86 ICm 620/2016
Č. j. 86 ICm 620/2016-39 (KSLB 86 INS 6842/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Ptáčkovou, ve věci žalobkyně REVITALA, v.o.s., identifikační číslo osoby 254 13 368, Jablonec nad Nisou, Josefa Hory 4080/23, insolvenční správkyně dlužníka anonymizovano anonymizovano , narozeného anonymizovano , bytem Jablonec nad Nisou, Budovatelů 3397/12, zastoupené JUDr. Jiřím Suškou, advokátem, Teplice, U Soudu 7, proti žalovaným 1) Marcele Veselé, narozené bytem , zastoupené JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem, Liberec 1, Jestřábí 974, a 2) Jaroslavu Kláskovi, narozenému bytem , zastoupenému JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem, Liberec, U Soudu 363/10, o určení, že nájemní smlouva o nájmu bytu č. 8 v domě č. p. 458/13 v Liberci, Vaňurova ulice, uzavřená dne 1. srpna 2008 mezi anonymizovano Veselým a žalovanou je neplatná, a určení, že podnájemní smlouva o podnájmu bytu č. 8 v domě č. p. 458/13 v Liberci, Vaňurova ulice, uzavřená dne 15. listopadu 2011 ve znění z 12. listopadu 2012, je neplatná, t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna nahradit první žalované náklady řízení ve výši 8.228,00 Kč, do 14 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Antonína Šmídka.

III. Žalobkyně je povinna nahradit druhému žalovanému náklady řízení ve výši 12.342,00 Kč, do 14 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Alexandra Šoljaka. isir.justi ce.cz

Žalobou ze dne 18. února 2016 se žalobkyně domáhala určení, že nájemní smlouva o nájmu bytu č. 8 v domě č. p. 458/13 v Liberci, Vaňurova ulice, uzavřená dne 1. srpna 2008 mezi dlužníkem anonymizovano Veselým a žalovanou je neplatná, a určení, že podnájemní smlouva o podnájmu bytu č. 8 v domě č. p. 458/13 v Liberci, Vaňurova ulice, uzavřená dne 15. listopadu 2011 ve znění z 12. listopadu 2012, je neplatná.

Otec žalované anonymizovano Veselý vlastnil v SJM se Zuzanou Veselou bytovou jednotku 458/8 v domě č. p. 458/13 v Liberci, Vaňurova ulice. Smlouvou ze dne 1. srpna 2008 přenechal první žalované předmětnou bytovou jednotku do užívání. Tato nájemní smlouva je neplatná, neboť neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy o nájmu bytu, konkrétně popis příslušenství (koupelna, záchod a komora). Neplatnost spatřuje zároveň ve skutečnosti, že nájemní smlouva nebyla podepsána druhým spoluvlastníkem Zuzanou Veselou. Neplatná nájemní smlouva neumožňovala žalované uzavřít platně smlouvu o podnájmu bytu s druhým žalovaným. Neplatnost je spatřována i ve skutečnosti, že žalovaná neměla písemný souhlas pronajímatele bytu k přenechání bytu do podnájmu dle § 719 o.z. První žalovaná hradila do majetkové podstaty nájemné ve výši 1.000 Kč měsíčně, v téže době za podnájem bytu hradil druhý žalovaný první žalované 6.000 Kč měsíčně. První žalovaná se tak na úkor věřitelů obohacovala o 5.000 Kč měsíčně. Žalobkyně zahájila proti první žalované řízení o vydání bezdůvodného obohacení, v tomto řízení musí žalobkyně prokázat neplatnost nájemní a podnájemní smlouvy. Žalobkyně tak má naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smluv, přičemž neplatnost smluv může dle § 231 odst. 2 i. z. posoudit pouze insolvenční soud.

Z vyjádření žalobkyně bylo zjištěno, že u Obvodního soudu v Praze 4 je pod sp. zn. 51 C 69/2016 vedeno řízení o vydání bezdůvodného obohacení, otázka platnosti předmětných smluv jsou otázky předběžné, které dle § 231 odst. 12 i.z. může v průběhu insolvenčního řízení posoudit pouze insolvenční soud. Žalobkyně není povinna tvrdit ani dokazovat naléhavost právního zájmu při podávání žaloby a soud není oprávněn žalobu z nedostatku naléhavého právního zájmu zamítnout. Řízení u Obvodního soudu v Praze bylo přerušeno do doby rozhodnutí zdejšího soudu.

Z vyjádření první žalované bylo zjištěno, že navrhuje zamítnutí žaloby. Případná neplatnost by byla relativní a již by byla promlčena. Co se týče určitosti nájemní smlouvy, jednalo se o vše pod jedním uzamčením.

Z vyjádření druhého žalovaného bylo zjištěno, že považuje žalobu za nedůvodnou, navrhuje její zamítnutí. Na požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem. Žalobkyně není aktivně legitimovaná, neboť před podáním žaloby již byla předmětná bytová jednotka vydražena a to dne 26. ledna 2016. K jednotlivým žalobním bodům uvádí, že pokud smlouva nebyla podepsána druhým spoluvlastníkem, jednalo by se o relativní neplatnost, tato nebyla namítána. Souhlas s podnájmem dán byl, toto tvrzení je žalovaný připraven doložit.

Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 6. června 2012 č. j. KSLB 57 INS 6842/2012-A-15 bylo ověřeno, že byl zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs s tím, že řešen bude jako nepatrný. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně.

Z žaloby ze dne 1. března 2016 bylo zjištěno, že se REVITALA, v.o.s., jako žalobkyně domáhá u Obvodního soudu pro Prahu 4 po žalované Marcele Veselé zaplacení 209.000 Kč s příslušenstvím. Požadováno je bezdůvodné obohacení ve výši 5000 Kč měsíčně za období od 1. srpna 2012 včetně úroku z prodlení.

Podle § 159 odst. 1 písm. g) zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení incidenčními spory jsou spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem.

Podle § 231 odst. 1 i.z. insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění.

Podle § 231 odst. 2 i.z. v průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soud.

Žalobkyně je insolvenčním správcem dlužníka s dispozičním oprávněním k majetku. Do soupisu majetkové podstaty byla sepsána i bytová jednotka č. 8 v domě č. p. 458/13 v Liberci, Vaňurova ulice. Předmětnou bytovou jednotku vlastnil dlužník v SJM. Dle tvrzení insolvenčního správce dlužník před zahájením insolvenčního řízení přenechal bytovou jednotku do užívání první žalované, sjednáno bylo nájemné 1.000 Kč měsíčně. Tato částka byla první žalovanou poskytována do majetkové podstaty. Předmětná bytová jednotka byla první žalovanou přenechána do podnájmu druhému žalovanému, sjednáno bylo nájemné 6.000 Kč měsíčně. Tato částka nebyla věřitelům poskytována. U Obvodního soudu v Praze 4 je pod sp. zn. 51 C 69/2016 vedeno řízení proti první žalované o vydání bezdůvodného obohacení do majetkové podstaty dlužníka.

Neplatnost právního úkonu lze hodnotit v samostatném soudním řízení., takové soudní řízení bude incidenčním sporem dle § 159 odst. 1 písm. g) i.z. Ustanovení § 159 odst. 1 písm. g) i.z. je pojmenováním těch sporů, jež insolvenční zákon označil jako incidenční v § 231 odst. 2 i.z.. Aktivní legitimaci k podání žaloby o neplatnost právního úkonu má v souladu se třetím odstavcem vždy insolvenční správce. Ustanovení § 159 odst. 1 písm. g) i.z. stanoví jako podmínku určení neplatnosti naléhavý právní zájem. Přípustnost určovací žaloby podané ve smyslu § 231 odst. 1 insolvenčního zákona u insolvenčního soudu je tudíž poměřována § 80 písm. c) o. s. ř.

Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Tyto funkce určovací žaloby očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014 sp. zn. 29 Cdo 914/2014).

Naléhavý právní zájem není dán tam, kde již právo bylo poručeno a právním prostředkem ochrany je žaloba na plnění. Žaloba na plnění (vydání bezdůvodného obohacení) byla u příslušného soudu podána, otázku platnosti předmětných smluv je oprávněn řešit soud rozhodující o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení (Obvodní soud pro Prahu 4) jako otázku předběžnou. K tomu krajský soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. února 2016 sp. zn. 29 Cdo 1173/2014, dle kterého Ze skutečnosti, že insolvenční soud není ve smyslu ustanovení § 231 IZ vázán rozhodnutím jiného soudu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění, a že platnost takového právního úkonu posoudí insolvenční soud sám, neplyne, že by jiný než insolvenční soud nemohl takovou otázku posoudit, je-li to nezbytné pro rozhodnutí sporu .

Ze shora uvedených závěrů soudu vyplývá, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nájemní a podnájemní smlouvy. Z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti smluv byla žaloba zamítnuta, s ohledem na důvod zamítnutí nebyl soud oprávněn zabývat se věcí samou.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 163 a § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byli úspěšní žalovaní, žalobkyně je proto povinna nahradit jim účelně vynaložené náklady. Ty jsou tvořeny náklady vynaloženými účastníky v souvislosti s jejich právním zastoupením

Právní zástupce první žalované má právo na náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby a to převzetí a přípravu zastoupení dle plné moci ze dne 11. dubna 2017 (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a účast na jednání před soudem dne 19. dubna 2017 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) ve výši 6.200 Kč (2x 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c/ a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Právní zástupce má dále nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 600,00 Kč (2x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 6.800,00 Kč je dle § 138 o.s.ř. nutno zvýšit o 21% DPH (o 1.428,00 Kč) na 8.228,00 Kč. První žalovaná tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 8.228,00 Kč.

Právní zástupce druhého žalovaného má nárok na odměnu za tři úkony právní služby a to převzetí a přípravu zastoupení dle plné moci ze dne 22. prosince 2016 (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), písemné podání ve věci samé-vyjádření k žalobě ze dne 22. května 2016 (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a účast na jednání před soudem dne 19. dubna 2017 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) ve výši 9.300 Kč (3x 3.100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c/ a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Právní zástupce má dále nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 900,00 Kč (3x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 10.200,00 Kč je dle § 138 o.s.ř. nutno zvýšit o 21% DPH (o 2.142,00 Kč) na 12.342,00 Kč. Druhý žalovaný tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 12.342,00 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

V Liberci dne 19. dubna 2017

Mgr. Hana Ptáčková v. r. soudce Za správnost vyhotovení: anonymizovano Klimešová