79 ICm 2139/2013
č. j. 79 ICm 2139/2013-27 (KSUL 79 INS 1755/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl dne 05.11.2013 Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní v právní věci žalobce Door Financial a.s., IČ 29016126, se sídlem Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4-Michle, zastoupeného Mgr. Jakubem Janouškem, advokátem, se sídlem Vyskočilova 1481/4, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Insolvenční agentura v.o.s., IČ 29115540, se sídlem Západní 1448/16, 360 01 Karlovy Vary, zastoupenému JUDr. Karlem Kolářem, advokátem, se sídlem Klaudiánova 135/1, 293 01 Mladá Boleslav, insolvenčního správce dlužníka Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem Hlavní 21, 439 81 Kryry

o určení existence nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem, Markem Špivákem, anonymizovano , bytem Kryry, Hlavní 21, pohledávku v celkové výši 29.325,- Kč, kterou přihlásil přihláškou P3 v insolvenčním řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pod sp. zn. KSUL 79 INS 1755/2013, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 6.800,-Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Karla Koláře. (KSUL 79 INS 1755/2013)

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Ústí nad Labem je vedeno insolvenční řízení dlužníka Marka anonymizovano , anonymizovano pod sp.zn. KSUL 79 INS 1755/2013. Insolvenčním správcem byl v tomto řízení ustanoven žalovaný, Insolvenční agentura v.o.s.. Žalobce přihlásil přihláškou č. P3 dne 18. 04. 2013 částku 29.325,-Kč, která vznikla žalobci ze smluv o půjčkách č. DS 006808 a č. DS 008878. Při prvním přezkumném jednání ve věci byla pohledávka insolvenčním správcem popřena s tím, že ve smlouvě o půjčce byl sjednán tzv. souhrnný poplatek, který je v rozporu s dobrými mravy, stejně jako smluvní pokuta a insolvenční správce tyto pohledávky popřel pro pravost a výši.

Žalobou ze dne 31. 05. 2013 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, aby bylo určeno, že přihlášená pohledávka, která byla insolvenčním správcem popřena je po právu. V žalobě žalobce uvedl, že přihlásil přihláškou č. 3 dne 18. 04. 2013 šest pohledávek v celkové výši 29.325,-Kč, které vznikly žalobci ze smlouvy o půjčce č. DS 006808, uzavřené dne 25. 04. 2012, přičemž tato pohledávka se skládala z dílčích pohledávek č. 1 ve výši 4.385,-Kč, která představuje souhrnný poplatek za odměnu za sjednání smlouvy o půjčce a odměnu žalobce za sjednání smlouvy o půjčce. Tato částka v sobě zahrnuje veškeré náklady žalobce spojené s poskytnutím půjčky a inkasem sjednaných splátek, týdenní inkaso v bydlišti dlužníka prostřednictvím obchodního zástupce, vedení půjčky splátkového kalendáře, apod. a slouží výhradně k těmto účelům. Dlužník se ve smlouvě o půjčce zavázal žalobci vrátit celkovou dlužnou částku ve formě 52 pravidelných týdenních splátek a 2 návštěvy obchodního zástupce, předchází uzavření samotných smluv o půjčce, na úhradu jedné návštěvy obchodního zástupce v místě bydliště dlužníka za účelem inkasa splátek připadá ze souhrnného poplatku 82,-Kč, což je přiměřené. Ujednání o odměně za sjednání smlouvy o půjčce ve výši 177,7 % by mělo být posouzeno jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, tyto uvedené náklady jsou však zcela ospravedlnitelné a s takovými podmínkami vyslovil dlužník souhlas. Dále byla přihlášena dílčí pohledávka č. 2 ve výši 3.500,-Kč, kterou žalobce a dlužník sjednali pro případ prodlení dlužníka s hrazením týdenních splátek podle smlouvy o půjčce a její výše odpovídá nákladům, které byly nutně vynaloženy v souvislosti s intenzivním a opakovaným upomínáním dlužníka a zejména pak během osobních návštěv zástupce žalobce v místě bydliště dlužníka, když inkaso splátek právě probíhá v místě dlužníkova bydliště. Pohledávka č. 3 odpovídá smluvní pokutě ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení dlužníka s úhradou splátek podle smlouvy o půjčce, přičemž žalobce při výpočtu pohledávky č. 3, 1.231,-Kč vycházel z částky 4.804,-Kč, které se rovnají součtu neuhrazených týdenních splátek, neuhrazeného souhrnného poplatku. Ze smlouvy o půjčce č. DS 008878 ze dne 18.07.2012 žalobce uplatnil pohledávku č. 4 ve výši 6.901,-Kč, která představuje souhrnný poplatek, jak je uvedeno výše, pohledávku č. 5 ve výši 3.500,-Kč, kdy se jedná o jednorázovou smluvní pokutu a smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky, kterou vypočetl z částky 12.050,-Kč, které se rovnají součtu neuhrazených týdenních splátek a neuhrazeného souhrnného poplatku.

Žalovaný se prostřednictvím svého právního zástupce k žalobě vyjádřil až v den konání jednání, přičemž jednání začalo v 13:00 hodin a vyjádření žalovaného soudu došlo v 10:51 hodin, takže muselo být žalobci doručeno krátkou cestou až při jednání, přičemž žalovaný se k jednání nedostavil. Ve vyjádření žalovaný uvedl, že co se týká smlouvy o půjčce č. DS 006808 ze dne 25. 04. 2012, na základě které půjčil žalobce dlužníkovi částku (KSUL 79 INS 1755/2013)

7.000,-Kč, byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 4.284,-Kč. Odměna za poskytnutí půjčky představuje tak 61,2 % půjčené částky, ale pokud bylo sjednáno plnění postupně ve splátkách, tak se míra zhodnocení půjčené částky zvyšuje na částku 177,7 %. Není podstatné, jak je odměna ve smlouvě nazvána, např. jako souhrnný poplatek, podstatné je, že se jedná o peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky. Tato odměna je však v rozporu s dobrými mravy. Dlužník na půjčenou částku 7.000,-Kč v postupných splátkách uhradil celkem 6.480,-Kč a dluží žalobci částku 520,-Kč a 12,-Kč jako zákonný úrok z prodlení. Ve zbylé části byla pohledávka popřena. Pokud se týká smluvní pokuty za prodlení dlužníka 3.500,-Kč, ta již sedminásobně převyšuje dlužnou částku, se kterou se dlužník dostal reálně do prodlení a pohledávka č. 3 je nárokem na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % dlužné částky za každý den prodlení, kdy smluvní pokuta byla uplatněna za prodlení 115 dnů od 25. 11. 2012 do 19. 03. 2013, ale v té době dlužná částka činila jen 520,-Kč. Smluvní pokuta za toto období tedy mohla činit pouze 150,-Kč. Pokud se týká dílčích pohledávek č. 4, 5, 6 je situace obdobná, neboť poplatky, kterou jsou uplatněny žalobcem, pod č. 4 se rovnají č. 1, v jiné půjčce č. 5 se rovná č. 2 v předchozí půjčce a č. 6 se rovná č. 3.

Soud provedl důkaz přihláškou P3 v insolvenčním řízení KSUL 79 INS 1755/2013, z níž bylo zjištěno, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka Marka anonymizovano pohledávku celkem ve výši 29.325,-Kč a to podle smlouvy o půjčce č. DS 006808 ze dne 18. 07. 2012 ve třech dílčích pohledávkách č. 1 ve výši 4.385,-Kč, č. 2 ve výši 3.500,-Kč a č. 3 ve výši 1.231,-Kč. Dále podle smlouvy o půjčce č. DS 008878 přihlásil dílčí pohledávku č. 4 ve výši 6.901,-Kč, pohledávku č. 5 ve výši 3.500,-Kč a pohledávku č. 6 ve výši 2.053,-Kč. Ty byly žalovaným popřeny při přezkumném jednání. Z písemného vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky soud zjistil, že žalovaný žalobce vyrozuměl podáním, které mu došlo dne 29. 04. 2013, že jeho pohledávka byla popřena a vyzval jej, ať podá žalobu. Žaloba byla soudu doručena 31. 05. 2013.

Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi dlužníkem Markem Špivákem a žalobcem soud zjistil, že má č. DS 006808 a byla uzavřena dne 25. 04. 2012. Žalobce poskytl dlužníkovi půjčku 7.000,-Kč a dlužník se zavázal zaplatit žalobci částku 4.284,-Kč, přičemž celková částka, kterou dlužník dlužil, byla 11.284,-Kč. Dlužník se zavázal zaplatit částku v 52 týdenních splátkách po 217,-Kč a to vždy do rukou osoby uvedené v článku I. smluvních podmínek žalobce, že splátka je splatná každý kalendářní týden, počínaje kalendářním týdnem bezprostředně následujícím po kalendářním týdnu, v němž byla smlouva uzavřena. Ze smlouvy o půjčce č. DS 008878 soud zjistil, že žalobce půjčil dlužníkovi částku 11.000,-Kč. Dlužník se zavázal zaplatit žalobci částku 6.732,-Kč jako souhrnný poplatek a dále celkově částku 17.732,-Kč se zavázal zaplatit v 52 týdenních splátkách po 341,-Kč. Smlouva byla uzavřena dne 18. 07. 2012. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že výše procentní sazby nákladů půjčky poskytnuté zákazníkovi činí RPSN pokud dlužník splácí 52 týdnů, jako v posuzované věci, 177,7 %. Dlužník se zavázal platit žalobci týdenní splátky v celkové části včas, a pokud tuto povinnosti poruší, zavázal se zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky denně. Dále byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 3.500,-Kč za první porušení povinnosti platit splátky řádně a včas v souladu se splátkovým kalendářem. Soud však nezjistil, co obsahuje tzv. souhrnný poplatek, a to ani ze smluv o půjčce, ani ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce. Také žalovaný pojem souhrnný poplatek vykládal neučitě. Soud zhodnotil ujednání o souhrnném poplatku obsažené ve smlouvě o půjčce za neplatné. Je neurčité když ani ze smlouvy o půjčce a ani ze všeobecných obchodních podmínek žalobce nelze byť jen odhadnout , z jakých jednotlivých položek se (KSUL 79 INS 1755/2013) tzv. souhrnný poplatek skládá. Jeho výše sice byla zřejmá od samého počátku smlouvy o půjčce, ale pokud by měla být tato částka rozpočítána na jednotlivé úkony, musí být vždy jasné, o jakou položku se při placení jedná a nemůže být vykládána tak, jak se momentálně hodí některé ze stran. Soud toto ujednání zhodnotil jako nedostatečně určité ve smyslu ust. § 37 odst. 1 občanského zákoníku, podle nějž má právní úkon být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný.

Pokud se týká pokuty ve výši 3.500,-Kč smluvní pokuta je nepřiměřená. Zde sice soud shledal, že ujednání o smluvní pokutě je dostatečně určité a oběma stranám bylo od počátku zřejmé, o jakou částku se jedná. Soud na toto ujednání nahlíží jako na neplatný právní úkon podle ust. § 39 občanského zákoníku, neboť se příčí dobrým mravům. Spotřebitelské smlouvy nesmí obsahovat ujednání, která způsobují nerovnováhu v právech a povinnostech obou stran k tíži spotřebitele. Smluvní pokuta sjednaná ve výši 3.500,-Kč je neplatná i z toho důvodu, že zajišťuje souhrnný poplatek, avšak částečně se s ním kryje, když žalobce tvrdí, že výše smluvní pokuty zhruba odpovídá nákladům, které byly nutně vynaloženy v souvislosti s intenzivním opakovaným upomínáním dlužníka a zejména pak během osobních návštěv zástupce žalobce v místě bydliště dlužníka. Tato položka už byla obsažena v souhrnném poplatku, nelze potom tvrdit, že částka 3.500,-Kč představuje odměnu či náhradu nákladů za to, že žalobce dělá svoji obchodní činnosti tím způsobem, který si zvolil. Jedna položka nemůže být placena dvakrát a tak je to stejně i u smluvní pokuty ve výši 0,25 % z dlužné částky denně, když zase smluvní pokuta zajišťuje již jednou smluvní pokutou zajištěný závazek a částečně se se smluvní pokutou ve výši 3.500,-Kč kryje.

Soud proto žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl tak, že je přiznal ve věci úspěšnému žalovanému, a to podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 úkony převzetí a příprava a vyjádření k věci, celkem 6.200,-Kč, 2 režijní paušály po 300,-Kč, ovšem nepřiznal právnímu zástupci žalobce DPH, neboť nedoložil soudu v den jednání osvědčení o tom, že je registrován k této dani.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 5. listopadu 2013

Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Štěpánka Heřmánková