I. ÚS 366/97
I.ÚS 366/97 ze dne 2. 6. 1999
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelů J.F. a Z.F., obou zastoupených JUDr. J. B., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997, čj. 22 Co 176/97 - 139,
takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 1. 10. 1997, označeným jako ústavní stížnost. Jejich stížnost v právní věci žalobce M.K., o přechod vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 1539/92, směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997, čj. 22 Co 176/97 - 139.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé podali souběžně i dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a vyčkal proto jeho rozhodnutí. Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 21. 4. 1999, čj. 2 Cdon 1945/97 - 175, výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Za této situace musel Ústavní soud pokládat návrh ústavní stížnosti za předčasný, protože zatím nebylo vydáno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatelů poskytuje a nebyly tak vyčerpány všechny procesní prostředky.
Soudce zpravodaj musel proto považovat předložený návrh za nepřípustný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. června 1999 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu
I.ÚS 366/97 ze dne 2. 6. 1999
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelů J.F. a Z.F., obou zastoupených JUDr. J. B., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997, čj. 22 Co 176/97 - 139,
takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 1. 10. 1997, označeným jako ústavní stížnost. Jejich stížnost v právní věci žalobce M.K., o přechod vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 1539/92, směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 5. 1997, čj. 22 Co 176/97 - 139.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé podali souběžně i dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a vyčkal proto jeho rozhodnutí. Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 21. 4. 1999, čj. 2 Cdon 1945/97 - 175, výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Za této situace musel Ústavní soud pokládat návrh ústavní stížnosti za předčasný, protože zatím nebylo vydáno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatelů poskytuje a nebyly tak vyčerpány všechny procesní prostředky.
Soudce zpravodaj musel proto považovat předložený návrh za nepřípustný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. června 1999 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu