40 Cm 13/2009
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: 40 Cm 13/2009-52

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Mozgovou v insolvenční věci dlužníka: Miroslav anonymizovano , anonymizovano , 695 01 Hodonín, Lužní 5, pr. zast. Mgr. Darinou Šlampovou, advokátkou, AK Hodonín, Národní třída 20 o žalobě žalobce: DEBTINVEST LIMITED, Porter Road 33, Road Town, Tortola, British Virgin Islands, reg. č. 609191 pr. zast. JUDr. Janem Rudolfem, advokátem, AK Praha 1, Jungmannova 34 proti žalovanému: Mgr. Alexej Vašek, advokát, AK Hodonín, Národní tř. 4, insolvenční správce dlužníka Miroslav anonymizovano , anonymizovano , 695 01 Hodonín, Lužní 5

o určení výše pohledávky

takto:

I. Žaloba ze dne 21. 8. 2009 s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou ze dne 21. 8. 2009, doručenou insolvenčnímu soudu dne 27. 8. 2009, domáhal se žalobce určení, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Miroslava Klimka, anonymizovano , 695 01 Hodonín, Lužní 5, vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 1019/2009, a to pohledávka z titulu závazku z úvěrové smlouvy č. 1741699001 v částce Kč 14.655,52 je po právu. Žalobce mimo jiné uvedl, že přihlásil své pohledávky v celkové výši Kč 44.906,12. Na přezkumném jednání konaném dne 13. 5. 2009 insolvenční správce popřel pohledávku žalobce do výše Kč 14.655,52 s tím, že důvodem tohoto popření je nesprávný výpočet úroku z prodlení a příslušenství resp. insolvenční správce a dlužník namítali to, že se jedná o výši úroku z prodlení v nepřípustné výši, které měly být účtovány podle občanského zákoníku. Žalobce dále mimo jiné doložil kopii výzvy insolvenčního správce (žalovaného) ze dne 20. 7. 2009, kterou žalobce vyrozuměl o popěrném úkonu.

Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 25. 11. 2009, ve kterém uvedl důvody, pro které považuje výši úroku z prodlení za nesprávnou.

Žalobce i žalovaný, k výzvě insolvenčního soudu, která obsahovala poučení, že insolvenční soud bude předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř. ) nesdělili negativní stanovisko. Insolvenční soud proto ústní jednání v dané věci nenařizoval.

Z listinných důkazů, které účastníci předložili insolvenčnímu soudu či na ně odkázali a je zřejmé, že je jim jejich obsah znám, zjistil insolvenční soud následující skutečnosti:

Do insolvenčního řízení vedené pod sp. zn. KSBR 40 INS 1019/2009 na majetek dlužníka Miroslava Klimka, anonymizovano , 695 01 Hodonín, Lužní 5, uplatnil žalobce přihláškou doručenou insolvenčnímu soudu dne 4. 5. 2009 svou pohledávku za dlužníkem v celkové výši Kč 44.906,12.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 13. 5. 2009 a seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení KSBR 40 INS 1019/2009 insolvenční soud zjistil, že insolvenční správce a dlužník popřeli výši pohledávky žalobce do částky Kč 14.655,52. Pravost či pořadí přihlášené pohledávky insolvenční správce ani dlužník nezpochybnil.

Podle ust. § 198 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ) věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření (odst. 1). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku (odst. 2).

Podle ust. § 13 odst. 1, 2 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, v platném znění (dále jen vyhláška ) písemné vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky obsahuje označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno, označení dlužníka a označení věřitele, jemuž je toto vyrozumění určeno, údaje umožňující identifikaci popřené nevykonatelné pohledávky, informaci o tom, zda tato pohledávka byla popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, stanovisko dlužníka, datum a podpis insolvenčního správce. U pohledávky popřené co do výše se ve vyrozumění uvede, v jaké výši byla insolvenčním správcem popřena, u pohledávky popřené co do pořadí se ve vyrozumění uvede, v jakém pořadí má být pohledávka podle insolvenčního správce uspokojena (odst. 1). Vyrozumění dále obsahuje poučení, že pokud nepodá věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v insolvenčním řízení přihlíženo a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí se bude pokládat za zjištěnou ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření insolvenčním správcem. Ve vyrozumění se uvede i poučení, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání a dále skutečností, o kterých se věřitel dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Vyrozumění dále obsahuje poučení o tom, že lhůta k podání žaloby činí 30 dnů od přezkumného jednání a že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění (odst. 2).

Podle ust. § 409 odst. 2 IZ dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění.

Podle ust. § 410 odst. 1 a 2 IZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202 (odst. 1). Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.

Po zhodnocení tvrzení účastníků a listinných důkazů dospěl insolvenční soud k závěru, že žalobu je třeba v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů:

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce podal včas a na předepsaném formuláři svoji přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení KSBR 40 INS 1019/2009. Rovněž tak nebylo mezi účastníky sporu o tom, že pohledávka žalobce byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek dlužníka jako nevykonatelná pohledávka ve výši Kč 44.906,12 a přezkoumána na přezkumném jednání konaném dne 13. 5. 2009.

Usnesení insolvenčního soudu čj. KSBR 40 INS 1019/2009-B-8 ze dne 18. 5. 2009 o schválení oddlužení, které bylo žalobci jako věřiteli doručeno vyhláškou, tj. vyvěšením na úřední desce soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 19. 5. 2009, obsahovalo údaj o tom, že pohledávka žalobce byla zjištěna ve výši Kč 30.250,60 a ve výši Kč 14.655,52 zůstala pohledávka popřena. Současně rozhodnutí obsahovalo údaj o tom, že pohledávku žalobce popřel insolvenční správce i dlužník, oba částečně, a to ve výši Kč 14.655,52. V daném rozhodnutí se věřiteli dostalo poučení o rozhodném dni pro počátek běhu lhůty k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.

S ohledem na skutečnost, že dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastaly účinky předjímané ust. § 410 odst. 2 IZ, tj. rozhodným dnem pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti výše nebo pořadí pohledávky byl den, kdy nastaly účinky schválení oddlužení, tj. 19. 5. 2009.

Žalobce uplatnil své právo žalobou o učení výše pohledávky doručenou insolvenčnímu soudu dne 27. 8. 2009, přičemž žalobce uplatnil své právo pouze vůči Mgr. Alexeji Vaškovi, insolvenčnímu správci dlužníka.

Insolvenční zákon ani jiný právní předpis nestanoví insolvenčnímu správci v případě schválení oddlužení splátkovým kalendářem povinnost o takové skutečnosti věřitele vyrozumívat, neboť jak bylo uvedeno výše, veškeré tyto údaje obsahuje usnesení o schválení oddlužení, které bylo věřiteli doručeno. Věřitel byl tedy vyrozuměn dostatečně konkrétně, neboť jako věřitel s částečně popřenou pohledávkou byl identifikován, byl uveden údaj o výši přihlášené pohledávky, o tom, že část pohledávky zůstala sporná, a že pohledávka byla popřena také dlužníkem, a to s uvedením konkrétní výše, včetně údaje o rozhodném dni pro počátek běhu lhůty. Údaj o popření výše pohledávky dlužníkem a insolvenčním správcem rovněž obsahuje protokol z přezkumného jednání ze dne 13. 5. 2009 a seznam přihlášených pohledávek, které jsou zveřejněny v insolvenčním rejstříku a insolvenční soud vychází z předpokladu, že obsah těchto dokumentů byl žalobci znám.

Vzhledem k tomu, že pohledávku žalobce částečně popřel insolvenční správce i dlužník a popření pohledávky dlužníkem má stejné účinky jako popření správcem, má vztah mezi insolvenčním správcem a dlužníkem v případě trvání účinků schváleného oddlužení splátkovým kalendářem povahu nerozlučného společenství účastníků (ust. § 91 odst. 2 o.s.ř.), neboť je vyloučeno, aby předmět řízení byl projednán a rozhodnut vůči popírajícímu insolvenčnímu správci a dlužníku samostatně. Ačkoli insolvenční zákon tuto otázku výslovně neřeší, je namístě vyjít z předmětu daného sporu a účelu, jehož má být soudním rozhodnutím dosaženo. Řízení zahájené z důvodu popření pohledávky insolvenčním správcem a dlužníkem slouží k tomu, aby bylo postaveno najisto, v jaké výši bude věřitel (žalobce) v rámci oddlužení uskutečňovaného formou splátkového kalendáře uspokojován. V daném případě tak bylo povinností žalobce ve věci žalovat nejen insolvenčního správce, ale také dlužníka. Za současné situace je tedy dán nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované a je nutno podanou žalobu zamítnout. Co se týče povinnosti soudů poučovat účastníky řízení dle ust. § 5 a § 92 o.s.ř. o tom, že ve věci má či může být žalován ještě další subjekt je třeba vycházet z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 3.1.1996, sp. zn. 1 ÚS 56/95, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazku 5, části I. pod číslem 2, který zde uzavřel, že takové poučení by zřetelně vybočovalo z mezí procesních pravidel sporu, a zakládalo by tak nerovnost mezi účastníky řízení.

Je skutečností, že ust. § 410 odst. 1 IZ stanoví, že o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinků oddlužení platí ust. § 190 až 202 IZ obdobně, přičemž ust. § 198 odst. 1 IZ stanoví, že žalobu podávají věřitelé vždy proti insolvenčnímu správci, a že lhůta pro uplatnění práva žalobou neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění insolvenčním správcem. Danou část ust. § 198 odst. 1 IZ však dle názoru insolvenčního soudu nelze v daném případě použít, neboť ustanovení výslovně zmiňuje situaci popření nevykonatelné pohledávky správcem, a to typicky při řešení úpadku konkursem, kdy správce je osobou s dispozičním oprávněním. Popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění a insolvenčnímu správci je dána možnost vzít své popření zpět, což má pro popřenou nevykonatelnou pohledávku za následek, že se na ni hledí jako na zjištěnou. V situaci, kdy popřel pohledávku účinně i dlužník, by byl takový úkon insolvenčního správce ve vztahu k popřené nevykonatelné pohledávce nicotný. Citovaným ustanovením pak odpovídá také ust. § 13 odst. 2 vyhlášky, které stanoví náležitosti vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky, a to výslovně za situace, kdy pohledávku popřel pouze insolvenční správce, čemuž také odpovídá poučení o běhu lhůty pro tento případ.

Z uvedeného lze dovodit, že bylo povinností žalobce uplatnit své právo proti insolvenčnímu správci i dlužníku žalobou, a to ve lhůtě počítané ode dne rozhodného, který je zákonem výslovně pro daný případ stanoven. Okolnost, že insolvenční správce žalobce nesprávně poučil nemá ve vztahu ke skutečnostem, pro které byla žaloba zamítnuta (nedostatek pasivní věcné legitimace strany žalované a zmeškání lhůty pro uplatnění práva žalobce ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy nastaly účinky schváleného oddlužení) vliv.

Pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Brně pod. sp.zn. KSBR 40 INS 1019/2009 je zjištěna ve výši uvedené při jejím popření, a to ve výši Kč 30.250,60.

O nákladech řízení insolvenční soud rozhodl podle ust. § 142 o.s.ř.. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však žádné náklady řízení nevznikly, nemohly mu být insolvenčním soudem ani přiznány.

P o u č e n í:

Tento rozsudek se považuje za doručený okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Žalobci a žalovanému se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Krajský soud v Brně dne 31. března 2010

Mgr. Pavla Mozgová,v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Kamila Prudíková