3 VSPH 232/2011-B-58
MSPH 76 INS 4807/2010 3 VSPH 232/2011-B-58
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Komers-REAL, s.r.o. v likvidaci, IČ: 25208411, se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 834/17, o odvolání Mgr. Kateřiny Buďveselové, MBA, insolvenční správkyně dlužníka se sídlem v Praze 3, Na Jarově 4, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-29, ze dne 3. ledna 2011,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-29, ze dne 3. ledna 2011, se mění jen tak, že uložená výše pokuty činí 5.000,--Kč.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka Komers-REAL, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-29, ze dne 3. ledna 2011 uložil insolvenční správkyni Mgr. Kateřině Buďveselové (dále též jen insolvenční správkyně), aby do 5 dnů od právní moci usnesení zaplatila pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.
V odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením, č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-1, z 12.5.2010 (právní moc 14.5.2010), uložil insolvenční správkyni předkládat průběžné zprávy o průběhu insolvenčního řízení každé tři měsíce spolu s vyúčtováním hotových výdajů a nákladů insolvenčního řízení opatřené souhlasem věřitelského výboru, když podala pouze jedinou zprávu k 30.6.2010. Soud cituje § 81 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), dovodil, že insolvenční správkyně neplnila jednu ze svých základních povinností, proto jí uložil pokutu v uvedené výši.
Proti tomuto usnesení podala insolvenční správkyně odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud uloženou pokutu zrušil, event. uložil při samé spodní hranici zákonného rozpětí . Uvedla, že své pochybění uznává, stejně jako oprávněnost uložení pokuty, jež však považuje vzhledem k okolnostem za nepřiměřeně vysokou. Podotkla, že ji insolvenční soud mohl upozornit na neplnění uvedených povinností, po uložení pokuty své povinnosti obratem splnila. Zdůraznila, že podnikala kroky ke zpeněžení jediného dlužníkova majetku, jímž je neatraktivní pozemek, věřitelský výbor nebyl ustálen a nebylo zřejmé, s kým může o dalších krocích jednat. Uzavřela, že k žádným zásadním událostem v průběhu insolvenčního řízení nedošlo.
Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. Podle § 81 odst. 2 IZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Tato sankce je procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup konkursního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce dle § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.
Ze spisu odvolací soud ověřil, že usnesením č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-1, z 12.5.2010, soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni předkládat citované průběžné zprávy, když první zprávu předložila, jak uvedeno shora, další zprávu správkyně předložila v reakci na usnesení o uložení pořádkové pokuty soudem. Z uvedeného je zřejmé, že insolvenční správkyně neplnila povinnost, kterou jí insolvenční soud uložil, přičemž správkyně své pochybení uznala s tím, že vyplývá ze zákona a byla jí v rozhodnutí soudu uložena , a proto je obratem podáním z 6.1.2011 napravila.
Podmínky pro uložení pořádkové pokuty tedy splněny byly, neboť sama správkyně uznala, že neplnila povinnost stanovenou zákonem (§ 36 odst. 2 IZ). Odvolací soud nicméně přihlédl k tomu, že opožděné podání zprávy o činnosti insolvenční správkyně, která jinak v řízení postupovala řádně, nemělo zásadního vlivu na průběh insolvenčního řízení a zhodnotil výši uložené pořádkové pokuty jako nepřiměřenou.
Proto rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 220 odst. 2 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, výši pořádkové pokuty stanovil částkou 5.000,--Kč, a jinak je jako věcně správné potvrdil podle § 219 o.s.ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 8. listopadu 2011
JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová
MSPH 76 INS 4807/2010 3 VSPH 232/2011-B-58
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka Komers-REAL, s.r.o. v likvidaci, IČ: 25208411, se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 834/17, o odvolání Mgr. Kateřiny Buďveselové, MBA, insolvenční správkyně dlužníka se sídlem v Praze 3, Na Jarově 4, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-29, ze dne 3. ledna 2011,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-29, ze dne 3. ledna 2011, se mění jen tak, že uložená výše pokuty činí 5.000,--Kč.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka Komers-REAL, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-29, ze dne 3. ledna 2011 uložil insolvenční správkyni Mgr. Kateřině Buďveselové (dále též jen insolvenční správkyně), aby do 5 dnů od právní moci usnesení zaplatila pořádkovou pokutu ve výši 10.000,-Kč.
V odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením, č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-1, z 12.5.2010 (právní moc 14.5.2010), uložil insolvenční správkyni předkládat průběžné zprávy o průběhu insolvenčního řízení každé tři měsíce spolu s vyúčtováním hotových výdajů a nákladů insolvenčního řízení opatřené souhlasem věřitelského výboru, když podala pouze jedinou zprávu k 30.6.2010. Soud cituje § 81 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), dovodil, že insolvenční správkyně neplnila jednu ze svých základních povinností, proto jí uložil pokutu v uvedené výši.
Proti tomuto usnesení podala insolvenční správkyně odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud uloženou pokutu zrušil, event. uložil při samé spodní hranici zákonného rozpětí . Uvedla, že své pochybění uznává, stejně jako oprávněnost uložení pokuty, jež však považuje vzhledem k okolnostem za nepřiměřeně vysokou. Podotkla, že ji insolvenční soud mohl upozornit na neplnění uvedených povinností, po uložení pokuty své povinnosti obratem splnila. Zdůraznila, že podnikala kroky ke zpeněžení jediného dlužníkova majetku, jímž je neatraktivní pozemek, věřitelský výbor nebyl ustálen a nebylo zřejmé, s kým může o dalších krocích jednat. Uzavřela, že k žádným zásadním událostem v průběhu insolvenčního řízení nedošlo.
Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. Podle § 81 odst. 2 IZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Tato sankce je procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup konkursního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce dle § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.
Ze spisu odvolací soud ověřil, že usnesením č.j. MSPH 76 INS 4807/2010-B-1, z 12.5.2010, soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni předkládat citované průběžné zprávy, když první zprávu předložila, jak uvedeno shora, další zprávu správkyně předložila v reakci na usnesení o uložení pořádkové pokuty soudem. Z uvedeného je zřejmé, že insolvenční správkyně neplnila povinnost, kterou jí insolvenční soud uložil, přičemž správkyně své pochybení uznala s tím, že vyplývá ze zákona a byla jí v rozhodnutí soudu uložena , a proto je obratem podáním z 6.1.2011 napravila.
Podmínky pro uložení pořádkové pokuty tedy splněny byly, neboť sama správkyně uznala, že neplnila povinnost stanovenou zákonem (§ 36 odst. 2 IZ). Odvolací soud nicméně přihlédl k tomu, že opožděné podání zprávy o činnosti insolvenční správkyně, která jinak v řízení postupovala řádně, nemělo zásadního vlivu na průběh insolvenčního řízení a zhodnotil výši uložené pořádkové pokuty jako nepřiměřenou.
Proto rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 220 odst. 2 a § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, výši pořádkové pokuty stanovil částkou 5.000,--Kč, a jinak je jako věcně správné potvrdil podle § 219 o.s.ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 8. listopadu 2011
JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Borodáčová