45 Cm 13/2008
Toto rozhodnutí nabylo právní moci v, I i; g' ; ' ł .-dne , ,Á J .ŽL 'L' š L7'
45 C m 13/2008-56
KRAJSKÝ souo v ÚŠTI n. L.
Šíře?
2 3 'GE-zung ,.;_/,_ą
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v právní věci Žalobce Petra Pajera, bytem 100 00 Praha 10-Strašnice, Na Hroudě 521/8, proti žalovanému Mgr. Martinu Kolářovi, Masarykovo nám. 193/20, Děčín, insolvenčnímu správci dlužníka Pavla Chadimy.. 405 02 Děčín, Kamenická 537/55, zast. Mgr. Alešem Podrábským, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 193/20, Děčín, o určení pOpřeně pohledávky ve výši 4,121.000,00 Kč takto: 1. Žaloba na určení popřené pohledávky ve výši 4,121.000,00 Kč s e z a m í t á .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 11.158,00 Kč krukám Mgr. Aleše Podrábského, advokáta se sídlem Masarykovo nám. 193/20, Děčín do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodněnh
Žalobou, doručenou soudu dne 3.9.2008, se domáhal žalobce určení, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 4,121.000,00 Kč ztitulu dvou nezaplacených směnek. Podáním doručeným soudu dne 19.9.2008 doručil žalobce kopie obou směnek, uznání závazku a dohodu o smluvní pokutě. Soudní poplatek ve výši 1.000,00 Kč zaplatil žalobce v kolcích vylepených na žalobě.
Žalovaný se kvýzvě soudu kžalobě na svou procesní obranu vyjádřil podáním doručenym soudu dne 3.10.2008. Uvedl, že na popření pohledávky trvá, nebot byla podána ztitulu ústně uzavřené smlouvy o půjčce-následná privativní novace, tj. vznik nově pohledávky na základě uznání dluhu, ust. §570, obč. zákoníku (viz doplnění přihlášky ze dne 2.6.2008. Uvedl, že na jistině bylo přihlášeno 245.000,00 Kč a 720.000,00 Kč, na smluvní pokutě 3,156.000,00 Kč. Žalovany uvedl, že dle insolvenčního zákona musí věřitel v přihlášce
Pokračování-2--vymezit právní důvod vzniku pohledávky, jež může měnit jen do doby přezkoumání přihlášky při přezkumném jednání. Jestli v žalobě žalobce tvrdí směnečný vztah s dlužníkem, k přihlášce směnky nepředložil. Navrhnul žalobu v celém rozsahu zamítnout.
Soud před zahájením jednání zjistil, že mezi účastníky nedošlo ke smírnému řešení věci, žalobce na žalobě trval. Žalobci nebylo insolvenčním správcem doručováno vyrozumění o p0pření jeho pohledávky, nebot žalobce byl na přezkumném jednání dne 1.8.2008 přítomen. Žaloba byla podána e-mailem 1.9.2008, tedy ve lhůtě a do tří dnů byla doplněna. Doplnění bylo soudu doručeno dne 3.9.2008.
První jednání ve věci se konalo dne 25.11.2008. Účastníci byli v předvolání poučení ohledně koncentrace řízení podle § 118b o.s.ř. Mezi účastníky nebyly žádné nesporně skutečnosti. Soud sdělil účastníkům předběžné posouzení věci ~ zejména pokud jde o jiný právní důvod tvrzený v přihlášce pohledávky a jiný právní důvod uvedený v žalobě. Tím vymezíl soud předmět dokazování.
Před soudem byly provedeny listinné důkazy, předložené účastníky.
Důkazy byly provedeny sdělením obsahu listin: -č.1. 10-k0pie dvou směnek -č.1. 1]-13-uznání závazku -č.1. 14-dohoda o smluvní pokutě -přihláškou pohledávky č. 7 věřitele č. 7 (P7-1, P7-2 a P7-3) -seznamem přihlášených pohledávek ke zvláštnímu přezkumnému jednání -prezenční listinou ze zvláštního přezkumného jednání -protokolem ze vláštního přezkumného jednání -přípisem'dlužníka, zaslaným doporučenou poštou žalobci dne 13.3.2008 -výzvou insolvenčního správce k doplnění přihlášky pohledávky
Po provedení výše uvedených důkazů bylo zjištěno, že ve skutových tvrzeních žalobce existují rozpory, proto se soud rozhodl jednání odročit a z vlastní iniciativy předvolat svědka-dlužníka Pavla Chadimu, který měl vypovědět skutečnosti ohledně předání peněz, výše předávaných částek, splácení, právního důvodu vzniku pohledávky. Žalobci bylo zároveň dáno poučení podle § 118a o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit skutková tvrzení nejpozději do dalšího jednání soudu.
Druhé jednání ve věci se konalo dne 13.1.2009. Žalobce svá skutková tvrzení nedoplnil. Soud provedl pouze důkaz výslechem svědka Pavla Chadimy a důkaz listinami-originály dvou směnek, které byly po nahlédnutí soudem a žalovaným žalobci vráceny.
Výslech svědka byl podrobný s cílem zjistit právní důvod vzniku pohledávky žalobce. Protože skutečnosti, které vypovídal svědek, byly částečně v rozporu se skutečnostmi uváděnými žalobcem, byla na návrh právního zástupce žalovaného provedena konfrontace svědka se žalobcem. Ani konfrontaci nebylo dosaženo zjištění, jaká částka ve skutečnosti byla dlužníku půjčena, v jaké výši a v které době byly půjčené částky dlužníkem vráceny. Zřejmě je, že určité finanční prostředky půjčeny byly, v určité výši byly i vráceny. Nesporná se však
Pokračování-3--stala po konfrontaci skutečnost, že právním důvodem vzniku pohledávky byly směnky-směnečný vztah. Svědek i žalobce se shodli, že nejdříve byly u stolku na notářství podepsány směnky a předány finanční prostředky a až následně se odebrali svědek se žalobcem k pracovníci na notářství k podpisu uznání dluhu (které bylo nazýváno smlouvou o půjčce) a k podpisu dohody o smluvní pokutě. Vše vždy proběhlo v jeden den.
Právní zástupce žalovaného navrhoval provedení dalších důkazů-originály obou směnek, listinou, kam si žalobce zapisoval vrácení dluhu dlužníkem a výpisy z bankovního účtu žalobce zbřezna a května 2005. Soud provedl pouze důkaz originály obou směnek, ostatní návrhy na provedení důkazu listinami zamítl s odůvodněním, že vzhledem k výsledku konfrontace svědka se žalobcem není třeba vést dokazování ohledně skutečně půjčených a skutečně vrácených finančních prostředků.
Po zhodnocení provedených důkazů (§132 o.s.ř.), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
Žalobce dlužníku na jeho žádost půjčil v hotovosti finanční prostředky v přesně nezjištěné výši na základě dvou podepsaných směnek, a to při jejich podpisu (dne 29.3.2005 a 12.5.2005). Následně podepsali účastníci směnečného vztahu před notářem dohodu o uznání dluhu společně s dohodou o smluvní pokutě (též ve dnech 29.3.2005 a 12.5.2005). Dne 19.3.2008 byl zjištěn úpadek dlužníka a rozhodnutí bylo spojeno se zamítnutím návrhu na oddlužení a s prohlášením konkursu, dne 28.5.2008 se konalo první přezkumné jednání a dne 1.8.2008 se konalo zvláštní přezkumné jednání, při němž byla přezkoumána přihláška žalobce č. 7 jako věřitele č. 7. Žalobce byl přezkumu přítomen. Přihláška pohledávky P7 byla podána soudu včas dne 16.4.2008 a k výzvě správce byla doplněna dne 3.6.2008 a 17.7.2008. Správce na zvláštním přezkumném jednání přihlášku pohledávky popřel z důvodu, že k tvrzené smlouvě o půjčce nebyla předložena kvitance. Žalobce podal dne 1.9.2008 incidenční žalobu z důvodu nezaplacení směnek dlužníkem.
Podle § 198, odst. l IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.
Podle odst. 2 téhož ustanovení, v žalobě podle odstavce l může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečností, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.
Podle § 201 odst. 1, písm. c) IZ, nevykonatelná pohledávka je zjištěna rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí. Podle odst. 3 téhož ustanovení, Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená
Pokračování-4-45 Cm 1312008-insolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. Podle odst. 4 téhož ustanovení, rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům.
Podle § 202 odst. 1 IZ, ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu Správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu Správci.
Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud zejména vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba není důvodná.
Zdokazování vyplynulo, že přihláška pohledávky byla podána zprávního důvodu: uznání dluhu a dohoda o smluvní pokutě, k výzvě insolvenčního správce z 15.5.2008 (správce mimo jiné zcela jasně vymezíl, že doplnění přihlášky musí obsahovat právní důvod-že uznání dluhu nneí důvodem vzniku pohledávky, že důvodem se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá s odkazem na § 174 IZ), doručené žalobci dne 16.5.2008, byla přihláška doplněna ohledně právního důvodu vzniku pohledávky dne 3.6.2008 tak, že přihláška byla podána na formuláři a jako právní důvod byla uvedena ústně uzavřená smlouva o půjčce a následná privátní novace , t.j. vznik nové pohledávky na základě uznání dluhu podle § 570 OZ. Dne 17.7.2008 zaslal žalobce soudu druhé doplnění přihlášky pohledávky,a to bez jakýchkoliv skutkových tvrzení doložil pouze kopie dvou směnek. Dle názoru soudu správce postupoval správně, když přihlášku nepředložíl soudu k jejímu odmítnutí z důvodu nedostatečných skutkových tvrzení. Ale naopak přihlášku přezkoumal a popřel. Od počátku podání přihlášky bylo zřejmé, že žalobce přihlašuje svou pohledávku z důvodu půjčených finančních prostředků. Jen nebyla předložena písemná smlouva o půjčce, kvitance apod. a správce 'v důsledku nedoložemných listinných důkazů nemohl pohledávku ztitulu tvrzené půjčky v přezkumném jednání uznat. Správně tedy pohledávku popřel. Pokud se týká předložených listin _-k0pií směnek-v tomto případě nebylo tvrzeno, že se jedná o přihlášku pohledávky z titulu směnek, nebot šlo pouze o předložení listin bez skutkových tvrzení a mohlo být dovozováno (a zřejmě správcem i dovozeno bylo), že se jedná o zajišťovací instrument k poskytnutým půjčkám. Incidenční žaloba byla podána včas (30. den lhůty dne 1.9.2008 elektronicky a do tří dnů dne 3.9.2008 doplněna poštou) z důvodu dvou směnek, když pro jejich nezaplacení měla vstoupit v platnost dohoda o smluvní pokutě. K vyjasnění, zda šlo o vztah z ústně uzavřené půjčky nebo ze směnek, bylo vedeno nejen dokazování listinami, ale i výslech svědka-dlužníka úpadce a jeho konfrontace se žalobcem. Zdokazování jasně vyplynulo, že při podpisu směnek byly finanční prostředky žalobcem předány dlužníku a že se tudíž nejednalo o smlouvu o půjčce. Jinými slovy, nejednalo o smluvní typ smlouvy o půjčce, ale o smluvní typ ze závazku směnečného. Soud zvýše uvedených důvodů žalobu zamítl v celém rozsahu pro nesplnění podmínek daných § 198 od'st. 2 IZ-v incidenční žalobě žalobce neuplatnil jako důvod vzniku popřené pohledávky skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, na němž byl přítomen.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. l ve spojení s 142 odst. 1 os.ř. (s použitím § 202 odst. l IZ), kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud
Pokračování-5--náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhrada nákladů zcela úSpěšného insolvenčního správce je dle § 202 odst. 1 IZ příjmem majetkové podstaty dlužníka jako pohledávka za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. j) IZ (neboť insolvenční správce tyto náklady z majetkové podstaty na vedení sporu čerpal). Žalovaný náklady vyčíslil podáním doručeným soudu 14.1.2009 dle § 5 odst. l písm. d) vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 10.000,-Kč a čtyři režijní paušály po 300,-Kč podle vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, dvě jednání u soudu), dále náhradu cestovních výdajů dvakrát po 279,-Kč, t.j. 558,-Kč a náhradu za promeškaný čas dvakrát po 200,-Kč, t.j. 400,-Kč, t.j. celkem 12.158; Kč.
Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení o 1.000,-Kč nižší, nebot paušál podle vyhl. č. 484/2000 Sb. se ve věcech incidenčních žalob nepříznává advokátu podle § 5 odst. 1 písm. d), ale podle § 8, jak bylo již v minulosti judikováno Nejvyšším soudem v Brně -rozsudek ze dne 8.3.2006 sp.zn. 29 Odo 1020/2004 a usnesení ze dne 23.10.2003 Sp.zn. 29 Odo 905/2003. Režijní paušál, náhradu cestovních výdajů a náhradu za promeškaný čas přiznal soud podle oprávněných požadavků právního zástupce žalovaného.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení (§ 80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu . v Ústí nad Labem dne 13.1. 2009
JUDr. Jaroslava Mištová, v.r. soudkyně
Za správnost hotovení: Jana Zimová
Toto rozhodnutí nabylo právní moci v, I i; g' ; ' ł .-dne , ,Á J .ŽL 'L' š L7'
45 C m 13/2008-56
KRAJSKÝ souo v ÚŠTI n. L.
Šíře?
2 3 'GE-zung ,.;_/,_ą
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Mištovou v právní věci Žalobce Petra Pajera, bytem 100 00 Praha 10-Strašnice, Na Hroudě 521/8, proti žalovanému Mgr. Martinu Kolářovi, Masarykovo nám. 193/20, Děčín, insolvenčnímu správci dlužníka Pavla Chadimy.. 405 02 Děčín, Kamenická 537/55, zast. Mgr. Alešem Podrábským, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 193/20, Děčín, o určení pOpřeně pohledávky ve výši 4,121.000,00 Kč takto: 1. Žaloba na určení popřené pohledávky ve výši 4,121.000,00 Kč s e z a m í t á .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 11.158,00 Kč krukám Mgr. Aleše Podrábského, advokáta se sídlem Masarykovo nám. 193/20, Děčín do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodněnh
Žalobou, doručenou soudu dne 3.9.2008, se domáhal žalobce určení, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 4,121.000,00 Kč ztitulu dvou nezaplacených směnek. Podáním doručeným soudu dne 19.9.2008 doručil žalobce kopie obou směnek, uznání závazku a dohodu o smluvní pokutě. Soudní poplatek ve výši 1.000,00 Kč zaplatil žalobce v kolcích vylepených na žalobě.
Žalovaný se kvýzvě soudu kžalobě na svou procesní obranu vyjádřil podáním doručenym soudu dne 3.10.2008. Uvedl, že na popření pohledávky trvá, nebot byla podána ztitulu ústně uzavřené smlouvy o půjčce-následná privativní novace, tj. vznik nově pohledávky na základě uznání dluhu, ust. §570, obč. zákoníku (viz doplnění přihlášky ze dne 2.6.2008. Uvedl, že na jistině bylo přihlášeno 245.000,00 Kč a 720.000,00 Kč, na smluvní pokutě 3,156.000,00 Kč. Žalovany uvedl, že dle insolvenčního zákona musí věřitel v přihlášce
Pokračování-2--vymezit právní důvod vzniku pohledávky, jež může měnit jen do doby přezkoumání přihlášky při přezkumném jednání. Jestli v žalobě žalobce tvrdí směnečný vztah s dlužníkem, k přihlášce směnky nepředložil. Navrhnul žalobu v celém rozsahu zamítnout.
Soud před zahájením jednání zjistil, že mezi účastníky nedošlo ke smírnému řešení věci, žalobce na žalobě trval. Žalobci nebylo insolvenčním správcem doručováno vyrozumění o p0pření jeho pohledávky, nebot žalobce byl na přezkumném jednání dne 1.8.2008 přítomen. Žaloba byla podána e-mailem 1.9.2008, tedy ve lhůtě a do tří dnů byla doplněna. Doplnění bylo soudu doručeno dne 3.9.2008.
První jednání ve věci se konalo dne 25.11.2008. Účastníci byli v předvolání poučení ohledně koncentrace řízení podle § 118b o.s.ř. Mezi účastníky nebyly žádné nesporně skutečnosti. Soud sdělil účastníkům předběžné posouzení věci ~ zejména pokud jde o jiný právní důvod tvrzený v přihlášce pohledávky a jiný právní důvod uvedený v žalobě. Tím vymezíl soud předmět dokazování.
Před soudem byly provedeny listinné důkazy, předložené účastníky.
Důkazy byly provedeny sdělením obsahu listin: -č.1. 10-k0pie dvou směnek -č.1. 1]-13-uznání závazku -č.1. 14-dohoda o smluvní pokutě -přihláškou pohledávky č. 7 věřitele č. 7 (P7-1, P7-2 a P7-3) -seznamem přihlášených pohledávek ke zvláštnímu přezkumnému jednání -prezenční listinou ze zvláštního přezkumného jednání -protokolem ze vláštního přezkumného jednání -přípisem'dlužníka, zaslaným doporučenou poštou žalobci dne 13.3.2008 -výzvou insolvenčního správce k doplnění přihlášky pohledávky
Po provedení výše uvedených důkazů bylo zjištěno, že ve skutových tvrzeních žalobce existují rozpory, proto se soud rozhodl jednání odročit a z vlastní iniciativy předvolat svědka-dlužníka Pavla Chadimu, který měl vypovědět skutečnosti ohledně předání peněz, výše předávaných částek, splácení, právního důvodu vzniku pohledávky. Žalobci bylo zároveň dáno poučení podle § 118a o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit skutková tvrzení nejpozději do dalšího jednání soudu.
Druhé jednání ve věci se konalo dne 13.1.2009. Žalobce svá skutková tvrzení nedoplnil. Soud provedl pouze důkaz výslechem svědka Pavla Chadimy a důkaz listinami-originály dvou směnek, které byly po nahlédnutí soudem a žalovaným žalobci vráceny.
Výslech svědka byl podrobný s cílem zjistit právní důvod vzniku pohledávky žalobce. Protože skutečnosti, které vypovídal svědek, byly částečně v rozporu se skutečnostmi uváděnými žalobcem, byla na návrh právního zástupce žalovaného provedena konfrontace svědka se žalobcem. Ani konfrontaci nebylo dosaženo zjištění, jaká částka ve skutečnosti byla dlužníku půjčena, v jaké výši a v které době byly půjčené částky dlužníkem vráceny. Zřejmě je, že určité finanční prostředky půjčeny byly, v určité výši byly i vráceny. Nesporná se však
Pokračování-3--stala po konfrontaci skutečnost, že právním důvodem vzniku pohledávky byly směnky-směnečný vztah. Svědek i žalobce se shodli, že nejdříve byly u stolku na notářství podepsány směnky a předány finanční prostředky a až následně se odebrali svědek se žalobcem k pracovníci na notářství k podpisu uznání dluhu (které bylo nazýváno smlouvou o půjčce) a k podpisu dohody o smluvní pokutě. Vše vždy proběhlo v jeden den.
Právní zástupce žalovaného navrhoval provedení dalších důkazů-originály obou směnek, listinou, kam si žalobce zapisoval vrácení dluhu dlužníkem a výpisy z bankovního účtu žalobce zbřezna a května 2005. Soud provedl pouze důkaz originály obou směnek, ostatní návrhy na provedení důkazu listinami zamítl s odůvodněním, že vzhledem k výsledku konfrontace svědka se žalobcem není třeba vést dokazování ohledně skutečně půjčených a skutečně vrácených finančních prostředků.
Po zhodnocení provedených důkazů (§132 o.s.ř.), dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
Žalobce dlužníku na jeho žádost půjčil v hotovosti finanční prostředky v přesně nezjištěné výši na základě dvou podepsaných směnek, a to při jejich podpisu (dne 29.3.2005 a 12.5.2005). Následně podepsali účastníci směnečného vztahu před notářem dohodu o uznání dluhu společně s dohodou o smluvní pokutě (též ve dnech 29.3.2005 a 12.5.2005). Dne 19.3.2008 byl zjištěn úpadek dlužníka a rozhodnutí bylo spojeno se zamítnutím návrhu na oddlužení a s prohlášením konkursu, dne 28.5.2008 se konalo první přezkumné jednání a dne 1.8.2008 se konalo zvláštní přezkumné jednání, při němž byla přezkoumána přihláška žalobce č. 7 jako věřitele č. 7. Žalobce byl přezkumu přítomen. Přihláška pohledávky P7 byla podána soudu včas dne 16.4.2008 a k výzvě správce byla doplněna dne 3.6.2008 a 17.7.2008. Správce na zvláštním přezkumném jednání přihlášku pohledávky popřel z důvodu, že k tvrzené smlouvě o půjčce nebyla předložena kvitance. Žalobce podal dne 1.9.2008 incidenční žalobu z důvodu nezaplacení směnek dlužníkem.
Podle § 198, odst. l IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.
Podle odst. 2 téhož ustanovení, v žalobě podle odstavce l může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečností, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku.
Podle § 201 odst. 1, písm. c) IZ, nevykonatelná pohledávka je zjištěna rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí. Podle odst. 3 téhož ustanovení, Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená
Pokračování-4-45 Cm 1312008-insolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. Podle odst. 4 téhož ustanovení, rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům.
Podle § 202 odst. 1 IZ, ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu Správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu Správci.
Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud zejména vzhledem ke shora uvedeným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba není důvodná.
Zdokazování vyplynulo, že přihláška pohledávky byla podána zprávního důvodu: uznání dluhu a dohoda o smluvní pokutě, k výzvě insolvenčního správce z 15.5.2008 (správce mimo jiné zcela jasně vymezíl, že doplnění přihlášky musí obsahovat právní důvod-že uznání dluhu nneí důvodem vzniku pohledávky, že důvodem se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá s odkazem na § 174 IZ), doručené žalobci dne 16.5.2008, byla přihláška doplněna ohledně právního důvodu vzniku pohledávky dne 3.6.2008 tak, že přihláška byla podána na formuláři a jako právní důvod byla uvedena ústně uzavřená smlouva o půjčce a následná privátní novace , t.j. vznik nové pohledávky na základě uznání dluhu podle § 570 OZ. Dne 17.7.2008 zaslal žalobce soudu druhé doplnění přihlášky pohledávky,a to bez jakýchkoliv skutkových tvrzení doložil pouze kopie dvou směnek. Dle názoru soudu správce postupoval správně, když přihlášku nepředložíl soudu k jejímu odmítnutí z důvodu nedostatečných skutkových tvrzení. Ale naopak přihlášku přezkoumal a popřel. Od počátku podání přihlášky bylo zřejmé, že žalobce přihlašuje svou pohledávku z důvodu půjčených finančních prostředků. Jen nebyla předložena písemná smlouva o půjčce, kvitance apod. a správce 'v důsledku nedoložemných listinných důkazů nemohl pohledávku ztitulu tvrzené půjčky v přezkumném jednání uznat. Správně tedy pohledávku popřel. Pokud se týká předložených listin _-k0pií směnek-v tomto případě nebylo tvrzeno, že se jedná o přihlášku pohledávky z titulu směnek, nebot šlo pouze o předložení listin bez skutkových tvrzení a mohlo být dovozováno (a zřejmě správcem i dovozeno bylo), že se jedná o zajišťovací instrument k poskytnutým půjčkám. Incidenční žaloba byla podána včas (30. den lhůty dne 1.9.2008 elektronicky a do tří dnů dne 3.9.2008 doplněna poštou) z důvodu dvou směnek, když pro jejich nezaplacení měla vstoupit v platnost dohoda o smluvní pokutě. K vyjasnění, zda šlo o vztah z ústně uzavřené půjčky nebo ze směnek, bylo vedeno nejen dokazování listinami, ale i výslech svědka-dlužníka úpadce a jeho konfrontace se žalobcem. Zdokazování jasně vyplynulo, že při podpisu směnek byly finanční prostředky žalobcem předány dlužníku a že se tudíž nejednalo o smlouvu o půjčce. Jinými slovy, nejednalo o smluvní typ smlouvy o půjčce, ale o smluvní typ ze závazku směnečného. Soud zvýše uvedených důvodů žalobu zamítl v celém rozsahu pro nesplnění podmínek daných § 198 od'st. 2 IZ-v incidenční žalobě žalobce neuplatnil jako důvod vzniku popřené pohledávky skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, na němž byl přítomen.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. l ve spojení s 142 odst. 1 os.ř. (s použitím § 202 odst. l IZ), kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud
Pokračování-5--náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhrada nákladů zcela úSpěšného insolvenčního správce je dle § 202 odst. 1 IZ příjmem majetkové podstaty dlužníka jako pohledávka za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. j) IZ (neboť insolvenční správce tyto náklady z majetkové podstaty na vedení sporu čerpal). Žalovaný náklady vyčíslil podáním doručeným soudu 14.1.2009 dle § 5 odst. l písm. d) vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 10.000,-Kč a čtyři režijní paušály po 300,-Kč podle vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, dvě jednání u soudu), dále náhradu cestovních výdajů dvakrát po 279,-Kč, t.j. 558,-Kč a náhradu za promeškaný čas dvakrát po 200,-Kč, t.j. 400,-Kč, t.j. celkem 12.158; Kč.
Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení o 1.000,-Kč nižší, nebot paušál podle vyhl. č. 484/2000 Sb. se ve věcech incidenčních žalob nepříznává advokátu podle § 5 odst. 1 písm. d), ale podle § 8, jak bylo již v minulosti judikováno Nejvyšším soudem v Brně -rozsudek ze dne 8.3.2006 sp.zn. 29 Odo 1020/2004 a usnesení ze dne 23.10.2003 Sp.zn. 29 Odo 905/2003. Režijní paušál, náhradu cestovních výdajů a náhradu za promeškaný čas přiznal soud podle oprávněných požadavků právního zástupce žalovaného.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení (§ 80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu . v Ústí nad Labem dne 13.1. 2009
JUDr. Jaroslava Mištová, v.r. soudkyně
Za správnost hotovení: Jana Zimová