II. ÚS 461/2000
II.ÚS 461/2000 ze dne 3. 1. 2001


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti F. K., proti chování sdělovacích prostředků proti stěžovateli, mimo ústní jednání, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 2. 8. 2000 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti chování sdělovacích prostředků proti jeho osobě, jak bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2000, č. j. 30 Cdo 999/2000-107. Protože podání nesplňovalo požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., byl soudcem zpravodajem vyzván k odstranění vad s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.

Na tuto výzvu stěžovatel reagoval svým podáním, které Ústavní soud obdržel 18. 10. 2000, a ve kterém informoval o krocích k odstranění vad podání a žádostí o prodloužení lhůty, které Ústavní soud vyhověl. Přípisem, který stěžovatel obdržel do vlastních rukou dne 1. 11. 2000, byla stěžovateli stanovena nová lhůta 30 dnů. Stěžovatel ani v nově stanovené lhůtě vady neodstranil. Proto bylo rozhodnuto v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že se podání odmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. 1. 2001 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu ČR