II. ÚS 604/2000
II.ÚS 604/2000 ze dne 13. 12. 2000
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. J., proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně, sp. zn. 1 Zn 267/2000-2, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 11. 10. 2000 obdržel Ústavní soud stížnost pana Romana Jindřicha proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně, sp. zn. 1 Zn 267/2000-2. Tímto usnesením měla být dle stěžovatele zamítnuta jeho stížnost proti usnesení policejního orgánu - MŘ PČR Brno, skupina stížností a kontroly, sp. zn. MRBN 11/SSK-TČ-2000, ze dne 15. 8. 2000, kterým mělo být odloženo podle § 159 odst. 1 trestního řádu "podezření" vůči npor. V J. a kpt. J. K. pro trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a vydírání podle § 158 odst. 1 písm. a) a § 235 odst. 1 trestního zákona. Důvodem pro podání stížnosti byly nesrovnalosti v údajích uvedených v citovaných usneseních Městského státního zastupitelství v Brně a Policie ČR, jakož i skutečnost, že policejní orgán dospěl k závěru, že stěžovatelovo tvrzení se nezakládá na pravdě, aniž by byl sám ve věci vyslechnut, případně aniž by byla provedena jím navrhovaná konfrontace a výslechy svědků. Současně stěžovatel požádal Ústavní soud o ustanovení právního zástupce pro řízení před Ústavním soudem.
Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30, § 31, § 34, § 72 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad podání. K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) odmítnout ve smyslu § 43 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V citované výzvě byl stěžovatel také poučen, že není v kompetenci Ústavního soudu ustanovit mu právního zástupce a že v případě nemajetnosti se v této věci může obrátit na Českou advokátní komoru.
Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 20. 10. 2000.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Z tohoto důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 13. prosince 2000
II.ÚS 604/2000 ze dne 13. 12. 2000
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. J., proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně, sp. zn. 1 Zn 267/2000-2, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 11. 10. 2000 obdržel Ústavní soud stížnost pana Romana Jindřicha proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně, sp. zn. 1 Zn 267/2000-2. Tímto usnesením měla být dle stěžovatele zamítnuta jeho stížnost proti usnesení policejního orgánu - MŘ PČR Brno, skupina stížností a kontroly, sp. zn. MRBN 11/SSK-TČ-2000, ze dne 15. 8. 2000, kterým mělo být odloženo podle § 159 odst. 1 trestního řádu "podezření" vůči npor. V J. a kpt. J. K. pro trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a vydírání podle § 158 odst. 1 písm. a) a § 235 odst. 1 trestního zákona. Důvodem pro podání stížnosti byly nesrovnalosti v údajích uvedených v citovaných usneseních Městského státního zastupitelství v Brně a Policie ČR, jakož i skutečnost, že policejní orgán dospěl k závěru, že stěžovatelovo tvrzení se nezakládá na pravdě, aniž by byl sám ve věci vyslechnut, případně aniž by byla provedena jím navrhovaná konfrontace a výslechy svědků. Současně stěžovatel požádal Ústavní soud o ustanovení právního zástupce pro řízení před Ústavním soudem.
Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30, § 31, § 34, § 72 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad podání. K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) odmítnout ve smyslu § 43 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V citované výzvě byl stěžovatel také poučen, že není v kompetenci Ústavního soudu ustanovit mu právního zástupce a že v případě nemajetnosti se v této věci může obrátit na Českou advokátní komoru.
Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 20. 10. 2000.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Z tohoto důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 13. prosince 2000