3 VSOL 642/2011-A-39
KSBR 46 INS 7278/2010 3 VSOL 642/2011-A-39
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Příštpo 8, Třebíč, PSČ 675 51, o insolvenčním návrhu věřitele ACM Money Česká republika, a.s., se sídlem v Praze 8, Čimická 780/61, PSČ 181 00, IČ: 26158761, právně zastoupeného JUDr. Róbertem Paulovičem, advokátem se sídlem v Praze 8, Čimická 780/61, PSČ 181 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.8.2011, č.j. KSBR 46 INS 7278/2010-A-25
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl insolvenční návrh věřitele (výrok I.), rozhodl, že dlužnici se náklady řízení nepřiznávají (výrok II.), dále rozhodl o tom, že věřiteli se vrací zaplacená záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč prostřednictvím účtárny po právní moci usnesení (výrok III.) a dále uložil věřiteli, aby do deseti dnů od právní moci usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu na který má být vrácená záloha poukázána (výrok IV.).
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že nemá pochyby o aktivní legitimaci navrhujícího věřitele k podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, protože věřitel předložil listinné důkazy na podporu svých tvrzení ohledně existence své splatné pohledávky vůči dlužnici. Sama dlužnice svůj dluh vůči věřiteli písemně uznala v dohodě o splátkách ze dne 6.3.2010, kterou předložil věřitel soudu k nahlédnutí. Soud vyzval oba známé věřitele ke sdělení svých případných pohledávek vůči dlužnici. Městský úřad v Třebíči sdělil soudu dne 23.7.2010, že neeviduje žádné pohledávky vůči dlužnici. Druhý ze dvou označených známých věřitelů-GE Money Bank a.s. výzvy převzal, avšak ani na opakovanou výzvu nereagoval, pohledávku nepřihlásil, jedinou přihlášenou pohledávkou tak zůstává pohledávka navrhujícího věřitele. Soud proto zamítl insolvenční návrh pro nenaplnění podmínek stanovených v § 3 insolvenčního zákona, konkrétně mnohosti věřitelů, když nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužnici splatnou pohledávku (ustanovení § 143 odst. 2 insolvenčního zákona).
Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání a namítal, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Dle názoru odvolatele ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 o.s.ř. měl insolvenční soud postupovat vůči společnosti GE Money Bank a.s., protože tato společnost nereagovala na výzvu insolvenčního soudu a nesdělila, zda má vůči dlužnici splatnou pohledávku či nikoliv. Domnívá se, že soud prvního stupně měl postupovat z moci úřední a měl provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku, jež byly účastníky navrhovány. Domnívá se tedy, že soud prvního stupně měl zjišťovat existenci dalších věřitelů, například dotazem u exekutorských úřadů. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dlužnice ve vztahu k podanému odvolání věřitele navrhla potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.
V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 29.6.2010 na základě návrhu věřitele ACM Money Česká republika, a.s. Tento věřitel ve svém insolvenčním návrhu tvrdil, že má vůči dlužnici pohledávku v celkové výši 445.621,-Kč vyčíslenou ke dni 29.6.2010. Tato pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. 1635 ze dne 10.1.2008, uzavřené mezi věřitelem a dlužnicí na základě které byl dlužnici poskytnut úvěr do výše 120.000,-Kč. Jelikož dlužnice řádně své smluvní povinnosti neplnila, uplatnil věřitel svůj nárok v rozhodčím řízení ve kterém byl posléze vydán rozhodčí nález ze dne 17.10.2008, vykonatelný 1.11.2008, na základě kterého je dlužnice povinna zaplatit věřiteli částku 145.747,-Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 145.747,-Kč od 5.7.2008 do zaplacení a náklady řízení ve výši 46.472,20 Kč, to vše do tří dnů ode dne nabytí právní moci rozhodčího nálezu. Tato pohledávka je zajištěna zástavním právem k nemovitosti-bytové jednotce. Jako další známé věřitele označil navrhující věřitel Městský úřad v Třebíči, který by měl mít za dlužnicí pohledávku ve výši 1.500,-Kč plus náklady vynaložené k vymožení pohledávky s tím, že ohledně této pohledávky byla nařízena exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 12.12.2008. Dalším známým věřitelem dlužnice by měla být společnost GE Money Bank a.s., která by měla mít za dlužnicí pohledávku ve výši 48.588,73 Kč s příslušenstvím a náklady předchozího řízení ve výši 20.242,30 Kč. Také k vymožení této pohledávky byla nařízena exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 10.11.2009. Soud prvního stupně učinil dotazy na označené známé věřitele; Městský úřad v Třebíči podáním ze dne 21.7.2010 sdělil insolvenčnímu soudu, že vůči dlužnici nemá žádnou splatnou pohledávku. Společnost GE Money Bank a.s. na výzvu soudu nereagovala, a to ani na opakovanou výzvu, tudíž požadované údaje sděleny nebyly. U jednání insolvenčního soudu dlužnice potvrdila existenci splatné pohledávky navrhujícího věřitele.
Podle ustanovení § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.
Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu § 97 odst. 2 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci) a současně z části naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, protože zjištění existence splatné pohledávky navrhovatele má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.
Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že navrhující věřitel prokázal svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu, když doložil, že má vůči dlužnici splatnou pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 1635 ze dne 10.1.2008, která byla věřiteli přiznána na základě vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne 17.10.2008. Existenci této pohledávky ostatně dlužnice ani nijak nezpochybnila. Odvolací soud však nepřisvědčuje závěru soudu prvního stupně, že vedle navrhujícího věřitele zde není žádný další věřitel se splatnou pohledávkou vůči dlužnici. Takový závěr považuje za předčasný. Nutno souhlasit s odvolatelem, že při zjišťování existence pohledávky řádně označeného známého věřitele GE Money Bank a.s. postupoval insolvenční soud poněkud nedůsledně, když se spokojil s tím, že tato společnost nereagovala na výzvu soudu. Ve smyslu ustanovení § 128 o.s.ř. je každý subjekt povinen na dotaz soudu sdělit skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Tyto skutečnosti rozhodné pro posouzení insolvenčního návrhu sdělila společnost GE Money Bank, a.s. až v rámci odvolacího řízení, a to na výzvu odvolacího soudu.
Ze zprávy této společnosti z 27.12.2011 odvolací soud zjistil, že dlužnice uzavřela se společností GE Money Bank, a.s. dne 19.3.2007 úvěrovou smlouvu s tím, že tento úvěr byl zesplatněn k datu 14.7.2008, aktuální dluh na úvěru ke dni 19.12.2011 činí 71.847,26 Kč plus náklady soudního a exekučního řízení 39.611,80 Kč, celkem tedy 111.459,-Kč a dne 27.8.2007 mezi dlužnicí a společností GE Money Bank, a.s. byla uzavřena druhá úvěrová smlouva, tento úvěr byl také k datu 14.7.2008 zesplatněn, aktuální dluh na úvěru ke dni 19.12.2011 činí 4.588,73 Kč plus náklady soudního a exekučního řízení 30.220,50 Kč, celkem tedy 34.809,23 Kč. Ve světle těchto zjištění závěr soudu prvního stupně o tom, že zde není žádný další věřitel se splatnou pohledávkou obstát nemůže; ze sdělení společnosti GE Money Bank, a.s. se předběžně podává, že vedle navrhujícího věřitele je zde další věřitel se splatnou, vykonatelnou pohledávkou vůči dlužnici. Z těchto důvodů odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.) v průběhu kterého, soud prvního stupně se bude zabývat tím, zda u dlužnice jsou splněny podmínky úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ, to je, zda dlužnice má skutečně více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky po lhůtě splatnosti více jak 30 dnů a zda objektivně není schopna tyto své peněžité závazky plnit.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu navrhovateli se však také doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 24. ledna 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu
KSBR 46 INS 7278/2010 3 VSOL 642/2011-A-39
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Blanky anonymizovano , anonymizovano , bytem Příštpo 8, Třebíč, PSČ 675 51, o insolvenčním návrhu věřitele ACM Money Česká republika, a.s., se sídlem v Praze 8, Čimická 780/61, PSČ 181 00, IČ: 26158761, právně zastoupeného JUDr. Róbertem Paulovičem, advokátem se sídlem v Praze 8, Čimická 780/61, PSČ 181 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.8.2011, č.j. KSBR 46 INS 7278/2010-A-25
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl insolvenční návrh věřitele (výrok I.), rozhodl, že dlužnici se náklady řízení nepřiznávají (výrok II.), dále rozhodl o tom, že věřiteli se vrací zaplacená záloha na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč prostřednictvím účtárny po právní moci usnesení (výrok III.) a dále uložil věřiteli, aby do deseti dnů od právní moci usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu na který má být vrácená záloha poukázána (výrok IV.).
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že nemá pochyby o aktivní legitimaci navrhujícího věřitele k podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, protože věřitel předložil listinné důkazy na podporu svých tvrzení ohledně existence své splatné pohledávky vůči dlužnici. Sama dlužnice svůj dluh vůči věřiteli písemně uznala v dohodě o splátkách ze dne 6.3.2010, kterou předložil věřitel soudu k nahlédnutí. Soud vyzval oba známé věřitele ke sdělení svých případných pohledávek vůči dlužnici. Městský úřad v Třebíči sdělil soudu dne 23.7.2010, že neeviduje žádné pohledávky vůči dlužnici. Druhý ze dvou označených známých věřitelů-GE Money Bank a.s. výzvy převzal, avšak ani na opakovanou výzvu nereagoval, pohledávku nepřihlásil, jedinou přihlášenou pohledávkou tak zůstává pohledávka navrhujícího věřitele. Soud proto zamítl insolvenční návrh pro nenaplnění podmínek stanovených v § 3 insolvenčního zákona, konkrétně mnohosti věřitelů, když nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužnici splatnou pohledávku (ustanovení § 143 odst. 2 insolvenčního zákona).
Proti tomuto usnesení podal věřitel včasné odvolání a namítal, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Dle názoru odvolatele ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 o.s.ř. měl insolvenční soud postupovat vůči společnosti GE Money Bank a.s., protože tato společnost nereagovala na výzvu insolvenčního soudu a nesdělila, zda má vůči dlužnici splatnou pohledávku či nikoliv. Domnívá se, že soud prvního stupně měl postupovat z moci úřední a měl provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku, jež byly účastníky navrhovány. Domnívá se tedy, že soud prvního stupně měl zjišťovat existenci dalších věřitelů, například dotazem u exekutorských úřadů. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dlužnice ve vztahu k podanému odvolání věřitele navrhla potvrzení napadeného usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), dokazování doplnil a dospěl k závěru, že odvolání věřitele je důvodné.
V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno u Krajského soudu v Brně dne 29.6.2010 na základě návrhu věřitele ACM Money Česká republika, a.s. Tento věřitel ve svém insolvenčním návrhu tvrdil, že má vůči dlužnici pohledávku v celkové výši 445.621,-Kč vyčíslenou ke dni 29.6.2010. Tato pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. 1635 ze dne 10.1.2008, uzavřené mezi věřitelem a dlužnicí na základě které byl dlužnici poskytnut úvěr do výše 120.000,-Kč. Jelikož dlužnice řádně své smluvní povinnosti neplnila, uplatnil věřitel svůj nárok v rozhodčím řízení ve kterém byl posléze vydán rozhodčí nález ze dne 17.10.2008, vykonatelný 1.11.2008, na základě kterého je dlužnice povinna zaplatit věřiteli částku 145.747,-Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 145.747,-Kč od 5.7.2008 do zaplacení a náklady řízení ve výši 46.472,20 Kč, to vše do tří dnů ode dne nabytí právní moci rozhodčího nálezu. Tato pohledávka je zajištěna zástavním právem k nemovitosti-bytové jednotce. Jako další známé věřitele označil navrhující věřitel Městský úřad v Třebíči, který by měl mít za dlužnicí pohledávku ve výši 1.500,-Kč plus náklady vynaložené k vymožení pohledávky s tím, že ohledně této pohledávky byla nařízena exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 12.12.2008. Dalším známým věřitelem dlužnice by měla být společnost GE Money Bank a.s., která by měla mít za dlužnicí pohledávku ve výši 48.588,73 Kč s příslušenstvím a náklady předchozího řízení ve výši 20.242,30 Kč. Také k vymožení této pohledávky byla nařízena exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne 10.11.2009. Soud prvního stupně učinil dotazy na označené známé věřitele; Městský úřad v Třebíči podáním ze dne 21.7.2010 sdělil insolvenčnímu soudu, že vůči dlužnici nemá žádnou splatnou pohledávku. Společnost GE Money Bank a.s. na výzvu soudu nereagovala, a to ani na opakovanou výzvu, tudíž požadované údaje sděleny nebyly. U jednání insolvenčního soudu dlužnice potvrdila existenci splatné pohledávky navrhujícího věřitele.
Podle ustanovení § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.
Doložením splatné pohledávky insolvenční navrhovatel prokazuje ve smyslu § 97 odst. 2 IZ své oprávnění podat insolvenční návrh (aktivní legitimaci) a současně z části naplňuje základní předpoklad podmiňující vydání rozhodnutí o úpadku, protože zjištění existence splatné pohledávky navrhovatele má význam jakožto jedno ze zjištění, potřebných k osvědčení úpadku dlužníka.
Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že navrhující věřitel prokázal svou aktivní věcnou legitimaci k podání insolvenčního návrhu, když doložil, že má vůči dlužnici splatnou pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 1635 ze dne 10.1.2008, která byla věřiteli přiznána na základě vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne 17.10.2008. Existenci této pohledávky ostatně dlužnice ani nijak nezpochybnila. Odvolací soud však nepřisvědčuje závěru soudu prvního stupně, že vedle navrhujícího věřitele zde není žádný další věřitel se splatnou pohledávkou vůči dlužnici. Takový závěr považuje za předčasný. Nutno souhlasit s odvolatelem, že při zjišťování existence pohledávky řádně označeného známého věřitele GE Money Bank a.s. postupoval insolvenční soud poněkud nedůsledně, když se spokojil s tím, že tato společnost nereagovala na výzvu soudu. Ve smyslu ustanovení § 128 o.s.ř. je každý subjekt povinen na dotaz soudu sdělit skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Tyto skutečnosti rozhodné pro posouzení insolvenčního návrhu sdělila společnost GE Money Bank, a.s. až v rámci odvolacího řízení, a to na výzvu odvolacího soudu.
Ze zprávy této společnosti z 27.12.2011 odvolací soud zjistil, že dlužnice uzavřela se společností GE Money Bank, a.s. dne 19.3.2007 úvěrovou smlouvu s tím, že tento úvěr byl zesplatněn k datu 14.7.2008, aktuální dluh na úvěru ke dni 19.12.2011 činí 71.847,26 Kč plus náklady soudního a exekučního řízení 39.611,80 Kč, celkem tedy 111.459,-Kč a dne 27.8.2007 mezi dlužnicí a společností GE Money Bank, a.s. byla uzavřena druhá úvěrová smlouva, tento úvěr byl také k datu 14.7.2008 zesplatněn, aktuální dluh na úvěru ke dni 19.12.2011 činí 4.588,73 Kč plus náklady soudního a exekučního řízení 30.220,50 Kč, celkem tedy 34.809,23 Kč. Ve světle těchto zjištění závěr soudu prvního stupně o tom, že zde není žádný další věřitel se splatnou pohledávkou obstát nemůže; ze sdělení společnosti GE Money Bank, a.s. se předběžně podává, že vedle navrhujícího věřitele je zde další věřitel se splatnou, vykonatelnou pohledávkou vůči dlužnici. Z těchto důvodů odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (ustanovení § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1, písm. a/ o.s.ř.) v průběhu kterého, soud prvního stupně se bude zabývat tím, zda u dlužnice jsou splněny podmínky úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 IZ, to je, zda dlužnice má skutečně více věřitelů, vůči nimž má peněžité závazky po lhůtě splatnosti více jak 30 dnů a zda objektivně není schopna tyto své peněžité závazky plnit.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu navrhovateli se však také doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 24. ledna 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu