3 VSOL 300/2012-A-18
KSBR 40 INS 2743/2012 3 VSOL 300/2012-A-18
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka FOLTEST s.r.o., se sídlem Brno, Veveří 365/46, PSČ 602 00, IČ: 28312562, o insolvenčním návrhu věřitele STAPPA mix, spol. s r.o., se sídlem Brno, Heršpická 11, IČ: 18825729, zastoupeného Mgr. Petrem Pařilem, advokátem se sídlem Brno, Veveří 46, PSČ 602 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.3.2012 č.j. KSBR 40 INS 2743/2012-A--11
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil věřiteli, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně.
V odůvodnění svého rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) (podle kterého může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak, s tím, že výši zálohy může soud určit až do částky 50.000 Kč), soud prvního stupně uvedl, že z listin, založených ve spise, nemá dosud zjištěno , že by dlužník vlastnil majetek takové hodnoty, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a je třeba zajistit dostatek peněžních prostředků na úhradu nákladů insolvenčního řízení pro případ, že by v majetkové podstatě nebyly k tomu potřebné zdroje. Vzhledem k tomu-jak soud prvního stupně dále pokračoval-že nelze spravedlivě požadovat, aby výdaje insolvenčního správce byly hrazeny z jeho vlastních zdrojů a následně z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně, byl věřitel vyzván k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.
Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Namítal, že z dokladů předložených dlužníkem jednoznačně vyplývá, že ve společnosti se nachází jak majetek (nejméně dva osobní automobily v hodnotě asi 500.000 Kč), tak i finanční prostředky k tomu, aby náklady insolvenčního řízení byly uhrazeny z těchto prostředků a aby nebyl zatěžován věřitel, jemuž dlužník dluží nemalé finanční prostředky. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel-společnost STAPPA mix, spol. s r.o. se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 6.2.2012, domáhá rozhodnutí o úpadku dlužníka-společnosti FOLTEST s.r.o. s odůvodněním, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, když jednak zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a své závazky neplní po dobu delší tří měsíců, takže dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 insolvenčního zákona v úpadku. V této souvislosti tvrdil, že na základě sjednané rámcové kupní smlouvy uzavřené s dlužníkem, dodal dlužníkovi betonové směsi, jejichž cenu vyúčtoval, mimo jiné, i v návrhu blíže specifikovanými fakturami, které specifikoval vždy údajem o číslu faktury, datu jejího vystavení, údajem o částce, na niž byla faktura vystavena, údajem o splatnosti a údajem o tom, jaká částka zbývá zaplatit, s tím, že celková výše závazků dlužníka vůči věřiteli činí 1.206.885 Kč. Dále tvrdil, že dlužník má dalšího věřitele, minimálně společnost EVMA, spol. s r.o. se sídlem Brno, Veveří 46, IČ: 27733220, které dluží za pronájem nebytových prostor na adrese sídla Brno, Veveří 46, nájemné v celkové výši 130.074 Kč, přičemž částka, představující dlužné nájemné celkem ve výši 51.887 Kč, je po splatnosti déle než tři měsíce (splatno do 15.10.2011). Krajský soud v Brně následně usnesením ze dne 16.2.2012 č.j. KSBR 40 INS 2743/2012-A-7 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložil písemné vyjádření ve věci a svá tvrzení doložil, dále aby sestavil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců (přičemž předložené seznamy musí podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné), a aby předložil insolvenčnímu soudu účetní závěrku ke dni 31.12.2011. Na výzvu insolvenčního soudu reagoval dlužník podáním ze dne 11.3.2012, které soudu prvního stupně došlo dne 13.3.2012, v němž se k insolvenčnímu návrhu věřitele vyjádřil a současně do spisu předložil přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1.1.2011 do 31.12.2011, rozvahu v plném rozsahu ke dni 31.12.2011 (v celých tisících Kč), výkaz zisku a ztráty-druhové členění v plném rozsahu ke dni 31.12.2011, tzv. knihu závazků ke dni 31.12.2011, seznam drobného hmotného majetku ke dni 15.12.2012, tzv. pohyb na účtu od 1.1.2011 do 31.12.2011, inventurní soupis majetku, tzv. pohyb na účtu od 1.1.2011 do 31.12.2011 ( závazky z obchodních vztahů-pozastávky ), tzv. pohyb na účtu od 1.1.2011 do 31.12.2011 ( pohledávky z obchodních vztahů ) a tzv. knihu pohledávek ke dni 31.12.2011, a dále uvedl, že společnost má šest zaměstnanců.
Je třeba uvést, že obsah odůvodnění vyhotovení nemeritorních usnesení není stanoven (srov. ustanovení § 169 o.s.ř.), proto postačuje, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení. Nicméně tyto důvody musí být způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.
Usnesení o uložení zálohy není usnesením vydaným v rámci dohlédací činnosti a je proti němu odvolání přípustné (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 10/2009). Jako takové tudíž musí být přezkoumatelně odůvodněno, aby odvolací soud byl schopen posoudit správnost důvodů, pro které soud prvního stupně k rozhodnutí o záloze přistoupil.
Tomuto požadavku však odvoláním napadené usnesení nevyhovuje.
Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí pouze obecně uvádí, že z listin, založených ve spisu nemá dosud zjištěno , že by dlužník vlastnil majetek postačující k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Je však zcela zjevné, že se těmito listinami, předloženými k výzvě insolvenčního soudu dlužníkem, nezabýval, a údaje, které ve vztahu ke svému majetku dlužník uvedl, nehodnotil.
To činí ve svém důsledku rozhodnutí soudu prvního stupně pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
V tomto dalším řízení soud prvního stupně opětovně posoudí v jaké výši je nezbytné uložení zálohy ve smyslu ustanovení § 108 IZ, a to s přihlédnutím a po vyhodnocení údajů, dosud dlužníkem ve vztahu k jeho majetku uvedeným, přičemž své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem zdůvodní.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli a dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 8. června 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu
KSBR 40 INS 2743/2012 3 VSOL 300/2012-A-18
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka FOLTEST s.r.o., se sídlem Brno, Veveří 365/46, PSČ 602 00, IČ: 28312562, o insolvenčním návrhu věřitele STAPPA mix, spol. s r.o., se sídlem Brno, Heršpická 11, IČ: 18825729, zastoupeného Mgr. Petrem Pařilem, advokátem se sídlem Brno, Veveří 46, PSČ 602 00, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.3.2012 č.j. KSBR 40 INS 2743/2012-A--11
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, uložil věřiteli, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na blíže označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně.
V odůvodnění svého rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) (podle kterého může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak, s tím, že výši zálohy může soud určit až do částky 50.000 Kč), soud prvního stupně uvedl, že z listin, založených ve spise, nemá dosud zjištěno , že by dlužník vlastnil majetek takové hodnoty, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a je třeba zajistit dostatek peněžních prostředků na úhradu nákladů insolvenčního řízení pro případ, že by v majetkové podstatě nebyly k tomu potřebné zdroje. Vzhledem k tomu-jak soud prvního stupně dále pokračoval-že nelze spravedlivě požadovat, aby výdaje insolvenčního správce byly hrazeny z jeho vlastních zdrojů a následně z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně, byl věřitel vyzván k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.
Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Namítal, že z dokladů předložených dlužníkem jednoznačně vyplývá, že ve společnosti se nachází jak majetek (nejméně dva osobní automobily v hodnotě asi 500.000 Kč), tak i finanční prostředky k tomu, aby náklady insolvenčního řízení byly uhrazeny z těchto prostředků a aby nebyl zatěžován věřitel, jemuž dlužník dluží nemalé finanční prostředky. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.
Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nutno zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z obsahu spisu vyplývá, že věřitel-společnost STAPPA mix, spol. s r.o. se insolvenčním návrhem, doručeným soudu dne 6.2.2012, domáhá rozhodnutí o úpadku dlužníka-společnosti FOLTEST s.r.o. s odůvodněním, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, když jednak zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků a své závazky neplní po dobu delší tří měsíců, takže dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 insolvenčního zákona v úpadku. V této souvislosti tvrdil, že na základě sjednané rámcové kupní smlouvy uzavřené s dlužníkem, dodal dlužníkovi betonové směsi, jejichž cenu vyúčtoval, mimo jiné, i v návrhu blíže specifikovanými fakturami, které specifikoval vždy údajem o číslu faktury, datu jejího vystavení, údajem o částce, na niž byla faktura vystavena, údajem o splatnosti a údajem o tom, jaká částka zbývá zaplatit, s tím, že celková výše závazků dlužníka vůči věřiteli činí 1.206.885 Kč. Dále tvrdil, že dlužník má dalšího věřitele, minimálně společnost EVMA, spol. s r.o. se sídlem Brno, Veveří 46, IČ: 27733220, které dluží za pronájem nebytových prostor na adrese sídla Brno, Veveří 46, nájemné v celkové výši 130.074 Kč, přičemž částka, představující dlužné nájemné celkem ve výši 51.887 Kč, je po splatnosti déle než tři měsíce (splatno do 15.10.2011). Krajský soud v Brně následně usnesením ze dne 16.2.2012 č.j. KSBR 40 INS 2743/2012-A-7 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložil písemné vyjádření ve věci a svá tvrzení doložil, dále aby sestavil seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců (přičemž předložené seznamy musí podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné), a aby předložil insolvenčnímu soudu účetní závěrku ke dni 31.12.2011. Na výzvu insolvenčního soudu reagoval dlužník podáním ze dne 11.3.2012, které soudu prvního stupně došlo dne 13.3.2012, v němž se k insolvenčnímu návrhu věřitele vyjádřil a současně do spisu předložil přiznání k dani z příjmů právnických osob za období od 1.1.2011 do 31.12.2011, rozvahu v plném rozsahu ke dni 31.12.2011 (v celých tisících Kč), výkaz zisku a ztráty-druhové členění v plném rozsahu ke dni 31.12.2011, tzv. knihu závazků ke dni 31.12.2011, seznam drobného hmotného majetku ke dni 15.12.2012, tzv. pohyb na účtu od 1.1.2011 do 31.12.2011, inventurní soupis majetku, tzv. pohyb na účtu od 1.1.2011 do 31.12.2011 ( závazky z obchodních vztahů-pozastávky ), tzv. pohyb na účtu od 1.1.2011 do 31.12.2011 ( pohledávky z obchodních vztahů ) a tzv. knihu pohledávek ke dni 31.12.2011, a dále uvedl, že společnost má šest zaměstnanců.
Je třeba uvést, že obsah odůvodnění vyhotovení nemeritorních usnesení není stanoven (srov. ustanovení § 169 o.s.ř.), proto postačuje, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí usnesení. Nicméně tyto důvody musí být způsobilé výrok usnesení srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit.
Usnesení o uložení zálohy není usnesením vydaným v rámci dohlédací činnosti a je proti němu odvolání přípustné (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 10/2009). Jako takové tudíž musí být přezkoumatelně odůvodněno, aby odvolací soud byl schopen posoudit správnost důvodů, pro které soud prvního stupně k rozhodnutí o záloze přistoupil.
Tomuto požadavku však odvoláním napadené usnesení nevyhovuje.
Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí pouze obecně uvádí, že z listin, založených ve spisu nemá dosud zjištěno , že by dlužník vlastnil majetek postačující k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Je však zcela zjevné, že se těmito listinami, předloženými k výzvě insolvenčního soudu dlužníkem, nezabýval, a údaje, které ve vztahu ke svému majetku dlužník uvedl, nehodnotil.
To činí ve svém důsledku rozhodnutí soudu prvního stupně pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné.
Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř., usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
V tomto dalším řízení soud prvního stupně opětovně posoudí v jaké výši je nezbytné uložení zálohy ve smyslu ustanovení § 108 IZ, a to s přihlédnutím a po vyhodnocení údajů, dosud dlužníkem ve vztahu k jeho majetku uvedeným, přičemž své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem zdůvodní.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli a dlužníkovi se však doručuje i zvláštním způsobem.
V Olomouci dne 8. června 2012
Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu