3 VSOL 551/2018-B-17
č. j. KSBR 30 INS 4619/2018 3 VSOL 551/2018-B-17
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci
dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano , IČO: 69695318 bytem Doloplazy 15, 798 26 Nezamyslice zastoupený advokátkou Ing. Mgr. Janou Popelkovou, MBA sídlem třída Tomáše Bati 201, 760 01 Zlín
o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu
o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-B-10
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-B-10 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka Františka anonymizovano (výrok I.), na jeho majetek prohlásil konkurs, který bude veden jako nepatrný (výroky II. a III.), a deklaroval, že prohlášením konkursu přechází na insolvenční správkyni dlužníka Advokátní kancelář Vobořilová, Zábranská, Pechoušková, v.o.s., oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, a že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výroky IV. a V.). 2. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 16. 3. 2018, domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Na základě údajů v insolvenčním návrhu a jeho přílohách, podle nichž má dlužník závazky vůči 15 nezajištěným věřitelům ve výši celkem 1.851.563 Kč a jeho čistý měsíční příjem činí 29.454 Kč měsíčně, soud usnesením ze dne 6. 4. 2018 povolil oddlužení dlužníka a vyzval věřitele k přihlášení pohledávek. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo 35 věřitelů s pohledávkami ve výši celkem 2.930.358,10 Kč, které byly, s výjimkou části pohledávky ve výši 2.401 Kč přihlášené přihláškou č. 25, zjištěny. Ze záznamu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz
o jednání s dlužníkem a zprávy pro oddlužení se podává, že dlužník v soupise majetkové podstaty neuvedl výtěžek exekuce v částce 545.417 Kč, získaný vydražením spoluvlastnického podílu na blíže označených nemovitostech v rámci exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, přičemž věřitel Jiří Dvořák namítl, že z tohoto důvodu je třeba se zabývat poctivostí návrhu dlužníka na povolení oddlužení, případně jeho lehkomyslným či nedbalým přístupem k plnění povinností v insolvenčním řízení. Dlužník k této okolnosti sdělil, že nepředpokládal, že výtěžek zpeněžení nebyl exekutorem vydán, když spoluvlastnický podíl byl zpeněžen v září 2017 a v prosinci došlo k zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí. Domníval se proto, že rozvrhové usnesení vyhotovené soudním exekutorem dne 26. 1. 2018 bylo splněno, a nejedná se tudíž o majetek, který mohl a měl uvést v insolvenčním návrhu; úvaha o nepoctivosti jeho záměru je vyloučena. Podle dlužníka by nerozdělený výtěžek z exekuce měl být sepsán do jeho majetkové podstaty a po právní moci usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře by mu měl být vyplacen. Dle sdělení insolvenční správkyně závazky dlužníka z podnikání vůči 21 věřitelům představují 40 % přihlášených pohledávek. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že dlužník v insolvenčním návrhu a seznamu závazků uvedl nepravdivé údaje, když opomenul uvést svých 19 věřitelů a neuvedl své závazky v celkové výši 1.078.795,10 Kč. Podle soudu lze tvrzení dlužníka, že si svých závazků nebyl vědom, jen obtížně uvěřit, neboť např. závazek ve výši 685.192,02 Kč vůči věřitelce Raiffeisenbank, a.s. pochází z hypotečního úvěru v původní výši 1.080.000 Kč. Další v návrhu neuvedené závazky dlužníka měly původ v jeho dřívější podnikatelské činnosti a podle soudu je otázkou , zda je neopomněl v návrhu uvést záměrně. Tvrzení dlužníka, že nevěděl o neprovedení rozvrhu v exekuci, je rozporné s tím, že v seznamu závazků uvedl svůj závazek vůči věřiteli Jiřímu Dvořákovi, což by neučinil, pokud by měl za to, že již byl uspokojen. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že jednání dlužníka je v rozporu s požadavkem poctivého záměru a že k plnění svých povinností přistupuje liknavě a lehkomyslně, o čemž svědčí také sdělení dlužníka ze dne 12. 6. 2018, že již dva roky nebydlí na adrese, kterou jako svou korespondenční adresu uvedl v návrhu na povolení oddlužení ze dne 16. 3. 2018. Oddlužení dlužníka proto soud neschválil a vzhledem k tomu, že disponuje majetkem -výtěžkem zpeněžení ve výši 545.417 Kč-postačujícím alespoň k částečnému uspokojení všech nezajištěných věřitelů, rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem, který bude řešen jako nepatrný. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání, které směřoval proti jeho výrokům I. a II. Namítl, že soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když naprosto nesprávně posoudil okolnosti podaného návrhu na povolení oddlužení jako projevy nepoctivého záměru. Pokud insolvenční správkyně ve své žádosti soudu ze dne 24. 5. 2018 sdělila, že v rámci své činnosti zjistila, že spoluvlastnický podíl na nemovitostech byl zpeněžen v rámci exekučního řízení, avšak výtěžek nebyl vyplacen, a poněkud zavádějícím způsobem následně uvedla, že v insolvenčním návrhu a seznamu majetku spoluvlastnický podíl ani výtěžek zpeněžení nebyl uveden, odvolatel opakuje, že o nevydaném výtěžku nevěděl a vědět nemohl. Exekutor v září 2017 zpeněžil spoluvlastnický podíl dlužníka na nemovitostech a vydražitel byl řádně zapsán do evidence katastru nemovitostí v prosinci 2017, nemohl tudíž předpokládat, že výtěžek nebyl do dne podání jeho insolvenčního návrhu exekutorem vyplacen. Nejedná se proto o majetek, který odvolatel mohl a měl uvést v seznamu majetku, který připojil jako přílohu insolvenčního návrhu, a na který by se vztahovalo ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona . Úvaha soudu o nepoctivém záměru tak nevychází
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
z reálných okolností případu. Dále odvolatel namítl, že nemovitost, jejíž byl spoluvlastníkem, neužíval (z důvodu podrobněji rozvedených v odvolání), a v souvislosti s tím bývalá manželka dlužníka převzala splácení závazku vůči věřitelce Raiffeisenbank, a.s. Rovněž poukázal na pochybnosti insolvenční správkyně, která ve své žádosti ze dne 24. 5. 2018 i ve zprávě pro oddlužení ze dne 5. 6. 2018 žádala soud o pokyn, jakým způsobem má naložit s nerozděleným výtěžkem exekuce. Soud jí však jednoznačný pokyn neudělil a pouze sdělil, že výtěžek má být sepsán do majetkové podstaty, a že nejlepším řešením bude kombinace oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty, přestože se dle odvolatele tyto dva způsoby oddlužení vylučují a jejich kombinace je možná pouze na základě jeho výslovného prohlášení. Zdůraznil, že liknavý postup exekutora, oprávněného a dalších věřitelů ke zpeněžení spoluvlastnického podílu a nerozdělení výtěžku mu nelze klást k tíži, přičemž za dané situace měl soud udělit správkyni jednoznačný pokyn, zda má postupovat podle § 409 odst. 2 či § 412 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona, nikoli rozhodnout o prohlášení konkursu z důvodu nepoctivého záměru. V odvolání dále odvolatel snášel argumenty pro to, že jeho úpadek je řešitelný oddlužením způsobem splátkového kalendáře, přičemž správkyně by se svolením dlužníka ponechala nerozdělený výtěžek exekuce v deponaci na účtu majetkové podstaty. K argumentu, že v seznamu závazků neoznačil některé své věřitele a závazky, odvolatel namítl, že podnikání ukončil již před několika lety a někteří z jeho věřitelů své pohledávky nevymáhali, nadto značnou část v návrhu neuvedených věřitelů představují soudní exekutoři, kteří přihlásili své odměny, přičemž většinu svých závazků označil jako vykonatelné a uvedl i spisovou značku exekučních řízení. Dále tvrdil, že závazek vůči věřitelce Raiffeisenbank a.s. převzala na základě ústní dohody bývalá manželka dlužníka a režim jeho úhrady nebyl dlužníkovi znám, přičemž poukázal na to, že jeho příjem zajišťuje splnění zákonného limitu uspokojení většího objemu přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů, než jaký v návrhu předpokládal. K adrese pro doručování uvedl, že od ledna 2018 má zřízenou datovou schránku a je pro soud plně dosažitelný, adresu bytu, na které bydlí, z opatrnosti neuvádí, neboť v bytě bydlí další osoby. V odvolání rovněž zdůraznil, že od ukončení podnikání je řádně zaměstnán, v zaměstnání platově postupuje, odhodlal se své závazky odpovědně řešit formou insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení a je připraven spravedlivě uspokojit všechny přihlášené věřitele. Svou úpadkovou situaci si nepřivodil lehkomyslným, marnotratným nebo málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem a k řešení své situace přistoupil s rozmyslem, neboť návrh na povolení oddlužení podal až v době, kdy disponoval dostatečným příjmem, aby uspokojil požadovaných 30 % pohledávek přihlášených věřitelů v průběhu pěti let. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 4. K odvolání se vyjádřila věřitelka č. 23 Lenka anonymizovano , bývalá manželka dlužníka. Popřela tvrzení odvolatele, že dobrovolně převzala závazky související s nemovitostí, popsala vývoj vztahů věřitelky a dlužníka a důvody, pro které byla nucena tyto závazky plnit, s tím, že dne 1. 11. 2017 dlužníkovi zaslala předžalobní upomínku s výzvou, aby jí uhradil částku představující jednu polovinu plnění, které z titulu úvěrové smlouvy ze dne 25. 5. 2007 uhradila věřitelce Raiffeisenbank, a.s. Dále se vyjadřovala k prodeji nemovitosti a k plnění vyživovací povinnosti odvolatele vůči nezletilým dětem. Podle věřitelky dlužník podaným návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr. 5. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení, byť z jiných důvodů, než je v odvolání namítáno. 7. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka ze dne 16. 3. 2018, který byl soudu doručen dne 20. 3. 2018, jehož účinky nastaly téhož dne. Na základě insolvenčního návrhu soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 4. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-A-8 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a povolení oddlužení, insolvenční správkyní ustanovil společnost Advokátní kancelář Vobořilová, Zábranská, Pechoušková, v.o.s., IČO: 02832453, sídlem U Trojice 2122/7, 370 04 České Budějovice, a dále učinil příslušné výzvy a poučení. Ve výroku VI. usnesení soud prvního stupně vyzval nezajištěné věřitele dlužníka, aby insolvenčnímu soudu ve lhůtě do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku navrhli konání schůze věřitelů o způsobu oddlužení či o doporučení vyhovět žádosti dlužníka o povolení nižších splátek, anebo aby v téže lhůtě hlasovali o těchto otázkách mimo schůzi věřitelů s tím, že nebude-li návrh na svolání schůze věřitelů v této lhůtě podán a nebude-li žádný z nezajištěných věřitelů v této lhůtě hlasovat mimo schůzi věřitelů, o způsobu oddlužení rozhodne insolvenční soud, který případně rozhodne o výši splátky bez doporučení nezajištěných věřitelů. Dne 4. 6. 2018 byla soudu doručena zpráva insolvenční správkyně pro oddlužení ze dne 4. 6. 2018, zpráva o přezkumu ze dne 4. 6. 2018 a záznam o jednání s dlužníkem ze dne 31. 5. 2018, včetně seznamu přihlášených pohledávek a vyrozumění věřitele popřené pohledávky. Usnesením ze dne 13. 6. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-B-7 soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni, aby v určené lhůtě doplnila zprávu pro oddlužení a zprávu o přezkumu o vymezení dlužníkových závazků pocházejících z podnikání, včetně procentního údaje o jejich poměru, a dále o vyjádření věřitele Jiřího Dvořáka k nepoctivému záměru dlužníka. Uloženou povinnost insolvenční správkyně splnila dne 27. 6. 2018. Následně soud rozhodl napadeným usnesením. 8. Podle ustanovení § 47 odst. 1 I. Z., schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo, není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek; je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, svolá ji na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání. 9. Podle ustanovení § 136 odst. 2, písm. i) I. Z., rozhodnutí o úpadku musí obsahovat, je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, výzvu nezajištěným věřitelům, aby soudu ve lhůtě do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku navrhli konání schůze věřitelů podle § 399 odst. 1 nebo aby v této lhůtě hlasovali podle § 400, s poučením o následcích zmeškání této lhůty.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
10. Podle ustanovení § 398a I. Z., zprávu pro oddlužení s návrhem na způsob řešení oddlužení předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu spolu se zprávou o přezkumu podle § 410 odst. 2 ve lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. f) (odstavec 1). O zprávě o přezkumu a o zprávě pro oddlužení po jejich úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že tyto zprávy zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 7 dnů od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku mohou proti nim podat námitky; námitky nelze uplatnit vůči popěrnému úkonu (odstavec 4). 11. Podle ustanovení § 400 odst. 1, věta prvá I. Z., o přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestli měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách. 12. Podle ustanovení § 402 I. Z., právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern (odstavec 1). O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů (odstavec 3). Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení (odstavec 5). 13. Podle ustanovení § 403 odst. 2 I. Z., věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení; v případě, že schůze věřitelů svolána nebude, do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání. 14. Podle ustanovení § 404 I. Z., o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 3, a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili nebo soud jednání k jejich projednání nenařizoval, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání. Je-li k rozhodnutí o způsobu oddlužení svolána schůze věřitelů, insolvenční soud nerozhodne dříve než po jejím skončení. 15. Na základě skutečností plynoucích ze spisu odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně v této věci nepostupoval podle ustanovení § 398a odst. 4 I. Z., které mu ukládá povinnost uvědomit účastníky řízení o zprávě o přezkumu a zprávě pro oddlužení jejich zveřejněním vyhláškou s tím, že proti nim mohou podat námitky. Lhůta k podání námitek proti zprávě o přezkumu a zprávě pro oddlužení proto dosud věřitelům neuplynula. Vzhledem k tomuto pochybení soudu dosud nezajištěným věřitelům dlužníka nezačala plynout, a tedy ani neuplynula, lhůta k podání návrhu na konání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení dlužníka a rovněž lhůta ke hlasování o způsobu oddlužení dlužníka mimo schůzi věřitelů, jak byli poučeni ve výroku VI. usnesení ze dne 6. 4. 2018 č.j. KSBR 30 INS 4619/2018-A-8, jímž soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho dlužení. Ze stejného důvodu nelze dovodit, že nezajištěným věřitelům, kterým dosud neuplynula lhůta k hlasování o přijetí způsobu oddlužení, již uplynula lhůta k podání námitek podle ustanovení § 403 odst. 2 I.Z., a že soud mohl podle ustanovení § 404 I. Z. rozhodnout o tom, zda oddlužení dlužníka schvaluje.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
16. Odvolací soud tak uzavírá, že soud svým nesprávným postupem neumožnil věřitelům uplatnit práva stanovená jim insolvenčním zákonem, a o tom, zda schvaluje oddlužení dlužníka, rozhodl, aniž byly splněny zákonné předpoklady pro takové rozhodnutí. 17. V tomto nesprávném postupu soudu prvního stupně spatřuje odvolací soud vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. 18. Odvolací soud-aniž se zabýval námitkami odvolatele věcně-proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil, a podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. 19. V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat podle ustanovení § 398a odst. 4 I. Z., a v závislosti na výsledku dalšího řízení opětovně rozhodne o tom, zda oddlužení dlužníka schvaluje.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Toto usnesení se doručuje prostřednictvím insolvenčního rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 24. září 2018
JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
č. j. KSBR 30 INS 4619/2018 3 VSOL 551/2018-B-17
USNESENÍ
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci
dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano , IČO: 69695318 bytem Doloplazy 15, 798 26 Nezamyslice zastoupený advokátkou Ing. Mgr. Janou Popelkovou, MBA sídlem třída Tomáše Bati 201, 760 01 Zlín
o neschválení oddlužení a prohlášení konkursu
o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-B-10
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-B-10 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka Františka anonymizovano (výrok I.), na jeho majetek prohlásil konkurs, který bude veden jako nepatrný (výroky II. a III.), a deklaroval, že prohlášením konkursu přechází na insolvenční správkyni dlužníka Advokátní kancelář Vobořilová, Zábranská, Pechoušková, v.o.s., oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, a že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výroky IV. a V.). 2. V důvodech rozhodnutí soud uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 16. 3. 2018, domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení. Na základě údajů v insolvenčním návrhu a jeho přílohách, podle nichž má dlužník závazky vůči 15 nezajištěným věřitelům ve výši celkem 1.851.563 Kč a jeho čistý měsíční příjem činí 29.454 Kč měsíčně, soud usnesením ze dne 6. 4. 2018 povolil oddlužení dlužníka a vyzval věřitele k přihlášení pohledávek. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo 35 věřitelů s pohledávkami ve výši celkem 2.930.358,10 Kč, které byly, s výjimkou části pohledávky ve výši 2.401 Kč přihlášené přihláškou č. 25, zjištěny. Ze záznamu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková. isir.justi ce.cz
o jednání s dlužníkem a zprávy pro oddlužení se podává, že dlužník v soupise majetkové podstaty neuvedl výtěžek exekuce v částce 545.417 Kč, získaný vydražením spoluvlastnického podílu na blíže označených nemovitostech v rámci exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Petrem Kociánem, přičemž věřitel Jiří Dvořák namítl, že z tohoto důvodu je třeba se zabývat poctivostí návrhu dlužníka na povolení oddlužení, případně jeho lehkomyslným či nedbalým přístupem k plnění povinností v insolvenčním řízení. Dlužník k této okolnosti sdělil, že nepředpokládal, že výtěžek zpeněžení nebyl exekutorem vydán, když spoluvlastnický podíl byl zpeněžen v září 2017 a v prosinci došlo k zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí. Domníval se proto, že rozvrhové usnesení vyhotovené soudním exekutorem dne 26. 1. 2018 bylo splněno, a nejedná se tudíž o majetek, který mohl a měl uvést v insolvenčním návrhu; úvaha o nepoctivosti jeho záměru je vyloučena. Podle dlužníka by nerozdělený výtěžek z exekuce měl být sepsán do jeho majetkové podstaty a po právní moci usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře by mu měl být vyplacen. Dle sdělení insolvenční správkyně závazky dlužníka z podnikání vůči 21 věřitelům představují 40 % přihlášených pohledávek. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že dlužník v insolvenčním návrhu a seznamu závazků uvedl nepravdivé údaje, když opomenul uvést svých 19 věřitelů a neuvedl své závazky v celkové výši 1.078.795,10 Kč. Podle soudu lze tvrzení dlužníka, že si svých závazků nebyl vědom, jen obtížně uvěřit, neboť např. závazek ve výši 685.192,02 Kč vůči věřitelce Raiffeisenbank, a.s. pochází z hypotečního úvěru v původní výši 1.080.000 Kč. Další v návrhu neuvedené závazky dlužníka měly původ v jeho dřívější podnikatelské činnosti a podle soudu je otázkou , zda je neopomněl v návrhu uvést záměrně. Tvrzení dlužníka, že nevěděl o neprovedení rozvrhu v exekuci, je rozporné s tím, že v seznamu závazků uvedl svůj závazek vůči věřiteli Jiřímu Dvořákovi, což by neučinil, pokud by měl za to, že již byl uspokojen. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že jednání dlužníka je v rozporu s požadavkem poctivého záměru a že k plnění svých povinností přistupuje liknavě a lehkomyslně, o čemž svědčí také sdělení dlužníka ze dne 12. 6. 2018, že již dva roky nebydlí na adrese, kterou jako svou korespondenční adresu uvedl v návrhu na povolení oddlužení ze dne 16. 3. 2018. Oddlužení dlužníka proto soud neschválil a vzhledem k tomu, že disponuje majetkem -výtěžkem zpeněžení ve výši 545.417 Kč-postačujícím alespoň k částečnému uspokojení všech nezajištěných věřitelů, rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem, který bude řešen jako nepatrný. 3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání, které směřoval proti jeho výrokům I. a II. Namítl, že soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když naprosto nesprávně posoudil okolnosti podaného návrhu na povolení oddlužení jako projevy nepoctivého záměru. Pokud insolvenční správkyně ve své žádosti soudu ze dne 24. 5. 2018 sdělila, že v rámci své činnosti zjistila, že spoluvlastnický podíl na nemovitostech byl zpeněžen v rámci exekučního řízení, avšak výtěžek nebyl vyplacen, a poněkud zavádějícím způsobem následně uvedla, že v insolvenčním návrhu a seznamu majetku spoluvlastnický podíl ani výtěžek zpeněžení nebyl uveden, odvolatel opakuje, že o nevydaném výtěžku nevěděl a vědět nemohl. Exekutor v září 2017 zpeněžil spoluvlastnický podíl dlužníka na nemovitostech a vydražitel byl řádně zapsán do evidence katastru nemovitostí v prosinci 2017, nemohl tudíž předpokládat, že výtěžek nebyl do dne podání jeho insolvenčního návrhu exekutorem vyplacen. Nejedná se proto o majetek, který odvolatel mohl a měl uvést v seznamu majetku, který připojil jako přílohu insolvenčního návrhu, a na který by se vztahovalo ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona . Úvaha soudu o nepoctivém záměru tak nevychází
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
z reálných okolností případu. Dále odvolatel namítl, že nemovitost, jejíž byl spoluvlastníkem, neužíval (z důvodu podrobněji rozvedených v odvolání), a v souvislosti s tím bývalá manželka dlužníka převzala splácení závazku vůči věřitelce Raiffeisenbank, a.s. Rovněž poukázal na pochybnosti insolvenční správkyně, která ve své žádosti ze dne 24. 5. 2018 i ve zprávě pro oddlužení ze dne 5. 6. 2018 žádala soud o pokyn, jakým způsobem má naložit s nerozděleným výtěžkem exekuce. Soud jí však jednoznačný pokyn neudělil a pouze sdělil, že výtěžek má být sepsán do majetkové podstaty, a že nejlepším řešením bude kombinace oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty, přestože se dle odvolatele tyto dva způsoby oddlužení vylučují a jejich kombinace je možná pouze na základě jeho výslovného prohlášení. Zdůraznil, že liknavý postup exekutora, oprávněného a dalších věřitelů ke zpeněžení spoluvlastnického podílu a nerozdělení výtěžku mu nelze klást k tíži, přičemž za dané situace měl soud udělit správkyni jednoznačný pokyn, zda má postupovat podle § 409 odst. 2 či § 412 odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona, nikoli rozhodnout o prohlášení konkursu z důvodu nepoctivého záměru. V odvolání dále odvolatel snášel argumenty pro to, že jeho úpadek je řešitelný oddlužením způsobem splátkového kalendáře, přičemž správkyně by se svolením dlužníka ponechala nerozdělený výtěžek exekuce v deponaci na účtu majetkové podstaty. K argumentu, že v seznamu závazků neoznačil některé své věřitele a závazky, odvolatel namítl, že podnikání ukončil již před několika lety a někteří z jeho věřitelů své pohledávky nevymáhali, nadto značnou část v návrhu neuvedených věřitelů představují soudní exekutoři, kteří přihlásili své odměny, přičemž většinu svých závazků označil jako vykonatelné a uvedl i spisovou značku exekučních řízení. Dále tvrdil, že závazek vůči věřitelce Raiffeisenbank a.s. převzala na základě ústní dohody bývalá manželka dlužníka a režim jeho úhrady nebyl dlužníkovi znám, přičemž poukázal na to, že jeho příjem zajišťuje splnění zákonného limitu uspokojení většího objemu přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů, než jaký v návrhu předpokládal. K adrese pro doručování uvedl, že od ledna 2018 má zřízenou datovou schránku a je pro soud plně dosažitelný, adresu bytu, na které bydlí, z opatrnosti neuvádí, neboť v bytě bydlí další osoby. V odvolání rovněž zdůraznil, že od ukončení podnikání je řádně zaměstnán, v zaměstnání platově postupuje, odhodlal se své závazky odpovědně řešit formou insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení a je připraven spravedlivě uspokojit všechny přihlášené věřitele. Svou úpadkovou situaci si nepřivodil lehkomyslným, marnotratným nebo málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem a k řešení své situace přistoupil s rozmyslem, neboť návrh na povolení oddlužení podal až v době, kdy disponoval dostatečným příjmem, aby uspokojil požadovaných 30 % pohledávek přihlášených věřitelů v průběhu pěti let. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 4. K odvolání se vyjádřila věřitelka č. 23 Lenka anonymizovano , bývalá manželka dlužníka. Popřela tvrzení odvolatele, že dobrovolně převzala závazky související s nemovitostí, popsala vývoj vztahů věřitelky a dlužníka a důvody, pro které byla nucena tyto závazky plnit, s tím, že dne 1. 11. 2017 dlužníkovi zaslala předžalobní upomínku s výzvou, aby jí uhradil částku představující jednu polovinu plnění, které z titulu úvěrové smlouvy ze dne 25. 5. 2007 uhradila věřitelce Raiffeisenbank, a.s. Dále se vyjadřovala k prodeji nemovitosti a k plnění vyživovací povinnosti odvolatele vůči nezletilým dětem. Podle věřitelky dlužník podaným návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr. 5. Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen I. Z. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení, byť z jiných důvodů, než je v odvolání namítáno. 7. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka ze dne 16. 3. 2018, který byl soudu doručen dne 20. 3. 2018, jehož účinky nastaly téhož dne. Na základě insolvenčního návrhu soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 4. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-A-8 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a povolení oddlužení, insolvenční správkyní ustanovil společnost Advokátní kancelář Vobořilová, Zábranská, Pechoušková, v.o.s., IČO: 02832453, sídlem U Trojice 2122/7, 370 04 České Budějovice, a dále učinil příslušné výzvy a poučení. Ve výroku VI. usnesení soud prvního stupně vyzval nezajištěné věřitele dlužníka, aby insolvenčnímu soudu ve lhůtě do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku navrhli konání schůze věřitelů o způsobu oddlužení či o doporučení vyhovět žádosti dlužníka o povolení nižších splátek, anebo aby v téže lhůtě hlasovali o těchto otázkách mimo schůzi věřitelů s tím, že nebude-li návrh na svolání schůze věřitelů v této lhůtě podán a nebude-li žádný z nezajištěných věřitelů v této lhůtě hlasovat mimo schůzi věřitelů, o způsobu oddlužení rozhodne insolvenční soud, který případně rozhodne o výši splátky bez doporučení nezajištěných věřitelů. Dne 4. 6. 2018 byla soudu doručena zpráva insolvenční správkyně pro oddlužení ze dne 4. 6. 2018, zpráva o přezkumu ze dne 4. 6. 2018 a záznam o jednání s dlužníkem ze dne 31. 5. 2018, včetně seznamu přihlášených pohledávek a vyrozumění věřitele popřené pohledávky. Usnesením ze dne 13. 6. 2018 č. j. KSBR 30 INS 4619/2018-B-7 soud prvního stupně uložil insolvenční správkyni, aby v určené lhůtě doplnila zprávu pro oddlužení a zprávu o přezkumu o vymezení dlužníkových závazků pocházejících z podnikání, včetně procentního údaje o jejich poměru, a dále o vyjádření věřitele Jiřího Dvořáka k nepoctivému záměru dlužníka. Uloženou povinnost insolvenční správkyně splnila dne 27. 6. 2018. Následně soud rozhodl napadeným usnesením. 8. Podle ustanovení § 47 odst. 1 I. Z., schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo, není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek; je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, svolá ji na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání. 9. Podle ustanovení § 136 odst. 2, písm. i) I. Z., rozhodnutí o úpadku musí obsahovat, je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, výzvu nezajištěným věřitelům, aby soudu ve lhůtě do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku navrhli konání schůze věřitelů podle § 399 odst. 1 nebo aby v této lhůtě hlasovali podle § 400, s poučením o následcích zmeškání této lhůty.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
10. Podle ustanovení § 398a I. Z., zprávu pro oddlužení s návrhem na způsob řešení oddlužení předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu spolu se zprávou o přezkumu podle § 410 odst. 2 ve lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. f) (odstavec 1). O zprávě o přezkumu a o zprávě pro oddlužení po jejich úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že tyto zprávy zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 7 dnů od zveřejnění zprávy o přezkumu a zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku mohou proti nim podat námitky; námitky nelze uplatnit vůči popěrnému úkonu (odstavec 4). 11. Podle ustanovení § 400 odst. 1, věta prvá I. Z., o přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestli měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách. 12. Podle ustanovení § 402 I. Z., právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern (odstavec 1). O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů (odstavec 3). Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení (odstavec 5). 13. Podle ustanovení § 403 odst. 2 I. Z., věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení; v případě, že schůze věřitelů svolána nebude, do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání. 14. Podle ustanovení § 404 I. Z., o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 3, a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili nebo soud jednání k jejich projednání nenařizoval, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání. Je-li k rozhodnutí o způsobu oddlužení svolána schůze věřitelů, insolvenční soud nerozhodne dříve než po jejím skončení. 15. Na základě skutečností plynoucích ze spisu odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně v této věci nepostupoval podle ustanovení § 398a odst. 4 I. Z., které mu ukládá povinnost uvědomit účastníky řízení o zprávě o přezkumu a zprávě pro oddlužení jejich zveřejněním vyhláškou s tím, že proti nim mohou podat námitky. Lhůta k podání námitek proti zprávě o přezkumu a zprávě pro oddlužení proto dosud věřitelům neuplynula. Vzhledem k tomuto pochybení soudu dosud nezajištěným věřitelům dlužníka nezačala plynout, a tedy ani neuplynula, lhůta k podání návrhu na konání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení dlužníka a rovněž lhůta ke hlasování o způsobu oddlužení dlužníka mimo schůzi věřitelů, jak byli poučeni ve výroku VI. usnesení ze dne 6. 4. 2018 č.j. KSBR 30 INS 4619/2018-A-8, jímž soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho dlužení. Ze stejného důvodu nelze dovodit, že nezajištěným věřitelům, kterým dosud neuplynula lhůta k hlasování o přijetí způsobu oddlužení, již uplynula lhůta k podání námitek podle ustanovení § 403 odst. 2 I.Z., a že soud mohl podle ustanovení § 404 I. Z. rozhodnout o tom, zda oddlužení dlužníka schvaluje.
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.
16. Odvolací soud tak uzavírá, že soud svým nesprávným postupem neumožnil věřitelům uplatnit práva stanovená jim insolvenčním zákonem, a o tom, zda schvaluje oddlužení dlužníka, rozhodl, aniž byly splněny zákonné předpoklady pro takové rozhodnutí. 17. V tomto nesprávném postupu soudu prvního stupně spatřuje odvolací soud vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. 18. Odvolací soud-aniž se zabýval námitkami odvolatele věcně-proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil, a podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. 19. V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat podle ustanovení § 398a odst. 4 I. Z., a v závislosti na výsledku dalšího řízení opětovně rozhodne o tom, zda oddlužení dlužníka schvaluje.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Toto usnesení se doručuje prostřednictvím insolvenčního rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.
Olomouc 24. září 2018
JUDr. Věra Vyhlídalová v.r. předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Zuzana Žádníková.