3 VSOL 449/2011-A-81
KSBR 40 INS 7819/2009 3 VSOL 449/2011-A-81
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka FALCON, spol. s r.o., se sídlem Kyjov, Nádražní 923, PSČ 697 01, IČ: 44164076, o insolvenčnímu návrhu věřitele CDV-2, LTD., se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, Londýn, EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 4434554, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 15, PSČ 110 00, o ustanovení předběžného správce a nařízení předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 7819/2009-A-73 ze dne 27.5.2011
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníkovi se předběžná správkyně JUDr. Miloslava Horská, advokátka se sídlem Brno, Velkopavlovická 25, neustanovuje.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně ustanovil dlužníkovi předběžnou správkyni JUDr. Miloslavu Horskou, Brno, Velkopavlovická 25 (výrok I.), uložil předběžné správkyni provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, prověřit právní úkony dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a předložit písemnou zprávu o své činnosti ve lhůtě 15 ti dnů ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (výrok II.) a rozhodl, že dlužník může nakládat se svou majetkovou podstatou jen se souhlasem předběžné správkyně (výrok III.).
V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že věřitel se svým insolvenčním návrhem domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek s tvrzením, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 5.8.1996, ohledně které vede soudní spor. Dlužník s tvrzením věřitele o jeho aktivní věcné legitimaci nesouhlasil s tím, že navrhující věřitel se nikdy nestal jeho věřitelem. Usnesením č.j. KSBR 27 INS 7819/2009-A-39 ze dne 23.7.2010 byl dlužníku ustanoven předběžný správce (JUDr. Miloslava Horská), a dlužníku bylo zakázáno nakládat se svým majetkem bez souhlasu předběžného správce. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 352/2010-A-62 ze dne 31.1.2011 bylo toto rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno. Podáním ze dne 18.5.2011 dal navrhující věřitel podnět insolvenčnímu soudu k opětovnému vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného správce. Soud prvního stupně zvážil dosud známé skutečnosti a dospěl k závěru, že důvody pro vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného správce trvají. V souladu s opatřením předsedy Krajského soudu v Brně, který určil dlužníkovi dne 22.7.2010 do funkce předběžného správce JUDr. Miloslavu Horskou, soud tuto ustanovil předběžnou správkyní s tím, že neshledal důvody podjatosti této insolvenční správkyně (které soud prvního stupně blíže odůvodnil). Vhodnost ustanovení předběžného správce a omezení dlužníka v nakládání s jeho majetkem je odůvodněna sporností aktivní věcné legitimace navrhujícího věřitele a úpadku dlužníka, dále složitostí dané insolvenční věci, popsanou výší závazků dlužníka a potřebou, aby při jednání o insolvenčním návrhu věřitele byly insolvenčnímu soudu známy relevantní informace o majetku dlužníka, a to vzhledem k neurčitým tvrzením dlužníka o rozsahu jeho majetku a schopnosti splácet své závazky. Soud proto rozhodl s odkazem na ust. § 82, § 111, § 112 a § 113 insolvenčního zákona.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Poukázal na to, že JUDr. Miloslava Horská byla určena do funkce insolvenční správkyně na základě mylných informací o koncernu dlužníka se společností EKOLAKY, s.r.o. a současně namítl podjatost ustanovené insolvenční správkyně s tím, že blíže specifikoval důvody, pro které lze pochybovat o její nepodjatosti. Zdůraznil, že vzhledem k podjatosti insolvenční správkyně nemá důvěru v nestranné a správné splnění povinností uložených insolvenční správkyni napadeným rozhodnutím. Namítl dále, že nejsou dány důvody pro vydání předběžného opatření a poukázal na to, že od zahájení řízení uplynulo již 20 měsíců, aniž bylo nařízeno jednání ve věci samé a s ohledem na šikanující insolvenční návrhy navrhovatele a délku řízení má za to, že jeho úpadek nastal s tím, že v současné době připravuje podání insolvenčního návrhu. Domáhá se proto zrušení napadeného rozhodnutí.
Navrhující věřitel se k odvolání dlužníka vyjádřil tak, že teprve v odvolání dlužník přiznává, že je v úpadku. Domnívá se, že potřeba předběžného opatření je odůvodněna tím, že dlužník protiprávně a ke škodě věřitelů převedl kupní smlouvou ze dne 8.10.2009 svůj majetek (budovu v hodnotě více jak 26 mil. Kč) a má povinnost se vypořádat se se členy sdružení pro výstavbu této nemovitosti.
Předběžné opatření je proto nutné, aby v době do vydání rozhodnutí o úpadku bylo zabráněno dalším změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, dále je dáno potřebou předběžně zjistit a zajistit rozsah majetkové podstaty a všechny podrobnosti ohledně sdružení pro výstavbu nemovitosti. Navrhující věřitel se dále vyjádřil k námitkám dlužníka ohledně podjatosti insolvenční správkyně JUDr. Miloslavy Horské a navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Podle § 82 odst. 1, odst. 2 IZ, předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce.
Podle § 112 odst. 1, odst. 2 IZ, insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou zde jiné, stejně závažné důvody.
Podle § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.
Z obsahu insolvenčního spisu a insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že insolvenční navrhovatel podal v dané věci insolvenční návrh dne 10.11.2009 poté, co předchozí insolvenční řízení vedené u téhož soudu insolvenčním navrhovatelem vůči dlužníku pod sp.zn. 26 INS 3086/2009 (zahájené dne 28.5.2009) bylo pravomocně skončeno dne 9.11.2009. Dlužník ve svém vyjádření k insolvenčnímu návrhu doručeným insolvenčnímu soudu dne 14.12.2009 namítl, že není v úpadku a doložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Podáním ze dne 26.5.2010 JUDr. Miloslava Horská jako insolvenční správkyně dlužníka EKOLAKY, s.r.o. (v řízení vedeném u téhož soudu pod sp.zn. 27 INS 3089/2009) sdělila v dané věci insolvenčnímu soudu, že dne 21.12.2009 byl zjištěn úpadek dlužníka EKOLAKY, s.r.o., u insolvenčního soudu jsou vedena insolvenční řízení vůči dlužníku Bohumilu Žandovskému a dlužníku FALCON, spol. s.r.o. a uvedla důvody pro existenci koncernového propojení všech těchto dlužníků. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 22.7.2010 tato insolvenční správkyně dále sdělila, že dlužník jako prodávající kupní smlouvou ze dne 8.10.2009 (kterou i doložila), převedl na společnost Šroubárna Ždánice a.s. jako kupující nemovitosti-budovu č.p. 558 na st. parc. č. 466/1 a pozemek parc. č. 466/1 (v k.ú. a obci Kyjov), které byly dále převedeny na společnost FK Šardice a.s., tedy v době trvání insolvenčního řízení na dlužníka FALCON, s.r.o. vedeného pod sp.zn. 26 INS 3086/2009, s tím, že prodejem tohoto majetku došlo k neúčinnému právnímu úkonu pro rozpor s ust. § 111 insolvenčního zákona. Na základě této skutečnosti dala současně podnět k vydání předběžného opatření. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 21.7.2010 sdělil soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, Exekutorský úřad Brno-město, Bratislavská 73, Brno, že v exekuci vedené pod sp.zn. 56 EX 333/03 vůči povinným Bohumilu Žandovskému a Haně Žandovské pro částku 3.872.381,70 Kč byla dne 1.7.2010 na jeho účet složena částka 52.685,-Kč od firmy FALCON, která je v insolvenci, a proto žádá o sdělení, jakým způsobem má s touto částkou naložit. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 27.4.2011 tentýž soudní exekutor sdělil insolvenčnímu soudu, že ve věci exekuce pod sp.zn. 56 EX 333/03 dne 21.7.2010 zasílal dotaz ohledně částky 52.685,-Kč, jako částky odeslané firmou FALCON, spol.s.r.o., IČ: 44164076, která je v insolvenci. V průběhu řízení však bylo zjištěno, že tato částka byla zaslána firmou FALCON-REALITY, spol. s r.o., IČ: 27719871, a proto nelze očekávat vrácení této částky insolvenčnímu soudu s tím, že exekuční řízení bylo pravomocně zastaveno dne 15.4.2011. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 19.5.2011 navrhující věřitel mimo jiné dal podnět k vydání předběžného opatření (ustanovení předběžného správce) z úřední povinnosti s odůvodněním, že dlužník je v úpadku, jednáním dlužníka (uzavřením kupní smlouvy dne 8.10.2009) vznikla věřitelům škoda v důsledku podstatné změny ve skladbě majetkové podstaty s tím, že dlužník tímto porušil ust. § 111 insolvenčního zákona, a dále, že dlužník má povinnosti vypořádat se se sdružením pro výstavbu nemovitosti dle smlouvy o sdružení ze dne 14.1.1997 ve znění jejích čtyř dodatků.
Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dosud trvají důvody pro vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného správce spočívající v dosud známých skutečnostech, tj. skutečnostech uvedených v rozhodnutí soudu prvního stupně č.j. KSBR 27 INS 7819/2009-A-39 ze dne 23.7.2010 (zrušeného rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci, č.j. KSBR 27 INS 7819/2009, 3 VSOL 352 /2010-A-62 ze dne 31.1.2011), když soud prvního stupně své napadené rozhodnutí odůvodnil pouze těmito dosud známými skutečnostmi (aniž by je blíže specifikoval). V rozhodnutí ze dne 23.7.2010 soud prvního stupně shledal důvody pro ustanovení předběžné správkyně JUDr. Miloslavy Horské a pro omezení dlužníka v nakládaní s majetkovou podstatou jen se souhlasem předběžné správkyně (s odkazem na ust. § 82, § 112 a § 113 IZ) ve skutečnostech, že dlužník zaplatil v exekučním řízení, ve kterém není povinnou osobou, soudnímu exekutorovi JUDr. Vítu Novozámskému částku 52.685,-Kč a dne 8.10.2009 dlužník prodal nemovitý majetek větší hodnoty v průběhu insolvenčního řízení vedeného vůči dlužníku pod sp.zn. KSBR 26 INS 1386/2009 a lze mít pochybnost, jak bylo s částkou za prodej nemovitostí naloženo. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužník proto nepostupuje v souladu s ust. § 111 IZ, neboť prodal svůj majetek a získal prostředky z kupní ceny za nemovitosti, aniž by uhrazoval své závazky, případně na sporné závazky složil peněžní částku do úschovy, dále uhradil za svého jednatele a společníka náklady exekuce, aniž by byl osobou povinnou, a dále platil pohledávku a uzavřel splátkový kalendář ve vztahu k věřiteli P & N, spol. s r.o., aniž by platil závazky ostatním věřitelům.
Úprava předběžných opatření podle insolvenčního zákona se od úpravy obsažené v občanském soudním řádu liší především možností nařídit předběžné opatření i bez návrhu a v jeho rámci ustanovit i předběžného insolvenčního správce (§ 82 IZ). Dále insolvenční zákon obsahuje ust. § 112 a § 113 upravující další odchylky ve vztahu k předběžným opatřením v insolvenčním řízení. Jinak je insolvenční soud při rozhodování o tom, zda nařídit předběžné opatření, povinen přiměřeně použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu (§ 74 a násl. o.s.ř.). Nutno zdůraznit, že nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník dle ust. § 111 odst. 1 insolvenčního zákona povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení. Aplikace ust. § 113 insolvenčního zákona proto přichází v úvahu pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládaní s majetkovou podstatou plynoucí z ust. § 111 odst. 1 téhož zákona dostatečným, nebo je dlužník nerespektuje, anebo je-li dána důvodná obava, že je respektovat nebude. Jinými slovy k takovému zásahu insolvenční soud přistoupí po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojené s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), v jejichž důsledku je dlužníku umožněno jen tzv. běžné nakládání s majetkovou podstatou.
Podle názoru odvolacího soudu skutečnost, že dlužník dne 8.10.2009 uzavřel kupní smlouvu, kterou převedl na jiného majetek větší hodnoty v době, kdy probíhalo jiné insolvenční řízení (pod sp.zn. 26 INS 3086/2009, pravomocně skončené dne 9.11.2009), čímž porušil ust. § 111 IZ, již nelze zohlednit v dané věci, tedy v jiném (dalším) insolvenčním řízení vedeném vůči dlužníku, avšak zahájeném až dne 10.11.2009, tedy poté, co dlužník předmětný právní úkon již učinil, když ke dni tohoto právního úkonu ještě nenastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení v dané věci (které nastaly až dne 10.11.2009). Z tohoto důvodu nelze dospět k závěru, že je nutno zasáhnout ve prospěch ochrany v zájmu věřitelů předběžným opatřením spočívajícím v omezení dlužníka v jeho dispozičních oprávněních nad rámec ust. § 111 IZ a současně ustanovit dlužníku předběžného správce.
Odvolací soud rovněž neshledává relevantní další skutečnost, kterou soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí o předběžném opatření a ustanovení předběžné správkyně, tedy že dlužník plnil v exekuci vedené vůči jiné osobě jako osobě povinné částku 52.685,-Kč. Soud prvního stupně totiž nevzal v úvahu obsah sdělení doručeného insolvenčnímu soudu již dne 27.4.2011 (před vydáním napadeného rozhodnutí), že předmětná částka byla poukázána jinou osobou, a to společností FALCON-REALITY spol. s r.o., IČ: 27719871, nikoliv dlužníkem, s poukazem na mylné sdělení insolvenčnímu soudu podáním soudního exekutora ze dne 21.7.2010. Na základě uvedeného lze proto uzavřít, že není dán ani tento důvod pro rozhodnutí ve smyslu ust. § 112 nebo ust. § 113 IZ.
Soud prvního stupně své rozhodnutí ze dne 23.7.2010, č.j. KSBR 27 INS 7819/2009-A-39 dále odůvodnil tím, že dlužník ve vztahu k věřiteli P & N, spol. s r.o., platil pohledávku a uzavřel splátkový kalendář, aniž by platil své ostatní závazky. Z obsahu spisu (sdělení věřitele P & N, spol. s r.o. ze dne 21.12.2009) však pouze vyplývá, že tento věřitel má za dlužníkem dosud nesplatnou pohledávku z důvodu dohody o odkladu její splatnosti, kterou proto ani nehodlá do insolvenčního řízení přihlásit. Z tohoto důvodu ani tento závěr soudu prvního stupně neobstojí.
Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že potřeba rozhodnutí o předběžném opatření a ustanovení předběžného správce je dána sporností aktivní věcné legitimace navrhujícího věřitele a úpadku dlužníka, potřebou jednání o insolvenčním návrhu věřitele spolu s relevantními informacemi o majetku dlužníka s ohledem na složitost věci, výši závazků dlužníka a dle soudu neurčitými tvrzeními dlužníka o rozsahu jeho majetku a schopnosti splácet své závazky (aniž k tomu soud prvního stupně blíže něčeho uvedl). Tyto skutečnosti samy osobě bez dalšího totiž neobstojí jako důvody pro ustanovení předběžného správce a omezení dlužníka v nakládání s jeho majetkem nad rámec ust. § 111 IZ, navíc z obsahu spisu ani nevyplývají žádné jiné relevantní skutečnosti odůvodňující takové rozhodnutí.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že dlužníku se předběžná správkyně JUDr. Miloslava Horská neustanovuje, čímž byly bez dalšího odklizeny i další výroky napadeného rozhodnutí, aniž by se odvolací soud pro nadbytečnost zabýval odvolací námitkou dlužníka ohledně případné podjatosti ustanovené insolvenční správkyně.
Závěrem je nutno podotknout, že lze přisvědčit dlužníku, že soud prvního stupně v řízení nepostupoval správně, když dosud nenařídil jednání za účelem rozhodnutí o insolvenčním návrhu věřitele, a to právě s ohledem na délku insolvenčního řízení zahájeného již dne 10.11.2009, na což dlužník v odvolání poukazuje, navíc za situace, když dlužník sám v odvolání tvrdí, že je v úpadku. Soud prvního stupně proto v dalším řízení nařídí jednání a o insolvenčním návrhu věřitele rozhodne věcně.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, navrhujícímu věřiteli a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 25. srpna 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu
KSBR 40 INS 7819/2009 3 VSOL 449/2011-A-81
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka FALCON, spol. s r.o., se sídlem Kyjov, Nádražní 923, PSČ 697 01, IČ: 44164076, o insolvenčnímu návrhu věřitele CDV-2, LTD., se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, Londýn, EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 4434554, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 15, PSČ 110 00, o ustanovení předběžného správce a nařízení předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 40 INS 7819/2009-A-73 ze dne 27.5.2011
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníkovi se předběžná správkyně JUDr. Miloslava Horská, advokátka se sídlem Brno, Velkopavlovická 25, neustanovuje.
Odůvodnění:
Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně ustanovil dlužníkovi předběžnou správkyni JUDr. Miloslavu Horskou, Brno, Velkopavlovická 25 (výrok I.), uložil předběžné správkyni provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, prověřit právní úkony dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a předložit písemnou zprávu o své činnosti ve lhůtě 15 ti dnů ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (výrok II.) a rozhodl, že dlužník může nakládat se svou majetkovou podstatou jen se souhlasem předběžné správkyně (výrok III.).
V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že věřitel se svým insolvenčním návrhem domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek s tvrzením, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ze smlouvy o úvěru ze dne 5.8.1996, ohledně které vede soudní spor. Dlužník s tvrzením věřitele o jeho aktivní věcné legitimaci nesouhlasil s tím, že navrhující věřitel se nikdy nestal jeho věřitelem. Usnesením č.j. KSBR 27 INS 7819/2009-A-39 ze dne 23.7.2010 byl dlužníku ustanoven předběžný správce (JUDr. Miloslava Horská), a dlužníku bylo zakázáno nakládat se svým majetkem bez souhlasu předběžného správce. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 352/2010-A-62 ze dne 31.1.2011 bylo toto rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno. Podáním ze dne 18.5.2011 dal navrhující věřitel podnět insolvenčnímu soudu k opětovnému vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného správce. Soud prvního stupně zvážil dosud známé skutečnosti a dospěl k závěru, že důvody pro vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného správce trvají. V souladu s opatřením předsedy Krajského soudu v Brně, který určil dlužníkovi dne 22.7.2010 do funkce předběžného správce JUDr. Miloslavu Horskou, soud tuto ustanovil předběžnou správkyní s tím, že neshledal důvody podjatosti této insolvenční správkyně (které soud prvního stupně blíže odůvodnil). Vhodnost ustanovení předběžného správce a omezení dlužníka v nakládání s jeho majetkem je odůvodněna sporností aktivní věcné legitimace navrhujícího věřitele a úpadku dlužníka, dále složitostí dané insolvenční věci, popsanou výší závazků dlužníka a potřebou, aby při jednání o insolvenčním návrhu věřitele byly insolvenčnímu soudu známy relevantní informace o majetku dlužníka, a to vzhledem k neurčitým tvrzením dlužníka o rozsahu jeho majetku a schopnosti splácet své závazky. Soud proto rozhodl s odkazem na ust. § 82, § 111, § 112 a § 113 insolvenčního zákona.
Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Poukázal na to, že JUDr. Miloslava Horská byla určena do funkce insolvenční správkyně na základě mylných informací o koncernu dlužníka se společností EKOLAKY, s.r.o. a současně namítl podjatost ustanovené insolvenční správkyně s tím, že blíže specifikoval důvody, pro které lze pochybovat o její nepodjatosti. Zdůraznil, že vzhledem k podjatosti insolvenční správkyně nemá důvěru v nestranné a správné splnění povinností uložených insolvenční správkyni napadeným rozhodnutím. Namítl dále, že nejsou dány důvody pro vydání předběžného opatření a poukázal na to, že od zahájení řízení uplynulo již 20 měsíců, aniž bylo nařízeno jednání ve věci samé a s ohledem na šikanující insolvenční návrhy navrhovatele a délku řízení má za to, že jeho úpadek nastal s tím, že v současné době připravuje podání insolvenčního návrhu. Domáhá se proto zrušení napadeného rozhodnutí.
Navrhující věřitel se k odvolání dlužníka vyjádřil tak, že teprve v odvolání dlužník přiznává, že je v úpadku. Domnívá se, že potřeba předběžného opatření je odůvodněna tím, že dlužník protiprávně a ke škodě věřitelů převedl kupní smlouvou ze dne 8.10.2009 svůj majetek (budovu v hodnotě více jak 26 mil. Kč) a má povinnost se vypořádat se se členy sdružení pro výstavbu této nemovitosti.
Předběžné opatření je proto nutné, aby v době do vydání rozhodnutí o úpadku bylo zabráněno dalším změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, dále je dáno potřebou předběžně zjistit a zajistit rozsah majetkové podstaty a všechny podrobnosti ohledně sdružení pro výstavbu nemovitosti. Navrhující věřitel se dále vyjádřil k námitkám dlužníka ohledně podjatosti insolvenční správkyně JUDr. Miloslavy Horské a navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Podle § 82 odst. 1, odst. 2 IZ, předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce.
Podle § 112 odst. 1, odst. 2 IZ, insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou zde jiné, stejně závažné důvody.
Podle § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.
Z obsahu insolvenčního spisu a insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že insolvenční navrhovatel podal v dané věci insolvenční návrh dne 10.11.2009 poté, co předchozí insolvenční řízení vedené u téhož soudu insolvenčním navrhovatelem vůči dlužníku pod sp.zn. 26 INS 3086/2009 (zahájené dne 28.5.2009) bylo pravomocně skončeno dne 9.11.2009. Dlužník ve svém vyjádření k insolvenčnímu návrhu doručeným insolvenčnímu soudu dne 14.12.2009 namítl, že není v úpadku a doložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Podáním ze dne 26.5.2010 JUDr. Miloslava Horská jako insolvenční správkyně dlužníka EKOLAKY, s.r.o. (v řízení vedeném u téhož soudu pod sp.zn. 27 INS 3089/2009) sdělila v dané věci insolvenčnímu soudu, že dne 21.12.2009 byl zjištěn úpadek dlužníka EKOLAKY, s.r.o., u insolvenčního soudu jsou vedena insolvenční řízení vůči dlužníku Bohumilu Žandovskému a dlužníku FALCON, spol. s.r.o. a uvedla důvody pro existenci koncernového propojení všech těchto dlužníků. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 22.7.2010 tato insolvenční správkyně dále sdělila, že dlužník jako prodávající kupní smlouvou ze dne 8.10.2009 (kterou i doložila), převedl na společnost Šroubárna Ždánice a.s. jako kupující nemovitosti-budovu č.p. 558 na st. parc. č. 466/1 a pozemek parc. č. 466/1 (v k.ú. a obci Kyjov), které byly dále převedeny na společnost FK Šardice a.s., tedy v době trvání insolvenčního řízení na dlužníka FALCON, s.r.o. vedeného pod sp.zn. 26 INS 3086/2009, s tím, že prodejem tohoto majetku došlo k neúčinnému právnímu úkonu pro rozpor s ust. § 111 insolvenčního zákona. Na základě této skutečnosti dala současně podnět k vydání předběžného opatření. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 21.7.2010 sdělil soudní exekutor JUDr. Vít Novozámský, Exekutorský úřad Brno-město, Bratislavská 73, Brno, že v exekuci vedené pod sp.zn. 56 EX 333/03 vůči povinným Bohumilu Žandovskému a Haně Žandovské pro částku 3.872.381,70 Kč byla dne 1.7.2010 na jeho účet složena částka 52.685,-Kč od firmy FALCON, která je v insolvenci, a proto žádá o sdělení, jakým způsobem má s touto částkou naložit. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 27.4.2011 tentýž soudní exekutor sdělil insolvenčnímu soudu, že ve věci exekuce pod sp.zn. 56 EX 333/03 dne 21.7.2010 zasílal dotaz ohledně částky 52.685,-Kč, jako částky odeslané firmou FALCON, spol.s.r.o., IČ: 44164076, která je v insolvenci. V průběhu řízení však bylo zjištěno, že tato částka byla zaslána firmou FALCON-REALITY, spol. s r.o., IČ: 27719871, a proto nelze očekávat vrácení této částky insolvenčnímu soudu s tím, že exekuční řízení bylo pravomocně zastaveno dne 15.4.2011. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 19.5.2011 navrhující věřitel mimo jiné dal podnět k vydání předběžného opatření (ustanovení předběžného správce) z úřední povinnosti s odůvodněním, že dlužník je v úpadku, jednáním dlužníka (uzavřením kupní smlouvy dne 8.10.2009) vznikla věřitelům škoda v důsledku podstatné změny ve skladbě majetkové podstaty s tím, že dlužník tímto porušil ust. § 111 insolvenčního zákona, a dále, že dlužník má povinnosti vypořádat se se sdružením pro výstavbu nemovitosti dle smlouvy o sdružení ze dne 14.1.1997 ve znění jejích čtyř dodatků.
Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dosud trvají důvody pro vydání předběžného opatření a ustanovení předběžného správce spočívající v dosud známých skutečnostech, tj. skutečnostech uvedených v rozhodnutí soudu prvního stupně č.j. KSBR 27 INS 7819/2009-A-39 ze dne 23.7.2010 (zrušeného rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci, č.j. KSBR 27 INS 7819/2009, 3 VSOL 352 /2010-A-62 ze dne 31.1.2011), když soud prvního stupně své napadené rozhodnutí odůvodnil pouze těmito dosud známými skutečnostmi (aniž by je blíže specifikoval). V rozhodnutí ze dne 23.7.2010 soud prvního stupně shledal důvody pro ustanovení předběžné správkyně JUDr. Miloslavy Horské a pro omezení dlužníka v nakládaní s majetkovou podstatou jen se souhlasem předběžné správkyně (s odkazem na ust. § 82, § 112 a § 113 IZ) ve skutečnostech, že dlužník zaplatil v exekučním řízení, ve kterém není povinnou osobou, soudnímu exekutorovi JUDr. Vítu Novozámskému částku 52.685,-Kč a dne 8.10.2009 dlužník prodal nemovitý majetek větší hodnoty v průběhu insolvenčního řízení vedeného vůči dlužníku pod sp.zn. KSBR 26 INS 1386/2009 a lze mít pochybnost, jak bylo s částkou za prodej nemovitostí naloženo. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužník proto nepostupuje v souladu s ust. § 111 IZ, neboť prodal svůj majetek a získal prostředky z kupní ceny za nemovitosti, aniž by uhrazoval své závazky, případně na sporné závazky složil peněžní částku do úschovy, dále uhradil za svého jednatele a společníka náklady exekuce, aniž by byl osobou povinnou, a dále platil pohledávku a uzavřel splátkový kalendář ve vztahu k věřiteli P & N, spol. s r.o., aniž by platil závazky ostatním věřitelům.
Úprava předběžných opatření podle insolvenčního zákona se od úpravy obsažené v občanském soudním řádu liší především možností nařídit předběžné opatření i bez návrhu a v jeho rámci ustanovit i předběžného insolvenčního správce (§ 82 IZ). Dále insolvenční zákon obsahuje ust. § 112 a § 113 upravující další odchylky ve vztahu k předběžným opatřením v insolvenčním řízení. Jinak je insolvenční soud při rozhodování o tom, zda nařídit předběžné opatření, povinen přiměřeně použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu (§ 74 a násl. o.s.ř.). Nutno zdůraznit, že nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník dle ust. § 111 odst. 1 insolvenčního zákona povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoliv zanedbatelné zmenšení. Aplikace ust. § 113 insolvenčního zákona proto přichází v úvahu pouze tehdy, není-li omezení dlužníka v nakládaní s majetkovou podstatou plynoucí z ust. § 111 odst. 1 téhož zákona dostatečným, nebo je dlužník nerespektuje, anebo je-li dána důvodná obava, že je respektovat nebude. Jinými slovy k takovému zásahu insolvenční soud přistoupí po pečlivé úvaze tehdy, když nepostačí omezení spojené s účinky, jež vyvolává zahájení insolvenčního řízení (ve stejném rozsahu rozhodnutí o úpadku), v jejichž důsledku je dlužníku umožněno jen tzv. běžné nakládání s majetkovou podstatou.
Podle názoru odvolacího soudu skutečnost, že dlužník dne 8.10.2009 uzavřel kupní smlouvu, kterou převedl na jiného majetek větší hodnoty v době, kdy probíhalo jiné insolvenční řízení (pod sp.zn. 26 INS 3086/2009, pravomocně skončené dne 9.11.2009), čímž porušil ust. § 111 IZ, již nelze zohlednit v dané věci, tedy v jiném (dalším) insolvenčním řízení vedeném vůči dlužníku, avšak zahájeném až dne 10.11.2009, tedy poté, co dlužník předmětný právní úkon již učinil, když ke dni tohoto právního úkonu ještě nenastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení v dané věci (které nastaly až dne 10.11.2009). Z tohoto důvodu nelze dospět k závěru, že je nutno zasáhnout ve prospěch ochrany v zájmu věřitelů předběžným opatřením spočívajícím v omezení dlužníka v jeho dispozičních oprávněních nad rámec ust. § 111 IZ a současně ustanovit dlužníku předběžného správce.
Odvolací soud rovněž neshledává relevantní další skutečnost, kterou soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí o předběžném opatření a ustanovení předběžné správkyně, tedy že dlužník plnil v exekuci vedené vůči jiné osobě jako osobě povinné částku 52.685,-Kč. Soud prvního stupně totiž nevzal v úvahu obsah sdělení doručeného insolvenčnímu soudu již dne 27.4.2011 (před vydáním napadeného rozhodnutí), že předmětná částka byla poukázána jinou osobou, a to společností FALCON-REALITY spol. s r.o., IČ: 27719871, nikoliv dlužníkem, s poukazem na mylné sdělení insolvenčnímu soudu podáním soudního exekutora ze dne 21.7.2010. Na základě uvedeného lze proto uzavřít, že není dán ani tento důvod pro rozhodnutí ve smyslu ust. § 112 nebo ust. § 113 IZ.
Soud prvního stupně své rozhodnutí ze dne 23.7.2010, č.j. KSBR 27 INS 7819/2009-A-39 dále odůvodnil tím, že dlužník ve vztahu k věřiteli P & N, spol. s r.o., platil pohledávku a uzavřel splátkový kalendář, aniž by platil své ostatní závazky. Z obsahu spisu (sdělení věřitele P & N, spol. s r.o. ze dne 21.12.2009) však pouze vyplývá, že tento věřitel má za dlužníkem dosud nesplatnou pohledávku z důvodu dohody o odkladu její splatnosti, kterou proto ani nehodlá do insolvenčního řízení přihlásit. Z tohoto důvodu ani tento závěr soudu prvního stupně neobstojí.
Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že potřeba rozhodnutí o předběžném opatření a ustanovení předběžného správce je dána sporností aktivní věcné legitimace navrhujícího věřitele a úpadku dlužníka, potřebou jednání o insolvenčním návrhu věřitele spolu s relevantními informacemi o majetku dlužníka s ohledem na složitost věci, výši závazků dlužníka a dle soudu neurčitými tvrzeními dlužníka o rozsahu jeho majetku a schopnosti splácet své závazky (aniž k tomu soud prvního stupně blíže něčeho uvedl). Tyto skutečnosti samy osobě bez dalšího totiž neobstojí jako důvody pro ustanovení předběžného správce a omezení dlužníka v nakládání s jeho majetkem nad rámec ust. § 111 IZ, navíc z obsahu spisu ani nevyplývají žádné jiné relevantní skutečnosti odůvodňující takové rozhodnutí.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že dlužníku se předběžná správkyně JUDr. Miloslava Horská neustanovuje, čímž byly bez dalšího odklizeny i další výroky napadeného rozhodnutí, aniž by se odvolací soud pro nadbytečnost zabýval odvolací námitkou dlužníka ohledně případné podjatosti ustanovené insolvenční správkyně.
Závěrem je nutno podotknout, že lze přisvědčit dlužníku, že soud prvního stupně v řízení nepostupoval správně, když dosud nenařídil jednání za účelem rozhodnutí o insolvenčním návrhu věřitele, a to právě s ohledem na délku insolvenčního řízení zahájeného již dne 10.11.2009, na což dlužník v odvolání poukazuje, navíc za situace, když dlužník sám v odvolání tvrdí, že je v úpadku. Soud prvního stupně proto v dalším řízení nařídí jednání a o insolvenčním návrhu věřitele rozhodne věcně.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, navrhujícímu věřiteli a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 25. srpna 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu