4 VSOL 313/2017-B-27
KSOS 33 INS 28991/2013 4 VSOL 313/2017-B-27
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , r.č. anonymizovano , IČ: 40353338, Masarykova tř. 951, Orlová-Lutyně, PSČ 735 14, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 33 INS 28991/2013-B-18, ze dne 16.1.2017,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS 28991/2013-B-18 ze dne 16.1.2017 se v napadených výrocích I. a II. p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zrušil oddlužení dlužnice (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.) a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako konkurs nepatrný (výrok III.).
Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo dlužníku schváleno usnesením ze 7.5.2014. Jediným příjmem dlužníka je plnění z darovací smlouvy ve výši 4.100 Kč. Dar není hrazen od září 2015, správci nejsou hrazeny ani zálohy na odměnu a hotové výdaje a klesá i míra uspokojení věřitelů, navíc dle sdělení správce dlužník bývá nekontaktní. Při jednání 11.7.2016 dlužník uvedl, že má podanou žádost o invalidní důchod a že dcera neplatí dar, protože nemá zaměstnání. Dále soud prvního stupně uzavřel s poukazem na ustanovení § 418 odst. 1, písm. a) a b) insolvenčního zákona, že dlužník nemá dostatečný příjem, dlouhodobě nelze provádět srážky isir.justi ce.cz ve prospěch nezajištěných věřitelů a k nápravě situace nevedlo ani jednání s dlužníkem konané 11.7.2016. Je zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možno splnit, když po 30 měsících trvání oddlužení činí míra uspokojení věřitelů 7,67 % a vzniká dluh na zálohách na odměnu a hotových výdajů správce, které nejsou hrazeny od září 2015. Proto rozhodl o zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužníka s tím, že podle ustanovení § 314 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona bude konkurs projednán jako nepatrný.
Toto usnesení napadl dlužník odvoláním. Uvedl, že ze zdravotních důvodů přišel o práci, žádal o snížení splátek, ani pojistka mu neumožnila situaci řešit. Dcera, která byla poskytovatelem daru, ztratila zaměstnání, proto mu nemohla pomáhat. Dlužník žádal insolvenčního správce o pomoc v tom směru, zda by nešlo splátky snížit nebo splátky na nějakou dobu pozastavit, správce však nevyhověl. Rozporoval tu skutečnost, že by správci nezvedal telefon. Předpokládal dle vyjádření soudce, že ještě za půl roku bude svoláno jednání k řešení oddlužení, dostal však přímo napadené usnesení o jeho zrušení. Zajistil si zaměstnání, když vzhledem ke svému zdravotnímu stavu má velké pracovní omezení, žádá o splátkový kalendář s tím, že by dluh splácel déle.
Insolvenční správce navrhl potvrzení napadeného usnesení. Poukázal na to, že dlužník ani v průběhu měsíce března 2017 ničeho nezaplatil. Pokud v odvolání uvádí, že si našel zaměstnání, pak tuto skutečnost nesdělil a neprokázal ani insolvenčnímu správci, ani insolvenčnímu soudu. Přitom dostal několik let šanci, aby mohl řádně v oddlužení pokračovat. On sám i nad rámec svých povinností dlužníkovi radil, že pokud nemůže dárce plnit dar, má dlužník najít zaměstnání, případně řešit situaci s ohledem na svůj zdravotní stav návštěvou okresní správy sociálního zabezpečení a žádostí o poskytnutí invalidního důchodu. Nic jiného již učinit nemohl.
Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou a že podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) směřuje proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně, přezkoumal toto usnesení v rozsahu, v jakém bylo odvoláním napadeno, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o.s.ř.), při nařízeném jednání, k němuž se dlužník bez omluvy nedostavil, a dospěl k následujícím závěrům.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá správnost skutkových zjištění uvedených soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o obsah zpráv insolvenčního správce o průběhu oddlužení od doby, kdy bylo oddlužení schváleno, tj. od června 2014, i pokud jde o jednání ohledně neplnění schváleného oddlužení ze strany dlužníka, které proběhlo před soudem prvního stupně 11.7.2016.
Z provedeného dokazování odvolací soud zjistil: -ze zprávy insolvenčního správce ze dne 22.3.2017, že za 33 měsíců trvání účinků schváleného oddlužení uhradil dlužník pouze 7,67 % pohledávek přihlášených věřitelů. Očekávané uspokojení za dobu trvání schváleného oddlužení tedy činí pouze 13,95 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Dále že dlužník je nekontaktní, neplní si povinnosti, nepřičinil se k plnění splátkového kalendáře. Je problém se s dlužníkem telefonicky kontaktovat, problém je i s písemnou komunikací, přestože dlužník tyto skutečnosti vyvrací. Dlužník si výzvy nevyzvedává a jeho přístup je liknavý. Navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí.
Podle ustanovení § 418 odst. 1 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.
Podle ustanovení § 418 odst. 4 IZ, rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.
Podle ustanovení § 418 odst. 5 IZ, proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4.
Povinnosti dlužníka po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře upravuje insolvenční zákon v ustanovení § 412. Podle ustanovení § 412 odst. 1, písm. b) je mimo jiné dlužník povinen bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání. Podle písm. d) téhož ustanovení vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku musí předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání.
Se zřetelem na zjištění učiněná z obsahu insolvenčního spisu i z výsledků provedeného dokazování při jednání odvolacího soudu odvolací soud uzavírá, že v přezkoumávané věci jsou nepochybně splněny podmínky podle ustanovení § 418 odst. 1, písm. a) a b) IZ pro zrušení schváleného oddlužení dlužníka a řešení jeho
úpadku konkursem. Bylo prokázáno, že dlužník neplní povinnosti podle schváleného oddlužení. Věřitelům nejsou poskytovány splátky od září 2015. Předpokládaná míra uspokojení věřitelů je pouze 13,95 %, když za 33 měsíců trvání oddlužení bylo uhrazeno pouze 7,67 % zjištění nezajištěných pohledávek věřitelů dlužníka. Dlužník rovněž neplní povinnosti týkající se kontaktu s insolvenčním správcem, přestože tuto skutečnost popírá. O jeho nekontaktnosti svědčí i to, že přestože tvrdí v odvolání, že si zajistil zaměstnání, ze zprávy insolvenčního správce nevyplývá, že by jakýkoliv doklad o svém zaměstnání insolvenčnímu správci předložil, a že by tedy plnil povinnosti, které má po dobu trvání účinků schváleného oddlužení ve smyslu ustanovení § 312 odst. 1, písm. c) IZ.
Žádosti dlužníka uvedené v odvolání o případné prodloužení doby oddlužení, aby mohl splnit minimální zákonnou výši uspokojení věřitelů, vyhovět nelze. Lhůta pěti let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou (nejzazší), přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. NSČR 12/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 77 ročníku 2013).
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil jako ve výroku věcně správné.
Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 12. dubna 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Bc. Markéta Alková předsedkyně senátu
KSOS 33 INS 28991/2013 4 VSOL 313/2017-B-27
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , r.č. anonymizovano , IČ: 40353338, Masarykova tř. 951, Orlová-Lutyně, PSČ 735 14, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 33 INS 28991/2013-B-18, ze dne 16.1.2017,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS 28991/2013-B-18 ze dne 16.1.2017 se v napadených výrocích I. a II. p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně zrušil oddlužení dlužnice (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.) a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako konkurs nepatrný (výrok III.).
Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo dlužníku schváleno usnesením ze 7.5.2014. Jediným příjmem dlužníka je plnění z darovací smlouvy ve výši 4.100 Kč. Dar není hrazen od září 2015, správci nejsou hrazeny ani zálohy na odměnu a hotové výdaje a klesá i míra uspokojení věřitelů, navíc dle sdělení správce dlužník bývá nekontaktní. Při jednání 11.7.2016 dlužník uvedl, že má podanou žádost o invalidní důchod a že dcera neplatí dar, protože nemá zaměstnání. Dále soud prvního stupně uzavřel s poukazem na ustanovení § 418 odst. 1, písm. a) a b) insolvenčního zákona, že dlužník nemá dostatečný příjem, dlouhodobě nelze provádět srážky isir.justi ce.cz ve prospěch nezajištěných věřitelů a k nápravě situace nevedlo ani jednání s dlužníkem konané 11.7.2016. Je zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možno splnit, když po 30 měsících trvání oddlužení činí míra uspokojení věřitelů 7,67 % a vzniká dluh na zálohách na odměnu a hotových výdajů správce, které nejsou hrazeny od září 2015. Proto rozhodl o zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužníka s tím, že podle ustanovení § 314 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona bude konkurs projednán jako nepatrný.
Toto usnesení napadl dlužník odvoláním. Uvedl, že ze zdravotních důvodů přišel o práci, žádal o snížení splátek, ani pojistka mu neumožnila situaci řešit. Dcera, která byla poskytovatelem daru, ztratila zaměstnání, proto mu nemohla pomáhat. Dlužník žádal insolvenčního správce o pomoc v tom směru, zda by nešlo splátky snížit nebo splátky na nějakou dobu pozastavit, správce však nevyhověl. Rozporoval tu skutečnost, že by správci nezvedal telefon. Předpokládal dle vyjádření soudce, že ještě za půl roku bude svoláno jednání k řešení oddlužení, dostal však přímo napadené usnesení o jeho zrušení. Zajistil si zaměstnání, když vzhledem ke svému zdravotnímu stavu má velké pracovní omezení, žádá o splátkový kalendář s tím, že by dluh splácel déle.
Insolvenční správce navrhl potvrzení napadeného usnesení. Poukázal na to, že dlužník ani v průběhu měsíce března 2017 ničeho nezaplatil. Pokud v odvolání uvádí, že si našel zaměstnání, pak tuto skutečnost nesdělil a neprokázal ani insolvenčnímu správci, ani insolvenčnímu soudu. Přitom dostal několik let šanci, aby mohl řádně v oddlužení pokračovat. On sám i nad rámec svých povinností dlužníkovi radil, že pokud nemůže dárce plnit dar, má dlužník najít zaměstnání, případně řešit situaci s ohledem na svůj zdravotní stav návštěvou okresní správy sociálního zabezpečení a žádostí o poskytnutí invalidního důchodu. Nic jiného již učinit nemohl.
Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou a že podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) směřuje proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně, přezkoumal toto usnesení v rozsahu, v jakém bylo odvoláním napadeno, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o.s.ř.), při nařízeném jednání, k němuž se dlužník bez omluvy nedostavil, a dospěl k následujícím závěrům.
Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá správnost skutkových zjištění uvedených soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o obsah zpráv insolvenčního správce o průběhu oddlužení od doby, kdy bylo oddlužení schváleno, tj. od června 2014, i pokud jde o jednání ohledně neplnění schváleného oddlužení ze strany dlužníka, které proběhlo před soudem prvního stupně 11.7.2016.
Z provedeného dokazování odvolací soud zjistil: -ze zprávy insolvenčního správce ze dne 22.3.2017, že za 33 měsíců trvání účinků schváleného oddlužení uhradil dlužník pouze 7,67 % pohledávek přihlášených věřitelů. Očekávané uspokojení za dobu trvání schváleného oddlužení tedy činí pouze 13,95 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Dále že dlužník je nekontaktní, neplní si povinnosti, nepřičinil se k plnění splátkového kalendáře. Je problém se s dlužníkem telefonicky kontaktovat, problém je i s písemnou komunikací, přestože dlužník tyto skutečnosti vyvrací. Dlužník si výzvy nevyzvedává a jeho přístup je liknavý. Navrhuje potvrzení napadeného rozhodnutí.
Podle ustanovení § 418 odst. 1 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.
Podle ustanovení § 418 odst. 4 IZ, rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.
Podle ustanovení § 418 odst. 5 IZ, proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4.
Povinnosti dlužníka po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře upravuje insolvenční zákon v ustanovení § 412. Podle ustanovení § 412 odst. 1, písm. b) je mimo jiné dlužník povinen bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání. Podle písm. d) téhož ustanovení vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku musí předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání.
Se zřetelem na zjištění učiněná z obsahu insolvenčního spisu i z výsledků provedeného dokazování při jednání odvolacího soudu odvolací soud uzavírá, že v přezkoumávané věci jsou nepochybně splněny podmínky podle ustanovení § 418 odst. 1, písm. a) a b) IZ pro zrušení schváleného oddlužení dlužníka a řešení jeho
úpadku konkursem. Bylo prokázáno, že dlužník neplní povinnosti podle schváleného oddlužení. Věřitelům nejsou poskytovány splátky od září 2015. Předpokládaná míra uspokojení věřitelů je pouze 13,95 %, když za 33 měsíců trvání oddlužení bylo uhrazeno pouze 7,67 % zjištění nezajištěných pohledávek věřitelů dlužníka. Dlužník rovněž neplní povinnosti týkající se kontaktu s insolvenčním správcem, přestože tuto skutečnost popírá. O jeho nekontaktnosti svědčí i to, že přestože tvrdí v odvolání, že si zajistil zaměstnání, ze zprávy insolvenčního správce nevyplývá, že by jakýkoliv doklad o svém zaměstnání insolvenčnímu správci předložil, a že by tedy plnil povinnosti, které má po dobu trvání účinků schváleného oddlužení ve smyslu ustanovení § 312 odst. 1, písm. c) IZ.
Žádosti dlužníka uvedené v odvolání o případné prodloužení doby oddlužení, aby mohl splnit minimální zákonnou výši uspokojení věřitelů, vyhovět nelze. Lhůta pěti let stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou (nejzazší), přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. NSČR 12/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 77 ročníku 2013).
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil jako ve výroku věcně správné.
Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 12. dubna 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Bc. Markéta Alková předsedkyně senátu