4 Tdo 600/2012
Datum rozhodnutí: 27.06.2012
Dotčené předpisy: § 146 odst. 1 tr. zákoník
4 Tdo 600/2012-38
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2012 ve věci dovolání obviněného F. T. , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 To 346/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 2 T 53/2011, o vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky podle § 31 odst. 1 tr. ř. t a k t o :
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec n e j s o u v y l o u č e n i z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Tdo 600/2012.
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň jih ze dne 5. 8. 2011, sp. zn. 2 T 53/2011, byl obviněný F. T. uznán vinným ze spáchání pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 146 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 15 měsíců a podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla současně uložena povinnost uhradit na náhradě škody poškozenému J. V. částku 1.440,- Kč, přičemž se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl tento poškozený podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu Plzeň jih ze dne 5. 8. 2011, sp. zn. 2 T 53/2011, podali obviněný F. T. i státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň - jih odvolání, o kterých rozhodl Krajský soudu v Plzni rozsudkem ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 To 346/2011, tak, že k odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň jih byl doplněn výrok o trestu napadeného rozsudku tak, že podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože o délce 20,5 cm, délce čepele 10,8 cm. Odvolání obviněného F. T. bylo pak podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 To 346/2011, podal následně obviněný F. T. prostřednictvím svého obhájce dovolání.
Dovolacím soudem je podle § 265c tr. řádu Nejvyšší soud České republiky, u něhož je předmětná trestní věc vedena pod sp. zn. 4 Tdo 600/2012. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu České republiky byla daná věc přidělena k projednání a rozhodnutí senátu 4 Tdo ve složení JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec.
Podáním ze dne 5. 6. 2012 (Nejvyššímu soudu České republiky doručeno dne 8. 6. 2012) však obviněný F. T. vznesl námitku podjatosti vůči všem soudcům senátu 4 Tdo, tj. vůči JUDr. Jiřímu Pácalovi, JUDr. Danuši Novotné a JUDr. Františku Hrabcovi. V odůvodnění uplatněné námitky podjatosti obviněný uvedl, že všichni jmenovaní soudci jsou údajně bývalí členové KSČ a jejich vnitřní zaměření bylo formováno zločinnou marxistickou ideologií zcela antagonistickou vůči náboženství. Obviněný zdůraznil, že je nábožensky věřící člověk, proto nemůže v žádném případě souhlasit s tím, aby o něm rozhodovali soudci zatížení komunistickou minulostí. Na základě uvedených skutečností obviněný navrhl změnu složení senátu za soudce komunisticky nepodjaté a odkázal přitom na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 517/2010.
K uplatněné námitce podjatosti se všichni dotčení soudci vyjádřili a ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají poměr k projednávané věci ani k osobám, jichž se úkon dotýká, k jejich obhájcům, případně k zákonným zástupcům a zmocněncům, ani nemají poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení v projednávané věci (§ 30 odst. 1 tr. ř.). Současně podotkli, že v námitce deklarované náboženské přesvědčení dovolatele není a ani nemůže být okolností, která by byla jakkoli způsobilá ovlivnit jejich objektivní a nezávislé projednání podaného dovolání. Podle ustanovení § 30 odst. 1, věty první, tr. ř. z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.
K vyloučení může tedy dojít jen pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, jakož i dalším osobám přímo v tomto ustanovení vyjmenovaným, ale nikoli pro úroveň odborné způsobilosti členů senátu soudu, který ve věci rozhoduje (popř. státního zástupce, apod.). Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že příslušný orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností. Pro poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení bude vyloučen orgán v citovaném odstavci uvedený, který je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce přátelském nebo naopak nepřátelském (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha : C. H. Beck 2008. 228, 229 s.).
K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán, jak již bylo uvedeno výše, pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
V případě posuzované věci obviněný neuvedl žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců senátu 4 Tdo Nejvyššího soudu České republiky. Obviněný se v uplatněné námitce podjatosti omezil pouze na konstatování, že soudci senátu 4 Tdo Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec jsou údajně bývalí členové KSČ a jejich vnitřní zaměření bylo formováno zločinnou marxistickou ideologií zcela antagonistickou vůči náboženství. Podanou námitku je však nutno považovat za zcela právně irelevantní. Je třeba zdůraznit, že ani z ustanovení § 60 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/2010, neboť toto rozhodnutí se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (popř. kandidatury) soudců v Komunistické straně Československa v období před 17. 11. 1989.
Jak již bylo uvedeno výše, z vyjádření dotčených soudců Nejvyššího soudu České republiky vyplývá, že nemají poměr k projednávané věci ani k osobám, jichž se úkon dotýká, k jejich obhájcům, případně k zákonným zástupcům a zmocněncům ani nemají poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení v projednávané věci.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že v dané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců Nejvyššího soudu České republiky a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují, neboť nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k osobám uvedeným v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky tudíž námitku podjatosti vznesenou obviněným neshledal důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle § 31 odst. 1 tr. ř. tak, že soudci senátu 4 Tdo Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Tdo 600/2012.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2012
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu
Datum rozhodnutí: 27.06.2012
Dotčené předpisy: § 146 odst. 1 tr. zákoník
4 Tdo 600/2012-38
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2012 ve věci dovolání obviněného F. T. , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 To 346/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 2 T 53/2011, o vyloučení soudců Nejvyššího soudu České republiky podle § 31 odst. 1 tr. ř. t a k t o :
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec n e j s o u v y l o u č e n i z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Tdo 600/2012.
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň jih ze dne 5. 8. 2011, sp. zn. 2 T 53/2011, byl obviněný F. T. uznán vinným ze spáchání pokusu přečinu ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 146 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 15 měsíců a podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla současně uložena povinnost uhradit na náhradě škody poškozenému J. V. částku 1.440,- Kč, přičemž se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl tento poškozený podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu Plzeň jih ze dne 5. 8. 2011, sp. zn. 2 T 53/2011, podali obviněný F. T. i státní zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň - jih odvolání, o kterých rozhodl Krajský soudu v Plzni rozsudkem ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 To 346/2011, tak, že k odvolání státního zástupce Okresního státního zastupitelství Plzeň jih byl doplněn výrok o trestu napadeného rozsudku tak, že podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože o délce 20,5 cm, délce čepele 10,8 cm. Odvolání obviněného F. T. bylo pak podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 7 To 346/2011, podal následně obviněný F. T. prostřednictvím svého obhájce dovolání.
Dovolacím soudem je podle § 265c tr. řádu Nejvyšší soud České republiky, u něhož je předmětná trestní věc vedena pod sp. zn. 4 Tdo 600/2012. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu České republiky byla daná věc přidělena k projednání a rozhodnutí senátu 4 Tdo ve složení JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec.
Podáním ze dne 5. 6. 2012 (Nejvyššímu soudu České republiky doručeno dne 8. 6. 2012) však obviněný F. T. vznesl námitku podjatosti vůči všem soudcům senátu 4 Tdo, tj. vůči JUDr. Jiřímu Pácalovi, JUDr. Danuši Novotné a JUDr. Františku Hrabcovi. V odůvodnění uplatněné námitky podjatosti obviněný uvedl, že všichni jmenovaní soudci jsou údajně bývalí členové KSČ a jejich vnitřní zaměření bylo formováno zločinnou marxistickou ideologií zcela antagonistickou vůči náboženství. Obviněný zdůraznil, že je nábožensky věřící člověk, proto nemůže v žádném případě souhlasit s tím, aby o něm rozhodovali soudci zatížení komunistickou minulostí. Na základě uvedených skutečností obviněný navrhl změnu složení senátu za soudce komunisticky nepodjaté a odkázal přitom na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 517/2010.
K uplatněné námitce podjatosti se všichni dotčení soudci vyjádřili a ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají poměr k projednávané věci ani k osobám, jichž se úkon dotýká, k jejich obhájcům, případně k zákonným zástupcům a zmocněncům, ani nemají poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení v projednávané věci (§ 30 odst. 1 tr. ř.). Současně podotkli, že v námitce deklarované náboženské přesvědčení dovolatele není a ani nemůže být okolností, která by byla jakkoli způsobilá ovlivnit jejich objektivní a nezávislé projednání podaného dovolání. Podle ustanovení § 30 odst. 1, věty první, tr. ř. z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.
K vyloučení může tedy dojít jen pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, jakož i dalším osobám přímo v tomto ustanovení vyjmenovaným, ale nikoli pro úroveň odborné způsobilosti členů senátu soudu, který ve věci rozhoduje (popř. státního zástupce, apod.). Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že příslušný orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností. Pro poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení bude vyloučen orgán v citovaném odstavci uvedený, který je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce přátelském nebo naopak nepřátelském (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha : C. H. Beck 2008. 228, 229 s.).
K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán, jak již bylo uvedeno výše, pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
V případě posuzované věci obviněný neuvedl žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců senátu 4 Tdo Nejvyššího soudu České republiky. Obviněný se v uplatněné námitce podjatosti omezil pouze na konstatování, že soudci senátu 4 Tdo Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec jsou údajně bývalí členové KSČ a jejich vnitřní zaměření bylo formováno zločinnou marxistickou ideologií zcela antagonistickou vůči náboženství. Podanou námitku je však nutno považovat za zcela právně irelevantní. Je třeba zdůraznit, že ani z ustanovení § 60 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/2010, neboť toto rozhodnutí se netýká přímo otázky podjatosti soudců, ale otázky práva na poskytnutí informace ohledně členství (popř. kandidatury) soudců v Komunistické straně Československa v období před 17. 11. 1989.
Jak již bylo uvedeno výše, z vyjádření dotčených soudců Nejvyššího soudu České republiky vyplývá, že nemají poměr k projednávané věci ani k osobám, jichž se úkon dotýká, k jejich obhájcům, případně k zákonným zástupcům a zmocněncům ani nemají poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení v projednávané věci.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že v dané věci není dán žádný důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců Nejvyššího soudu České republiky a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují, neboť nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k osobám uvedeným v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky tudíž námitku podjatosti vznesenou obviněným neshledal důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle § 31 odst. 1 tr. ř. tak, že soudci senátu 4 Tdo Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Jiří Pácal, JUDr. Danuše Novotná a JUDr. František Hrabec nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Tdo 600/2012.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2012
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu