49 ICm 310/2025
č. j. 49 ICm 310/2025-182 (KSCB 27 INS 1466/2008)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci
žalobkyně: GESTORE v.o.s., IČO 28820959 sídlem Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno insolvenční správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. , IČO 63999994 sídlem Latrán 27, 381 01 Český Krumlov zastoupená advokátkou Mgr. Monikou Vojvodíkovou sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno proti žalovaným: 1) anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano bytem Třeboňská 169, 373 73 Štěpánovice 2) Mgr. anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano bytem 5. května 310, 381 01 Český Krumlov 1-Plešivec 3) Ing. anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano bytem Libínská 249, 373 73 Štěpánovice
všechny zastoupeny advokátem JUD. Ing. Janem Kotilem sídlem Krajinská 251/16, 370 01 České Budějovice o náhradu škody na majetkové podstatě-o zaplacení 5 355 000 Kč s příslušenstvím
takto: I. Žaloba, aby soud uložil žalovaným povinnost uhradit společně a nerozdílně žalobkyni (na účet majetkové podstaty dlužníka) částku ve výši 5 355 000 Kč se zákonným úrokem
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 26. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, které jsou oprávněny společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení k rukám jejich zástupce JUDr. Ing. Jana Kotila částku ve výši 396 809 Kč do 3 dnů od právní moci toho rozsudku.
Odůvodnění: 1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 17. 10. 2024 domáhala rozhodnutí soudu, na jehož základě by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 5 355 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 26. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 5. 2008 byl zjištěn úpadek společnosti PIVOVAR EGGENBERG, a.s., IČO 63999994 (dále jen dlužník ) a na její majetek byl prohlášen konkurs s tím, že insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Martin Janoušek. Tento byl následně dne 21. 5. 2008 usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-3 z funkce insolvenčního správce odvolán a insolvenčním správcem byl nově ustanoven Ing. Štěpán Bláha, bytem Žižkova třída 5/175, 370 01 České Budějovice. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2016, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-184 byl funkce insolvenčního správce dlužníka zproštěn i Ing. Štěpán Bláha a do jeho funkce byla ustanovena žalobkyně (společnost GESTORE v.o.s.). Žalobkyně doplnila, že Ing. Štěpán Bláha ve funkci insolvenčního správce dlužníka působil v období od května 2008 do března 2016 s tím, že při zproštění z funkce předložil konečnou zprávu vč. vy anonymizovano své odměny na částku 6 589 888 Kč, z níž mu bylo již 5 355 000 Kč uhrazeno. Žalobkyně dále tvrdila, že k projednání konečné zprávy insolvenční soud nařídil na den 8. 12. 2017 jednání, při němž bylo konstatováno, že konečná zpráva obsahuje vady a nedostatky, které se v součinnosti s Ing. Štěpánem Bláhou nedaří odstranit, a proto předloženou konečnou zprávu, a tedy ani výši vy anonymizovano odměny, neschválil. Pokud by došlo ke schválení, dané rozhodnutí by muselo být zveřejněno v insolvenčním rejstříku, což není. Ing. Štěpán Bláha si však i za této situace poté předmětnou částku svévolně vyplatil jako zálohu na odměnu insolvenčního správce. Žalobkyně podotkla, že vzhledem k tomu, že o výši zálohy ani o jejím vyplacení nebylo insolvenčním správcem rozhodnuto, je zjevné, že postupoval v rozporu s ust. § 38 odst. 4 insolvenčního zákona. Žalobkyně uvedla, že na tuto skutečnost upozornila insolvenční soud a poté dne 26. 10. 2020 Ing. Štěpánu anonymizovano zaslala předžalobní výzvu, která se mu však nepodařila doručit. Za této situace žalobkyně vymáhala shora uvedenou neoprávněně vyplacenou částku soudní cestou-řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 37 ICm 958/2021, které však bylo z důvodu úmrtí Ing. Štěpána Bláhy dne 13. 4. 2022 zastaveno. Žalobkyně dále uvedla, že insolvenční soud konstatoval, že Ing. Štěpánu anonymizovano čerpat zálohu nepovolil a vyzval žalobkyni, aby činila kroky pro navrácení takto neoprávněně vyplacené odměny do majetkové podstaty dlužníka. Vzhledem k úmrtí Ing. Štěpána Bláhy žalobkyně dne 4. 5. 2022 danou pohledávku uplatnila přihláškou do pozůstalostního řízení, které je vedeno u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 D 567/2022, Nd 63/2022. Dne 30. 8. 2024 žalobkyni sdělila soudní komisařka Mgr. Šárka Aschenbrennerová, že pozůstalostní řízení nebylo dosud skončeno s tím, že dědici žalobkyní uplatněnou pohledávku popírají co do důvodu i výše. Za této situace žalobkyně následně obratem zaslala předžalobní výzvy dědicům, kteří však na ně nereagovali. Zdůraznila, že na dlužnou částku neuhradil nic Ing. Štěpán Bláha ani jeho dědicové. Žalobkyně má za to, že ze strany Ing. Štěpána Bláhy tak došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku. 2. K vyjádření žalovaných žalobkyně podotkla, že tyto opomíjejí rozdíl mezi zálohou na odměnu a rozhodnutím a nárokem na odměnu insolvenčního správce. Podotkla, že o odměně
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
insolvenčního správce se rozhoduje na konci insolvenčního řízení, a to i o odměně původního insolvenčního správce, když o této není možné rozhodnout dříve, jelikož řízení nadále běží. K námitce promlčení uvedla, že s ní nesouhlasí. Dle názoru žalobkyně okamžik, kdy byly částky připsány na účet Ing. Bláhy, nejsou pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty relevantní, neboť se jednalo pouze o zálohy na odměnu správce. Tento počátek pak dle žalobkyně nelze vázat ani na okamžik, kdy došlo ke zproštění z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce. Zdůraznila, že důvodem zproštění Ing. Bláhy bylo rozhodnutí soudu, na jehož základě byl insolvenční správce uznán vinným z toho, že při výkonu své funkce postupoval v rozporu s ust. § 36 odst. 1 insolvenčního zákona. Žalobkyně dále tvrdila, že insolvenční soud nařídil k projednání konečné zprávy předložené Ing. Bláhou jednání na den 8. 12. 2017, při němž bylo konstatováno, že konečná zpráva vykazuje vady a nedostatky, které se nedaří odstranit, a proto ji insolvenční soud neschválil, a neschválil tak ani výši odměny. Žalobkyně má za to, že počátek promlčecí lhůty je nutné vázat k okamžiku, kdy je aktivně legitimovaná osoba schopna efektivně uplatnit toto právo, k čemuž je potřebné nejen vědomí o vzniku újmy, ale též znalost dalších okolností, ohledně nichž poškozený ve sporu o náhradu škody nese břemeno tvrzení a důkazní. Promlčecí lhůta tak jednoznačně nemohla začít běžet ani v lednu 2018. K přerušení promlčecí lhůty došlo podáním žaloby ze dne 16. 12. 2020, která byla směrována proti Ing. anonymizovano . Po zastavení řízení po úmrtí Ing. Bláhy pak byla pohledávka přihlášena do dědického řízení. Předmětnou žalobu žalobkyně podala s ohledem na stanovisko dědiců (dědické řízení není doposud skončeno). Žalobkyně uzavřela, že od počátku činí veškeré kroky k tomu, aby se domohla svého nároku. Vzhledem k tomu, že po celou dobu aktivně jedná a činí vše pro vymožení daného nároku, k jeho promlčení nedošlo. Žalobkyně doplnila, že nedisponuje výpisem z bankovního účtu odvolaného správce, o transakcích na něm tak neměla informace, a proto nemohla zjistit, zda částka uvedená v konečné zprávě fakticky byla, kdy a v jaké výši Ing. anonymizovano zaslána. K tvrzení žalovaných, že k podání přihlášky nelze brát v potaz, žalobkyně odkázala na ust. § 643 odst. 1 občanského zákoníku a uvedla, že prodloužení subjektivní i objektivní promlčecí lhůty končí uplynutím 6 měsíců ode dne potvrzení dědictví, čímž se rozumí právní moc rozhodnutí o dědictví (§ 185 zákona o zvláštních řízeních soudních). V dalším průběhu řízení doplnila, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť předmětná částka patřila na účet majetkové podstaty a náležela k uspokojení věřitelů. 3. Žalované nárok uplatněný v žalobě neuznaly, když namítly, že tento neexistuje a že za něj nemohou odpovídat. Navíc se domnívají, že již před podáním žaloby došlo k jeho promlčení. Nesouhlasily s tvrzením žalobkyně, že si odměnu či zálohu na ni Ing. Štěpán Bláha vyplatil neoprávněně. Žalované podotkly, že předmětná platba byla realizována jako platba zálohy na odměnu insolvenčního správce v souvislosti s částečným rozdělením výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, a to po jejím předchozím projednání věřitelským výborem, který návrh na její vyplacení odsouhlasil dne 19. 3. 2009 (předmětem byla záloha na odměnu ve výši 4 760 000 Kč). Protokol z daného jednání byl insolvenčnímu soudu doručen dne 27. 3. 2009 a následně dne 30. 3. 2009 byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku. O výplatu zálohy na odměnu pak Ing. Štěpán Bláha dne 16. 2. 2009 požádal insolvenční soud. O částečném rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku dlužníka rozhodl insolvenční soud na základě návrhu na uspokojení věřitelů v částečném rozvrhu ze dne 19. 3. 2009 schváleného věřitelským výborem dlužníka, a to ve znění opravy ze dne 27. 5. 2009, když se tak stalo nejprve usnesením ze dne 5. 6. 2009, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-49, které však bylo na základě odvolání jednoho z věřitelů nadřízeným soudem zrušeno a bylo nahrazeno usnesením ze dne 3. 9. 2009, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-69. Žalované taktéž tvrdily, že ještě za života Ing. Štěpána Bláhy, měly od něho informaci o tom, že k provedení výplaty předmětné odměny, resp. zálohy na ni, měl též souhlas insolvenčního soudu, kterým mu bylo výslovně přislíbeno vydat tento i v písemné podobě. Žalované uzavřely, že Ing. Štěpán Bláha vykonával činnost insolvenčního správce dlužníka, a proto mu nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k námitce promlčení žalované doplnily, že předmětné peněžní prostředky Ing. Štěpán Bláha převedl z účtu majetkové
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
podstaty dlužníka na svůj bankovní účet ve dvou platbách ve výši 2 380 000 Kč, resp. 2 975 000 Kč realizovaných dne 15. 6. 2009 a připsaných na jeho účet dne 16. 6. 2009, tedy 15,5 roku před podáním žaloby v dané věci a 11,5 roku před podáním žaloby ve věci předchozího incidenčního sporu. Je zjevné, že ke dni podání žaloby byl tvrzený nárok již promlčen (uplynula nejen promlčecí lhůta subjektivní, ale i objektivní). Domnívají se, že žalobkyni nesvědčí účinky ust. § 648 občanského zákoníku upravujícího stavení promlčení v případě uplatnění práva u soudu. Žalobkyně se o realizaci předmětných plateb dozvěděla nejpozději dne 23. 9. 2016 (kdy v insolvenčním rejstříku bylo pod položkou B-197 zveřejněno sdělení Ing. Bláhy ze dne 22. 9. 2016, jehož součástí byl výpočet odměny správce, z něhož je zřejmé, že část odměny insolvenčního správce jako záloha v souvislosti s částečným rozvrhem 2009 byla vyplacena). Této skutečnosti si byla žalobkyně nepochybně vědoma, neboť dne 27. 10. 2016 uvedla, že si Ing. Bláha vyúčtoval svou odměnu chybně (toto je zveřejněno v insolvenčním rejstříku pod položku B-203). V této souvislosti žalované uzavřely, že nejpozději od 23. 9. 2016 měli všichni informaci (nejen insolvenční soud, ale i žalobkyně a všichni věřitelé) o tom, že Ing. Bláha předmětnou platbu provedl. Svou první žalobu (řízení bylo zahájeno u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 392/2020 a následně bylo vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 37 ICm 958/2021) však žalobkyně podala až dne 20. 12. 2020, tedy téměř až po 4 letech a 3 měsících, a i mezi pravomocným zastavením tohoto předchozího řízení a podáním žaloby proti dědicům Ing. Štěpána Bláhy uplynula doba dalších 34 měsíců. Žalobu, která je předmětem souzené věci, pak žalobkyně podala až dne 30. 1. 2025 (tedy po více jak 8 letech a 4 měsících ode dne, kdy se o realizaci napadených plateb dozvěděla a více než 15 let a 7 měsíců poté, co byly provedeny). Doplnily, že učinily výhradu soupisu, a proto je jejich odpovědnost za dluhy limitována. Za této situace považují nárok uplatněný žalobkyní za promlčený a navrhují, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. Po provedeném dokazování má soud z insolvenčního rejstříku, a to z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 5. 2008, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-A-8, za prokázané, že byl zjištěn úpadek společnosti PIVOVAR EGGENBER, a.s., IČO 63999994 (dále jen dlužník ), na jeho majetek byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Martin Janoušek, U Trojice 799/33, 370 04 České Budějovice. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 5. 2008, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-3, soud zjistil, že Ing. Martin Janoušek byl z funkce insolvenčního správce odvolán a na místo něj insolvenční soud ustanovil insolvenčním správcem Ing. Štěpána Bláhu, bytem Třeboňská 169, 373 73 Štěpánovice. Insolvenční správce Ing. Štěpán Bláha byl na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2016, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-184, funkce insolvenčního správce zproštěn a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Proti tomuto usnesení podal Ing. Bláha odvolání, rozhodnutí soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 10. 2016, č. j. 3 VSPH 890/2016-B-200 potvrdil. 5. Z Konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-213), kterou vyhotovil dne 12. 7. 2017 insolvenční správce Ing. Štěpán Bláha, vyplývá, že tento si vy anonymizovano odměnu z nezajištěného majetku ve výši 6 589 888 Kč. 6. Z Protokolu o jednání konaného u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 8. 12. 2017 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-217) soud zjistil, že jeho předmětem bylo projednání částečné konečné zprávy předložené dne 30. 8. 2017 bývalým insolvenčním správcem Ing. Bláhou a projednání dalšího postupu v řízení. Vzhledem k tomu, že předložené částečné konečné zprávy vykazovaly vady a nedostatky, které se v součinnosti s původním insolvenčním správcem nepodařilo odstranit, byl nový insolvenční správce vyzván k prověření celého průběhu řízení, o kterém měl soudu zaslat zprávu do konce února 2018 a teprve poté bude rozhodnuto o dalším postupu.
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
7. Z listiny označené jako Věc: žádost dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. ze dne 5. 1. 2018 (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-218) vyplynulo, že žalobkyně insolvenčnímu soudu popsala průběh své činnosti, když mj. sdělila, že odvolaný insolvenční správce dne 23. 9. 2016 předložil konečnou zprávu obsahující mj. vyúčtování jeho odměny, příjmů a výdajů, avšak tato obsahovala chyby a ani přes opakované výzvy doposud nepředložil konečnou zprávu v takové podobě, která by byla pro soud akceptovatelná. V rámci tohoto přípisu žalobkyně taktéž insolvenčnímu soudu sdělila, že odvolaný správce si vyplatil zálohu na odměnu ve výši 5 355 000 Kč. Podotkla, že případná vratka odměny je nejistá a ona nehodlá tyto peněžní prostředky po odvolaném insolvenčním správci vymáhat mimo insolvenční řízení. Vzhledem ke stavu daného řízení, kdy předmětem dalšího výkonu činnosti insolvenčního správce by byla rekapitulace celého insolvenčního řízení, řešení nesrovnalostí, příp. i rekonstrukce účetnictví, ale především přenesení odpovědnosti na nového insolvenčního správce, žalobkyně insolvenční soud požádala o zproštění výkonu funkce insolvenčního správce dlužníka. 8. Z přípisu žalobkyně označeného jako Věc: předložení konečné zprávy ve věci insolvenčního řízení dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-241) soud zjistil, že tato dne 3. 4. 2020 popsala svou činnost insolvenčního správce od ustanovení do funkce, když mj. podotkla, že ve svém přípisu ze dne 27. 10. 2016 poukázala na skutečnost, že si odvolaný správce zjevně chybně vypočetl odměnu, a zároveň předložila insolvenčnímu soudu konečnou zprávu ze dne 3. 4. 2020. Z této konečné zprávy mj. vyplývá, že dosud byla vyplacena na zálohách na odměny v průběhu řízení částka 5 355 000 Kč. 9. Z přípisu Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 7. 2020 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-242) se podává, že insolvenční soud vyzval žalobkyni k zodpovězení otázek souvisejících s podklady předloženými Ing. Bláhou a rovněž k zahájení kroků k vymožení alespoň částky ve výši 5 105 729,07 Kč, kterou si Ing. Bláha neoprávněně ponechal. 10. Z přípisu žalobkyně adresovaného Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 20. 8. 2020 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-243) vyplynulo, že žalobkyně insolvenčnímu soudu mj. sdělila, že vzhledem k tomu, že doposud nebylo rozhodnuto o dalším postupu ve věci, tak prozatím Ing. Bláhu k navrácení vyplacených prostředků nevyzývala, avšak v návaznosti na výzvu soudu ze dne 13. 7. 2020 k tomuto přikročí, když odvolanému insolvenčnímu správci zašle výzvu k navrácení předmětné částky do majetkové podstaty dlužníka. 11. Z listiny označené jako Věc: výzva insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. se podává, že žalobkyně dne 26. 10. 2020 vyzvala Ing. Štěpána Bláhu k vydání částky ve výši 5 105 729,07 Kč, kterou si svévolně vyplatil jako zálohu na odměnu správce, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Skutečnost, že tato výzva byla bývalému insolvenčnímu správci fakticky odeslána, se podává z Dodejky ze dne 27. 10. 2020 (která se vrátila jako nedoručená s relací pošty, že adresát si zásilku nevyzvedl). 12. Dne 20. 11. 2020 insolvenční soud vyzval žalobkyni ke sdělení, zda již byl Ing. Bláha vyzván k navrácení neoprávněně vyplacených prostředků na účet majetkové podstaty a zda již byl převod fakticky realizován či nikoli a v negativním případě rovněž ke sdělení návrhu dalšího postupu ve vztahu k těmto prostředkům, což vyplynulo z listiny označené jako Žádost o sdělení (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-245). Z další listiny totožného označení, kterou vyhotovil insolvenční soud téhož dne, vyplynulo, že k převedení neoprávněně vyplacených finančních prostředků ve výši 5 105 729,07 Kč na účet majetkové podstaty, a to neprodleně, vyzval insolvenční soud dne 20. 11. 2020 Ing. Štěpána Bláhu. 13. Z listiny označené jako Věc: sdělení insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-247) soud zjistil, že dne 7. 12. 2020 žalobkyně sdělila insolvenčnímu soudu, že odvolaného správce
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
vyzvala k vydání finančních prostředků, a to jak doporučeným dopisem, tak e-mailem s tím, že předmětné prostředky na účet majetkové podstaty doposud připsány nebyly. Zároveň sdělila, že podá návrh na vydání platebního rozkazu. 14. Z listiny označené jako Věc: sdělení insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-249) se podává, že dne 26. 1. 2021 žalobkyně sdělila insolvenčnímu soudu, že upravila částku vymáhanou po Ing. anonymizovano (na částku 5 355 000 Kč) s tím, že návrh na zaplacení této částky podala k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, kde je řízení vedeno pod sp. zn. 23 C 392/2020, který však věc z důvodu posouzení otázky věcné příslušnosti předložil vrchnímu soudu. 15. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 37 ICm 958/2021-71 vyplynulo, že řízení o náhradu škody na majetkové podstatě, které vedla žalobkyně proti Ing. Štěpánu anonymizovano , bylo dne 15. 6. 2021 dle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přerušeno, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 33 Nc 401/2021. Následně bylo dané řízení dne 13. 4. 2022 postupem dle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastaveno, což soud zjistil z usnesení č. j. 37 ICm 958/2021-78. 16. Z Přihlášky věřitele do pozůstalostního řízení se podává, že žalobkyně dne 4. 5. 2022 přihlásila do dědického řízení po Ing. anonymizovano pohledávku ve výši 5 355 000 Kč, kterou si svévolně vyplatil, a to jako zálohu na odměnu insolvenčního správce, přestože o její výši ani o jejím vyplacení nebylo insolvenčním soudem rozhodnuto a zůstavitel tak postupoval v rozporu s ust. § 38 odst. 4 insolvenčního zákona. 17. Ze sdělení soudní komisařky Mgr. Šárky Aschenbrennerové ze dne 30. 8. 2024 je zjevné, že řízení o pozůstalosti po Štěpánu anonymizovano doposud nebylo skončeno s tím, že dědici (kteří dědictví neodmítli) žalobkyní uplatněnou pohledávku popřeli co do důvodu i výše. Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 6. 2025, č. j. 23 D 567/2022-470, má soud za prokázané, že v rámci pozůstalostního řízení po odvolaném insolvenčním správci byla schválena dohoda dědiček o rozdělení pozůstalosti a bylo potvrzeno nabytí dědictví dědičkami (žalovanými) s tím, že pohledávka GESTORE v.o.s. nebyla do pasiv pozůstalosti zařazena. 18. Z listiny označené jako Věc: předžalobní výzva dle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, k úhradě závazku má soud za prokázané, že žalobkyně dne 10. 9. 2024 vyzvala všechny žalované k zaplacení částky ve výši 5 355 000 Kč na účet majetkové podstaty dlužníka nejpozději do 4. 10. 2024. Skutečnost, že shora uvedená výzva byla žalované č. 1, 2 a 3 fakticky odeslána, se podává z podacích lístků České pošty, s.p. ze dne 10. 9. 2024 (podací anonymizovano RR2 anonymizovano F, RR 2724492094F a RR2724492386F). 19. Z listiny označené jako Věc: žádost o souhlas soudu s výplatou zálohy na odměnu insolvenčního správce Pivovar Eggenberg (zveřejněné v insolvenčním rejstříku dne 18. 2. 2009 pod položkou B-43) soud zjistil, že Ing. Bláha dne 16. 2. 2009 požádal insolvenční soud o souhlas s výplatou zálohy na odměnu insolvenčního správce, a to z finanční částky určené pro uspokojení věřitelů ve výši minimálně 35 milionů Kč ve smyslu vyhl. č. 313/2007 Sb. 20. Z Protokolu o přezkumném jednání konaném před Krajských soudem v Českých Budějovicích dne 19. 3. 2009 ve věci sp. zn. 27 INS 1466/2008 se podává, že insolvenční soud vzal na vědomí sdělení Ing. Bláhy o tom, že podá návrh na částečný rozvrh a v této souvislosti byl upozorněn na to, že tento musí být řádně odůvodněn vč. souhlasu věřitelského výboru. Z daného protokolu nevyplývá, že by se při tomto jednáním shora uvedená žádost insolvenčního správce o vyplacení zálohy jakkoli řešila. 21. Ze Zápisu z jednání věřitelského výboru konaného dne 19. 3. 2009 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-47) soud zjistil, že při něm byla podána zpráva o činnosti insolvenčního
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
správce dlužníka a tato následně byla věřitelským výborem projednána. Věřitelský výbor rovněž projednal a odsouhlasil Ing. Bláhou předloženou odměnu a její výpočet, a to ve výši 4 760 000 Kč vč. DPH. 22. Z Návrhu na uspokojení konkurzních věřitelů v částečném rozvrhu soud zjistil, že dne 27. 3. 2009 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-46) podal Ing. Štěpán Bláha insolvenčnímu soudu návrh na částečný rozvrh, který obsahuje souhlas věřitelského výboru dlužníka s návrhem insolvenčního správce a rovněž i s vyplacením odměny insolvenčního správce z částky určené k rozdělení věřitelům vypočtené ve smyslu vyhlášky dle přílohy. Dne 27. 5. 2009 pak Ing. Štěpán Bláha předložil insolvenčnímu soudu opravený návrh na uspokojení konkurzních věřitelů v částečném rozvrhu. 23. Soud povolil vydání částečného rozvrhu a rovněž určil, že zjištěné pohledávky budou uspokojeny do výše 22,129 %, když k uspokojení daných pohledávek bude použito celkem 30 237 346 Kč. Tyto skutečnosti vyplynuly z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 6. 2009, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-49. Toto usnesení však bylo následně Vrchním soudem usnesením ze dne 24. 9. 2009, č. j. 1 VSPH 385/2009-B-63 zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O dalším povolení vydání částečného rozvrhu následně rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. 12. 2009 (usnesení č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-69), když určil, že zajištěné pohledávky věřitelů budou uspokojeny do výše 21,765591366 % (k uspokojení bude použito celkem 30 240 000 Kč). Ani v jednom z těchto usnesení nebylo o odměně, příp. záloze na odměnu či náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, žádným způsobem rozhodnuto. 24. O své činnosti Ing. Štěpán Bláha podával insolvenčnímu soudu průběžně zprávy, což vyplynulo ze Zpráv o činnosti insolvenčního správce v insolvenčním řízení 27 INS 1466/2008 za období do 30. 6. 2011 a za období od 1. 1. do 30. 6. 2012 a z e-mailu z 31. 1. 2013 (zveřejněných v insolvenčním rejstříku pod položkou B-98, 108 a 117). 25. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2014, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-150, vyplývá, že soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Ing. Štěpán Bláha prodal mimo dražbu majetek z majetkové podstaty dlužníka, a to ochrannou známku, hmotný investiční majetek a materiálové zásoby a obaly, to vše za cenu 1 250 000 Kč. 26. Z přípisu Ing. Bláhy ze dne 22. 9. 2016, který byl insolvenčnímu soudu doručen dne 23. 9. 2016, (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-197) se podává, že bývalý insolvenční správce soudu podal zprávu o stavu řízení s tím, že v příloze zároveň předložil výpočet odměny správce po odečtení vyplacené zálohy současně s částečným rozvrhem uspokojení věřitelů v roce 2009, vyúčtované a uhrazené náklady správce, cestovné za dobu konkurzu a příjmy a výdaje, které byly podkladem pro zpracování odměny správce. Přílohou tohoto podání je mj. shora zmiňované vyúčtování odměny správce, z něhož je zjevné, že celková odměna správce činí částku ve výši 8 204 866 Kč s tím, že z této byla již vyplacena záloha ve výši 4 595 000 Kč (a to v souvislosti s částečným rozvrhem v roce 2009) a zbývající nárok bez DPH činí částku ve výši 3 662 886 Kč. Tyto listiny byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku dne 23. 9. 2016 ve 12:57 hod. pod pořadovým anonymizovano B-197. 27. Z přípisu insolvenčního soudu ze dne 5. 10. 2016 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-198) soud zjistil, že Ing. Bláha byl opakovaně vyzván k podání zprávy o své činnosti, vyúčtování odměny a výdajů a především k předání novému insolvenčnímu správci všech potřebných podkladů a poskytnutí potřebných informací. K datu vyhotovení dané výzvy pak Ing. Bláha předložil pouze konečnou zprávu a vyúčtování svých výdajů. Za této situace byl opětovně vyzván k předložení všech dokumentů vzniklých za trvání insolvenčního řízení novému insolvenčnímu správci a zároveň byl poučen, že v případě nesplnění dané výzvy soud přistoupí
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
k podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestního činu (porušení povinnosti v insolvenčním řízení). 28. Z listiny označené jako Věc: zpráva a žádost insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (v insolvenčním rejstříku zveřejněné pod položkou B-203) vyplývá, že žalobkyně dne 27. 10. 2016 insolvenčnímu soudu sdělila, že dne 19. 10. 2016 se uskutečnila schůzka s bývalým insolvenčním správcem, a to za účelem předání spisového materiálu. Vzhledem k nepředání celé dokumentace insolvenční správce navštívil i účetní dlužníka. Veškeré podklady se však získat nepodařilo. Závěrem svého podání insolvenční správce soudu sdělil, že má za to, že odměna vypočtená odvolaným správcem je vypočtena chybně, neboť odměnu vypočítal z celkových příjmů, a ne z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. 29. Z listiny označené jako Věc: žádost insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-218) vyplynulo, že žalobkyně dne 5. 1. 2018 požádala insolvenční soud o zproštění funkce insolvenčního správce, neboť v dané věci se vyskytují závažné nedostatky. V dané žádosti žalobkyně mj. uvedla, že výplatě částečného rozvrhu následovala i výplata zálohy na odměnu odvolaného správce ve výši 5 355 000 Kč. 30. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost dodává, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování. S ohledem na níže uvedené právní závěry soud nepřipustil důkaz výslechem žalované č. 2 a 3, jejichž účastnický výslech byl navržen k prokázání jejich tvrzení o tom, že Ing. Bláha měl souhlas insolvenčního soudu k vyplacení předmětné částky, který měl přislíben, že jej obdrží i v písemné podobě, neboť tato skutečnost s ohledem na promlčení uplatněného nároku není významná. Ze stejného důvodu a rovněž i vzhledem k tomu, že pokud by bylo rozhodnutí soudu udělující insolvenčnímu správci souhlas s vyplacením zálohy/odměny na zálohu fakticky vydáno, mělo by účinky pouze tehdy, pokud by bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku (což není), soud nepřipustil ani další navržený důkaz, a to výslech insolvenčního soudce JUDr. Josefa Šimka. 31. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalované jsou dědičky po zemřelém Ing. Štěpánu anonymizovano , které dědictví neodmítly, avšak učinily výhradu soupisu. Ing. Štěpán Bláha působil jako insolvenční správce dlužníka v době od 21. 5. 2008 do 4. 3. 2016, kdy byl této funkce insolvenčním soudem zproštěn (a insolvenčním správcem dlužníka ustanovil žalobkyni). Shora uvedené skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Dne 16. 2. 2009 Ing. Bláha požádal insolvenční soud o souhlas s vyplacením zálohy na jeho odměnu. Následně dne 27. 3. 2009 věřitelský výbor projednal a odsouhlasil insolvenčním správcem předložený návrh o jeho odměně a výpočtu. O daném návrhu (žádosti) však insolvenční soud nerozhodl, resp. nevydal usnesení o tom, že s výplatou souhlasí, resp. nepovolil mu, aby v průběhu řízení čerpal zálohy na odměnu nebo hotové výdaje. Dne 15. 6. 2009 byly z účtu majetkové podstaty dlužníka čerpány dvě platby, a to ve výši 2 380 000 Kč a 2 975 000 Kč, které byly dne 16. 6. 2009 připsány na účet Ing. Bláhy. Tato skutečnost byla mezi účastníky rovněž nesporná. Dne 23. 9. 2016 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva Ing. Bláhy, z níž vyplývá, že v souvislosti s částečným rozvrhem mu byla v roce 2009 vyplacena daná záloha na jeho činnost. Tyto finanční prostředky Ing. Bláha čerpal, aniž by k tomu měl svolení insolvenčního soudu. Po svém zproštění z funkce insolvenčního správce Ing. Bláha předložil soudu konečnou zprávu vč. vyúčtování své odměny, která však insolvenčním soudem (z důvodu nedostatků) schválena nebyla s tím, že nebyla ani určena náhrada hotových výdajů či odměna insolvenčního správce. Aktuálně insolvenční řízení ohledně dlužníka nadále probíhá. 32. Podle § 37 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v účinném znění (dále jen insolvenční zákon ) insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. 33. Dle § 38 insolvenčního zákona insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3) Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno (odst. 5). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 8). 34. Podle § 159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona incidenčními spory jsou spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem. 35. Dle § 100 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák. ) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 36. Dle § 107 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (odst. 1). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (odst. 2). 37. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). 38. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z. ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
39. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 40. V právní rovině soud úvodem podotýká, že s přihlédnutím ke dni, kdy právní předchůdce žalovaných vybral z účtu majetkové podstaty předmětnou částku, resp. kdy si (zálohu) na odměnu poukázal na svůj účet (16. 6. 2009), jsou pro posouzení toho, zda se žalované (resp. jejich právní předchůdce) na úkor žalobkyně (resp. majetkové podstaty dlužníka) obohatil a zda je nárok žalobkyně promlčen či nikoli, s ohledem na ust. § 3028 a § 3036 o. z. v souzené věci aplikovatelná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. 41. Předně soud uvádí, že insolvenční správce provede vyúčtování své odměny a náhrady hotových výdajů v konečné zprávě o své činnosti. O návrhu insolvenčního správce na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů rozhoduje soud (tomuto návrhu zcela nebo zčásti ne/vyhoví). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci. Zálohy je insolvenční správce oprávněn čerpat na základě rozhodnutí soudu již v průběhu insolvenčního řízení (tedy před pravomocným konečným rozhodnutím o odměně a náhradě hotových výdajů). O záloze na odměnu rozhoduje insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, který o povolení jejího čerpání má právo požádat (avšak nikoli nárok). Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne tom, že schvaluje vyúčtování a insolvenčnímu správci povoluje z majetkové podstaty dlužníka čerpat zálohu na odměnu nebo náhradu hotových výdajů a v jaké výši. O nevyhovění žádosti insolvenčního správce o povolení čerpat zálohu soud samostatným výrokem usnesením nerozhoduje (svůj zamítavý postoj vhodným způsobem vysvětlí-např. v odůvodnění či přípisem). Pokud byl insolvenční správce z funkce odvolán, vyúčtování jeho odměny a hotových výdajů obsahuje zpráva o činnosti, o které insolvenční soud rozhoduje již v průběhu insolvenčního řízení a určí částku, jež náleží insolvenčnímu správci na hotových výdajích a na nákladech účelně vynaložených na udržování a správu majetkové podstaty. V souvislosti s ukončením výkonu funkce (zproštění či odvolání) soud rozhodne pouze o náhradě hotových výdajů a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty. O schválení jeho odměny je však rozhodováno až v závěrečné fázi insolvenčního řízení. Do té doby má rozhodnutí o odměně odvolaného či zproštěného insolvenčního správce povahu rozhodnutí o záloze na odměnu. Pokud insolvenční správce z majetkové podstaty čerpá částky na svoji odměnu a úhradu hotových výdajů bez předchozího rozhodnutí insolvenčního soudu, jedná se o zásadní porušení povinností insolvenčního správce [rov. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023 a Jirmásek, T. Odměna insolvenčního správce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 40-57 s.]. 42. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalovaných Ing. Štěpán Bláha neoprávněně odklonil z majetkové podstaty dlužníka částku v celkové výši 5 355 000 Kč. Tuto částku čerpal jako (zálohu) na odměnu za svou činnost, aniž by k tomu měl svolení (rozhodnutí ve smyslu ust. § 38 odst. 3 insolvenčního zákona) insolvenčního soudu. V této souvislosti soud podotýká, že argumentace žalovaných, založená na tom, že povolení k čerpání zálohy ze strany konkursního soudu se dělo jiným způsobem než písemným (že Ing. Bláha měl příslib insolvenčního soudu), postrádá oporu v zákoně a na posouzení dané věci nemá vliv. Vzhledem k této skutečnosti soud dospěl k závěru, že bývalý insolvenční správce měl povinnost takto odčerpanou zálohu na svou odměnu vrátit do majetkové podstaty dlužníka. Zadržováním této částky se bezdůvodně obohatil na úkor majetkové podstaty dlužníka. Žalované pak odpovídají za závazky bývalého insolvenčního správce z titulu dědictví (které po zemřelém Ing. anonymizovano neodmítly), a to v rozsahu učiněné výhrady soupisu. Soud uzavírá, že žalobkyni svědčí oprávnění domáhat se uplatnění daného nároku z titulu bezdůvodného obohacení.
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
43. Za této situace se soud po právní stránce dále zabýval žalovanými vznesenou námitkou promlčení. Jakmile dlužník důvodně vznese námitku promlčení, stává se žalobcovo právo na plnění, které bylo uplatněno u soudu, nevymahatelným. Pro počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby (dle § 107 odst. 1 obč. zák.) je rozhodný den, kdy se oprávněný dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal. Oprávněný se dozví o vzniku bezdůvodného obohacení tehdy, má-li k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu o vydání plnění z bezdůvodného obohacení, tj. když nabyl vědomost o rozsahu bezdůvodného obohacení a o osobě obohaceného. Pro počátek tříleté, popř. desetileté objektivní promlčecí doby (dle § 107 odst. 2 obč. zák.) je naopak rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení skutečně (fakticky) došlo. Vzájemný vztah těchto dvou promlčecích lhůt je takový, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že by poškozenému ještě běžela i druhá promlčecí lhůta. Pokud tedy marně uplynula alespoň jedna z uvedených promlčecích lhůt a druhou stranou je vznesena námitka promlčení, nelze oprávněnému právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení přiznat. Bezdůvodné obohacení nastalé plněním bez právního důvodu vzniká již samotným přijetím plnění; tehdy začne běžet objektivní promlčecí doba (srov. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 602-608 a 608-613 s.). 44. V souzené věci vyšlo najevo, že právní předchůdce žalovaných si bez právního důvodu vyplatil z účtu majetkové podstaty dlužníka předmětnou částku dne 15. 6. 2009, která pak byla na jeho účet připsána následující den, tj. 16. 6. 2009. Tento den začala běžet objektivní promlčecí lhůta. Tato skutečnost (vyplacení předmětné zálohy) byla objektivně zjistitelná nejpozději dne 23. 9. 2016, kdy byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva Ing. Bláhy ze dne 22. 9. 2016, z níž je mj. patrné, že v roce 2009 v souvislosti s částečným rozvrhem byla vyplacena záloha. Žalobkyně jako insolvenční správkyně má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, proto měla povinnost průběžně sledovat stav insolvenčního řízení a rovněž i obsah insolvenčního rejstříku. Je tedy zjevné, že nejpozději tohoto dne byla žalobkyni fakticky k dispozici informace o tom, že si bývalý insolvenční správce vyplatil zálohu na svou činnost, kdy tak učinil a v jaké výši. Žalobkyně navíc pak sama na tuto skutečnost reagovala, když dne 27. 10. 2016 insolvenčnímu soudu sdělila, že odměna byla odvolaným správcem vypočtena chybně. Poté v přípisu ze dne 5. 1. 2018 žalobkyně insolvenčnímu soudu výslovně uvádí, že si odvolaný správce vyplatil zálohu na odměnu ve výši 5 355 000 Kč. Z těchto jejích podání je patrné, že žalobkyně s danou informací byla opravdu seznámena. Žalobu v dané věci žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 17. 10. 2024. Jelikož podala žalobu v době, kdy již uplynula subjektivní promlčecí lhůta, soud shledal žalovanými vznesenou námitku promlčení důvodnou, a proto k ní přihlédl. Za této situace žalobu z důvodu promlčení uplatněného nároku z celém rozsahu zamítl. 45. Ve vztahu k námitce žalobkyně o tom, že námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, soud uvádí, že posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy je namístě toliko výjimečně. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že dobrým mravům zásadně neodporuje. Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen ve výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 23 Cdo 187/2022). Soud v dané věci však neshledal žádné okolnosti, které by byly naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení, a proto ji neshledal důvodnou. 46. V této souvislosti soud závěrem pro úplnost dodává, že skutečnost, že žalobkyně žalobu k uplatnění daného nároku původně podala dne 16. 12. 2020 (řízení bylo vedeno u podepsaného soudu pod sp. zn. 37 ICm 958/2021 a následně bylo dne 13. 4. 2022 zastaveno), nemá
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
na posouzení běhu promlčecí lhůty vliv, neboť jak shora uvedeno, subjektivní promlčecí lhůta začala plynout dne 23. 9. 2016 a uplynula dnem 23. 9. 2018 a je tak zjevné, že i tato byla podána až po uplynutí promlčecí lhůty (§ 107 odst. 1 obč. zák.). K další námitce žalobkyně, která v souvislosti s promlčením poukázala na ust. § 643 o. z., soud podotýká, že Ing. Bláha zemřel dne 16. 3. 2022. Pokud se věřitel domáhá plnění po dlužníkovi v řízení před soudem, dojde ke stavení promlčecí lhůty u práva věřitele podle § 648 o. z. K uplatnění práva u soudu však musí dojít ve stanovené promlčecí lhůtě. Promlčecí lhůta se zastaví podáním žaloby u soudu. Neběží však pouze po dobu řízení. Aby došlo ke stavení promlčecí lhůty, musí věřitel v zahájeném řízení zároveň řádně pokračovat. Pravomocným skončením řízení u orgánu veřejné moci překážka pro plynutí promlčení (stavení promlčecí lhůty) odpadá. Promlčecí lhůta po pravomocném skončení řízení, ve kterém nebylo rozhodnuto přiznáním práva na plnění, neběží od začátku, nýbrž pokračuje v běhu a přihlíží se k uplynulé části. Zemře-li dlužník, nelze proti zemřelému uplatnit pohledávku v soudním řízení, neboť pro nedostatek podmínky řízení v době zahájení civilního procesu by soud občanskoprávní řízení zastavil. Ust. § 643 odst. 1 poskytuje ochranu věřiteli, aby se právo na plnění nepromlčelo, pokud nebylo najisto postaveno, po kom má věřitel namísto zemřelého dlužníka plnění požadovat. Aby ale mohl být odst. 1 aplikován, nesmělo by se právo věřitele promlčet již před smrtí dlužníka. Věřitel je proto v tomto případě nucen vyčkat, koho soud stanoví za dědice v rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví. Promlčecí lhůta se však u práva věřitele nestaví. Pokud věřitel podá proti dlužníkovi, na jehož majetek byl soudem prohlášen konkurs, žalobu na plnění, staví se ohledně tohoto nároku běh promlčecí lhůty. Oznámí-li věřitel svou pohledávku v řízení o dědictví po dlužníku, nejde o uplatnění práva s následkem stavení běhu promlčecí lhůty (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 590/2012 či usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 2600/11) [srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k ust. § 643 a § 648]. Ohledně dané pohledávky žalobkyně sice původně vedla řízení proti Ing. anonymizovano , avšak toto bylo zahájeno (resp. daný nárok uplatnila) až dne 16. 12. 2020, tedy již po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty (23. 9. 2018). Vzhledem k tomu, že původní řízení bylo pravomocně zastaveno, nemělo toto za následek stavění běhu promlčecí lhůty ve smyslu ust. § 648 o. z., resp. § 112 obč. zák., a proto ust. § 643 o. z. na danou situaci nedopadá. 47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 insolvenčního zákona ve spojení s § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť žalované byly ve věci plně úspěšné. Náklady řízení jsou tvořeny zejména jejich výdaji na zastoupení. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel z § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen advokátní tarif ), respektive z částky 5 355 000 Kč, které odpovídá sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v částce 29 740 Kč. V daném případě jsou na straně žalované 3 osoby, a proto soud ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu za každou další zastupovanou osobu snížil mimosmluvní odměnu, a to za druhou žalovanou o 20 % a za třetí žalovanou o 40 %. Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby učiněný za všechny žalované proto činí 71 376 Kč (29 740 + 23 792 + 17 844). Náklady řízení představují odměnu za zastoupení žalovaných ve výši 321 192 Kč (4,5 * 71 376), neboť jejich zástupce učinil celkem 4,5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, doplnění skutkových tvrzení, účast u jednání dne 6. 8. 2025 a účast u jednání dne 10. 9. 2025]. Pro úplnost soud dodává, že za podání, kterým žalované doplnily skutková tvrzení, požadoval přiznat jejich zástupce toliko odměnu ve výši jedné poloviny odměny s tím, že soud s tímto jeho postojem se soud ztotožnil, neboť toto podání obsahově navazovalo na přednes zástupce učiněný při jednání a doplňovalo jej. Náklady řízení se dále skládají z 15 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu [3 * 5], a proto představují součet všech shora uvedených částek (321 192 +6 750) ve výši 327 942 Kč, který je dále navýšen o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) S ohledem na tuto skutečnost byla žalobci uložena povinnost uhradit solidárně oprávněným žalovaným k rukám jejich zástupce částku 396 809 Kč (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
dodává, že neměl důvod odchýlit se od obecné třídenní zákonné lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 48. Závěrem soud pro úplnost dodává, že nerozhodoval o poplatkové povinnosti, neboť žalobkyně je jako insolvenční správce od placení soudních poplatků osvobozena [§ 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a poplatková povinnost přejde na žalované pouze za situace, je-li navrhovatel, který je v řízení od poplatku osvobozen, v řízení zcela úspěšný. V daném případě soud žalobkyni nevyhověl, respektive žalobu zamítl, a proto nebylo možné uložit žalovaným povinnost k zaplacení soudního poplatku (§ 2 odst. 3 uvedeného zákona). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.
České Budějovice 10. září 2025
JUDr. Marie Rychtářová v. r. soudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová.
č. j. 49 ICm 310/2025-182 (KSCB 27 INS 1466/2008)
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci
žalobkyně: GESTORE v.o.s., IČO 28820959 sídlem Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno insolvenční správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. , IČO 63999994 sídlem Latrán 27, 381 01 Český Krumlov zastoupená advokátkou Mgr. Monikou Vojvodíkovou sídlem Čechyňská 361/16, 602 00 Brno proti žalovaným: 1) anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano bytem Třeboňská 169, 373 73 Štěpánovice 2) Mgr. anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano bytem 5. května 310, 381 01 Český Krumlov 1-Plešivec 3) Ing. anonymizovano anonymizovano , narozená dne anonymizovano bytem Libínská 249, 373 73 Štěpánovice
všechny zastoupeny advokátem JUD. Ing. Janem Kotilem sídlem Krajinská 251/16, 370 01 České Budějovice o náhradu škody na majetkové podstatě-o zaplacení 5 355 000 Kč s příslušenstvím
takto: I. Žaloba, aby soud uložil žalovaným povinnost uhradit společně a nerozdílně žalobkyni (na účet majetkové podstaty dlužníka) částku ve výši 5 355 000 Kč se zákonným úrokem
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od 26. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, které jsou oprávněny společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení k rukám jejich zástupce JUDr. Ing. Jana Kotila částku ve výši 396 809 Kč do 3 dnů od právní moci toho rozsudku.
Odůvodnění: 1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 17. 10. 2024 domáhala rozhodnutí soudu, na jehož základě by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 5 355 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z této částky od 26. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 5. 2008 byl zjištěn úpadek společnosti PIVOVAR EGGENBERG, a.s., IČO 63999994 (dále jen dlužník ) a na její majetek byl prohlášen konkurs s tím, že insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Martin Janoušek. Tento byl následně dne 21. 5. 2008 usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-3 z funkce insolvenčního správce odvolán a insolvenčním správcem byl nově ustanoven Ing. Štěpán Bláha, bytem Žižkova třída 5/175, 370 01 České Budějovice. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2016, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-184 byl funkce insolvenčního správce dlužníka zproštěn i Ing. Štěpán Bláha a do jeho funkce byla ustanovena žalobkyně (společnost GESTORE v.o.s.). Žalobkyně doplnila, že Ing. Štěpán Bláha ve funkci insolvenčního správce dlužníka působil v období od května 2008 do března 2016 s tím, že při zproštění z funkce předložil konečnou zprávu vč. vy anonymizovano své odměny na částku 6 589 888 Kč, z níž mu bylo již 5 355 000 Kč uhrazeno. Žalobkyně dále tvrdila, že k projednání konečné zprávy insolvenční soud nařídil na den 8. 12. 2017 jednání, při němž bylo konstatováno, že konečná zpráva obsahuje vady a nedostatky, které se v součinnosti s Ing. Štěpánem Bláhou nedaří odstranit, a proto předloženou konečnou zprávu, a tedy ani výši vy anonymizovano odměny, neschválil. Pokud by došlo ke schválení, dané rozhodnutí by muselo být zveřejněno v insolvenčním rejstříku, což není. Ing. Štěpán Bláha si však i za této situace poté předmětnou částku svévolně vyplatil jako zálohu na odměnu insolvenčního správce. Žalobkyně podotkla, že vzhledem k tomu, že o výši zálohy ani o jejím vyplacení nebylo insolvenčním správcem rozhodnuto, je zjevné, že postupoval v rozporu s ust. § 38 odst. 4 insolvenčního zákona. Žalobkyně uvedla, že na tuto skutečnost upozornila insolvenční soud a poté dne 26. 10. 2020 Ing. Štěpánu anonymizovano zaslala předžalobní výzvu, která se mu však nepodařila doručit. Za této situace žalobkyně vymáhala shora uvedenou neoprávněně vyplacenou částku soudní cestou-řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 37 ICm 958/2021, které však bylo z důvodu úmrtí Ing. Štěpána Bláhy dne 13. 4. 2022 zastaveno. Žalobkyně dále uvedla, že insolvenční soud konstatoval, že Ing. Štěpánu anonymizovano čerpat zálohu nepovolil a vyzval žalobkyni, aby činila kroky pro navrácení takto neoprávněně vyplacené odměny do majetkové podstaty dlužníka. Vzhledem k úmrtí Ing. Štěpána Bláhy žalobkyně dne 4. 5. 2022 danou pohledávku uplatnila přihláškou do pozůstalostního řízení, které je vedeno u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 D 567/2022, Nd 63/2022. Dne 30. 8. 2024 žalobkyni sdělila soudní komisařka Mgr. Šárka Aschenbrennerová, že pozůstalostní řízení nebylo dosud skončeno s tím, že dědici žalobkyní uplatněnou pohledávku popírají co do důvodu i výše. Za této situace žalobkyně následně obratem zaslala předžalobní výzvy dědicům, kteří však na ně nereagovali. Zdůraznila, že na dlužnou částku neuhradil nic Ing. Štěpán Bláha ani jeho dědicové. Žalobkyně má za to, že ze strany Ing. Štěpána Bláhy tak došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku. 2. K vyjádření žalovaných žalobkyně podotkla, že tyto opomíjejí rozdíl mezi zálohou na odměnu a rozhodnutím a nárokem na odměnu insolvenčního správce. Podotkla, že o odměně
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
insolvenčního správce se rozhoduje na konci insolvenčního řízení, a to i o odměně původního insolvenčního správce, když o této není možné rozhodnout dříve, jelikož řízení nadále běží. K námitce promlčení uvedla, že s ní nesouhlasí. Dle názoru žalobkyně okamžik, kdy byly částky připsány na účet Ing. Bláhy, nejsou pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty relevantní, neboť se jednalo pouze o zálohy na odměnu správce. Tento počátek pak dle žalobkyně nelze vázat ani na okamžik, kdy došlo ke zproštění z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce. Zdůraznila, že důvodem zproštění Ing. Bláhy bylo rozhodnutí soudu, na jehož základě byl insolvenční správce uznán vinným z toho, že při výkonu své funkce postupoval v rozporu s ust. § 36 odst. 1 insolvenčního zákona. Žalobkyně dále tvrdila, že insolvenční soud nařídil k projednání konečné zprávy předložené Ing. Bláhou jednání na den 8. 12. 2017, při němž bylo konstatováno, že konečná zpráva vykazuje vady a nedostatky, které se nedaří odstranit, a proto ji insolvenční soud neschválil, a neschválil tak ani výši odměny. Žalobkyně má za to, že počátek promlčecí lhůty je nutné vázat k okamžiku, kdy je aktivně legitimovaná osoba schopna efektivně uplatnit toto právo, k čemuž je potřebné nejen vědomí o vzniku újmy, ale též znalost dalších okolností, ohledně nichž poškozený ve sporu o náhradu škody nese břemeno tvrzení a důkazní. Promlčecí lhůta tak jednoznačně nemohla začít běžet ani v lednu 2018. K přerušení promlčecí lhůty došlo podáním žaloby ze dne 16. 12. 2020, která byla směrována proti Ing. anonymizovano . Po zastavení řízení po úmrtí Ing. Bláhy pak byla pohledávka přihlášena do dědického řízení. Předmětnou žalobu žalobkyně podala s ohledem na stanovisko dědiců (dědické řízení není doposud skončeno). Žalobkyně uzavřela, že od počátku činí veškeré kroky k tomu, aby se domohla svého nároku. Vzhledem k tomu, že po celou dobu aktivně jedná a činí vše pro vymožení daného nároku, k jeho promlčení nedošlo. Žalobkyně doplnila, že nedisponuje výpisem z bankovního účtu odvolaného správce, o transakcích na něm tak neměla informace, a proto nemohla zjistit, zda částka uvedená v konečné zprávě fakticky byla, kdy a v jaké výši Ing. anonymizovano zaslána. K tvrzení žalovaných, že k podání přihlášky nelze brát v potaz, žalobkyně odkázala na ust. § 643 odst. 1 občanského zákoníku a uvedla, že prodloužení subjektivní i objektivní promlčecí lhůty končí uplynutím 6 měsíců ode dne potvrzení dědictví, čímž se rozumí právní moc rozhodnutí o dědictví (§ 185 zákona o zvláštních řízeních soudních). V dalším průběhu řízení doplnila, že vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť předmětná částka patřila na účet majetkové podstaty a náležela k uspokojení věřitelů. 3. Žalované nárok uplatněný v žalobě neuznaly, když namítly, že tento neexistuje a že za něj nemohou odpovídat. Navíc se domnívají, že již před podáním žaloby došlo k jeho promlčení. Nesouhlasily s tvrzením žalobkyně, že si odměnu či zálohu na ni Ing. Štěpán Bláha vyplatil neoprávněně. Žalované podotkly, že předmětná platba byla realizována jako platba zálohy na odměnu insolvenčního správce v souvislosti s částečným rozdělením výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, a to po jejím předchozím projednání věřitelským výborem, který návrh na její vyplacení odsouhlasil dne 19. 3. 2009 (předmětem byla záloha na odměnu ve výši 4 760 000 Kč). Protokol z daného jednání byl insolvenčnímu soudu doručen dne 27. 3. 2009 a následně dne 30. 3. 2009 byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku. O výplatu zálohy na odměnu pak Ing. Štěpán Bláha dne 16. 2. 2009 požádal insolvenční soud. O částečném rozvrhu výtěžku zpeněžení majetku dlužníka rozhodl insolvenční soud na základě návrhu na uspokojení věřitelů v částečném rozvrhu ze dne 19. 3. 2009 schváleného věřitelským výborem dlužníka, a to ve znění opravy ze dne 27. 5. 2009, když se tak stalo nejprve usnesením ze dne 5. 6. 2009, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-49, které však bylo na základě odvolání jednoho z věřitelů nadřízeným soudem zrušeno a bylo nahrazeno usnesením ze dne 3. 9. 2009, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-69. Žalované taktéž tvrdily, že ještě za života Ing. Štěpána Bláhy, měly od něho informaci o tom, že k provedení výplaty předmětné odměny, resp. zálohy na ni, měl též souhlas insolvenčního soudu, kterým mu bylo výslovně přislíbeno vydat tento i v písemné podobě. Žalované uzavřely, že Ing. Štěpán Bláha vykonával činnost insolvenčního správce dlužníka, a proto mu nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k námitce promlčení žalované doplnily, že předmětné peněžní prostředky Ing. Štěpán Bláha převedl z účtu majetkové
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
podstaty dlužníka na svůj bankovní účet ve dvou platbách ve výši 2 380 000 Kč, resp. 2 975 000 Kč realizovaných dne 15. 6. 2009 a připsaných na jeho účet dne 16. 6. 2009, tedy 15,5 roku před podáním žaloby v dané věci a 11,5 roku před podáním žaloby ve věci předchozího incidenčního sporu. Je zjevné, že ke dni podání žaloby byl tvrzený nárok již promlčen (uplynula nejen promlčecí lhůta subjektivní, ale i objektivní). Domnívají se, že žalobkyni nesvědčí účinky ust. § 648 občanského zákoníku upravujícího stavení promlčení v případě uplatnění práva u soudu. Žalobkyně se o realizaci předmětných plateb dozvěděla nejpozději dne 23. 9. 2016 (kdy v insolvenčním rejstříku bylo pod položkou B-197 zveřejněno sdělení Ing. Bláhy ze dne 22. 9. 2016, jehož součástí byl výpočet odměny správce, z něhož je zřejmé, že část odměny insolvenčního správce jako záloha v souvislosti s částečným rozvrhem 2009 byla vyplacena). Této skutečnosti si byla žalobkyně nepochybně vědoma, neboť dne 27. 10. 2016 uvedla, že si Ing. Bláha vyúčtoval svou odměnu chybně (toto je zveřejněno v insolvenčním rejstříku pod položku B-203). V této souvislosti žalované uzavřely, že nejpozději od 23. 9. 2016 měli všichni informaci (nejen insolvenční soud, ale i žalobkyně a všichni věřitelé) o tom, že Ing. Bláha předmětnou platbu provedl. Svou první žalobu (řízení bylo zahájeno u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 392/2020 a následně bylo vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 37 ICm 958/2021) však žalobkyně podala až dne 20. 12. 2020, tedy téměř až po 4 letech a 3 měsících, a i mezi pravomocným zastavením tohoto předchozího řízení a podáním žaloby proti dědicům Ing. Štěpána Bláhy uplynula doba dalších 34 měsíců. Žalobu, která je předmětem souzené věci, pak žalobkyně podala až dne 30. 1. 2025 (tedy po více jak 8 letech a 4 měsících ode dne, kdy se o realizaci napadených plateb dozvěděla a více než 15 let a 7 měsíců poté, co byly provedeny). Doplnily, že učinily výhradu soupisu, a proto je jejich odpovědnost za dluhy limitována. Za této situace považují nárok uplatněný žalobkyní za promlčený a navrhují, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. Po provedeném dokazování má soud z insolvenčního rejstříku, a to z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 5. 2008, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-A-8, za prokázané, že byl zjištěn úpadek společnosti PIVOVAR EGGENBER, a.s., IČO 63999994 (dále jen dlužník ), na jeho majetek byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Martin Janoušek, U Trojice 799/33, 370 04 České Budějovice. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 5. 2008, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-3, soud zjistil, že Ing. Martin Janoušek byl z funkce insolvenčního správce odvolán a na místo něj insolvenční soud ustanovil insolvenčním správcem Ing. Štěpána Bláhu, bytem Třeboňská 169, 373 73 Štěpánovice. Insolvenční správce Ing. Štěpán Bláha byl na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2016, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-184, funkce insolvenčního správce zproštěn a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Proti tomuto usnesení podal Ing. Bláha odvolání, rozhodnutí soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 10. 2016, č. j. 3 VSPH 890/2016-B-200 potvrdil. 5. Z Konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-213), kterou vyhotovil dne 12. 7. 2017 insolvenční správce Ing. Štěpán Bláha, vyplývá, že tento si vy anonymizovano odměnu z nezajištěného majetku ve výši 6 589 888 Kč. 6. Z Protokolu o jednání konaného u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 8. 12. 2017 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-217) soud zjistil, že jeho předmětem bylo projednání částečné konečné zprávy předložené dne 30. 8. 2017 bývalým insolvenčním správcem Ing. Bláhou a projednání dalšího postupu v řízení. Vzhledem k tomu, že předložené částečné konečné zprávy vykazovaly vady a nedostatky, které se v součinnosti s původním insolvenčním správcem nepodařilo odstranit, byl nový insolvenční správce vyzván k prověření celého průběhu řízení, o kterém měl soudu zaslat zprávu do konce února 2018 a teprve poté bude rozhodnuto o dalším postupu.
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
7. Z listiny označené jako Věc: žádost dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. ze dne 5. 1. 2018 (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-218) vyplynulo, že žalobkyně insolvenčnímu soudu popsala průběh své činnosti, když mj. sdělila, že odvolaný insolvenční správce dne 23. 9. 2016 předložil konečnou zprávu obsahující mj. vyúčtování jeho odměny, příjmů a výdajů, avšak tato obsahovala chyby a ani přes opakované výzvy doposud nepředložil konečnou zprávu v takové podobě, která by byla pro soud akceptovatelná. V rámci tohoto přípisu žalobkyně taktéž insolvenčnímu soudu sdělila, že odvolaný správce si vyplatil zálohu na odměnu ve výši 5 355 000 Kč. Podotkla, že případná vratka odměny je nejistá a ona nehodlá tyto peněžní prostředky po odvolaném insolvenčním správci vymáhat mimo insolvenční řízení. Vzhledem ke stavu daného řízení, kdy předmětem dalšího výkonu činnosti insolvenčního správce by byla rekapitulace celého insolvenčního řízení, řešení nesrovnalostí, příp. i rekonstrukce účetnictví, ale především přenesení odpovědnosti na nového insolvenčního správce, žalobkyně insolvenční soud požádala o zproštění výkonu funkce insolvenčního správce dlužníka. 8. Z přípisu žalobkyně označeného jako Věc: předložení konečné zprávy ve věci insolvenčního řízení dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-241) soud zjistil, že tato dne 3. 4. 2020 popsala svou činnost insolvenčního správce od ustanovení do funkce, když mj. podotkla, že ve svém přípisu ze dne 27. 10. 2016 poukázala na skutečnost, že si odvolaný správce zjevně chybně vypočetl odměnu, a zároveň předložila insolvenčnímu soudu konečnou zprávu ze dne 3. 4. 2020. Z této konečné zprávy mj. vyplývá, že dosud byla vyplacena na zálohách na odměny v průběhu řízení částka 5 355 000 Kč. 9. Z přípisu Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 7. 2020 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-242) se podává, že insolvenční soud vyzval žalobkyni k zodpovězení otázek souvisejících s podklady předloženými Ing. Bláhou a rovněž k zahájení kroků k vymožení alespoň částky ve výši 5 105 729,07 Kč, kterou si Ing. Bláha neoprávněně ponechal. 10. Z přípisu žalobkyně adresovaného Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 20. 8. 2020 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-243) vyplynulo, že žalobkyně insolvenčnímu soudu mj. sdělila, že vzhledem k tomu, že doposud nebylo rozhodnuto o dalším postupu ve věci, tak prozatím Ing. Bláhu k navrácení vyplacených prostředků nevyzývala, avšak v návaznosti na výzvu soudu ze dne 13. 7. 2020 k tomuto přikročí, když odvolanému insolvenčnímu správci zašle výzvu k navrácení předmětné částky do majetkové podstaty dlužníka. 11. Z listiny označené jako Věc: výzva insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. se podává, že žalobkyně dne 26. 10. 2020 vyzvala Ing. Štěpána Bláhu k vydání částky ve výši 5 105 729,07 Kč, kterou si svévolně vyplatil jako zálohu na odměnu správce, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Skutečnost, že tato výzva byla bývalému insolvenčnímu správci fakticky odeslána, se podává z Dodejky ze dne 27. 10. 2020 (která se vrátila jako nedoručená s relací pošty, že adresát si zásilku nevyzvedl). 12. Dne 20. 11. 2020 insolvenční soud vyzval žalobkyni ke sdělení, zda již byl Ing. Bláha vyzván k navrácení neoprávněně vyplacených prostředků na účet majetkové podstaty a zda již byl převod fakticky realizován či nikoli a v negativním případě rovněž ke sdělení návrhu dalšího postupu ve vztahu k těmto prostředkům, což vyplynulo z listiny označené jako Žádost o sdělení (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-245). Z další listiny totožného označení, kterou vyhotovil insolvenční soud téhož dne, vyplynulo, že k převedení neoprávněně vyplacených finančních prostředků ve výši 5 105 729,07 Kč na účet majetkové podstaty, a to neprodleně, vyzval insolvenční soud dne 20. 11. 2020 Ing. Štěpána Bláhu. 13. Z listiny označené jako Věc: sdělení insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-247) soud zjistil, že dne 7. 12. 2020 žalobkyně sdělila insolvenčnímu soudu, že odvolaného správce
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
vyzvala k vydání finančních prostředků, a to jak doporučeným dopisem, tak e-mailem s tím, že předmětné prostředky na účet majetkové podstaty doposud připsány nebyly. Zároveň sdělila, že podá návrh na vydání platebního rozkazu. 14. Z listiny označené jako Věc: sdělení insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-249) se podává, že dne 26. 1. 2021 žalobkyně sdělila insolvenčnímu soudu, že upravila částku vymáhanou po Ing. anonymizovano (na částku 5 355 000 Kč) s tím, že návrh na zaplacení této částky podala k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, kde je řízení vedeno pod sp. zn. 23 C 392/2020, který však věc z důvodu posouzení otázky věcné příslušnosti předložil vrchnímu soudu. 15. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 37 ICm 958/2021-71 vyplynulo, že řízení o náhradu škody na majetkové podstatě, které vedla žalobkyně proti Ing. Štěpánu anonymizovano , bylo dne 15. 6. 2021 dle § 109 odst. 1 písm. a) o. s. ř. přerušeno, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 33 Nc 401/2021. Následně bylo dané řízení dne 13. 4. 2022 postupem dle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastaveno, což soud zjistil z usnesení č. j. 37 ICm 958/2021-78. 16. Z Přihlášky věřitele do pozůstalostního řízení se podává, že žalobkyně dne 4. 5. 2022 přihlásila do dědického řízení po Ing. anonymizovano pohledávku ve výši 5 355 000 Kč, kterou si svévolně vyplatil, a to jako zálohu na odměnu insolvenčního správce, přestože o její výši ani o jejím vyplacení nebylo insolvenčním soudem rozhodnuto a zůstavitel tak postupoval v rozporu s ust. § 38 odst. 4 insolvenčního zákona. 17. Ze sdělení soudní komisařky Mgr. Šárky Aschenbrennerové ze dne 30. 8. 2024 je zjevné, že řízení o pozůstalosti po Štěpánu anonymizovano doposud nebylo skončeno s tím, že dědici (kteří dědictví neodmítli) žalobkyní uplatněnou pohledávku popřeli co do důvodu i výše. Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 6. 2025, č. j. 23 D 567/2022-470, má soud za prokázané, že v rámci pozůstalostního řízení po odvolaném insolvenčním správci byla schválena dohoda dědiček o rozdělení pozůstalosti a bylo potvrzeno nabytí dědictví dědičkami (žalovanými) s tím, že pohledávka GESTORE v.o.s. nebyla do pasiv pozůstalosti zařazena. 18. Z listiny označené jako Věc: předžalobní výzva dle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, k úhradě závazku má soud za prokázané, že žalobkyně dne 10. 9. 2024 vyzvala všechny žalované k zaplacení částky ve výši 5 355 000 Kč na účet majetkové podstaty dlužníka nejpozději do 4. 10. 2024. Skutečnost, že shora uvedená výzva byla žalované č. 1, 2 a 3 fakticky odeslána, se podává z podacích lístků České pošty, s.p. ze dne 10. 9. 2024 (podací anonymizovano RR2 anonymizovano F, RR 2724492094F a RR2724492386F). 19. Z listiny označené jako Věc: žádost o souhlas soudu s výplatou zálohy na odměnu insolvenčního správce Pivovar Eggenberg (zveřejněné v insolvenčním rejstříku dne 18. 2. 2009 pod položkou B-43) soud zjistil, že Ing. Bláha dne 16. 2. 2009 požádal insolvenční soud o souhlas s výplatou zálohy na odměnu insolvenčního správce, a to z finanční částky určené pro uspokojení věřitelů ve výši minimálně 35 milionů Kč ve smyslu vyhl. č. 313/2007 Sb. 20. Z Protokolu o přezkumném jednání konaném před Krajských soudem v Českých Budějovicích dne 19. 3. 2009 ve věci sp. zn. 27 INS 1466/2008 se podává, že insolvenční soud vzal na vědomí sdělení Ing. Bláhy o tom, že podá návrh na částečný rozvrh a v této souvislosti byl upozorněn na to, že tento musí být řádně odůvodněn vč. souhlasu věřitelského výboru. Z daného protokolu nevyplývá, že by se při tomto jednáním shora uvedená žádost insolvenčního správce o vyplacení zálohy jakkoli řešila. 21. Ze Zápisu z jednání věřitelského výboru konaného dne 19. 3. 2009 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-47) soud zjistil, že při něm byla podána zpráva o činnosti insolvenčního
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
správce dlužníka a tato následně byla věřitelským výborem projednána. Věřitelský výbor rovněž projednal a odsouhlasil Ing. Bláhou předloženou odměnu a její výpočet, a to ve výši 4 760 000 Kč vč. DPH. 22. Z Návrhu na uspokojení konkurzních věřitelů v částečném rozvrhu soud zjistil, že dne 27. 3. 2009 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-46) podal Ing. Štěpán Bláha insolvenčnímu soudu návrh na částečný rozvrh, který obsahuje souhlas věřitelského výboru dlužníka s návrhem insolvenčního správce a rovněž i s vyplacením odměny insolvenčního správce z částky určené k rozdělení věřitelům vypočtené ve smyslu vyhlášky dle přílohy. Dne 27. 5. 2009 pak Ing. Štěpán Bláha předložil insolvenčnímu soudu opravený návrh na uspokojení konkurzních věřitelů v částečném rozvrhu. 23. Soud povolil vydání částečného rozvrhu a rovněž určil, že zjištěné pohledávky budou uspokojeny do výše 22,129 %, když k uspokojení daných pohledávek bude použito celkem 30 237 346 Kč. Tyto skutečnosti vyplynuly z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 6. 2009, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-49. Toto usnesení však bylo následně Vrchním soudem usnesením ze dne 24. 9. 2009, č. j. 1 VSPH 385/2009-B-63 zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O dalším povolení vydání částečného rozvrhu následně rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích dne 3. 12. 2009 (usnesení č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-69), když určil, že zajištěné pohledávky věřitelů budou uspokojeny do výše 21,765591366 % (k uspokojení bude použito celkem 30 240 000 Kč). Ani v jednom z těchto usnesení nebylo o odměně, příp. záloze na odměnu či náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, žádným způsobem rozhodnuto. 24. O své činnosti Ing. Štěpán Bláha podával insolvenčnímu soudu průběžně zprávy, což vyplynulo ze Zpráv o činnosti insolvenčního správce v insolvenčním řízení 27 INS 1466/2008 za období do 30. 6. 2011 a za období od 1. 1. do 30. 6. 2012 a z e-mailu z 31. 1. 2013 (zveřejněných v insolvenčním rejstříku pod položkou B-98, 108 a 117). 25. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2014, č. j. KSCB 27 INS 1466/2008-B-150, vyplývá, že soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Ing. Štěpán Bláha prodal mimo dražbu majetek z majetkové podstaty dlužníka, a to ochrannou známku, hmotný investiční majetek a materiálové zásoby a obaly, to vše za cenu 1 250 000 Kč. 26. Z přípisu Ing. Bláhy ze dne 22. 9. 2016, který byl insolvenčnímu soudu doručen dne 23. 9. 2016, (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-197) se podává, že bývalý insolvenční správce soudu podal zprávu o stavu řízení s tím, že v příloze zároveň předložil výpočet odměny správce po odečtení vyplacené zálohy současně s částečným rozvrhem uspokojení věřitelů v roce 2009, vyúčtované a uhrazené náklady správce, cestovné za dobu konkurzu a příjmy a výdaje, které byly podkladem pro zpracování odměny správce. Přílohou tohoto podání je mj. shora zmiňované vyúčtování odměny správce, z něhož je zjevné, že celková odměna správce činí částku ve výši 8 204 866 Kč s tím, že z této byla již vyplacena záloha ve výši 4 595 000 Kč (a to v souvislosti s částečným rozvrhem v roce 2009) a zbývající nárok bez DPH činí částku ve výši 3 662 886 Kč. Tyto listiny byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku dne 23. 9. 2016 ve 12:57 hod. pod pořadovým anonymizovano B-197. 27. Z přípisu insolvenčního soudu ze dne 5. 10. 2016 (zveřejněného v insolvenčním rejstříku pod položkou B-198) soud zjistil, že Ing. Bláha byl opakovaně vyzván k podání zprávy o své činnosti, vyúčtování odměny a výdajů a především k předání novému insolvenčnímu správci všech potřebných podkladů a poskytnutí potřebných informací. K datu vyhotovení dané výzvy pak Ing. Bláha předložil pouze konečnou zprávu a vyúčtování svých výdajů. Za této situace byl opětovně vyzván k předložení všech dokumentů vzniklých za trvání insolvenčního řízení novému insolvenčnímu správci a zároveň byl poučen, že v případě nesplnění dané výzvy soud přistoupí
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
k podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestního činu (porušení povinnosti v insolvenčním řízení). 28. Z listiny označené jako Věc: zpráva a žádost insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (v insolvenčním rejstříku zveřejněné pod položkou B-203) vyplývá, že žalobkyně dne 27. 10. 2016 insolvenčnímu soudu sdělila, že dne 19. 10. 2016 se uskutečnila schůzka s bývalým insolvenčním správcem, a to za účelem předání spisového materiálu. Vzhledem k nepředání celé dokumentace insolvenční správce navštívil i účetní dlužníka. Veškeré podklady se však získat nepodařilo. Závěrem svého podání insolvenční správce soudu sdělil, že má za to, že odměna vypočtená odvolaným správcem je vypočtena chybně, neboť odměnu vypočítal z celkových příjmů, a ne z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele. 29. Z listiny označené jako Věc: žádost insolvenčního správce dlužníka PIVOVAR EGGENBERG, a.s. (zveřejněné v insolvenčním rejstříku pod položkou B-218) vyplynulo, že žalobkyně dne 5. 1. 2018 požádala insolvenční soud o zproštění funkce insolvenčního správce, neboť v dané věci se vyskytují závažné nedostatky. V dané žádosti žalobkyně mj. uvedla, že výplatě částečného rozvrhu následovala i výplata zálohy na odměnu odvolaného správce ve výši 5 355 000 Kč. 30. Ve vztahu k dokazování soud pro úplnost dodává, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování. S ohledem na níže uvedené právní závěry soud nepřipustil důkaz výslechem žalované č. 2 a 3, jejichž účastnický výslech byl navržen k prokázání jejich tvrzení o tom, že Ing. Bláha měl souhlas insolvenčního soudu k vyplacení předmětné částky, který měl přislíben, že jej obdrží i v písemné podobě, neboť tato skutečnost s ohledem na promlčení uplatněného nároku není významná. Ze stejného důvodu a rovněž i vzhledem k tomu, že pokud by bylo rozhodnutí soudu udělující insolvenčnímu správci souhlas s vyplacením zálohy/odměny na zálohu fakticky vydáno, mělo by účinky pouze tehdy, pokud by bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku (což není), soud nepřipustil ani další navržený důkaz, a to výslech insolvenčního soudce JUDr. Josefa Šimka. 31. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že žalované jsou dědičky po zemřelém Ing. Štěpánu anonymizovano , které dědictví neodmítly, avšak učinily výhradu soupisu. Ing. Štěpán Bláha působil jako insolvenční správce dlužníka v době od 21. 5. 2008 do 4. 3. 2016, kdy byl této funkce insolvenčním soudem zproštěn (a insolvenčním správcem dlužníka ustanovil žalobkyni). Shora uvedené skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Dne 16. 2. 2009 Ing. Bláha požádal insolvenční soud o souhlas s vyplacením zálohy na jeho odměnu. Následně dne 27. 3. 2009 věřitelský výbor projednal a odsouhlasil insolvenčním správcem předložený návrh o jeho odměně a výpočtu. O daném návrhu (žádosti) však insolvenční soud nerozhodl, resp. nevydal usnesení o tom, že s výplatou souhlasí, resp. nepovolil mu, aby v průběhu řízení čerpal zálohy na odměnu nebo hotové výdaje. Dne 15. 6. 2009 byly z účtu majetkové podstaty dlužníka čerpány dvě platby, a to ve výši 2 380 000 Kč a 2 975 000 Kč, které byly dne 16. 6. 2009 připsány na účet Ing. Bláhy. Tato skutečnost byla mezi účastníky rovněž nesporná. Dne 23. 9. 2016 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva Ing. Bláhy, z níž vyplývá, že v souvislosti s částečným rozvrhem mu byla v roce 2009 vyplacena daná záloha na jeho činnost. Tyto finanční prostředky Ing. Bláha čerpal, aniž by k tomu měl svolení insolvenčního soudu. Po svém zproštění z funkce insolvenčního správce Ing. Bláha předložil soudu konečnou zprávu vč. vyúčtování své odměny, která však insolvenčním soudem (z důvodu nedostatků) schválena nebyla s tím, že nebyla ani určena náhrada hotových výdajů či odměna insolvenčního správce. Aktuálně insolvenční řízení ohledně dlužníka nadále probíhá. 32. Podle § 37 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v účinném znění (dále jen insolvenční zákon ) insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. 33. Dle § 38 insolvenčního zákona insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3) Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno (odst. 5). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 8). 34. Podle § 159 odst. 1 písm. e) insolvenčního zákona incidenčními spory jsou spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem. 35. Dle § 100 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák. ) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 36. Dle § 107 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (odst. 1). Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (odst. 2). 37. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). 38. Dle ustanovení § 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z. ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
39. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 40. V právní rovině soud úvodem podotýká, že s přihlédnutím ke dni, kdy právní předchůdce žalovaných vybral z účtu majetkové podstaty předmětnou částku, resp. kdy si (zálohu) na odměnu poukázal na svůj účet (16. 6. 2009), jsou pro posouzení toho, zda se žalované (resp. jejich právní předchůdce) na úkor žalobkyně (resp. majetkové podstaty dlužníka) obohatil a zda je nárok žalobkyně promlčen či nikoli, s ohledem na ust. § 3028 a § 3036 o. z. v souzené věci aplikovatelná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. 41. Předně soud uvádí, že insolvenční správce provede vyúčtování své odměny a náhrady hotových výdajů v konečné zprávě o své činnosti. O návrhu insolvenčního správce na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů rozhoduje soud (tomuto návrhu zcela nebo zčásti ne/vyhoví). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci. Zálohy je insolvenční správce oprávněn čerpat na základě rozhodnutí soudu již v průběhu insolvenčního řízení (tedy před pravomocným konečným rozhodnutím o odměně a náhradě hotových výdajů). O záloze na odměnu rozhoduje insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, který o povolení jejího čerpání má právo požádat (avšak nikoli nárok). Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne tom, že schvaluje vyúčtování a insolvenčnímu správci povoluje z majetkové podstaty dlužníka čerpat zálohu na odměnu nebo náhradu hotových výdajů a v jaké výši. O nevyhovění žádosti insolvenčního správce o povolení čerpat zálohu soud samostatným výrokem usnesením nerozhoduje (svůj zamítavý postoj vhodným způsobem vysvětlí-např. v odůvodnění či přípisem). Pokud byl insolvenční správce z funkce odvolán, vyúčtování jeho odměny a hotových výdajů obsahuje zpráva o činnosti, o které insolvenční soud rozhoduje již v průběhu insolvenčního řízení a určí částku, jež náleží insolvenčnímu správci na hotových výdajích a na nákladech účelně vynaložených na udržování a správu majetkové podstaty. V souvislosti s ukončením výkonu funkce (zproštění či odvolání) soud rozhodne pouze o náhradě hotových výdajů a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty. O schválení jeho odměny je však rozhodováno až v závěrečné fázi insolvenčního řízení. Do té doby má rozhodnutí o odměně odvolaného či zproštěného insolvenčního správce povahu rozhodnutí o záloze na odměnu. Pokud insolvenční správce z majetkové podstaty čerpá částky na svoji odměnu a úhradu hotových výdajů bez předchozího rozhodnutí insolvenčního soudu, jedná se o zásadní porušení povinností insolvenčního správce [rov. Sprinz, P., Jirmásek, T., Řeháček, O., Vrba, M., Zoubek, H. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023 a Jirmásek, T. Odměna insolvenčního správce. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 40-57 s.]. 42. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalovaných Ing. Štěpán Bláha neoprávněně odklonil z majetkové podstaty dlužníka částku v celkové výši 5 355 000 Kč. Tuto částku čerpal jako (zálohu) na odměnu za svou činnost, aniž by k tomu měl svolení (rozhodnutí ve smyslu ust. § 38 odst. 3 insolvenčního zákona) insolvenčního soudu. V této souvislosti soud podotýká, že argumentace žalovaných, založená na tom, že povolení k čerpání zálohy ze strany konkursního soudu se dělo jiným způsobem než písemným (že Ing. Bláha měl příslib insolvenčního soudu), postrádá oporu v zákoně a na posouzení dané věci nemá vliv. Vzhledem k této skutečnosti soud dospěl k závěru, že bývalý insolvenční správce měl povinnost takto odčerpanou zálohu na svou odměnu vrátit do majetkové podstaty dlužníka. Zadržováním této částky se bezdůvodně obohatil na úkor majetkové podstaty dlužníka. Žalované pak odpovídají za závazky bývalého insolvenčního správce z titulu dědictví (které po zemřelém Ing. anonymizovano neodmítly), a to v rozsahu učiněné výhrady soupisu. Soud uzavírá, že žalobkyni svědčí oprávnění domáhat se uplatnění daného nároku z titulu bezdůvodného obohacení.
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
43. Za této situace se soud po právní stránce dále zabýval žalovanými vznesenou námitkou promlčení. Jakmile dlužník důvodně vznese námitku promlčení, stává se žalobcovo právo na plnění, které bylo uplatněno u soudu, nevymahatelným. Pro počátek běhu dvouleté subjektivní promlčecí doby (dle § 107 odst. 1 obč. zák.) je rozhodný den, kdy se oprávněný dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal. Oprávněný se dozví o vzniku bezdůvodného obohacení tehdy, má-li k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu o vydání plnění z bezdůvodného obohacení, tj. když nabyl vědomost o rozsahu bezdůvodného obohacení a o osobě obohaceného. Pro počátek tříleté, popř. desetileté objektivní promlčecí doby (dle § 107 odst. 2 obč. zák.) je naopak rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení skutečně (fakticky) došlo. Vzájemný vztah těchto dvou promlčecích lhůt je takový, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že by poškozenému ještě běžela i druhá promlčecí lhůta. Pokud tedy marně uplynula alespoň jedna z uvedených promlčecích lhůt a druhou stranou je vznesena námitka promlčení, nelze oprávněnému právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení přiznat. Bezdůvodné obohacení nastalé plněním bez právního důvodu vzniká již samotným přijetím plnění; tehdy začne běžet objektivní promlčecí doba (srov. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 602-608 a 608-613 s.). 44. V souzené věci vyšlo najevo, že právní předchůdce žalovaných si bez právního důvodu vyplatil z účtu majetkové podstaty dlužníka předmětnou částku dne 15. 6. 2009, která pak byla na jeho účet připsána následující den, tj. 16. 6. 2009. Tento den začala běžet objektivní promlčecí lhůta. Tato skutečnost (vyplacení předmětné zálohy) byla objektivně zjistitelná nejpozději dne 23. 9. 2016, kdy byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva Ing. Bláhy ze dne 22. 9. 2016, z níž je mj. patrné, že v roce 2009 v souvislosti s částečným rozvrhem byla vyplacena záloha. Žalobkyně jako insolvenční správkyně má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, proto měla povinnost průběžně sledovat stav insolvenčního řízení a rovněž i obsah insolvenčního rejstříku. Je tedy zjevné, že nejpozději tohoto dne byla žalobkyni fakticky k dispozici informace o tom, že si bývalý insolvenční správce vyplatil zálohu na svou činnost, kdy tak učinil a v jaké výši. Žalobkyně navíc pak sama na tuto skutečnost reagovala, když dne 27. 10. 2016 insolvenčnímu soudu sdělila, že odměna byla odvolaným správcem vypočtena chybně. Poté v přípisu ze dne 5. 1. 2018 žalobkyně insolvenčnímu soudu výslovně uvádí, že si odvolaný správce vyplatil zálohu na odměnu ve výši 5 355 000 Kč. Z těchto jejích podání je patrné, že žalobkyně s danou informací byla opravdu seznámena. Žalobu v dané věci žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 17. 10. 2024. Jelikož podala žalobu v době, kdy již uplynula subjektivní promlčecí lhůta, soud shledal žalovanými vznesenou námitku promlčení důvodnou, a proto k ní přihlédl. Za této situace žalobu z důvodu promlčení uplatněného nároku z celém rozsahu zamítl. 45. Ve vztahu k námitce žalobkyně o tom, že námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, soud uvádí, že posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy je namístě toliko výjimečně. Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že dobrým mravům zásadně neodporuje. Uplatnění námitky promlčení se příčí dobrým mravům jen ve výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 23 Cdo 187/2022). Soud v dané věci však neshledal žádné okolnosti, které by byly naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení, a proto ji neshledal důvodnou. 46. V této souvislosti soud závěrem pro úplnost dodává, že skutečnost, že žalobkyně žalobu k uplatnění daného nároku původně podala dne 16. 12. 2020 (řízení bylo vedeno u podepsaného soudu pod sp. zn. 37 ICm 958/2021 a následně bylo dne 13. 4. 2022 zastaveno), nemá
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
na posouzení běhu promlčecí lhůty vliv, neboť jak shora uvedeno, subjektivní promlčecí lhůta začala plynout dne 23. 9. 2016 a uplynula dnem 23. 9. 2018 a je tak zjevné, že i tato byla podána až po uplynutí promlčecí lhůty (§ 107 odst. 1 obč. zák.). K další námitce žalobkyně, která v souvislosti s promlčením poukázala na ust. § 643 o. z., soud podotýká, že Ing. Bláha zemřel dne 16. 3. 2022. Pokud se věřitel domáhá plnění po dlužníkovi v řízení před soudem, dojde ke stavení promlčecí lhůty u práva věřitele podle § 648 o. z. K uplatnění práva u soudu však musí dojít ve stanovené promlčecí lhůtě. Promlčecí lhůta se zastaví podáním žaloby u soudu. Neběží však pouze po dobu řízení. Aby došlo ke stavení promlčecí lhůty, musí věřitel v zahájeném řízení zároveň řádně pokračovat. Pravomocným skončením řízení u orgánu veřejné moci překážka pro plynutí promlčení (stavení promlčecí lhůty) odpadá. Promlčecí lhůta po pravomocném skončení řízení, ve kterém nebylo rozhodnuto přiznáním práva na plnění, neběží od začátku, nýbrž pokračuje v běhu a přihlíží se k uplynulé části. Zemře-li dlužník, nelze proti zemřelému uplatnit pohledávku v soudním řízení, neboť pro nedostatek podmínky řízení v době zahájení civilního procesu by soud občanskoprávní řízení zastavil. Ust. § 643 odst. 1 poskytuje ochranu věřiteli, aby se právo na plnění nepromlčelo, pokud nebylo najisto postaveno, po kom má věřitel namísto zemřelého dlužníka plnění požadovat. Aby ale mohl být odst. 1 aplikován, nesmělo by se právo věřitele promlčet již před smrtí dlužníka. Věřitel je proto v tomto případě nucen vyčkat, koho soud stanoví za dědice v rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví. Promlčecí lhůta se však u práva věřitele nestaví. Pokud věřitel podá proti dlužníkovi, na jehož majetek byl soudem prohlášen konkurs, žalobu na plnění, staví se ohledně tohoto nároku běh promlčecí lhůty. Oznámí-li věřitel svou pohledávku v řízení o dědictví po dlužníku, nejde o uplatnění práva s následkem stavení běhu promlčecí lhůty (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 590/2012 či usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 2600/11) [srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k ust. § 643 a § 648]. Ohledně dané pohledávky žalobkyně sice původně vedla řízení proti Ing. anonymizovano , avšak toto bylo zahájeno (resp. daný nárok uplatnila) až dne 16. 12. 2020, tedy již po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty (23. 9. 2018). Vzhledem k tomu, že původní řízení bylo pravomocně zastaveno, nemělo toto za následek stavění běhu promlčecí lhůty ve smyslu ust. § 648 o. z., resp. § 112 obč. zák., a proto ust. § 643 o. z. na danou situaci nedopadá. 47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 insolvenčního zákona ve spojení s § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť žalované byly ve věci plně úspěšné. Náklady řízení jsou tvořeny zejména jejich výdaji na zastoupení. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel z § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen advokátní tarif ), respektive z částky 5 355 000 Kč, které odpovídá sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v částce 29 740 Kč. V daném případě jsou na straně žalované 3 osoby, a proto soud ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu za každou další zastupovanou osobu snížil mimosmluvní odměnu, a to za druhou žalovanou o 20 % a za třetí žalovanou o 40 %. Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby učiněný za všechny žalované proto činí 71 376 Kč (29 740 + 23 792 + 17 844). Náklady řízení představují odměnu za zastoupení žalovaných ve výši 321 192 Kč (4,5 * 71 376), neboť jejich zástupce učinil celkem 4,5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, doplnění skutkových tvrzení, účast u jednání dne 6. 8. 2025 a účast u jednání dne 10. 9. 2025]. Pro úplnost soud dodává, že za podání, kterým žalované doplnily skutková tvrzení, požadoval přiznat jejich zástupce toliko odměnu ve výši jedné poloviny odměny s tím, že soud s tímto jeho postojem se soud ztotožnil, neboť toto podání obsahově navazovalo na přednes zástupce učiněný při jednání a doplňovalo jej. Náklady řízení se dále skládají z 15 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu [3 * 5], a proto představují součet všech shora uvedených částek (321 192 +6 750) ve výši 327 942 Kč, který je dále navýšen o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) S ohledem na tuto skutečnost byla žalobci uložena povinnost uhradit solidárně oprávněným žalovaným k rukám jejich zástupce částku 396 809 Kč (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pro úplnost soud
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová. (KSCB 27 INS 1466/2008)
dodává, že neměl důvod odchýlit se od obecné třídenní zákonné lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 48. Závěrem soud pro úplnost dodává, že nerozhodoval o poplatkové povinnosti, neboť žalobkyně je jako insolvenční správce od placení soudních poplatků osvobozena [§ 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a poplatková povinnost přejde na žalované pouze za situace, je-li navrhovatel, který je v řízení od poplatku osvobozen, v řízení zcela úspěšný. V daném případě soud žalobkyni nevyhověl, respektive žalobu zamítl, a proto nebylo možné uložit žalovaným povinnost k zaplacení soudního poplatku (§ 2 odst. 3 uvedeného zákona). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.
České Budějovice 10. září 2025
JUDr. Marie Rychtářová v. r. soudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje Marie Starová.