4 ICm 3721/2019
č. j. 4 ICm 3721/2019-79 (KSBR 30 INS 7478/2019)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samousoudkyní JUDr. Zdeňkou Mikolajkovou ve věci žalobce Ladislav Horský, narozený dne 74 sídlem zastoupený advokátem JUDr. Janem Stančíkem sídlem ul. Hemy 855, 757 01 Valašské Meziříčí proti žalovanému Ing. Jakub Harvan, IČO 73656607 sídlem Sobotecká 455, 611 01 Turnov insolvenční správce dlužníka S P O N A, spol. s r.o., IČO 14612721 sídlem Podstránská 1154/134, 627 00 Brno zastoupený advokátkou Mgr. Hanou Hřebenářovou sídlem Jaselská 197/14, 602 00 Brno
o určení pravosti a výše pohledávky
takto:
I. Návrh žalobce na určení, že pohledávka ve výši 1 591 894,48 Kč, přihlášená přiháškou č. P 21/1 do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 7478/2019 vůči S P O N A, spol. s r.o., Podstránská 1154/134, 627 00 Brno, IČ: 14612772 je po právu, se zamítá.
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení Kč 8 228 do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaného.
Odůvodnění: 1. Žalobce se svojí žalobou, doručenou soudu 26. 12. 2019, domáhal určení, že uvedená pohledávka specifikovaná ve výroku I. je po právu. V žalobě uvedl, že usnesením Krajského soud v Brně č. j. KSBR 30 INS 7478/2019-A-15 ze dne 5. 9. 2019 byl zjištěn úpadek dlužníka: S P O N A, spol. s r.o., Podstránská 1154/134, 627 00 Brno, IČ: 14612721, a byl ustanoven žalovaný insolvenčním správcem tohoto dlužníka. Žalobce svojí přihláškou č. p 21/1 datovanou dne 5. 11. 2019 přihlásil dne 5. 11. 2019 u nadepsaného soudu do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 1 591 894,48 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 26. 11. 2019 popřel insolvenční správce dlužníka pravost a výši žalobcových pohledávek přihlášených přihláškou č. P 21/1, a to v plném rozsahu. Správce popřel pravost a výši pohledávek z důvodů promlčení a dále namítal, že z předložených faktur není prokázáno, že by věřitel zboží dlužníkovi dodal, popřel tedy nárok i z důvodu, že pohledávka nevznikla. Žalobce v žalobě tvrdil, že všechny pohledávky, uvedené pod P 21-dílčí pohledávka 1 jsou platně vzniklé, existující, nepromlčené. V období let 2013 až 2015 odebíral dlužník v rámci svého podnikání od žalobce dřevní hmotu. Žalobce tyto dodávky vyúčtoval následujícími fakturami: fakturou č. 151166 vystavenou na částku 137 654, 30 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č.. 151167 vystavenou na částku 89 155, 20 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151168 vystavenou na částku 120 460, 10 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151169 vystavenou na částku 134 771, 90 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151170 vystavenou na částku 97 970, 20 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151171 vystavenou na částku 117 577, 60 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151172 vystavenou na částku 94 685, 50 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151173 vystavenou na částku 137 654, 30 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151174 vystavenou na částku 134 771, 90 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151175 vystavenou na částku 92 574,-Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 2013011006 vystavenou na částku 83 746, 50 Kč se splatností 2. 3. 2013.
2. Dále uvedl, že dodávky jsou prokázány příslušnými vyplněnými tiskopisy dodací výkupní lístek , které jsou podepsány ze strany žalobce i ze strany dlužníka jako odběratele. Vyplývají též z poznatků zjištěných policejním orgánem v rámci trestního řízení, vedeného Policií ČR, Krajským ředitelstvím Policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, Oddělení hodpodářské kriminality, pod č. j. pro podezření ze zločinu podvodu v souvislosti s dlužníkovým odebíráním předmětné dřevěné hmoty od žalobce a nezaplacení. Protože dlužník žalobci na výše uvedené faktury nic neuhradil, přihlásil žalobce tyto pohledávky do insolvenčního řízení, přičemž jistina činí 1 241 021,50 Kč a příslušenství- zákonné úroky z prodlení, celkovou částku 350 872,98 Kč. Námitka promlčení je rozporná s dobrými mravy. Poukázal na ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého či protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Podáním ze dne 24. 1. 2021 žalobce doložil dodací listy k předmětné fakturaci, neboť původně předložené dodací listy jsou bez podpisu ze strany dlužníka. U jednání pak žalobce doplnil, že k dodávkám došlo na základě ústní kupní smlouvy, kterou uzavřel žalobce s úpadcem, většinou s jednatelem panem Kristýnkem, popř. dalšími dvěmi jednateli panem Kalábem a panem Kovalcem. Výše ceny byla dohodnuta ústně, v rámci daných kupních smluv. Žádný ze tří jednatelů nerozporoval dodávky ani kupní ceny, vždy se řešilo jen zaplacení. Policie ČR přezkoumala nároky a dospěla k závěru, že dodávky byly uskutečněny. Uznáním dluhu však žalobce nedisponuje. Dodávky byly
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
uskutečněny v datech uvedených v dodacích listech, kromě jedné dodávky, která byla uskutečněna 3. 12. 2012. Nemravnost námitky promlčení žalobce vyvozuje z toho, že byl v rozsahu svých žalovaných nároků uveden v omyl ze strany všech tehdejších jednatelů S P O N A, spol. s .r.o., kteří slibovali bezodkladně zaplatit poté, co ji jejich odběratelé uhradí, co mají a získají takto prostředky. Úpadce však disponoval dostatečnými peněžními prostředky cca 5,5 milionů Kč, avšak v rozhodném období uspokojil věřitele odlišné od žalobce. Poukázal na usnesení policie, z něho vyplývá upřednostňování jiných věřitelů ze strany úpadce. Trestní stíhání nemohlo být zahájeno z důvodu promlčení. K výzvě soudu dle ust. § 118/ odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedl žalobce veškeré skutečnosti, které svědčí o rozporu s dobrými mravy, když jeho dosavadní tvrzení nepostačují, žalobce ve svém podání z 10. 12. 2021 doplnil žalobu tak, že uvedl v projednávaném insolvenčním řízení vedeném proti úpadci S P O N A, spol s. r.o. stejný insolvenční správce započítával ve skutkově naprosto obodobném případě u jiného věřitele- Meziříčská obchodní společnost, s.r.o. (P27), jejímž jednatelem je shodou okolností žalobce-do přerušení běhu promlčecí doby od data splatnosti přihlášených nezajištěných pohledávek celé předcházející insolvenční řízení na úpadce S P O N A, spol. s.r.o. zahájené od 20. 2. 2018 do pravomocného skončení 12. 5. 2018, tj. 81 dnů, byť se jmenovaný věřitel Meziříčská obchodní společnost, s.r.o. nepřihlašoval do zmiňovaného předchozího insolvenčního řízení na úpadce S P O N A, spol. s.r.o. Dle názoru žalobce, pokud insolvenčním správcem neuplatňuje u takřka totožných případů stejná kritéria, při zacházení s námitkou promlčení, dopouští se diskriminace jednoho věřitele vůči druhému. Akceptace vznesené námitky promlčení by byla nepřiměřeně tvrdým postihem pro žalobce ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného. 3. Žalovaný k žalobě uvedl, že v rámci přihlášky pohledávky žalobce byly k přezkumnému jednání předloženy pouze jednotlivé faktury, které samy o sobě neprokazují vznik nároku. Důkazy prokazující dodání nebyly součástí přihlášky pohledávky žalobce, jejich nedoložení zapříčinilo vznik sporu. Dále dne 2. 12. 2019 žalovaný žalobce vyrozuměl o popření jeho nároku a důvodech popření a žádal jej, aby předložil listinné důkazy, které by mohly mít vliv na změnu stanoviska žalovaného, aby je předložil k vyjádření před uplynutím lhůty k podání určovací žaloby. Žalobce tak však neučinil. Pokud se týká námitky promlčení, má žalovaný za to, že není v rozporu s dobrými mravy, když smluvní vztah byl založen mezi podnikateli a ani na jednu smluvní stranu není možno hledět jako na spotřebitele a slabší smluvní stranu. Žalobce jako podnikatel se měl starat o vymáhání svých nároků za dlužníkem, pokud na základě svého posouzení a rozhodnutí více jak tři roky nežaloval svého dlužníka o zaplacení a nezajistil si tak vykonatelný titul vůči dlužníku, nelze se bez dalšího takového titulu dovolávat v rámci insolvenčního řízení a uplatňovat námitku v rozporu s dobrými mravy v případě námitky promlčení. V doplnění poté uvedl, že v rámci mimosoudních jednání předložil žalobce žalovanému jednotlivé dodací listy k fakuracím dle přihlášky P 21, avšak kromě dodacího listu k fa č. 2013011006 ze dne 31. 1. 2013, splatné 2. 3. 2013 nejsou ostatní dodací listy opatřeny jakýmkoliv podpisem a razítkem odběratele. U jednání pak žalovaná strana uvedla, že ani poté, co byly předloženy dodací listy, není jasné, jak bylo dodáváno, nelze poznat, co bylo originálně podepsáno. Nepochybně je promlčena faktura z roku 2012. Poukázal na rozdíly dat v dodacím listu a faktuře. I u ostatních listů, pokud zde není písemné uznání, jsou pohledávky z nich také promlčeny. Obecně námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, pokud je uváděným důvodem rozporu s dobrými mravy pouze běh času, pak to není důvodem pro rozpor s dobrými mravy. Věřitel je povinen dbát o své pohledávky a podat žalobu či si zajistit uznání, když komunikoval s jednateli žalovaného. Pokud se týká běhu promlčecích lhůt, žalovaný u jednání doplnil, že u faktury č. 2013011006, která byla splatná 2. 3. 2013, začala běžet promlčecí lhůta 3. 3. 2013 a pohledávka byla promlčena 3. 3. 2017 (smluvní vztah se řídil obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb.). Dalších 10 fakutr bylo splatných 28. 4. 2016, počátek běhu promlčecí lhůty byl 29. 4. 2016 a byl zakončen dne 29. 4. 2016 (pohledávka se řídí NOZ 89/2012 Sb.). Nedošlo ani k uznání, nic takového žalobce netvrdí, ani neprokazuje. Pokud se týká stavění promlčecí lhůty v souvislosti s insolvenčním řízením, toto začalo až v květnu 2019, tj. 29. 5. 2019. Promlčecí lhůta uběhla již v dubnu 2019. Přihláška pak
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
byla podána později. Dřívější řízení, na které poukazuje žalobce, které bylo vedeno pod KSBR 53 INS 2699/2018 u zdejšího soudu, pak v něm není evidovaná přihláška pana Horského a v jeho případě tedy toto řízení promlčecí lhůtu nestavělo, neboť měl povinnost přihlášku podat. Řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. KSBR 53 INS 2699/2018-A-17. Z odůvodnění vyplývá, že soudu byla doručena podání všech insolvenčních věřitelů, že jejich pohledávky byly uhrazeny. Pokud se týká trestního řízení, pak by na běh promlčecí lhůty měla vliv situace, kdy by se žalobce přihlásil v adhézním řízení v trestním řízení vůči úpadci, nikoliv vůči fyzickým osobám -jednatelům úpadce. Žalovaný tak navrhl žalobu zamítnout. 4. V provedeném dokazování soud zjistil z usnesení zdejšího soudu ze dne 5. 9. 2019, č. j. KSBR 30 INS 7478/2019-A-15, v právní moci 5. 9. 2019, že byl zjištěn úpadek dlužníka SPONA, spol. s.r.o, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. 5. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2020, č. j. KSBR 30 INS 7478/2019-B-10, v právní moci 7. 2. 2020 vyplývá, že na majetek dlužníka S P O N A, spol. s r.o. byl prohlášen konkurs, tento konkurs bude veden jako nepatrný. 6. Z protokolu o přezkumném jednání a první schůzi věřitelů konané dne 26. 11. 2019, uveřejněném pod B-3 a z přezkumného listu pro nezajištěného věřitele Ladislava Horského, přihláška č. 21 vyplývá, že byla přezkoumaná pohledávka přihlášená touto přihláškou, tato byla insolvenčním správcem popřena co do pravosti a výše a to jednak z důvodu promlčení a dále z důvodu, že nebylo prokázáno, že by věřitel dlužníkovi zboží dodal. Pohledávka byla popřena v celé své přihlášené výši 1 591 894,48 Kč. 7. Z přihlášky č. 21 věřitele č. 21 Ladislava Horského vyplývá, že přihlásil částku 1 241 021,50 Kč sestávající z jednotlivých pohledávek tak, jak je uvedl žalobce ve své žalobě (viz výše). Částku 350 872 098 Kč přihlásil jako úrok z prodlení, blíže specifikovaný v příloze 2 přihlášky. Pohledávka byla doložena pouze uvedenými fakturami, výpočtem úroků z prodlení. 8. Soud provedl důkazy výše uvedenými fakturami, k nimž v průběhu řízení předložil žalobce dodací výkupní lístky. Tyto výkupní/ dodací lístky jsou opatřeny razítkem dlužníka S P O N A, spol. s r.o. a podepsány. Soud má tedy za prokázané, že žalobce dodal dlužníkovi dřevo uvedené ve fakturách, a to v datech, tak jak je dodávka specifikovaná ve faktuře a shodně na dodacím listě. Pohledávky byly splatné 28. 4. 2016. Pouze u dodacího listu k faktuře č. 201301006 je na dodacím listě uvedeno datum 3. 12. 2012 dle tvrzení žalobce se jedná o správné datum dodávky, k chybě došlo ve faktuře uvedením jiného data. Vzhledem k tomu, že dodací list a faktura obsahují shodné údaje o dodávce, soud má za prokázanou i dodávku vyfakturovanou fakturou č. 2013011006. Splatnost této pohledávka nastala 2. 3. 2013. 9. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, oddělení hospodářské kriminality ze dne 19. 8. 2019 č. j.- 2 1 bylo zjištěno, že
n Z odůvodnění usnesení vyplývá, že vysvětlení podal mj. pan Ladislav Horský, který uvedl, že se společností S P O N A, spol. s r.o. obchodoval na bázi ústní dohody, dodával dřevní hmotu do Loučné nad Desnou. Nebyly mu uhrazeny faktury v letech 2013 až 2017, v daném období proběhly další dodávky dřevní hmoty, které byly uhrazeny, co se týká neuhrazení faktur v termínu, tak mu zástupce společnosti zdůvodnili, že čekají na platby od svých koncových odběratelů a navíc měli prodávat další majetek. Jednal s panem Kristýnkem a Kovalcem. Z vysvětlení pana Kalába vyplývá, že spolupráce mezi nimi, panem Horským a Meziříčskou obchodní byla nastavena podle nějakých podmínek a fungovala po několik let, dřevní hmotu platili pravidelně, i když se stávalo, že některé dodávky byly placeny později. Vždy to konzultoval s panem Horským a vždy se domluvili na posunutí splatnosti nebo rozdělení platby na více splátek. Nikdy v tom nebyl žádný úmysl platit později nebo vůbec. Úhrady byly závislé na tom, co se vyrobilo a prodalo. Vysvětlení podal též
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
ing. Viktor Kovalec, který shodně uvedl, že společnost S P O N A spolupracovala s panem Horským, stejně tak jako se společností Meziříčská. Spolupráce nebyla založena na základě písemné smlouvy, vše fungovalo na bázi ústní dohody, tak to fungovalo několik let. Dodanou kulatinu pan Horský fakturoval buďto jako OSVČ nebo jako Meziříčská obchodní a oni kulatinu dle možností platili. Ne vždy došlo k úhradě faktur v termínu. Ale když se jim sešly peníze od odběratelů, tyto peníze rozdělili a použili na úhrady dodavatelů. Stejně tak uvedl ve svém vysvětlení spolupráci jednatel společnosti pan Michal Vítek. 10. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, územní odbor Šumperk, oddělení hospodářské kriminality ze dne 23. 11. 2021, č. j. soud zjistil, že kterého se měli dopustit pan Radovan Kaláb, ing. Viktor Kovalec, Josef Kristýnek tím, že jako dřívější jednatelé společnosti SPONA, spol. s.r.o. museli vědět, že tento subjekt byl v úpadku ve formě platební neschopnosti, o čemž se prokazatelně dozvěděli 3. 12. 2015 a rozhodovali o přednostním uhrazení splatných závazků vůči některým věřitelům, které tak oproti věřitelům, jejich pohledávky nehradili, zvýhodnili.
