9 Azs 158/2020
9 Azs 158/2020-18 9 Azs 158/2020-18
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: A. S., zast. Mgr. Ing. Karlem Mockem, advokátem se sídlem Nádražní 923/118, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2019, č. j. OAM-1033/ZA-ZA11-P15-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2020, č. j. 13 Az 16/2019-21,
takto: I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále stěžovatel ) napadl kasační stížností výše označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ). Tímto rozsudkem městský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2019, č. j. OAM-1033/ZA-ZA11-P15-2018, kterým mu neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), konkrétně chybělo vymezení, co stěžovatel navrhuje a z jakých důvodů rozsudek městského soudu napadá. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 29. 6. 2020, č. j.-13, vyzval k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné měsíční lhůtě (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) a řádně jej poučil o následcích pro případ, že by výzvě nevyhověl.
[3] Zmiňované usnesení bylo stěžovatelovu zástupci doručeno do datové schránky dne 29. 6. 2020, lhůta k doplnění kasační stížnosti tedy podle § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula ve středu 29. 7. 2020. Stěžovatel během lhůty výzvě nevyhověl, kasační stížnost nedoplnil ani nepožádal o prodloužení této lhůty. S ohledem na to Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2020
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu
9 Azs 158/2020-18 9 Azs 158/2020-18
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: A. S., zast. Mgr. Ing. Karlem Mockem, advokátem se sídlem Nádražní 923/118, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2019, č. j. OAM-1033/ZA-ZA11-P15-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2020, č. j. 13 Az 16/2019-21,
takto: I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále stěžovatel ) napadl kasační stížností výše označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen městský soud ). Tímto rozsudkem městský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2019, č. j. OAM-1033/ZA-ZA11-P15-2018, kterým mu neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), konkrétně chybělo vymezení, co stěžovatel navrhuje a z jakých důvodů rozsudek městského soudu napadá. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 29. 6. 2020, č. j.-13, vyzval k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné měsíční lhůtě (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) a řádně jej poučil o následcích pro případ, že by výzvě nevyhověl.
[3] Zmiňované usnesení bylo stěžovatelovu zástupci doručeno do datové schránky dne 29. 6. 2020, lhůta k doplnění kasační stížnosti tedy podle § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula ve středu 29. 7. 2020. Stěžovatel během lhůty výzvě nevyhověl, kasační stížnost nedoplnil ani nepožádal o prodloužení této lhůty. S ohledem na to Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. srpna 2020
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu