3 VSOL 448/2016-B-31
KSOS 33 INS 11205/2010 3 VSOL 448/2016-B-31
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Olomouc, Zeyerova 867/7, PSČ: 779 00, o splnění oddlužení, o odvolání Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M., insolvenční správkyně dlužnice se sídlem Brno, Hybešova 42, PSČ: 602 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.2.2016, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-B-24,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. m ě n í tak, že soud určuje odměnu insolvenční správkyně Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M. ve výši 57.000 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 12.329,50 Kč včetně DPH.
Dlužnou část odměny ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH a část náhrady hotových výdajů ve výši 1.474 Kč včetně DPH, které nebyly insolvenční správkyni vyplaceny zálohově, je povinna insolvenční správkyni zaplatit dlužnice ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ve výrocích IV. a V. se usnesení soudu prvního stupně zr u š u j e a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. isir.justi ce.cz
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí anonymizovano anonymizovano (výrok I.), Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M. zprostil funkce insolvenčního správce (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 54.277,50 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 10.855,50 Kč včetně DPH, s tím, že tyto částky již byly správkyni zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek 1. zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, 2. věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, 3. věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (výrok IV.) a vyslovil, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 9.11.2010, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-A-10 rozhodl Krajský soud v Ostravě o úpadku dlužnice a povolil její oddlužení. Usnesením ze dne 21.1.2011, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-B-4 rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z podání insolvenční správkyně, které bylo soudu doručeno dne 25.2.2016, bylo zjištěno, že dlužnice v období od února 2011 do ledna 2016 (60 měsíců) uhradila své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem uvedeným v usnesení o schválení oddlužení v rozsahu 30 %. Podle insolvenční správkyně jsou tak splněny veškeré podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení podle ustanovení § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Za uvedené období dlužnice rovněž zálohově hradila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně. Dlužnice v podání, které bylo soudu doručeno dne 25.2.2016 navrhla osvobození od placení všech svých závazků, neboť splnila svou povinnost podle soudem vydaného rozhodnutí o schválení oddlužení. Soud prvního stupně vyložil, že insolvenční správkyni náleží podle ustanovení § 3, písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb. odměna ve výši 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 60 měsíců částka ve výši 45.000 Kč navýšená o daň z přidané hodnoty ( DPH ) dle ustanovení § 38 odst. 1 IZ v celkové výši 9.277,50 Kč, tedy celkem ve výši 54.277,50 Kč. Insolvenční správkyni náleží podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 60 měsíců částka ve výši 9.000 Kč navýšená o DPH dle ustanovení § 38 odst. 1 IZ ve výši 1.855,50 Kč, tedy celkem ve výši 10.855,50 Kč. Soud prvního stupně nepřiznal insolvenční správkyni odměnu a hotové výdaje za dobu před schválením oddlužení, když dovodil, že činnost insolvenční správkyně od povolení do schválení oddlužení sice vykazuje znaky vyššího pracovního zasazení (např. zjišťování majetkových poměrů dlužnice, příprava přezkumného jednání-vyhotovení přezkumných listů, popěrná činnost, soupis majetkové podstaty dlužnice, správa o dosavadní činnosti, aktivní účast u soudu), po provedení těchto úkonů v následujících měsících a letech po schválení oddlužení však činnost insolvenčního správce často spočívá v odborně i časově méně náročných a rutinních úkonech, a tím se počáteční vyšší aktivita insolvenční správkyně kompenzuje .
Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku III. a IV. podala insolvenční správkyně odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolatelka má za to, že závěr soudu prvního stupně, pro něž nepřiznal insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů i za dobu od povolení oddlužení do schválení jsou v rozporu s dosavadní judikaturou Vrchního soudu v Olomouci (v této souvislosti odkázala na dvě blíže označená rozhodnutí odvolacího soudu), který dospěl výkladem insolvenčního zákona k závěru, že odměna insolvenčního správce za období od povolení oddlužení do schválení správci náleží, a že je nutno ji určit úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a správci přiznat účelně vynaložené náklady. Přijetí závěru soudu prvního stupně v této věci by de facto vedlo k tomu, že insolvenční správce by musel své náklady vynaložené v době předcházející schválení oddlužení hradit z odměny a náhrady hotových výdajů, na které mu vzniklo právo v průběhu trvání účinků schváleného oddlužení. Odměna za dobu trvání účinků schváleného oddlužení však správci náleží na základě zákona ve výši stanovené vyhláškou, postupem vyloženým v odvoláním napadeném rozhodnutí by byla bez legitimního a zákonného důvodu snížena. Odvolatelka zdůraznila, že se ztotožnila se závěry dosavadní judikatury a v souladu s těmito závěry v řízení vyúčtovala odměnu a náhradu hotových výdajů s tím, že žádala o určení odměny insolvenčního správce za období od listopadu 2010 do ledna 2011 ve výši 3 x 750 Kč + 21% DPH, tj. ve výši 2.722,50 Kč, a o přiznání náhrady hotových výdajů v prokázané výši, jež spočívají v cestovních výdajích vynaložených v souvislosti s cestou konanou k přezkumnému jednání dne 10.11.2011, ve výši 1.474 Kč včetně 21% DPH, a dále náhrady hotových výdajů za měsíc, v němž bylo vydáno usnesení o schválení oddlužení v paušální výši 150 Kč + 21% DPH. Celkem se tak jednalo o částku 4.378 Kč. Podle odvolatelky pokud soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ta fáze insolvenčního řízení, jež následuje po povolení oddlužení do schválení oddlužení, je spojena s vyšší aktivitou insolvenčního správce, tedy je pro insolvenčního správce náročnější, pak by měl takovou skutečnost ve svém rozhodnutí také reflektovat. Z opatrnosti odvolatelka napadla i výrok IV. usnesení soudu prvního stupně, neboť pohledávku insolvenční správkyně na odměně a náhradě hotových výdajů je třeba mít ze strany dlužnice za uhrazenou proto, aby dlužnice splnila podmínky pro osvobození od placení pohledávek dle ustanovení § 414 IZ.
Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části a v souvisejících výrocích, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Z obsahu spisu vyplývá, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9.11.2010, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-A-10 zjistil úpadek dlužnice anonymizovano Němečkové-nyní anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M. a povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 21.11.2011, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-B-4 pak schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, v němž, mimo jiné, vyslovil, že oddlužení splátkovým kalendářem bude probíhat od února 2011 do ledna 2016, případně po dobu kratší do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů, a že první splátka bude vyplacena v termínu do 28.2.2011. Dne 25.2.2016 došla soudu zpráva insolvenční správkyně o plnění oddlužení, podle níž za 60 měsíců trvání oddlužení byly pohledávky věřitelů uspokojeny v rozsahu 30 %. Insolvenční správkyni byla na zálohách na odměnu insolvenčního správce uhrazena částka, včetně DPH 9.277,50 Kč a na zálohách na hotové výdaje včetně DPH částka ve výši 1.855,50 Kč. Dlužník současně v podání, označeném jako Zpráva o plnění oddlužení žádal podle ustanovení § 414 IZ o osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Téhož dne došlo soudu podání insolvenční správkyně označené jako Zpráva o splnění oddlužení formou plnění splátkového kalendáře , v němž správkyně mimo jiné vyúčtovala odměnu a hotové výdaje, přičemž účtovala i odměnu a hotové výdaje za období od zjištění úpadku do konce měsíce přecházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Za dobu od rozhodnutí o úpadku do konce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, vyúčtovala insolvenční správkyně podle ustanovení § 38 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 168 odst. 2, písm. a) IZ částku ve výši 750 Kč měsíčně za dobu od listopadu 2010 do prosince 2010, tj. celkem 1.500 Kč, spolu s 21% DPH ve výši 1.815 Kč. Hotové výdaje účtovala podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007, a účtovala cestovné ve výši, včetně 21% DPH, 1.474 Kč. K této zprávě připojila kopii osvědčení o registraci vozidla a vyčíslení cestovních nákladů za cestu konanou osobním automobilem Toyota Avensis, reg. zn. 5B0 6397 k jednání dne 10.1.2011 z Brna do Ostravy a zpět při průměrné spotřebě 8,15 l na 100 km, počtu ujetých kilometrů 194 a ceně pohonných hmot 31,60 Kč za 1 litr.
Podle ustanovení § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4). Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o činnosti; po projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno (odstavec 5). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).
Podle ustanovení § 3, písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Podle ustanovení § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.
Podle ustanovení § 7 vyhlášky, výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odstavec 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odstavec 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odstavec 4).
Podle ustanovení § 168 odst. 2, písm. a) IZ, pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou hotové výdaje a odměna insolvenčního správce.
Podle ustanovení § 168 odst. 3 IZ, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.
Podle ustanovení § 414 odst. 1 IZ, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.
Odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně, že insolvenčnímu správci nelze přiznat odměnu za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Judikatura odvolacích soudů se již ustálila v závěru, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce i za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Nutno ovšem zdůraznit, že tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3, písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. O odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem, popřípadě i za následnou takovou činnost (typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje podle ustanovení § 5 prováděcí vyhlášky, tedy určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností pak soud insolvenčnímu správci přizná v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle ustanovení § 7 odst. 1 a odst. 3 vyhlášky.
Se zřetelem na shora uvedené proto má insolvenční správkyně za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, tedy od 9.11.2010 do 21.1.2011, kdy bylo rozhodnuto o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nárok na odměnu za činnosti, které v té době vykonala. Z obsahu spisu se podává, že se jedná o podání zprávy o činnosti ze dne 27.12.2010, kterou insolvenční správkyně zpracovala na základě jednání s dlužnicí a zjišťování jejích osobních a majetkových poměrů, dále zpracování soupisu majetkové podstaty, přezkoumání devíti přihlášek pohledávek a účast insolvenční správkyně na přezkumném jednání a schůzi věřitelů, jež se konaly dne 10.1.2011. Odvolací soud považuje za odpovídající za toto období s přihlédnutím k činnostem a jejich rozsahu odměnu ve výši 2.250 Kč, k níž je nutno připočíst 21% DPH, neboť insolvenční správkyně, jak doložila, je jejím plátcem. Vedle odměny ve výši 54.277,50 Kč včetně DPH, která byla určena insolvenční správkyni odvoláním napadeným usnesením za dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem, a která byla insolvenční správkyni zálohově zaplacena, má insolvenční správkyně nárok na další odměnu ve výši 2.250 Kč, spolu s 21% DPH, tj. částkou 472,50 Kč, se jedná o částku odměny ve výši 2.722,50 Kč.
Insolvenční správkyně žádala za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení také o přiznání náhrady hotových výdajů s tím, že požadovala náhradu hotových výdajů za leden 2011 v paušální částce 150 Kč, tedy včetně 21% DPH požadovala částku 181,50 Kč. Vzhledem k tomu, že za toto období, tedy za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení, se nejedná o činnost insolvenčního správce při pravidelné realizaci splátkového kalendáře, nelze-jak shora uvedeno-přiznat hotové výdaje paušální částkou podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky, nýbrž pouze v prokázané, resp. důvodně vynaložené výši. V tomto směru insolvenční správkyně účtovala v souvislosti s cestou konanou osobním automobilem, blíže označeným, k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů, jež se konaly u Krajského soudu v Ostravě dne 10.1.2011, a jež činí při průměrné spotřebě 8,15 l pohonných hmot na 100 km, ceně pohonných hmot podle § 4, písm. b) vyhlášky č. 377/1010 Sb. ve výši 31,60 Kč za 1 litr pohonných hmot, sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel podle § 1 písm. b) citované vyhlášky ve výši 3,70 Kč za 1 kilometr jízdy a počtu celkem ujetých kilometrů z Brna do Ostravy a zpět 194, 1.218 Kč, spolu s 21% DPH, tj. částkou (po zaokrouhlení) 256 Kč, 1.474 Kč. Na tuto částku má insolvenční správkyně nárok vedle náhrady hotových výdajů ve výši 10.855,50 Kč včetně DPH, která byla určena insolvenční správkyni odvoláním napadeným usnesením.
Vzhledem k tomu, že část odměny insolvenční správkyně ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH za dobu od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a část náhrady hotových výdajů ve výši 1.474 Kč včetně DPH za uvedené období nebyly insolvenční správkyni zaplaceny zálohově a nejsou-podle obsahu spisu-ani kryty částkou deponovanou na účtu majetkové podstaty, je povinna je zaplatit insolvenční správkyni dlužnice. Pro jejich úhradu určil odvolací soud s přihlédnutím k příjmovým a majetkovým poměrům dlužnice (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.) lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. změnil, jak uvedeno ve výroku I.
Insolvenční správkyně je aktivně legitimována k podání odvolání i proti výroku IV., kterým soud rozhodl o osvobození dlužnice od placení pohledávek. Byť odvolání insolvenční správkyně nesměřuje i výslovně proti výroku V., je nutno vycházet z toho,
že tento výrok usnesení soudu prvního stupně (stejně jako výrok IV.) je závislý na výroku III. o schválení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce. Pohledávka insolvenční správkyně, představující právo na odměnu a náhradu hotových výdajů je pohledávkou za majetkovou podstatou (srov. ustanovení § 168 odst. 2, písm. a/ IZ). Aby bylo možno konstatovat, že dlužnice řádně a včas splnila všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a aby jí bylo možno přiznat osvobození od placení pohledávek, je třeba, aby i tato pohledávka za majetkovou podstatou byla dlužnicí uhrazena. Poté, co dlužnice splní povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto usnesení, soud prvního stupně posoudí, zda dlužnice splnila povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, a opětovně rozhodne o návrhu dlužnice na přiznání osvobození od placení pohledávek.
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně ve výrocích IV. a V. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení.
Olomouc 22. července 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu
KSOS 33 INS 11205/2010 3 VSOL 448/2016-B-31
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Radky Panáčkové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Olomouc, Zeyerova 867/7, PSČ: 779 00, o splnění oddlužení, o odvolání Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M., insolvenční správkyně dlužnice se sídlem Brno, Hybešova 42, PSČ: 602 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.2.2016, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-B-24,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. m ě n í tak, že soud určuje odměnu insolvenční správkyně Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M. ve výši 57.000 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 12.329,50 Kč včetně DPH.
Dlužnou část odměny ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH a část náhrady hotových výdajů ve výši 1.474 Kč včetně DPH, které nebyly insolvenční správkyni vyplaceny zálohově, je povinna insolvenční správkyni zaplatit dlužnice ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Ve výrocích IV. a V. se usnesení soudu prvního stupně zr u š u j e a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení. isir.justi ce.cz
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnicí anonymizovano anonymizovano (výrok I.), Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M. zprostil funkce insolvenčního správce (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 54.277,50 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 10.855,50 Kč včetně DPH, s tím, že tyto částky již byly správkyni zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužnici od placení pohledávek 1. zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, 2. věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, 3. věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (výrok IV.) a vyslovil, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 9.11.2010, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-A-10 rozhodl Krajský soud v Ostravě o úpadku dlužnice a povolil její oddlužení. Usnesením ze dne 21.1.2011, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-B-4 rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z podání insolvenční správkyně, které bylo soudu doručeno dne 25.2.2016, bylo zjištěno, že dlužnice v období od února 2011 do ledna 2016 (60 měsíců) uhradila své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem uvedeným v usnesení o schválení oddlužení v rozsahu 30 %. Podle insolvenční správkyně jsou tak splněny veškeré podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení podle ustanovení § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ). Za uvedené období dlužnice rovněž zálohově hradila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně. Dlužnice v podání, které bylo soudu doručeno dne 25.2.2016 navrhla osvobození od placení všech svých závazků, neboť splnila svou povinnost podle soudem vydaného rozhodnutí o schválení oddlužení. Soud prvního stupně vyložil, že insolvenční správkyni náleží podle ustanovení § 3, písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb. odměna ve výši 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 60 měsíců částka ve výši 45.000 Kč navýšená o daň z přidané hodnoty ( DPH ) dle ustanovení § 38 odst. 1 IZ v celkové výši 9.277,50 Kč, tedy celkem ve výši 54.277,50 Kč. Insolvenční správkyni náleží podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 60 měsíců částka ve výši 9.000 Kč navýšená o DPH dle ustanovení § 38 odst. 1 IZ ve výši 1.855,50 Kč, tedy celkem ve výši 10.855,50 Kč. Soud prvního stupně nepřiznal insolvenční správkyni odměnu a hotové výdaje za dobu před schválením oddlužení, když dovodil, že činnost insolvenční správkyně od povolení do schválení oddlužení sice vykazuje znaky vyššího pracovního zasazení (např. zjišťování majetkových poměrů dlužnice, příprava přezkumného jednání-vyhotovení přezkumných listů, popěrná činnost, soupis majetkové podstaty dlužnice, správa o dosavadní činnosti, aktivní účast u soudu), po provedení těchto úkonů v následujících měsících a letech po schválení oddlužení však činnost insolvenčního správce často spočívá v odborně i časově méně náročných a rutinních úkonech, a tím se počáteční vyšší aktivita insolvenční správkyně kompenzuje .
Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku III. a IV. podala insolvenční správkyně odvolání, v němž soudu prvního stupně vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Odvolatelka má za to, že závěr soudu prvního stupně, pro něž nepřiznal insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů i za dobu od povolení oddlužení do schválení jsou v rozporu s dosavadní judikaturou Vrchního soudu v Olomouci (v této souvislosti odkázala na dvě blíže označená rozhodnutí odvolacího soudu), který dospěl výkladem insolvenčního zákona k závěru, že odměna insolvenčního správce za období od povolení oddlužení do schválení správci náleží, a že je nutno ji určit úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a správci přiznat účelně vynaložené náklady. Přijetí závěru soudu prvního stupně v této věci by de facto vedlo k tomu, že insolvenční správce by musel své náklady vynaložené v době předcházející schválení oddlužení hradit z odměny a náhrady hotových výdajů, na které mu vzniklo právo v průběhu trvání účinků schváleného oddlužení. Odměna za dobu trvání účinků schváleného oddlužení však správci náleží na základě zákona ve výši stanovené vyhláškou, postupem vyloženým v odvoláním napadeném rozhodnutí by byla bez legitimního a zákonného důvodu snížena. Odvolatelka zdůraznila, že se ztotožnila se závěry dosavadní judikatury a v souladu s těmito závěry v řízení vyúčtovala odměnu a náhradu hotových výdajů s tím, že žádala o určení odměny insolvenčního správce za období od listopadu 2010 do ledna 2011 ve výši 3 x 750 Kč + 21% DPH, tj. ve výši 2.722,50 Kč, a o přiznání náhrady hotových výdajů v prokázané výši, jež spočívají v cestovních výdajích vynaložených v souvislosti s cestou konanou k přezkumnému jednání dne 10.11.2011, ve výši 1.474 Kč včetně 21% DPH, a dále náhrady hotových výdajů za měsíc, v němž bylo vydáno usnesení o schválení oddlužení v paušální výši 150 Kč + 21% DPH. Celkem se tak jednalo o částku 4.378 Kč. Podle odvolatelky pokud soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ta fáze insolvenčního řízení, jež následuje po povolení oddlužení do schválení oddlužení, je spojena s vyšší aktivitou insolvenčního správce, tedy je pro insolvenčního správce náročnější, pak by měl takovou skutečnost ve svém rozhodnutí také reflektovat. Z opatrnosti odvolatelka napadla i výrok IV. usnesení soudu prvního stupně, neboť pohledávku insolvenční správkyně na odměně a náhradě hotových výdajů je třeba mít ze strany dlužnice za uhrazenou proto, aby dlužnice splnila podmínky pro osvobození od placení pohledávek dle ustanovení § 414 IZ.
Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části a v souvisejících výrocích, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Z obsahu spisu vyplývá, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 9.11.2010, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-A-10 zjistil úpadek dlužnice anonymizovano Němečkové-nyní anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M. a povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 21.11.2011, č.j. KSOS 33 INS 11205/2010-B-4 pak schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, v němž, mimo jiné, vyslovil, že oddlužení splátkovým kalendářem bude probíhat od února 2011 do ledna 2016, případně po dobu kratší do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů, a že první splátka bude vyplacena v termínu do 28.2.2011. Dne 25.2.2016 došla soudu zpráva insolvenční správkyně o plnění oddlužení, podle níž za 60 měsíců trvání oddlužení byly pohledávky věřitelů uspokojeny v rozsahu 30 %. Insolvenční správkyni byla na zálohách na odměnu insolvenčního správce uhrazena částka, včetně DPH 9.277,50 Kč a na zálohách na hotové výdaje včetně DPH částka ve výši 1.855,50 Kč. Dlužník současně v podání, označeném jako Zpráva o plnění oddlužení žádal podle ustanovení § 414 IZ o osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Téhož dne došlo soudu podání insolvenční správkyně označené jako Zpráva o splnění oddlužení formou plnění splátkového kalendáře , v němž správkyně mimo jiné vyúčtovala odměnu a hotové výdaje, přičemž účtovala i odměnu a hotové výdaje za období od zjištění úpadku do konce měsíce přecházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Za dobu od rozhodnutí o úpadku do konce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, vyúčtovala insolvenční správkyně podle ustanovení § 38 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 168 odst. 2, písm. a) IZ částku ve výši 750 Kč měsíčně za dobu od listopadu 2010 do prosince 2010, tj. celkem 1.500 Kč, spolu s 21% DPH ve výši 1.815 Kč. Hotové výdaje účtovala podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007, a účtovala cestovné ve výši, včetně 21% DPH, 1.474 Kč. K této zprávě připojila kopii osvědčení o registraci vozidla a vyčíslení cestovních nákladů za cestu konanou osobním automobilem Toyota Avensis, reg. zn. 5B0 6397 k jednání dne 10.1.2011 z Brna do Ostravy a zpět při průměrné spotřebě 8,15 l na 100 km, počtu ujetých kilometrů 194 a ceně pohonných hmot 31,60 Kč za 1 litr.
Podle ustanovení § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odstavec 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odstavec 4). Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o činnosti; po projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno (odstavec 5). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).
Podle ustanovení § 3, písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen vyhláška ), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.
Podle ustanovení § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.
Podle ustanovení § 7 vyhlášky, výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odstavec 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odstavec 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odstavec 4).
Podle ustanovení § 168 odst. 2, písm. a) IZ, pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou hotové výdaje a odměna insolvenčního správce.
Podle ustanovení § 168 odst. 3 IZ, není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.
Podle ustanovení § 414 odst. 1 IZ, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.
Odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně, že insolvenčnímu správci nelze přiznat odměnu za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Judikatura odvolacích soudů se již ustálila v závěru, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce i za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Nutno ovšem zdůraznit, že tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3, písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. O odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem, popřípadě i za následnou takovou činnost (typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje podle ustanovení § 5 prováděcí vyhlášky, tedy určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností pak soud insolvenčnímu správci přizná v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle ustanovení § 7 odst. 1 a odst. 3 vyhlášky.
Se zřetelem na shora uvedené proto má insolvenční správkyně za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, tedy od 9.11.2010 do 21.1.2011, kdy bylo rozhodnuto o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nárok na odměnu za činnosti, které v té době vykonala. Z obsahu spisu se podává, že se jedná o podání zprávy o činnosti ze dne 27.12.2010, kterou insolvenční správkyně zpracovala na základě jednání s dlužnicí a zjišťování jejích osobních a majetkových poměrů, dále zpracování soupisu majetkové podstaty, přezkoumání devíti přihlášek pohledávek a účast insolvenční správkyně na přezkumném jednání a schůzi věřitelů, jež se konaly dne 10.1.2011. Odvolací soud považuje za odpovídající za toto období s přihlédnutím k činnostem a jejich rozsahu odměnu ve výši 2.250 Kč, k níž je nutno připočíst 21% DPH, neboť insolvenční správkyně, jak doložila, je jejím plátcem. Vedle odměny ve výši 54.277,50 Kč včetně DPH, která byla určena insolvenční správkyni odvoláním napadeným usnesením za dobu trvání oddlužení splátkovým kalendářem, a která byla insolvenční správkyni zálohově zaplacena, má insolvenční správkyně nárok na další odměnu ve výši 2.250 Kč, spolu s 21% DPH, tj. částkou 472,50 Kč, se jedná o částku odměny ve výši 2.722,50 Kč.
Insolvenční správkyně žádala za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení také o přiznání náhrady hotových výdajů s tím, že požadovala náhradu hotových výdajů za leden 2011 v paušální částce 150 Kč, tedy včetně 21% DPH požadovala částku 181,50 Kč. Vzhledem k tomu, že za toto období, tedy za období od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do rozhodnutí o schválení oddlužení, se nejedná o činnost insolvenčního správce při pravidelné realizaci splátkového kalendáře, nelze-jak shora uvedeno-přiznat hotové výdaje paušální částkou podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky, nýbrž pouze v prokázané, resp. důvodně vynaložené výši. V tomto směru insolvenční správkyně účtovala v souvislosti s cestou konanou osobním automobilem, blíže označeným, k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů, jež se konaly u Krajského soudu v Ostravě dne 10.1.2011, a jež činí při průměrné spotřebě 8,15 l pohonných hmot na 100 km, ceně pohonných hmot podle § 4, písm. b) vyhlášky č. 377/1010 Sb. ve výši 31,60 Kč za 1 litr pohonných hmot, sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel podle § 1 písm. b) citované vyhlášky ve výši 3,70 Kč za 1 kilometr jízdy a počtu celkem ujetých kilometrů z Brna do Ostravy a zpět 194, 1.218 Kč, spolu s 21% DPH, tj. částkou (po zaokrouhlení) 256 Kč, 1.474 Kč. Na tuto částku má insolvenční správkyně nárok vedle náhrady hotových výdajů ve výši 10.855,50 Kč včetně DPH, která byla určena insolvenční správkyni odvoláním napadeným usnesením.
Vzhledem k tomu, že část odměny insolvenční správkyně ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH za dobu od rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a část náhrady hotových výdajů ve výši 1.474 Kč včetně DPH za uvedené období nebyly insolvenční správkyni zaplaceny zálohově a nejsou-podle obsahu spisu-ani kryty částkou deponovanou na účtu majetkové podstaty, je povinna je zaplatit insolvenční správkyni dlužnice. Pro jejich úhradu určil odvolací soud s přihlédnutím k příjmovým a majetkovým poměrům dlužnice (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.) lhůtu 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. změnil, jak uvedeno ve výroku I.
Insolvenční správkyně je aktivně legitimována k podání odvolání i proti výroku IV., kterým soud rozhodl o osvobození dlužnice od placení pohledávek. Byť odvolání insolvenční správkyně nesměřuje i výslovně proti výroku V., je nutno vycházet z toho,
že tento výrok usnesení soudu prvního stupně (stejně jako výrok IV.) je závislý na výroku III. o schválení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce. Pohledávka insolvenční správkyně, představující právo na odměnu a náhradu hotových výdajů je pohledávkou za majetkovou podstatou (srov. ustanovení § 168 odst. 2, písm. a/ IZ). Aby bylo možno konstatovat, že dlužnice řádně a včas splnila všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a aby jí bylo možno přiznat osvobození od placení pohledávek, je třeba, aby i tato pohledávka za majetkovou podstatou byla dlužnicí uhrazena. Poté, co dlužnice splní povinnost uloženou jí výrokem I. tohoto usnesení, soud prvního stupně posoudí, zda dlužnice splnila povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, a opětovně rozhodne o návrhu dlužnice na přiznání osvobození od placení pohledávek.
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně ve výrocích IV. a V. zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení.
Olomouc 22. července 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu