II. ÚS 97/94
II.ÚS 97/94 ze dne 11. 10. 1994
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Sp. zn. II. ÚS 97/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu stěžovatele J.Š., o podání ze dne 28. 6. 1994 došlém Ústavnímu soudu dne 1. 7. 1994, t a k t o :
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve své ústavní stížnosti namítal nesprávnost rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 3 T 5/85, jímž byl uznán vinen a odsouzen za trestný čin dle § 234 odst. 2 TZ k trestu odnětí svobody ke třinácti letům nepodmíněně.
Vzhledem k tomu, že k ústavní stížnosti nebylo doloženo, kdy předmětný rozsudek nabyl právní moci, Ústavní soud dožádáním k Městskému soudu v Praze ověřil, že předmětný rozsudek nabyl právní moci dnem 1. 8. 1985 dle rozhodnutí tehdejšího Nejvyššího soudu.
Podle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Z toho, že napadený rozsudek nabyl právní moci dne 1. 8. 1985, je nepochybně zjištěno, že od právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, uplynula podstatně delší doba, než kterou připouští zákon.
Z uvedeného důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh, který je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 1994
Prof. JUDr. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR
II.ÚS 97/94 ze dne 11. 10. 1994
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Sp. zn. II. ÚS 97/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu stěžovatele J.Š., o podání ze dne 28. 6. 1994 došlém Ústavnímu soudu dne 1. 7. 1994, t a k t o :
Návrh se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve své ústavní stížnosti namítal nesprávnost rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 3 T 5/85, jímž byl uznán vinen a odsouzen za trestný čin dle § 234 odst. 2 TZ k trestu odnětí svobody ke třinácti letům nepodmíněně.
Vzhledem k tomu, že k ústavní stížnosti nebylo doloženo, kdy předmětný rozsudek nabyl právní moci, Ústavní soud dožádáním k Městskému soudu v Praze ověřil, že předmětný rozsudek nabyl právní moci dnem 1. 8. 1985 dle rozhodnutí tehdejšího Nejvyššího soudu.
Podle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Z toho, že napadený rozsudek nabyl právní moci dne 1. 8. 1985, je nepochybně zjištěno, že od právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, uplynula podstatně delší doba, než kterou připouští zákon.
Z uvedeného důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh, který je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 1994
Prof. JUDr. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR