59 ICm 1821/2011
Číslo jednací: 59 ICm 1821/2011-51 KSPA 59 INS 6332/2011-C3-8

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové pobočka Pardubice rozhodl samosoudcem JUDr. Karlem Kudláčkem ve věci žalobce: PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ 61860069, se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00 Praha 1, proti žalovaným: 1. Mgr. Martin Pavliš, se sídlem Adámkova třída 149, 539 01 Hlinsko, insolvenční správce dlužníka Margity anonymizovano , anonymizovano , bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, a 2. Margita anonymizovano , anonymizovano , bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová o určení popřené pohledávky

takto: I. Žaloba na určení, že -část pohledávky č. 1 žalobce v rozsahu 20.456,-Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Margitou anonymizovano , r.č.: 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, přihlášena a která byla na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem i dlužníkem, byla do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Margitou anonymizovano , r.č. 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, přihlášena po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná,

-část pohledávky č. 3 žalobce v rozsahu 10.857,-Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Margitou anonymizovano , r.č.: 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, přihlášena a která byla na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem i dlužníkem, byla do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Margitou anonymizovano , r.č. 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, přihlášena po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná, (KSPA 59 INS 6332/2011)

-část pohledávky č. 5 žalobce v rozsahu 13.361,-Kč, která byla do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Margitou anonymizovano , r.č.: 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, přihlášena a která byla na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem i dlužníkem, byla do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem Margitou anonymizovano , r.č. 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová, přihlášena po právu, a to jako pohledávka nezajištěná a vykonatelná se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení, a to ve výši 498,-Kč žalovanému č. 1 Mgr. Martinu Pavlišovi, insolvenčnímu správci, se sídlem Hlinsko, Adámkova třída 149, do majetkové podstaty dlužníka Margity anonymizovano , r.č. 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová a žalovanému č. 2 ve výši 13.670,-Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Martina Červinky, advokáta, se sídlem Čechova 396, 560 02 Česká Třebová.

Odůvodnění: Včas podanou žalobou (žaloba doručena 14.7. 2011) se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávky přihlášené dne 30.5. 2011 do insolvenčního řízení za dlužníkem Margitou anonymizovano a označené pod P5-1 ve výši 24.123,-Kč, pod P5-3 ve výši 10.857,-Kč a P5-5 ve výši 15.358,-Kč jsou po právu, a to pokud jde o pohledávku P5-1 v částce 20.456,-Kč, v případě pohledávky P5-3 v částce 10.857,-Kč a pokud jde o pohledávku P5-5 v částce 15.358,-Kč. Při přezkumném jednání dne 22.6. 2011 byla pohledávka pod P5-1 insolvenčním správcem i dlužníkem popřena v částce 20.456,-Kč a v částce 3.667,-Kč uznána. Pohledávka pod P5-3 byla insolvenčním správcem i dlužníkem popřena zcela a pohledávka P5-5 byla oběma popřena v částce 13.361,-Kč a uznána ve výši 1.997,-Kč. Pohledávky byly žalobcem přihlášeny jako vykonatelné, insolvenčním správcem byly do seznamu přihlášených pohledávek zařazeny jako nevykonatelné. O popření byl žalobce vyrozuměn dopisem insolvenčního správce doručeným mu 23.6. 2011. Žalobce rozsáhle pojednal o problematice spotřebitelských smluv, judikatuře a dalších aspektech případu a má zato, že pohledávky jsou v žalované výši po právu a jsou vykonatelné, neboť jejich vykonatelnost doložil. Žalobu podal z procesní opatrnosti, neboť byl k tomuto úkonu insolvenčním správcem vyzván.

Žalovaný č. 1 se k žalobě vyjádřil, že pohledávky žalobce ve výši, která je předmětem žaloby popřel po právu, neboť popřené částky jsou smluvní pokutou ve výši 50% z celkové částky poskytnutého úvěru jejíž výše je nepřiměřená, a proto je toto ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zákona. Rozsáhle pojednal o důvodech zařazení sporných pohledávek jako nevykonatelných, byť byly žalobcem přihlášeny jako vykonatelné. Uvedl, že vykonatelnost byla doložena rozhodčími nálezy, které však v těchto případech nemohou obstát, neboť vycházejí z neplatně sjednané rozhodčí doložky, jejíž znění je v rozporu se směrnicí Rady 93/13EHS ze dne 5.4. 1993, jakož i aktuální judikaturou českých soudů, a proto se jedná o právní akty nicotné.

Žalovaný č. 2 se prostřednictvím svého zástupce, pokud jde o zařazení pohledávek jako nevykonatelných, jakož i pokud jde o neplatnost ujednání o smluvní pokutě, na základě něhož jsou uplatňovány sporné částky, přiklonil k argumentaci žalovaného č. 1 a zaujal s ním shodné stanovisko. (KSPA 59 INS 6332/2011)

Na svých tvrzeních setrvali účastníci i při jednání soudu. Žalobce poukázal na to, že rozhodčí doložky byly sjednány platně a vydané rozhodčí nálezy jsou tedy platným titulem k doložení vykonatelnosti pohledávek. Pokud jde o vyčíslení jednotlivých popřených částek provedené žalovaným č. 1 s tímto souhlasil. Navrhl žalobě vyhovět.

Žalovaný č. 1 odkázal na písemné vyjádření a podrobně rozvedl z jakých číselných položek a k nim odpovídajícím právním titulům se skládaly popřené částky k jednotlivým pohledávkám. Pokud jde o pohledávku P5-1 bylo popřeno 20.456,-Kč, přičemž tato suma představuje smluvní pokutu sjednanou v rozporu s dobrými mravy ve výši 17.010,-Kč, náklady rozhodčího řízení v částce 1.600,-Kč, na které s ohledem na neplatnost rozhodčí doložky žalobce nemá nárok a směnečný úrok ve výši 1.846,-Kč, který odpovídá popřené části pohledávky. V případě pohledávky P5-3, tato byla popřena zcela, tj. v částce 10.857,-Kč, přičemž smluvní pokuta sjednaná v rozporu s dobrými mravy činí 11.106,-Kč (dlužníkem zřejmě částečně uhrazená a zbývá z ní tedy 7.967,-Kč), dále náklady rozhodčího řízení v částce 1.600,-Kč a směnečný úrok ve výši 1.087,-Kč, který odpovídá popřené části pohledávky. U pohledávky P5-5 bylo popřeno 13.361,-Kč, přičemž tato částka představuje 11.208,-Kč smluvní pokutu v rozporu s dobrými mravy, 1.600,-Kč náklady rozhodčího řízení, na které s ohledem na neplatnost rozhodčí doložky žalobce nemá nárok a částku 1.072,-Kč představující směnečný úrok, který odpovídá popřené části pohledávky. K rozdílu ve výši 519,-Kč došlo zjevně chybou výpočtu a žalobci tak bylo uznáno více, než uznáno být mělo. Žalovaný č. 2 se připojil k argumentaci žalovaného č. 1.

Soud v projednávané věci k důkazu přečetl ze spisu KSPA 59 INS 6332/2011-usnesení o zjištění úpadku, protokol o přezkumném jednání ze dne 22.6.2011, přihlášku pohledávky žalobce ze dne 27.5.2011 pod označením P5 včetně příloh vztahujících se k předmětu žaloby, tzn. k jednotlivým dílčím pohledávkám, označeným jako P5-1, P5-3, P5-5, a to k pohledávce P5-1-smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 9100029159 včetně smluvních ujednáních, oznámení o schválení úvěru k této smlouvě, splátkový kalendář, oznámení ze dne 7.7.2009 o zesplatnění úvěru, výpočet smluvní pokuty-fakturu, směnku, rozhodčí nález a dohodu o uznání dluhu, k pohledávce P5-2-smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 9100086027 včetně smluvních ujednáních, dodatek ke smlouvě, oznámení ze dne 28.7.2009 o zesplatnění úvěru, výpočet smluvní pokuty-fakturu, směnku, rozhodčí nález, dohodu o uznání dluhu a k pohledávce P5-5-smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 9100209621 včetně smluvních ujednáních, splátkový kalendář, oznámení ze dne 24.9.2009 o zesplatnění úvěru, výpočet smluvní pokuty-fakturu, směnku, rozhodčí nález a dohodu o uznání dluhu. Dále byl k důkazu čten dopis žalovaného č. 1 o popření pohledávky na čl. 15 spisua ověřené kopie rozhodčích nálezů na čl. 16-19.

Na základě těchto důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Pokud jde o pohledávku pod P5-1 uzavřel žalobce s dlužníkem (žalovaný č. 2) dne 26.10. 2005 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100029159, na základě níž mu poskytl úvěr v celkové výši 34.020,-Kč, který měl dlužník splatit ve 36 splátkách po 945,-Kč. Dále se dlužník zavázal zaplatit smluvní odměnu v částce 15.649,-Kč, která byla dle čl. 10.1 smluvních ujednání započtena proti nároku dlužníka na vyplacení částky 34.020,-Kč. Dlužník nezaplatil všechny splátky dle splátkového kalendáře, proto podle Smluvních ujednání vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle čl. 13.1 smluvních ujednání, která byla dlužníku vyúčtována v částce celkem 396,90 Kč, jakož i nárok na smluvní pokutu dle čl. 13.4 (KSPA 59 INS 6332/2011) smluvních ujednání ve výši 17.010,-Kč. Žalobce dne 7.7. 2009 vystavil oznámení, kde vyčíslil dlužnou částku skládající se z dosud nezaplacených splátek, neuhrazených smluvních pokut a smluvní pokuty ve výši 50% z výše úvěru, vše v celkové částce 36.738,-Kč a vyzval dlužníka, aby tuto sumu zaplatil nejpozději do 10-ti dnů od data odeslání oznámení. Toto dlužník neučinil, proto byla ve výši dlužné částky doplněna směnečná suma na dlužníkem dříve podepsané blankosměnce, věc předložena rozhodci, který dne 16.9. 2009 vydal rozhodčí nález. Dne 13.10. 2009 uzavřel žalobce s dlužníkem Dohodu o uznání dluhu č. 9100029159 se splátkovým kalendářem. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku v celkové výši 36.738,-Kč z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky. Pohledávka byla správcem zařazena jako nevykonatelná a byla jím i dlužníkem popřena v částce 20.456,-Kč a v částce 3.667,-Kč uznána.

Pohledávka pod P5-3 je z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100086027 ze dne 21.12. 2006, na základě níž žalobce poskytl dlužníku úvěr v celkové výši 22.032,-Kč, který měl dlužník splatit ve 36 splátkách po 612,-Kč. Dále se dlužník zavázal zaplatit smluvní odměnu v částce 10.575,-Kč, která byla dle čl. 10.1 smluvních ujednání započtena proti nároku dlužníka na vyplacení částky 22.032,-Kč. Dne 27.12. 2006 byl uzavřen dodatek této smlouvě upřesňující některé parametry poskytovaného úvěru. Dlužník nezaplatil všechny splátky dle splátkového kalendáře, proto podle Smluvních ujednání vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle čl. 13.1 smluvních ujednání, která byla dlužníku vyúčtována v částce celkem 250,-Kč, jakož i nárok na smluvní pokutu dle čl. 13.4 smluvních ujednání ve výši 11.016,-Kč. Žalobce dne 28.7. 2009 vystavil oznámení, kde vyčíslil dlužnou částku skládající se z dosud nezaplacených splátek, neuhrazených smluvních pokut a smluvní pokuty ve výši 50% z výše úvěru, vše v celkové částce 17.007,-Kč a vyzval dlužníka, aby tuto sumu zaplatil nejpozději do 10-ti dnů od data odeslání oznámení. Toto dlužník neučinil, proto byla ve výši dlužné částky doplněna směnečná suma na dlužníkem dříve podepsané blankosměnce, věc předložena rozhodci, který dne 26.10. 2009 vydal rozhodčí nález. Dne 13.10. 2009 uzavřel žalobce s dlužníkem Dohodu o uznání dluhu č. 9100086027 se splátkovým kalendářem. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku v celkové výši 10.857,-Kč z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky. Pohledávka byla správcem zařazena jako nevykonatelná a byla jím i dlužníkem popřena zcela.

V případě pohledávky pod P5-5 uzavřel žalobce s dlužníkem dne 20.5. 2008 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100209621, na základě níž mu poskytl úvěr v celkové výši 22.416,-Kč, který měl dlužník splatit ve 24 splátkách po 934,-Kč. Dále se dlužník zavázal zaplatit smluvní odměnu v částce 9.416,-Kč, která byla dle čl. 10.1 smluvních ujednání započtena proti nároku dlužníka na vyplacení částky 22.416,-Kč. Dlužník nezaplatil všechny splátky dle splátkového kalendáře, proto podle Smluvních ujednání vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle čl. 13.1 smluvních ujednání, která byla dlužníku vyúčtována v částce celkem 74,72 Kč, jakož i nárok na smluvní pokutu dle čl. 13.4 smluvních ujednání ve výši 11.208,-Kč. Žalobce dne 24.9. 2009 vystavil oznámení, kde vyčíslil dlužnou částku skládající se z dosud nezaplacených splátek, neuhrazených smluvních pokut a smluvní pokuty ve výši 50% z výše úvěru, vše v celkové částce 23.423,-Kč a vyzval dlužníka, aby tuto sumu zaplatil nejpozději do 10-ti dnů od data odeslání oznámení. Toto dlužník neučinil, proto byla ve výši dlužné částky doplněna směnečná suma na dlužníkem dříve podepsané blankosměnce, věc předložena rozhodci, který dne 24.1. 2011 vydal rozhodčí nález. Dne 25.2. 2010 uzavřel žalobce s dlužníkem Dohodu o uznání dluhu č. 9100209621 se splátkovým kalendářem. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku v celkové výši 15.358,-Kč z titulu nedoplatku na směnečné sumě ze zajišťovací směnky. Pohledávka byla správcem (KSPA 59 INS 6332/2011) zařazena jako nevykonatelná a byla jím i dlužníkem popřena v částce 13.361,-Kč a uznána ve výši 1.997,-Kč.

Na základě shora podrobně popsaného skutkového stavu vyvodil soud tyto právní závěry. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je žalobce k podání žaloby aktivně legitimován, když přihlásil pohledávky jako vykonatelné, přičemž insolvenčním správcem byly zařazeny do seznamu přihlášených pohledávek jako nevykonatelné. K námitkám žalobce, že tuto kvalifikaci přihlášené pohledávky není insolvenční správce oprávněn provést, když by měl pohledávky přezkoumat podle stavu v jakém byly přihlášeny, soud shodně s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze sp.zn. 3 VSPH 1217/2010 ze dne 21. března 2011 uvádí, že prvotní posouzení, zda nárok přihlášený insolvenčním věřitelem je vykonatelný či nikoli, přísluší insolvenčnímu správci, jenž svoje stanovisko uvede v seznamu přihlášených pohledávek, kde dle ustanovení § 189 odst. 1 IZ vyznačí, zda považuje pohledávku za vykonatelnou či nevykonatelnou, a následně příslušného věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom písemně vyrozumí, nebo tím, že sám uplatní své popření ve smyslu ustanovení § 199 odst. 1 IZ. Pokud tedy insolvenční správce věřitele k uplatnění nároku nebo jeho výše u soudu vyzve, je tím dána i aktivní legitimace tohoto věřitele k podání žaloby ve smyslu ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona.

Dále se soud zabýval důvody popření, které uvedl žalovaný č. 1 při přezkumném jednání k jednotlivým pohledávkám shodně a jež spočívaly v tom, že popřené částky jsou smluvní pokutou ve výši 50% z celkové částky poskytnutého úvěru, jejíž výše je nepřiměřená, a proto je toto ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zákona. Ze shora podrobně popsaných skutkových zjištění vyplývá, že v případě všech tří pohledávek, majících svůj základ ve smlouvách o poskytnutí revolvingového úvěru se jedná o smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným č. 2 (dlužníkem) podle občanského práva. Tato právní úprava umožňuje v případě nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty posoudit ujednání o takové smluvní pokutě jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 39 občanského zákoníku. V daných případech byly pro případ porušení povinnosti řádně a včas splácet splátky úvěru v předmětné smlouvě sjednány tři samostatné smluvní pokuty, a to v bodě 13.1. smluvních ujednání ve výši 8 % z výše splátky při prodlení se zaplacením splátky 15 dnů po termínu splatnosti, 13 % z výše splátky při prodlení se zaplacením splátky 30 dnů po termínu splatnosti a dle bodu 13.4. smluvních ujednání ve výši 50 % ze schválené výše úvěru (u pohledávky P5-1 z částky 34.020,-Kč, tj. 17.010,-Kč, u pohledávky P5-3 z částky 22.032,-Kč, tj. 11.016,-Kč a u pohledávky P5-5 z částky 22.416,-Kč tj. 11.208,-Kč) pro případ prodlení se zaplacením dvou splátek, nebo nastanou-li další skutečnosti tam uvedené. Po přezkoumání výše smluvních pokut dle čl. 13.4 smluvních ujednání ve vztahu k celkové výši poskytnutého úvěru a výši jednotlivých splátek soud dospěl k závěru, že smluvní pokuty sjednané ve výši (u pohledávky P5-1 17.010,-Kč, u pohledávky P5-3 11.016,-Kč a u pohledávky P5-5 11.208,-Kč) pro případ prodlení se zaplacením dvou splátek s ohledem na výši těchto splátek (u pohledávky P5-1 splátka 945,-Kč, u pohledávky P5-3 splátka 612,-Kč a u pohledávky P5-5 splátka 934,-Kč), na rozdíl od ujednání o dalších smluvních pokutách(ve výši 8 % a 13 % z výše splátky) pro porušení téže smluvní povinnosti, zcela postrádá svou prevenční funkci k řádnému splnění závazku a rovněž tak kompenzační funkci, kdy je nutno zdůraznit, že smluvní pokuta v občanském zákoníku je upravena jako paušalizovaná náhrada škody a sjednaná smluvní pokuta svou výší takovou náhradu značně přesahuje. Z uvedených důvodů soud shledal předmětnou smlouvu v bodě 13.4. smluvních ujednání o smluvní pokutě částečně absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 39 a § 41 občanského zákoníku a uzavřel, že nárok žalobce ve vztahu k přihlášené (KSPA 59 INS 6332/2011) pohledávce P5-1 ve výši 17.010,-Kč, P5-3 ve zbývající výši 7.967,-Kč a P5-5 ve výši 11.208,-Kč po právu dán není. Z hlediska širší právní argumentace je odkazováno na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. VSOL 13 Cmo 3/2009-68 ze dne ze dne 18. února 2010, který se touto problematikou podrobně zabýval. Ve vztahu nákladům rozhodčího řízení, které žalobce rovněž uplatnil jako součást směnečné sumy a tedy i přihlášených pohledávek, shodně u každé ve výši 1.600,-Kč soud konstatuje, že rozhodčí doložka byla součástí smluvních ujednání uvedených v čl. 18. Tato smluvní ujednání jsou však psána tak malým písmem, že za běžné situace při podpisu smluv a bez použití pomůcek zvýrazňujících a zvětšujících text, jsou prakticky nečitelná. Proto soud dospěl k závěru, že rozhodčí doložka nebyla platně sjednána, nemohl být tedy platně vydán ani rozhodčí nález a nelze tedy přiznat žalobcův nárok uplatněný z titulu nákladů rozhodčího řízený, jako nárok přihlášený po právu. Z téhož důvodu pak není možné na žalobcovy pohledávky pohlížet jako na pohledávky vykonatelné. Pokud se jedná o část pohledávky představující směnečný úrok, který žalobci sice náleží, avšak v jeho výši musí být zohledněna skutečnost, že části pohledávek z titulu uplatněné smluvní pokuty a nákladů rozhodčího řízení nebyly shledány po právu. Pro soud uzavřel, že ta část směnečného úroku u každé jednotlivé pohledávky v rozsahu jejího popření nebyla přihlášena po právu. Na podkladě všech těchto výše podrobně rozvedeným skutečnostem a důvodům soud žalobu zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Úspěšným žalovaným soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, a to žalovanému č. 1 v celkové výši 498,-Kč, spočívající v cestovném a parkovném za cestu osobním automobilem zn. Škoda Fabia, r.z. 2E83761 z Hlinska v Čechách do Pardubic a zpět, ujeto 90 km, přičemž žalobce zavázal uhradit tuto částku do 3 dnů od právní moci rozsudku do majetkové podstaty dlužníka Margity anonymizovano , r.č. 466027/067, bytem Jelenice 1799, 560 02 Česká Třebová a žalovanému č. 2 ve výši 13.670,-Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Martina Červinky, advokáta, se sídlem Čechova 396, 560 02 Česká Třebová, představující odměnu advokáta dle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000,-Kč, 3x režijní paušál á 300,-Kč, tj. 900,-Kč, 6x zameškaná půlhodina á 100,-Kč, tj. 600,-Kč, tedy celkem 10.200,-Kč + 20% DPH, což je 12.600,-Kč a dále jízdného za použití osobního automobilu zn. Volvo r.z. 3E9 2003 z České Třebové do Pardubic a zpět, tj. 144 km ve výši 1.070,-Kč, k úhradě rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Pardubicích dne 16. listopadu 2011

JUDr. Karel Kudláček, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Šafaříková Eva