5 VSPH 310/2026-B-23
č. j. KSUL 63 INS 3017/2025 5 VSPH 310/2026-B-23
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. anonymizovano Wenzlové v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano , IČO 60169222 bytem i sídlem Sociální péče 3259/7, 400 11 Ústí nad Labem zastoupený advokátkou Mgr. Ing. Petrou Hýskovou sídlem Tyršova 1835/13, 120 00 Praha 2 za účasti státního zastupitelství o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. prosince 2025, č. j. KSUL 63 INS 3017/2025-B-15,
takto: Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. prosince 2025, č. j. KSUL 63 INS 3017/2025-B-15, se v bodech III. až VI. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Ve výroku uvedeným usnesením soud I. stupně konstatoval, že je dlužník anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano , IČO 60169222 (dále jen dlužník ) oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (bod I. výroku), schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 21. 7. 2025 (B-6, bod II. výroku), neschválil oddlužení dlužníka pro nepoctivý záměr (bod III. výroku), zastavil insolvenční řízení (bod IV. výroku), insolvenčnímu správci ROTT & BUCHTA, insolvenční správci v.o.s., IČO 09161872, sídlem Musílkova 1311/5e, 150 00 Praha-Košíře (dále jen správce ) přiznal odměnu za dobu trvání oddlužení odměnu ve výši 24 200 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 1 815 Kč včetně DPH, které již byly správci uhrazeny v průběhu řízení (bod V. výroku) a dle § 405 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) správce zprostil funkce (bod VI. výroku). 2. V odůvodnění tohoto usnesení soud I. stupně k odvoláním napadenému bodu III. výroku usnesení zejména uvedl, že v insolvenčním návrhu doručeném soudu dne 17. 2. 2025 dlužník uvedl, že není schopen vykonávat výdělečnou činnost z důvodu péče o osobu blízkou ve třetím stupni zdravotního omezení. Uvedl svou vyživovací povinnost stanovenou soudem ve výši 15 000 Kč měsíčně a výši dlužného výživného 45 000 Kč, dále své příjmy ve výši 375 473 Kč, z toho od Úřadu práce 208 067 Kč, příspěvek na péči ve výši 165 600 Kč a 1 806 Kč mzdu. Dále uvedl jako zdroj příjmu příspěvek od Andreuse Berlinskase ve výši 78 000 Kč. K platební neschopnosti byly uvedeny dva dluhy, a to dluh vůči Yolanda Property, s. r. o. ve výši 109 629 857,03 Kč z dle rozsudku splatný 13. 10. 2017 a dluh vůči soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi ve výši 5 171 691,57 Kč. Dlužník v průběhu řízení doplnil insolvenční návrh tak, že o osobu blízkou (svou matku) pečuje na adrese Práčská ulice, Praha 10. Nepodařilo se mu sehnat v Praze ubytování, na které by finančně dosáhl a matka si nepřeje, aby s ní bydlel. Fakticky pečuje o svou matku tak, že dojede do Prahy, postará se o ni a kolem osmnácté hodiny odjíždí zpět do Ústí nad Labem. Veškeré náklady na živobytí jsou detailně uvedeny a odpovídají jeho deklarovaným příjmům, které uvádí ve výši 165 000 Kč ročně a daru 78 000 Kč ročně. Dále dlužník uvedl, že vzhledem ke své aktuální finanční situaci a významnému poklesu příjmů aktivně podnikl kroky ke snížení výživného, které bylo stanoveno nikoliv dohodou, nýbrž pravomocným soudním rozhodnutím,
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
které by nemělo být zpochybňováno. Podáním doručeným soudu 16. 7. 2025 dlužník doplnil, že byl v lednu 2025 odvolán z funkce jednatele společností ARTCONTENT s. r. o., DUMI Czech s. r. o. a Eramaxis s. r. o., z důvodu probíhající insolvence, když mu ekonomická realita neumožňovala, aby ve statutárních funkcích dále působil. Doplnil, že za výkon funkce jednatele od žádné z uvedených společností nepobíral odměnu ani jiné plnění, a to po celé období výkonu těchto funkcí. Nebyla uzavřena žádná mandátní smlouva, nebyly mu poskytovány žádné peněžní ani nepeněžní benefity a dlužník z těchto funkcí nezískal žádný osobní prospěch, stejně tak neměl přístup k výplatám zisku společnosti žádné příjmu. Ty mu z těchto pozic neplynuly, ani plynout nemohly. Výkon funkce jednatele ve výše uvedených obchodních společnostech měla převážně formální charakter, nevykonával žádné skutečné manažerské a ekonomické, ani provozní činnosti. Jeho role spočívala především v administrativním zajištění chodu společnosti, zejména v podepisování dokumentů a jiných formálních úkonech. Z tohoto důvodu dlužník nepovažuje své působení ve statutárních orgánech za činnost, která by mu přinesla odborné či praktické dovednosti relevantní pro pracovní uplatnění, dlužník žije skromným způsobem života odpovídajícím jeho ekonomické situaci. Nemá jiné příjmy mimo činnost na základě živnostenského oprávnění vzniklého od 13. 1. 2025. V dalším podání dlužník doplnil, že dne 24. 6. 2025 se konalo přímo v místě bydliště na adrese ubytovny přezkumné jednání a bylo tak ověřeno jeho bydliště. Pohledávka, kterou věřitel podávající námitky uplatňuje, nevznikla jednáním dlužníka, dlužník tuto pohledávku nikdy neuznal, nepřijal z ní žádné plnění a nikdy nevystupoval v roli osoby povinné. Věřitel je subjektem, který nabyl pohledávku v rámci obchodování s pohledávkami za částku asi 135 000 Kč, přesto se domáhá plnění ve výši 109 000 000 Kč. Postavení věřitele je tak čistě spekulativní a není motivováno snahou domoci se reálného uspokojení oprávněného nároku, ale jeho snahou získat neadekvátní zisk na základě čistě formálního převodu údajné pohledávky, která ve skutečnosti vznikla z podvodného jednání třetí osoby, když dlužník byl při vzniku této pohledávky v postavení poškozeného a nebyl osobou odpovědnou za vznik údajného závazku věřitele. 3. Věřitel pohledávky P2 Yolanda Property s. r. o. v řízení namítal, že dlužník spolu s anonymizovano Duchkovou jedná tak, aby minimalizoval jakékoliv plnění věřitelům. Došlo k ukončení funkce dlužníka jako jednatele ve společnostech ARTCONTENT, s r. o. DUMI czech, s. r. o. a ERAMASXIS, s. r. o. krátce před zahájením insolvenčního řízení, a to po vzájemné dohodě dlužníka s anonymizovano Duchkovou ve vztahu ke společnosti ARTCONTENT, s. r. o. a ERAMAXIS, s. r. o., z funkce jednatele ve společnosti DUMI czech, s. r. o. se pak dlužník musel odvolat sám jako její jediný společník v rámci příprav na insolvenční řízení. Věřitel zpochybňuje, že by dlužník vykonával činnost statutárního orgánu ve společnostech své partnerky bez nároku na odměnu. Dlužník se svou partnerkou anonymizovano Duchkovou vykonával plnohodnotnou výdělečnou činnost, ačkoli oficiálně tvrdí, že nemá žádné příjmy. Dlužník se v minulosti zbavil veškerého cenného majetku tak, že tento majetek i prostřednictvím tzv. krycí exekuce a kupních smluv skončil u jeho partnerky anonymizovano Duchkové. Stejnou metodu pak použila partnerka anonymizovano Duchková, která uznala jako pravý závazek italského subjektu, aby došlo k odstranění majetkových hodnot z vlastnictví dlužníků. Dle věřitele dochází k dlouhodobému jednání vedenému jednotným záměrem, kterým je poškození, zkrácení věřitelů. Dle věřitele dlužník nadále bydlí se svojí partnerkou anonymizovano Duchkovou v nemovitosti, která původně dlužníkovi patřila, která byla nejprve vyvedena z majetku dlužníka do majetku jeho partnerky anonymizovano Duchkové a nyní je v exekuci pro uznání pochybné pohledávky údajného italského věřitele. Věřitel také namítal, že smlouva o ubytování byla sjednána jen naoko, že se dlužník v uvedeném bydlišti nezdržuje, čímž manifestuje svůj nepoctivý záměr, namítá vztah dlužníka ke společnosti provozující ubytovnu, která toleruje neplacení nákladů za ubytování dlužníkem, aniž by mu dala výpověď. Věřitel dále doplnil své námitky tak, že dlužník se svou partnerkou anonymizovano Duchkovou působil v řadě společností i v zapsaném spolku edu solution z.s., kde je dlužník na webové prezentaci uveden jako hlavní kontakt se svým telefonním číslem, právnické osoby ARTCONTENT, s. r. o., ERAMAXIS s. r. o. IT-Euronet spol. s r. o.,
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
NESCIAMO, s. r. o. LICENTUSA, s. r. o. Tyto právnické osoby spojuje stejně jako spolek edu solution z.s. sídlo na adrese U Nového Dvora 216/3, Lhotka Praha 4. Nově se k těmto osobám přidal i spolek Česká probační a resocializační asociace s. z. se stejným sídlem, kde je dlužník na webové prezentaci uveden dle svého telefonního čísla jako hlavní kontakt. Věřitel namítá, že tato nezisková organizace nabízí například pomoc s vyhledáním zaměstnání, ale dlužník jako její duchovní otec není schopen či spíše ochoten nalézt legální zaměstnání ani pro sebe. Věřitel dále odkázal na vyjádření dlužníka uvedené v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 19. 11. 2020, sp. zn. 12 C 215/2018, o tom, že dlužník nemá příjmy, nepodniká, nemá žádný majetek, není schopen plnit na žalobcovu vykonatelnou pohledávku ani ve splátkách. Věřitel dále doplnil, že poté, co dlužník převedl svůj majetek na anonymizovano Duchkovou, tak anonymizovano Duchková uznala formou notářského zápisu jinak nedoložený závazek vůči italskému subjektu CARTANERA S.R.L.S., na základě kterého již probíhá dražba soudním exekutorem, přičemž tato společnost je zastoupena JUDr. Ninou Rydlovou. LL.M, advokátkou, která je současně jediným společníkem společnosti Rezidence pod Zvonařkou, s. r. o., která provozuje ubytovnu, na které má údajné bydliště dlužník. JUDr. Nina Rydlová tak na jedné straně tvrdě vymáhá nároky svého italského klienta na partnerce dlužníka, na straně druhé dlužníkovi poskytuje formální pobyt na ubytovně tak, aby nadále mohl vůči věřitelům předstírat nemajetnost a aby v místě jeho skutečného bydliště nemohla například být provedena mobiliární exekuce. Dle věřitele Duchkovi využívají k bydlení dům na adrese Svojšovice 48, Strančice; dům na adrese U Nového Dvora 216/3, Lhotka, je používán jako sídlo pro korporace holdingu Duchkových. 4. Z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti soud I. stupně zjistil, že dlužník jako jednatel ARTCONTENT, s. r. o. dne 30. 1. 2024 jménem zaměstnavatele, potvrdil, že byl jako zaměstnanec této společnosti v pracovním poměru od 1. 1. 2023 do 22. 1. 2024 a pobíral průměrný čistý měsíční výdělek 38 276 Kč a že zaměstnání bylo ukončeno zaměstnancem dohodou se zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění Územní správy sociálního zabezpečení pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj z 13. 1. 2025 plyne, že za období od 20. 1. 2023 do 20. 1. 2024 bylo dlužníkovi vyplaceno na dávkách nemocenského pojištění 349 832 Kč s tím, že první dávka byla vyplacena 7. 2. 2023 a poslední dávka 7. 2. 2024. Z evidenčního listu důchodového pojištění z 8. 1. 2024 soud I. stupně zjistil, že společnost ARTCONTENT s. r. o. (podpis u razítka společnosti se shoduje s podpisem dlužníka na výše uvedeném potvrzení) vystavila dlužníkovi jako pojištěnci potvrzení za rok 2023 s tím, že vyloučená doba je 360 dnů, vyměřovací základ 8 546 Kč a jeho výdělečná činnost u zaměstnavatele je od 1. 3. 2020. V soupisu majetku dlužník uvedl jen věci osobní potřeby a mobilní telefon Nokia v hodnotě 500 Kč. Podle potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z 13. 1. 2025 vystaveného Úřadem práce České republiky, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, pracoviště Praha 4, byl dlužník v této evidenci od 23. 1. 2024 do 12. 1. 2025. Z oznámení téhož úřadu z 2. 2. 2024 soud I. stupně zjistil, že dlužníkovi byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 23. 1. 2024 ve výši 24 608 Kč měsíčně po dobu prvních dvou měsíců, ve výši 19 138 Kč měsíčně po dobu dalších dvou měsíců a ve výši 17 225 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu (do celkových 11 měsíců podpůrčí doby). MUDr. Jan Podzimek, praktický lékař sídlem v Praze 4, potvrdil dne 19. 1. 2024 dlužníkovi, že dlužníkův zdravotní stav mu nedovoluje vykonávat dosavadní práci. Téhož dne vystavil dlužníkovi i druhé potvrzení o tom, že dlužník má pracovní omezení ze zdravotních důvodů, konkrétně pro , nedoporučuje se práce se , v prostředí se a , nesmí rovněž příliš . Ze smlouvy o důchodu opatřené ověřovacími doložkami o podpisech dlužníka a Andreuse Berlinskase z 20. 1. 2025 bylo zjištěno, že se plátce zavázal vyplácet důchod dlužníkovi v pravidelných měsíčních splátkách ke každému patnáctému dni v měsíci na účet insolvenčního správce ve výši 6 200 Kč. Z rozhodnutí Krajské pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště Praha 4, ze 14. 3. 2024 plyne, že žadatelce paní Duchkové, bytem Praha 10-Záběhlice, zastoupené dlužníkem, byl přiznán
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně od srpna 2023, který má být využíván na zajištění potřebné pomoci osobě, které byl příspěvek přiznán, a to osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb nebo jiným zařízením. 5. Z výpisu z živnostenského rejstříku vzal soud I. stupně za zjištěné, že 6. 1. 2025 vzniklo na dobu neurčitou dlužníkovi živnostenské oprávnění, pro obory výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a obory činnosti vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, skladování, balení zboží, manipulace s nákladem, technické činnosti v dopravě, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, pronájem a půjčování věcí movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy, výroba, obchod a služby jinde nezařazené. 6. Dne 1. 6. 2021 Rezidence pod Zvonařkou, s r. o. uzavřela s dlužníkem smlouvu o přechodném ubytování v obytném prostoru s příslušenstvím, ve kterém se nachází lůžko ubytovaného, a to od 1. 6. 2021 na dobu neurčitou. Dlužník se přitom zavázal platit ubytovateli cenu za ubytování ve výši 5 850 Kč za každý měsíc ubytování splatnou vždy do prvního dne příslušného měsíce podle přiloženého ceníku krátkodobého ubytování a dlouhodobého ubytování, za jednolůžkový pokoj 5 850 Kč za osobu a měsíc. Dále bylo ujednáno, že ubytovatel je oprávněn v souvislosti s vývojem cen jednotlivých médií, služeb a dalších vstupů potřebných pro provoz ubytovny upravit ubytovné, takovou úpravu je oprávněn uskutečnit vždy k prvnímu dni měsíce s tím, že nové ubytovné vyhlásí zpravidla nejméně měsíc před takovouto úpravou a ubytovaný se zavazuje tuto úpravu respektovat a platit ubytovné v nové výši. Ubytování zaniká mimo jiné písemnou výpovědí ubytovatele s třídenní výpovědní lhůtou počínající běžet dnem doručení výpovědi, mimo jiné z důvodu, že ubytovaný neplatí řádně ubytovné. Z ceníku ubytování ubytovny soud I. stupně zjistil, že od 1. 2. 2023 je cena za jednolůžkový pokoj 8 990 Kč za měsíc. 7. Z předloženého rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 12. 2015, č. j. 30 Nc 249/2011-244, soud I. stupně zjistil, že nezletilá dcera (ročník 2011) dlužníka a matky anonymizovano Duchkové byla svěřena do péče matky a otci bylo uloženo platit výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně splatné do 15. dne v měsíci předem. Dle odůvodnění rozsudku bylo výživné stanoveno za stavu, kdy matka měla nejprve příjmy ve výši 15 772 Kč měsíčně, následně již neměla žádné příjmy a žila z úspor z doby svého zaměstnání a z prostředků z kreditní karty a příjmy dlužníka jako otce činily dle daňového přiznání za rok 2014 částku 161 055 Kč a v době svého výslechu před vydáním rozsudku dlužník uváděl svůj příjem kolem 30 000 Kč měsíčně za činnosti oboru nákupu a prodeje reklamních a propagačních předmětů, dále 11 000 Kč měsíčně od firmy DUMI Czech, s. r. o. Jako svůj majetek uváděl byt 3+1 na Chodově, rodinný dům v Praze 4, ve kterém pronajímal byt za 12 000 Kč měsíčně, dále byt 2+kk v Praze 10, který pronajímal za 10 000 Kč měsíčně a vlastnictví čtyř automobilů . V souvislosti se zakoupením domu na Praze 4 mu vznikl dluh z úvěru poskytnutého ve výši 5 milionů Kč splácený v měsíčních splátkách 28 000 Kč měsíčně, dále hradil životní pojištění 5 000 Kč měsíčně. 8. Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky z 8. 1. 2020 soud I. stupně zjistil, že na návrh oprávněného Yolanda Property, s r. o. byl vydán exekuční příkaz, sp. zn. 134 EX 139/2020 k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky vůči dlužníkovi na celkovou částku 109 629 857,03 Kč, z toho vymáhaná peněžitá povinnost 61 488 626 Kč, úrok ve výši 38 778 826,71 Kč, náklady předchozího řízení 2 894 420,02 Kč, další náklady oprávněného ve výši 173 750 Kč plus DPH 36 487,50 Kč, dále pro odměnu soudního exekutora 5 171 691,57 Kč plus DPH 1 086 055,23 Kč. 9. Z oddílu P insolvenčního spisu soud I. stupně zjistil, že se do insolvenčního řízení přihlásili 3 věřitelé. Přihláškou pohledávky P1 se přihlásilo Statutární město Ústí nad Labem s pohledávkou
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
v celkové výši 3 060 Kč, s dílčí pohledávkou ve výši 1 440 Kč splatnou 31. 10. 2023, s druhou dílčí pohledávkou ve výši 1 440 Kč splatnou 31. 10. 2024 a třetí dílčí pohledávkou ve výši 180 Kč splatnou 30. 4. 2025, a to za neuhrazení místního poplatku za systém odpadového hospodářství za rok 2023, za rok 2024 a za období od 1. 1. 2025 do 31. 3. 2025. Přihláškou P2 společnost Yolanda Property, s. r. o. přihlásila pohledávky v celkové výši 103 325 707,66 Kč, sestávající z jistiny ve výši 61 488 626 Kč splatné 19. 9. 2014 a z příslušenství-úroku ve výši 38 702 457,36 Kč, náhrady nákladů řízení ve výši 2 426 689,50 Kč za směnečný platební rozkaz, náhrady nákladů řízení z námitkového řízení ve výši 502 972,80 Kč, směnečné odměny ve výši 204 962 Kč, a to základě směnečného platebního rozkazu Městského soud v Praze č. j. 56 Cm 81/2015-23 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 56 Cm 81/2015- 153. S pohledávkou P4 se přihlásila Rezidence pod Zvonařkou s. r. o. s celkovou výší pohledávky 13 000 Kč s pohledávkou ve výši 2 850 Kč splatnou 1. 7. 2024, pohledávkou 3 100 Kč splatnou 1. 9. 2024, pohledávkou ve výši 4 200 Kč splatnou 1. 12. 2024 a pohledávkou ve výši 2 850 Kč splatnou 1. 1. 2025, a to z důvodu neprovedení úhrad na základě smlouvy o ubytování. Pod P3 uplatnila přihláškou pohledávky nárok na výživné na dceru anonymizovano Duchková na základě rozsudku o výživném, č. j. 30 Nc 249/2011-244, a to ve výši 15 000 Kč se splatností 15. 1. 2025, ve výši 15 000 Kč se splatností 15. 2. 2025 a výši 15 000 Kč se splatností 15. 3. 2025, tedy v celkové výši 45 000 Kč. Všechny přezkoumávané pohledávky byly zjištěny. Do soupisu majetkové podstaty správce sepsal majetek dlužníka-mobilní telefon Nokia v hodnotě 500 Kč, obchodní podíl ve společnosti DUMI czech, s r. o. s nulovou hodnotou, příjem ze smlouvy o důchodu ve výši 6 200 Kč měsíčně a plnění ze smlouvy o penzijním připojištění u společnosti Allianz penzijní společnost, a. s. ve výši 37 710,22 Kč. 10. Z notářského zápisu 16. 7. 2025 sepsaného Mgr. Klárou Svobodovou, notářkou se sídlem v Praze, sp. zn. NZ 687/2025, N 590/2025, soud I. stupně zjistil, že anonymizovano anonymizovano a anonymizovano Duchková se dohodli o změně výživného tak, že na nezletilou dceru, ročník 2011, bude dlužník přispívat s účinností od 16. 7. 2025 částkou 7 500 Kč měsíčně oproti dříve stanovené povinnosti platit výživné 15 000 Kč dle rozsudku Okresního soudu v Praze východ ze dne 4. 12. 2015, č. j. 30 Nc 249/2011-244 (dále jen rozsudek o výživném ). 11. Dlužník vypověděl, že má bydliště na ubytovně, kde bydlí, nezdržuje se v nemovitostech anonymizovano Duchkové, sem jezdí návštěvy své dcery, která u ní bydlí a chodí v Praze do školy, nechce, aby ho navštěvovala na ubytovně. Pokud v některých listinách uváděl adresu U Nového dvoru, byla to korespondenční adresa, např. pro vyřízení příspěvku na péči o matku, aby mu mohlo být doručeno, když přes den nebyl na ubytovně a v Praze tehdy pracoval. S anonymizovano Duchkovou nemá takový vztah, aby spolu bydleli nebo aby mu pomáhala, stýkají se kvůli jejich dítěti, jinak ne. Ve spolcích Edu Solution a Česká probační a resocializační asociace se neangažuje, nemá s nimi nic společného. Jeho kontaktní telefon na spolky tam mohla dát paní Duchková, on v nich nic nevykonává, nikdo mu z tohoto důvodu na telefon nevolá. Do Prahy jezdí většinou vlakem, náklady jsou 5 000 až 6 000 Kč měsíčně. Výdělek z živnosti má 20 000 až 23 000 Kč nebo 25 000 Kč hrubého měsíčně. Nikdo ho kvůli vysokému dluhu nezaměstná, když mu exekutor oznámí, že je v exekuci. Konkrétně provádí práce pro tiskárnu Petr Lejček, Vestec u Prahy. Připravuje texty, dělá korektury, přípravu pro tisk, pravidelně fakturuje 20 až 23 tis. Kč měsíčně na živnost, není zaměstnanec. Pan Berlinskas mu chce přispívat a pomoci, protože dlužník v minulosti pomohl jemu a jeho rodině, bydlí v Liberci v Ruské ulici, v Liberci i pracuje. Vedle výživného dlužník ještě hradí 9 000 Kč-paušální odvod na zdravotní a sociální pojištění. Své náklady financuje z příjmu z podnikání a z příspěvku na péči. Zhruba půl dne se věnuje své práci, zhruba půl dne péči o matku, která nevychází z domu, musí jí nakoupit, uklidit, přinést léky, uvařit, postarat se o ni z důvodu její inkontinence, pomáhat ji při chůzi, již nedojde sama ani na záchod. Matka bydlí v Praze 10 v pronajatém bytě, neví, jak vysoký nájem platí, platí ho inkasem z účtu, neví, jak vysoký má důchod, asi 20 000 Kč, o její finanční záležitosti se nestará on, ale sestra. Do Ústí nad Labem se přestěhoval, aby si vyčistil hlavu a aby měl ubytování za rozumné peníze. K dispozici má v podstatě
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
garsonku za nájemné 6 000 Kč, v Praze by za tuto částku připadalo v úvahu pouze spolubydlení s cizími lidmi, mezi Prahou a Ústím nad Labem je časté vlakové spojení. O paní Rydlové ví, že vlastní ubytovnu, to je vše, co s ní má společného. Neví nic o jejích vztazích s matkou jeho dítěte. Námitky věřitele jsou smyšlené, nepravdivé. Uplatněná pohledávka vznikla před dlouhou dobou, věřitel ji koupil za 135 000 Kč v balíku pohledávek a vymáhá 109 000 000 Kč. Dluh vznikl jednáním společníka, který byl odsouzen a je ve vězení, dlužník byl poškozeným, civilně byl spoludlužník. Jediné východisko je oddlužit se, aby měl důstojné stáří. Nikoho neokradl, nikomu neublížil, snaží se dostat do normální ekonomické situace. Dluh vznikl z bianco směnky na 500 000 Kč, kterou podepsal, jelikož se společníkem podnikal, pak z toho vznikla částka 60 000 000 Kč a nakonec 109 000 000 Kč. Policie tehdy rozkryla schéma, směnka měla sloužit k zajištění plateb za zboží, které ale nebylo dodáno, bylo to fiktivní. Jako zaměstnanec pracoval ve společnosti ARCONTENT s.r.o., kde dostával výplatu, nedělal administrativní činnosti. Ve společnosti DUMI czech s. r. o., která je v likvidaci, nemohl podnikat, protože byla zatížená jako on dluhem a exekucí. Ve společnosti skončil na radu právníka z důvodu insolvence a naposledy figuroval ve společnosti ERAMAXIS, která nic neprovozovala a neměla zisk, neprováděla žádnou ekonomickou činnost. 12. Ze zprávy pro oddlužení ze dne 17. 7. 2025 vzal soud I. stupně za zjištěné, že dlužník je osoba samostatně výdělečně činná. Dlužník má pracovní zkušenosti v období 2023-2024 u ARTCONTENT s. r. o., má řidičské oprávnění skupiny B. Dlužník nemá zdravotní omezení. Dlužník má povinnost hradit výživné ve výši 7 500 Kč měsíčně na základě notářského zápisu NZ 687/2025. Dlužník uhradil zálohu na odměnu a hotové výdaje správce ve výši 25 410 Kč s tím, že částka 10 890 Kč připadá na zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce po dobu od povolení oddlužení a částka 14 520 Kč za přezkum přihlášených pohledávek. Z doložených dlužníkem vydaných faktur vyplývá, že celkové příjmy dlužníka v období od ledna do června roku 2025 byly ve výši 115 000 Kč a tyto příjmy pocházejí z činnosti v oboru administrativní práce, kalkulace a návrh instalací. Vzhledem k tomu, že průměrný měsíční příjem dlužníka za dané období činí 19 166,67 Kč, a s ohledem na náklady na dosažení těchto příjmů, kterými jsou náklady na platbu záloh na sociální a zdravotní pojištění ve výši 7 902 Kč, čistý příjem dlužníka tedy činí 11 264,67 Kč, nelze z tohoto aktuálního příjmů dlužníka ze samostatné výdělečné činnosti stanovit zálohovou splátku. Vzhledem k počátku podnikání v 1/2025 lze předpokládat, že příjmy dlužníka budou narůstat. Po dodání daňového přiznání za rok 2025 měla být stanovena nová výše zálohové splátky. Dlužník od ledna roku 2025 podniká v oblasti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Správce je toho názoru, že dlužník svým závazným příslibem na částku ve výši 7 000 Kč neohrozí uspokojování svých základních hmotných potřeb, ani osob na jeho výživě závislých, když dlužník pobírá výše zmíněnou dávku státní sociální podpory, kterým je příspěvek na péči o jeho matku. Správci bylo doručeno vyjádření přispěvatele, ve kterém Andrius Berlinskas potvrdil, že se dobrovolně zavázal poskytovat finanční příspěvek dlužníkovi ve výši 6 200 Kč měsíčně a prohlásil, že má dostatečné a stabilní příjmy ze zaměstnání, které mu umožňují tento pravidelný měsíční příspěvek poskytovat bez ohrožení jeho vlastní finanční situace, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr a nemá žádné vyživovací povinnosti, dluhy ani splátky úvěrů. Správce s ohledem na uvedené prohlášení předpokládá, že je plátce důchodu tuto svou povinnost pravidelně plnit. Správce nenavrhl uložit povinnost vydat ke zpeněžení mobilní telefon Nokia a obchodní podíl ve výši 100 % u společnosti DUMI czech s.r.o, když s ohledem na nízkou hodnotu a očekávatelné náklady na zpeněžení by z tohoto výtěžku pravděpodobně nedošlo k uspokojení nezajištěných věřitelů. Navrhl uložit dlužníkovi povinnost vydat plnění ze smlouvy o penzijním připojištění u společnosti Allianz penzijní společnost, a.s. ve výši 37 710,22 Kč. Z příjmu dlužníka lze použít na splátky 13 200 Kč měsíčně, a to na základě daru poskytnutého panem Andriusem Berlinskasem a dále dle závazného příslibu dlužníka na hrazení částky ve výši 7 000 Kč ze svého nezabavitelného příjmu. Očekávaná míra uspokojení věřitelů činí 0,16 %, za trvání oddlužení by jim mělo být vyplaceno 165 000 Kč. Správce pro stanovení příjmové potenciality dlužníka vycházel z nejvyššího dosaženého příjmu dlužníka za předchozí období
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
v rámci jeho uplatnění v Nástroji pro vyhodnocování příjmového potenciálu dlužníka v oddlužení a z potvrzení doloženého dlužníkem, podle kterého byl jeho příjem v období od 1. 1. 2023 do 22. 1. 2024 v průměru 38 276 Kč čistého měsíčně, což odpovídá cca výši 48 260 Kč hrubého. Průměrná výše současného hrubého výdělku (20 000 Kč) a nejvyššího dosaženého výdělku (48 260 Kč) tak činí 34 130 Kč. U 80 percentilu je požadovaná výše hrubých příjmů 36 112 Kč, odpovídající výše čistých příjmů 29 062 Kč, výše srážky, kterou pak insolvenční správce považuje za průměrnou pro dosažení předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů je pak 10 690 Kč (minimální měsíční splátka přitom činí 9 678 Kč). Dále správce ve zprávě uvedl, že se dlužník stará o svou matku, která je ve III. stupni invalidního důchodu. 13. Soud I. stupně odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2021, č. j. 1 VSPH 621/2021-B-22, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sen. zn. 29 NSČR 41/2017, načež dospěl k závěru, že podáním insolvenčního návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení dlužník sleduje nepoctivý záměr, když námitky věřitele soud I. stupně považoval co do jejich podstaty za důvodné. Vše podle soudu I. stupně nasvědčuje tomu, že se dlužník dlouhodobě pohybuje v šedé ekonomické zóně, opatřuje si soudu i jiným účastníkům neznámé příjmy, účelově uvádí v různých situacích různá tvrzení tak, aby minimalizoval plnění, které by se mělo dostat věřitelům a nežije na jím uváděné adrese v Ústí nad Labem. Postoj dlužníka vystihují jeho vyjádření, v nichž se distancuje od odpovědnosti za vznik a výši pohledávky dominantního věřitele a v nichž zpochybňuje morálnost věřitelem uplatňovaného nároku, aniž by řádně při přezkumu pohledávek popřel pravost či výši pohledávky, nikoli vyjádření dlužníka, kde projevuje verbálně své odhodlání uspokojit pohledávky věřitelů v rámci oddlužení v co nejvyšší míře. Dlužník bydlí na ubytovně v Ústí nad Labem, za kterou platí cca 6 000 Kč měsíčně, ubytování je dle smlouvy poskytováno od 6/2021 dosud, ačkoli řádně nehradí poplatek za ubytovací služby tak, že se poskytoval ubytování musí domáhat svého nároku přihláškou v insolvenčním řízení. Poskytovatel ubytování přitom nevyužil svého práva ukončit smlouvu o ubytování s dlužníkem ani poté, co je ze zveřejněné zprávy pro oddlužení informován o tom, že míra uspokojení jeho pohledávky se bude blížit nule, dlužníkovi poskytuje (dle výpovědi dlužníka) ubytování za cenu dle ceníku platného před 5 lety, ačkoli má dle ceníku již od roku 2023 právo požadovat po dlužníkovi o polovinu vyšší částku za ubytování (8 990 Kč měsíčně), kterou požaduje za jednolůžkový pokoj od jiných zájemců o ubytování. Soud I. stupně měl za nevěrohodné tvrzení a výpověď dlužníka o jeho bydlení v Ústí nad Labem a dojíždění do Prahy za účelem péče o jeho matku. Tyto cesty dlužník podniká každý den, aby se jako syn staral o osobní potřeby matky, nikoli však o její finanční záležitosti, o které se stará jeho sestra. Matka opětuje příkladnou péči svému synovi tím, že mu neumožňuje bydlet v bytě, který užívá sama pro svou potřebu, a to přes to, že její syn byl a je zjevně v tíživé bytové situaci, když je odkázaný na bydlení na ubytovně v Ústí nad Labem. Dlužník sám vysvětluje své bydlení v Ústí nad Labem na ubytovně od 1. 6. 2021 nízkými příjmy a nemožností opatřit si jiné lepší bydlení v Praze, ačkoli dle potvrzení o příjmu, které sám vyhotovil, vykazoval v roce 2023 příjem z pracovního poměru ve výši 38 000 Kč čistého měsíčně, což je dle názoru soudu postačující příjem k zajištění si bydlení v Praze, byť dražšího než je ubytovna v Ústí nad Labem, neboť je třeba vzít v úvahu úsporu nákladů na dopravu v rámci Ústí nad Labem a cestovních výdaje z Ústí nad Labem do Prahy a také úsporu času dlužníka. Dle názoru soudu I. stupně je bydliště dlužníkem vykazované v Ústí nad Labem jen formální. Na tomto závěru nic nemění ani uskutečněné jednání insolvenčního správce s dlužníkem na ubytovně. Dlužník byl dle potvrzení, které si vystavil jako jednatel společnosti ARTCONTENT s. r. o., schopen vydělávat měsíčně částku 38 000 Kč čistého měsíčně a jeho pracovní poměr, který měl trvat jen jeden rok, měl skončit 22. 1. 2024 ze zdravotních důvodů. Ve stejném roce byl dle jiného potvrzení v dočasné pracovní neschopnosti a byly mu vypláceny nemocenské dávky a podle důchodového listu byl u stejné společnosti výdělečně činný po dobu čtyř let od 1. 3. 2020 (nikoli tedy jen jeden rok). Poté, co mu praktický lékař, vystavil 19. 1. 2024 potvrzení z oboru pracovního lékařství, že dlužník není schopen vykonávat práci se zatížením horních či dolních končetin, zraku a v hlučném a stresujícím prostředí, pobíral dlužník jako uchazeč o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
(na základě svého potvrzení o výši příjmu), která bylo fakticky vyšší, než je nynější příjem dlužníka kolem 20 000 Kč měsíčně po odečtení vynaložených nákladů z živnostenského podnikání v řádu 8 tisíc Kč měsíčně, přičemž v současné době je dlužník dle zprávy insolvenční správkyně (nezpochybněné dlužníkem) bez jakýchkoli zdravotních omezení. 14. Soud I. stupně zdůraznil, že dlužník s dobrým zdravotním stavem tak právě v době insolvenčního řízení dosahuje dna svého vykazovaného čistého příjmu, z něhož nelze provádět vůbec žádné srážky v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Plnění oddlužení by tak mělo být zcela závislé na plnění ze strany jeho přítele či známého, občana Litvy, který je ochoten dobrovolně poskytovat dlužníkovi ze svého příjmu částku 6 200 Kč měsíčně po dobu tří let, což je částka, která nepostačuje ani k tomu, aby byla uhrazena přednostní pohledávka na výživné pro dceru dlužníka ve výši 7 500 Kč měsíčně, na které se nově dlužník dohodl s matkou dítěte anonymizovano Duchkovou. Ačkoli dle svého vyjádření dlužník udržuje s anonymizovano Duchkovou jen vztahy týkající se jejich dcery, jmenovaná použila jeho telefonní číslo jako kontaktní telefon u dvou zapsaných spolků, ve kterých se dlužník dle své výpovědi vůbec neangažuje, použití tohoto čísla mu ale nevadí, protože ho stejně nikdo ohledně činnosti spolků na něj netelefonuje. Uvedené považuje soud I. stupně za zcela nevěrohodné. anonymizovano Duchková uplatnila nárok na výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně splatné předem k 15. 1., 15. 2. a 15. 3. 2025, celkem 45 000 Kč, což je úplně stejná částka, jakou uváděl dlužník jako dluh na výživném, ale s určitým předstihem již dne 17. 2. 2025 ve svém insolvenčním návrhu. anonymizovano Duchková však neuplatnila žádný nárok na (nezaplacené) výživné za červen až prosinec 2024 (případně leden 2025), kdy měl dlužník příjem z podpory v nezaměstnanosti ve výši 17 225 Kč, nebo za duben a květen 2024, kdy měl příjem z podpory ve výši 19 138 Kč a k tomu již jen příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč, který měl použít na potřebnou pomoc své matce, přitom musel platit vedle výživného i náklady za ubytování a dále náklady na každodenní cestovné ve výši 5 000-6 000 Kč měsíčně z Ústí nad Labem do Prahy a zpět, náklady na dopravu v rámci Ústí nad Labem a v rámci Prahy, a nepochybně musel uhrazovat i náklady na jídlo a další běžné potřeby. Neměl-li dlužník jiné příjmy, vzniká otázka, jak toto výživné hradil, pokud tedy neplnil svou povinnost osobní péčí, jak tvrdí (bez předložení důkazu) věřitel ve svých námitkách o společném bydlení dlužníka s anonymizovano Duchkovou. Dlužník dle zprávy pro oddlužení učinil příslib, že bude pro plnění oddlužení ze své nezabavitelné částky hradit částku 7 000 Kč. Soud I. stupně by mohl v dané věci neschválit oddlužení s ohledem na to, že plnění uvedeného příslibu by, s ohledem na výdaje dlužníka, mohlo ohrozit uspokojování jeho základních potřeb. 15. Nevěrohodné jsou rovněž údaje dlužníka o důvodech jeho skončení ve funkcích jednatele ve třech obchodních korporacích, když jako důvod uvádí probíhající insolvenční řízení, které v té době neprobíhalo, a když ve stejné době jako důvod ukončení pracovního poměru uváděl zdravotní důvody. Zcela nevěrohodná jsou pak podle soudu I. stupně tvrzení dlužníka o tom, že vykonával činnost jednatele v těchto korporacích zcela zdarma. Soud I. stupně uvedl, že dlužník byl schopen dosahovat a dosahoval vyššího příjmu z podnikání, než v minulosti vykazoval, obdobně že je v současnosti schopen mít vyšší příjmy, zřejmě vyšších příjmů dosahuje, že nebydlí dlouhodobě na ubytovně v Ústí nad Labem a nedojíždí každý den do Prahy za účelem péče o nemocnou matku. Verzi dlužníka o jeho příjmech, výdajích, bydlišti a péči o matku, považuje soud I. stupně za nevěrohodnou. Údaje uváděné dlužníkem ve spojení s dalšími důkazy ukazují jejich vnitřní rozpornost a nelogičnost, což zakládá důvod pro závěr, že dlužník sleduje oddlužením nepoctivým záměr. Z tohoto důvodu soud neschválil oddlužení dlužníka dle § 405 odst. 1 IZ ve spojení s § 395 odst. 1 písm. a) IZ. Současně zastavil řízení podle § 405 odst. 3 IZ, neboť nejsou splněné podmínky § 405 odst. 2 IZ pro rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem. Dlužník nemá majetek, který by postačoval k zaplacení nákladů konkursu, jak vyplývá ze soupisu majetkové podstaty a zprávy pro oddlužení, když by nebylo zpeněžením majetkové podstaty dosaženo výtěžku (cca 37 710 Kč) postačujícího ani k úhradě nákladů konkursu sestávajících z odměny a náhrady hotových výdajů
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
správce (45 000 Kč + 21 % DPH). Dlužník přitom nepožádal o řešení úpadku konkursem a současně nezaplatil zálohy na náklady insolvenčního řízení. 16. Jen proti bodu III. výroku tohoto usnesení se dlužník včas odvolal (B-16, doplněné na B-17) a požadoval jeho zrušení včetně navazujících výroků IV.-VI. výroku a vrácení věci soudu I. stupně. Zejména uvedl, že soud I. stupně dospěl k závěru o nepoctivosti dlužníkova záměru na základě svých subjektivních úvah o nevěrohodnosti dlužníkových tvrzení a spekulativních úvahách, aniž měl k takovému podezření jediný důkaz o nepoctivém jednání dlužníka, k tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 29 NSČR 41/2017. Závěr o nepoctivém záměru musí být opřen o konkrétní skutková zjištění, nikoliv o hodnotící úsudky typu soud považuje za nevěrohodné . Správce ve zprávě pro oddlužení nezpochybnil příjmovou situaci dlužníka, potvrdil existenci darovací smlouvy, výkon péče o matku dlužníka, provedl výpočet plnění pro účely oddlužení a nenavrhl řešení úpadku konkursem. Navzdory tomu soud I. stupně odborné závěry správce zcela pominul a nikterak se s nimi nevypořádal. Dlužník předložil správci doklady o příjmech z výkonu samostatné výdělečné činnosti ve výši cca 20 350 Kč měsíčně (hrubého) darovací smlouvu zajišťující příjem ve výši 7 500 Kč, rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči ve výši 14 800 Kč měsíčně po valorizaci, smlouvu o dlouhodobém ubytování s nájemným ve výši 6 000 Kč měsíčně, jakož i podklady prokazujících výkon péče o matku. Měsíční příjem dlužníka tak činí cca 42 300 Kč. Soud I. stupně však příjmy dlužníka hodnotil izolovaně a selektivně, nikoliv v jejich souhrnu. Dlužník má uzavřenou smlouvu o ubytování za cenu smluvní od roku 2021, při přezkumném jednání byl správce přítomen v ubytování dlužníka a jeho faktické užívání soudu I. stupně potvrdil. Soud I. stupně nepřípustně tyto skutečnosti pominul a nahradil je vlastními domněnkami o nepoctivém záměru dlužníka proto, že z osobních důvodů nechce bydlet u své 90leté vážně nemocné matky, mimo jiné veden snahou ji chránit před zásahy exekutora, nikoli účelovým navyšováním nákladů. Soud I. stupně se nepřípustně pozastavil nad neukončením ubytování ze strany věřitele pro vzniklé nedoplatky na poplatku za ubytování, jež vznikaly bezprostředně před zahájením insolvenčního řízení. Z nevyužití smluvního oprávnění třetí osoby nelze dovozovat nepoctivost dlužníka. Soud I. stupně zcela pominul, že z dlužníkovy iniciativy bylo sníženo výživné z 15 000 Kč na 7 500 Kč měsíčně. Příjmy dlužníka jako OSVČ jsou doloženy (správci), daňově evidovány a činí za 12 měsíců částku 244 200 Kč. Skutečnost, že část plnění byla hrazena v hotovosti neznamená nelegální činnost. Napadené usnesení je vystavěno na tvrzeních dominantního věřitele P2 Yolanda Property, přičemž soud I. stupně nekriticky převzal tato tvrzení bez jejich prokázání. Dále poukázal na to, že rozhodnutí je i vnitřně rozporné, když soud I. stupně má za to, že je dlužník nemajetný, pohybuje se v šedé ekonomice a má nepřiznané příjmy, a proto nelze na jeho majetek prohlásit konkurs. V neposlední řadě poukázal na účel institutu oddlužení a zásadu proporcionality. 17. K odvolání dlužníka se vyjádřil věřitel č. 2 Yolanda Property s.r.o., IČO 29002044, sídlem Petrská 1426/1, 110 00 Praha 1 (dále jen věřitel č. 2 ; B-19) a upozornil na to, že již v tom, že dlužník zpochybňuje přihlášenou pohledávku věřitele č. 2 P2, jež je pravomocně přiznaná soudním rozhodnutím, je vykonatelná a o její existenci nelze pochybovat, lze spatřovat nepoctivý záměr dlužníka. Dlužník je povinen usilovat o co nejvyšší uspokojení věřitelů, a nikoliv zpochybňovat existující, judikované závazky, dlouhodobě se vyhýbat jejich plnění a aktivně odstraňovat svůj majetek z dosahu věřitelů. Upozornil na to, že k neschválení oddlužení plně postačuje pochybnost o poctivosti dlužníka, tedy nemusí být nepoctivost prokázána. Je pak na dlužníkovi, aby tyto důvodné pochybnosti vyvrátil. V konkrétním případě může dlužník např. doložit, kolik a jaké ze svých dluhů byl schopen a ochoten uhradit před zahájením insolvenčního řízení (ve skutečnosti uhradil pouze pochybné závazky vůči své partnerce, tedy osobě blízké), kolik skutečně (dobrovolně) uhradil, zda pravidelně usiluje o zvýšení svého příjmu (svých výdělkových schopností) apod. Dlužník však namísto toho stále setrvává ve svém myšlenkovém světě, že pro úspěch jeho chápání oddlužení (= útěku před věřiteli) je především nutné prokázat jeho nemajetnost (přičemž dlužník se ve spolupráci se svou partnerkou aktivně zbavil veškerého
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
nemovitého majetku v hodnotě desítek milionů korun) a jeho nízké, exekučně nepostižitelné příjmy (přičemž tyto příjmy dlužník účelově optimalizuje na nepostižitelnou výši tak, že vykonává ekonomickou činnost pro obchodní společnosti vlastněné jeho partnerkou). Např. dlužník sám v řízení přiznal, že bez jakékoli odměny vykonával funkci statutárního orgánu pro obchodní společnosti vlastněné jeho partnerkou. Co může být více nepoctivé vůči věřitelům než výkon ekonomické činnosti dlužníkem, která není nijak odměněna, závazky vůči věřitelům nejsou ze mzdy či odměny spláceny, ale zisk z této činnosti jde výhradně do kapsy partnerce dlužníka. Věřitel č. 2 podtrhl, že oddlužení by bylo ku prospěchu jen a pouze dlužníkovi, nikoli však jeho věřitelům, těm by fakticky nepřineslo nic. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
18. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) IZ], dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. 19. Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr. 20. Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující nebo c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník na jednání s insolvenčním správcem podle § 410 odst. 2 požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3 (odst. 2). 21. Ústředním principem vévodícím způsobu řešení dlužníkova úpadku oddlužením (jenž má po skončení insolvenčního řízení vyústit v rozhodnutí, jímž bude dlužník zbaven povinnosti k úhradě zbytku svých dluhů) je zásada poctivosti dlužníka [§ 395 odst. 1 písm. a) IZ] a zodpovědného přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Proto je otázka poctivosti dlužníkových záměrů a otázka, zda dlužník v insolvenčním řízení nekoná lehkomyslně či nedbale, zkoumána nejen při povolení oddlužení, nýbrž i při posouzení, zda má být oddlužení schváleno, ale i po skončení insolvenčního řízení (coby důvod pro odejmutí přiznaného osvobození od placení zbytku dluhů). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, a ze dne 30. 11. 2021, sen. zn. 29 NSČR 79/2020, uveřejněná pod čísly 86/2013 a 12/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 86/2013 a R 12/2024 ). 22. Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, tak bude závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. Tomuto závěru je nutno přizpůsobit i míru přezkumné činnosti dovolacího soudu při posouzení správnosti závěru odvolacího soudu, že dlužník sledoval oddlužením nepoctivý záměr (usnesení Nejvyššího soudu
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
ze dne 28. 7. 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněné pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 23. Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr [§ 395 odst. 1 písm. a) IZ], je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněné pod číslem 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-dále jen R 112/2012 ). 24. Povinnost dlužníka sledovat navrženým oddlužením ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ poctivý záměr trvá po celou dobu oddlužení; po celou tuto dobu je poctivost dlužníkova záměru při oddlužení povinen zkoumat insolvenční soud a reagovat (z úřední povinnosti) na skutečnosti, z nichž se podává, že dlužník nesledoval oddlužením poctivý záměr, jakmile vyjdou v insolvenčním řízení najevo (dále R 86/2013 ). 25. V posuzované věci soud I. stupně zamítl návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. a), odst. 2 IZ a zastavil insolvenční řízení vycházeje ze zjištění, že dlužník podáním návrhu sledoval nepoctivý záměr. Nepoctivý záměr dlužníka spatřoval v tom, že se dlužník dlouhodobě pohybuje v šedé ekonomické zóně, opatřuje si soudu i jiným účastníkům neznámé příjmy, účelově uvádí v různých situacích různá tvrzení tak, aby minimalizoval plnění, které by se mělo dostat věřitelům a nežije na jím uváděné adrese v Ústí nad Labem. Postoj dlužníka vystihují jeho vyjádření, v nichž se distancuje od odpovědnosti za vznik a výši pohledávky dominantního věřitele a kde zpochybňuje morálnost věřitelem uplatňovaného nároku, aniž by řádně při přezkumu pohledávek popřel pravost či výši pohledávky, nikoli vyjádření dlužníka, kde projevuje verbálně své odhodlání uspokojit pohledávky věřitelů v rámci oddlužení v co nejvyšší míře. 26. Z výše uvedeného a ve značné části reprodukovaném odůvodnění napadeného usnesení shora nelze mít za to, že závěry soudu I. stupně o nepoctivém záměru dlužníka za současných skutkových zjištění obstojí. K bezúplatnému výkonu funkce jednatele pro společnosti ARTCONTENT s.r.o., DUMI Czech s.r.o. a ERAMAXIS s.r.o. odvolací soud odkazuje na znění § 59 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, podle něhož není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Dlužník v průběhu insolvenčního řízení uvedl, že vykonával funkci jednatele beze smlouvy (B-5), tuto skutečnost nelze přičítat k tíži dlužníka. Současně nelze usuzovat nepoctivost záměru dlužníka na základě toho, že věřitel REZIDENCE POD ZVONAŘKOU s.r.o., IČO 02061724, sídlem Národní 364/39, 110 00 Praha 1, nevyužil svého práva ukončit smlouvu o ubytování po neúplných platbách ubytovaného a rozhodl se neuhrazenou část nájemného uplatnit v insolvenčním řízení, stejně tak v současném stavu řízení nelze mít za to, že dlužník ve skutečnosti trvale pobývá jinde než na ubytovně. Výše uvedené platí i o rozhodnutí matky nezletilé, v jaké výši bude uplatňovat pohledávky z titulu dlužného výživného. Tvrzení věřitele č. 2 o tom, že by dlužník ve skutečnosti pobýval u matky nezletilé dcery dlužníka, není ničím doloženo, a nelze tak usuzovat o jeho (ne)pravdivosti čistě na základě nepodloženého tvrzení věřitele. Odvolací soud doplňuje, že dlužník nezpochybňoval existenci pohledávky věřitele č. 2 (ostatně ji ani nepopřel), pouze poukázal na sjednanou výši úplaty za postoupení pohledávky. Nemožnost nalézt si lépe placené zaměstnání dlužník dával do souvislosti s nařízenou exekucí, nikoli s insolvenčním řízením. 27. Ohledně výše dlužníkových příjmů odvolací soud dodává, že nelze dospět k nepoctivému záměru dlužníka na základě nesrovnalostí, jež soud I. stupně shledává v dokládané výši příjmu za posledních 12 měsíců trvání pracovního poměru a na základě změn ve zdravotním stavu
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
dlužníka. Dlužník pro potřeby rozhodnutí o jeho oddlužení dokládá smlouvu o důchodu, jíž není namístě zpochybňovat, aktuální příjmy z podnikání a příspěvku na péči o nemocnou matku. Ostatně o nepocitovosti dlužníka nelze učinit závěr ani z domnělých souvislostí o větší míře kontaktu s matkou nezletilé dcery dlužníka, než jak uvedl dlužník. Správce se sice vyjádřil, že v případě, že na oddlužení bude plněno 13 200 Kč měsíčně, bude oddlužení naplňováno dle dlužníkových možností a předpokladů, avšak se nikterak nevyjadřoval k tomu, že dlužník při součtu výdajů, které uvedl i v rámci své výpovědi na jednání před soudem I. stupně, už nebude schopen zajistit své životní potřeby. Jestliže dlužník učinil příslib, že bude ze své části nezabavitelného příjmu platit 7 000 Kč měsíčně, je čistě jen na něm, aby si zajistil odpovídající výši příjmů tak, aby byly zajištěny jeho základní životní potřeby, nadále byl schopen pečovat o svou nemocnou matku (a díky tomu pobírat příspěvek na péči) a současně plnil veškeré povinnosti v případném oddlužení. Odpovědi na tyto otázky však především nesouvisejí s (ne)poctivým záměrem dlužníka. Pokud mu bude oddlužení schváleno a dlužník si nezajistí dostatečné příjmy, nebude pravidelně zasílat splátku na oddlužení a zároveň mu budou vznikat dluhy (ať na výživném nebo jiné dluhy) budou tyto skutečnosti znamenat naplnění podmínek pro zrušení oddlužení. 28. Závěrem odvolací soud poznamenává, že v případě schválení, oddlužení bude v zájmu samotného dlužníka, aby prokázal, že řešení úpadku prostřednictvím institutu oddlužení bere vážně a své tvrzení ohledně záměru narovnat své vztahy s věřiteli a uspokojit jejich pohledávky v co nejvyšším možném rozsahu myslí upřímně. Jedině za těchto podmínek mu může být (za splnění dalších zákonných podmínek) v budoucnu přiznáno dobrodiní osvobození od placení dosud neuhrazených pohledávek. Pokud by bylo za trvání oddlužení následně prokázáno (relevantním způsobem osvědčeno, že dlužník podáním návrhu na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr nebo že se v průběhu oddlužení nechoval poctivě, může soud I. stupně z tohoto důvodu oddlužení zrušit, za daného stavu závěr soudu I. stupně o nepoctivém záměru dlužníka stojí převážně na domněnkách obsažených v podáních věřitele č. 2. 29. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. v napadeném bodě III. výroku a na něm závislých bodech IV. až VI. výroku zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, na němž bude, aby znovu ověřil, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a aby o jeho návrhu znovu rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).
Praha 17. března 2026
Mgr. Markéta Hudečková v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
č. j. KSUL 63 INS 3017/2025 5 VSPH 310/2026-B-23
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. anonymizovano Wenzlové v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano , IČO 60169222 bytem i sídlem Sociální péče 3259/7, 400 11 Ústí nad Labem zastoupený advokátkou Mgr. Ing. Petrou Hýskovou sídlem Tyršova 1835/13, 120 00 Praha 2 za účasti státního zastupitelství o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. prosince 2025, č. j. KSUL 63 INS 3017/2025-B-15,
takto: Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. prosince 2025, č. j. KSUL 63 INS 3017/2025-B-15, se v bodech III. až VI. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Ve výroku uvedeným usnesením soud I. stupně konstatoval, že je dlužník anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano , IČO 60169222 (dále jen dlužník ) oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (bod I. výroku), schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 21. 7. 2025 (B-6, bod II. výroku), neschválil oddlužení dlužníka pro nepoctivý záměr (bod III. výroku), zastavil insolvenční řízení (bod IV. výroku), insolvenčnímu správci ROTT & BUCHTA, insolvenční správci v.o.s., IČO 09161872, sídlem Musílkova 1311/5e, 150 00 Praha-Košíře (dále jen správce ) přiznal odměnu za dobu trvání oddlužení odměnu ve výši 24 200 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 1 815 Kč včetně DPH, které již byly správci uhrazeny v průběhu řízení (bod V. výroku) a dle § 405 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) správce zprostil funkce (bod VI. výroku). 2. V odůvodnění tohoto usnesení soud I. stupně k odvoláním napadenému bodu III. výroku usnesení zejména uvedl, že v insolvenčním návrhu doručeném soudu dne 17. 2. 2025 dlužník uvedl, že není schopen vykonávat výdělečnou činnost z důvodu péče o osobu blízkou ve třetím stupni zdravotního omezení. Uvedl svou vyživovací povinnost stanovenou soudem ve výši 15 000 Kč měsíčně a výši dlužného výživného 45 000 Kč, dále své příjmy ve výši 375 473 Kč, z toho od Úřadu práce 208 067 Kč, příspěvek na péči ve výši 165 600 Kč a 1 806 Kč mzdu. Dále uvedl jako zdroj příjmu příspěvek od Andreuse Berlinskase ve výši 78 000 Kč. K platební neschopnosti byly uvedeny dva dluhy, a to dluh vůči Yolanda Property, s. r. o. ve výši 109 629 857,03 Kč z dle rozsudku splatný 13. 10. 2017 a dluh vůči soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Jiřímu Proškovi ve výši 5 171 691,57 Kč. Dlužník v průběhu řízení doplnil insolvenční návrh tak, že o osobu blízkou (svou matku) pečuje na adrese Práčská ulice, Praha 10. Nepodařilo se mu sehnat v Praze ubytování, na které by finančně dosáhl a matka si nepřeje, aby s ní bydlel. Fakticky pečuje o svou matku tak, že dojede do Prahy, postará se o ni a kolem osmnácté hodiny odjíždí zpět do Ústí nad Labem. Veškeré náklady na živobytí jsou detailně uvedeny a odpovídají jeho deklarovaným příjmům, které uvádí ve výši 165 000 Kč ročně a daru 78 000 Kč ročně. Dále dlužník uvedl, že vzhledem ke své aktuální finanční situaci a významnému poklesu příjmů aktivně podnikl kroky ke snížení výživného, které bylo stanoveno nikoliv dohodou, nýbrž pravomocným soudním rozhodnutím,
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
které by nemělo být zpochybňováno. Podáním doručeným soudu 16. 7. 2025 dlužník doplnil, že byl v lednu 2025 odvolán z funkce jednatele společností ARTCONTENT s. r. o., DUMI Czech s. r. o. a Eramaxis s. r. o., z důvodu probíhající insolvence, když mu ekonomická realita neumožňovala, aby ve statutárních funkcích dále působil. Doplnil, že za výkon funkce jednatele od žádné z uvedených společností nepobíral odměnu ani jiné plnění, a to po celé období výkonu těchto funkcí. Nebyla uzavřena žádná mandátní smlouva, nebyly mu poskytovány žádné peněžní ani nepeněžní benefity a dlužník z těchto funkcí nezískal žádný osobní prospěch, stejně tak neměl přístup k výplatám zisku společnosti žádné příjmu. Ty mu z těchto pozic neplynuly, ani plynout nemohly. Výkon funkce jednatele ve výše uvedených obchodních společnostech měla převážně formální charakter, nevykonával žádné skutečné manažerské a ekonomické, ani provozní činnosti. Jeho role spočívala především v administrativním zajištění chodu společnosti, zejména v podepisování dokumentů a jiných formálních úkonech. Z tohoto důvodu dlužník nepovažuje své působení ve statutárních orgánech za činnost, která by mu přinesla odborné či praktické dovednosti relevantní pro pracovní uplatnění, dlužník žije skromným způsobem života odpovídajícím jeho ekonomické situaci. Nemá jiné příjmy mimo činnost na základě živnostenského oprávnění vzniklého od 13. 1. 2025. V dalším podání dlužník doplnil, že dne 24. 6. 2025 se konalo přímo v místě bydliště na adrese ubytovny přezkumné jednání a bylo tak ověřeno jeho bydliště. Pohledávka, kterou věřitel podávající námitky uplatňuje, nevznikla jednáním dlužníka, dlužník tuto pohledávku nikdy neuznal, nepřijal z ní žádné plnění a nikdy nevystupoval v roli osoby povinné. Věřitel je subjektem, který nabyl pohledávku v rámci obchodování s pohledávkami za částku asi 135 000 Kč, přesto se domáhá plnění ve výši 109 000 000 Kč. Postavení věřitele je tak čistě spekulativní a není motivováno snahou domoci se reálného uspokojení oprávněného nároku, ale jeho snahou získat neadekvátní zisk na základě čistě formálního převodu údajné pohledávky, která ve skutečnosti vznikla z podvodného jednání třetí osoby, když dlužník byl při vzniku této pohledávky v postavení poškozeného a nebyl osobou odpovědnou za vznik údajného závazku věřitele. 3. Věřitel pohledávky P2 Yolanda Property s. r. o. v řízení namítal, že dlužník spolu s anonymizovano Duchkovou jedná tak, aby minimalizoval jakékoliv plnění věřitelům. Došlo k ukončení funkce dlužníka jako jednatele ve společnostech ARTCONTENT, s r. o. DUMI czech, s. r. o. a ERAMASXIS, s. r. o. krátce před zahájením insolvenčního řízení, a to po vzájemné dohodě dlužníka s anonymizovano Duchkovou ve vztahu ke společnosti ARTCONTENT, s. r. o. a ERAMAXIS, s. r. o., z funkce jednatele ve společnosti DUMI czech, s. r. o. se pak dlužník musel odvolat sám jako její jediný společník v rámci příprav na insolvenční řízení. Věřitel zpochybňuje, že by dlužník vykonával činnost statutárního orgánu ve společnostech své partnerky bez nároku na odměnu. Dlužník se svou partnerkou anonymizovano Duchkovou vykonával plnohodnotnou výdělečnou činnost, ačkoli oficiálně tvrdí, že nemá žádné příjmy. Dlužník se v minulosti zbavil veškerého cenného majetku tak, že tento majetek i prostřednictvím tzv. krycí exekuce a kupních smluv skončil u jeho partnerky anonymizovano Duchkové. Stejnou metodu pak použila partnerka anonymizovano Duchková, která uznala jako pravý závazek italského subjektu, aby došlo k odstranění majetkových hodnot z vlastnictví dlužníků. Dle věřitele dochází k dlouhodobému jednání vedenému jednotným záměrem, kterým je poškození, zkrácení věřitelů. Dle věřitele dlužník nadále bydlí se svojí partnerkou anonymizovano Duchkovou v nemovitosti, která původně dlužníkovi patřila, která byla nejprve vyvedena z majetku dlužníka do majetku jeho partnerky anonymizovano Duchkové a nyní je v exekuci pro uznání pochybné pohledávky údajného italského věřitele. Věřitel také namítal, že smlouva o ubytování byla sjednána jen naoko, že se dlužník v uvedeném bydlišti nezdržuje, čímž manifestuje svůj nepoctivý záměr, namítá vztah dlužníka ke společnosti provozující ubytovnu, která toleruje neplacení nákladů za ubytování dlužníkem, aniž by mu dala výpověď. Věřitel dále doplnil své námitky tak, že dlužník se svou partnerkou anonymizovano Duchkovou působil v řadě společností i v zapsaném spolku edu solution z.s., kde je dlužník na webové prezentaci uveden jako hlavní kontakt se svým telefonním číslem, právnické osoby ARTCONTENT, s. r. o., ERAMAXIS s. r. o. IT-Euronet spol. s r. o.,
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
NESCIAMO, s. r. o. LICENTUSA, s. r. o. Tyto právnické osoby spojuje stejně jako spolek edu solution z.s. sídlo na adrese U Nového Dvora 216/3, Lhotka Praha 4. Nově se k těmto osobám přidal i spolek Česká probační a resocializační asociace s. z. se stejným sídlem, kde je dlužník na webové prezentaci uveden dle svého telefonního čísla jako hlavní kontakt. Věřitel namítá, že tato nezisková organizace nabízí například pomoc s vyhledáním zaměstnání, ale dlužník jako její duchovní otec není schopen či spíše ochoten nalézt legální zaměstnání ani pro sebe. Věřitel dále odkázal na vyjádření dlužníka uvedené v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 19. 11. 2020, sp. zn. 12 C 215/2018, o tom, že dlužník nemá příjmy, nepodniká, nemá žádný majetek, není schopen plnit na žalobcovu vykonatelnou pohledávku ani ve splátkách. Věřitel dále doplnil, že poté, co dlužník převedl svůj majetek na anonymizovano Duchkovou, tak anonymizovano Duchková uznala formou notářského zápisu jinak nedoložený závazek vůči italskému subjektu CARTANERA S.R.L.S., na základě kterého již probíhá dražba soudním exekutorem, přičemž tato společnost je zastoupena JUDr. Ninou Rydlovou. LL.M, advokátkou, která je současně jediným společníkem společnosti Rezidence pod Zvonařkou, s. r. o., která provozuje ubytovnu, na které má údajné bydliště dlužník. JUDr. Nina Rydlová tak na jedné straně tvrdě vymáhá nároky svého italského klienta na partnerce dlužníka, na straně druhé dlužníkovi poskytuje formální pobyt na ubytovně tak, aby nadále mohl vůči věřitelům předstírat nemajetnost a aby v místě jeho skutečného bydliště nemohla například být provedena mobiliární exekuce. Dle věřitele Duchkovi využívají k bydlení dům na adrese Svojšovice 48, Strančice; dům na adrese U Nového Dvora 216/3, Lhotka, je používán jako sídlo pro korporace holdingu Duchkových. 4. Z potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti soud I. stupně zjistil, že dlužník jako jednatel ARTCONTENT, s. r. o. dne 30. 1. 2024 jménem zaměstnavatele, potvrdil, že byl jako zaměstnanec této společnosti v pracovním poměru od 1. 1. 2023 do 22. 1. 2024 a pobíral průměrný čistý měsíční výdělek 38 276 Kč a že zaměstnání bylo ukončeno zaměstnancem dohodou se zaměstnavatelem ze zdravotních důvodů. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění Územní správy sociálního zabezpečení pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj z 13. 1. 2025 plyne, že za období od 20. 1. 2023 do 20. 1. 2024 bylo dlužníkovi vyplaceno na dávkách nemocenského pojištění 349 832 Kč s tím, že první dávka byla vyplacena 7. 2. 2023 a poslední dávka 7. 2. 2024. Z evidenčního listu důchodového pojištění z 8. 1. 2024 soud I. stupně zjistil, že společnost ARTCONTENT s. r. o. (podpis u razítka společnosti se shoduje s podpisem dlužníka na výše uvedeném potvrzení) vystavila dlužníkovi jako pojištěnci potvrzení za rok 2023 s tím, že vyloučená doba je 360 dnů, vyměřovací základ 8 546 Kč a jeho výdělečná činnost u zaměstnavatele je od 1. 3. 2020. V soupisu majetku dlužník uvedl jen věci osobní potřeby a mobilní telefon Nokia v hodnotě 500 Kč. Podle potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z 13. 1. 2025 vystaveného Úřadem práce České republiky, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, pracoviště Praha 4, byl dlužník v této evidenci od 23. 1. 2024 do 12. 1. 2025. Z oznámení téhož úřadu z 2. 2. 2024 soud I. stupně zjistil, že dlužníkovi byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 23. 1. 2024 ve výši 24 608 Kč měsíčně po dobu prvních dvou měsíců, ve výši 19 138 Kč měsíčně po dobu dalších dvou měsíců a ve výši 17 225 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu (do celkových 11 měsíců podpůrčí doby). MUDr. Jan Podzimek, praktický lékař sídlem v Praze 4, potvrdil dne 19. 1. 2024 dlužníkovi, že dlužníkův zdravotní stav mu nedovoluje vykonávat dosavadní práci. Téhož dne vystavil dlužníkovi i druhé potvrzení o tom, že dlužník má pracovní omezení ze zdravotních důvodů, konkrétně pro , nedoporučuje se práce se , v prostředí se a , nesmí rovněž příliš . Ze smlouvy o důchodu opatřené ověřovacími doložkami o podpisech dlužníka a Andreuse Berlinskase z 20. 1. 2025 bylo zjištěno, že se plátce zavázal vyplácet důchod dlužníkovi v pravidelných měsíčních splátkách ke každému patnáctému dni v měsíci na účet insolvenčního správce ve výši 6 200 Kč. Z rozhodnutí Krajské pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště Praha 4, ze 14. 3. 2024 plyne, že žadatelce paní Duchkové, bytem Praha 10-Záběhlice, zastoupené dlužníkem, byl přiznán
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně od srpna 2023, který má být využíván na zajištění potřebné pomoci osobě, které byl příspěvek přiznán, a to osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb nebo jiným zařízením. 5. Z výpisu z živnostenského rejstříku vzal soud I. stupně za zjištěné, že 6. 1. 2025 vzniklo na dobu neurčitou dlužníkovi živnostenské oprávnění, pro obory výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona a obory činnosti vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství, skladování, balení zboží, manipulace s nákladem, technické činnosti v dopravě, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, pronájem a půjčování věcí movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy, výroba, obchod a služby jinde nezařazené. 6. Dne 1. 6. 2021 Rezidence pod Zvonařkou, s r. o. uzavřela s dlužníkem smlouvu o přechodném ubytování v obytném prostoru s příslušenstvím, ve kterém se nachází lůžko ubytovaného, a to od 1. 6. 2021 na dobu neurčitou. Dlužník se přitom zavázal platit ubytovateli cenu za ubytování ve výši 5 850 Kč za každý měsíc ubytování splatnou vždy do prvního dne příslušného měsíce podle přiloženého ceníku krátkodobého ubytování a dlouhodobého ubytování, za jednolůžkový pokoj 5 850 Kč za osobu a měsíc. Dále bylo ujednáno, že ubytovatel je oprávněn v souvislosti s vývojem cen jednotlivých médií, služeb a dalších vstupů potřebných pro provoz ubytovny upravit ubytovné, takovou úpravu je oprávněn uskutečnit vždy k prvnímu dni měsíce s tím, že nové ubytovné vyhlásí zpravidla nejméně měsíc před takovouto úpravou a ubytovaný se zavazuje tuto úpravu respektovat a platit ubytovné v nové výši. Ubytování zaniká mimo jiné písemnou výpovědí ubytovatele s třídenní výpovědní lhůtou počínající běžet dnem doručení výpovědi, mimo jiné z důvodu, že ubytovaný neplatí řádně ubytovné. Z ceníku ubytování ubytovny soud I. stupně zjistil, že od 1. 2. 2023 je cena za jednolůžkový pokoj 8 990 Kč za měsíc. 7. Z předloženého rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 4. 12. 2015, č. j. 30 Nc 249/2011-244, soud I. stupně zjistil, že nezletilá dcera (ročník 2011) dlužníka a matky anonymizovano Duchkové byla svěřena do péče matky a otci bylo uloženo platit výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně splatné do 15. dne v měsíci předem. Dle odůvodnění rozsudku bylo výživné stanoveno za stavu, kdy matka měla nejprve příjmy ve výši 15 772 Kč měsíčně, následně již neměla žádné příjmy a žila z úspor z doby svého zaměstnání a z prostředků z kreditní karty a příjmy dlužníka jako otce činily dle daňového přiznání za rok 2014 částku 161 055 Kč a v době svého výslechu před vydáním rozsudku dlužník uváděl svůj příjem kolem 30 000 Kč měsíčně za činnosti oboru nákupu a prodeje reklamních a propagačních předmětů, dále 11 000 Kč měsíčně od firmy DUMI Czech, s. r. o. Jako svůj majetek uváděl byt 3+1 na Chodově, rodinný dům v Praze 4, ve kterém pronajímal byt za 12 000 Kč měsíčně, dále byt 2+kk v Praze 10, který pronajímal za 10 000 Kč měsíčně a vlastnictví čtyř automobilů . V souvislosti se zakoupením domu na Praze 4 mu vznikl dluh z úvěru poskytnutého ve výši 5 milionů Kč splácený v měsíčních splátkách 28 000 Kč měsíčně, dále hradil životní pojištění 5 000 Kč měsíčně. 8. Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky z 8. 1. 2020 soud I. stupně zjistil, že na návrh oprávněného Yolanda Property, s r. o. byl vydán exekuční příkaz, sp. zn. 134 EX 139/2020 k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky vůči dlužníkovi na celkovou částku 109 629 857,03 Kč, z toho vymáhaná peněžitá povinnost 61 488 626 Kč, úrok ve výši 38 778 826,71 Kč, náklady předchozího řízení 2 894 420,02 Kč, další náklady oprávněného ve výši 173 750 Kč plus DPH 36 487,50 Kč, dále pro odměnu soudního exekutora 5 171 691,57 Kč plus DPH 1 086 055,23 Kč. 9. Z oddílu P insolvenčního spisu soud I. stupně zjistil, že se do insolvenčního řízení přihlásili 3 věřitelé. Přihláškou pohledávky P1 se přihlásilo Statutární město Ústí nad Labem s pohledávkou
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
v celkové výši 3 060 Kč, s dílčí pohledávkou ve výši 1 440 Kč splatnou 31. 10. 2023, s druhou dílčí pohledávkou ve výši 1 440 Kč splatnou 31. 10. 2024 a třetí dílčí pohledávkou ve výši 180 Kč splatnou 30. 4. 2025, a to za neuhrazení místního poplatku za systém odpadového hospodářství za rok 2023, za rok 2024 a za období od 1. 1. 2025 do 31. 3. 2025. Přihláškou P2 společnost Yolanda Property, s. r. o. přihlásila pohledávky v celkové výši 103 325 707,66 Kč, sestávající z jistiny ve výši 61 488 626 Kč splatné 19. 9. 2014 a z příslušenství-úroku ve výši 38 702 457,36 Kč, náhrady nákladů řízení ve výši 2 426 689,50 Kč za směnečný platební rozkaz, náhrady nákladů řízení z námitkového řízení ve výši 502 972,80 Kč, směnečné odměny ve výši 204 962 Kč, a to základě směnečného platebního rozkazu Městského soud v Praze č. j. 56 Cm 81/2015-23 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. 56 Cm 81/2015- 153. S pohledávkou P4 se přihlásila Rezidence pod Zvonařkou s. r. o. s celkovou výší pohledávky 13 000 Kč s pohledávkou ve výši 2 850 Kč splatnou 1. 7. 2024, pohledávkou 3 100 Kč splatnou 1. 9. 2024, pohledávkou ve výši 4 200 Kč splatnou 1. 12. 2024 a pohledávkou ve výši 2 850 Kč splatnou 1. 1. 2025, a to z důvodu neprovedení úhrad na základě smlouvy o ubytování. Pod P3 uplatnila přihláškou pohledávky nárok na výživné na dceru anonymizovano Duchková na základě rozsudku o výživném, č. j. 30 Nc 249/2011-244, a to ve výši 15 000 Kč se splatností 15. 1. 2025, ve výši 15 000 Kč se splatností 15. 2. 2025 a výši 15 000 Kč se splatností 15. 3. 2025, tedy v celkové výši 45 000 Kč. Všechny přezkoumávané pohledávky byly zjištěny. Do soupisu majetkové podstaty správce sepsal majetek dlužníka-mobilní telefon Nokia v hodnotě 500 Kč, obchodní podíl ve společnosti DUMI czech, s r. o. s nulovou hodnotou, příjem ze smlouvy o důchodu ve výši 6 200 Kč měsíčně a plnění ze smlouvy o penzijním připojištění u společnosti Allianz penzijní společnost, a. s. ve výši 37 710,22 Kč. 10. Z notářského zápisu 16. 7. 2025 sepsaného Mgr. Klárou Svobodovou, notářkou se sídlem v Praze, sp. zn. NZ 687/2025, N 590/2025, soud I. stupně zjistil, že anonymizovano anonymizovano a anonymizovano Duchková se dohodli o změně výživného tak, že na nezletilou dceru, ročník 2011, bude dlužník přispívat s účinností od 16. 7. 2025 částkou 7 500 Kč měsíčně oproti dříve stanovené povinnosti platit výživné 15 000 Kč dle rozsudku Okresního soudu v Praze východ ze dne 4. 12. 2015, č. j. 30 Nc 249/2011-244 (dále jen rozsudek o výživném ). 11. Dlužník vypověděl, že má bydliště na ubytovně, kde bydlí, nezdržuje se v nemovitostech anonymizovano Duchkové, sem jezdí návštěvy své dcery, která u ní bydlí a chodí v Praze do školy, nechce, aby ho navštěvovala na ubytovně. Pokud v některých listinách uváděl adresu U Nového dvoru, byla to korespondenční adresa, např. pro vyřízení příspěvku na péči o matku, aby mu mohlo být doručeno, když přes den nebyl na ubytovně a v Praze tehdy pracoval. S anonymizovano Duchkovou nemá takový vztah, aby spolu bydleli nebo aby mu pomáhala, stýkají se kvůli jejich dítěti, jinak ne. Ve spolcích Edu Solution a Česká probační a resocializační asociace se neangažuje, nemá s nimi nic společného. Jeho kontaktní telefon na spolky tam mohla dát paní Duchková, on v nich nic nevykonává, nikdo mu z tohoto důvodu na telefon nevolá. Do Prahy jezdí většinou vlakem, náklady jsou 5 000 až 6 000 Kč měsíčně. Výdělek z živnosti má 20 000 až 23 000 Kč nebo 25 000 Kč hrubého měsíčně. Nikdo ho kvůli vysokému dluhu nezaměstná, když mu exekutor oznámí, že je v exekuci. Konkrétně provádí práce pro tiskárnu Petr Lejček, Vestec u Prahy. Připravuje texty, dělá korektury, přípravu pro tisk, pravidelně fakturuje 20 až 23 tis. Kč měsíčně na živnost, není zaměstnanec. Pan Berlinskas mu chce přispívat a pomoci, protože dlužník v minulosti pomohl jemu a jeho rodině, bydlí v Liberci v Ruské ulici, v Liberci i pracuje. Vedle výživného dlužník ještě hradí 9 000 Kč-paušální odvod na zdravotní a sociální pojištění. Své náklady financuje z příjmu z podnikání a z příspěvku na péči. Zhruba půl dne se věnuje své práci, zhruba půl dne péči o matku, která nevychází z domu, musí jí nakoupit, uklidit, přinést léky, uvařit, postarat se o ni z důvodu její inkontinence, pomáhat ji při chůzi, již nedojde sama ani na záchod. Matka bydlí v Praze 10 v pronajatém bytě, neví, jak vysoký nájem platí, platí ho inkasem z účtu, neví, jak vysoký má důchod, asi 20 000 Kč, o její finanční záležitosti se nestará on, ale sestra. Do Ústí nad Labem se přestěhoval, aby si vyčistil hlavu a aby měl ubytování za rozumné peníze. K dispozici má v podstatě
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
garsonku za nájemné 6 000 Kč, v Praze by za tuto částku připadalo v úvahu pouze spolubydlení s cizími lidmi, mezi Prahou a Ústím nad Labem je časté vlakové spojení. O paní Rydlové ví, že vlastní ubytovnu, to je vše, co s ní má společného. Neví nic o jejích vztazích s matkou jeho dítěte. Námitky věřitele jsou smyšlené, nepravdivé. Uplatněná pohledávka vznikla před dlouhou dobou, věřitel ji koupil za 135 000 Kč v balíku pohledávek a vymáhá 109 000 000 Kč. Dluh vznikl jednáním společníka, který byl odsouzen a je ve vězení, dlužník byl poškozeným, civilně byl spoludlužník. Jediné východisko je oddlužit se, aby měl důstojné stáří. Nikoho neokradl, nikomu neublížil, snaží se dostat do normální ekonomické situace. Dluh vznikl z bianco směnky na 500 000 Kč, kterou podepsal, jelikož se společníkem podnikal, pak z toho vznikla částka 60 000 000 Kč a nakonec 109 000 000 Kč. Policie tehdy rozkryla schéma, směnka měla sloužit k zajištění plateb za zboží, které ale nebylo dodáno, bylo to fiktivní. Jako zaměstnanec pracoval ve společnosti ARCONTENT s.r.o., kde dostával výplatu, nedělal administrativní činnosti. Ve společnosti DUMI czech s. r. o., která je v likvidaci, nemohl podnikat, protože byla zatížená jako on dluhem a exekucí. Ve společnosti skončil na radu právníka z důvodu insolvence a naposledy figuroval ve společnosti ERAMAXIS, která nic neprovozovala a neměla zisk, neprováděla žádnou ekonomickou činnost. 12. Ze zprávy pro oddlužení ze dne 17. 7. 2025 vzal soud I. stupně za zjištěné, že dlužník je osoba samostatně výdělečně činná. Dlužník má pracovní zkušenosti v období 2023-2024 u ARTCONTENT s. r. o., má řidičské oprávnění skupiny B. Dlužník nemá zdravotní omezení. Dlužník má povinnost hradit výživné ve výši 7 500 Kč měsíčně na základě notářského zápisu NZ 687/2025. Dlužník uhradil zálohu na odměnu a hotové výdaje správce ve výši 25 410 Kč s tím, že částka 10 890 Kč připadá na zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce po dobu od povolení oddlužení a částka 14 520 Kč za přezkum přihlášených pohledávek. Z doložených dlužníkem vydaných faktur vyplývá, že celkové příjmy dlužníka v období od ledna do června roku 2025 byly ve výši 115 000 Kč a tyto příjmy pocházejí z činnosti v oboru administrativní práce, kalkulace a návrh instalací. Vzhledem k tomu, že průměrný měsíční příjem dlužníka za dané období činí 19 166,67 Kč, a s ohledem na náklady na dosažení těchto příjmů, kterými jsou náklady na platbu záloh na sociální a zdravotní pojištění ve výši 7 902 Kč, čistý příjem dlužníka tedy činí 11 264,67 Kč, nelze z tohoto aktuálního příjmů dlužníka ze samostatné výdělečné činnosti stanovit zálohovou splátku. Vzhledem k počátku podnikání v 1/2025 lze předpokládat, že příjmy dlužníka budou narůstat. Po dodání daňového přiznání za rok 2025 měla být stanovena nová výše zálohové splátky. Dlužník od ledna roku 2025 podniká v oblasti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Správce je toho názoru, že dlužník svým závazným příslibem na částku ve výši 7 000 Kč neohrozí uspokojování svých základních hmotných potřeb, ani osob na jeho výživě závislých, když dlužník pobírá výše zmíněnou dávku státní sociální podpory, kterým je příspěvek na péči o jeho matku. Správci bylo doručeno vyjádření přispěvatele, ve kterém Andrius Berlinskas potvrdil, že se dobrovolně zavázal poskytovat finanční příspěvek dlužníkovi ve výši 6 200 Kč měsíčně a prohlásil, že má dostatečné a stabilní příjmy ze zaměstnání, které mu umožňují tento pravidelný měsíční příspěvek poskytovat bez ohrožení jeho vlastní finanční situace, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr a nemá žádné vyživovací povinnosti, dluhy ani splátky úvěrů. Správce s ohledem na uvedené prohlášení předpokládá, že je plátce důchodu tuto svou povinnost pravidelně plnit. Správce nenavrhl uložit povinnost vydat ke zpeněžení mobilní telefon Nokia a obchodní podíl ve výši 100 % u společnosti DUMI czech s.r.o, když s ohledem na nízkou hodnotu a očekávatelné náklady na zpeněžení by z tohoto výtěžku pravděpodobně nedošlo k uspokojení nezajištěných věřitelů. Navrhl uložit dlužníkovi povinnost vydat plnění ze smlouvy o penzijním připojištění u společnosti Allianz penzijní společnost, a.s. ve výši 37 710,22 Kč. Z příjmu dlužníka lze použít na splátky 13 200 Kč měsíčně, a to na základě daru poskytnutého panem Andriusem Berlinskasem a dále dle závazného příslibu dlužníka na hrazení částky ve výši 7 000 Kč ze svého nezabavitelného příjmu. Očekávaná míra uspokojení věřitelů činí 0,16 %, za trvání oddlužení by jim mělo být vyplaceno 165 000 Kč. Správce pro stanovení příjmové potenciality dlužníka vycházel z nejvyššího dosaženého příjmu dlužníka za předchozí období
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
v rámci jeho uplatnění v Nástroji pro vyhodnocování příjmového potenciálu dlužníka v oddlužení a z potvrzení doloženého dlužníkem, podle kterého byl jeho příjem v období od 1. 1. 2023 do 22. 1. 2024 v průměru 38 276 Kč čistého měsíčně, což odpovídá cca výši 48 260 Kč hrubého. Průměrná výše současného hrubého výdělku (20 000 Kč) a nejvyššího dosaženého výdělku (48 260 Kč) tak činí 34 130 Kč. U 80 percentilu je požadovaná výše hrubých příjmů 36 112 Kč, odpovídající výše čistých příjmů 29 062 Kč, výše srážky, kterou pak insolvenční správce považuje za průměrnou pro dosažení předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů je pak 10 690 Kč (minimální měsíční splátka přitom činí 9 678 Kč). Dále správce ve zprávě uvedl, že se dlužník stará o svou matku, která je ve III. stupni invalidního důchodu. 13. Soud I. stupně odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2021, č. j. 1 VSPH 621/2021-B-22, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sen. zn. 29 NSČR 41/2017, načež dospěl k závěru, že podáním insolvenčního návrhu spojeným s návrhem na povolení oddlužení dlužník sleduje nepoctivý záměr, když námitky věřitele soud I. stupně považoval co do jejich podstaty za důvodné. Vše podle soudu I. stupně nasvědčuje tomu, že se dlužník dlouhodobě pohybuje v šedé ekonomické zóně, opatřuje si soudu i jiným účastníkům neznámé příjmy, účelově uvádí v různých situacích různá tvrzení tak, aby minimalizoval plnění, které by se mělo dostat věřitelům a nežije na jím uváděné adrese v Ústí nad Labem. Postoj dlužníka vystihují jeho vyjádření, v nichž se distancuje od odpovědnosti za vznik a výši pohledávky dominantního věřitele a v nichž zpochybňuje morálnost věřitelem uplatňovaného nároku, aniž by řádně při přezkumu pohledávek popřel pravost či výši pohledávky, nikoli vyjádření dlužníka, kde projevuje verbálně své odhodlání uspokojit pohledávky věřitelů v rámci oddlužení v co nejvyšší míře. Dlužník bydlí na ubytovně v Ústí nad Labem, za kterou platí cca 6 000 Kč měsíčně, ubytování je dle smlouvy poskytováno od 6/2021 dosud, ačkoli řádně nehradí poplatek za ubytovací služby tak, že se poskytoval ubytování musí domáhat svého nároku přihláškou v insolvenčním řízení. Poskytovatel ubytování přitom nevyužil svého práva ukončit smlouvu o ubytování s dlužníkem ani poté, co je ze zveřejněné zprávy pro oddlužení informován o tom, že míra uspokojení jeho pohledávky se bude blížit nule, dlužníkovi poskytuje (dle výpovědi dlužníka) ubytování za cenu dle ceníku platného před 5 lety, ačkoli má dle ceníku již od roku 2023 právo požadovat po dlužníkovi o polovinu vyšší částku za ubytování (8 990 Kč měsíčně), kterou požaduje za jednolůžkový pokoj od jiných zájemců o ubytování. Soud I. stupně měl za nevěrohodné tvrzení a výpověď dlužníka o jeho bydlení v Ústí nad Labem a dojíždění do Prahy za účelem péče o jeho matku. Tyto cesty dlužník podniká každý den, aby se jako syn staral o osobní potřeby matky, nikoli však o její finanční záležitosti, o které se stará jeho sestra. Matka opětuje příkladnou péči svému synovi tím, že mu neumožňuje bydlet v bytě, který užívá sama pro svou potřebu, a to přes to, že její syn byl a je zjevně v tíživé bytové situaci, když je odkázaný na bydlení na ubytovně v Ústí nad Labem. Dlužník sám vysvětluje své bydlení v Ústí nad Labem na ubytovně od 1. 6. 2021 nízkými příjmy a nemožností opatřit si jiné lepší bydlení v Praze, ačkoli dle potvrzení o příjmu, které sám vyhotovil, vykazoval v roce 2023 příjem z pracovního poměru ve výši 38 000 Kč čistého měsíčně, což je dle názoru soudu postačující příjem k zajištění si bydlení v Praze, byť dražšího než je ubytovna v Ústí nad Labem, neboť je třeba vzít v úvahu úsporu nákladů na dopravu v rámci Ústí nad Labem a cestovních výdaje z Ústí nad Labem do Prahy a také úsporu času dlužníka. Dle názoru soudu I. stupně je bydliště dlužníkem vykazované v Ústí nad Labem jen formální. Na tomto závěru nic nemění ani uskutečněné jednání insolvenčního správce s dlužníkem na ubytovně. Dlužník byl dle potvrzení, které si vystavil jako jednatel společnosti ARTCONTENT s. r. o., schopen vydělávat měsíčně částku 38 000 Kč čistého měsíčně a jeho pracovní poměr, který měl trvat jen jeden rok, měl skončit 22. 1. 2024 ze zdravotních důvodů. Ve stejném roce byl dle jiného potvrzení v dočasné pracovní neschopnosti a byly mu vypláceny nemocenské dávky a podle důchodového listu byl u stejné společnosti výdělečně činný po dobu čtyř let od 1. 3. 2020 (nikoli tedy jen jeden rok). Poté, co mu praktický lékař, vystavil 19. 1. 2024 potvrzení z oboru pracovního lékařství, že dlužník není schopen vykonávat práci se zatížením horních či dolních končetin, zraku a v hlučném a stresujícím prostředí, pobíral dlužník jako uchazeč o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
(na základě svého potvrzení o výši příjmu), která bylo fakticky vyšší, než je nynější příjem dlužníka kolem 20 000 Kč měsíčně po odečtení vynaložených nákladů z živnostenského podnikání v řádu 8 tisíc Kč měsíčně, přičemž v současné době je dlužník dle zprávy insolvenční správkyně (nezpochybněné dlužníkem) bez jakýchkoli zdravotních omezení. 14. Soud I. stupně zdůraznil, že dlužník s dobrým zdravotním stavem tak právě v době insolvenčního řízení dosahuje dna svého vykazovaného čistého příjmu, z něhož nelze provádět vůbec žádné srážky v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Plnění oddlužení by tak mělo být zcela závislé na plnění ze strany jeho přítele či známého, občana Litvy, který je ochoten dobrovolně poskytovat dlužníkovi ze svého příjmu částku 6 200 Kč měsíčně po dobu tří let, což je částka, která nepostačuje ani k tomu, aby byla uhrazena přednostní pohledávka na výživné pro dceru dlužníka ve výši 7 500 Kč měsíčně, na které se nově dlužník dohodl s matkou dítěte anonymizovano Duchkovou. Ačkoli dle svého vyjádření dlužník udržuje s anonymizovano Duchkovou jen vztahy týkající se jejich dcery, jmenovaná použila jeho telefonní číslo jako kontaktní telefon u dvou zapsaných spolků, ve kterých se dlužník dle své výpovědi vůbec neangažuje, použití tohoto čísla mu ale nevadí, protože ho stejně nikdo ohledně činnosti spolků na něj netelefonuje. Uvedené považuje soud I. stupně za zcela nevěrohodné. anonymizovano Duchková uplatnila nárok na výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně splatné předem k 15. 1., 15. 2. a 15. 3. 2025, celkem 45 000 Kč, což je úplně stejná částka, jakou uváděl dlužník jako dluh na výživném, ale s určitým předstihem již dne 17. 2. 2025 ve svém insolvenčním návrhu. anonymizovano Duchková však neuplatnila žádný nárok na (nezaplacené) výživné za červen až prosinec 2024 (případně leden 2025), kdy měl dlužník příjem z podpory v nezaměstnanosti ve výši 17 225 Kč, nebo za duben a květen 2024, kdy měl příjem z podpory ve výši 19 138 Kč a k tomu již jen příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč, který měl použít na potřebnou pomoc své matce, přitom musel platit vedle výživného i náklady za ubytování a dále náklady na každodenní cestovné ve výši 5 000-6 000 Kč měsíčně z Ústí nad Labem do Prahy a zpět, náklady na dopravu v rámci Ústí nad Labem a v rámci Prahy, a nepochybně musel uhrazovat i náklady na jídlo a další běžné potřeby. Neměl-li dlužník jiné příjmy, vzniká otázka, jak toto výživné hradil, pokud tedy neplnil svou povinnost osobní péčí, jak tvrdí (bez předložení důkazu) věřitel ve svých námitkách o společném bydlení dlužníka s anonymizovano Duchkovou. Dlužník dle zprávy pro oddlužení učinil příslib, že bude pro plnění oddlužení ze své nezabavitelné částky hradit částku 7 000 Kč. Soud I. stupně by mohl v dané věci neschválit oddlužení s ohledem na to, že plnění uvedeného příslibu by, s ohledem na výdaje dlužníka, mohlo ohrozit uspokojování jeho základních potřeb. 15. Nevěrohodné jsou rovněž údaje dlužníka o důvodech jeho skončení ve funkcích jednatele ve třech obchodních korporacích, když jako důvod uvádí probíhající insolvenční řízení, které v té době neprobíhalo, a když ve stejné době jako důvod ukončení pracovního poměru uváděl zdravotní důvody. Zcela nevěrohodná jsou pak podle soudu I. stupně tvrzení dlužníka o tom, že vykonával činnost jednatele v těchto korporacích zcela zdarma. Soud I. stupně uvedl, že dlužník byl schopen dosahovat a dosahoval vyššího příjmu z podnikání, než v minulosti vykazoval, obdobně že je v současnosti schopen mít vyšší příjmy, zřejmě vyšších příjmů dosahuje, že nebydlí dlouhodobě na ubytovně v Ústí nad Labem a nedojíždí každý den do Prahy za účelem péče o nemocnou matku. Verzi dlužníka o jeho příjmech, výdajích, bydlišti a péči o matku, považuje soud I. stupně za nevěrohodnou. Údaje uváděné dlužníkem ve spojení s dalšími důkazy ukazují jejich vnitřní rozpornost a nelogičnost, což zakládá důvod pro závěr, že dlužník sleduje oddlužením nepoctivým záměr. Z tohoto důvodu soud neschválil oddlužení dlužníka dle § 405 odst. 1 IZ ve spojení s § 395 odst. 1 písm. a) IZ. Současně zastavil řízení podle § 405 odst. 3 IZ, neboť nejsou splněné podmínky § 405 odst. 2 IZ pro rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem. Dlužník nemá majetek, který by postačoval k zaplacení nákladů konkursu, jak vyplývá ze soupisu majetkové podstaty a zprávy pro oddlužení, když by nebylo zpeněžením majetkové podstaty dosaženo výtěžku (cca 37 710 Kč) postačujícího ani k úhradě nákladů konkursu sestávajících z odměny a náhrady hotových výdajů
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
správce (45 000 Kč + 21 % DPH). Dlužník přitom nepožádal o řešení úpadku konkursem a současně nezaplatil zálohy na náklady insolvenčního řízení. 16. Jen proti bodu III. výroku tohoto usnesení se dlužník včas odvolal (B-16, doplněné na B-17) a požadoval jeho zrušení včetně navazujících výroků IV.-VI. výroku a vrácení věci soudu I. stupně. Zejména uvedl, že soud I. stupně dospěl k závěru o nepoctivosti dlužníkova záměru na základě svých subjektivních úvah o nevěrohodnosti dlužníkových tvrzení a spekulativních úvahách, aniž měl k takovému podezření jediný důkaz o nepoctivém jednání dlužníka, k tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 29 NSČR 41/2017. Závěr o nepoctivém záměru musí být opřen o konkrétní skutková zjištění, nikoliv o hodnotící úsudky typu soud považuje za nevěrohodné . Správce ve zprávě pro oddlužení nezpochybnil příjmovou situaci dlužníka, potvrdil existenci darovací smlouvy, výkon péče o matku dlužníka, provedl výpočet plnění pro účely oddlužení a nenavrhl řešení úpadku konkursem. Navzdory tomu soud I. stupně odborné závěry správce zcela pominul a nikterak se s nimi nevypořádal. Dlužník předložil správci doklady o příjmech z výkonu samostatné výdělečné činnosti ve výši cca 20 350 Kč měsíčně (hrubého) darovací smlouvu zajišťující příjem ve výši 7 500 Kč, rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči ve výši 14 800 Kč měsíčně po valorizaci, smlouvu o dlouhodobém ubytování s nájemným ve výši 6 000 Kč měsíčně, jakož i podklady prokazujících výkon péče o matku. Měsíční příjem dlužníka tak činí cca 42 300 Kč. Soud I. stupně však příjmy dlužníka hodnotil izolovaně a selektivně, nikoliv v jejich souhrnu. Dlužník má uzavřenou smlouvu o ubytování za cenu smluvní od roku 2021, při přezkumném jednání byl správce přítomen v ubytování dlužníka a jeho faktické užívání soudu I. stupně potvrdil. Soud I. stupně nepřípustně tyto skutečnosti pominul a nahradil je vlastními domněnkami o nepoctivém záměru dlužníka proto, že z osobních důvodů nechce bydlet u své 90leté vážně nemocné matky, mimo jiné veden snahou ji chránit před zásahy exekutora, nikoli účelovým navyšováním nákladů. Soud I. stupně se nepřípustně pozastavil nad neukončením ubytování ze strany věřitele pro vzniklé nedoplatky na poplatku za ubytování, jež vznikaly bezprostředně před zahájením insolvenčního řízení. Z nevyužití smluvního oprávnění třetí osoby nelze dovozovat nepoctivost dlužníka. Soud I. stupně zcela pominul, že z dlužníkovy iniciativy bylo sníženo výživné z 15 000 Kč na 7 500 Kč měsíčně. Příjmy dlužníka jako OSVČ jsou doloženy (správci), daňově evidovány a činí za 12 měsíců částku 244 200 Kč. Skutečnost, že část plnění byla hrazena v hotovosti neznamená nelegální činnost. Napadené usnesení je vystavěno na tvrzeních dominantního věřitele P2 Yolanda Property, přičemž soud I. stupně nekriticky převzal tato tvrzení bez jejich prokázání. Dále poukázal na to, že rozhodnutí je i vnitřně rozporné, když soud I. stupně má za to, že je dlužník nemajetný, pohybuje se v šedé ekonomice a má nepřiznané příjmy, a proto nelze na jeho majetek prohlásit konkurs. V neposlední řadě poukázal na účel institutu oddlužení a zásadu proporcionality. 17. K odvolání dlužníka se vyjádřil věřitel č. 2 Yolanda Property s.r.o., IČO 29002044, sídlem Petrská 1426/1, 110 00 Praha 1 (dále jen věřitel č. 2 ; B-19) a upozornil na to, že již v tom, že dlužník zpochybňuje přihlášenou pohledávku věřitele č. 2 P2, jež je pravomocně přiznaná soudním rozhodnutím, je vykonatelná a o její existenci nelze pochybovat, lze spatřovat nepoctivý záměr dlužníka. Dlužník je povinen usilovat o co nejvyšší uspokojení věřitelů, a nikoliv zpochybňovat existující, judikované závazky, dlouhodobě se vyhýbat jejich plnění a aktivně odstraňovat svůj majetek z dosahu věřitelů. Upozornil na to, že k neschválení oddlužení plně postačuje pochybnost o poctivosti dlužníka, tedy nemusí být nepoctivost prokázána. Je pak na dlužníkovi, aby tyto důvodné pochybnosti vyvrátil. V konkrétním případě může dlužník např. doložit, kolik a jaké ze svých dluhů byl schopen a ochoten uhradit před zahájením insolvenčního řízení (ve skutečnosti uhradil pouze pochybné závazky vůči své partnerce, tedy osobě blízké), kolik skutečně (dobrovolně) uhradil, zda pravidelně usiluje o zvýšení svého příjmu (svých výdělkových schopností) apod. Dlužník však namísto toho stále setrvává ve svém myšlenkovém světě, že pro úspěch jeho chápání oddlužení (= útěku před věřiteli) je především nutné prokázat jeho nemajetnost (přičemž dlužník se ve spolupráci se svou partnerkou aktivně zbavil veškerého
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
nemovitého majetku v hodnotě desítek milionů korun) a jeho nízké, exekučně nepostižitelné příjmy (přičemž tyto příjmy dlužník účelově optimalizuje na nepostižitelnou výši tak, že vykonává ekonomickou činnost pro obchodní společnosti vlastněné jeho partnerkou). Např. dlužník sám v řízení přiznal, že bez jakékoli odměny vykonával funkci statutárního orgánu pro obchodní společnosti vlastněné jeho partnerkou. Co může být více nepoctivé vůči věřitelům než výkon ekonomické činnosti dlužníkem, která není nijak odměněna, závazky vůči věřitelům nejsou ze mzdy či odměny spláceny, ale zisk z této činnosti jde výhradně do kapsy partnerce dlužníka. Věřitel č. 2 podtrhl, že oddlužení by bylo ku prospěchu jen a pouze dlužníkovi, nikoli však jeho věřitelům, těm by fakticky nepřineslo nic. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.
18. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) IZ], dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. 19. Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr. 20. Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující nebo c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník na jednání s insolvenčním správcem podle § 410 odst. 2 požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3 (odst. 2). 21. Ústředním principem vévodícím způsobu řešení dlužníkova úpadku oddlužením (jenž má po skončení insolvenčního řízení vyústit v rozhodnutí, jímž bude dlužník zbaven povinnosti k úhradě zbytku svých dluhů) je zásada poctivosti dlužníka [§ 395 odst. 1 písm. a) IZ] a zodpovědného přístupu dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení. Proto je otázka poctivosti dlužníkových záměrů a otázka, zda dlužník v insolvenčním řízení nekoná lehkomyslně či nedbale, zkoumána nejen při povolení oddlužení, nýbrž i při posouzení, zda má být oddlužení schváleno, ale i po skončení insolvenčního řízení (coby důvod pro odejmutí přiznaného osvobození od placení zbytku dluhů). Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, a ze dne 30. 11. 2021, sen. zn. 29 NSČR 79/2020, uveřejněná pod čísly 86/2013 a 12/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 86/2013 a R 12/2024 ). 22. Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, tak bude závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. Tomuto závěru je nutno přizpůsobit i míru přezkumné činnosti dovolacího soudu při posouzení správnosti závěru odvolacího soudu, že dlužník sledoval oddlužením nepoctivý záměr (usnesení Nejvyššího soudu
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
ze dne 28. 7. 2011, sen. zn. 29 NSČR 14/2009, uveřejněné pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 23. Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr [§ 395 odst. 1 písm. a) IZ], je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněné pod číslem 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek-dále jen R 112/2012 ). 24. Povinnost dlužníka sledovat navrženým oddlužením ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ poctivý záměr trvá po celou dobu oddlužení; po celou tuto dobu je poctivost dlužníkova záměru při oddlužení povinen zkoumat insolvenční soud a reagovat (z úřední povinnosti) na skutečnosti, z nichž se podává, že dlužník nesledoval oddlužením poctivý záměr, jakmile vyjdou v insolvenčním řízení najevo (dále R 86/2013 ). 25. V posuzované věci soud I. stupně zamítl návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. a), odst. 2 IZ a zastavil insolvenční řízení vycházeje ze zjištění, že dlužník podáním návrhu sledoval nepoctivý záměr. Nepoctivý záměr dlužníka spatřoval v tom, že se dlužník dlouhodobě pohybuje v šedé ekonomické zóně, opatřuje si soudu i jiným účastníkům neznámé příjmy, účelově uvádí v různých situacích různá tvrzení tak, aby minimalizoval plnění, které by se mělo dostat věřitelům a nežije na jím uváděné adrese v Ústí nad Labem. Postoj dlužníka vystihují jeho vyjádření, v nichž se distancuje od odpovědnosti za vznik a výši pohledávky dominantního věřitele a kde zpochybňuje morálnost věřitelem uplatňovaného nároku, aniž by řádně při přezkumu pohledávek popřel pravost či výši pohledávky, nikoli vyjádření dlužníka, kde projevuje verbálně své odhodlání uspokojit pohledávky věřitelů v rámci oddlužení v co nejvyšší míře. 26. Z výše uvedeného a ve značné části reprodukovaném odůvodnění napadeného usnesení shora nelze mít za to, že závěry soudu I. stupně o nepoctivém záměru dlužníka za současných skutkových zjištění obstojí. K bezúplatnému výkonu funkce jednatele pro společnosti ARTCONTENT s.r.o., DUMI Czech s.r.o. a ERAMAXIS s.r.o. odvolací soud odkazuje na znění § 59 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, podle něhož není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Dlužník v průběhu insolvenčního řízení uvedl, že vykonával funkci jednatele beze smlouvy (B-5), tuto skutečnost nelze přičítat k tíži dlužníka. Současně nelze usuzovat nepoctivost záměru dlužníka na základě toho, že věřitel REZIDENCE POD ZVONAŘKOU s.r.o., IČO 02061724, sídlem Národní 364/39, 110 00 Praha 1, nevyužil svého práva ukončit smlouvu o ubytování po neúplných platbách ubytovaného a rozhodl se neuhrazenou část nájemného uplatnit v insolvenčním řízení, stejně tak v současném stavu řízení nelze mít za to, že dlužník ve skutečnosti trvale pobývá jinde než na ubytovně. Výše uvedené platí i o rozhodnutí matky nezletilé, v jaké výši bude uplatňovat pohledávky z titulu dlužného výživného. Tvrzení věřitele č. 2 o tom, že by dlužník ve skutečnosti pobýval u matky nezletilé dcery dlužníka, není ničím doloženo, a nelze tak usuzovat o jeho (ne)pravdivosti čistě na základě nepodloženého tvrzení věřitele. Odvolací soud doplňuje, že dlužník nezpochybňoval existenci pohledávky věřitele č. 2 (ostatně ji ani nepopřel), pouze poukázal na sjednanou výši úplaty za postoupení pohledávky. Nemožnost nalézt si lépe placené zaměstnání dlužník dával do souvislosti s nařízenou exekucí, nikoli s insolvenčním řízením. 27. Ohledně výše dlužníkových příjmů odvolací soud dodává, že nelze dospět k nepoctivému záměru dlužníka na základě nesrovnalostí, jež soud I. stupně shledává v dokládané výši příjmu za posledních 12 měsíců trvání pracovního poměru a na základě změn ve zdravotním stavu
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.
dlužníka. Dlužník pro potřeby rozhodnutí o jeho oddlužení dokládá smlouvu o důchodu, jíž není namístě zpochybňovat, aktuální příjmy z podnikání a příspěvku na péči o nemocnou matku. Ostatně o nepocitovosti dlužníka nelze učinit závěr ani z domnělých souvislostí o větší míře kontaktu s matkou nezletilé dcery dlužníka, než jak uvedl dlužník. Správce se sice vyjádřil, že v případě, že na oddlužení bude plněno 13 200 Kč měsíčně, bude oddlužení naplňováno dle dlužníkových možností a předpokladů, avšak se nikterak nevyjadřoval k tomu, že dlužník při součtu výdajů, které uvedl i v rámci své výpovědi na jednání před soudem I. stupně, už nebude schopen zajistit své životní potřeby. Jestliže dlužník učinil příslib, že bude ze své části nezabavitelného příjmu platit 7 000 Kč měsíčně, je čistě jen na něm, aby si zajistil odpovídající výši příjmů tak, aby byly zajištěny jeho základní životní potřeby, nadále byl schopen pečovat o svou nemocnou matku (a díky tomu pobírat příspěvek na péči) a současně plnil veškeré povinnosti v případném oddlužení. Odpovědi na tyto otázky však především nesouvisejí s (ne)poctivým záměrem dlužníka. Pokud mu bude oddlužení schváleno a dlužník si nezajistí dostatečné příjmy, nebude pravidelně zasílat splátku na oddlužení a zároveň mu budou vznikat dluhy (ať na výživném nebo jiné dluhy) budou tyto skutečnosti znamenat naplnění podmínek pro zrušení oddlužení. 28. Závěrem odvolací soud poznamenává, že v případě schválení, oddlužení bude v zájmu samotného dlužníka, aby prokázal, že řešení úpadku prostřednictvím institutu oddlužení bere vážně a své tvrzení ohledně záměru narovnat své vztahy s věřiteli a uspokojit jejich pohledávky v co nejvyšším možném rozsahu myslí upřímně. Jedině za těchto podmínek mu může být (za splnění dalších zákonných podmínek) v budoucnu přiznáno dobrodiní osvobození od placení dosud neuhrazených pohledávek. Pokud by bylo za trvání oddlužení následně prokázáno (relevantním způsobem osvědčeno, že dlužník podáním návrhu na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr nebo že se v průběhu oddlužení nechoval poctivě, může soud I. stupně z tohoto důvodu oddlužení zrušit, za daného stavu závěr soudu I. stupně o nepoctivém záměru dlužníka stojí převážně na domněnkách obsažených v podáních věřitele č. 2. 29. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. v napadeném bodě III. výroku a na něm závislých bodech IV. až VI. výroku zrušil a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, na němž bude, aby znovu ověřil, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení a aby o jeho návrhu znovu rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ).
Praha 17. března 2026
Mgr. Markéta Hudečková v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Tereza Kulštrunková.