7 Azs 104/2006
7 Azs 104/2006 7 Azs 104/2006-52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Milady Tomkové a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatelky T. W., zastoupené opatrovnicí Z. V., administrativní pracovnicí Krajského soudu v Praze, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2005, č. j. 46 Az 80/2005-23,
t a k t o:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 12. 2005, č. j. 46 Az 80/2005-23, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 10. 2005, č. j. OAM-659/LE-01-C09-2005, kterým nebyl stěžovatelce podle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o azylu ) udělen azyl a současně bylo rozhodnuto tak, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení § 91 zákona o azylu.
V kasační stížnosti podané proti tomuto rozsudku stěžovatelka s poukazem na ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. vyjádřila nesouhlas s rozsudkem krajského soudu a vyjádřila domněnku, že byla v předchozím řízení zkrácena na svých právech. Vzhledem k uvedenému se obrátila na Nejvyšší správní soud s návrhem, aby napadený rozsudek Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka převzala rozsudek krajského soudu dne 25. 1. 2006, byla posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti středa 8. 2. 2006.
Jelikož stěžovatelka předala kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 9. 2. 2006, stalo se tak po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 106 odst. 2 poslední věty s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako opožděně podanou (§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. října 2006
JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu
7 Azs 104/2006 7 Azs 104/2006-52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Milady Tomkové a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatelky T. W., zastoupené opatrovnicí Z. V., administrativní pracovnicí Krajského soudu v Praze, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2005, č. j. 46 Az 80/2005-23,
t a k t o:
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 12. 2005, č. j. 46 Az 80/2005-23, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 24. 10. 2005, č. j. OAM-659/LE-01-C09-2005, kterým nebyl stěžovatelce podle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o azylu ) udělen azyl a současně bylo rozhodnuto tak, že se na ni nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení § 91 zákona o azylu.
V kasační stížnosti podané proti tomuto rozsudku stěžovatelka s poukazem na ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. vyjádřila nesouhlas s rozsudkem krajského soudu a vyjádřila domněnku, že byla v předchozím řízení zkrácena na svých právech. Vzhledem k uvedenému se obrátila na Nejvyšší správní soud s návrhem, aby napadený rozsudek Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka převzala rozsudek krajského soudu dne 25. 1. 2006, byla posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti středa 8. 2. 2006.
Jelikož stěžovatelka předala kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 9. 2. 2006, stalo se tak po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 106 odst. 2 poslední věty s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost jako opožděně podanou (§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. října 2006
JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu