4 VSOL 813/2018-B-154
č. j. KSOS 31 INS 9912/2013 4 VSOL 813/2018-B-154
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců Mgr. Diany Vebrové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci dlužnice: Nové byty Ostrava s. r. o., IČO 27778223 sídlem Masná 1493/8, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 9 o odvolání společnosti Horizont ISPL v. o. s., IČO 28599373, sídlem Koněvova 177/61, Heřmanice, 713 00 Ostrava (odvolaného insolvenčního správce dlužnice), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2018 č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B-147
takto:
Odvolání společnosti Horizont ISPL v. o. s. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2018 č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B-147 se odmítá.
Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně udělil insolvenčnímu správci Mgr. Emilu Fischerovi, MBA, souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 7 954 879,87 Kč zajištěnému věřiteli č. 9 GOKR s. r. o. (výrok I.), insolvenčnímu správci uložil vyplatit tuto částku zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a současně insolvenčnímu správci uložil, aby podal soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku zajištěnému věřiteli do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). 2. Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční správce požádal podáním z 3. 10. 2018 o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení uvedenému zajištěnému věřiteli ve výši 7 954 879,87 Kč. Pohledávka P1 původního věřitele č. 1 Sberbank CZ, a. s. byla zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužnice, a to zástavním právem k nemovitosti dlužnice na základě zástavních smluv k nemovitostem. Na přezkumném jednání byla tato zajištěná pohledávka v celkové výši 388 103 007,09 Kč v celém rozsahu zjištěna. Dále soud prvního stupně v důvodech usnesení pod každým z bodů 1 až 4 specifikoval jednotlivé nemovitosti, které insolvenční správce prodal, a přiřadil k nim odpovídající náklady na správu nemovitostí a náklady na zpeněžení a vyčíslil částku určenou k vyplacení zajištěnému věřiteli. 3. S poukazem na ustanovení § 230 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen I. Z. ), dále soud prvního stupně uvedl, že vyhláška o zveřejnění návrhu na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 10. 10. 2018 a námitky v této věci podány nebyly. Soud prvního stupně proto rozhodl podle ustanovení § 298 odst. 2 a odst. 4 insolvenčního zákona o vydání částky 7 954 879,87 Kč zajištěnému věřiteli s tím, že insolvenční správce podle obsahu spisu po dohodě se zajištěným věřitelem nebude nárokovat další odměnu ze zpeněžení zajištěného majetku, a proto soud prvního stupně insolvenčnímu správci odměnu v souvislosti se zpeněžením zajištěného majetku nepřiznal.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
ISIR -2-KSOS 31 INS 9912/2013
4. Toto usnesení napadla odvoláním společnost Horizont ISPL v. o. s. Uvedla, že je sice odvolanou insolvenční správkyní dlužnice, ale ve smyslu § 201 o. s. ř. a s poukazem na usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 1129/2012 z 27. 8. 2012 dovozuje, že k odvolání proti napadenému usnesení je legitimován každý správce, který byl v řízení činný, neboť otázka výše odměny se týká všech správců činných v daném insolvenčním řízení. Odvolatelka dále obsáhle zdůvodnila, že v insolvenčním řízení dlužnice dle jejího názoru opakovaně došlo k situaci, kdy zajištěnému věřiteli byla vydána i částka, která byla určena k uspokojení odměny insolvenčních správců, a k této situaci došlo i v napadeném usnesení. Poukazovala na to, že tímto postupem by došlo ke stavu, kdy na účtu majetkové podstaty by nebyla deponována dostatečná finanční částka na úhradu jejího podílu na odměně všech insolvenčních správců případně činných v tomto insolvenčním řízení, která má být pak určena insolvenčním soudem v konečné zprávě. Odvolatelka dále poukázala na dle jejího názoru rozhodující judikaturu k této problematice a zrekapitulovala dosavadní vyplácení výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli v tomto insolvenčním řízení a navrhla, aby napadené usnesení bylo odvolacím soudem změněno tak, aby výtěžek určený k vydání zajištěnému věřiteli byl snížen o odměnu insolvenčního správce ve výši 568 814,50 Kč, která do schválení konečné zprávy bude deponována na účtu majetkové podstaty, a zajištěnému věřiteli tak byla vyplacena pouze částka 7 386 065,37 Kč. V doplnění odvolání pak odvolatelka vyčíslila, o kolik dle jejího názoru bylo vyplaceno zajištěnému věřiteli z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku více usneseními insolvenčního soudu ze dne 18. 4. 2017 (č. d. B-101), 9. 10. 2017 (č. d. B-110) a z 18. 4. 2018 (č. d. B-140), a to na úkor částky, která by měla být určena na odměnu insolvenčního správce. V návaznosti na tyto závěry odvolatelka navrhla, aby výše výtěžku zpeněžení vydávaná zajištěnému věřiteli odvoláním napadeným usnesením byla snížena o částky, které dle jejího názoru byly neoprávněně zajištěnému věřiteli vyplaceny na základě uvedených usnesení insolvenčního soudu, a aby tedy zajištěnému věřiteli byla vyplacena pouze částka 2 291 305,57 Kč a zbývající částka 5 663 574,30 Kč aby byla do schválení konečné zprávy deponována na účtu majetkové podstaty. 5. Zajištěná věřitelka BOKR s. r. o. se k odvolání vyjádřila. Uvedla, že odvolaný insolvenční správce není osobou aktivně legitimovanou k podání odvolání proti napadenému usnesení, když okruh osob oprávněných k podání takového odvolání stanoví § 298 odst. 7 I. Z. Zajištěná věřitelka poukázala na to, že argumentace odvolatelky o tom, že by měli mít subjektivní legitimaci k podání odvolání všichni insolvenční správci, tedy i ti již nečinní v uvedeném insolvenčním řízení, není správná. Poukázala na to, že odměna odvolaného insolvenčního správce by měla být řešena až v pozdějších fázích insolvenčního řízení (konečná zpráva), když odměna odvolaného insolvenčního správce by měla být řešena postupem dle ustanovení § 38 odst. 5 I. Z. Zajištěná věřitelka navrhla, aby odvolací soud odvolání odmítl jako podané osobou neoprávněnou. 6. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 7. Podle ustanovení § 7 I. Z. (jež nedoznalo shora uvedenou novelou změn), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 31 INS 9912/2013
řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 8. Odvolací soud se na základě odvolání odvolatelky zabýval především tím, zda odvolatelka je k podání odvolání proti napadenému usnesení subjektivně legitimována. 9. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Subjektivní přípustnost odvolání proti takovému usnesení upravuje insolvenční zákon v ustanovení § 298 odst. 7, a to tak, že toto rozhodnutí se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky, s tím, že jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání. Tato úprava subjektivní přípustnosti odvolání je tedy úpravou speciální. 10. Z obsahu insolvenčního spisu v přezkoumávané věci přitom vyplývá, že odvolatelka byla schůzí věřitelů ze dne 12. 12. 2013 potvrzenou usnesením insolvenčního soudu z 12. 12. 2013 č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B odvolána z funkce insolvenčního správce dlužnice a do funkce insolvenčního správce byl ustanoven Mgr. Emil Fischer, MBA. Toto usnesení insolvenčního soudu bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 16. 12. 2013 a téhož dne nabylo právní moci. 11. Odvolatelka tedy není žádnou z osob, která by byla dle shora citovaného ustanovení § 298 odst. 7 I. Z. oprávněna podat odvolání proti přezkoumávanému usnesení o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. 12. Odvolací soud se ani neztotožňuje s argumentací odvolatelky, z níž dovozuje existenci své subjektivní přípustnosti k podání odvolání. 13. Podle ustanovení § 38 odst. 3 I. Z., vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. 14. Podle ustanovení § 38 odst. 4 I. Z., insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně. 15. Rozhodování o vyplacení záloh na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčnímu správci je dohlédací činností insolvenčního soudu ve smyslu ustanovení § 10 a § 11 I. Z. Přitom proti takovým rozhodnutím, která insolvenční soud učiní pří výkonu dohlédací činnosti soudu, není odvolání přípustné dle § 91 I. Z. 16. S konečnou platností je pak rozhodnuto o odměně a hotových výdajích insolvenčního správce až v rozhodnutí o konečné zprávě (jsou vyúčtovány zálohy poskytnuté správci /správcům/ v průběhu insolvenčního řízení). V rozhodnutí je také určen podíl všech v insolvenčním řízení činných insolvenčních správců na jednotné odměně insolvenčního správce (viz též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015 sen. zn. 29 NSČR 54/2013, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 82 ročníku 2016). Proti konečné zprávě mohou podat co do výše přiznané odměny i náhrady hotových výdajů námitky insolvenční správci činní v insolvenčním řízení a není-li jejich námitkám vyhověno, mohou podat i odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy. 17. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. (§ 7 I. Z.) a odvolání odvolatelky odmítl jako podané osobou neoprávněnou.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 31 INS 9912/2013
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Olomouc 7. ledna 2019
JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. j. KSOS 31 INS 9912/2013 4 VSOL 813/2018-B-154
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců Mgr. Diany Vebrové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci dlužnice: Nové byty Ostrava s. r. o., IČO 27778223 sídlem Masná 1493/8, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 9 o odvolání společnosti Horizont ISPL v. o. s., IČO 28599373, sídlem Koněvova 177/61, Heřmanice, 713 00 Ostrava (odvolaného insolvenčního správce dlužnice), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2018 č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B-147
takto:
Odvolání společnosti Horizont ISPL v. o. s. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 11. 2018 č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B-147 se odmítá.
Odůvodnění: 1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně udělil insolvenčnímu správci Mgr. Emilu Fischerovi, MBA, souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 7 954 879,87 Kč zajištěnému věřiteli č. 9 GOKR s. r. o. (výrok I.), insolvenčnímu správci uložil vyplatit tuto částku zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a současně insolvenčnímu správci uložil, aby podal soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku zajištěnému věřiteli do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.). 2. Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční správce požádal podáním z 3. 10. 2018 o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení uvedenému zajištěnému věřiteli ve výši 7 954 879,87 Kč. Pohledávka P1 původního věřitele č. 1 Sberbank CZ, a. s. byla zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužnice, a to zástavním právem k nemovitosti dlužnice na základě zástavních smluv k nemovitostem. Na přezkumném jednání byla tato zajištěná pohledávka v celkové výši 388 103 007,09 Kč v celém rozsahu zjištěna. Dále soud prvního stupně v důvodech usnesení pod každým z bodů 1 až 4 specifikoval jednotlivé nemovitosti, které insolvenční správce prodal, a přiřadil k nim odpovídající náklady na správu nemovitostí a náklady na zpeněžení a vyčíslil částku určenou k vyplacení zajištěnému věřiteli. 3. S poukazem na ustanovení § 230 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen I. Z. ), dále soud prvního stupně uvedl, že vyhláška o zveřejnění návrhu na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 10. 10. 2018 a námitky v této věci podány nebyly. Soud prvního stupně proto rozhodl podle ustanovení § 298 odst. 2 a odst. 4 insolvenčního zákona o vydání částky 7 954 879,87 Kč zajištěnému věřiteli s tím, že insolvenční správce podle obsahu spisu po dohodě se zajištěným věřitelem nebude nárokovat další odměnu ze zpeněžení zajištěného majetku, a proto soud prvního stupně insolvenčnímu správci odměnu v souvislosti se zpeněžením zajištěného majetku nepřiznal.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
ISIR -2-KSOS 31 INS 9912/2013
4. Toto usnesení napadla odvoláním společnost Horizont ISPL v. o. s. Uvedla, že je sice odvolanou insolvenční správkyní dlužnice, ale ve smyslu § 201 o. s. ř. a s poukazem na usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 1 VSPH 1129/2012 z 27. 8. 2012 dovozuje, že k odvolání proti napadenému usnesení je legitimován každý správce, který byl v řízení činný, neboť otázka výše odměny se týká všech správců činných v daném insolvenčním řízení. Odvolatelka dále obsáhle zdůvodnila, že v insolvenčním řízení dlužnice dle jejího názoru opakovaně došlo k situaci, kdy zajištěnému věřiteli byla vydána i částka, která byla určena k uspokojení odměny insolvenčních správců, a k této situaci došlo i v napadeném usnesení. Poukazovala na to, že tímto postupem by došlo ke stavu, kdy na účtu majetkové podstaty by nebyla deponována dostatečná finanční částka na úhradu jejího podílu na odměně všech insolvenčních správců případně činných v tomto insolvenčním řízení, která má být pak určena insolvenčním soudem v konečné zprávě. Odvolatelka dále poukázala na dle jejího názoru rozhodující judikaturu k této problematice a zrekapitulovala dosavadní vyplácení výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli v tomto insolvenčním řízení a navrhla, aby napadené usnesení bylo odvolacím soudem změněno tak, aby výtěžek určený k vydání zajištěnému věřiteli byl snížen o odměnu insolvenčního správce ve výši 568 814,50 Kč, která do schválení konečné zprávy bude deponována na účtu majetkové podstaty, a zajištěnému věřiteli tak byla vyplacena pouze částka 7 386 065,37 Kč. V doplnění odvolání pak odvolatelka vyčíslila, o kolik dle jejího názoru bylo vyplaceno zajištěnému věřiteli z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku více usneseními insolvenčního soudu ze dne 18. 4. 2017 (č. d. B-101), 9. 10. 2017 (č. d. B-110) a z 18. 4. 2018 (č. d. B-140), a to na úkor částky, která by měla být určena na odměnu insolvenčního správce. V návaznosti na tyto závěry odvolatelka navrhla, aby výše výtěžku zpeněžení vydávaná zajištěnému věřiteli odvoláním napadeným usnesením byla snížena o částky, které dle jejího názoru byly neoprávněně zajištěnému věřiteli vyplaceny na základě uvedených usnesení insolvenčního soudu, a aby tedy zajištěnému věřiteli byla vyplacena pouze částka 2 291 305,57 Kč a zbývající částka 5 663 574,30 Kč aby byla do schválení konečné zprávy deponována na účtu majetkové podstaty. 5. Zajištěná věřitelka BOKR s. r. o. se k odvolání vyjádřila. Uvedla, že odvolaný insolvenční správce není osobou aktivně legitimovanou k podání odvolání proti napadenému usnesení, když okruh osob oprávněných k podání takového odvolání stanoví § 298 odst. 7 I. Z. Zajištěná věřitelka poukázala na to, že argumentace odvolatelky o tom, že by měli mít subjektivní legitimaci k podání odvolání všichni insolvenční správci, tedy i ti již nečinní v uvedeném insolvenčním řízení, není správná. Poukázala na to, že odměna odvolaného insolvenčního správce by měla být řešena až v pozdějších fázích insolvenčního řízení (konečná zpráva), když odměna odvolaného insolvenčního správce by měla být řešena postupem dle ustanovení § 38 odst. 5 I. Z. Zajištěná věřitelka navrhla, aby odvolací soud odvolání odmítl jako podané osobou neoprávněnou. 6. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 7. Podle ustanovení § 7 I. Z. (jež nedoznalo shora uvedenou novelou změn), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 31 INS 9912/2013
řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 8. Odvolací soud se na základě odvolání odvolatelky zabýval především tím, zda odvolatelka je k podání odvolání proti napadenému usnesení subjektivně legitimována. 9. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Subjektivní přípustnost odvolání proti takovému usnesení upravuje insolvenční zákon v ustanovení § 298 odst. 7, a to tak, že toto rozhodnutí se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky, s tím, že jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání. Tato úprava subjektivní přípustnosti odvolání je tedy úpravou speciální. 10. Z obsahu insolvenčního spisu v přezkoumávané věci přitom vyplývá, že odvolatelka byla schůzí věřitelů ze dne 12. 12. 2013 potvrzenou usnesením insolvenčního soudu z 12. 12. 2013 č. j. KSOS 31 INS 9912/2013-B odvolána z funkce insolvenčního správce dlužnice a do funkce insolvenčního správce byl ustanoven Mgr. Emil Fischer, MBA. Toto usnesení insolvenčního soudu bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 16. 12. 2013 a téhož dne nabylo právní moci. 11. Odvolatelka tedy není žádnou z osob, která by byla dle shora citovaného ustanovení § 298 odst. 7 I. Z. oprávněna podat odvolání proti přezkoumávanému usnesení o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. 12. Odvolací soud se ani neztotožňuje s argumentací odvolatelky, z níž dovozuje existenci své subjektivní přípustnosti k podání odvolání. 13. Podle ustanovení § 38 odst. 3 I. Z., vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. 14. Podle ustanovení § 38 odst. 4 I. Z., insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně. 15. Rozhodování o vyplacení záloh na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčnímu správci je dohlédací činností insolvenčního soudu ve smyslu ustanovení § 10 a § 11 I. Z. Přitom proti takovým rozhodnutím, která insolvenční soud učiní pří výkonu dohlédací činnosti soudu, není odvolání přípustné dle § 91 I. Z. 16. S konečnou platností je pak rozhodnuto o odměně a hotových výdajích insolvenčního správce až v rozhodnutí o konečné zprávě (jsou vyúčtovány zálohy poskytnuté správci /správcům/ v průběhu insolvenčního řízení). V rozhodnutí je také určen podíl všech v insolvenčním řízení činných insolvenčních správců na jednotné odměně insolvenčního správce (viz též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015 sen. zn. 29 NSČR 54/2013, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 82 ročníku 2016). Proti konečné zprávě mohou podat co do výše přiznané odměny i náhrady hotových výdajů námitky insolvenční správci činní v insolvenčním řízení a není-li jejich námitkám vyhověno, mohou podat i odvolání proti usnesení o schválení konečné zprávy. 17. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. (§ 7 I. Z.) a odvolání odvolatelky odmítl jako podané osobou neoprávněnou.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 31 INS 9912/2013
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Olomouc 7. ledna 2019
JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.