3 VSOL 83/2016-B-33
KSBR 37 INS 12011/2013 3 VSOL 83/2016-B-33
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem v Třešti, Dr. Richtera 205/37, PSČ: 589 01, o změnu rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.12.2015, č.j. KSBR 37 INS 12011/2013-B-26,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žádost dlužníka o snížení splátek ze dne 1.10.2014. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník označil jako důvod své žádosti o snížení splátek nástup do nového zaměstnání, se kterým se mu zvýšily jeho příjmy o 1.597 Kč měsíčně, ale současně mu vznikly náklady na dopravu do zaměstnání o cca 1.500 Kč. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že se podstatně nezměnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek v smyslu ust. § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, jelikož dlužník soudu své zvýšené náklady neprokázal, byť byl k jejich doložení opakovaně soudem vyzýván a nadále proto, že tvrzené zvýšené náklady na dopravu dlužníka částečně pokryje vyšší část mzdy, která mu bude zaměstnavatelem vyplácena.
Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, ve kterém uvedl, že požádal o snížení splátek na insolvenci kvůli změně zaměstnání a s tím spojeným vyšším příjmem, ale také náklady, protože se jedná o práci v třísměnném provozu oproti původnímu jednosměnnému. Tvrdí, že změnu zaměstnání myslel dobře, protože jeho příjem je mnohem vyšší, ovšem po ztržení srážky na insolvenci , která se již vyšplhala na trojnásobek oproti původnímu zaměstnání, mu zůstává pouze almužna, ze které se nedá žít a přitom pracovat. Podle obsahu odvolání lze dovodit, že dlužník se domáhá změny napadeného usnesení tak, že jeho žádosti o snížení splátek bude vyhověno.
Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
V přezkoumávané věci bylo k návrhu dlužníka rozhodnuto o zjištění úpadku a povoleno oddlužení usnesením ze dne 22.7.2013, č.j. KSBR 37 INS 12011/2013-B-11. Dlužník v návrhu na povolení oddlužení nepožádal o stanovení nižší, než zákonem určené splátky. Usnesením ze dne 4.9.2013, č.j. KSBR 37 INS 12011/2013-B-5 soud schválil oddlužení dlužníka anonymizovano anonymizovano plněním splátkového kalendáře a uložil plátci mzdy AJAX PILNÍKY, a.s., aby po doručení usnesení prováděl ze mzdy dlužníka stanovené srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a nevyplácel srážené částky dlužníku. Podáním z 1.10.2014 oznámil dlužník, že od 1.10.2014 není zaměstnán ve firmě AJAX PILNÍKY, a.s.; kvůli špatným pracovním podmínkám byl nucen změnit zaměstnavatele a je zaměstnán ve společnosti Swoboda CZ s.r.o., kde vykonává stejný druh práce, ovšem za vyšší mzdu kvůli třísměnnému provozu, který je však pro něho nákladnější na dopravu -cca 1.500 Kč. Proto žádá o přehodnocení srážek ze své mzdy, aby mohl práci vykonávat. Na základě výzvy insolvenčního soudu pak doplnil, že jeho měsíční příjem u nového zaměstnavatele bude vyšší o 1.597 Kč, náklady na dopravu se mu zvyšují zhruba o 1.500 Kč měsíčně. Na výzvu insolvenčního soudu z 21.7.2015, aby dlužník sdělil, zda požádal o stanovení jiné výše měsíčních splátek a jak se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek, dlužník uvedl, že okolnosti se v podstatě nezměnily, protože i nadále vykonává práci ve třísměnném provozu a za vyšší mzdu, ale i s vyššími náklady na dopravu do zaměstnání. Tvrdí, že tato situace je pro něho neúnosnou a velmi pravděpodobně bude muset v dohledné době opět změnit zaměstnání. Podle zpráv insolvenčního správce, které jsou součástí spisu, oddlužení dlužníka je plněno; podle poslední zprávy z 31.3.2016 byla věřitelům dosud vyplacena částka 239.616 Kč a pokud bude oddlužení i nadále plněno stejným způsobem, budou věřitelé uspokojeni ve výši cca 98 % jejich pohledávek.
Podle ust. § 398 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.
Podle ust. § 407 odst. 3 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí.
