57 ICm 151/2012
Číslo jednací: 57 ICm 151/2012-49 (KSLB 57 INS 11206/2011)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka Liberec rozhodl soudkyní Mgr. Martou Pražákovou ve věci žalobce: FORSET COLLECT LIMITED, reg. č.: HE 265667, se sídlem Nicosia, Agiou Nikolaou, 67-69, Flat/Office 103, Egkomi P.C. 2408, Kyperská republika, zastoupeného JUDr. Terezou Novobílskou, advokátkou, se sídlem Praha 1, Haštalská 27, PSČ 110 00, proti žalovanému: 1) KONKURSNÍ v.o.s., IČ 25417959, se sídlem Liberec 3, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, insolvenčnímu správci dlužníka Vladislava anonymizovano , anonymizovano , a Agáty anonymizovano , anonymizovano , zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Liberec 3, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, 2) Vladislav Kavúr, anonymizovano , bytem Nové Město pod Smrkem, Uhelná 932, PSČ 46365, a 3) Agáta anonymizovano , anonymizovano , bytem Nové Město pod Smrkem, Uhelná 932, PSČ 46365, o určení existence pohledávky ve výši 37.253,40 Kč,
t a k t o :
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011 přihláškou ze dne 10.11.2011, evidovanou pod č. P5, je v popřené výši 37 253,40 Kč a v celkové výši 83 386,60 Kč jako směnečná
suma ve výši 79 830,30 Kč a 6% úroky ze směnečné sumy ve výši 3 556,30 Kč po právu z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem 3.2.2010, se pro předčasnost z a m í t á . II. Žalovanému 1) se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Žalobou ze dne 13.1.2012, doručenou soudu dne 17.1.2012, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011 přihláškou ze dne 10.11.2011, evidovanou pod č. P5, je je v popřené výši 37 253,40 Kč a v celkové výši 83 386,60 Kč jako směnečná suma ve výši 79 830,30 Kč a 6% úroky ze směnečné sumy ve výši 3 556,30 Kč po právu z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem 3.2.2010. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že přihlásil svou pohledávku na základě směnky, kterou dlužník Vladislav Kavúr vystavil jako blankosměnku na řad společnosti Euro Benefit, a.s. Žalobce výslovně uvedl, že se jedná o směnku zajišťovací a že se domáhá zaplacení z titulu této (zajišťovací) směnky a nikoli z titulu pohledávky touto směnkou zajištěné. Žalovaný 1) ve vyjádření k žalobě ze dne 10.4.2012 uvedl, že při přezkoumání přihlášené pohledávky dospěl k závěru, že do směnečného peníze byla zahrnuta nejen jistina, ale i částky vyplývající z neplatných ujednání, tedy že došlo k vyplnění v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu. Dále uvedl, že směnka byla vystavena jako zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 95052, že se jednalo o spotřebitelskou smlouvu a proto je používání směnky jako zajišťovacího převodu značně rizikové a ujednání o zajištění směnkou je ve Slovenské republice považováno za neplatné, že žalobce ví, že společnost Euro Benefit, a.s. je nebankovním poskytovatelem úvěrů, že je zajišťuje blankosměnkami a že si žalobce musel být vědom neplatnosti uděleného vyplňovacího práva. Na ústním jednání uvedl, že ujednání o zajištění pohledávky blankosměnkou je ve spotřebitelských vztazích neplatné, neboť způsobuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, když ztěžuje obranu spotřebitele vůči věřiteli, a poukázal na to, že tento právní názor vyplývá i z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/2011. Žalovaní 2) a 3) se k žalobě písemně nevyjádřili vůbec, na ústním jednání uvedli, že se ztotožňují se stanoviskem a vyjádřením a námitkami žalovaného 1). Soud se nejprve zabýval přípustností a procesní legitimací účastníků řízení. Podle § 198 odst. 1 a 2 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle §197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. K důkazu bylo provedeno usnesení zdejšího soudu ze dne 31.10.2011, č.j. KSLB 57 INS 11206/2011/2011-A-17, KSLB 57 INS 18215/2011-A-10, protokol o konání přezkumného jednání ze dne 20.12.2011, upravený seznam přihlášených pohledávek ze dne 20.12.2011 a přihláška pohledávky P5. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 20.12.2011 insolvenční soud zjistil, že žalobce se přezkumného jednání nezúčastnil. Žaloba byla u soudu podána 17.1.2011, je tedy zřejmé, že byla podána včas. Z insolvenčního spisu soud zjistil, že usnesením ze dne 6.4.2011, č.j. KSLB 57 INS 11206/2011/2011-A-17, KSLB 57 INS 18215/2011-A-10, byly ke společnému projednání spojeny insolvenční řízení dlužníka, vedené pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011 a dlužnice, vedené pod sp. zn. KSLB 57 INS 18215/2011, přičemž bylo dále rozhodnuto, že řízení bude dále vedeno pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011, rovněž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníků a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost KONKURSNÍ v.o.s. Podáním ze dne 10.11.2011, doručeným soudu dne 14.11.2011 přihlásil žalobce své pohledávky přihláškou evidovanou pod č. P5. Žalobce (jako insolvenční věřitel, který přihlásil nevykonatelnou pohledávku, jež byla popřena) i
žalovaný 1) (insolvenční správce) jsou tedy procesně legitimováni k vedení sporu. Na přezkumném jednání popřeli pohledávku i dlužníci, pročež dle s § 410 odst. 3 IZ jsou procesně k vedení sporu legitimováni i oni. Z přihlášky soud ohledně pohledávky zjistil, že žalobce přihlásil částku 79 830,30 Kč na jistině a 3 556,30 Kč na úroku ze směnečné sumy (6% p.a. od 2.2.2011 do 30.10.2011), přičemž jako důvod vzniku pohledávky uvedl pouze jediné slovo směnka . O důvodu vzniku pohledávky na jistině nic dalšího neuvedl, o úroku uvedl jen již citované (že jde o úrok ze směnečné sumy 6% p.a. za dobu od 2.2.2011 do 30.10.2011). Uvedená pohledávka byla přezkoumána při přezkumném jednání a na něm žalovanými popřena co do částky 37 253,40 Kč s tím, že směnka byla vyplněna v rozporu se směnečným prohlášením a věřitel, na něhož byla směnka převedena, o této skutečnosti při jejím nabytí věděl. V seznamu přihlášených pohledávek důvod pohledávky uveden není. Žalobce právní důvod přihlášené pohledávky uplatněné v přihlášce do skončení přezkumného jednání nezměnil. Z vlastní úřední činnosti soudu je mu známo, že ve spise KSLB 57 INS 11206/2011 není založeno nic o tom, že insolvenčního správce uplatnil postup dle § 188 odst. IZ. S ohledem na uvedené soud další důkazy neprováděl, neboť je to za situace, kdy o žalobě není věcně rozhodováno, nadbytečné. Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro oběh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Podle § 174 odst. 1 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá-tedy úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje. Podle § 176 IZ přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jeho podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. Podle § 198 odst. 2 IZ může žalobce v žalobě na určení popřené pohledávky jako důvod jejího vzniku uplatnit jen skutečnosti, které jako důvod vzniku pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.
Podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. Z citovaných ustanovení insolvenční zákona je zřejmé, že přihláška pohledávky má charakter žaloby. Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky proto zákon upravuje obdobně jako u žaloby (srov. § 79 o.s.ř.). Přihláška pohledávky musí tedy obsahovat vylíčení skutkových okolností, z nichž lze usuzovat na existenci pohledávky, v takové kvalitě, aby jimi pohledávka byla dostatečně individualizována tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou. V souvislosti s tím, že žalobce argumentuje, že se jedná o pohledávku ze směnky (byť zajišťovací), připomíná soud rozhodnutí Vrchního soudu sp.zn. 103 VSPH 215/2011 (57 ICm 1169/2011, KSLB 57 INS 644/2011), v němž vyjádřil názor, že důvodem vzniku pohledávky ze zajišťovací směnky (nikoliv směnky platební) je nejen existence směnky samotné, nýbrž i důvod jejího vystavení, tj. vylíčení rozhodujících skutečností týkajících se vzniku pohledávky, jež směnka zajišťuje . A dále připomíná rozhodnutí Vrchního soudu sp.zn. 101 VSPH 153/2011 (37 ICm 1761/2010, KSPH 37 INS 6916/2010), v němž uvedl, že jde-li o směnku zajišťovací, pak směnka slouží jako pojistka ke krytí částky, kterou dlužník má zaplatit z titulu směnkou zajištěné pohledávky. Směnečnému věřiteli lze tedy s úspěchem namítat to, že závazkový vztah, z něhož měla zajišťovaná pohledávka vzniknout, nevznikl (vůbec) nebo sice vznikl, ale již zanikl-v takovém případě totiž není důvod pro plnění ze směnky. Vrchní soud v Praze v posledně citovaném rozhodnutí dále výslovně uvedl, že v incidenčních sporech má insolvenční správce právo vznášet jak absolutní námitky proti směnečné pohledávce, tak i kauzální námitky proti směnce . Soud neshledal důvody k tomu, aby se od uvedených právních názorů odvolacího soudu odklonil, a proto se tyto závěry plně uplatní i v projednávané věci. Žalobce v přihlášce pohledávky za důvod vzniku pohledávky označil směnku , kterou ani nikterak blíže neoznačil a v jejím označení ani nedokázal na další (kupř. přiloženou) listinu. V přihlášce pohledávky žalobce nevylíčil ani žádné skutkové okolnosti týkající se vzniku pohledávky, kterou měla směnka zajišťovat, ani neuvedl další skutečnosti případně odkazem na další listiny.
Žalovaný 1) tedy vůbec nemohl přezkoumat oprávněnost či neoprávněnost uplatněné pohledávky, neboť v přihlášce pohledávky zcela chybělo vylíčení rozhodných skutečností. Žalovaný 1) přihlášku pohledávky zařadil do seznamu přihlášených pohledávek k přezkumu, ač přezkoumatelná nebyla (měla vady bránící jejímu přezkumu), a namísto toho, aby postupoval podle § 188 odst. 2 IZ, tyto pohledávky popřel. Přitom zpravidla platí, že kvalita popěrného úkonu popírající osoby bude přímo úměrná kvalitě vylíčení skutkových okolností (důvodu vzniku pohledávky), neboť není-li v přihlášce nic (nebo je-li tam uvedeno poskrovnu), pak ani popírající se nemá vůči čemu (konkrétně-ve smyslu určitě) vymezit (ať už skutkovými námitkami či právním hodnocením). Obdobně se stalo v projednávaném případě, kdy popěrný úkon spočívá na obecné námitce, že k vyplnění směnečného blanketu došlo v rozporu s dohodou o vyplnění, avšak zcela chybí konkrétní vymezení nároků, jež do směnečné sumy zahrnuty být neměly. V obdobné kvalitě je i vyjádření žalovaného 1) k žalobě, ve kterém je uvedeno pouze to, že do směnečného peníze byly zahrnuty kromě jistiny i částky vyplývající z neplatných ujednání. Žalovaný tak postupoval zřejmě proto, že z přihlášky nevyčetl (ani nemohl), jakou částku na těchto nárocích žalobce uplatňuje. V takovém případě musí být incidenční žaloba-byť by jinak byla projednatelná-podle ustálené judikatury vzhledem k tomu, že se věřitel jako žalobce nesmí dovolávat jiných skutečností (jiného důvodu vzniku pohledávky) než těch, které uvedl v přihlášce nebo (nejpozději) při přezkumném jednání, zamítnuta pro předčasnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1726/98, který se uplatní i v insolvenčním řízení). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu pro předčasnost zamítl. Po právní moci rozhodnutí bude na žalovaném, aby vyhodnotil další postup dle § 188 IZ a přistoupil k odstraňování vad přihlášky. Poté dojde k novému přezkumu přihlášené pohledávky, budou-li vady přihlášky odstraněny s tím, že nelze nadále vycházet z výsledků přezkumu pohledávek učiněného na základě nepřezkoumatelných přihlášek. Výrok o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 1) je odůvodněn § 150 o.s.ř. Důvody hodné zvláštního zřetele pro postup podle uvedeného ustanovení jsou dány tím, že žalobce sice neměl úspěch ve věci samé, avšak žalobu podal na základě výzvy ve stanovené lhůtě jen proto, aby se bránil popření pohledávky na základě nepřezkoumatelné přihlášky, jejíž vady před přezkumem měly být nejdříve odstraněny postupem žalovaného 1).
O nákladech mezi žalobcem a žalovaným 2) a 3) by mělo být rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní 2) a 3) byli ve věci plně úspěšní. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by těmto žalovaným nějaké náklady potřebné k účelnému uplatňování práva nebo jeho bránění vznikly. Proto soud rozhodl tak, že ve vztahu mezi těmito účastníky nikdo právo na jejich náhradu nemá. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.
V Liberci dne 24. dubna 2013
Mgr. Marta Pražáková v. r. soudkyně
Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová
Číslo jednací: 57 ICm 151/2012-49 (KSLB 57 INS 11206/2011)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka Liberec rozhodl soudkyní Mgr. Martou Pražákovou ve věci žalobce: FORSET COLLECT LIMITED, reg. č.: HE 265667, se sídlem Nicosia, Agiou Nikolaou, 67-69, Flat/Office 103, Egkomi P.C. 2408, Kyperská republika, zastoupeného JUDr. Terezou Novobílskou, advokátkou, se sídlem Praha 1, Haštalská 27, PSČ 110 00, proti žalovanému: 1) KONKURSNÍ v.o.s., IČ 25417959, se sídlem Liberec 3, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, insolvenčnímu správci dlužníka Vladislava anonymizovano , anonymizovano , a Agáty anonymizovano , anonymizovano , zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Liberec 3, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, 2) Vladislav Kavúr, anonymizovano , bytem Nové Město pod Smrkem, Uhelná 932, PSČ 46365, a 3) Agáta anonymizovano , anonymizovano , bytem Nové Město pod Smrkem, Uhelná 932, PSČ 46365, o určení existence pohledávky ve výši 37.253,40 Kč,
t a k t o :
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011 přihláškou ze dne 10.11.2011, evidovanou pod č. P5, je v popřené výši 37 253,40 Kč a v celkové výši 83 386,60 Kč jako směnečná
suma ve výši 79 830,30 Kč a 6% úroky ze směnečné sumy ve výši 3 556,30 Kč po právu z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem 3.2.2010, se pro předčasnost z a m í t á . II. Žalovanému 1) se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 2) a 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Žalobou ze dne 13.1.2012, doručenou soudu dne 17.1.2012, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že jeho pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011 přihláškou ze dne 10.11.2011, evidovanou pod č. P5, je je v popřené výši 37 253,40 Kč a v celkové výši 83 386,60 Kč jako směnečná suma ve výši 79 830,30 Kč a 6% úroky ze směnečné sumy ve výši 3 556,30 Kč po právu z titulu směnky vlastní vystavené dlužníkem 3.2.2010. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že přihlásil svou pohledávku na základě směnky, kterou dlužník Vladislav Kavúr vystavil jako blankosměnku na řad společnosti Euro Benefit, a.s. Žalobce výslovně uvedl, že se jedná o směnku zajišťovací a že se domáhá zaplacení z titulu této (zajišťovací) směnky a nikoli z titulu pohledávky touto směnkou zajištěné. Žalovaný 1) ve vyjádření k žalobě ze dne 10.4.2012 uvedl, že při přezkoumání přihlášené pohledávky dospěl k závěru, že do směnečného peníze byla zahrnuta nejen jistina, ale i částky vyplývající z neplatných ujednání, tedy že došlo k vyplnění v rozporu s dohodou o vyplňovacím právu. Dále uvedl, že směnka byla vystavena jako zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 95052, že se jednalo o spotřebitelskou smlouvu a proto je používání směnky jako zajišťovacího převodu značně rizikové a ujednání o zajištění směnkou je ve Slovenské republice považováno za neplatné, že žalobce ví, že společnost Euro Benefit, a.s. je nebankovním poskytovatelem úvěrů, že je zajišťuje blankosměnkami a že si žalobce musel být vědom neplatnosti uděleného vyplňovacího práva. Na ústním jednání uvedl, že ujednání o zajištění pohledávky blankosměnkou je ve spotřebitelských vztazích neplatné, neboť způsobuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, když ztěžuje obranu spotřebitele vůči věřiteli, a poukázal na to, že tento právní názor vyplývá i z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/2011. Žalovaní 2) a 3) se k žalobě písemně nevyjádřili vůbec, na ústním jednání uvedli, že se ztotožňují se stanoviskem a vyjádřením a námitkami žalovaného 1). Soud se nejprve zabýval přípustností a procesní legitimací účastníků řízení. Podle § 198 odst. 1 a 2 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle §197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. K důkazu bylo provedeno usnesení zdejšího soudu ze dne 31.10.2011, č.j. KSLB 57 INS 11206/2011/2011-A-17, KSLB 57 INS 18215/2011-A-10, protokol o konání přezkumného jednání ze dne 20.12.2011, upravený seznam přihlášených pohledávek ze dne 20.12.2011 a přihláška pohledávky P5. Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 20.12.2011 insolvenční soud zjistil, že žalobce se přezkumného jednání nezúčastnil. Žaloba byla u soudu podána 17.1.2011, je tedy zřejmé, že byla podána včas. Z insolvenčního spisu soud zjistil, že usnesením ze dne 6.4.2011, č.j. KSLB 57 INS 11206/2011/2011-A-17, KSLB 57 INS 18215/2011-A-10, byly ke společnému projednání spojeny insolvenční řízení dlužníka, vedené pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011 a dlužnice, vedené pod sp. zn. KSLB 57 INS 18215/2011, přičemž bylo dále rozhodnuto, že řízení bude dále vedeno pod sp. zn. KSLB 57 INS 11206/2011, rovněž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníků a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost KONKURSNÍ v.o.s. Podáním ze dne 10.11.2011, doručeným soudu dne 14.11.2011 přihlásil žalobce své pohledávky přihláškou evidovanou pod č. P5. Žalobce (jako insolvenční věřitel, který přihlásil nevykonatelnou pohledávku, jež byla popřena) i
žalovaný 1) (insolvenční správce) jsou tedy procesně legitimováni k vedení sporu. Na přezkumném jednání popřeli pohledávku i dlužníci, pročež dle s § 410 odst. 3 IZ jsou procesně k vedení sporu legitimováni i oni. Z přihlášky soud ohledně pohledávky zjistil, že žalobce přihlásil částku 79 830,30 Kč na jistině a 3 556,30 Kč na úroku ze směnečné sumy (6% p.a. od 2.2.2011 do 30.10.2011), přičemž jako důvod vzniku pohledávky uvedl pouze jediné slovo směnka . O důvodu vzniku pohledávky na jistině nic dalšího neuvedl, o úroku uvedl jen již citované (že jde o úrok ze směnečné sumy 6% p.a. za dobu od 2.2.2011 do 30.10.2011). Uvedená pohledávka byla přezkoumána při přezkumném jednání a na něm žalovanými popřena co do částky 37 253,40 Kč s tím, že směnka byla vyplněna v rozporu se směnečným prohlášením a věřitel, na něhož byla směnka převedena, o této skutečnosti při jejím nabytí věděl. V seznamu přihlášených pohledávek důvod pohledávky uveden není. Žalobce právní důvod přihlášené pohledávky uplatněné v přihlášce do skončení přezkumného jednání nezměnil. Z vlastní úřední činnosti soudu je mu známo, že ve spise KSLB 57 INS 11206/2011 není založeno nic o tom, že insolvenčního správce uplatnil postup dle § 188 odst. IZ. S ohledem na uvedené soud další důkazy neprováděl, neboť je to za situace, kdy o žalobě není věcně rozhodováno, nadbytečné. Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro oběh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Podle § 174 odst. 1 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá-tedy úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje. Podle § 176 IZ přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a jeho podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. Podle § 198 odst. 2 IZ může žalobce v žalobě na určení popřené pohledávky jako důvod jejího vzniku uplatnit jen skutečnosti, které jako důvod vzniku pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.
Podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. Z citovaných ustanovení insolvenční zákona je zřejmé, že přihláška pohledávky má charakter žaloby. Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky proto zákon upravuje obdobně jako u žaloby (srov. § 79 o.s.ř.). Přihláška pohledávky musí tedy obsahovat vylíčení skutkových okolností, z nichž lze usuzovat na existenci pohledávky, v takové kvalitě, aby jimi pohledávka byla dostatečně individualizována tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou. V souvislosti s tím, že žalobce argumentuje, že se jedná o pohledávku ze směnky (byť zajišťovací), připomíná soud rozhodnutí Vrchního soudu sp.zn. 103 VSPH 215/2011 (57 ICm 1169/2011, KSLB 57 INS 644/2011), v němž vyjádřil názor, že důvodem vzniku pohledávky ze zajišťovací směnky (nikoliv směnky platební) je nejen existence směnky samotné, nýbrž i důvod jejího vystavení, tj. vylíčení rozhodujících skutečností týkajících se vzniku pohledávky, jež směnka zajišťuje . A dále připomíná rozhodnutí Vrchního soudu sp.zn. 101 VSPH 153/2011 (37 ICm 1761/2010, KSPH 37 INS 6916/2010), v němž uvedl, že jde-li o směnku zajišťovací, pak směnka slouží jako pojistka ke krytí částky, kterou dlužník má zaplatit z titulu směnkou zajištěné pohledávky. Směnečnému věřiteli lze tedy s úspěchem namítat to, že závazkový vztah, z něhož měla zajišťovaná pohledávka vzniknout, nevznikl (vůbec) nebo sice vznikl, ale již zanikl-v takovém případě totiž není důvod pro plnění ze směnky. Vrchní soud v Praze v posledně citovaném rozhodnutí dále výslovně uvedl, že v incidenčních sporech má insolvenční správce právo vznášet jak absolutní námitky proti směnečné pohledávce, tak i kauzální námitky proti směnce . Soud neshledal důvody k tomu, aby se od uvedených právních názorů odvolacího soudu odklonil, a proto se tyto závěry plně uplatní i v projednávané věci. Žalobce v přihlášce pohledávky za důvod vzniku pohledávky označil směnku , kterou ani nikterak blíže neoznačil a v jejím označení ani nedokázal na další (kupř. přiloženou) listinu. V přihlášce pohledávky žalobce nevylíčil ani žádné skutkové okolnosti týkající se vzniku pohledávky, kterou měla směnka zajišťovat, ani neuvedl další skutečnosti případně odkazem na další listiny.
Žalovaný 1) tedy vůbec nemohl přezkoumat oprávněnost či neoprávněnost uplatněné pohledávky, neboť v přihlášce pohledávky zcela chybělo vylíčení rozhodných skutečností. Žalovaný 1) přihlášku pohledávky zařadil do seznamu přihlášených pohledávek k přezkumu, ač přezkoumatelná nebyla (měla vady bránící jejímu přezkumu), a namísto toho, aby postupoval podle § 188 odst. 2 IZ, tyto pohledávky popřel. Přitom zpravidla platí, že kvalita popěrného úkonu popírající osoby bude přímo úměrná kvalitě vylíčení skutkových okolností (důvodu vzniku pohledávky), neboť není-li v přihlášce nic (nebo je-li tam uvedeno poskrovnu), pak ani popírající se nemá vůči čemu (konkrétně-ve smyslu určitě) vymezit (ať už skutkovými námitkami či právním hodnocením). Obdobně se stalo v projednávaném případě, kdy popěrný úkon spočívá na obecné námitce, že k vyplnění směnečného blanketu došlo v rozporu s dohodou o vyplnění, avšak zcela chybí konkrétní vymezení nároků, jež do směnečné sumy zahrnuty být neměly. V obdobné kvalitě je i vyjádření žalovaného 1) k žalobě, ve kterém je uvedeno pouze to, že do směnečného peníze byly zahrnuty kromě jistiny i částky vyplývající z neplatných ujednání. Žalovaný tak postupoval zřejmě proto, že z přihlášky nevyčetl (ani nemohl), jakou částku na těchto nárocích žalobce uplatňuje. V takovém případě musí být incidenční žaloba-byť by jinak byla projednatelná-podle ustálené judikatury vzhledem k tomu, že se věřitel jako žalobce nesmí dovolávat jiných skutečností (jiného důvodu vzniku pohledávky) než těch, které uvedl v přihlášce nebo (nejpozději) při přezkumném jednání, zamítnuta pro předčasnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1726/98, který se uplatní i v insolvenčním řízení). Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu pro předčasnost zamítl. Po právní moci rozhodnutí bude na žalovaném, aby vyhodnotil další postup dle § 188 IZ a přistoupil k odstraňování vad přihlášky. Poté dojde k novému přezkumu přihlášené pohledávky, budou-li vady přihlášky odstraněny s tím, že nelze nadále vycházet z výsledků přezkumu pohledávek učiněného na základě nepřezkoumatelných přihlášek. Výrok o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 1) je odůvodněn § 150 o.s.ř. Důvody hodné zvláštního zřetele pro postup podle uvedeného ustanovení jsou dány tím, že žalobce sice neměl úspěch ve věci samé, avšak žalobu podal na základě výzvy ve stanovené lhůtě jen proto, aby se bránil popření pohledávky na základě nepřezkoumatelné přihlášky, jejíž vady před přezkumem měly být nejdříve odstraněny postupem žalovaného 1).
O nákladech mezi žalobcem a žalovaným 2) a 3) by mělo být rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní 2) a 3) byli ve věci plně úspěšní. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by těmto žalovaným nějaké náklady potřebné k účelnému uplatňování práva nebo jeho bránění vznikly. Proto soud rozhodl tak, že ve vztahu mezi těmito účastníky nikdo právo na jejich náhradu nemá. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.
V Liberci dne 24. dubna 2013
Mgr. Marta Pražáková v. r. soudkyně
Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová