4 VSOL 607/2018-B-32
č. j. KSOS 33 INS 28972/2012 4 VSOL 607/2018-B-32
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice: anonymizovano anonymizovano , rodné číslo anonymizovano bytem Smrčkova 2, 779 00 Olomouc o splnění oddlužení, osvobození dlužnice od placení pohledávek a schválení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce o odvolání insolvenčního správce Mgr. Romana Peška, se sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2018 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-B-26
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2018 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-B-26 se ve výroku III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Usnesením označeným ve výroku tohoto usnesení krajský soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice (výrok I.), Mgr. Romana Peška zprostil funkce insolvenčního správce (výrok II.), schválil odměnu insolvenčního správce ve výši 54 450 Kč včetně DPH a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 10 890 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky již byly správci zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek (výrok IV.) a rozhodl, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.). 2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 8. 1. 2013 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-A-7 rozhodl o úpadku dlužnice a povolil řešení úpadku oddlužením. O schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře rozhodl usnesením ze dne 11. 4. 2013 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-B-4. Ze zprávy insolvenčního správce doručené insolvenčnímu soudu dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že dlužnice v období od května 2013 do dubna 2018 (60 měsíců) uhradila své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem v rozsahu 49,92 %. Podle insolvenčního správce jsou tak splněny všechny podmínky pro vydání usnesení o splnění oddlužení. Dlužnice v uvedeném období rovněž zálohově hradila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů insolvenčního správce. Soud prvního stupně proto podle ustanovení § 413 a § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen I. Z. ), vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, zprostil insolvenčního správce funkce a osvobodil dlužnici od placení pohledávek. Insolvenčnímu správci přiznal odměnu podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ). Za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 60 měsíců, přiznal správci
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
ISIR -2-KSOS 33 INS 28972/2012
odměnu 60 x 750 Kč, což činí částku 45 000 Kč. Po navýšení o DPH podle ustanovení § 38 odst. 1 I. Z. ve výši 9 450 Kč činí odměna celkem částku 54 450 Kč. O náhradě hotových výdajů insolvenčního správce rozhodl podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky a za 60 měsíců mu přiznal náhradu hotových výdajů 60 x 150 Kč, což činí částku 9 000 Kč, po navýšení o DPH ve výši 1 890 Kč činí náhrada hotových výdajů celkem částku 10 890 Kč. 3. Soud prvního stupně nepřiznal insolvenčnímu správci odměnu ve výši 3 630 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 726 Kč za dobu od ledna 2013 do dubna 2013. Rozhodnutí odůvodnil tím, že při určení výše odměny důsledně aplikuje zásadu vyjádřenou také v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 54/2013, podle které se rozlišuje způsob určení výše odměny (ve splátkovém kalendáři podle počtu měsíců trvání splátkového kalendáře) od určení, které činnosti odměna kryje. Ani insolvenční zákon, ani vyhláška o odměnách správců nestanoví, že by takto určená částka byla odměnou dílčí (za část řízení, za některé úkony správce). Texty předpisů naopak hovoří o odměně bez adjektiv, tedy o odměně za celé řízení, za veškerou činnost správce v insolvenčním řízení, bez ohledu na to, zda šlo o úkony před, během či po splátkovém kalendáři. Totéž platí i pro paušalizované hotové výdaje. Uvedl, že si je vědom toho, že rozhodovací praxe odvolacích soudů je jiná, nikoli však pro soud prvního stupně závazná. Jeho postup je dlouhodobě ustálený a dotčeným osobám (insolvenčním správcům) je všeobecně znám, není tedy nikterak překvapivý. Zdůraznil, že nepřijal názor odvolacích soudů nikoli jen proto, že má odlišný názor na výklad jednoduchého práva, ale proto, že zde spatřuje zásadní hodnotový střet. Insolvenční řízení, stejně jako dříve řízení nalézací či exekuční, totiž opouští svůj zákonem vymezený účel, tedy úpravu poměrů osoby, která je v úpadku, a stává se primárně nástrojem výdělku pro insolvenční správce. Odmítá proto takový extenzivní výklad ustanovení o odměnách, které by odměny proti původnímu záměru zákonodárce navyšovaly. 4. Toto usnesení, a to výslovně ve výroku III., napadl insolvenční správce odvoláním. Uvedl, že napadá pouze tu část výroku, kterou mu nebyla přiznána odměna ve výši 3 630 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 726 Kč včetně DPH za období od povolení do schválení oddlužení. Namítl, že soud prvního stupně v této části věc nesprávně právně posoudil a poukázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2010 sp. zn. 1 VSPH 620/2010 a na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2012 sp. zn. 3 VSOL 442/2012, ve kterých odvolací soudy dospěly k opačnému závěru. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku III. změnil tak, že insolvenčnímu správci se přiznává odměna ve výši 58 080 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 11 616 Kč včetně DPH. 5. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II. bodu 1. Přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 33 INS 28972/2012
retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 7. V souladu s těmito přechodnými ustanoveními postupoval odvolací soud podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 při respektování účinků úkonů učiněných v insolvenčním řízení v přezkoumávané věci před tímto datem. Dále postupoval podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz Čl. II Přechodná ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb. a Čl. II Přechodná ustanovení, bod 1. vyhlášky č. 398/2013 Sb.), když rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo vydáno dne 8. 1. 2013. 8. Podle ustanovení § 7 I. Z. nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), dospěl k těmto závěrům. 10. Z obsahu insolvenčního spisu dlužnice vyplývá správnost zjištění soudu prvního stupně uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, míru plnění nezajištěným věřitelům, i pokud jde o obsah zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení. 11. Z insolvenčního spisu dlužnice se dále podává, že usnesením ze dne 8. 1. 2013 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužnice, povolil řešení úpadku oddlužením a do funkce insolvenčního správce ustanovil Mgr. Romana Peška. Insolvenční správce předložil insolvenčnímu soudu dne 16. 2. 2013 písemnou zprávu o své dosavadní činnosti, soupis majetkové podstaty a seznam přihlášených pohledávek. Přezkumného jednání (na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P6) a následné první schůze věřitelů, které se konaly dne 4. 3. 2013, se zúčastnil jeho zástupce. Insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře usnesením ze dne 11. 4. 2013, a to počínaje měsícem květnem 2013. Ve zprávě o splnění oddlužení ze dne 14. 6. 2018 insolvenční správce mimo jiné vyúčtoval svoji odměnu, a to za období trvání účinků schváleného oddlužení, tj. od května 2013 do dubna 2018 ve výši 45 000 Kč (60 měsíců x 750 Kč) a DPH ve výši 9 450 Kč, celkem tedy částku 54 450 Kč, a dále za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícímu měsíci, v němž nastaly účinky schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. od ledna 2013 do dubna 2013 ve výši 3 000 Kč (4 měsíce x 750 Kč) a DPH ve výši 630 Kč, celkem tedy 3 630 Kč. Vyúčtoval také hotové výdaje za stejné období ve výši 9 000 Kč (60 měsíců x 150 Kč) a DPH ve výši 1 890 Kč, celkem tedy 10 890 Kč, a dále ve výši 600 Kč (4 měsíce x 150 Kč) a DPH ve výši 126 Kč, celkem tedy 726 Kč.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 33 INS 28972/2012
12. Podle ustanovení § 38 odst. 1 věta první I. Z. insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. 13. Podle ustanovení § 38 odst. 6 I. Z. způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis. 14. Podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky (v rozhodném znění), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. 15. Podle ustanovení § 5 vyhlášky nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. 16. Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. 17. Odvolací soud v přezkoumávané věci uvádí, že insolvenční správce správně vyúčtoval svou odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu trvání schváleného oddlužení, tj. od května 2013 do dubna 2018, v souladu se shora citovanými ustanoveními insolvenčního zákona a vyhlášky č. 313/2007 Sb., v rozhodném znění, a soud prvního stupně mu také zcela správně za dobu trvání schváleného oddlužení, tj. za 60 měsíců, přiznal odměnu i náhradu hotových výdajů včetně DPH s tím, že tyto částky již byly správci zálohově uhrazeny (výrok III. napadeného usnesení). 18. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční správce nemá nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku (spojeného s povolením oddlužení) do měsíce předcházejícího schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Rozhodovací praxe obou vrchních soudů jako soudů odvolacích spočívá na právním názoru, že pokud s odměnou insolvenčního správce a náhradou jeho hotových výdajů za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, výslovně nepočítá, a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné určit odměnu úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 5 vyhlášky a správci přiznat náhradu prokázaných účelně vynaložených nákladů. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, při dodržení limitů daných ustanovením § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. 19. Závěry vrchních soudů o nároku insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů také za období před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se následně promítly do novely vyhlášky č. 313/2007 Sb., která byla s účinností od 1. 1. 2014 provedena vyhláškou č. 398/2013 Sb., kde jsou tyto nároky již upraveny výslovně.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSOS 33 INS 28972/2012
20. K argumentaci soudu prvního stupně usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015 sen. zn. 29 NSČR 54/2013, které bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek po pořadovým číslem 82 ročníku 2016, odvolací soud uvádí, že toto rozhodnutí na přezkoumávanou věc nedopadá. Nejvyšší soud České republiky v něm přijal a odůvodnil závěr, že jednu celkovou odměnu insolvenčního správce za insolvenční řízení nelze navyšovat, a pokud bylo v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, pak se odměna mezi ně rozdělí. 21. Odvolací soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je v napadeném výroku III. nezbytné zrušit a insolvenční soud zavázat shora uvedeným právním názorem odvolacího soudu. Proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém bude soud prvního stupně postupovat v souladu se shora vyjádřeným právním názorem odvolacího soudu, kterým je vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
Olomouc 27. listopadu 2018
JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
č. j. KSOS 33 INS 28972/2012 4 VSOL 607/2018-B-32
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice: anonymizovano anonymizovano , rodné číslo anonymizovano bytem Smrčkova 2, 779 00 Olomouc o splnění oddlužení, osvobození dlužnice od placení pohledávek a schválení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce o odvolání insolvenčního správce Mgr. Romana Peška, se sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2018 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-B-26
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2018 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-B-26 se ve výroku III. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění: 1. Usnesením označeným ve výroku tohoto usnesení krajský soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice (výrok I.), Mgr. Romana Peška zprostil funkce insolvenčního správce (výrok II.), schválil odměnu insolvenčního správce ve výši 54 450 Kč včetně DPH a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 10 890 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky již byly správci zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek (výrok IV.) a rozhodl, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.). 2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 8. 1. 2013 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-A-7 rozhodl o úpadku dlužnice a povolil řešení úpadku oddlužením. O schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře rozhodl usnesením ze dne 11. 4. 2013 č. j. KSOS 33 INS 28972/2012-B-4. Ze zprávy insolvenčního správce doručené insolvenčnímu soudu dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že dlužnice v období od května 2013 do dubna 2018 (60 měsíců) uhradila své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem v rozsahu 49,92 %. Podle insolvenčního správce jsou tak splněny všechny podmínky pro vydání usnesení o splnění oddlužení. Dlužnice v uvedeném období rovněž zálohově hradila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů insolvenčního správce. Soud prvního stupně proto podle ustanovení § 413 a § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen I. Z. ), vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, zprostil insolvenčního správce funkce a osvobodil dlužnici od placení pohledávek. Insolvenčnímu správci přiznal odměnu podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ). Za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 60 měsíců, přiznal správci
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.
ISIR -2-KSOS 33 INS 28972/2012
odměnu 60 x 750 Kč, což činí částku 45 000 Kč. Po navýšení o DPH podle ustanovení § 38 odst. 1 I. Z. ve výši 9 450 Kč činí odměna celkem částku 54 450 Kč. O náhradě hotových výdajů insolvenčního správce rozhodl podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky a za 60 měsíců mu přiznal náhradu hotových výdajů 60 x 150 Kč, což činí částku 9 000 Kč, po navýšení o DPH ve výši 1 890 Kč činí náhrada hotových výdajů celkem částku 10 890 Kč. 3. Soud prvního stupně nepřiznal insolvenčnímu správci odměnu ve výši 3 630 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 726 Kč za dobu od ledna 2013 do dubna 2013. Rozhodnutí odůvodnil tím, že při určení výše odměny důsledně aplikuje zásadu vyjádřenou také v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 54/2013, podle které se rozlišuje způsob určení výše odměny (ve splátkovém kalendáři podle počtu měsíců trvání splátkového kalendáře) od určení, které činnosti odměna kryje. Ani insolvenční zákon, ani vyhláška o odměnách správců nestanoví, že by takto určená částka byla odměnou dílčí (za část řízení, za některé úkony správce). Texty předpisů naopak hovoří o odměně bez adjektiv, tedy o odměně za celé řízení, za veškerou činnost správce v insolvenčním řízení, bez ohledu na to, zda šlo o úkony před, během či po splátkovém kalendáři. Totéž platí i pro paušalizované hotové výdaje. Uvedl, že si je vědom toho, že rozhodovací praxe odvolacích soudů je jiná, nikoli však pro soud prvního stupně závazná. Jeho postup je dlouhodobě ustálený a dotčeným osobám (insolvenčním správcům) je všeobecně znám, není tedy nikterak překvapivý. Zdůraznil, že nepřijal názor odvolacích soudů nikoli jen proto, že má odlišný názor na výklad jednoduchého práva, ale proto, že zde spatřuje zásadní hodnotový střet. Insolvenční řízení, stejně jako dříve řízení nalézací či exekuční, totiž opouští svůj zákonem vymezený účel, tedy úpravu poměrů osoby, která je v úpadku, a stává se primárně nástrojem výdělku pro insolvenční správce. Odmítá proto takový extenzivní výklad ustanovení o odměnách, které by odměny proti původnímu záměru zákonodárce navyšovaly. 4. Toto usnesení, a to výslovně ve výroku III., napadl insolvenční správce odvoláním. Uvedl, že napadá pouze tu část výroku, kterou mu nebyla přiznána odměna ve výši 3 630 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 726 Kč včetně DPH za období od povolení do schválení oddlužení. Namítl, že soud prvního stupně v této části věc nesprávně právně posoudil a poukázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 2010 sp. zn. 1 VSPH 620/2010 a na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2012 sp. zn. 3 VSOL 442/2012, ve kterých odvolací soudy dospěly k opačnému závěru. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku III. změnil tak, že insolvenčnímu správci se přiznává odměna ve výši 58 080 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 11 616 Kč včetně DPH. 5. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení Čl. II. bodu 1. Přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 33 INS 28972/2012
retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 7. V souladu s těmito přechodnými ustanoveními postupoval odvolací soud podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 při respektování účinků úkonů učiněných v insolvenčním řízení v přezkoumávané věci před tímto datem. Dále postupoval podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz Čl. II Přechodná ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb. a Čl. II Přechodná ustanovení, bod 1. vyhlášky č. 398/2013 Sb.), když rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice bylo vydáno dne 8. 1. 2013. 8. Podle ustanovení § 7 I. Z. nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ I. Z.), dospěl k těmto závěrům. 10. Z obsahu insolvenčního spisu dlužnice vyplývá správnost zjištění soudu prvního stupně uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, míru plnění nezajištěným věřitelům, i pokud jde o obsah zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení. 11. Z insolvenčního spisu dlužnice se dále podává, že usnesením ze dne 8. 1. 2013 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužnice, povolil řešení úpadku oddlužením a do funkce insolvenčního správce ustanovil Mgr. Romana Peška. Insolvenční správce předložil insolvenčnímu soudu dne 16. 2. 2013 písemnou zprávu o své dosavadní činnosti, soupis majetkové podstaty a seznam přihlášených pohledávek. Přezkumného jednání (na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P6) a následné první schůze věřitelů, které se konaly dne 4. 3. 2013, se zúčastnil jeho zástupce. Insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře usnesením ze dne 11. 4. 2013, a to počínaje měsícem květnem 2013. Ve zprávě o splnění oddlužení ze dne 14. 6. 2018 insolvenční správce mimo jiné vyúčtoval svoji odměnu, a to za období trvání účinků schváleného oddlužení, tj. od května 2013 do dubna 2018 ve výši 45 000 Kč (60 měsíců x 750 Kč) a DPH ve výši 9 450 Kč, celkem tedy částku 54 450 Kč, a dále za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícímu měsíci, v němž nastaly účinky schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. od ledna 2013 do dubna 2013 ve výši 3 000 Kč (4 měsíce x 750 Kč) a DPH ve výši 630 Kč, celkem tedy 3 630 Kč. Vyúčtoval také hotové výdaje za stejné období ve výši 9 000 Kč (60 měsíců x 150 Kč) a DPH ve výši 1 890 Kč, celkem tedy 10 890 Kč, a dále ve výši 600 Kč (4 měsíce x 150 Kč) a DPH ve výši 126 Kč, celkem tedy 726 Kč.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 33 INS 28972/2012
12. Podle ustanovení § 38 odst. 1 věta první I. Z. insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. 13. Podle ustanovení § 38 odst. 6 I. Z. způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis. 14. Podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky (v rozhodném znění), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. 15. Podle ustanovení § 5 vyhlášky nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. 16. Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. 17. Odvolací soud v přezkoumávané věci uvádí, že insolvenční správce správně vyúčtoval svou odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu trvání schváleného oddlužení, tj. od května 2013 do dubna 2018, v souladu se shora citovanými ustanoveními insolvenčního zákona a vyhlášky č. 313/2007 Sb., v rozhodném znění, a soud prvního stupně mu také zcela správně za dobu trvání schváleného oddlužení, tj. za 60 měsíců, přiznal odměnu i náhradu hotových výdajů včetně DPH s tím, že tyto částky již byly správci zálohově uhrazeny (výrok III. napadeného usnesení). 18. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční správce nemá nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku (spojeného s povolením oddlužení) do měsíce předcházejícího schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Rozhodovací praxe obou vrchních soudů jako soudů odvolacích spočívá na právním názoru, že pokud s odměnou insolvenčního správce a náhradou jeho hotových výdajů za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, výslovně nepočítá, a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné určit odměnu úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 5 vyhlášky a správci přiznat náhradu prokázaných účelně vynaložených nákladů. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, při dodržení limitů daných ustanovením § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. 19. Závěry vrchních soudů o nároku insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů také za období před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se následně promítly do novely vyhlášky č. 313/2007 Sb., která byla s účinností od 1. 1. 2014 provedena vyhláškou č. 398/2013 Sb., kde jsou tyto nároky již upraveny výslovně.
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSOS 33 INS 28972/2012
20. K argumentaci soudu prvního stupně usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015 sen. zn. 29 NSČR 54/2013, které bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek po pořadovým číslem 82 ročníku 2016, odvolací soud uvádí, že toto rozhodnutí na přezkoumávanou věc nedopadá. Nejvyšší soud České republiky v něm přijal a odůvodnil závěr, že jednu celkovou odměnu insolvenčního správce za insolvenční řízení nelze navyšovat, a pokud bylo v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, pak se odměna mezi ně rozdělí. 21. Odvolací soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je v napadeném výroku III. nezbytné zrušit a insolvenční soud zavázat shora uvedeným právním názorem odvolacího soudu. Proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém bude soud prvního stupně postupovat v souladu se shora vyjádřeným právním názorem odvolacího soudu, kterým je vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.
Olomouc 27. listopadu 2018
JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.