3 VSOL 565/2016-A-14
KSOS 14 INS 30777/2015 3 VSOL 565/2016-A-14
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem v Domašově u Šternberka č. 61, PSČ: 785 01, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.3.2016, č.j. KSOS 14 INS 30777/2015-A-9
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice na výzvu soudu řádně nedoplnila insolvenční návrh, když nedoložila listiny dokládající úpadek, tj. listiny dokládající existenci závazků po lhůtě splatnosti nejméně 30 dnů a neschopnost tyto závazky plnit, protože na výzvu soudu pouze odkázala na již přiložený výpis řízení pro osobu dlužníka. Soud má za to, že tento výpis řízení pro osobu dlužnice, ač byl poskytnut okresním soudem, sám o sobě není způsobilý doložit existenci aktuálních peněžitých závazků dlužnice po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a neschopnost dlužnice uvedené závazky splnit, když z tohoto výpisu je možno zjistit pouze spisovou značku řízení, věřitele dlužnice, popřípadě příslušného exekutora a stav věci, kdy údaj vyřízená/odškrtnutá dle názoru soudu navíc nedokládá aktuální stav závazků dlužnice, což je zřejmé mimo jiné ze skutečnosti, že dlužnice k jednomu z těchto řízení rukou dopsala zaplaceno , když z tohoto výpisu tato skutečnost není nijak zjistitelná. Soud postupoval v souladu s usnesením Vrchního soudu v Olomouci, z něhož vyplývá, že zákon nestanoví taxativní výčet listin, kterými může být doložen úpadek či hrozící úpadek dlužníka, může se proto jednat o jakékoliv listiny, isir.justi ce.cz předložené listiny musí však osvědčovat (dokládat) tvrzené skutečnosti, a proto i jejich obsah musí být natolik konkrétní, aby z něj bylo možno dovodit existenci zcela určitých závazků dlužníka, jejich výši, popřípadě splatnost.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž uvedla, že s odstupem času se jí podařilo získat další dokumenty, které dokládají její úpadek, a tyto dokumenty dokládá v příloze svého odvolání. Uvedla, že v okamžiku podání insolvenčního návrhu nebyla schopna doložit jiné dokumenty než ty, které jí poskytl Okresní soud v Olomouci; exekutorské úřady jí dokumenty odmítly zaslat a přes svou tíživou finanční situaci nebyla schopna tyto úřady osobně navštívit a spisy si opatřit osobně. Podle obsahu odvolání lze dovodit, že dlužnice se podaným odvoláním domáhá změny napadeného usnesení tak, že její insolvenční návrh odmítnut nebude.
Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice, v němž dlužnice uvedla, že má více věřitelů a peněžité závazky po splatnosti více jak 30 dnů, které není schopna plnit. Jako své nezajištěné věřitele uvedla Českou spořitelnu, vůči které má dva závazky a dále označila věřitele, vůči nimž má vykonatelné závazky, a to Českou pojišťovnu, a.s., T-mobile Czech Republic a.s., UPC Česká republika, s.r.o. a Vodafone Czech Republic a.s. V seznamu závazků dlužnice uvedla splatnost svých jednotlivých závazků a uvedla výši závazku. Z listin, které mají dokládat její úpadek, předložila dlužnice opis dvou úvěrových smluv uzavřených s Českou spořitelnou, a.s., výzvu k úhradě exekuce pro oprávněného Českou pojišťovnu, a.s. a výpis ze seznamu exekucí, ve kterém jsou označeny spisové značky jednotlivých řízení, dále je zde uveden stav věci a předmět řízení. Usnesením ze dne 9.2.2016, č.j. KSOS 14 INS 30777/2015-A-7 vyzval insolvenční soud dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že doloží listiny dokládající svůj úpadek, např. výzvy věřitelů k zaplacení, upomínky apod. Dlužnice byla v usnesení poučena o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn, soud jej odmítne podle ust. § 128 odst. 2 IZ. Na výzvu soudu dlužnice reagovala s tím, že odkázala na soupis exekucí, který jí byl poskytnut Okresním soudem v Olomouci coby doklad o jejích vykonatelných závazcích, a uvedla, že nemá v držení jiné listinné doklady prokazující existenci svých závazků.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice nepředložila listiny, které by dokládaly její úpadek. Je skutečností, že insolvenční zákon výslovně nestanoví, o jaké listiny se musí jednat; z definice úpadku však vyplývá, že se musí jednat o takové listiny, které jsou schopny osvědčit úpadek dlužnice, musí být proto natolik konkrétní, aby z nich bylo možno dovodit existenci zcela určitých závazků dlužnice, jejich výši a případně též jejich splatnost. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že výpis exekucí, který byl dlužnici poskytnut okresním soudem, není sám o sobě způsobilý doložit existenci závazků dlužnice po lhůtě 30 dnů, když z tohoto výpisu nelze zjistit konkrétní skutečnosti o závazcích dlužnice. Pokud dlužnice teprve až v odvolacím řízení předkládá další listiny, které mají osvědčovat její úpadek, pak k těmto dodatečně předloženým listinám nelze již přihlížet, neboť vady insolvenčního návrhu (jako i nepředložení povinných příloh a jejich vady) může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu s tím, že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze senátní značky 1 VSPH 5/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 101/2008).
Soud prvního stupně postupoval správně, jestliže insolvenční návrh dlužnice odmítl podle ust. § 128 odst. 2 IZ, neboť dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila všechny požadované přílohy a tento nedostatek neodstranila ani na základě výzvy insolvenčního soudu. Je proto dán důvod pro odmítnutí jejího insolvenčního návrhu s tím, že dlužnici nic nebrání v tom, aby po právní moci usnesení si podala nový insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 27. června 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu
KSOS 14 INS 30777/2015 3 VSOL 565/2016-A-14
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem v Domašově u Šternberka č. 61, PSČ: 785 01, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.3.2016, č.j. KSOS 14 INS 30777/2015-A-9
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice na výzvu soudu řádně nedoplnila insolvenční návrh, když nedoložila listiny dokládající úpadek, tj. listiny dokládající existenci závazků po lhůtě splatnosti nejméně 30 dnů a neschopnost tyto závazky plnit, protože na výzvu soudu pouze odkázala na již přiložený výpis řízení pro osobu dlužníka. Soud má za to, že tento výpis řízení pro osobu dlužnice, ač byl poskytnut okresním soudem, sám o sobě není způsobilý doložit existenci aktuálních peněžitých závazků dlužnice po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a neschopnost dlužnice uvedené závazky splnit, když z tohoto výpisu je možno zjistit pouze spisovou značku řízení, věřitele dlužnice, popřípadě příslušného exekutora a stav věci, kdy údaj vyřízená/odškrtnutá dle názoru soudu navíc nedokládá aktuální stav závazků dlužnice, což je zřejmé mimo jiné ze skutečnosti, že dlužnice k jednomu z těchto řízení rukou dopsala zaplaceno , když z tohoto výpisu tato skutečnost není nijak zjistitelná. Soud postupoval v souladu s usnesením Vrchního soudu v Olomouci, z něhož vyplývá, že zákon nestanoví taxativní výčet listin, kterými může být doložen úpadek či hrozící úpadek dlužníka, může se proto jednat o jakékoliv listiny, isir.justi ce.cz předložené listiny musí však osvědčovat (dokládat) tvrzené skutečnosti, a proto i jejich obsah musí být natolik konkrétní, aby z něj bylo možno dovodit existenci zcela určitých závazků dlužníka, jejich výši, popřípadě splatnost.
Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž uvedla, že s odstupem času se jí podařilo získat další dokumenty, které dokládají její úpadek, a tyto dokumenty dokládá v příloze svého odvolání. Uvedla, že v okamžiku podání insolvenčního návrhu nebyla schopna doložit jiné dokumenty než ty, které jí poskytl Okresní soud v Olomouci; exekutorské úřady jí dokumenty odmítly zaslat a přes svou tíživou finanční situaci nebyla schopna tyto úřady osobně navštívit a spisy si opatřit osobně. Podle obsahu odvolání lze dovodit, že dlužnice se podaným odvoláním domáhá změny napadeného usnesení tak, že její insolvenční návrh odmítnut nebude.
Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.
V přezkoumávané věci bylo insolvenční řízení zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice, v němž dlužnice uvedla, že má více věřitelů a peněžité závazky po splatnosti více jak 30 dnů, které není schopna plnit. Jako své nezajištěné věřitele uvedla Českou spořitelnu, vůči které má dva závazky a dále označila věřitele, vůči nimž má vykonatelné závazky, a to Českou pojišťovnu, a.s., T-mobile Czech Republic a.s., UPC Česká republika, s.r.o. a Vodafone Czech Republic a.s. V seznamu závazků dlužnice uvedla splatnost svých jednotlivých závazků a uvedla výši závazku. Z listin, které mají dokládat její úpadek, předložila dlužnice opis dvou úvěrových smluv uzavřených s Českou spořitelnou, a.s., výzvu k úhradě exekuce pro oprávněného Českou pojišťovnu, a.s. a výpis ze seznamu exekucí, ve kterém jsou označeny spisové značky jednotlivých řízení, dále je zde uveden stav věci a předmět řízení. Usnesením ze dne 9.2.2016, č.j. KSOS 14 INS 30777/2015-A-7 vyzval insolvenční soud dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnila insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že doloží listiny dokládající svůj úpadek, např. výzvy věřitelů k zaplacení, upomínky apod. Dlužnice byla v usnesení poučena o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě řádně doplněn, soud jej odmítne podle ust. § 128 odst. 2 IZ. Na výzvu soudu dlužnice reagovala s tím, že odkázala na soupis exekucí, který jí byl poskytnut Okresním soudem v Olomouci coby doklad o jejích vykonatelných závazcích, a uvedla, že nemá v držení jiné listinné doklady prokazující existenci svých závazků.
Podle ust. § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").
Podle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Podle ust. § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.
Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice nepředložila listiny, které by dokládaly její úpadek. Je skutečností, že insolvenční zákon výslovně nestanoví, o jaké listiny se musí jednat; z definice úpadku však vyplývá, že se musí jednat o takové listiny, které jsou schopny osvědčit úpadek dlužnice, musí být proto natolik konkrétní, aby z nich bylo možno dovodit existenci zcela určitých závazků dlužnice, jejich výši a případně též jejich splatnost. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že výpis exekucí, který byl dlužnici poskytnut okresním soudem, není sám o sobě způsobilý doložit existenci závazků dlužnice po lhůtě 30 dnů, když z tohoto výpisu nelze zjistit konkrétní skutečnosti o závazcích dlužnice. Pokud dlužnice teprve až v odvolacím řízení předkládá další listiny, které mají osvědčovat její úpadek, pak k těmto dodatečně předloženým listinám nelze již přihlížet, neboť vady insolvenčního návrhu (jako i nepředložení povinných příloh a jejich vady) může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu s tím, že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. závěry vyjádřené v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze senátní značky 1 VSPH 5/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 101/2008).
Soud prvního stupně postupoval správně, jestliže insolvenční návrh dlužnice odmítl podle ust. § 128 odst. 2 IZ, neboť dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila všechny požadované přílohy a tento nedostatek neodstranila ani na základě výzvy insolvenčního soudu. Je proto dán důvod pro odmítnutí jejího insolvenčního návrhu s tím, že dlužnici nic nebrání v tom, aby po právní moci usnesení si podala nový insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však také doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 27. června 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu