II. ÚS 255/96
II.ÚS 255/96 ze dne 7. 10. 1996
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 255/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele B.Z., o návrhu na zrušení § 9, § 20, § 20a a § 22a zák. č. 589/1992 Sb., t a k t o :
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 20. 8. 1996 požadoval přezkoumání a zrušení ustanovení § 9, § 20, § 20a a § 22a zák. č. 589/1992 Sb., neboť tento zákon včetně prováděcích předpisů porušuje základní lidská práva zakotvená v Ústavě ČR, zejména právo rovnosti všech před zákonem a právo na svobodné povolání.
Napadené části zákona považuje za diskriminační, neboť je markantní nepoměr mezi možností státu, který jako věřitel může penalizovat dlužníky ve výši 0,1 % - 0,3 % dlužné částky, a možnostmi občana, který jako věřitel může penalizovat dlužníky ve výši 0,01 % dlužné částky.
Dle § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle 1
II. ÚS 255/96
čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona.
Vzhledem k tomu, že z citovaného ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jasně plyne oprávnění fyzické osoby k podání návrhu na zrušení zákona jen spolu s ústavní stížností, což je podmínka, která v dané věci není splněna, nezbylo než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová V Brně dne 7. 10. 1996 soudkyně Ústavního soudu ČR
II.ÚS 255/96 ze dne 7. 10. 1996
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
II. ÚS 255/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele B.Z., o návrhu na zrušení § 9, § 20, § 20a a § 22a zák. č. 589/1992 Sb., t a k t o :
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 20. 8. 1996 požadoval přezkoumání a zrušení ustanovení § 9, § 20, § 20a a § 22a zák. č. 589/1992 Sb., neboť tento zákon včetně prováděcích předpisů porušuje základní lidská práva zakotvená v Ústavě ČR, zejména právo rovnosti všech před zákonem a právo na svobodné povolání.
Napadené části zákona považuje za diskriminační, neboť je markantní nepoměr mezi možností státu, který jako věřitel může penalizovat dlužníky ve výši 0,1 % - 0,3 % dlužné částky, a možnostmi občana, který jako věřitel může penalizovat dlužníky ve výši 0,01 % dlužné částky.
Dle § 64 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle 1
II. ÚS 255/96
čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona.
Vzhledem k tomu, že z citovaného ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jasně plyne oprávnění fyzické osoby k podání návrhu na zrušení zákona jen spolu s ústavní stížností, což je podmínka, která v dané věci není splněna, nezbylo než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
JUDr. Iva Brožová V Brně dne 7. 10. 1996 soudkyně Ústavního soudu ČR