V odůvodnění usnesení je též mj. uvedeno vysvětlení pana Radovana Kalába a ing. Viktora Kovalce a Josef Kristýnka, ze kterých vyplývá, že spolupráce mezi SPONA a Ladislavem Horským, resp. Meziříčskou obchodní spol. s r.o. fungovala spolupráce po několik let bez problémů, dodaná dřevní hmota byla průběžně hrazena, nebyl zde s úmysl dodané zboží nehradit. Platili co bylo v jejich možnostech, v některých případech docházelo k opožděným platbám. Vzhledem k nezaplaceným fakturám od odběratelů, výši cen vstupního materiálu, menší kvalitě dřevní hmoty a stálé ceny jejich výrobků vznikl dluh za dodanou dřevní hmotu od pana Horského. Ve věci byl zpracován znalecký posudek znalkyní z oboru ekonomika odvětví účetní evidence. Dle policie znaleckým posudkem je prokázáno, že výše uvedení jednatelé záměrně upřednostňovali úhradu závazků vůči některým věřitelům před jinými věřiteli. Celkově tak došlo ke způsobení škody ve výši 5 497 135, 05 Kč. 11. Z přihlášky společnosti Meziříčská obchodní spol. s r.o. do insolvenčního řízení v této věci, tedy do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSBR 30 INS 7478/2019, z žaloby podané 26. prosince 2019 touto společností proti správci na určení pravosti, výše a pořadí pohledávky, seznamu přezkumného listu pro nezajištěného věřitele č. 27, tj. Meziříčská obchodní společnost, spol. s r.o., z usnesení 12 ICm 3722/2019-60 a z částečného zpětvzetí popření insolvenčním správcem pohledávky P-27 ze dne 9. 11. 2020 vyplývá, že společnost Meziříčská obchodní s.r.o. přihlásila do insolvenčního řízení mj. dílčí pohledávku č. 1 ve výši 1 383 807,00 Kč jako pohledávku zajištěnou, tyto pohledávky byly splatné v roce 2015 (kromě poslední splatné 19. 9.2019 ve výši 134 906,00 Kč), dále přihlásil nezajištěnou pohledávku v celkové výši 2 166 889 Kč jako dílčí pohledávku č. 2, která sestává z jednotlivých pohledávek splatných v roce 2016 a 2017. Správce popřel přihlášené pohledávky věřitele co do pravosti a v celé výši z důvodu, že věřitel neprokázal vzniku nároků dodání zboží věřitelem dlužníkovi. Po prokázání dodání zboží vzal správce svoje popření zcela zpět u dílčí pohledávky tj. 27/1 co do pořadí (popření zajištění) a co do pravosti v částce 922 122 Kč, které uznal co do pravosti, výše i zajištění. V částce 461 680 Kč trval na popření pravosti z důvodu promlčení. Pokud se týká dílčí pohledávky P 27/2 vzal žalobce správce zpět svoje popření co do pravosti a výše v celkové výši 2 725 581,57 Kč. 12. Z insolvenčního řízení, vedeného pod sp. zn. KSBR 53 INS 2699/2018 vyplývá, že 19. 2. 2018 byl podán insolvenční návrh, insolvenční řízení tak bylo 19. 2. 2018 zahájeno ve věci dlužníka SPONA spol. s r.o. dne 19. 2. 2018. Z usnesení ze dne 23. 4. 2018 vyplývá, že insolvenční řízení bylo zastaveno, neboť navrhující věřitelé soudu sdělili, že každému byla pohledávka za dlužníkem v plné výši uhrazena. Ze seznamu přihlášek podaných do tohoto insolvenčního řízení vyplývá, že žalobce, tj. pan Ladislav Horský do tohoto insolvenčního řízení svoje pohledávky nepřihlásil.
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
13. Na základě výše uvedeného dokazování soud dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu: Dne 5. 9. 2019 byl zjištěn úpadek společnosti S P O N A, spol. s r.o., insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný, 7. 2. 2020 byl prohlášen konkurs a bylo rozhodnuto, že bude veden jako nepatrný konkurs. Žalobce přihlásil do tohoto insolvenčního řízení pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení v celkové výši 1 591 894,48 Kč, které vznikly z titulu dodávek dříví dlužníkovi v roce 2015, když všechny tyto faktury byly splatné 28. 4. 2016, kromě pohledávky ve výši 83 746,50 Kč, která vznikla za dodávku dříví z prosince roku 2012, splatná 2. 3. 2013. Všechny dodávky vyfakturované danými fakturami byly prokázané dodacími listy. Žalovaný popřel pravost a výši přihlášené pohledávky při přezkumném jednání konaném 26. 11. 2019, a to z důvodu promlčení a také proto, že nebylo prokázáno dodání zboží (žalobce do přihlášky doložil pouze faktury, nikoliv však dodací listy, které byly předloženy až v průběhu incidenčního řízení). Žalobce netvrdil, ani neprokázal, že by došlo k uznání pohledávky či posunutí doby splatnosti. Ve věci dlužníka S P O N A, spol. s r.o. bylo již dříve vedeno insolveční řízení pod sp. zn. KSBR 53 INS 2699/2018, které bylo zahájeno 19. 2. 2018 a pravomocně zastaveno dne 12. 5. 2015 z důvodu zpětzvetí návrhu, když navrhovatelé uvedli, že jejich pohledávky byly dlužníkem uhrazeny. Do tohoto insolvenčního řízení žalobce své pohledávky nepřihlásil. Neuhrazené pohledávky byly předmětem šetření Policie ČR, v prvním případě byla trestní věc odložena usnesením ze dne 19. 8. 2019 s tím, že nebyla naplněna skutková podstata zločinu podvod podle ust. § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d/ trestního zákoníku. Ve druhém případě byla věc podezření ze spáchání přečinu zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit pan Radovan Kaláb, ing. Viktor Kovalec, pan Josef Kristýnek tim, že jako někdejší jednatelé společnosti dlužníka, když rozhodli o přednostním uhrazení splatných závazků vůči některým věřitelů, které pak oproti věřitelům, jejichž pohledávky nehradili, zvýhodnili částkou v celkové výši 5 497 135,05 Kč, odložena, protože trestní stíhání je nepřípustné, neboť je promlčeno, jelikož skutek byl ukončen dne 29. 9. 2016, kdy byly uhrazeny poslední zvýhodněné faktury, odpovědnost za předmětný trestní čin zanikl uplynutím promlčecí doby ke dni 29. 9. 2021. V obou řízeních podali bývalí jednatelé vysvětlení, ve kterých uvedli, že dlužník obchodoval jednak s panem žalobcem Ladislavem Horským, jednak se jeho společností Meziříčská obchodní spol. s r.o. Potvrdili, že dlužník od žalobce odebíral několik let dřevní hmotu a to bez uzavírání písemných smluv na bázi ústní dohody. Dodávky se snažili platit, někdy platili opožděně, v roce 2014 až 2015 vznikl větší dluh, způsobený mj. neplacením pohledávek ze strany odběratelů společnosti S P O N A, spol. s r.o. Do nynějšího insolvenčního řízení přihlásila své pohledávky též společnost Meziříčská obchodní spol. s r.o., tyto byly původně popřeny žalovaným, který posléze uznal dílčí pohledávku č. 1, a to pokud se týká určení pořadí (zajištění), a co do pravosti a výše 922 122 Kč a celé dílčí pohledávky č. 2. Z dat splatnosti jednotlivých pohledávek, ze kterých se skládá dílčí pohledávka 1 a 2 vyplývá, že u části dílčích pohledávek již uběhla promlčecí lhůta a správce také u první z těchto pohledávek promlčení namítl a dílčí pohledávku č. 1 proto uznal pouze částečně. Dílčí pohledávku č. 2 uznal celou. 14. Dle ust. 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. 15. Dle ust. §198 odst. 2 v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
16. Dle ust. § 387 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí lhůty stanovené zákonem. 17. Dle ust. § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. 18. Dle ust. § 391 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. 19. Dle ust. § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky. 20. Dle ust. § 609 z. č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 21. Dle ust. § 610 cit. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 22. Dle ust. § 619 odst. 1 cit. zák. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 23. Dle ust. § 629 odst. 1 cit. zák. promlčecí lhůta trvá 3 roky. 24. Dle ust. § 547 odst. 1 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům. 25. Dle ust. § 580 odst. 1 NOZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 26. Při právním posouzením věci soud nejprve zabýval včasností žaloby, aktivní a pasivní legitimací. Soud posoudil žalobu jako podanou včas, vzhledem k tomu, že přezkumné jednání se konalo 26. 11. 2019 , lhůta 30 dnů od přezkumného jednání uplynula dne 27. 12. 2019, žaloba byla podána 26. 12. 2019, soud se tedy již nezabýval doručením vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Byla podaná přihlášeným věřitelem, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena správcem, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován a žalovaným je insolvenční správce, který popřel pohledávku, je tedy dána i pasivní legitimace. Žalobce v žalobě uplatnil jako důvod vzniku popřených pohledávek skutečnosti, které uplatnil ve své přihlášce (§198 odst. 3 IZ). 27. Pokud se jedná o věc samou, pak soud konstatuje, že pohledávky, které přihlásil žalobce do insolvenčního řízení dne 6. 11. 2019, byly kromě jedné z těchto pohledávek splatné dne 28. 4. 2006. Vzhledem k tomu, že se jednalo o dodávky, které byly uskutečněny v roce 2015, vztahují se na ně ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012, učinné od 1. 1. 2014. Promlčecí lhůta začala běžet ve smyslu ust. § 619 odst. 1 cit. zák. ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, což je první den po uběhnutí lhůty splatnosti, tj. 29. 4. 2016 promlčecí lhůta je ve smyslu ust. § 629 NOZ tříletá, uplynula tedy dnem 29. 4. 2019, přihláška tedy byla podána po uplynutí této lhůty. 28. Pokud se týká pohledávky vyúčtované fa č. 2013011006 ve výši 83 746,50 Kč, pak se jedná o pohledávku, která vznikla v roce 2012, splatná byla 2. 3. 2013, na tuto pohledávku se tedy vztahují ustanovení obchodního zákoníku č. 513/1990 Sb. platného a účinného do 31. 12. 2013. Dle ust. § 391 odst. 1 cit. zák. počala běžet promlčecí lhůta ode dne 3. 3. 2013, tj. první den po splatnosti, tato lhůta byla dle ust. § 397 cit. zák. čtyřletá. Uběhla tak dnem 3. 3. 2017. Přihláška tedy byla i v tomto případě podána po uplynutí promlčecí lhůty. Dle ust. § 609 NOZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit, k promlčení však soud přihlédne jen, namítne-li dlužník, že právo je promlčeno. Dle ust. § 387 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem, dle § 388 právo nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
promlčení po uplynutí promlčecí doby. V daném případě namítl insolvenční správce promlčení, soud tedy ve smyslu ust. § 610 NOZ a § 388 odst. 1 obchodního zákoníku žalobu zamítl. 29. Žalobce poukazoval na předchozí insolvenční řízení a dovozoval z něho, že se došlo k přerušení běhu promlčecí lhůty. Dle ust. § 173 odst. 4 insolvenčního zákona přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. V případě předchozího insolvenčního řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. KSBR 53 INS 2699/2018 však žalobce své pohledávky vůbec nepřihlásil. Předchozí insolvenční řízení tedy nemělo na běh promlčecí lhůty daných pohledávek žádný vliv. 30. Žalobce také namítal, že uplatnění námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, jako důvod nejprve uvedl skutečnost, že je vedeno trestní řízení před Policií České republiky pro podezření ze zločinu podvodu, případně též z jiného trestného činu, když ta trestná činnost měla být spáchána právě v souvislosti s dlužníkovým odebíráním předmětné dřevní hmoty od žalobce a nezaplacení za ni žalobci. Navíc odkázal na ust. § 6 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a rovněž nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Dle názoru žalobce je to právě situace, kdy dlužník nehradil dřevní hmotu a správce následně uplatnil námitku promlčení. Po poučení dle ust. § 118a/ odst. 1 a 3 dále žalobce uvedl, že uplatnění námitky promlčení žalovaným insolvenčním správcem je výrazem zneužití práva na úkor žalobce, neboť správce započítal v jiném případě v dané insolvenci, a to v případě přihlášky věřitele Meziříčská obchodní společnost s.r.o. do běhu promlčecí doby od data splatnosti přihlášených nezajištěných pohledávek celé předcházející insolvenční řízení na úpadce S P O N A, spol. s r.o., tj. 81 dnů. Ani v tom případě nebyly tyto pohledávky přihlášeny do předchozího insolvenčního řízení. 31. Dle ustálené judikatury (např. rozsudek NS ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či Nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 1 ÚS 643/04), dobrým mravům zásadně neodporuje namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť tento institut přispívá k jistotě, v právních vztazích je institutem zákonným. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, vůči němuž by za takové situace zánik nároku naplnění v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatněného práva a s důvody, pro ktré své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti však musí být naplněny ve výjimečené intenzitě. Ústavní soud zároveň poukazuje na to, že k takovým případům může dojít např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými. Soud dospěl k názoru, že v daném případě nejsou dány žádné okolnosti, které by byly naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn zásah do principu právní jistoty, jakým je odepřením práva uplatnit námitku promlčení. Tímto důvodem není ani trestní řízení, vzhledem k tomu, že toto bylo vedeno vůči fyzickým osobám, nikoliv tedy vůči dlužníkovi, žalobce by tedy ani nemohl případným přihlášením této pohledávky v adhézním řízení dosáhnout přerušení běhu promlčecí lhůty. Tyto trestní věci,( které byly pravomocně odloženy), tedy nemohou být důvodem pro posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy. Takovým důvodem není ani pokud správce postupoval v jiném případě přihlášky do insolvenčního řízení odlišně. Dále žalobce uváděl, že byl ve značeném rozsahu uveden v omyl ze strany všech tehdejších jednatelů společnosti S P O N A, spol. s r.o, kteří slibovali bezodkladně zaplatit poté, co jim jejich odběratelé uhradí co mají a získají takto prostředky na úhradu žalobcových pohledávek, ve skutečnosti pak použili částku cca 5,5 milionů Kč na úhradu pohledávek jiných věřitelů. Ani tato skutečnost není skutečností, která by odůvodňovala zcela výjimečné posouzení námitky promlčení jaké rozporné s dobrými mravy. Takové ujišťování věřitelů ze strany dlužníků (jak je obecně známo) je velmi časté, není to žádná výjimečná situace. Soud proto k tomuto tvrzení ani neprovedl navrhovaný výslech bývalých jednatelů dlužníka pana Radovana Kalába, ing. Viktora Kovalce, Josefa Kristýnka a současného
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
jednatele dlužníka Michala Vítka. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce netvrdil a ani nebylo zjištěno, že by v daném případě došlo k uznání závazku, popř., k prodloužení lhůty splatnosti, ačkoliv z podaného vysvětlení panem Josefem Kristýnkem ve věci KRPM-153941-55/TČ-2018- 140981 vyplývá, že se v jiných případech domlouvali na posunutí splatnosti nebo rozdělení platby na více splátek apod. V daném případě však z tvrzení žalobce ani z provedených důkazů nevyplývá, že by k takovému jednání došlo. 32. Soud tedy neshledal, že by správce uplatněním námitky promlčení jednal v rozporu s ust. § 6 odst. 2, § 547 odst. 1 NOZ, či s ust. § 3 z.č. 40/1964 Sb. (pokud se týká pohledávky splatné 2. 3. 2013) a jeho jednání by bylo možné posoudit jako jednání v rozporu s dobrými mravy. 33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, který byl zastoupený advokátkou, náklady vznikly za 2 úkony právní pomoci á 3 100 Kč, dále 2x 300 Kč paušální náhrada za účast na jednání dne 25. 11. 2021 a dne 10. 2. 2022, k tomu DPH 21 %, tj. Kč 1 428, celkové náklady činily 8 228 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí .
Brno 10. února 2022
JUDr. Zdeňka Mikolajková v. r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
č. j. 4 ICm 3721/2019-79 (KSBR 30 INS 7478/2019)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samousoudkyní JUDr. Zdeňkou Mikolajkovou ve věci žalobce Ladislav Horský, narozený dne 74 sídlem zastoupený advokátem JUDr. Janem Stančíkem sídlem ul. Hemy 855, 757 01 Valašské Meziříčí proti žalovanému Ing. Jakub Harvan, IČO 73656607 sídlem Sobotecká 455, 611 01 Turnov insolvenční správce dlužníka S P O N A, spol. s r.o., IČO 14612721 sídlem Podstránská 1154/134, 627 00 Brno zastoupený advokátkou Mgr. Hanou Hřebenářovou sídlem Jaselská 197/14, 602 00 Brno
o určení pravosti a výše pohledávky
takto:
I. Návrh žalobce na určení, že pohledávka ve výši 1 591 894,48 Kč, přihlášená přiháškou č. P 21/1 do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 7478/2019 vůči S P O N A, spol. s r.o., Podstránská 1154/134, 627 00 Brno, IČ: 14612772 je po právu, se zamítá.
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová. cn=ISIR, c=CZ, o=Česká republika-Ministerstvo spravedlnosti, ou=Insolvenční rejstřík, serialNumber= S131469
II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení Kč 8 228 do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaného.
Odůvodnění: 1. Žalobce se svojí žalobou, doručenou soudu 26. 12. 2019, domáhal určení, že uvedená pohledávka specifikovaná ve výroku I. je po právu. V žalobě uvedl, že usnesením Krajského soud v Brně č. j. KSBR 30 INS 7478/2019-A-15 ze dne 5. 9. 2019 byl zjištěn úpadek dlužníka: S P O N A, spol. s r.o., Podstránská 1154/134, 627 00 Brno, IČ: 14612721, a byl ustanoven žalovaný insolvenčním správcem tohoto dlužníka. Žalobce svojí přihláškou č. p 21/1 datovanou dne 5. 11. 2019 přihlásil dne 5. 11. 2019 u nadepsaného soudu do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 1 591 894,48 Kč. Na přezkumném jednání konaném dne 26. 11. 2019 popřel insolvenční správce dlužníka pravost a výši žalobcových pohledávek přihlášených přihláškou č. P 21/1, a to v plném rozsahu. Správce popřel pravost a výši pohledávek z důvodů promlčení a dále namítal, že z předložených faktur není prokázáno, že by věřitel zboží dlužníkovi dodal, popřel tedy nárok i z důvodu, že pohledávka nevznikla. Žalobce v žalobě tvrdil, že všechny pohledávky, uvedené pod P 21-dílčí pohledávka 1 jsou platně vzniklé, existující, nepromlčené. V období let 2013 až 2015 odebíral dlužník v rámci svého podnikání od žalobce dřevní hmotu. Žalobce tyto dodávky vyúčtoval následujícími fakturami: fakturou č. 151166 vystavenou na částku 137 654, 30 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č.. 151167 vystavenou na částku 89 155, 20 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151168 vystavenou na částku 120 460, 10 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151169 vystavenou na částku 134 771, 90 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151170 vystavenou na částku 97 970, 20 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151171 vystavenou na částku 117 577, 60 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151172 vystavenou na částku 94 685, 50 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151173 vystavenou na částku 137 654, 30 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151174 vystavenou na částku 134 771, 90 Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 151175 vystavenou na částku 92 574,-Kč se splatností 28. 4. 2016, fakturou č. 2013011006 vystavenou na částku 83 746, 50 Kč se splatností 2. 3. 2013.
2. Dále uvedl, že dodávky jsou prokázány příslušnými vyplněnými tiskopisy dodací výkupní lístek , které jsou podepsány ze strany žalobce i ze strany dlužníka jako odběratele. Vyplývají též z poznatků zjištěných policejním orgánem v rámci trestního řízení, vedeného Policií ČR, Krajským ředitelstvím Policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, Oddělení hodpodářské kriminality, pod č. j. pro podezření ze zločinu podvodu v souvislosti s dlužníkovým odebíráním předmětné dřevěné hmoty od žalobce a nezaplacení. Protože dlužník žalobci na výše uvedené faktury nic neuhradil, přihlásil žalobce tyto pohledávky do insolvenčního řízení, přičemž jistina činí 1 241 021,50 Kč a příslušenství- zákonné úroky z prodlení, celkovou částku 350 872,98 Kč. Námitka promlčení je rozporná s dobrými mravy. Poukázal na ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého či protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Podáním ze dne 24. 1. 2021 žalobce doložil dodací listy k předmětné fakturaci, neboť původně předložené dodací listy jsou bez podpisu ze strany dlužníka. U jednání pak žalobce doplnil, že k dodávkám došlo na základě ústní kupní smlouvy, kterou uzavřel žalobce s úpadcem, většinou s jednatelem panem Kristýnkem, popř. dalšími dvěmi jednateli panem Kalábem a panem Kovalcem. Výše ceny byla dohodnuta ústně, v rámci daných kupních smluv. Žádný ze tří jednatelů nerozporoval dodávky ani kupní ceny, vždy se řešilo jen zaplacení. Policie ČR přezkoumala nároky a dospěla k závěru, že dodávky byly uskutečněny. Uznáním dluhu však žalobce nedisponuje. Dodávky byly
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
uskutečněny v datech uvedených v dodacích listech, kromě jedné dodávky, která byla uskutečněna 3. 12. 2012. Nemravnost námitky promlčení žalobce vyvozuje z toho, že byl v rozsahu svých žalovaných nároků uveden v omyl ze strany všech tehdejších jednatelů S P O N A, spol. s .r.o., kteří slibovali bezodkladně zaplatit poté, co ji jejich odběratelé uhradí, co mají a získají takto prostředky. Úpadce však disponoval dostatečnými peněžními prostředky cca 5,5 milionů Kč, avšak v rozhodném období uspokojil věřitele odlišné od žalobce. Poukázal na usnesení policie, z něho vyplývá upřednostňování jiných věřitelů ze strany úpadce. Trestní stíhání nemohlo být zahájeno z důvodu promlčení. K výzvě soudu dle ust. § 118/ odst. 1 a 3 o.s.ř., aby uvedl žalobce veškeré skutečnosti, které svědčí o rozporu s dobrými mravy, když jeho dosavadní tvrzení nepostačují, žalobce ve svém podání z 10. 12. 2021 doplnil žalobu tak, že uvedl v projednávaném insolvenčním řízení vedeném proti úpadci S P O N A, spol s. r.o. stejný insolvenční správce započítával ve skutkově naprosto obodobném případě u jiného věřitele- Meziříčská obchodní společnost, s.r.o. (P27), jejímž jednatelem je shodou okolností žalobce-do přerušení běhu promlčecí doby od data splatnosti přihlášených nezajištěných pohledávek celé předcházející insolvenční řízení na úpadce S P O N A, spol. s.r.o. zahájené od 20. 2. 2018 do pravomocného skončení 12. 5. 2018, tj. 81 dnů, byť se jmenovaný věřitel Meziříčská obchodní společnost, s.r.o. nepřihlašoval do zmiňovaného předchozího insolvenčního řízení na úpadce S P O N A, spol. s.r.o. Dle názoru žalobce, pokud insolvenčním správcem neuplatňuje u takřka totožných případů stejná kritéria, při zacházení s námitkou promlčení, dopouští se diskriminace jednoho věřitele vůči druhému. Akceptace vznesené námitky promlčení by byla nepřiměřeně tvrdým postihem pro žalobce ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného. 3. Žalovaný k žalobě uvedl, že v rámci přihlášky pohledávky žalobce byly k přezkumnému jednání předloženy pouze jednotlivé faktury, které samy o sobě neprokazují vznik nároku. Důkazy prokazující dodání nebyly součástí přihlášky pohledávky žalobce, jejich nedoložení zapříčinilo vznik sporu. Dále dne 2. 12. 2019 žalovaný žalobce vyrozuměl o popření jeho nároku a důvodech popření a žádal jej, aby předložil listinné důkazy, které by mohly mít vliv na změnu stanoviska žalovaného, aby je předložil k vyjádření před uplynutím lhůty k podání určovací žaloby. Žalobce tak však neučinil. Pokud se týká námitky promlčení, má žalovaný za to, že není v rozporu s dobrými mravy, když smluvní vztah byl založen mezi podnikateli a ani na jednu smluvní stranu není možno hledět jako na spotřebitele a slabší smluvní stranu. Žalobce jako podnikatel se měl starat o vymáhání svých nároků za dlužníkem, pokud na základě svého posouzení a rozhodnutí více jak tři roky nežaloval svého dlužníka o zaplacení a nezajistil si tak vykonatelný titul vůči dlužníku, nelze se bez dalšího takového titulu dovolávat v rámci insolvenčního řízení a uplatňovat námitku v rozporu s dobrými mravy v případě námitky promlčení. V doplnění poté uvedl, že v rámci mimosoudních jednání předložil žalobce žalovanému jednotlivé dodací listy k fakuracím dle přihlášky P 21, avšak kromě dodacího listu k fa č. 2013011006 ze dne 31. 1. 2013, splatné 2. 3. 2013 nejsou ostatní dodací listy opatřeny jakýmkoliv podpisem a razítkem odběratele. U jednání pak žalovaná strana uvedla, že ani poté, co byly předloženy dodací listy, není jasné, jak bylo dodáváno, nelze poznat, co bylo originálně podepsáno. Nepochybně je promlčena faktura z roku 2012. Poukázal na rozdíly dat v dodacím listu a faktuře. I u ostatních listů, pokud zde není písemné uznání, jsou pohledávky z nich také promlčeny. Obecně námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, pokud je uváděným důvodem rozporu s dobrými mravy pouze běh času, pak to není důvodem pro rozpor s dobrými mravy. Věřitel je povinen dbát o své pohledávky a podat žalobu či si zajistit uznání, když komunikoval s jednateli žalovaného. Pokud se týká běhu promlčecích lhůt, žalovaný u jednání doplnil, že u faktury č. 2013011006, která byla splatná 2. 3. 2013, začala běžet promlčecí lhůta 3. 3. 2013 a pohledávka byla promlčena 3. 3. 2017 (smluvní vztah se řídil obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb.). Dalších 10 fakutr bylo splatných 28. 4. 2016, počátek běhu promlčecí lhůty byl 29. 4. 2016 a byl zakončen dne 29. 4. 2016 (pohledávka se řídí NOZ 89/2012 Sb.). Nedošlo ani k uznání, nic takového žalobce netvrdí, ani neprokazuje. Pokud se týká stavění promlčecí lhůty v souvislosti s insolvenčním řízením, toto začalo až v květnu 2019, tj. 29. 5. 2019. Promlčecí lhůta uběhla již v dubnu 2019. Přihláška pak
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
byla podána později. Dřívější řízení, na které poukazuje žalobce, které bylo vedeno pod KSBR 53 INS 2699/2018 u zdejšího soudu, pak v něm není evidovaná přihláška pana Horského a v jeho případě tedy toto řízení promlčecí lhůtu nestavělo, neboť měl povinnost přihlášku podat. Řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. KSBR 53 INS 2699/2018-A-17. Z odůvodnění vyplývá, že soudu byla doručena podání všech insolvenčních věřitelů, že jejich pohledávky byly uhrazeny. Pokud se týká trestního řízení, pak by na běh promlčecí lhůty měla vliv situace, kdy by se žalobce přihlásil v adhézním řízení v trestním řízení vůči úpadci, nikoliv vůči fyzickým osobám -jednatelům úpadce. Žalovaný tak navrhl žalobu zamítnout. 4. V provedeném dokazování soud zjistil z usnesení zdejšího soudu ze dne 5. 9. 2019, č. j. KSBR 30 INS 7478/2019-A-15, v právní moci 5. 9. 2019, že byl zjištěn úpadek dlužníka SPONA, spol. s.r.o, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. 5. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 13. 1. 2020, č. j. KSBR 30 INS 7478/2019-B-10, v právní moci 7. 2. 2020 vyplývá, že na majetek dlužníka S P O N A, spol. s r.o. byl prohlášen konkurs, tento konkurs bude veden jako nepatrný. 6. Z protokolu o přezkumném jednání a první schůzi věřitelů konané dne 26. 11. 2019, uveřejněném pod B-3 a z přezkumného listu pro nezajištěného věřitele Ladislava Horského, přihláška č. 21 vyplývá, že byla přezkoumaná pohledávka přihlášená touto přihláškou, tato byla insolvenčním správcem popřena co do pravosti a výše a to jednak z důvodu promlčení a dále z důvodu, že nebylo prokázáno, že by věřitel dlužníkovi zboží dodal. Pohledávka byla popřena v celé své přihlášené výši 1 591 894,48 Kč. 7. Z přihlášky č. 21 věřitele č. 21 Ladislava Horského vyplývá, že přihlásil částku 1 241 021,50 Kč sestávající z jednotlivých pohledávek tak, jak je uvedl žalobce ve své žalobě (viz výše). Částku 350 872 098 Kč přihlásil jako úrok z prodlení, blíže specifikovaný v příloze 2 přihlášky. Pohledávka byla doložena pouze uvedenými fakturami, výpočtem úroků z prodlení. 8. Soud provedl důkazy výše uvedenými fakturami, k nimž v průběhu řízení předložil žalobce dodací výkupní lístky. Tyto výkupní/ dodací lístky jsou opatřeny razítkem dlužníka S P O N A, spol. s r.o. a podepsány. Soud má tedy za prokázané, že žalobce dodal dlužníkovi dřevo uvedené ve fakturách, a to v datech, tak jak je dodávka specifikovaná ve faktuře a shodně na dodacím listě. Pohledávky byly splatné 28. 4. 2016. Pouze u dodacího listu k faktuře č. 201301006 je na dodacím listě uvedeno datum 3. 12. 2012 dle tvrzení žalobce se jedná o správné datum dodávky, k chybě došlo ve faktuře uvedením jiného data. Vzhledem k tomu, že dodací list a faktura obsahují shodné údaje o dodávce, soud má za prokázanou i dodávku vyfakturovanou fakturou č. 2013011006. Splatnost této pohledávka nastala 2. 3. 2013. 9. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, oddělení hospodářské kriminality ze dne 19. 8. 2019 č. j.- 2 1 bylo zjištěno, že
n Z odůvodnění usnesení vyplývá, že vysvětlení podal mj. pan Ladislav Horský, který uvedl, že se společností S P O N A, spol. s r.o. obchodoval na bázi ústní dohody, dodával dřevní hmotu do Loučné nad Desnou. Nebyly mu uhrazeny faktury v letech 2013 až 2017, v daném období proběhly další dodávky dřevní hmoty, které byly uhrazeny, co se týká neuhrazení faktur v termínu, tak mu zástupce společnosti zdůvodnili, že čekají na platby od svých koncových odběratelů a navíc měli prodávat další majetek. Jednal s panem Kristýnkem a Kovalcem. Z vysvětlení pana Kalába vyplývá, že spolupráce mezi nimi, panem Horským a Meziříčskou obchodní byla nastavena podle nějakých podmínek a fungovala po několik let, dřevní hmotu platili pravidelně, i když se stávalo, že některé dodávky byly placeny později. Vždy to konzultoval s panem Horským a vždy se domluvili na posunutí splatnosti nebo rozdělení platby na více splátek. Nikdy v tom nebyl žádný úmysl platit později nebo vůbec. Úhrady byly závislé na tom, co se vyrobilo a prodalo. Vysvětlení podal též
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
ing. Viktor Kovalec, který shodně uvedl, že společnost S P O N A spolupracovala s panem Horským, stejně tak jako se společností Meziříčská. Spolupráce nebyla založena na základě písemné smlouvy, vše fungovalo na bázi ústní dohody, tak to fungovalo několik let. Dodanou kulatinu pan Horský fakturoval buďto jako OSVČ nebo jako Meziříčská obchodní a oni kulatinu dle možností platili. Ne vždy došlo k úhradě faktur v termínu. Ale když se jim sešly peníze od odběratelů, tyto peníze rozdělili a použili na úhrady dodavatelů. Stejně tak uvedl ve svém vysvětlení spolupráci jednatel společnosti pan Michal Vítek. 10. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, územní odbor Šumperk, oddělení hospodářské kriminality ze dne 23. 11. 2021, č. j. soud zjistil, že kterého se měli dopustit pan Radovan Kaláb, ing. Viktor Kovalec, Josef Kristýnek tím, že jako dřívější jednatelé společnosti SPONA, spol. s.r.o. museli vědět, že tento subjekt byl v úpadku ve formě platební neschopnosti, o čemž se prokazatelně dozvěděli 3. 12. 2015 a rozhodovali o přednostním uhrazení splatných závazků vůči některým věřitelům, které tak oproti věřitelům, jejich pohledávky nehradili, zvýhodnili.
V odůvodnění usnesení je též mj. uvedeno vysvětlení pana Radovana Kalába a ing. Viktora Kovalce a Josef Kristýnka, ze kterých vyplývá, že spolupráce mezi SPONA a Ladislavem Horským, resp. Meziříčskou obchodní spol. s r.o. fungovala spolupráce po několik let bez problémů, dodaná dřevní hmota byla průběžně hrazena, nebyl zde s úmysl dodané zboží nehradit. Platili co bylo v jejich možnostech, v některých případech docházelo k opožděným platbám. Vzhledem k nezaplaceným fakturám od odběratelů, výši cen vstupního materiálu, menší kvalitě dřevní hmoty a stálé ceny jejich výrobků vznikl dluh za dodanou dřevní hmotu od pana Horského. Ve věci byl zpracován znalecký posudek znalkyní z oboru ekonomika odvětví účetní evidence. Dle policie znaleckým posudkem je prokázáno, že výše uvedení jednatelé záměrně upřednostňovali úhradu závazků vůči některým věřitelům před jinými věřiteli. Celkově tak došlo ke způsobení škody ve výši 5 497 135, 05 Kč. 11. Z přihlášky společnosti Meziříčská obchodní spol. s r.o. do insolvenčního řízení v této věci, tedy do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSBR 30 INS 7478/2019, z žaloby podané 26. prosince 2019 touto společností proti správci na určení pravosti, výše a pořadí pohledávky, seznamu přezkumného listu pro nezajištěného věřitele č. 27, tj. Meziříčská obchodní společnost, spol. s r.o., z usnesení 12 ICm 3722/2019-60 a z částečného zpětvzetí popření insolvenčním správcem pohledávky P-27 ze dne 9. 11. 2020 vyplývá, že společnost Meziříčská obchodní s.r.o. přihlásila do insolvenčního řízení mj. dílčí pohledávku č. 1 ve výši 1 383 807,00 Kč jako pohledávku zajištěnou, tyto pohledávky byly splatné v roce 2015 (kromě poslední splatné 19. 9.2019 ve výši 134 906,00 Kč), dále přihlásil nezajištěnou pohledávku v celkové výši 2 166 889 Kč jako dílčí pohledávku č. 2, která sestává z jednotlivých pohledávek splatných v roce 2016 a 2017. Správce popřel přihlášené pohledávky věřitele co do pravosti a v celé výši z důvodu, že věřitel neprokázal vzniku nároků dodání zboží věřitelem dlužníkovi. Po prokázání dodání zboží vzal správce svoje popření zcela zpět u dílčí pohledávky tj. 27/1 co do pořadí (popření zajištění) a co do pravosti v částce 922 122 Kč, které uznal co do pravosti, výše i zajištění. V částce 461 680 Kč trval na popření pravosti z důvodu promlčení. Pokud se týká dílčí pohledávky P 27/2 vzal žalobce správce zpět svoje popření co do pravosti a výše v celkové výši 2 725 581,57 Kč. 12. Z insolvenčního řízení, vedeného pod sp. zn. KSBR 53 INS 2699/2018 vyplývá, že 19. 2. 2018 byl podán insolvenční návrh, insolvenční řízení tak bylo 19. 2. 2018 zahájeno ve věci dlužníka SPONA spol. s r.o. dne 19. 2. 2018. Z usnesení ze dne 23. 4. 2018 vyplývá, že insolvenční řízení bylo zastaveno, neboť navrhující věřitelé soudu sdělili, že každému byla pohledávka za dlužníkem v plné výši uhrazena. Ze seznamu přihlášek podaných do tohoto insolvenčního řízení vyplývá, že žalobce, tj. pan Ladislav Horský do tohoto insolvenčního řízení svoje pohledávky nepřihlásil.
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
13. Na základě výše uvedeného dokazování soud dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu: Dne 5. 9. 2019 byl zjištěn úpadek společnosti S P O N A, spol. s r.o., insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný, 7. 2. 2020 byl prohlášen konkurs a bylo rozhodnuto, že bude veden jako nepatrný konkurs. Žalobce přihlásil do tohoto insolvenčního řízení pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení v celkové výši 1 591 894,48 Kč, které vznikly z titulu dodávek dříví dlužníkovi v roce 2015, když všechny tyto faktury byly splatné 28. 4. 2016, kromě pohledávky ve výši 83 746,50 Kč, která vznikla za dodávku dříví z prosince roku 2012, splatná 2. 3. 2013. Všechny dodávky vyfakturované danými fakturami byly prokázané dodacími listy. Žalovaný popřel pravost a výši přihlášené pohledávky při přezkumném jednání konaném 26. 11. 2019, a to z důvodu promlčení a také proto, že nebylo prokázáno dodání zboží (žalobce do přihlášky doložil pouze faktury, nikoliv však dodací listy, které byly předloženy až v průběhu incidenčního řízení). Žalobce netvrdil, ani neprokázal, že by došlo k uznání pohledávky či posunutí doby splatnosti. Ve věci dlužníka S P O N A, spol. s r.o. bylo již dříve vedeno insolveční řízení pod sp. zn. KSBR 53 INS 2699/2018, které bylo zahájeno 19. 2. 2018 a pravomocně zastaveno dne 12. 5. 2015 z důvodu zpětzvetí návrhu, když navrhovatelé uvedli, že jejich pohledávky byly dlužníkem uhrazeny. Do tohoto insolvenčního řízení žalobce své pohledávky nepřihlásil. Neuhrazené pohledávky byly předmětem šetření Policie ČR, v prvním případě byla trestní věc odložena usnesením ze dne 19. 8. 2019 s tím, že nebyla naplněna skutková podstata zločinu podvod podle ust. § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d/ trestního zákoníku. Ve druhém případě byla věc podezření ze spáchání přečinu zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit pan Radovan Kaláb, ing. Viktor Kovalec, pan Josef Kristýnek tim, že jako někdejší jednatelé společnosti dlužníka, když rozhodli o přednostním uhrazení splatných závazků vůči některým věřitelů, které pak oproti věřitelům, jejichž pohledávky nehradili, zvýhodnili částkou v celkové výši 5 497 135,05 Kč, odložena, protože trestní stíhání je nepřípustné, neboť je promlčeno, jelikož skutek byl ukončen dne 29. 9. 2016, kdy byly uhrazeny poslední zvýhodněné faktury, odpovědnost za předmětný trestní čin zanikl uplynutím promlčecí doby ke dni 29. 9. 2021. V obou řízeních podali bývalí jednatelé vysvětlení, ve kterých uvedli, že dlužník obchodoval jednak s panem žalobcem Ladislavem Horským, jednak se jeho společností Meziříčská obchodní spol. s r.o. Potvrdili, že dlužník od žalobce odebíral několik let dřevní hmotu a to bez uzavírání písemných smluv na bázi ústní dohody. Dodávky se snažili platit, někdy platili opožděně, v roce 2014 až 2015 vznikl větší dluh, způsobený mj. neplacením pohledávek ze strany odběratelů společnosti S P O N A, spol. s r.o. Do nynějšího insolvenčního řízení přihlásila své pohledávky též společnost Meziříčská obchodní spol. s r.o., tyto byly původně popřeny žalovaným, který posléze uznal dílčí pohledávku č. 1, a to pokud se týká určení pořadí (zajištění), a co do pravosti a výše 922 122 Kč a celé dílčí pohledávky č. 2. Z dat splatnosti jednotlivých pohledávek, ze kterých se skládá dílčí pohledávka 1 a 2 vyplývá, že u části dílčích pohledávek již uběhla promlčecí lhůta a správce také u první z těchto pohledávek promlčení namítl a dílčí pohledávku č. 1 proto uznal pouze částečně. Dílčí pohledávku č. 2 uznal celou. 14. Dle ust. 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. 15. Dle ust. §198 odst. 2 v žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
16. Dle ust. § 387 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí lhůty stanovené zákonem. 17. Dle ust. § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. 18. Dle ust. § 391 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. 19. Dle ust. § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky. 20. Dle ust. § 609 z. č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. 21. Dle ust. § 610 cit. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 22. Dle ust. § 619 odst. 1 cit. zák. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 23. Dle ust. § 629 odst. 1 cit. zák. promlčecí lhůta trvá 3 roky. 24. Dle ust. § 547 odst. 1 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům. 25. Dle ust. § 580 odst. 1 NOZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 26. Při právním posouzením věci soud nejprve zabýval včasností žaloby, aktivní a pasivní legitimací. Soud posoudil žalobu jako podanou včas, vzhledem k tomu, že přezkumné jednání se konalo 26. 11. 2019 , lhůta 30 dnů od přezkumného jednání uplynula dne 27. 12. 2019, žaloba byla podána 26. 12. 2019, soud se tedy již nezabýval doručením vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Byla podaná přihlášeným věřitelem, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena správcem, žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován a žalovaným je insolvenční správce, který popřel pohledávku, je tedy dána i pasivní legitimace. Žalobce v žalobě uplatnil jako důvod vzniku popřených pohledávek skutečnosti, které uplatnil ve své přihlášce (§198 odst. 3 IZ). 27. Pokud se jedná o věc samou, pak soud konstatuje, že pohledávky, které přihlásil žalobce do insolvenčního řízení dne 6. 11. 2019, byly kromě jedné z těchto pohledávek splatné dne 28. 4. 2006. Vzhledem k tomu, že se jednalo o dodávky, které byly uskutečněny v roce 2015, vztahují se na ně ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012, učinné od 1. 1. 2014. Promlčecí lhůta začala běžet ve smyslu ust. § 619 odst. 1 cit. zák. ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, což je první den po uběhnutí lhůty splatnosti, tj. 29. 4. 2016 promlčecí lhůta je ve smyslu ust. § 629 NOZ tříletá, uplynula tedy dnem 29. 4. 2019, přihláška tedy byla podána po uplynutí této lhůty. 28. Pokud se týká pohledávky vyúčtované fa č. 2013011006 ve výši 83 746,50 Kč, pak se jedná o pohledávku, která vznikla v roce 2012, splatná byla 2. 3. 2013, na tuto pohledávku se tedy vztahují ustanovení obchodního zákoníku č. 513/1990 Sb. platného a účinného do 31. 12. 2013. Dle ust. § 391 odst. 1 cit. zák. počala běžet promlčecí lhůta ode dne 3. 3. 2013, tj. první den po splatnosti, tato lhůta byla dle ust. § 397 cit. zák. čtyřletá. Uběhla tak dnem 3. 3. 2017. Přihláška tedy byla i v tomto případě podána po uplynutí promlčecí lhůty. Dle ust. § 609 NOZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit, k promlčení však soud přihlédne jen, namítne-li dlužník, že právo je promlčeno. Dle ust. § 387 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem, dle § 388 právo nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
promlčení po uplynutí promlčecí doby. V daném případě namítl insolvenční správce promlčení, soud tedy ve smyslu ust. § 610 NOZ a § 388 odst. 1 obchodního zákoníku žalobu zamítl. 29. Žalobce poukazoval na předchozí insolvenční řízení a dovozoval z něho, že se došlo k přerušení běhu promlčecí lhůty. Dle ust. § 173 odst. 4 insolvenčního zákona přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. V případě předchozího insolvenčního řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. KSBR 53 INS 2699/2018 však žalobce své pohledávky vůbec nepřihlásil. Předchozí insolvenční řízení tedy nemělo na běh promlčecí lhůty daných pohledávek žádný vliv. 30. Žalobce také namítal, že uplatnění námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, jako důvod nejprve uvedl skutečnost, že je vedeno trestní řízení před Policií České republiky pro podezření ze zločinu podvodu, případně též z jiného trestného činu, když ta trestná činnost měla být spáchána právě v souvislosti s dlužníkovým odebíráním předmětné dřevní hmoty od žalobce a nezaplacení za ni žalobci. Navíc odkázal na ust. § 6 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a rovněž nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Dle názoru žalobce je to právě situace, kdy dlužník nehradil dřevní hmotu a správce následně uplatnil námitku promlčení. Po poučení dle ust. § 118a/ odst. 1 a 3 dále žalobce uvedl, že uplatnění námitky promlčení žalovaným insolvenčním správcem je výrazem zneužití práva na úkor žalobce, neboť správce započítal v jiném případě v dané insolvenci, a to v případě přihlášky věřitele Meziříčská obchodní společnost s.r.o. do běhu promlčecí doby od data splatnosti přihlášených nezajištěných pohledávek celé předcházející insolvenční řízení na úpadce S P O N A, spol. s r.o., tj. 81 dnů. Ani v tom případě nebyly tyto pohledávky přihlášeny do předchozího insolvenčního řízení. 31. Dle ustálené judikatury (např. rozsudek NS ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či Nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 1 ÚS 643/04), dobrým mravům zásadně neodporuje namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť tento institut přispívá k jistotě, v právních vztazích je institutem zákonným. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, vůči němuž by za takové situace zánik nároku naplnění v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatněného práva a s důvody, pro ktré své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti však musí být naplněny ve výjimečené intenzitě. Ústavní soud zároveň poukazuje na to, že k takovým případům může dojít např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými. Soud dospěl k názoru, že v daném případě nejsou dány žádné okolnosti, které by byly naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn zásah do principu právní jistoty, jakým je odepřením práva uplatnit námitku promlčení. Tímto důvodem není ani trestní řízení, vzhledem k tomu, že toto bylo vedeno vůči fyzickým osobám, nikoliv tedy vůči dlužníkovi, žalobce by tedy ani nemohl případným přihlášením této pohledávky v adhézním řízení dosáhnout přerušení běhu promlčecí lhůty. Tyto trestní věci,( které byly pravomocně odloženy), tedy nemohou být důvodem pro posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy. Takovým důvodem není ani pokud správce postupoval v jiném případě přihlášky do insolvenčního řízení odlišně. Dále žalobce uváděl, že byl ve značeném rozsahu uveden v omyl ze strany všech tehdejších jednatelů společnosti S P O N A, spol. s r.o, kteří slibovali bezodkladně zaplatit poté, co jim jejich odběratelé uhradí co mají a získají takto prostředky na úhradu žalobcových pohledávek, ve skutečnosti pak použili částku cca 5,5 milionů Kč na úhradu pohledávek jiných věřitelů. Ani tato skutečnost není skutečností, která by odůvodňovala zcela výjimečné posouzení námitky promlčení jaké rozporné s dobrými mravy. Takové ujišťování věřitelů ze strany dlužníků (jak je obecně známo) je velmi časté, není to žádná výjimečná situace. Soud proto k tomuto tvrzení ani neprovedl navrhovaný výslech bývalých jednatelů dlužníka pana Radovana Kalába, ing. Viktora Kovalce, Josefa Kristýnka a současného
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.
jednatele dlužníka Michala Vítka. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce netvrdil a ani nebylo zjištěno, že by v daném případě došlo k uznání závazku, popř., k prodloužení lhůty splatnosti, ačkoliv z podaného vysvětlení panem Josefem Kristýnkem ve věci KRPM-153941-55/TČ-2018- 140981 vyplývá, že se v jiných případech domlouvali na posunutí splatnosti nebo rozdělení platby na více splátek apod. V daném případě však z tvrzení žalobce ani z provedených důkazů nevyplývá, že by k takovému jednání došlo. 32. Soud tedy neshledal, že by správce uplatněním námitky promlčení jednal v rozporu s ust. § 6 odst. 2, § 547 odst. 1 NOZ, či s ust. § 3 z.č. 40/1964 Sb. (pokud se týká pohledávky splatné 2. 3. 2013) a jeho jednání by bylo možné posoudit jako jednání v rozporu s dobrými mravy. 33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, který byl zastoupený advokátkou, náklady vznikly za 2 úkony právní pomoci á 3 100 Kč, dále 2x 300 Kč paušální náhrada za účast na jednání dne 25. 11. 2021 a dne 10. 2. 2022, k tomu DPH 21 %, tj. Kč 1 428, celkové náklady činily 8 228 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí .
Brno 10. února 2022
JUDr. Zdeňka Mikolajková v. r. samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Eliška Šobová.