S ohledem na to, že dlužník podal žádost o snížení splátek až poté, co již bylo prováděno oddlužení plněním splátkového kalendáře po právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, postupoval soud správně, pokud na žádost dlužníka aplikoval ust. § 407 odst. 3 IZ. Žádost o jinou výši měsíčních splátek může dlužník podat podle ust. § 398 odst. 4 IZ jen v návrhu na povolení oddlužení, přičemž k opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Změnit výši a další trvání měsíčních splátek po právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které je vydáváno s výhradou změny poměrů, však může insolvenční soud i bez návrhu podle ust. § 407 odst. 3 IZ dle hledisek v něm uvedených. To znamená, že při rozhodování o změně rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud hodnotí, zda došlo ke změně okolností uvedených v ust. § 407 odst. 3 IZ.
Zákon v ust. § 407 odst. 3 IZ hovoří o tom, že rozhodnutí o schválení oddlužení lze změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání měsíčních splátek. Musí se však jednat o podstatnou změnu poměrů, které zde byly v době podání návrhu na povolení oddlužení, resp. v době schválení oddlužení. Mohlo by se tedy např. jednat o případ změny výše příjmu dlužníka, změny počtu vyživovacích povinností, změny zdravotního stavu, popřípadě změny některých nezbytných výdajů.
Dlužník svou žádost o změnu rozhodnutí o schválení oddlužení odůvodnil změnou svého zaměstnání, v důsledku čehož došlo k navýšení jeho příjmu oproti stávajícímu zaměstnání, současně však tvrdil, že došlo i ke zvýšení nákladů na dopravu zhruba o 1.500 Kč. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně tuto skutečnost nepovažuje za podstatnou změnu poměrů, která nastala po vydání usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, v důsledku které by bylo třeba nově rozhodovat o splátkovém kalendáři, resp. stanovit novou výši měsíčních splátek. Pokud dlužník tvrdí, že se mu zvýšila mzda, pak zvýšené tvrzené náklady na dopravu mohou být kryty z této zvýšené mzdy, takže tato skutečnost sama o sobě nemá žádný vliv na změnu okolností, které jsou rozhodující pro výši a další trvání měsíčních splátek. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže žádosti dlužníka nevyhověl, neboť ve smyslu ust. § 407 odst. 3 IZ se nejedná o podstatnou změnu okolností.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 22. dubna 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu
KSBR 37 INS 12011/2013 3 VSOL 83/2016-B-33
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem v Třešti, Dr. Richtera 205/37, PSČ: 589 01, o změnu rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.12.2015, č.j. KSBR 37 INS 12011/2013-B-26,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žádost dlužníka o snížení splátek ze dne 1.10.2014. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník označil jako důvod své žádosti o snížení splátek nástup do nového zaměstnání, se kterým se mu zvýšily jeho příjmy o 1.597 Kč měsíčně, ale současně mu vznikly náklady na dopravu do zaměstnání o cca 1.500 Kč. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že se podstatně nezměnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek v smyslu ust. § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, jelikož dlužník soudu své zvýšené náklady neprokázal, byť byl k jejich doložení opakovaně soudem vyzýván a nadále proto, že tvrzené zvýšené náklady na dopravu dlužníka částečně pokryje vyšší část mzdy, která mu bude zaměstnavatelem vyplácena.
Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, ve kterém uvedl, že požádal o snížení splátek na insolvenci kvůli změně zaměstnání a s tím spojeným vyšším příjmem, ale také náklady, protože se jedná o práci v třísměnném provozu oproti původnímu jednosměnnému. Tvrdí, že změnu zaměstnání myslel dobře, protože jeho příjem je mnohem vyšší, ovšem po ztržení srážky na insolvenci , která se již vyšplhala na trojnásobek oproti původnímu zaměstnání, mu zůstává pouze almužna, ze které se nedá žít a přitom pracovat. Podle obsahu odvolání lze dovodit, že dlužník se domáhá změny napadeného usnesení tak, že jeho žádosti o snížení splátek bude vyhověno.
Podle ust. § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
V přezkoumávané věci bylo k návrhu dlužníka rozhodnuto o zjištění úpadku a povoleno oddlužení usnesením ze dne 22.7.2013, č.j. KSBR 37 INS 12011/2013-B-11. Dlužník v návrhu na povolení oddlužení nepožádal o stanovení nižší, než zákonem určené splátky. Usnesením ze dne 4.9.2013, č.j. KSBR 37 INS 12011/2013-B-5 soud schválil oddlužení dlužníka anonymizovano anonymizovano plněním splátkového kalendáře a uložil plátci mzdy AJAX PILNÍKY, a.s., aby po doručení usnesení prováděl ze mzdy dlužníka stanovené srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a nevyplácel srážené částky dlužníku. Podáním z 1.10.2014 oznámil dlužník, že od 1.10.2014 není zaměstnán ve firmě AJAX PILNÍKY, a.s.; kvůli špatným pracovním podmínkám byl nucen změnit zaměstnavatele a je zaměstnán ve společnosti Swoboda CZ s.r.o., kde vykonává stejný druh práce, ovšem za vyšší mzdu kvůli třísměnnému provozu, který je však pro něho nákladnější na dopravu -cca 1.500 Kč. Proto žádá o přehodnocení srážek ze své mzdy, aby mohl práci vykonávat. Na základě výzvy insolvenčního soudu pak doplnil, že jeho měsíční příjem u nového zaměstnavatele bude vyšší o 1.597 Kč, náklady na dopravu se mu zvyšují zhruba o 1.500 Kč měsíčně. Na výzvu insolvenčního soudu z 21.7.2015, aby dlužník sdělil, zda požádal o stanovení jiné výše měsíčních splátek a jak se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek, dlužník uvedl, že okolnosti se v podstatě nezměnily, protože i nadále vykonává práci ve třísměnném provozu a za vyšší mzdu, ale i s vyššími náklady na dopravu do zaměstnání. Tvrdí, že tato situace je pro něho neúnosnou a velmi pravděpodobně bude muset v dohledné době opět změnit zaměstnání. Podle zpráv insolvenčního správce, které jsou součástí spisu, oddlužení dlužníka je plněno; podle poslední zprávy z 31.3.2016 byla věřitelům dosud vyplacena částka 239.616 Kč a pokud bude oddlužení i nadále plněno stejným způsobem, budou věřitelé uspokojeni ve výši cca 98 % jejich pohledávek.
Podle ust. § 398 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.
Podle ust. § 407 odst. 3 IZ, rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno. Pro doručení, zveřejnění a účinky tohoto rozhodnutí platí totéž co o doručení, zveřejnění a účincích rozhodnutí o schválení oddlužení. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání pouze věřitel, který podle něj obdrží na úhradu své pohledávky méně než podle měněného rozhodnutí.
S ohledem na to, že dlužník podal žádost o snížení splátek až poté, co již bylo prováděno oddlužení plněním splátkového kalendáře po právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, postupoval soud správně, pokud na žádost dlužníka aplikoval ust. § 407 odst. 3 IZ. Žádost o jinou výši měsíčních splátek může dlužník podat podle ust. § 398 odst. 4 IZ jen v návrhu na povolení oddlužení, přičemž k opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Změnit výši a další trvání měsíčních splátek po právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, které je vydáváno s výhradou změny poměrů, však může insolvenční soud i bez návrhu podle ust. § 407 odst. 3 IZ dle hledisek v něm uvedených. To znamená, že při rozhodování o změně rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud hodnotí, zda došlo ke změně okolností uvedených v ust. § 407 odst. 3 IZ.
Zákon v ust. § 407 odst. 3 IZ hovoří o tom, že rozhodnutí o schválení oddlužení lze změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání měsíčních splátek. Musí se však jednat o podstatnou změnu poměrů, které zde byly v době podání návrhu na povolení oddlužení, resp. v době schválení oddlužení. Mohlo by se tedy např. jednat o případ změny výše příjmu dlužníka, změny počtu vyživovacích povinností, změny zdravotního stavu, popřípadě změny některých nezbytných výdajů.
Dlužník svou žádost o změnu rozhodnutí o schválení oddlužení odůvodnil změnou svého zaměstnání, v důsledku čehož došlo k navýšení jeho příjmu oproti stávajícímu zaměstnání, současně však tvrdil, že došlo i ke zvýšení nákladů na dopravu zhruba o 1.500 Kč. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně tuto skutečnost nepovažuje za podstatnou změnu poměrů, která nastala po vydání usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, v důsledku které by bylo třeba nově rozhodovat o splátkovém kalendáři, resp. stanovit novou výši měsíčních splátek. Pokud dlužník tvrdí, že se mu zvýšila mzda, pak zvýšené tvrzené náklady na dopravu mohou být kryty z této zvýšené mzdy, takže tato skutečnost sama o sobě nemá žádný vliv na změnu okolností, které jsou rozhodující pro výši a další trvání měsíčních splátek. Soud prvního stupně proto rozhodl správně, jestliže žádosti dlužníka nevyhověl, neboť ve smyslu ust. § 407 odst. 3 IZ se nejedná o podstatnou změnu okolností.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 22. dubna 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu