní judikatura dospěla k závěru, že až vyplacením ceny podílu oprávněnou osobou dochází k přijetí nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobce, který měl ve lhůtě dvou měsíců na stanovený účet vyplatit vedlejší účastnici kupní cenu 6.000.000,- Kč, pokud měl zájem své předkupní právo realizovat. Žalobce tuto kupní cenu stanoveným způsobem nevyplatil a nadto v dopise, kterým na nabídku předkupního práva reagoval, výslovně zpochybnil spoluvlastnické právo K. S. k předmětným nemovitostem, poukázal na soudní spory o obnovu řízení restitučního sporu, ve kterém podíl na předmětných nemovitostech byl mimo jiné K. S. vydán a požadoval, nechť je částka 6.000.000,- Kč složena nikoliv na stanovený účet, ale do notářské úschovy či na vázaný účet v bance až do doby, kdy rozhodnutí (zřejmě o obnově řízení) nabudou právní moci. Ve stanovené lhůtě dvou měsíců částku 6.000.000,- Kč nevyplatil. Lze proto dospět k závěru, že žalobce nabídku předkupního práva ze strany vedlejší účastnice platně nepřijal. Ve lhůtě dvou měsíců nebyla částka 6.000.000,- Kč složena ani na účet uvedený K. S. ani do notářské či jiné úschovy, z čehož krajský soud dovozuje, že nabídka předkupního práva nebyla platně přijata a po uplynutí lhůty dvou měsíců měla vedlejší účastnice právo převést svůj spoluvlastnický podíl na žalované. Úvaha žalobce o tom, jakým způsobem měla vedlejší účastnice dále rozdělit v nabídce předkupního práva svůj spoluvlastnický podíl k domu a pozemku je formalistická a komplikovaná. Nadto neodpovídá ani znění § 140 o. z. Protože nebylo dohody mezi spoluvlastníky ve smyslu § 140 věta druhá o. z., právo vykoupit podíl vedlejší účastnice svědčilo těm z oprávněných spoluvlastníků, kteří o koupi měli zájem a předkupní právo skutečně vykonali. Jediným takovým spoluvlastníkem, který svůj zájem deklaroval (dopisem ze dne 26. 11. 2006) je žalobce. Protože nabídka vedlejší účastnice se vztahovala na celý podíl, který zamýšlela prodat, byl žalobci k dispozici opět celý podíl. Potencionální nárok těch spoluvlastníků, kteří podíl vykoupit nechtěli, přirostl žalobci jako spoluvlastníkovi, který měl v úmyslu nabídku k výkupu přijmout. Přes deklaraci svého zájmu o využití předkupního práva však žalobce nakonec částku 6.000.0000,- Kč vedlejší účastnici nevyplatil a po uplynutí lhůty dvou měsíců jeho předkupní právo tímto nekonáním zaniklo.
S ohledem na shora uvedené závěry se odvolací soud nezabýval žalobcovými námitkami o tom, který z účastníků jednal v rozporu s dobrými mravy, resp. námitkami, že on v rozporu s dobrými mravy nejednal. Odvolací soud totiž takovou úvahu okresního soudu považuje za nadbytečnou a pro rozhodnutí ve věci irelevantní.
S ohledem na závěr odvolacího soudu, že vedlejší účastnice řádně splnila svou povinnost nabídnout svůj spoluvlastnický podíl ke koupi žalobci (a ostatním spoluvlastníkům), přičemž žalobce (a ostatní spoluvlastníci) svého předkupního práva nevyužili, bylo napadené rozhodnutí, kterým žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).
Ohledně výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, neboť má za to, že o nákladech řízení nebylo rozhodnuto okresním soudem správně. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. mají procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastníce na straně žalovaných právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem, jehož odměna činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč (odměna ve věcech nahrazení projevu vůle). Advokát zastupoval v řízení dva žalované, proto se jeho odměna zvyšuje v souladu s § 19a citované vyhlášky o 30% a činí 10.400,- Kč. Paušální náhrada za 8 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí v souladu s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2.400,- Kč (ohledně počtu úkonů, za které tato paušální náhrada výdajů náleží, odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Částka 12.800,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 15.360,- Kč. Vedlejší účastnice má rovněž právo na náhradu nákladů řízení, odměna zastupujícího advokáta činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za 11 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí 3.300,- Kč (ohledně počtu úkonů odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dále má advokát zastupující vedlejší účastnici právo na náhradu jízdného, ke čtyřem ústním jednáním cestoval hromadnou dopravou, výše jízdného byla doložena jízdenkami a celkem činí 392,- Kč. Náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 16 započatých půlhodin činí 1.600,- Kč. Celkem činí náklady vedlejší účastnice v řízení před soudem prvního stupně 13.292,- Kč. Odvolací soud změnil napadené rozhodnutí v rozsahu výroků II. a III. ohledně náhrady nákladů řízení, neboť má za to, že okresní soud nestanovil správně výši odměny advokáta, když odměnu počítal dle § 3 odst. 1 z výše předmětu řízení v částce 6.000.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 obsahuje speciální ustanovení § 7 písm. e), dle kterého ve věcech nahrazení projevu vůle činí odměna advokáta 8.000,- Kč, nebylo možno postupovat dle § 3, neboť se nejedná o zaplacení peněžní částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 670/2006 a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1332/2007 je v této věci nepřípadný.
V odvolacím řízení procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastnice mají právo na náhradu nákladů řízení. Odměna advokáta žalovaných činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, při zastupování dvou osob zvýšeno o 30% činí 10.400,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí 600,- Kč, částka 11.000,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 13.200,- Kč. Vedlejší účastnice byla rovněž zastoupena advokátem, jeho odměna činí dle shora citovaného ustanovení 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí celkem 600,- Kč. Dále má advokát právo na náhradu za promeškaný čas v souladu s § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200,- Kč a náhradu jízdného. Advokát cestoval ke krajskému soudu a zpět hromadnou dopravou, jízdné činí 48,- Kč. Celková částka představující náklady řízení na straně vedlejší účastnice činí 8.848,- Kč.
Odvolací soud nepřiznal advokátovi vedlejší účastnice další paušální náhradu výdajů za 3 úkony právní pomoci, neboť v písemných podáních soudu advokát v podstatě opakoval stejné argumenty jako v podání vyjádření k odvolání ze dne 27. 2. 2012.
Procesně neúspěšný žalobce je povinen zaplatit procesně úspěšným účastníkům náhradu nákladů řízení tak, jak bylo stanoveno shora, lhůta k plnění mu byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
P o u č e n í
: Proti tomuto rozsudku
není
přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 24. října 2012
JUDr. Bohumír Žídek, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Tereza Polášková
11Co 185/2012 350
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Šárky Žmolilové a JUDr. Zuzany Ihnátové v právní věci žalobce
Ing. J. H.
, nar. X, bytem X, zastoupeného obecnou zmocněnkyní Ing. L. H., bytem tamtéž, proti žalovaným
1) Ing. P. H.
, nar. X, bytem X a
2) E. B.,
nar. X, bytem X, oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem v Ostravě-Moravské Ostravě, Preslova 9, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaných Mgr. K. S., nar. X, bytem X, zastoupené JUDr. Markem Steinerem, advokátem v Brušperku, Fryčovická 146,
o nahrazení projevu vůle
, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2011, č. j. 39C 342/2009-275,
t a k t o :
I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku
potvrzuje
.
II. V odstavcích II. a III. výroku se rozsudek okresního soudu
mění
takto:
Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku
15.360,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku
13.292,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
III. Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
13.200,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
IV. Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
8.848,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 64/216 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/1152 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci za kupní cenu ve výši 1.049.693,- Kč za podíl na pozemku a 1.950.307,- Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 3.000.000,- Kč pro každého z prodávajících, event. aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 24/297 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/4230 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci, za kupní cenu v částce 285.873,80 Kč za podíl na pozemku a 531.901,90 Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 817.775,70 Kč pro každého z prodávajících (odstavec I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaný společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 248.268,- Kč (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejší účastníci na náhradě nákladů řízení 162.592,- Kč (odstavec III. výroku).
Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalobce. Setrval na námitce, že výkon práv žalobce je v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 o. z. Dále uvedl, že 11. 4. 2011 soud jednání přerušil s tím, že bude týž den pokračovat a vynese rozsudek, nakonec rozsudek nevynesl a jednání za účelem vynesení rozsudku odročil na další týden. Další jednání bylo nařízeno na 18. 1. 2011, na tomto jednání soud žádným způsobem účastníku nesdělil, že jeho právní posouzení věci se změnilo. Soud neposkytl žalobci možnost se k novému právnímu názoru vyjádřit, vznést odpovídající tvrzení a navrhnout k nim důkazy. Byla porušena zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Žalobce nesouhlasí s názorem okresního soudu, že výkon jeho práv je v rozporu s dobrými mravy. Ten byl shledán soudem ve skutečnosti, že kupní smlouva byla uzavřena dne 21. 12. 2006 a žaloba byla podána až 27. 10. 2009. To je sice pravdou, ale před tím dne 15. 9. 2008 podal žalobce stejný žalobní návrh, který soud pro chybu právního zástupce odmítl, dále se na oba žalované obrátil přípisem ze dne 31. 3. 2008 a obdržel odpověď dne 24. 4. 2008. S žalovanými začal jednat 31. 3. 2008, nikoliv 27. 10. 2009. Z dopisu žalobce ze dne 26. 11. 2006 jednoznačně plyne, že všechny podmínky vedlejší účastnice k prodeji jejího podílu přijal, respektoval cenu, velikost nabízeného podílu i dobu, kdy se má prodej uskutečnit, jediným požadavkem byla žádost o deponování ceny, např. u notáře, než se rozhodne soudní spor, zda je vedlejší účastníce oprávněnou vlastnicí podílu na nemovitostech, které chtěla prodat. Atypický podíl velikostí podílů na nemovitosti způsobila právě vedlejší účastnice s Ing. J.H., když začali odkupovat od některých spoluvlastníků pouze jejich podíly na domě a podíly na pozemku zůstaly ve vlastnictví původních vlastníků. Jestliže měla vedlejší účastnice vůli prodat oba podíly najednou, mohla se s dotčenými spoluvlastníky domluvit a srovnat velikosti podílů jednotlivých účastníků do standardu. Pokud tak neučinila, byla povinna respektovat dané vztahy na nemovitosti a správně učinit nabídku předkupního práva, protože neplatnou nabídkou předkupního práva by mohla poškodit ty spoluvlastníky, kteří by neplatně nabídnutý podíl odkoupili. Z provedených důkazů žádným způsobem neplyne, že by žalobce vedlejší účastnici její vůli prodat vše najednou omezoval. Naopak souhlasil s tím, že si odkoupí celý podíl, pokud nebudou další zájemci. Považuje za nesprávný názor okresního soudu, že mohl sám zkontaktovat ostatní spoluvlastníky a po zjištění jejich stanovisek celý podíl sám vyplatit, ovšem bez jakýchkoliv výhrad. Jestliže nabídka předkupního práva byla pro všechny spoluvlastníky chybná, nemá z právního hlediska je obcházet a žádat jejich stanovisko k neplatnému úkonu. Žalobce svým přípisem ze dne 26. 11. 2006 navrhl podepsání kupní smlouvy, očekával od vedlejší účastnice součinnost, žádné odpovědi se nedočkal. Nesouhlasí se závěrem soudu, že žalovaní porušení předkupního práva nezavinili, a že tak byli při koupi v dobré víře. Žalobce tvrdí, že ani on nic nezavinil, nezpůsobil neplatnost právního úkonu nabídky předkupního práva. Žalobce i žalovaní jsou ovšem tímto neplatným právním úkonem dotčeni. Žádný z nich neplatnost nabídky předkupního práva nezpůsobil, není tedy důvod, aby právní řád poskytl ochranu pouze jednomu z nich žalovaným, navíc na úkor druhého účastníka žalobce. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno.
Žalovaní ve svém vyjádření k podanému odvolání poukazovali na skutečnost, že žalobce vnímal daný právní úkon jako zcela určitý a v relaci na tuto určitost a srozumitelnost též reagoval, tzn., na podkladě dané nabídky zde nefigurovala žádná překážka, která by žalobci jakkoliv znemožňovala výkon jeho spoluvlastnických práv. Dovozování neurčitosti a nesrozumitelnosti ze strany soudu je za daných okolností projevem ryzího právního formalizmu.
Vedlejší účastnice navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Namítala, že podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou předmět koupě a kupní cena, obojí žalobce akceptoval v souladu s nabídkou vedlejší účastnice v přípise z 25. 11. 2006 s výhradou zvláštní úschovy kupní ceny pro dobu trvání dvou soudních sporů. Nabídka obsahovala i text smlouvy o smlouvě budoucí, a zároveň i kupní smlouvy, která byla později uzavřena. Tyto náležitosti postačují, aby právní úkon byl perfektní. Nemůže tudíž žalobce pravdivě tvrdit, že nedostal určitou nabídku.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z obsahu spisu se podává, že žalobou ze dne 27. 10. 2009 ve znění později připuštěné změny žaloby se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy ve znění tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku. Žalobce shledával porušení svého předkupního práva ze strany vedlejší účastnice v tom, že tato jako prodávající nabídla k odkoupení svůj podíl na budově a na pozemku za souhrnnou cenu 6.000.000,- Kč, přičemž neuvedla, za jakou částku prodává podíl na domě a za jakou částku podíl na pozemku. Tato informace je nezbytná k tomu, aby spoluvlastníci byli schopni určit cenu svých zákonných podílů, když už ji neurčila prodávající. Vedlejší účastnice v návrhu smlouvy o budoucí smlouvě svůj podíl rozdělila na polovinu, každou polovinu nabídla jinému samostatnému subjektu a vše dříve, než její nabídku předkupního práva obdržel žalobce. Žalobce má za to, že vedlejší účastnice uzavřela dvě kupní smlouvy se dvěma subjekty a měla proto svým spoluvlastníkům učinit stejnou nabídku k odkupu jakou učinila žalovaným. Tedy měla nabídnout zákonným spoluvlastníkům k odkoupení dvakrát polovinu svého podílu každou za 3.000.000,- Kč. Další pochybení vedlejší účastnice spatřuje v tom, za jakých podmínek nabídla žalobci uplatnění předkupního práva. Podmínila je vypracováním textu kupní smlouvy, jež by odrážela případný zájem ostatních spoluvlastníků o realizaci předkupního práva. Žalobci pravdivé skutečnosti nebyly na rozdíl od vedlejší účastnice známy. Žalobce neznal ani nemohl znát cenu svého podílu, kterou měl během dvouměsíční lhůty složit. Neznal ani cenu podílu těch, kteří se svého předkupního práva vzdali. Nevěděl, kdo zájem o předkupní právo projevil a kdo nikoliv.
Soud prvního stupně provedl ve věci dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne 11. 4. 2011 a z provedených důkazů vzal za prokázaný skutkový závěr tak, jak je popsán v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 6 a 7.
Odvolací soud zopakoval důkaz listinami nabídkou předkupního práva (č. l. 8 spisu) a dopisem žalobce vedlejší účastnici (č. l. 9 spisu). Z takto provedených důkazů vzal za prokázáno, že dne 25. 9. 2006 vedlejší účastnice zaslala žalobci dopis, ve kterém mu oznamuje, že má závaznou nabídku k uzavření kupní smlouvy k převodu svých spoluvlastnických podílů ve výši 128/216 na budově č. p. 942 stojící na pozemku parc. č. 346 a podílu 341/576 na pozemku parc. č. 346, přičemž nemovitosti se nachází v k. ú. Moravská Ostrava (dále je předmětný dům, předmětný pozemek, popř. předmětné nemovitosti). Kupní cena je stanovena částkou 6.000.000,- Kč. Žalobce jako spoluvlastník předmětných nemovitostí má předkupní právo. Pokud chce toto právo realizovat, nechť vyplatí cenu 6.000.000,- Kč na zde uvedený účet. Dopis obsahoval text smlouvy o smlouvě budoucí a zároveň text kupní smlouvy tak, jak měla být uzavřena mezi vedlejší účastnicí jako prodávající a žalovanými jako kupujícími. Z textu smlouvy o smlouvě budoucí je zřejmé, že Mgr. K. S. jako budoucí prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako budoucí kupující se zavazují uzavřít kupní smlouvu, která bude mít toto znění dále je uveden text samotné kupní smlouvy, ve které je Mgr. K. S. označená jako prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako kupující, je uvedeno, že prodávající je vlastníkem podílu 128/216 na předmětném domě a 341/576 na předmětném pozemku, prodávající prodává podíly na nemovitostech se všemi součástmi a příslušenstvími za dohodnutou kupní cenu 6.000.000,- Kč Ing. P. H. podíl ve výši 64/216 na předmětné budově, stejný podíl
E. B., Ing. P. H. 341/1152 na předmětném pozemku a stejný podíl E. B. Za zaplacení kupní ceny odpovídají kupující společně a nerozdílně. V závěru dopisu o nabídce předkupního práva je uvedeno, že pokud žalobce využije předkupního práva a podíly na nemovitostech vyplatí, je zapotřebí rovněž zaslat z jeho strany návrh kupní smlouvy, který bude obsahově stejný jako smlouva, která by jinak bez uplatnění předkupního práva byla uzavřena, ovšem text musí být přizpůsoben faktu, že nabyvatelem podílu je osoba žalobce. Definitivní návrh smlouvy nelze žalobci učinit, protože vedlejší účastnice neví, zda i ostatní spoluvlastníci nevyužijí předkupního práva a rovněž nezná okolnosti režimu společného jmění manželů u žalobce. Z odpovědi žalobce ze dne 26. 11. 2006 vedlejší účastnici bylo zjištěno, že tento uvádí, že má zájem na odkoupení podílu vedlejší účastnice na předmětných nemovitostech, navrženou cenu respektuje, má zájem na odkoupení celého podílu vedlejší účastnice, přikládá potvrzení z Komerční banky, že má na účtu 5.400.000,- Kč a k dnešnímu dni má připravených celých 6.000.000,- Kč. Dále sděluje dvě podmínky pro realizaci předkupního práva: v den převodu finanční částky bude podepsána kupní smlouva, pro den podpisu kupní smlouvy navrhuje den 4. 12. 2006. Předmětná nemovitost byla v roce 1977 prodána v rozporu s tehdy platnými předpisy a v restitučním sporu byla z tohoto důvodu vrácena původním majitelům. K. S., K. M. a J. M. byla nemovitost v restitučním sporu paradoxně vrácena v rozporu s nyní platnými zákony. U ostravského soudu byly podány dvěma subjekty návrhy na obnovu řízení původního restitučního sporu. Po právoplatném rozhodnutí sporu nemusí být vedlejší účastnice majitelkou celé části prodávané nemovitost nebo její části. Z tohoto důvodu žádá, aby Mgr. S. celou kupní cenu deponovala u notáře, nebo na vázaném účtu v bance až do doby, kdy rozhodnutí soudu ve věci nabude právní moci. Toto opatření je nezbytné pro jistotu žalobcovy investice.
Po takto doplněném dokazování se ve zbytku odvolací soud ztotožňuje se skutkovým závěrem okresního soudu a v úplnosti na něj odkazuje.
Ohledně právního hodnocení ze strany okresního soudu odvolací soud nesouhlasí se závěrem, že pro určitost a srozumitelnost nabídky předkupního práva bylo v tomto případě nutné, aby prodávající Mgr. K. S. v nabídce předkupního práva rozdělila celkovou kupní cenu nemovitostí mezi cenu budovy a cenu pozemku, v důsledku čehož považuje soud prvního stupně nabídku předkupního práva učiněnou vedlejší účastnicí za neplatnou pro neurčitost a nesrozumitelnost.
Dle názoru odvolacího soudu žádná právní norma neukládala vedlejší účastnici rozdělit celkovou kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč tak, jak požaduje okresní soud. Vedlejší účastnice neměla v úmyslu prodat zvlášť svůj spoluvlastnický podíl na předmětném domě a zvlášť spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku. Hodlala prodat celý svůj spoluvlastnický podíl na domě i pozemku zároveň, a to za kupní cenu 6.000.0000,- Kč. Dle názoru odvolacího soudu je nabídka předkupního práva učiněná vedlejší účastnicí ve vztahu k žalovanému zcela určitá a srozumitelná, a tudíž platná. Odvolací soud neshledává důvod pro aplikaci § 37 odst. 1 o. z., ze kterého vyplývá, že právní úkon je absolutně neplatný, není-li určitý a srozumitelný. Dle názoru odvolacího soudu vedlejší účastnice zcela určitě a jednoznačně vymezila výši svého spoluvlastnického podílu na předmětném domě a na předmětném pozemku, dala zcela srozumitelně najevo svou vůli tento svůj spoluvlastnický podíl prodat a stanovila kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč. Součástí nabídky předkupního práva byl text smlouvy o smlouvě budoucí uzavřený mezi vedlejší účastnící a žalovanými a do něj integrovaný text smlouvy kupní. Vedlejší účastnice tak splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 140 o. z., dle kterého převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Bylo prokázáno, že vedlejší účastnice učinila nabídku předkupního práva všem spoluvlastníkům, žádný z nich neprojevil o koupi podílu vedlejší účastnice zájem, přičemž je nerozhodné, zda tak neučinili pro nezájem či pro nedostatek finančních prostředků. Vedlejší účastnice dodržela podmínky, za kterých nabídla ke koupi svůj podíl na předmětném domu a předmětném pozemku žalobci, neboť za stejnou částku posléze prodala předmětné nemovitosti žalovaným (6.000.000,- Kč). Soudní judikatura dospěla k závěru, že až vyplacením ceny podílu oprávněnou osobou dochází k přijetí nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobce, který měl ve lhůtě dvou měsíců na stanovený účet vyplatit vedlejší účastnici kupní cenu 6.000.000,- Kč, pokud měl zájem své předkupní právo realizovat. Žalobce tuto kupní cenu stanoveným způsobem nevyplatil a nadto v dopise, kterým na nabídku předkupního práva reagoval, výslovně zpochybnil spoluvlastnické právo K. S. k předmětným nemovitostem, poukázal na soudní spory o obnovu řízení restitučního sporu, ve kterém podíl na předmětných nemovitostech byl mimo jiné K. S. vydán a požadoval, nechť je částka 6.000.000,- Kč složena nikoliv na stanovený účet, ale do notářské úschovy či na vázaný účet v bance až do doby, kdy rozhodnutí (zřejmě o obnově řízení) nabudou právní moci. Ve stanovené lhůtě dvou měsíců částku 6.000.000,- Kč nevyplatil. Lze proto dospět k závěru, že žalobce nabídku předkupního práva ze strany vedlejší účastnice platně nepřijal. Ve lhůtě dvou měsíců nebyla částka 6.000.000,- Kč složena ani na účet uvedený K. S. ani do notářské či jiné úschovy, z čehož krajský soud dovozuje, že nabídka předkupního práva nebyla platně přijata a po uplynutí lhůty dvou měsíců měla vedlejší účastnice právo převést svůj spoluvlastnický podíl na žalované. Úvaha žalobce o tom, jakým způsobem měla vedlejší účastnice dále rozdělit v nabídce předkupního práva svůj spoluvlastnický podíl k domu a pozemku je formalistická a komplikovaná. Nadto neodpovídá ani znění § 140 o. z. Protože nebylo dohody mezi spoluvlastníky ve smyslu § 140 věta druhá o. z., právo vykoupit podíl vedlejší účastnice svědčilo těm z oprávněných spoluvlastníků, kteří o koupi měli zájem a předkupní právo skutečně vykonali. Jediným takovým spoluvlastníkem, který svůj zájem deklaroval (dopisem ze dne 26. 11. 2006) je žalobce. Protože nabídka vedlejší účastnice se vztahovala na celý podíl, který zamýšlela prodat, byl žalobci k dispozici opět celý podíl. Potencionální nárok těch spoluvlastníků, kteří podíl vykoupit nechtěli, přirostl žalobci jako spoluvlastníkovi, který měl v úmyslu nabídku k výkupu přijmout. Přes deklaraci svého zájmu o využití předkupního práva však žalobce nakonec částku 6.000.0000,- Kč vedlejší účastnici nevyplatil a po uplynutí lhůty dvou měsíců jeho předkupní právo tímto nekonáním zaniklo.
S ohledem na shora uvedené závěry se odvolací soud nezabýval žalobcovými námitkami o tom, který z účastníků jednal v rozporu s dobrými mravy, resp. námitkami, že on v rozporu s dobrými mravy nejednal. Odvolací soud totiž takovou úvahu okresního soudu považuje za nadbytečnou a pro rozhodnutí ve věci irelevantní.
S ohledem na závěr odvolacího soudu, že vedlejší účastnice řádně splnila svou povinnost nabídnout svůj spoluvlastnický podíl ke koupi žalobci (a ostatním spoluvlastníkům), přičemž žalobce (a ostatní spoluvlastníci) svého předkupního práva nevyužili, bylo napadené rozhodnutí, kterým žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).
Ohledně výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, neboť má za to, že o nákladech řízení nebylo rozhodnuto okresním soudem správně. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. mají procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastníce na straně žalovaných právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem, jehož odměna činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč (odměna ve věcech nahrazení projevu vůle). Advokát zastupoval v řízení dva žalované, proto se jeho odměna zvyšuje v souladu s § 19a citované vyhlášky o 30% a činí 10.400,- Kč. Paušální náhrada za 8 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí v souladu s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2.400,- Kč (ohledně počtu úkonů, za které tato paušální náhrada výdajů náleží, odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Částka 12.800,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 15.360,- Kč. Vedlejší účastnice má rovněž právo na náhradu nákladů řízení, odměna zastupujícího advokáta činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za 11 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí 3.300,- Kč (ohledně počtu úkonů odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dále má advokát zastupující vedlejší účastnici právo na náhradu jízdného, ke čtyřem ústním jednáním cestoval hromadnou dopravou, výše jízdného byla doložena jízdenkami a celkem činí 392,- Kč. Náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 16 započatých půlhodin činí 1.600,- Kč. Celkem činí náklady vedlejší účastnice v řízení před soudem prvního stupně 13.292,- Kč. Odvolací soud změnil napadené rozhodnutí v rozsahu výroků II. a III. ohledně náhrady nákladů řízení, neboť má za to, že okresní soud nestanovil správně výši odměny advokáta, když odměnu počítal dle § 3 odst. 1 z výše předmětu řízení v částce 6.000.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 obsahuje speciální ustanovení § 7 písm. e), dle kterého ve věcech nahrazení projevu vůle činí odměna advokáta 8.000,- Kč, nebylo možno postupovat dle § 3, neboť se nejedná o zaplacení peněžní částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 670/2006 a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1332/2007 je v této věci nepřípadný.
V odvolacím řízení procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastnice mají právo na náhradu nákladů řízení. Odměna advokáta žalovaných činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, při zastupování dvou osob zvýšeno o 30% činí 10.400,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí 600,- Kč, částka 11.000,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 13.200,- Kč. Vedlejší účastnice byla rovněž zastoupena advokátem, jeho odměna činí dle shora citovaného ustanovení 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí celkem 600,- Kč. Dále má advokát právo na náhradu za promeškaný čas v souladu s § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200,- Kč a náhradu jízdného. Advokát cestoval ke krajskému soudu a zpět hromadnou dopravou, jízdné činí 48,- Kč. Celková částka představující náklady řízení na straně vedlejší účastnice činí 8.848,- Kč.
Odvolací soud nepřiznal advokátovi vedlejší účastnice další paušální náhradu výdajů za 3 úkony právní pomoci, neboť v písemných podáních soudu advokát v podstatě opakoval stejné argumenty jako v podání vyjádření k odvolání ze dne 27. 2. 2012.
Procesně neúspěšný žalobce je povinen zaplatit procesně úspěšným účastníkům náhradu nákladů řízení tak, jak bylo stanoveno shora, lhůta k plnění mu byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
P o u č e n í
: Proti tomuto rozsudku
není
přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 24. října 2012
JUDr. Bohumír Žídek, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Tereza Polášková
Datum rozhodnutí: 24.10.2012
Dotčené předpisy: § 140 předpisu č. 40/1964Sb. OZ, § 602 předpisu č. 40/1964Sb. OZ, § 37 odst. 1 předpisu č. 40/1964Sb. OZ
11Co 185/2012 350
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Šárky Žmolilové a JUDr. Zuzany Ihnátové v právní věci žalobce
Ing. J. H.
, nar. X, bytem X, zastoupeného obecnou zmocněnkyní Ing. L. H., bytem tamtéž, proti žalovaným
1) Ing. P. H.
, nar. X, bytem X a
2) E. B.,
nar. X, bytem X, oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem v Ostravě-Moravské Ostravě, Preslova 9, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaných Mgr. K. S., nar. X, bytem X, zastoupené JUDr. Markem Steinerem, advokátem v Brušperku, Fryčovická 146,
o nahrazení projevu vůle
, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2011, č. j. 39C 342/2009-275,
t a k t o :
I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku
potvrzuje
.
II. V odstavcích II. a III. výroku se rozsudek okresního soudu
mění
takto:
Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku
15.360,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku
13.292,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
III. Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
13.200,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
IV. Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
8.848,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 64/216 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/1152 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci za kupní cenu ve výši 1.049.693,- Kč za podíl na pozemku a 1.950.307,- Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 3.000.000,- Kč pro každého z prodávajících, event. aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 24/297 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/4230 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci, za kupní cenu v částce 285.873,80 Kč za podíl na pozemku a 531.901,90 Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 817.775,70 Kč pro každého z prodávajících (odstavec I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaný společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 248.268,- Kč (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejší účastníci na náhradě nákladů řízení 162.592,- Kč (odstavec III. výroku).
Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalobce. Setrval na námitce, že výkon práv žalobce je v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 o. z. Dále uvedl, že 11. 4. 2011 soud jednání přerušil s tím, že bude týž den pokračovat a vynese rozsudek, nakonec rozsudek nevynesl a jednání za účelem vynesení rozsudku odročil na další týden. Další jednání bylo nařízeno na 18. 1. 2011, na tomto jednání soud žádným způsobem účastníku nesdělil, že jeho právní posouzení věci se změnilo. Soud neposkytl žalobci možnost se k novému právnímu názoru vyjádřit, vznést odpovídající tvrzení a navrhnout k nim důkazy. Byla porušena zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Žalobce nesouhlasí s názorem okresního soudu, že výkon jeho práv je v rozporu s dobrými mravy. Ten byl shledán soudem ve skutečnosti, že kupní smlouva byla uzavřena dne 21. 12. 2006 a žaloba byla podána až 27. 10. 2009. To je sice pravdou, ale před tím dne 15. 9. 2008 podal žalobce stejný žalobní návrh, který soud pro chybu právního zástupce odmítl, dále se na oba žalované obrátil přípisem ze dne 31. 3. 2008 a obdržel odpověď dne 24. 4. 2008. S žalovanými začal jednat 31. 3. 2008, nikoliv 27. 10. 2009. Z dopisu žalobce ze dne 26. 11. 2006 jednoznačně plyne, že všechny podmínky vedlejší účastnice k prodeji jejího podílu přijal, respektoval cenu, velikost nabízeného podílu i dobu, kdy se má prodej uskutečnit, jediným požadavkem byla žádost o deponování ceny, např. u notáře, než se rozhodne soudní spor, zda je vedlejší účastníce oprávněnou vlastnicí podílu na nemovitostech, které chtěla prodat. Atypický podíl velikostí podílů na nemovitosti způsobila právě vedlejší účastnice s Ing. J.H., když začali odkupovat od některých spoluvlastníků pouze jejich podíly na domě a podíly na pozemku zůstaly ve vlastnictví původních vlastníků. Jestliže měla vedlejší účastnice vůli prodat oba podíly najednou, mohla se s dotčenými spoluvlastníky domluvit a srovnat velikosti podílů jednotlivých účastníků do standardu. Pokud tak neučinila, byla povinna respektovat dané vztahy na nemovitosti a správně učinit nabídku předkupního práva, protože neplatnou nabídkou předkupního práva by mohla poškodit ty spoluvlastníky, kteří by neplatně nabídnutý podíl odkoupili. Z provedených důkazů žádným způsobem neplyne, že by žalobce vedlejší účastnici její vůli prodat vše najednou omezoval. Naopak souhlasil s tím, že si odkoupí celý podíl, pokud nebudou další zájemci. Považuje za nesprávný názor okresního soudu, že mohl sám zkontaktovat ostatní spoluvlastníky a po zjištění jejich stanovisek celý podíl sám vyplatit, ovšem bez jakýchkoliv výhrad. Jestliže nabídka předkupního práva byla pro všechny spoluvlastníky chybná, nemá z právního hlediska je obcházet a žádat jejich stanovisko k neplatnému úkonu. Žalobce svým přípisem ze dne 26. 11. 2006 navrhl podepsání kupní smlouvy, očekával od vedlejší účastnice součinnost, žádné odpovědi se nedočkal. Nesouhlasí se závěrem soudu, že žalovaní porušení předkupního práva nezavinili, a že tak byli při koupi v dobré víře. Žalobce tvrdí, že ani on nic nezavinil, nezpůsobil neplatnost právního úkonu nabídky předkupního práva. Žalobce i žalovaní jsou ovšem tímto neplatným právním úkonem dotčeni. Žádný z nich neplatnost nabídky předkupního práva nezpůsobil, není tedy důvod, aby právní řád poskytl ochranu pouze jednomu z nich žalovaným, navíc na úkor druhého účastníka žalobce. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno.
Žalovaní ve svém vyjádření k podanému odvolání poukazovali na skutečnost, že žalobce vnímal daný právní úkon jako zcela určitý a v relaci na tuto určitost a srozumitelnost též reagoval, tzn., na podkladě dané nabídky zde nefigurovala žádná překážka, která by žalobci jakkoliv znemožňovala výkon jeho spoluvlastnických práv. Dovozování neurčitosti a nesrozumitelnosti ze strany soudu je za daných okolností projevem ryzího právního formalizmu.
Vedlejší účastnice navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Namítala, že podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou předmět koupě a kupní cena, obojí žalobce akceptoval v souladu s nabídkou vedlejší účastnice v přípise z 25. 11. 2006 s výhradou zvláštní úschovy kupní ceny pro dobu trvání dvou soudních sporů. Nabídka obsahovala i text smlouvy o smlouvě budoucí, a zároveň i kupní smlouvy, která byla později uzavřena. Tyto náležitosti postačují, aby právní úkon byl perfektní. Nemůže tudíž žalobce pravdivě tvrdit, že nedostal určitou nabídku.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z obsahu spisu se podává, že žalobou ze dne 27. 10. 2009 ve znění později připuštěné změny žaloby se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy ve znění tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku. Žalobce shledával porušení svého předkupního práva ze strany vedlejší účastnice v tom, že tato jako prodávající nabídla k odkoupení svůj podíl na budově a na pozemku za souhrnnou cenu 6.000.000,- Kč, přičemž neuvedla, za jakou částku prodává podíl na domě a za jakou částku podíl na pozemku. Tato informace je nezbytná k tomu, aby spoluvlastníci byli schopni určit cenu svých zákonných podílů, když už ji neurčila prodávající. Vedlejší účastnice v návrhu smlouvy o budoucí smlouvě svůj podíl rozdělila na polovinu, každou polovinu nabídla jinému samostatnému subjektu a vše dříve, než její nabídku předkupního práva obdržel žalobce. Žalobce má za to, že vedlejší účastnice uzavřela dvě kupní smlouvy se dvěma subjekty a měla proto svým spoluvlastníkům učinit stejnou nabídku k odkupu jakou učinila žalovaným. Tedy měla nabídnout zákonným spoluvlastníkům k odkoupení dvakrát polovinu svého podílu každou za 3.000.000,- Kč. Další pochybení vedlejší účastnice spatřuje v tom, za jakých podmínek nabídla žalobci uplatnění předkupního práva. Podmínila je vypracováním textu kupní smlouvy, jež by odrážela případný zájem ostatních spoluvlastníků o realizaci předkupního práva. Žalobci pravdivé skutečnosti nebyly na rozdíl od vedlejší účastnice známy. Žalobce neznal ani nemohl znát cenu svého podílu, kterou měl během dvouměsíční lhůty složit. Neznal ani cenu podílu těch, kteří se svého předkupního práva vzdali. Nevěděl, kdo zájem o předkupní právo projevil a kdo nikoliv.
Soud prvního stupně provedl ve věci dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne 11. 4. 2011 a z provedených důkazů vzal za prokázaný skutkový závěr tak, jak je popsán v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 6 a 7.
Odvolací soud zopakoval důkaz listinami nabídkou předkupního práva (č. l. 8 spisu) a dopisem žalobce vedlejší účastnici (č. l. 9 spisu). Z takto provedených důkazů vzal za prokázáno, že dne 25. 9. 2006 vedlejší účastnice zaslala žalobci dopis, ve kterém mu oznamuje, že má závaznou nabídku k uzavření kupní smlouvy k převodu svých spoluvlastnických podílů ve výši 128/216 na budově č. p. 942 stojící na pozemku parc. č. 346 a podílu 341/576 na pozemku parc. č. 346, přičemž nemovitosti se nachází v k. ú. Moravská Ostrava (dále je předmětný dům, předmětný pozemek, popř. předmětné nemovitosti). Kupní cena je stanovena částkou 6.000.000,- Kč. Žalobce jako spoluvlastník předmětných nemovitostí má předkupní právo. Pokud chce toto právo realizovat, nechť vyplatí cenu 6.000.000,- Kč na zde uvedený účet. Dopis obsahoval text smlouvy o smlouvě budoucí a zároveň text kupní smlouvy tak, jak měla být uzavřena mezi vedlejší účastnicí jako prodávající a žalovanými jako kupujícími. Z textu smlouvy o smlouvě budoucí je zřejmé, že Mgr. K. S. jako budoucí prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako budoucí kupující se zavazují uzavřít kupní smlouvu, která bude mít toto znění dále je uveden text samotné kupní smlouvy, ve které je Mgr. K. S. označená jako prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako kupující, je uvedeno, že prodávající je vlastníkem podílu 128/216 na předmětném domě a 341/576 na předmětném pozemku, prodávající prodává podíly na nemovitostech se všemi součástmi a příslušenstvími za dohodnutou kupní cenu 6.000.000,- Kč Ing. P. H. podíl ve výši 64/216 na předmětné budově, stejný podíl
E. B., Ing. P. H. 341/1152 na předmětném pozemku a stejný podíl E. B. Za zaplacení kupní ceny odpovídají kupující společně a nerozdílně. V závěru dopisu o nabídce předkupního práva je uvedeno, že pokud žalobce využije předkupního práva a podíly na nemovitostech vyplatí, je zapotřebí rovněž zaslat z jeho strany návrh kupní smlouvy, který bude obsahově stejný jako smlouva, která by jinak bez uplatnění předkupního práva byla uzavřena, ovšem text musí být přizpůsoben faktu, že nabyvatelem podílu je osoba žalobce. Definitivní návrh smlouvy nelze žalobci učinit, protože vedlejší účastnice neví, zda i ostatní spoluvlastníci nevyužijí předkupního práva a rovněž nezná okolnosti režimu společného jmění manželů u žalobce. Z odpovědi žalobce ze dne 26. 11. 2006 vedlejší účastnici bylo zjištěno, že tento uvádí, že má zájem na odkoupení podílu vedlejší účastnice na předmětných nemovitostech, navrženou cenu respektuje, má zájem na odkoupení celého podílu vedlejší účastnice, přikládá potvrzení z Komerční banky, že má na účtu 5.400.000,- Kč a k dnešnímu dni má připravených celých 6.000.000,- Kč. Dále sděluje dvě podmínky pro realizaci předkupního práva: v den převodu finanční částky bude podepsána kupní smlouva, pro den podpisu kupní smlouvy navrhuje den 4. 12. 2006. Předmětná nemovitost byla v roce 1977 prodána v rozporu s tehdy platnými předpisy a v restitučním sporu byla z tohoto důvodu vrácena původním majitelům. K. S., K. M. a J. M. byla nemovitost v restitučním sporu paradoxně vrácena v rozporu s nyní platnými zákony. U ostravského soudu byly podány dvěma subjekty návrhy na obnovu řízení původního restitučního sporu. Po právoplatném rozhodnutí sporu nemusí být vedlejší účastnice majitelkou celé části prodávané nemovitost nebo její části. Z tohoto důvodu žádá, aby Mgr. S. celou kupní cenu deponovala u notáře, nebo na vázaném účtu v bance až do doby, kdy rozhodnutí soudu ve věci nabude právní moci. Toto opatření je nezbytné pro jistotu žalobcovy investice.
Po takto doplněném dokazování se ve zbytku odvolací soud ztotožňuje se skutkovým závěrem okresního soudu a v úplnosti na něj odkazuje.
Ohledně právního hodnocení ze strany okresního soudu odvolací soud nesouhlasí se závěrem, že pro určitost a srozumitelnost nabídky předkupního práva bylo v tomto případě nutné, aby prodávající Mgr. K. S. v nabídce předkupního práva rozdělila celkovou kupní cenu nemovitostí mezi cenu budovy a cenu pozemku, v důsledku čehož považuje soud prvního stupně nabídku předkupního práva učiněnou vedlejší účastnicí za neplatnou pro neurčitost a nesrozumitelnost.
Dle názoru odvolacího soudu žádná právní norma neukládala vedlejší účastnici rozdělit celkovou kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč tak, jak požaduje okresní soud. Vedlejší účastnice neměla v úmyslu prodat zvlášť svůj spoluvlastnický podíl na předmětném domě a zvlášť spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku. Hodlala prodat celý svůj spoluvlastnický podíl na domě i pozemku zároveň, a to za kupní cenu 6.000.0000,- Kč. Dle názoru odvolacího soudu je nabídka předkupního práva učiněná vedlejší účastnicí ve vztahu k žalovanému zcela určitá a srozumitelná, a tudíž platná. Odvolací soud neshledává důvod pro aplikaci § 37 odst. 1 o. z., ze kterého vyplývá, že právní úkon je absolutně neplatný, není-li určitý a srozumitelný. Dle názoru odvolacího soudu vedlejší účastnice zcela určitě a jednoznačně vymezila výši svého spoluvlastnického podílu na předmětném domě a na předmětném pozemku, dala zcela srozumitelně najevo svou vůli tento svůj spoluvlastnický podíl prodat a stanovila kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč. Součástí nabídky předkupního práva byl text smlouvy o smlouvě budoucí uzavřený mezi vedlejší účastnící a žalovanými a do něj integrovaný text smlouvy kupní. Vedlejší účastnice tak splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 140 o. z., dle kterého převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Bylo prokázáno, že vedlejší účastnice učinila nabídku předkupního práva všem spoluvlastníkům, žádný z nich neprojevil o koupi podílu vedlejší účastnice zájem, přičemž je nerozhodné, zda tak neučinili pro nezájem či pro nedostatek finančních prostředků. Vedlejší účastnice dodržela podmínky, za kterých nabídla ke koupi svůj podíl na předmětném domu a předmětném pozemku žalobci, neboť za stejnou částku posléze prodala předmětné nemovitosti žalovaným (6.000.000,- Kč). Soudní judikatura dospěla k závěru, že až vyplacením ceny podílu oprávněnou osobou dochází k přijetí nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobce, který měl ve lhůtě dvou měsíců na stanovený účet vyplatit vedlejší účastnici kupní cenu 6.000.000,- Kč, pokud měl zájem své předkupní právo realizovat. Žalobce tuto kupní cenu stanoveným způsobem nevyplatil a nadto v dopise, kterým na nabídku předkupního práva reagoval, výslovně zpochybnil spoluvlastnické právo K. S. k předmětným nemovitostem, poukázal na soudní spory o obnovu řízení restitučního sporu, ve kterém podíl na předmětných nemovitostech byl mimo jiné K. S. vydán a požadoval, nechť je částka 6.000.000,- Kč složena nikoliv na stanovený účet, ale do notářské úschovy či na vázaný účet v bance až do doby, kdy rozhodnutí (zřejmě o obnově řízení) nabudou právní moci. Ve stanovené lhůtě dvou měsíců částku 6.000.000,- Kč nevyplatil. Lze proto dospět k závěru, že žalobce nabídku předkupního práva ze strany vedlejší účastnice platně nepřijal. Ve lhůtě dvou měsíců nebyla částka 6.000.000,- Kč složena ani na účet uvedený K. S. ani do notářské či jiné úschovy, z čehož krajský soud dovozuje, že nabídka předkupního práva nebyla platně přijata a po uplynutí lhůty dvou měsíců měla vedlejší účastnice právo převést svůj spoluvlastnický podíl na žalované. Úvaha žalobce o tom, jakým způsobem měla vedlejší účastnice dále rozdělit v nabídce předkupního práva svůj spoluvlastnický podíl k domu a pozemku je formalistická a komplikovaná. Nadto neodpovídá ani znění § 140 o. z. Protože nebylo dohody mezi spoluvlastníky ve smyslu § 140 věta druhá o. z., právo vykoupit podíl vedlejší účastnice svědčilo těm z oprávněných spoluvlastníků, kteří o koupi měli zájem a předkupní právo skutečně vykonali. Jediným takovým spoluvlastníkem, který svůj zájem deklaroval (dopisem ze dne 26. 11. 2006) je žalobce. Protože nabídka vedlejší účastnice se vztahovala na celý podíl, který zamýšlela prodat, byl žalobci k dispozici opět celý podíl. Potencionální nárok těch spoluvlastníků, kteří podíl vykoupit nechtěli, přirostl žalobci jako spoluvlastníkovi, který měl v úmyslu nabídku k výkupu přijmout. Přes deklaraci svého zájmu o využití předkupního práva však žalobce nakonec částku 6.000.0000,- Kč vedlejší účastnici nevyplatil a po uplynutí lhůty dvou měsíců jeho předkupní právo tímto nekonáním zaniklo.
S ohledem na shora uvedené závěry se odvolací soud nezabýval žalobcovými námitkami o tom, který z účastníků jednal v rozporu s dobrými mravy, resp. námitkami, že on v rozporu s dobrými mravy nejednal. Odvolací soud totiž takovou úvahu okresního soudu považuje za nadbytečnou a pro rozhodnutí ve věci irelevantní.
S ohledem na závěr odvolacího soudu, že vedlejší účastnice řádně splnila svou povinnost nabídnout svůj spoluvlastnický podíl ke koupi žalobci (a ostatním spoluvlastníkům), přičemž žalobce (a ostatní spoluvlastníci) svého předkupního práva nevyužili, bylo napadené rozhodnutí, kterým žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).
Ohledně výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, neboť má za to, že o nákladech řízení nebylo rozhodnuto okresním soudem správně. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. mají procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastníce na straně žalovaných právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem, jehož odměna činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč (odměna ve věcech nahrazení projevu vůle). Advokát zastupoval v řízení dva žalované, proto se jeho odměna zvyšuje v souladu s § 19a citované vyhlášky o 30% a činí 10.400,- Kč. Paušální náhrada za 8 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí v souladu s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2.400,- Kč (ohledně počtu úkonů, za které tato paušální náhrada výdajů náleží, odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Částka 12.800,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 15.360,- Kč. Vedlejší účastnice má rovněž právo na náhradu nákladů řízení, odměna zastupujícího advokáta činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za 11 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí 3.300,- Kč (ohledně počtu úkonů odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dále má advokát zastupující vedlejší účastnici právo na náhradu jízdného, ke čtyřem ústním jednáním cestoval hromadnou dopravou, výše jízdného byla doložena jízdenkami a celkem činí 392,- Kč. Náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 16 započatých půlhodin činí 1.600,- Kč. Celkem činí náklady vedlejší účastnice v řízení před soudem prvního stupně 13.292,- Kč. Odvolací soud změnil napadené rozhodnutí v rozsahu výroků II. a III. ohledně náhrady nákladů řízení, neboť má za to, že okresní soud nestanovil správně výši odměny advokáta, když odměnu počítal dle § 3 odst. 1 z výše předmětu řízení v částce 6.000.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 obsahuje speciální ustanovení § 7 písm. e), dle kterého ve věcech nahrazení projevu vůle činí odměna advokáta 8.000,- Kč, nebylo možno postupovat dle § 3, neboť se nejedná o zaplacení peněžní částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 670/2006 a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1332/2007 je v této věci nepřípadný.
V odvolacím řízení procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastnice mají právo na náhradu nákladů řízení. Odměna advokáta žalovaných činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, při zastupování dvou osob zvýšeno o 30% činí 10.400,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí 600,- Kč, částka 11.000,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 13.200,- Kč. Vedlejší účastnice byla rovněž zastoupena advokátem, jeho odměna činí dle shora citovaného ustanovení 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí celkem 600,- Kč. Dále má advokát právo na náhradu za promeškaný čas v souladu s § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200,- Kč a náhradu jízdného. Advokát cestoval ke krajskému soudu a zpět hromadnou dopravou, jízdné činí 48,- Kč. Celková částka představující náklady řízení na straně vedlejší účastnice činí 8.848,- Kč.
Odvolací soud nepřiznal advokátovi vedlejší účastnice další paušální náhradu výdajů za 3 úkony právní pomoci, neboť v písemných podáních soudu advokát v podstatě opakoval stejné argumenty jako v podání vyjádření k odvolání ze dne 27. 2. 2012.
Procesně neúspěšný žalobce je povinen zaplatit procesně úspěšným účastníkům náhradu nákladů řízení tak, jak bylo stanoveno shora, lhůta k plnění mu byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
P o u č e n í
: Proti tomuto rozsudku
není
přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 24. října 2012
JUDr. Bohumír Žídek, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Tereza Polášková
11Co 185/2012 350
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohumíra Žídka a soudkyň JUDr. Šárky Žmolilové a JUDr. Zuzany Ihnátové v právní věci žalobce
Ing. J. H.
, nar. X, bytem X, zastoupeného obecnou zmocněnkyní Ing. L. H., bytem tamtéž, proti žalovaným
1) Ing. P. H.
, nar. X, bytem X a
2) E. B.,
nar. X, bytem X, oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem v Ostravě-Moravské Ostravě, Preslova 9, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaných Mgr. K. S., nar. X, bytem X, zastoupené JUDr. Markem Steinerem, advokátem v Brušperku, Fryčovická 146,
o nahrazení projevu vůle
, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2011, č. j. 39C 342/2009-275,
t a k t o :
I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku
potvrzuje
.
II. V odstavcích II. a III. výroku se rozsudek okresního soudu
mění
takto:
Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku
15.360,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku
13.292,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
III. Žalobce
je povinen
zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
13.200,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Vladimíru Jirouskovi.
IV. Žalobce
je povinen
zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů odvolacího řízení částku
8.848,- Kč
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu JUDr. Marku Steinerovi.
O d ů v o d n ě n í :
Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 64/216 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/1152 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci za kupní cenu ve výši 1.049.693,- Kč za podíl na pozemku a 1.950.307,- Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 3.000.000,- Kč pro každého z prodávajících, event. aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy, kterou oba žalovaní prodají svůj podíl o velikosti 24/297 na budově č. p. 942 postavené na parcele č. 346 a podíl o velikosti 341/4230 na pozemku parc. č. 346 v katastrálním území Moravská Ostrava, obci Ostrava, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava na LV č. 1254, žalobci, za kupní cenu v částce 285.873,80 Kč za podíl na pozemku a 531.901,90 Kč za podíl na budově, tj. za celkovou kupní cenu 817.775,70 Kč pro každého z prodávajících (odstavec I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaný společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 248.268,- Kč (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejší účastníci na náhradě nákladů řízení 162.592,- Kč (odstavec III. výroku).
Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalobce. Setrval na námitce, že výkon práv žalobce je v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 o. z. Dále uvedl, že 11. 4. 2011 soud jednání přerušil s tím, že bude týž den pokračovat a vynese rozsudek, nakonec rozsudek nevynesl a jednání za účelem vynesení rozsudku odročil na další týden. Další jednání bylo nařízeno na 18. 1. 2011, na tomto jednání soud žádným způsobem účastníku nesdělil, že jeho právní posouzení věci se změnilo. Soud neposkytl žalobci možnost se k novému právnímu názoru vyjádřit, vznést odpovídající tvrzení a navrhnout k nim důkazy. Byla porušena zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Žalobce nesouhlasí s názorem okresního soudu, že výkon jeho práv je v rozporu s dobrými mravy. Ten byl shledán soudem ve skutečnosti, že kupní smlouva byla uzavřena dne 21. 12. 2006 a žaloba byla podána až 27. 10. 2009. To je sice pravdou, ale před tím dne 15. 9. 2008 podal žalobce stejný žalobní návrh, který soud pro chybu právního zástupce odmítl, dále se na oba žalované obrátil přípisem ze dne 31. 3. 2008 a obdržel odpověď dne 24. 4. 2008. S žalovanými začal jednat 31. 3. 2008, nikoliv 27. 10. 2009. Z dopisu žalobce ze dne 26. 11. 2006 jednoznačně plyne, že všechny podmínky vedlejší účastnice k prodeji jejího podílu přijal, respektoval cenu, velikost nabízeného podílu i dobu, kdy se má prodej uskutečnit, jediným požadavkem byla žádost o deponování ceny, např. u notáře, než se rozhodne soudní spor, zda je vedlejší účastníce oprávněnou vlastnicí podílu na nemovitostech, které chtěla prodat. Atypický podíl velikostí podílů na nemovitosti způsobila právě vedlejší účastnice s Ing. J.H., když začali odkupovat od některých spoluvlastníků pouze jejich podíly na domě a podíly na pozemku zůstaly ve vlastnictví původních vlastníků. Jestliže měla vedlejší účastnice vůli prodat oba podíly najednou, mohla se s dotčenými spoluvlastníky domluvit a srovnat velikosti podílů jednotlivých účastníků do standardu. Pokud tak neučinila, byla povinna respektovat dané vztahy na nemovitosti a správně učinit nabídku předkupního práva, protože neplatnou nabídkou předkupního práva by mohla poškodit ty spoluvlastníky, kteří by neplatně nabídnutý podíl odkoupili. Z provedených důkazů žádným způsobem neplyne, že by žalobce vedlejší účastnici její vůli prodat vše najednou omezoval. Naopak souhlasil s tím, že si odkoupí celý podíl, pokud nebudou další zájemci. Považuje za nesprávný názor okresního soudu, že mohl sám zkontaktovat ostatní spoluvlastníky a po zjištění jejich stanovisek celý podíl sám vyplatit, ovšem bez jakýchkoliv výhrad. Jestliže nabídka předkupního práva byla pro všechny spoluvlastníky chybná, nemá z právního hlediska je obcházet a žádat jejich stanovisko k neplatnému úkonu. Žalobce svým přípisem ze dne 26. 11. 2006 navrhl podepsání kupní smlouvy, očekával od vedlejší účastnice součinnost, žádné odpovědi se nedočkal. Nesouhlasí se závěrem soudu, že žalovaní porušení předkupního práva nezavinili, a že tak byli při koupi v dobré víře. Žalobce tvrdí, že ani on nic nezavinil, nezpůsobil neplatnost právního úkonu nabídky předkupního práva. Žalobce i žalovaní jsou ovšem tímto neplatným právním úkonem dotčeni. Žádný z nich neplatnost nabídky předkupního práva nezpůsobil, není tedy důvod, aby právní řád poskytl ochranu pouze jednomu z nich žalovaným, navíc na úkor druhého účastníka žalobce. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno.
Žalovaní ve svém vyjádření k podanému odvolání poukazovali na skutečnost, že žalobce vnímal daný právní úkon jako zcela určitý a v relaci na tuto určitost a srozumitelnost též reagoval, tzn., na podkladě dané nabídky zde nefigurovala žádná překážka, která by žalobci jakkoliv znemožňovala výkon jeho spoluvlastnických práv. Dovozování neurčitosti a nesrozumitelnosti ze strany soudu je za daných okolností projevem ryzího právního formalizmu.
Vedlejší účastnice navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Namítala, že podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou předmět koupě a kupní cena, obojí žalobce akceptoval v souladu s nabídkou vedlejší účastnice v přípise z 25. 11. 2006 s výhradou zvláštní úschovy kupní ceny pro dobu trvání dvou soudních sporů. Nabídka obsahovala i text smlouvy o smlouvě budoucí, a zároveň i kupní smlouvy, která byla později uzavřena. Tyto náležitosti postačují, aby právní úkon byl perfektní. Nemůže tudíž žalobce pravdivě tvrdit, že nedostal určitou nabídku.
Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Z obsahu spisu se podává, že žalobou ze dne 27. 10. 2009 ve znění později připuštěné změny žaloby se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením kupní smlouvy ve znění tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku. Žalobce shledával porušení svého předkupního práva ze strany vedlejší účastnice v tom, že tato jako prodávající nabídla k odkoupení svůj podíl na budově a na pozemku za souhrnnou cenu 6.000.000,- Kč, přičemž neuvedla, za jakou částku prodává podíl na domě a za jakou částku podíl na pozemku. Tato informace je nezbytná k tomu, aby spoluvlastníci byli schopni určit cenu svých zákonných podílů, když už ji neurčila prodávající. Vedlejší účastnice v návrhu smlouvy o budoucí smlouvě svůj podíl rozdělila na polovinu, každou polovinu nabídla jinému samostatnému subjektu a vše dříve, než její nabídku předkupního práva obdržel žalobce. Žalobce má za to, že vedlejší účastnice uzavřela dvě kupní smlouvy se dvěma subjekty a měla proto svým spoluvlastníkům učinit stejnou nabídku k odkupu jakou učinila žalovaným. Tedy měla nabídnout zákonným spoluvlastníkům k odkoupení dvakrát polovinu svého podílu každou za 3.000.000,- Kč. Další pochybení vedlejší účastnice spatřuje v tom, za jakých podmínek nabídla žalobci uplatnění předkupního práva. Podmínila je vypracováním textu kupní smlouvy, jež by odrážela případný zájem ostatních spoluvlastníků o realizaci předkupního práva. Žalobci pravdivé skutečnosti nebyly na rozdíl od vedlejší účastnice známy. Žalobce neznal ani nemohl znát cenu svého podílu, kterou měl během dvouměsíční lhůty složit. Neznal ani cenu podílu těch, kteří se svého předkupního práva vzdali. Nevěděl, kdo zájem o předkupní právo projevil a kdo nikoliv.
Soud prvního stupně provedl ve věci dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne 11. 4. 2011 a z provedených důkazů vzal za prokázaný skutkový závěr tak, jak je popsán v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 6 a 7.
Odvolací soud zopakoval důkaz listinami nabídkou předkupního práva (č. l. 8 spisu) a dopisem žalobce vedlejší účastnici (č. l. 9 spisu). Z takto provedených důkazů vzal za prokázáno, že dne 25. 9. 2006 vedlejší účastnice zaslala žalobci dopis, ve kterém mu oznamuje, že má závaznou nabídku k uzavření kupní smlouvy k převodu svých spoluvlastnických podílů ve výši 128/216 na budově č. p. 942 stojící na pozemku parc. č. 346 a podílu 341/576 na pozemku parc. č. 346, přičemž nemovitosti se nachází v k. ú. Moravská Ostrava (dále je předmětný dům, předmětný pozemek, popř. předmětné nemovitosti). Kupní cena je stanovena částkou 6.000.000,- Kč. Žalobce jako spoluvlastník předmětných nemovitostí má předkupní právo. Pokud chce toto právo realizovat, nechť vyplatí cenu 6.000.000,- Kč na zde uvedený účet. Dopis obsahoval text smlouvy o smlouvě budoucí a zároveň text kupní smlouvy tak, jak měla být uzavřena mezi vedlejší účastnicí jako prodávající a žalovanými jako kupujícími. Z textu smlouvy o smlouvě budoucí je zřejmé, že Mgr. K. S. jako budoucí prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako budoucí kupující se zavazují uzavřít kupní smlouvu, která bude mít toto znění dále je uveden text samotné kupní smlouvy, ve které je Mgr. K. S. označená jako prodávající a Ing. P.H. a E. B. jako kupující, je uvedeno, že prodávající je vlastníkem podílu 128/216 na předmětném domě a 341/576 na předmětném pozemku, prodávající prodává podíly na nemovitostech se všemi součástmi a příslušenstvími za dohodnutou kupní cenu 6.000.000,- Kč Ing. P. H. podíl ve výši 64/216 na předmětné budově, stejný podíl
E. B., Ing. P. H. 341/1152 na předmětném pozemku a stejný podíl E. B. Za zaplacení kupní ceny odpovídají kupující společně a nerozdílně. V závěru dopisu o nabídce předkupního práva je uvedeno, že pokud žalobce využije předkupního práva a podíly na nemovitostech vyplatí, je zapotřebí rovněž zaslat z jeho strany návrh kupní smlouvy, který bude obsahově stejný jako smlouva, která by jinak bez uplatnění předkupního práva byla uzavřena, ovšem text musí být přizpůsoben faktu, že nabyvatelem podílu je osoba žalobce. Definitivní návrh smlouvy nelze žalobci učinit, protože vedlejší účastnice neví, zda i ostatní spoluvlastníci nevyužijí předkupního práva a rovněž nezná okolnosti režimu společného jmění manželů u žalobce. Z odpovědi žalobce ze dne 26. 11. 2006 vedlejší účastnici bylo zjištěno, že tento uvádí, že má zájem na odkoupení podílu vedlejší účastnice na předmětných nemovitostech, navrženou cenu respektuje, má zájem na odkoupení celého podílu vedlejší účastnice, přikládá potvrzení z Komerční banky, že má na účtu 5.400.000,- Kč a k dnešnímu dni má připravených celých 6.000.000,- Kč. Dále sděluje dvě podmínky pro realizaci předkupního práva: v den převodu finanční částky bude podepsána kupní smlouva, pro den podpisu kupní smlouvy navrhuje den 4. 12. 2006. Předmětná nemovitost byla v roce 1977 prodána v rozporu s tehdy platnými předpisy a v restitučním sporu byla z tohoto důvodu vrácena původním majitelům. K. S., K. M. a J. M. byla nemovitost v restitučním sporu paradoxně vrácena v rozporu s nyní platnými zákony. U ostravského soudu byly podány dvěma subjekty návrhy na obnovu řízení původního restitučního sporu. Po právoplatném rozhodnutí sporu nemusí být vedlejší účastnice majitelkou celé části prodávané nemovitost nebo její části. Z tohoto důvodu žádá, aby Mgr. S. celou kupní cenu deponovala u notáře, nebo na vázaném účtu v bance až do doby, kdy rozhodnutí soudu ve věci nabude právní moci. Toto opatření je nezbytné pro jistotu žalobcovy investice.
Po takto doplněném dokazování se ve zbytku odvolací soud ztotožňuje se skutkovým závěrem okresního soudu a v úplnosti na něj odkazuje.
Ohledně právního hodnocení ze strany okresního soudu odvolací soud nesouhlasí se závěrem, že pro určitost a srozumitelnost nabídky předkupního práva bylo v tomto případě nutné, aby prodávající Mgr. K. S. v nabídce předkupního práva rozdělila celkovou kupní cenu nemovitostí mezi cenu budovy a cenu pozemku, v důsledku čehož považuje soud prvního stupně nabídku předkupního práva učiněnou vedlejší účastnicí za neplatnou pro neurčitost a nesrozumitelnost.
Dle názoru odvolacího soudu žádná právní norma neukládala vedlejší účastnici rozdělit celkovou kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč tak, jak požaduje okresní soud. Vedlejší účastnice neměla v úmyslu prodat zvlášť svůj spoluvlastnický podíl na předmětném domě a zvlášť spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku. Hodlala prodat celý svůj spoluvlastnický podíl na domě i pozemku zároveň, a to za kupní cenu 6.000.0000,- Kč. Dle názoru odvolacího soudu je nabídka předkupního práva učiněná vedlejší účastnicí ve vztahu k žalovanému zcela určitá a srozumitelná, a tudíž platná. Odvolací soud neshledává důvod pro aplikaci § 37 odst. 1 o. z., ze kterého vyplývá, že právní úkon je absolutně neplatný, není-li určitý a srozumitelný. Dle názoru odvolacího soudu vedlejší účastnice zcela určitě a jednoznačně vymezila výši svého spoluvlastnického podílu na předmětném domě a na předmětném pozemku, dala zcela srozumitelně najevo svou vůli tento svůj spoluvlastnický podíl prodat a stanovila kupní cenu ve výši 6.000.000,- Kč. Součástí nabídky předkupního práva byl text smlouvy o smlouvě budoucí uzavřený mezi vedlejší účastnící a žalovanými a do něj integrovaný text smlouvy kupní. Vedlejší účastnice tak splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 140 o. z., dle kterého převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Bylo prokázáno, že vedlejší účastnice učinila nabídku předkupního práva všem spoluvlastníkům, žádný z nich neprojevil o koupi podílu vedlejší účastnice zájem, přičemž je nerozhodné, zda tak neučinili pro nezájem či pro nedostatek finančních prostředků. Vedlejší účastnice dodržela podmínky, za kterých nabídla ke koupi svůj podíl na předmětném domu a předmětném pozemku žalobci, neboť za stejnou částku posléze prodala předmětné nemovitosti žalovaným (6.000.000,- Kč). Soudní judikatura dospěla k závěru, že až vyplacením ceny podílu oprávněnou osobou dochází k přijetí nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobce, který měl ve lhůtě dvou měsíců na stanovený účet vyplatit vedlejší účastnici kupní cenu 6.000.000,- Kč, pokud měl zájem své předkupní právo realizovat. Žalobce tuto kupní cenu stanoveným způsobem nevyplatil a nadto v dopise, kterým na nabídku předkupního práva reagoval, výslovně zpochybnil spoluvlastnické právo K. S. k předmětným nemovitostem, poukázal na soudní spory o obnovu řízení restitučního sporu, ve kterém podíl na předmětných nemovitostech byl mimo jiné K. S. vydán a požadoval, nechť je částka 6.000.000,- Kč složena nikoliv na stanovený účet, ale do notářské úschovy či na vázaný účet v bance až do doby, kdy rozhodnutí (zřejmě o obnově řízení) nabudou právní moci. Ve stanovené lhůtě dvou měsíců částku 6.000.000,- Kč nevyplatil. Lze proto dospět k závěru, že žalobce nabídku předkupního práva ze strany vedlejší účastnice platně nepřijal. Ve lhůtě dvou měsíců nebyla částka 6.000.000,- Kč složena ani na účet uvedený K. S. ani do notářské či jiné úschovy, z čehož krajský soud dovozuje, že nabídka předkupního práva nebyla platně přijata a po uplynutí lhůty dvou měsíců měla vedlejší účastnice právo převést svůj spoluvlastnický podíl na žalované. Úvaha žalobce o tom, jakým způsobem měla vedlejší účastnice dále rozdělit v nabídce předkupního práva svůj spoluvlastnický podíl k domu a pozemku je formalistická a komplikovaná. Nadto neodpovídá ani znění § 140 o. z. Protože nebylo dohody mezi spoluvlastníky ve smyslu § 140 věta druhá o. z., právo vykoupit podíl vedlejší účastnice svědčilo těm z oprávněných spoluvlastníků, kteří o koupi měli zájem a předkupní právo skutečně vykonali. Jediným takovým spoluvlastníkem, který svůj zájem deklaroval (dopisem ze dne 26. 11. 2006) je žalobce. Protože nabídka vedlejší účastnice se vztahovala na celý podíl, který zamýšlela prodat, byl žalobci k dispozici opět celý podíl. Potencionální nárok těch spoluvlastníků, kteří podíl vykoupit nechtěli, přirostl žalobci jako spoluvlastníkovi, který měl v úmyslu nabídku k výkupu přijmout. Přes deklaraci svého zájmu o využití předkupního práva však žalobce nakonec částku 6.000.0000,- Kč vedlejší účastnici nevyplatil a po uplynutí lhůty dvou měsíců jeho předkupní právo tímto nekonáním zaniklo.
S ohledem na shora uvedené závěry se odvolací soud nezabýval žalobcovými námitkami o tom, který z účastníků jednal v rozporu s dobrými mravy, resp. námitkami, že on v rozporu s dobrými mravy nejednal. Odvolací soud totiž takovou úvahu okresního soudu považuje za nadbytečnou a pro rozhodnutí ve věci irelevantní.
S ohledem na závěr odvolacího soudu, že vedlejší účastnice řádně splnila svou povinnost nabídnout svůj spoluvlastnický podíl ke koupi žalobci (a ostatním spoluvlastníkům), přičemž žalobce (a ostatní spoluvlastníci) svého předkupního práva nevyužili, bylo napadené rozhodnutí, kterým žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).
Ohledně výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, neboť má za to, že o nákladech řízení nebylo rozhodnuto okresním soudem správně. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. mají procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastníce na straně žalovaných právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem, jehož odměna činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč (odměna ve věcech nahrazení projevu vůle). Advokát zastupoval v řízení dva žalované, proto se jeho odměna zvyšuje v souladu s § 19a citované vyhlášky o 30% a činí 10.400,- Kč. Paušální náhrada za 8 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí v souladu s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2.400,- Kč (ohledně počtu úkonů, za které tato paušální náhrada výdajů náleží, odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Částka 12.800,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 15.360,- Kč. Vedlejší účastnice má rovněž právo na náhradu nákladů řízení, odměna zastupujícího advokáta činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za 11 úkonů právní pomoci po 300,- Kč činí 3.300,- Kč (ohledně počtu úkonů odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dále má advokát zastupující vedlejší účastnici právo na náhradu jízdného, ke čtyřem ústním jednáním cestoval hromadnou dopravou, výše jízdného byla doložena jízdenkami a celkem činí 392,- Kč. Náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 16 započatých půlhodin činí 1.600,- Kč. Celkem činí náklady vedlejší účastnice v řízení před soudem prvního stupně 13.292,- Kč. Odvolací soud změnil napadené rozhodnutí v rozsahu výroků II. a III. ohledně náhrady nákladů řízení, neboť má za to, že okresní soud nestanovil správně výši odměny advokáta, když odměnu počítal dle § 3 odst. 1 z výše předmětu řízení v částce 6.000.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 obsahuje speciální ustanovení § 7 písm. e), dle kterého ve věcech nahrazení projevu vůle činí odměna advokáta 8.000,- Kč, nebylo možno postupovat dle § 3, neboť se nejedná o zaplacení peněžní částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění. Odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33Odo 670/2006 a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1332/2007 je v této věci nepřípadný.
V odvolacím řízení procesně úspěšní žalovaní a vedlejší účastnice mají právo na náhradu nákladů řízení. Odměna advokáta žalovaných činí v souladu s § 7 písm. e) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 částku 8.000,- Kč, při zastupování dvou osob zvýšeno o 30% činí 10.400,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí 600,- Kč, částka 11.000,- Kč se zvyšuje o 20% daně z přidané hodnoty a činí 13.200,- Kč. Vedlejší účastnice byla rovněž zastoupena advokátem, jeho odměna činí dle shora citovaného ustanovení 8.000,- Kč, paušální náhrada výdajů za dva úkony právní pomoci činí celkem 600,- Kč. Dále má advokát právo na náhradu za promeškaný čas v souladu s § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200,- Kč a náhradu jízdného. Advokát cestoval ke krajskému soudu a zpět hromadnou dopravou, jízdné činí 48,- Kč. Celková částka představující náklady řízení na straně vedlejší účastnice činí 8.848,- Kč.
Odvolací soud nepřiznal advokátovi vedlejší účastnice další paušální náhradu výdajů za 3 úkony právní pomoci, neboť v písemných podáních soudu advokát v podstatě opakoval stejné argumenty jako v podání vyjádření k odvolání ze dne 27. 2. 2012.
Procesně neúspěšný žalobce je povinen zaplatit procesně úspěšným účastníkům náhradu nákladů řízení tak, jak bylo stanoveno shora, lhůta k plnění mu byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.
P o u č e n í
: Proti tomuto rozsudku
není
přípustné dovolání, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Ostravě dne 24. října 2012
JUDr. Bohumír Žídek, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Tereza Polášková