I. ÚS 382/2000
I.ÚS 382/2000 ze dne 27. 11. 2000
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
I. ÚS 382/2000
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. K., proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 25. 9. 1998, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 5 Nc 20/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel ve svém návrhu namítal porušení svých základních lidských práv postupem shora uvedených orgánů veřejné moci ve věci, týkající se jeho důchodového zabezpečení.
Vzhledem k okolnosti, že podání stěžovatele neodpovídalo příslušným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 25. 9. 2000 k odstranění vad podání. Současně jej poučil, že pokud ve lhůtě do 20 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 29. 9. 2000. Lhůta k odstranění vad proto marně uplynula dne 19. 10. 2000.
V návaznosti na skutečnost, že stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 19. 10. 2000, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad, rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 27. listopadu 2000
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. předseda I. senátu Ústavního soudu
I.ÚS 382/2000 ze dne 27. 11. 2000
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
I. ÚS 382/2000
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. K., proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 25. 9. 1998, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 5 Nc 20/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel ve svém návrhu namítal porušení svých základních lidských práv postupem shora uvedených orgánů veřejné moci ve věci, týkající se jeho důchodového zabezpečení.
Vzhledem k okolnosti, že podání stěžovatele neodpovídalo příslušným ustanovením zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 25. 9. 2000 k odstranění vad podání. Současně jej poučil, že pokud ve lhůtě do 20 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnut.
Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 29. 9. 2000. Lhůta k odstranění vad proto marně uplynula dne 19. 10. 2000.
V návaznosti na skutečnost, že stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 19. 10. 2000, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad, rozhodl Ústavní soud v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 27. listopadu 2000
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. předseda I. senátu Ústavního soudu