3 VSOL 613/2018-A-16
č. j. KSBR 52 INS 8639/2018 3 VSOL 613/2018-A-16
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci
dlužnice: VISION Stav s.r.o., IČO: 05982561 sídlem Nové sady 988/2, 602 00 Brno zastoupená advokátem JUDr. Ivo Fajmonem sídlem Trnková 1774/20, 142 00 Praha 4 o návrhu věřitelů: a) Ing. anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Jugoslávských partyzánů 1604/21, 160 00 Praha 6 b) JUDr. anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Olbrachtova 807, 252 63 Roztoky oba zastoupeni advokátem JUDr. Christianem Choděrou sídlem Jugoslávská 12, 120 00 Praha 2
o odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č.j. KSBR 52 INS 8639/2018-A-9
takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č.j. KSBR 52 INS 8639/2018-A-9 se potvrzuje. Odůvodnění:
1. Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil navrhovatelům- věřitelům a) a b), aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně na účet soudu nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč. 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 24. 5. 2018 se věřitelé domáhají rozhodnutí soudu o úpadku dlužnice, navrhovatelé splnili povinnost podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a složili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Poté, co citoval ustanovení § 108 odst. 2 a odst. 3 IZ, soud prvního stupně dále uvedl, že insolvenčním navrhovatelům uložil, aby v určené lhůtě zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč,
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
ISIR
když dospěl k závěru, že je to nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak, neboť dlužník podle seznamu majetku nedisponuje žádným majetkem a nelze ihned získat finanční prostředky na prvotní náklady. Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení vyšel z toho, že v případě zpeněžování dlužníkova majetku správcem bude jen odměna správce ze zpeněžení činit podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000 Kč (k čemuž náleží DPH, je-li správce jejím plátcem), a správci nepochybně vzniknou i hotové výdaje. Při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem má správce nárok na další odměnu, a to z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky 1.000 Kč, nejvýše 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek (§ 2a uvedené vyhlášky). V případě, kdy je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, a nedojde ke zpeněžení žádného majetku (nebyl získán žádný výtěžek), správci náleží odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, nejméně opět 45.000 Kč, k čemuž náleží DPH, je-li správce jejím plátcem (§ 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 37 odst. 1, odst. 2 IZ). Soud prvního stupně vyložil účel zálohy, s tím, že tímto účelem je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a překlenout tím prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu. Pokud by nebyl zjištěn a zpeněžen majetek dlužnice v potřebném rozsahu, použije se složená záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, které by jinak musel hradit stát, na který však náklady insolvenčního řízení přenášet nelze. Po správci rovněž nelze spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesl ze svých prostředků. Navrhovatelé v daném případě sice již pro účely insolvenčního řízení složili před podáním návrhu zálohu ve výši 50.000 Kč podle § 108 odst. 1 IZ, odměna insolvenčního správce však v případě, je-li plátcem DPH, činí vždy minimálně 54.450 Kč, přičemž tato částka může být i vyšší s ohledem na odměnu, jež správci náleží z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a mohou vznikat i další výdaje. 3. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé odvolání. Podle odvolatelů není zejména pravdivé tvrzení , že dlužnice nedisponuje žádným majetkem, z něhož by bylo možno získat finanční prostředky na prvotní náklady insolvenčního řízení, kdy insolvenční soud si tuto informaci nikterak neověřoval a nezjišťoval. Odvolatelům je přinejmenším známo, že dlužnice měla a s největší pravděpodobností stále má ve svém vlastnictví minimálně automobil tovární značky Renault Trafic RZ: 5C8 5361; je zřejmé, že prodejem automobilu by bylo zajištěno hrazení nákladů insolvenčního řízení v dostatečné výši. Odvolatelé poukázali na ustanovení § 108 dost. 2 IZ, z něhož plyne, že věřiteli lze uložit další zálohu na náklady insolvenčního řízení jen a pouze v případě, nelze-li tyto prostředky zajistit jinak. Vzhledem k uvedenému majetku dlužnice jsou odvolatelé přesvědčeni, že náklady insolvenčního řízení mohou být uhrazeny z výtěžku prodeje tohoto majetku. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil. 4. Podle ustanovení § IZ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není není důvodné.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
6. Podle ustanovení § 108 IZ, je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, a v případech podle § 107 odst. 1 (odstavec 1). Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli- zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 7. Podle ustanovení § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele (odstavec 1, věta první a druhá). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 7). 8. Podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč. 9. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1 000 Kč, nejvýše však 1 000 000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45 000 Kč. 10. Z obsahu spisu vyplývá, že dne 24. 5. 2018 došel soudu insolvenční návrh věřitelů Ing. anonymizovano anonymizovano a JUDr. anonymizovano anonymizovano , kterým se domáhají rozhodnutí soudu o úpadku dlužnice VISION Stav s.r.o. a prohlášení konkursu na její majetek. Ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedli, že navrhovatel a) Ing. anonymizovano anonymizovano má vůči dlužnici pohledávku v celkové výši 495.160,75 Kč, sestávající z jistiny ve výši 489.574,24 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 4. 4. 2018 do 23. 5. 2018 ve výši 5.586,51 Kč, ze smlouvy o dílo, uzavřené mezi navrhovatelem a) a dlužnicí dne 17. 8. 2017, kdy na základě dohody navrhovatele a) a dlužnice a zaslaného zadávacího dokumentu projektanta Ing. Ondřeje Složila dlužnice započala s prováděnými pracemi. Obsahem smlouvy byl závazek dlužnice, jakožto zhotovitelky, komplexně zrekonstruovat blíže označenou bytovou jednotku na adrese Křemencova 184/5, k. ú. Nové Město, obec Praha, a závazek navrhovatele a), jakožto objednatele, zaplatit
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
dlužnici za provedené dílo odměnu. Vzhledem k tomu, že v dohodnutém termínu pro dokončení díla 17. 11. 2017 nebylo dílo hotové, určité části bytu byly zcela poškozeny a dílo vykazovalo podstatné vady, navrhovatel a) poté, co si nechal vypracovat odborné vyjádření, od uvedené smlouvy o dílo odstoupil písemně přípisem ze dne 13. 3. 2018, a bylo nutno vypořádat vzájemné vztahy. Navrhovatel a) požaduje ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 1, písm. c) občanského zákoníku slevu z ceny díla celkem ve výši 159.472,02 Kč (kterou blíže specifikuje), dále má za dlužnicí pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 61.465,78 Kč (rovněž blíže specifikovanou), pohledávku z titulu ušlého zisku celkem ve výši 168.000 Kč (s tím, že navrhovatel a/ tuto pohledávku dále blíže specifikuje) a pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení (blíže specifikovaného) ve výši 93.191 Kč. Navrhovatel a) zaslal dlužnici předžalobní výzvu ze dne 13. 3. 2018, v níž ji vyzval k plnění do 7 dnů od doručení, výzva byla dlužnici doručena dne 27. 3. 2018, takže dlužnice je od 4. 4. 2018 s plněním těchto závazků v prodlení. Navrhovatel b) má za dlužnicí pohledávku v celkové výši 20.116,35 Kč, sestávající z jistiny ve výši 19.490 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5. 1. 2018 do 23. 5. 2018 ve výši 626,35 Kč. Tato pohledávka je pohledávkou ze smlouvy o dílo, uzavřené mezi Jiřím Theodorem, a dlužnicí, kdy Jiří Theodor, jako subdodavatel dlužnice, provedl blíže objednané práce v předmětné bytové jednotce, přičemž dlužnice před zahájením objednaných prací předala Jiřímu Theodorovi zálohu ve výši 14.000 Kč. Pohledávka ve výši 20.116,35 Kč představuje nedoplatek za odvedené práce, vyfakturovaný dlužnici fakturou č. 201714 ze dne 22. 12. 2017, jež byla splatná dne 4. 1. 2018. Uvedenou pohledávku postoupil Jiří Theodor smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 3. 2018 navrhovateli b). Podle tvrzení v návrhu je tak dlužnice v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopna plnit. K osvědčení svých tvrzení označili navrhovatelé listinné důkazy, jež připojili k návrhu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 6. 2018 č.j. KSBR 52 INS 8639/2018-A-7 uložil dlužnici, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení k insolvenčnímu návrhu věřitelů písemně vyjádřila, a aby v téže lhůtě předložila soudu seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců spolu s poučením o náležitostech těchto seznamů. Na výzvu soudu reagovala dlužnice písemným vyjádřením, došlým soudu dne 16. 7. 2018, v němž uvedla, že s insolvenčním návrhem věřitelů nesouhlasí, a s argumentací podrobněji rozvedenou tvrdí, že obě v návrhu uvedené pohledávky jsou toliko fiktivní. Dále soudu předložila seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené prohlášením, že seznamy jsou správné a úplné, a podpisem jednatele dlužnice. Podle údajů uvedených v seznamu majetku nemá společnost ve vlastnictví žádný movitý ani nemovitý majetek, nemá žádné pohledávky, podle údajů uvedených v seznamu závazků společnost nemá žádné závazky, a podle údajů uvedených v seznamu zaměstnanců nemá společnost žádné zaměstnance. 11. Odvolací soud především konstatuje, že z hlediska tvrzení, že dlužnice je v úpadku, obsahuje insolvenční návrh věřitelů jako součást vylíčení rozhodujících skutečností konkrétní údaje o věřitelích dlužnice (v daném případě o dvou-navrhujících-věřitelích dlužnice) i konkrétní údaje o pohledávkách těchto věřitelů, včetně údajů o splatnosti těchto pohledávek, tedy obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností v takové míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí soudu uzavřít, že dlužnice je v úpadku. 12. Konstantní judikatura insolvenčních soudů vychází při aplikaci ustanovení § 108 IZ již od samého počátku účinnosti insolvenčního zákona z předpokladu, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků a umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a rovněž také poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Rovněž je třeba zmínit, že účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je také to, aby náklady insolvenčního řízení, jež mají být hrazeny z majetkové podstaty, nemusel nést stát (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2013 sen. zn. 29 NSČR 39/2013, jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 103/2013). 13. Výhrada odvolatelů, podle níž soud prvního stupně pochybil, pokud neověřoval a nezjišťoval, zda dlužnice disponuje či nedisponuje majetkem, z něhož by bylo možno získat prostředky na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení, důvodná není. 14. Zkoumat potřebu složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nutno na základě zjištění o předpokládaném rozsahu a skladbě majetkové podstaty dlužníka, přičemž tato činí soud zpravidla z obsahu insolvenčního návrhu, jeho příloh a dalšího obsahu spisu. V případě věřitelského návrhu je pak určující především dlužníkem k výzvě soudu předkládaný seznam majetku. 15. V přezkoumávané věci dlužnice na výzvu soudu k předložení, mimo jiné, seznamu majetku reagovala, přičemž podle údajů uvedených v tomto seznamu, jenž je opatřen podepsaným prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, dlužnice žádným majetkem nedisponuje. 16. Skutečnost, odvolateli namítaná, že dlužnice s největší pravděpodobností vlastní minimálně (blíže označený) automobil, se tedy z obsahu spisu nepodává, a ani odvolatelé toto své tvrzení ničím nedokládají. 17. Přesvědčení odvolatelů, že náklady insolvenčního řízení mohou být uhrazeny z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, tudíž obsahu spisu neodpovídá. 18. K tomu odvolací soud dodává, že o povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení lze rozhodnout pouze před rozhodnutím o insolvenčním návrhu, a to na základě skutečností, které v dosavadním průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo, neboť detailní a úplné informace o stavu majetkové podstaty bývají v insolvenčním řízení zpravidla k dispozici až jako výsledek činnosti insolvenčního správce, tedy ve fázi po rozhodnutí o úpadku. 19. Odvolací soud tak uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud navrhovatelům podle ustanovení § 108 odst. 2 a 3 IZ uložil (další) zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč, přičemž správně zohlednil i výši předpokládaných nákladů s poukazem na výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem a vznik hotových výdajů insolvenčního správce. 20. Náhrada zaplacené zálohy na náklady insolvenčního řízení představuje pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 1, písm. d) IZ, kterou lze s ohledem na stav majetkové podstaty uspokojit v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§ 168 odst. 3 IZ). 21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčním navrhovatelům se však také doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 17. října 2018
JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
č. j. KSBR 52 INS 8639/2018 3 VSOL 613/2018-A-16
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci
dlužnice: VISION Stav s.r.o., IČO: 05982561 sídlem Nové sady 988/2, 602 00 Brno zastoupená advokátem JUDr. Ivo Fajmonem sídlem Trnková 1774/20, 142 00 Praha 4 o návrhu věřitelů: a) Ing. anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Jugoslávských partyzánů 1604/21, 160 00 Praha 6 b) JUDr. anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Olbrachtova 807, 252 63 Roztoky oba zastoupeni advokátem JUDr. Christianem Choděrou sídlem Jugoslávská 12, 120 00 Praha 2
o odvolání navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č.j. KSBR 52 INS 8639/2018-A-9
takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č.j. KSBR 52 INS 8639/2018-A-9 se potvrzuje. Odůvodnění:
1. Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil navrhovatelům- věřitelům a) a b), aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně na účet soudu nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč. 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 24. 5. 2018 se věřitelé domáhají rozhodnutí soudu o úpadku dlužnice, navrhovatelé splnili povinnost podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) a složili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Poté, co citoval ustanovení § 108 odst. 2 a odst. 3 IZ, soud prvního stupně dále uvedl, že insolvenčním navrhovatelům uložil, aby v určené lhůtě zaplatili společně a nerozdílně zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč,
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
ISIR
když dospěl k závěru, že je to nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak, neboť dlužník podle seznamu majetku nedisponuje žádným majetkem a nelze ihned získat finanční prostředky na prvotní náklady. Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení vyšel z toho, že v případě zpeněžování dlužníkova majetku správcem bude jen odměna správce ze zpeněžení činit podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000 Kč (k čemuž náleží DPH, je-li správce jejím plátcem), a správci nepochybně vzniknou i hotové výdaje. Při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem má správce nárok na další odměnu, a to z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky 1.000 Kč, nejvýše 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek (§ 2a uvedené vyhlášky). V případě, kdy je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, a nedojde ke zpeněžení žádného majetku (nebyl získán žádný výtěžek), správci náleží odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek, nejméně opět 45.000 Kč, k čemuž náleží DPH, je-li správce jejím plátcem (§ 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., § 37 odst. 1, odst. 2 IZ). Soud prvního stupně vyložil účel zálohy, s tím, že tímto účelem je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a překlenout tím prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu. Pokud by nebyl zjištěn a zpeněžen majetek dlužnice v potřebném rozsahu, použije se složená záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, které by jinak musel hradit stát, na který však náklady insolvenčního řízení přenášet nelze. Po správci rovněž nelze spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesl ze svých prostředků. Navrhovatelé v daném případě sice již pro účely insolvenčního řízení složili před podáním návrhu zálohu ve výši 50.000 Kč podle § 108 odst. 1 IZ, odměna insolvenčního správce však v případě, je-li plátcem DPH, činí vždy minimálně 54.450 Kč, přičemž tato částka může být i vyšší s ohledem na odměnu, jež správci náleží z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a mohou vznikat i další výdaje. 3. Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé odvolání. Podle odvolatelů není zejména pravdivé tvrzení , že dlužnice nedisponuje žádným majetkem, z něhož by bylo možno získat finanční prostředky na prvotní náklady insolvenčního řízení, kdy insolvenční soud si tuto informaci nikterak neověřoval a nezjišťoval. Odvolatelům je přinejmenším známo, že dlužnice měla a s největší pravděpodobností stále má ve svém vlastnictví minimálně automobil tovární značky Renault Trafic RZ: 5C8 5361; je zřejmé, že prodejem automobilu by bylo zajištěno hrazení nákladů insolvenčního řízení v dostatečné výši. Odvolatelé poukázali na ustanovení § 108 dost. 2 IZ, z něhož plyne, že věřiteli lze uložit další zálohu na náklady insolvenčního řízení jen a pouze v případě, nelze-li tyto prostředky zajistit jinak. Vzhledem k uvedenému majetku dlužnice jsou odvolatelé přesvědčeni, že náklady insolvenčního řízení mohou být uhrazeny z výtěžku prodeje tohoto majetku. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil. 4. Podle ustanovení § IZ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není není důvodné.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
6. Podle ustanovení § 108 IZ, je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, a v případech podle § 107 odst. 1 (odstavec 1). Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli- zaměstnanci nebo bývalému zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 2). Výši zálohy podle odstavce 2 může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 3). 7. Podle ustanovení § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele (odstavec 1, věta první a druhá). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 7). 8. Podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč. 9. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1 000 Kč, nejvýše však 1 000 000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45 000 Kč. 10. Z obsahu spisu vyplývá, že dne 24. 5. 2018 došel soudu insolvenční návrh věřitelů Ing. anonymizovano anonymizovano a JUDr. anonymizovano anonymizovano , kterým se domáhají rozhodnutí soudu o úpadku dlužnice VISION Stav s.r.o. a prohlášení konkursu na její majetek. Ve vylíčení rozhodujících skutečností uvedli, že navrhovatel a) Ing. anonymizovano anonymizovano má vůči dlužnici pohledávku v celkové výši 495.160,75 Kč, sestávající z jistiny ve výši 489.574,24 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 4. 4. 2018 do 23. 5. 2018 ve výši 5.586,51 Kč, ze smlouvy o dílo, uzavřené mezi navrhovatelem a) a dlužnicí dne 17. 8. 2017, kdy na základě dohody navrhovatele a) a dlužnice a zaslaného zadávacího dokumentu projektanta Ing. Ondřeje Složila dlužnice započala s prováděnými pracemi. Obsahem smlouvy byl závazek dlužnice, jakožto zhotovitelky, komplexně zrekonstruovat blíže označenou bytovou jednotku na adrese Křemencova 184/5, k. ú. Nové Město, obec Praha, a závazek navrhovatele a), jakožto objednatele, zaplatit
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
dlužnici za provedené dílo odměnu. Vzhledem k tomu, že v dohodnutém termínu pro dokončení díla 17. 11. 2017 nebylo dílo hotové, určité části bytu byly zcela poškozeny a dílo vykazovalo podstatné vady, navrhovatel a) poté, co si nechal vypracovat odborné vyjádření, od uvedené smlouvy o dílo odstoupil písemně přípisem ze dne 13. 3. 2018, a bylo nutno vypořádat vzájemné vztahy. Navrhovatel a) požaduje ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 1, písm. c) občanského zákoníku slevu z ceny díla celkem ve výši 159.472,02 Kč (kterou blíže specifikuje), dále má za dlužnicí pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 61.465,78 Kč (rovněž blíže specifikovanou), pohledávku z titulu ušlého zisku celkem ve výši 168.000 Kč (s tím, že navrhovatel a/ tuto pohledávku dále blíže specifikuje) a pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení (blíže specifikovaného) ve výši 93.191 Kč. Navrhovatel a) zaslal dlužnici předžalobní výzvu ze dne 13. 3. 2018, v níž ji vyzval k plnění do 7 dnů od doručení, výzva byla dlužnici doručena dne 27. 3. 2018, takže dlužnice je od 4. 4. 2018 s plněním těchto závazků v prodlení. Navrhovatel b) má za dlužnicí pohledávku v celkové výši 20.116,35 Kč, sestávající z jistiny ve výši 19.490 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5. 1. 2018 do 23. 5. 2018 ve výši 626,35 Kč. Tato pohledávka je pohledávkou ze smlouvy o dílo, uzavřené mezi Jiřím Theodorem, a dlužnicí, kdy Jiří Theodor, jako subdodavatel dlužnice, provedl blíže objednané práce v předmětné bytové jednotce, přičemž dlužnice před zahájením objednaných prací předala Jiřímu Theodorovi zálohu ve výši 14.000 Kč. Pohledávka ve výši 20.116,35 Kč představuje nedoplatek za odvedené práce, vyfakturovaný dlužnici fakturou č. 201714 ze dne 22. 12. 2017, jež byla splatná dne 4. 1. 2018. Uvedenou pohledávku postoupil Jiří Theodor smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 3. 2018 navrhovateli b). Podle tvrzení v návrhu je tak dlužnice v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopna plnit. K osvědčení svých tvrzení označili navrhovatelé listinné důkazy, jež připojili k návrhu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 6. 2018 č.j. KSBR 52 INS 8639/2018-A-7 uložil dlužnici, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení k insolvenčnímu návrhu věřitelů písemně vyjádřila, a aby v téže lhůtě předložila soudu seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců spolu s poučením o náležitostech těchto seznamů. Na výzvu soudu reagovala dlužnice písemným vyjádřením, došlým soudu dne 16. 7. 2018, v němž uvedla, že s insolvenčním návrhem věřitelů nesouhlasí, a s argumentací podrobněji rozvedenou tvrdí, že obě v návrhu uvedené pohledávky jsou toliko fiktivní. Dále soudu předložila seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené prohlášením, že seznamy jsou správné a úplné, a podpisem jednatele dlužnice. Podle údajů uvedených v seznamu majetku nemá společnost ve vlastnictví žádný movitý ani nemovitý majetek, nemá žádné pohledávky, podle údajů uvedených v seznamu závazků společnost nemá žádné závazky, a podle údajů uvedených v seznamu zaměstnanců nemá společnost žádné zaměstnance. 11. Odvolací soud především konstatuje, že z hlediska tvrzení, že dlužnice je v úpadku, obsahuje insolvenční návrh věřitelů jako součást vylíčení rozhodujících skutečností konkrétní údaje o věřitelích dlužnice (v daném případě o dvou-navrhujících-věřitelích dlužnice) i konkrétní údaje o pohledávkách těchto věřitelů, včetně údajů o splatnosti těchto pohledávek, tedy obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností v takové míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí soudu uzavřít, že dlužnice je v úpadku. 12. Konstantní judikatura insolvenčních soudů vychází při aplikaci ustanovení § 108 IZ již od samého počátku účinnosti insolvenčního zákona z předpokladu, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků a umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a rovněž také poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Rovněž je třeba zmínit, že účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení je také to, aby náklady insolvenčního řízení, jež mají být hrazeny z majetkové podstaty, nemusel nést stát (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2013 sen. zn. 29 NSČR 39/2013, jež je uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 103/2013). 13. Výhrada odvolatelů, podle níž soud prvního stupně pochybil, pokud neověřoval a nezjišťoval, zda dlužnice disponuje či nedisponuje majetkem, z něhož by bylo možno získat prostředky na úhradu prvotních nákladů insolvenčního řízení, důvodná není. 14. Zkoumat potřebu složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nutno na základě zjištění o předpokládaném rozsahu a skladbě majetkové podstaty dlužníka, přičemž tato činí soud zpravidla z obsahu insolvenčního návrhu, jeho příloh a dalšího obsahu spisu. V případě věřitelského návrhu je pak určující především dlužníkem k výzvě soudu předkládaný seznam majetku. 15. V přezkoumávané věci dlužnice na výzvu soudu k předložení, mimo jiné, seznamu majetku reagovala, přičemž podle údajů uvedených v tomto seznamu, jenž je opatřen podepsaným prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, dlužnice žádným majetkem nedisponuje. 16. Skutečnost, odvolateli namítaná, že dlužnice s největší pravděpodobností vlastní minimálně (blíže označený) automobil, se tedy z obsahu spisu nepodává, a ani odvolatelé toto své tvrzení ničím nedokládají. 17. Přesvědčení odvolatelů, že náklady insolvenčního řízení mohou být uhrazeny z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, tudíž obsahu spisu neodpovídá. 18. K tomu odvolací soud dodává, že o povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení lze rozhodnout pouze před rozhodnutím o insolvenčním návrhu, a to na základě skutečností, které v dosavadním průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo, neboť detailní a úplné informace o stavu majetkové podstaty bývají v insolvenčním řízení zpravidla k dispozici až jako výsledek činnosti insolvenčního správce, tedy ve fázi po rozhodnutí o úpadku. 19. Odvolací soud tak uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud navrhovatelům podle ustanovení § 108 odst. 2 a 3 IZ uložil (další) zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč, přičemž správně zohlednil i výši předpokládaných nákladů s poukazem na výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem a vznik hotových výdajů insolvenčního správce. 20. Náhrada zaplacené zálohy na náklady insolvenčního řízení představuje pohledávku za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 1, písm. d) IZ, kterou lze s ohledem na stav majetkové podstaty uspokojit v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku (§ 168 odst. 3 IZ). 21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčním navrhovatelům se však také doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 17. října 2018
JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.