3 VSOL 511/2017-B-42
KSBR 47 INS 12797/2014 3 VSOL 511/2017-B-42
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem v Oslavanech, nám. 3. prosince 51/2, PSČ: 664 12, o neudělení souhlasu s vyplacením zálohy, o odvolání insolvenčního správce Mgr. Jaroslava Fejty, se sídlem v Brně, Gorkého 1, PSČ: 602 00, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.3.2017, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-34,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud nevyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčního správce určenou z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH.
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v rámci insolvenčního řízení byl zpeněžen zajištěný nemovitý majetek dlužníka, a to za částku 555.000 Kč, přičemž zajištěnému věřiteli byla vydána částka 183.874,71 Kč. Výtěžek zpeněžení nemovitosti převýšil výši zajištěné pohledávky, a po odečtení odměny a nákladů insolvenčního správce zbývala částka 347.381,34 Kč, která náležela dlužnici. Vzhledem k tomu, že dlužnice neplnila do oddlužení v rámci splátkového kalendáře částky v takovém rozsahu, aby bylo možno předpokládat, že její věřitelé budou uspokojeni v minimální výši 30 % výše jejich pohledávek, sdělila insolvenčnímu soudu, že souhlasí s použitím hyperochy, resp. části hyperochy, jako mimořádné isir.justi ce.cz splátky nad rámec splátkového kalendáře. V lednu 2017 bylo doručeno sdělení insolvenčního správce, v němž uvedl, že v průběhu měsíce ledna 2017 rozdělil mezi nezajištěné věřitele částku ve výši 129.008,20 Kč, a to v poměru, který insolvenční soud určil v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a zároveň požádal o odměnu za toto přerozdělení ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH z provedeného úkonu určenou analogicky ve smyslu ust. § 1 odst. 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. Soud neudělil souhlas s odměnou insolvenčního správce z mimořádného příjmu, jelikož v dané věci nezpeněžoval žádný majetek, peníze mu zůstaly na účtu po zpeněžení nemovitosti dlužnice, kdy výtěžek zpeněžení převýšil výši zajištěné pohledávky. Na věc tak nelze vztáhnout ust. § 1 a 2 vyhl. č. 313/2007 Sb., která se vypočítává z výtěžku zpeněžení. Insolvenční správce nezískal do majetkové podstaty finanční prostředky žádnou svojí aktivní činností a v rámci zpeněžení nemovitosti již jednu odměnu získal, pouze místo vrácení hyperochy dlužnici rozdělil částku mezi nezajištěné věřitele podle splátkového kalendáře, což je běžnou součástí činnosti insolvenčního správce v insolvenčním řízení.
Proti tomuto usnesení podal insolvenční správce včasné odvolání, v němž uvedl, že nezpochybňuje ustálený názor, že v případě použití prostředků z mimořádného příjmu představovaného pouze finančními prostředky, insolvenčnímu správci speciální odměna z takto vyplaceného příjmu věřitelům nenáleží. Dle jeho názoru je však třeba takové prosté přerozdělení dílčího peněžitého mimořádného příjmu odlišit od situace, kdy prostředky, které mají být rozděleny mezi nezajištěné věřitele byly získány přímým přičiněním správce, který zajistil veškeré nutné úkony ke zpeněžení příslušné nemovitosti a současně prostředky použité z mimořádného příjmu dlužnice představují podstatnou části plnění, jehož se v oddlužení nezajištěným věřitelům dostane, přičemž bez použití těchto prostředků by oddlužení dlužnice vůbec splněno nebylo. Poukazuje na to, že insolvenční zákon připouští dva způsoby oddlužení, přičemž praxe dovodila, že se souhlasem dlužníka je možné obě formy oddlužení kombinovat a v takovém případě nevzniká žádná pochybnost o tom, že správci náleží paušální měsíční odměna z plnění splátkovým kalendářem a vedle ní i procentuální odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k vyplacení mezi nezajištěné věřitele. Byť soud o kombinaci obou způsobů plnění oddlužení nerozhodl, fakticky k takové kombinaci došlo, neboť nemovitý majetek byl zpeněžen úkonem insolvenčního správce; bez současného využití prostředků z plnění splátkového kalendáře i z výtěžku zpeněžení nemovitostí by oddlužení nemohlo být splněno a dlužnice s takovým postupem vyslovila souhlas. Má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné, neboť neodpovídá legitimnímu očekávání procesních subjektů, když insolvenční soud dal opakovaně svým rozhodnutím najevo, že odměna mu z částky určené k vyplacení mezi nezajištěné věřitele náleží. Navrhuje, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že mu udělí souhlas s vyplacením částky ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH, představující zálohu na odměnu určenou z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele.
Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání insolvenčního správce není důvodné.
V přezkoumávané věci bylo rozhodnuto usnesením ze dne 14.7.2014, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-9 o schválení oddlužení dlužnice anonymizovano Rozmahalové plněním splátkového kalendáře. Podáním z 15.3.2016 předložil insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh na vyplacení výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, v němž uvedl, že sepsal do majetkové podstaty nemovitý majetek, který následně zpeněžil. Výtěžek zpeněžení činí 555.000 Kč, výše zajištěné pohledávky zajištěného věřitele JS Capital, s.r.o. činí 183.874,71 Kč. V tomto podání insolvenční správce současně upozornil na to, že v rámci zpeněžení předmětu zajištění vznikl kladný rozdíl (hyperocha) mezi celkovým výtěžkem zpeněžení 555.000 Kč a částkou určenou k vydání zajištěnému věřiteli 183.874,71 Kč. Hyperocha po odečtení příslušné částky připadající na náklady zpeněžení a na jeho odměnu činí částku 347.383,34 Kč. Dlužnice na uspokojení pohledávek svých nezajištěných věřitelů dosud zaplatila částku ve výši 41.754 Kč, což představuje aktuální míru uspokojení 7,06 % a očekávaná míra poměrného uspokojení nezajištěných věřitelů pak činí 22,29 %. Pokud by dlužnice z hyperochy použila mimořádnou splátku, pak by míra uspokojení nezajištěných věřitelů v rámci splátkového kalendáře nepochybně vzrostla, a tato by v samotném výsledku představovala vyšší než minimální zákonnou míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Usnesením ze dne 20.4.2016, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-21 insolvenční soud udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku dlužnice zajištěnému věřiteli JS Capital s.r.o. ve výši 183.874,71 Kč, a vyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčnímu správci za zpeněžení zajištěného majetku ve výši 20.023,95 Kč včetně DPH a nákladů spojených se zpeněžením a správou zajištěného majetku ve výši 3.718 Kč. Usnesením z 15.12.2016, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-28 soud uložil dlužnici, aby sdělila, zda souhlasí s použitím hyperochy nejméně ve výši 129.008,92 Kč plus odměny insolvenčního správce a nebo, aby soudu sdělila, jakým způsobem hodlá uhradit 30 % svých nezajištěných závazků. Na výzvu soudu dlužnice reagovala a v podání ze dne 5.1.2017 uvedla, že souhlasí s jednorázovou platbou dle výzvy insolvenčního soudu. Dne 24.1.2017, insolvenční správce sdělil soudu, že v průběhu měsíce ledna 2017 rozdělil mezi nezajištěné věřitele částku ve výši 129.008,92 Kč, a to v poměru, který insolvenční soud určil v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a současně uvedl, že by mu měla náležet též odměna z rozdělení částky 129.008,92 Kč mezi nezajištěné věřitele určená analogicky ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH. Nato rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením.
Podle ust. § 38 ve znění účinném do 30.6.2017, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4).
Podle ust. § 3, písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1.125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2.
Podle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky, odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna od 0 do 1.000.000 Kč 9 %.
Podle ust. § 7 odst. 4 vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 225 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.
Odvolací soud nepřisvědčuje insolvenčnímu správci, že za rozdělení mimořádného příjmu mezi nezajištěné věřitele by mu měla náležet odměna určená analogicky ve smyslu ust. § 1 odst. 3 vyhlášky, tedy odměna z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ve výši 25 % výtěžku. Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře, pak se případný kladný rozdíl mezi celkovým výtěžkem zpeněžení a částkou určenou k vydání zajištěnému věřiteli (hyperocha) vydává dlužníku, a nezůstává k dispozici insolvenčnímu správci k rozdělení mezi nezajištěné věřitele tak, jako je tomu v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty či v případě konkursu. Proto podle odvolacího soudu nelze analogicky postupovat dle ust. § 1 odst. 3 vyhlášky.
Pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) stanoví vyhláška výši paušální měsíční odměny insolvenčního správce (v § 3, písm. b/ a c/) a výši paušální měsíční náhrady jeho hotových výdajů ve vztahu k jeho činnosti, jež se vztahuje na dobu trvání splátkového kalendáře, resp. do skončení plnění splátkového kalendáře, a i na dobu za činnosti, které insolvenční správce vykonal od povolení oddlužení.
V dané věci dlužnice souhlasila s tím, aby část hyperochy, z důvodu dosažení minimální zákonné výše uspokojení jejich nezajištěných věřitelů, byla použita jako mimořádná splátka do oddlužení. Na základě toho insolvenční správce rozdělil mezi nezajištěné věřitele částku 129.008,92 Kč jako mimořádnou splátku, a to v poměru, který insolvenční soud určil v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že za tuto činnost, to je rozdělení finančních prostředků mezi nezajištěné věřitele jako mimořádné splátky z hyperochy, kterou měl na účtu majetkové podstaty, insolvenčnímu správci žádná odměna nepřísluší. Insolvenční správce ostatně sám v podaném odvolání připouští, že v případě prostředků z mimořádného příjmu představovaného pouze finančními prostředky insolvenčnímu správci speciální odměna z takto vyplaceného mimořádného příjmu věřitelům nenáleží. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem insolvenčního správce, že prosté přerozdělení dílčího peněžitého mimořádného příjmu je třeba odlišit od situace, kdy prostředky, které mají být rozděleny mezi nezajištěné věřitele, byly získány přímým přičiněním správce, a současně prostředky použité z mimořádného příjmu dlužnice představují podstatnou část plnění, jež se v oddlužení nezajištěným věřitelům dostane.
V dané věci byla odměna, resp. záloha na odměnu insolvenčnímu správci za zpeněžení nemovitosti v souvislosti s vyplacením výtěžku ze zpeněžení majetku dlužnice zajištěnému věřiteli již přiznána. Insolvenční správce tedy byl odměněn za činnost související se zpeněžením nemovitosti a insolvenční soud také souhlasil s tím, aby z výtěžku zpeněžení byly insolvenčnímu správci proplaceny náklady spojené se zpeněžením a správou. To, že použité prostředky z mimořádného příjmu dlužnice představují podstatnou část plnění, jehož se v oddlužení nezajištěným věřitelům dostane, neshledává odvolací soud jako důvod, pro který by měla být insolvenčnímu správci za přerozdělení finančních prostředků odměna přiznána. Odvolací soud nesouhlasí s názorem odvolatele, že v dané věci fakticky došlo ke kombinaci obou způsobů plnění oddlužení a z toho důvodu, že by mu také měla být přiznána odměna z rozdělení finančních prostředků mezi nezajištěné věřitele; podle odvolacího soudu nelze srovnávat rozsah činnosti insolvenčního správce v případě, pokud je mimořádně rozhodnuto o plnění oddlužení kombinací obou způsobů plnění oddlužení a v případě, kdy je rozhodnuto o oddlužení plněním splátkového kalendáře a v rámci tohoto způsobu plnění oddlužení dochází k pouhému přerozdělení finančních prostředků jako mimořádné splátky nezajištěným věřitelům.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 30. října 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu
KSBR 47 INS 12797/2014 3 VSOL 511/2017-B-42
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem v Oslavanech, nám. 3. prosince 51/2, PSČ: 664 12, o neudělení souhlasu s vyplacením zálohy, o odvolání insolvenčního správce Mgr. Jaroslava Fejty, se sídlem v Brně, Gorkého 1, PSČ: 602 00, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.3.2017, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-34,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje .
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud nevyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčního správce určenou z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH.
V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v rámci insolvenčního řízení byl zpeněžen zajištěný nemovitý majetek dlužníka, a to za částku 555.000 Kč, přičemž zajištěnému věřiteli byla vydána částka 183.874,71 Kč. Výtěžek zpeněžení nemovitosti převýšil výši zajištěné pohledávky, a po odečtení odměny a nákladů insolvenčního správce zbývala částka 347.381,34 Kč, která náležela dlužnici. Vzhledem k tomu, že dlužnice neplnila do oddlužení v rámci splátkového kalendáře částky v takovém rozsahu, aby bylo možno předpokládat, že její věřitelé budou uspokojeni v minimální výši 30 % výše jejich pohledávek, sdělila insolvenčnímu soudu, že souhlasí s použitím hyperochy, resp. části hyperochy, jako mimořádné isir.justi ce.cz splátky nad rámec splátkového kalendáře. V lednu 2017 bylo doručeno sdělení insolvenčního správce, v němž uvedl, že v průběhu měsíce ledna 2017 rozdělil mezi nezajištěné věřitele částku ve výši 129.008,20 Kč, a to v poměru, který insolvenční soud určil v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a zároveň požádal o odměnu za toto přerozdělení ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH z provedeného úkonu určenou analogicky ve smyslu ust. § 1 odst. 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. Soud neudělil souhlas s odměnou insolvenčního správce z mimořádného příjmu, jelikož v dané věci nezpeněžoval žádný majetek, peníze mu zůstaly na účtu po zpeněžení nemovitosti dlužnice, kdy výtěžek zpeněžení převýšil výši zajištěné pohledávky. Na věc tak nelze vztáhnout ust. § 1 a 2 vyhl. č. 313/2007 Sb., která se vypočítává z výtěžku zpeněžení. Insolvenční správce nezískal do majetkové podstaty finanční prostředky žádnou svojí aktivní činností a v rámci zpeněžení nemovitosti již jednu odměnu získal, pouze místo vrácení hyperochy dlužnici rozdělil částku mezi nezajištěné věřitele podle splátkového kalendáře, což je běžnou součástí činnosti insolvenčního správce v insolvenčním řízení.
Proti tomuto usnesení podal insolvenční správce včasné odvolání, v němž uvedl, že nezpochybňuje ustálený názor, že v případě použití prostředků z mimořádného příjmu představovaného pouze finančními prostředky, insolvenčnímu správci speciální odměna z takto vyplaceného příjmu věřitelům nenáleží. Dle jeho názoru je však třeba takové prosté přerozdělení dílčího peněžitého mimořádného příjmu odlišit od situace, kdy prostředky, které mají být rozděleny mezi nezajištěné věřitele byly získány přímým přičiněním správce, který zajistil veškeré nutné úkony ke zpeněžení příslušné nemovitosti a současně prostředky použité z mimořádného příjmu dlužnice představují podstatnou části plnění, jehož se v oddlužení nezajištěným věřitelům dostane, přičemž bez použití těchto prostředků by oddlužení dlužnice vůbec splněno nebylo. Poukazuje na to, že insolvenční zákon připouští dva způsoby oddlužení, přičemž praxe dovodila, že se souhlasem dlužníka je možné obě formy oddlužení kombinovat a v takovém případě nevzniká žádná pochybnost o tom, že správci náleží paušální měsíční odměna z plnění splátkovým kalendářem a vedle ní i procentuální odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k vyplacení mezi nezajištěné věřitele. Byť soud o kombinaci obou způsobů plnění oddlužení nerozhodl, fakticky k takové kombinaci došlo, neboť nemovitý majetek byl zpeněžen úkonem insolvenčního správce; bez současného využití prostředků z plnění splátkového kalendáře i z výtěžku zpeněžení nemovitostí by oddlužení nemohlo být splněno a dlužnice s takovým postupem vyslovila souhlas. Má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné, neboť neodpovídá legitimnímu očekávání procesních subjektů, když insolvenční soud dal opakovaně svým rozhodnutím najevo, že odměna mu z částky určené k vyplacení mezi nezajištěné věřitele náleží. Navrhuje, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že mu udělí souhlas s vyplacením částky ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH, představující zálohu na odměnu určenou z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele.
Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání insolvenčního správce není důvodné.
V přezkoumávané věci bylo rozhodnuto usnesením ze dne 14.7.2014, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-9 o schválení oddlužení dlužnice anonymizovano Rozmahalové plněním splátkového kalendáře. Podáním z 15.3.2016 předložil insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh na vyplacení výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, v němž uvedl, že sepsal do majetkové podstaty nemovitý majetek, který následně zpeněžil. Výtěžek zpeněžení činí 555.000 Kč, výše zajištěné pohledávky zajištěného věřitele JS Capital, s.r.o. činí 183.874,71 Kč. V tomto podání insolvenční správce současně upozornil na to, že v rámci zpeněžení předmětu zajištění vznikl kladný rozdíl (hyperocha) mezi celkovým výtěžkem zpeněžení 555.000 Kč a částkou určenou k vydání zajištěnému věřiteli 183.874,71 Kč. Hyperocha po odečtení příslušné částky připadající na náklady zpeněžení a na jeho odměnu činí částku 347.383,34 Kč. Dlužnice na uspokojení pohledávek svých nezajištěných věřitelů dosud zaplatila částku ve výši 41.754 Kč, což představuje aktuální míru uspokojení 7,06 % a očekávaná míra poměrného uspokojení nezajištěných věřitelů pak činí 22,29 %. Pokud by dlužnice z hyperochy použila mimořádnou splátku, pak by míra uspokojení nezajištěných věřitelů v rámci splátkového kalendáře nepochybně vzrostla, a tato by v samotném výsledku představovala vyšší než minimální zákonnou míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Usnesením ze dne 20.4.2016, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-21 insolvenční soud udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetku dlužnice zajištěnému věřiteli JS Capital s.r.o. ve výši 183.874,71 Kč, a vyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu insolvenčnímu správci za zpeněžení zajištěného majetku ve výši 20.023,95 Kč včetně DPH a nákladů spojených se zpeněžením a správou zajištěného majetku ve výši 3.718 Kč. Usnesením z 15.12.2016, č.j. KSBR 47 INS 12797/2014-B-28 soud uložil dlužnici, aby sdělila, zda souhlasí s použitím hyperochy nejméně ve výši 129.008,92 Kč plus odměny insolvenčního správce a nebo, aby soudu sdělila, jakým způsobem hodlá uhradit 30 % svých nezajištěných závazků. Na výzvu soudu dlužnice reagovala a v podání ze dne 5.1.2017 uvedla, že souhlasí s jednorázovou platbou dle výzvy insolvenčního soudu. Dne 24.1.2017, insolvenční správce sdělil soudu, že v průběhu měsíce ledna 2017 rozdělil mezi nezajištěné věřitele částku ve výši 129.008,92 Kč, a to v poměru, který insolvenční soud určil v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a současně uvedl, že by mu měla náležet též odměna z rozdělení částky 129.008,92 Kč mezi nezajištěné věřitele určená analogicky ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 vyhl. č. 313/2007 Sb. ve výši 39.025,20 Kč včetně DPH. Nato rozhodl soud prvního stupně nyní napadeným usnesením.
Podle ust. § 38 ve znění účinném do 30.6.2017, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4).
Podle ust. § 3, písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1.125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2.
Podle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky, odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna od 0 do 1.000.000 Kč 9 %.
Podle ust. § 7 odst. 4 vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 225 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.
Odvolací soud nepřisvědčuje insolvenčnímu správci, že za rozdělení mimořádného příjmu mezi nezajištěné věřitele by mu měla náležet odměna určená analogicky ve smyslu ust. § 1 odst. 3 vyhlášky, tedy odměna z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele ve výši 25 % výtěžku. Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře, pak se případný kladný rozdíl mezi celkovým výtěžkem zpeněžení a částkou určenou k vydání zajištěnému věřiteli (hyperocha) vydává dlužníku, a nezůstává k dispozici insolvenčnímu správci k rozdělení mezi nezajištěné věřitele tak, jako je tomu v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty či v případě konkursu. Proto podle odvolacího soudu nelze analogicky postupovat dle ust. § 1 odst. 3 vyhlášky.
Pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) stanoví vyhláška výši paušální měsíční odměny insolvenčního správce (v § 3, písm. b/ a c/) a výši paušální měsíční náhrady jeho hotových výdajů ve vztahu k jeho činnosti, jež se vztahuje na dobu trvání splátkového kalendáře, resp. do skončení plnění splátkového kalendáře, a i na dobu za činnosti, které insolvenční správce vykonal od povolení oddlužení.
V dané věci dlužnice souhlasila s tím, aby část hyperochy, z důvodu dosažení minimální zákonné výše uspokojení jejich nezajištěných věřitelů, byla použita jako mimořádná splátka do oddlužení. Na základě toho insolvenční správce rozdělil mezi nezajištěné věřitele částku 129.008,92 Kč jako mimořádnou splátku, a to v poměru, který insolvenční soud určil v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že za tuto činnost, to je rozdělení finančních prostředků mezi nezajištěné věřitele jako mimořádné splátky z hyperochy, kterou měl na účtu majetkové podstaty, insolvenčnímu správci žádná odměna nepřísluší. Insolvenční správce ostatně sám v podaném odvolání připouští, že v případě prostředků z mimořádného příjmu představovaného pouze finančními prostředky insolvenčnímu správci speciální odměna z takto vyplaceného mimořádného příjmu věřitelům nenáleží. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem insolvenčního správce, že prosté přerozdělení dílčího peněžitého mimořádného příjmu je třeba odlišit od situace, kdy prostředky, které mají být rozděleny mezi nezajištěné věřitele, byly získány přímým přičiněním správce, a současně prostředky použité z mimořádného příjmu dlužnice představují podstatnou část plnění, jež se v oddlužení nezajištěným věřitelům dostane.
V dané věci byla odměna, resp. záloha na odměnu insolvenčnímu správci za zpeněžení nemovitosti v souvislosti s vyplacením výtěžku ze zpeněžení majetku dlužnice zajištěnému věřiteli již přiznána. Insolvenční správce tedy byl odměněn za činnost související se zpeněžením nemovitosti a insolvenční soud také souhlasil s tím, aby z výtěžku zpeněžení byly insolvenčnímu správci proplaceny náklady spojené se zpeněžením a správou. To, že použité prostředky z mimořádného příjmu dlužnice představují podstatnou část plnění, jehož se v oddlužení nezajištěným věřitelům dostane, neshledává odvolací soud jako důvod, pro který by měla být insolvenčnímu správci za přerozdělení finančních prostředků odměna přiznána. Odvolací soud nesouhlasí s názorem odvolatele, že v dané věci fakticky došlo ke kombinaci obou způsobů plnění oddlužení a z toho důvodu, že by mu také měla být přiznána odměna z rozdělení finančních prostředků mezi nezajištěné věřitele; podle odvolacího soudu nelze srovnávat rozsah činnosti insolvenčního správce v případě, pokud je mimořádně rozhodnuto o plnění oddlužení kombinací obou způsobů plnění oddlužení a v případě, kdy je rozhodnuto o oddlužení plněním splátkového kalendáře a v rámci tohoto způsobu plnění oddlužení dochází k pouhému přerozdělení finančních prostředků jako mimořádné splátky nezajištěným věřitelům.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 30. října 2017
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu