3 VSOL 231/2016-B-12
KSOS 14 INS 7440/2015 3 VSOL 231/2016-B-12
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Karviná, Nové Město, Závodní 2452/30, PSČ: 735 06, o schválení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.9.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-B-5 ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-B-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. potvrzuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (výrok I.), uložil plátci mzdy dlužníka OKD a.s., IČ: 26863154, Stonavská 2179, Doly, 735 06 Karviná, případně dalším následujícím novým plátcům mzdy nebo jiného příjmu dlužníka, aby po doručení tohoto usnesení bez ohledu na jeho právní moc zasílal celý příjem náležející dlužníku k rukám insolvenčního správce JUDr. Pavla Korty, a dále, aby současně zasílal (v kopii či elektronicky) každý měsíc insolvenčnímu správci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (výplatní lístek) případně doplněný o údaj o výši čisté mzdy-§ 277 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.), uložil insolvenčnímu správci, aby z částky sražené z příjmu dlužníka provedl srážku ve výši 9.927 Kč, a z této částky: 1. si ponechal vždy zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč měsíčně, případně navýšenou o daň z přidané hodnoty, kterou je insolvenční správce povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, je-li jejím plátcem, 2. uhradil pohledávky za majetkovou isir.justi ce.cz podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, 3. zbývající částku vyplatil ve výroku označeným nezajištěným věřitelům, a to první splátku v termínu do 31.10.2015, druhou a další splátku nadále vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce v poměru, ve výroku rovněž specifikovaném, a 4. částku odpovídající rozdílu mezi čistým příjmem dlužníka a částkou 9.927 Kč neprodleně vyplatil dlužníkovi (výrok III.), uložil insolvenčnímu správci, aby v případě změny v osobě věřitele nebo změny ve výši částky, která je uspokojována 1. neprodleně přestal uspokojovat věřitele dotčené změnou tak, aby nebyla uspokojována neoprávněná osoba nebo věřitel nebyl uspokojován částkou vyšší, než která mu náleží a předmětné nevyplacené částky u sebe deponoval, 2. provedl příslušnou úpravu distribuční tabulky a předložil soudu upravenou distribuční tabulku prostřednictvím formuláře Oznámení o změně distribuční tabulky, kterýžto formulář je k dispozici ke stažení na internetové stránce Krajského soudu v Ostravě a 3. po 10 dnech od zveřejnění upravené distribuční tabulky v insolvenčním rejstříku postupoval-neobdrží-li jiný pokyn insolvenčního soudu-při uspokojování věřitelů podle takto změněné tabulky (výrok IV.), vyzval všechny procesní subjekty, aby v případě, že v průběhu provádění splátkového kalendáře oznámí správce změnu distribuční tabulky, sdělily své případné výhrady do 7 dnů od zveřejnění upravené distribuční tabulky v insolvenčním rejstříku (výrok V.), rozhodl, že insolvenční správce je povinen neprodleně sdělit plátci příjmu dlužníka číslo účtu, na který má zasílat srážky prováděné podle tohoto usnesení (výrok VI.), vyslovil, že oddlužení plněním splátkového kalendáře bude probíhat od října 2015 do září 2020, případně po kratší dobu do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů (výrok VII.) a vyzval věřitele, aby k termínu úhrady první splátky sdělili insolvenčnímu správci způsob, jakým jim má být částka vyplacena (výrok VIII.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrhem dlužníka, doručeným soudu dne 23.3.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 12.5.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-A-5 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a povolil oddlužení. Na schůzi věřitelů konané dne 19.8.2015 se žádný z přihlášených věřitelů nedostavil, proto o řešení úpadku dlužníka rozhodl soud. Vzhledem k tomu, že neshledal důvody, které by dle ustanovení § 405 insolvenčního zákona bránily schválení oddlužení, rozhodl o schválení přijetého způsobu oddlužení a zároveň vydal související výroky dle ustanovení § 406 odst. 3 insolvenčního zákona. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásili dva věřitelé s dvěma pohledávkami v celkové výši 530.250,84 Kč, které byly zařazeny do splátkového kalendáře. Dlužník navrhl, aby mu bylo ponecháno více, než je nezabavitelná částka. Poté, co soud prvního stupně citoval ustanovení § 398 odst. 3 insolvenčního zákona dále uvedl, že jediným příjmem dlužníka je mzda, z níž dlužník přihlášené pohledávky uspokojí zcela v průběhu pěti let. Za tohoto stavu, při splnění podmínky zákona pro snížení splátek , uzavřel, že lze ponechat nižší splátky pro nezajištěné věřitele, neboť očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů dosahuje 100 % jejich pohledávek.
Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku III., pokud se týká výše stanovených měsíčních splátek, podal dlužník odvolání. Odvolatel poukázal na to, že ve svém insolvenčním návrhu navrhl nižší, než zákonem stanovené měsíční splátky v oddlužení. Navrhovaná výše splátek 5.226 Kč měsíčně vycházela z nutnosti hradit náklady na udržování chodu domácnosti a potřeb rodiny. Soud však vyhověl jeho žádosti pouze částečně tak, že se z jeho mzdy srazí částka 9.927 Kč. Odvolatel namítal, že potřebuje hradit náklady na udržování chodu domácnosti a chodu rodiny, ze zbytku, který mu bude zbývat po sražení soudem stanovené částky, nebude moci pokrýt samotné živobytí. Podle odvolatele by měl soud přehodnotit své rozhodnutí tak, aby byly stanoveny splátky v rozmezí úhrady nezajištěným věřitelům od 50 do 70 % . Tak bude zajištěno, že bude schopen hradit vedle běžných nákladů i další výdaje. Nájem včetně energií činí 10.000 Kč, další náklady jsou představovány náklady na úhradu potřeb nezletilého studujícího dítěte, náklady na dojíždění odvolatele a jeho manželky do zaměstnání-celkem cca 3.500 Kč, a další náklady představují běžné výdaje na potraviny a nutnou drogerii a telefon. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že měsíční splátky budou stanoveny ve výši od 5.510 Kč tak, aby nezajištěným věřitelům bylo uhrazeno od 50 % do 70 % jejich pohledávek.
Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 23.3.2015 došel soudu insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení s navrhovaným oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník v návrhu uvedl, že má vůči dvěma věřitelům dva závazky, jako své věřitele označil Home Credit, a.s., identifikační číslo osoby: 26978636 s pohledávkou ve výši 61.102 Kč s tím, že poslední úhrada byla 1.1.2015, další předepsanou splátku ke dni 20.2.2015 již neuhradil, výše měsíční splátky činila 2.444 Kč. Dalším věřitelem dlužníka je UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., identifikační číslo osoby: 64948242, vůči němuž má závazek ze spotřebitelského úvěru ve výši 426.358 Kč, poslední úhrada byla dne 20.1.2015, další předepsanou splátku ke dni 20.2.2015 neuhradil, výše měsíční splátky činila 11.983 Kč. I přesto, že jeho příjem činí 33.287 Kč měsíčně je mimo jeho možnosti tyto závazky řádně plnit, neboť není schopen věřitelům požadované částky na závazky vedle úhrad nákladů na živobytí a výživu vyživovaných osob ze svých příjmů uhradit. Ke svým osobním poměrům uvedl, že kromě vzájemné vyživovací povinnosti se svou manželkou Alenou anonymizovano žádné další vyživovací povinnosti nemá, je zaměstnán u zaměstnavatele OKD, a.s., identifikační číslo osoby: 26863154, jeho příjem za rok 2012 činil celkem 560.729 Kč, za rok 2013 celkem 530.812 Kč, za rok 2014 celkem 399.441 Kč, a za leden 2015 činila jeho mzda 37.612 Kč. Nemá žádného hodnotnějšího movitého majetku, nevlastní nemovitý majetek. V bodě 14 formulářového návrhu uvedl, že navrhuje, aby soud stanovil nižší než zákonem určené splátky. K navrhované výši měsíčních splátek nebo způsobu jejich určení a k popisu důvodů, které vedly k úpadku dlužníka, pouze uvedl, že žádá o ponížení pravidelné měsíční srážky, a to na částku 5.226 Kč měsíčně, i přes toto ponížení bude úhrada nezajištěných závazků vice jak 50 % . K návrhu dlužník připojil, mimo jiné, seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich úplnosti a správnosti. Podle údajů v seznamu majetku vlastní dlužník pouze obvyklé vybavení domácnosti, věci osobní potřeby a mobilní telefon. V seznamu závazků dlužník označil dva věřitele Home Credit, a.s., identifikační číslo osoby: 26978636 s pohledávkou ve výši 61.102 Kč, k právnímu důvodu vzniku závazku vůči tomuto věřiteli uvedl kreditní karta , jako dalšího věřitele označil UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., identifikační číslo osoby: 64948242 s pohledávkou ve výši 126.358 Kč, k právnímu důvodu vzniku závazku vůči tomuto věřiteli uvedl spotřebitelský úvěr . Na základě takto podaného návrhu Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12.5.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-A-5 zjistil úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Pavla Kortu, povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením, učinil obvyklé výzvy a poučení dle insolvenčního zákona a nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 19.8.2015. Dne 30.7.2015 došla soudu zpráva insolvenčního správce o činnosti ze dne 30.7.2015 spolu se soupisem majetkové podstaty, v němž správce uvedl, že do majetkové podstaty náleží pouze příjmy v rozsahu postižitelné části mzdy, mzda dlužníka od zaměstnavatele činí 33.287 Kč měsíčně a je vyplácena zaměstnavatelem OKD, a.s., identifikační číslo osoby: 26863154. Podle současně zaslaného seznamu přihlášených pohledávek se do insolvenčního řízení přihlásili pouze dva věřitelé, dlužníkem označení, věřitel AB 5 B.V. Strawinskylaan 933, Amsterdam, 1077 XX, Nizozemsko, identifikační číslo osoby: 34192873 (právní nástupce původního věřitele Home Credit, a.s.) s pohledávkou celkem ve výši 64.300,32 Kč a věřitel UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. s pohledávkou celkem ve výši 465.950,52 Kč. Podle údajů uvedených ve zprávě o činnosti bydlí dlužník na adrese uvedené v insolvenčním návrhu, jeho mzda činí 33.287 Kč měsíčně a je vyplácena zaměstnavatelem OKD, a.s. Dlužník je nemajetný, užívá byt podle nájemní smlouvy ze dne 16.12.2011 ve vlastnictví pronajímatele RPG Byty, s.r.o., náklady dlužníka na bydlení činí na nájemném a službách spojených s užíváním bytu 10.500 Kč. Vyživovací povinnost má dlužník k manželce. Správce se vyjádřil i k návrhu dlužníka na ponechání vyšší než nepostižitelné částky, s tím, že s návrhem dlužníka nesouhlasí, neboť při srážce z příjmu dlužníka ve výši 5.226 Kč měsíčně, jak je navrhováno, budou nezajištění věřitelé uspokojeni toliko v rozsahu 46,81 %. Správce poukázal na to, že dlužník ve svém návrhu neuvedl žádné ospravedlnitelné důvody pro stanovení nižších než zákonem stanovených srážek, s tím, že při osobním jednání s insolvenčním správcem dlužník sdělil, že společně s manželkou vychovávají nezletilého syna z předchozího manželství své manželky, manželka je bez příjmu, příjem dlužníka je jediným příjmem rodiny, manželce dlužníka není hrazeno pro syna výživné, a dále, že do úpadku se dostal v době trvání svého prvního manželství rozvedeného v roce 2010, následně si vzal půjčky za účelem konsolidace a úhrady dluhů s předchozího manželství. Správce navrhl limitovat srážku pro oddlužení částku ve výši 9.927 Kč, když v takovém případě budou nezajištění věřitelé uspokojeni v rozsahu 100 % jejich pohledávek. U přezkumného jednání jež se konalo dne 19.8.2015 byly přezkoumány přihlášené pohledávky obou věřitelů, tyto nebyly popřeny správcem ani dlužníkem. Na schůzi věřitelů se žádný z věřitelů nedostavil. Insolvenční správce přednesl zprávu o své dosavadní činnosti a informoval o majetkové situaci dlužníka. Soud prvního stupně konstatoval, že se nedostavil žádný z věřitelů a funkci věřitelského orgánu bude vykonávat insolvenční soud. Dále insolvenční správce k výzvě soudu sdělil, že mu nejsou známy skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Soud prvního stupně vyhlásil usnesení, že o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře bude rozhodnuto samostatným usnesením. Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Podle ustanovení § 391 odst. 2 IZ, dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. Podle ustanovení § 398 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že pokud dlužník hodlá využít možnosti, aby mu soud stanovil nižší měsíční splátky než ty, k nimž by byl jinak při oddlužení plněním splátkového kalendáře podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ povinen, je třeba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení, jak v tomto případě dlužník tím, že v bodě 14 formulářového návrhu navrhl stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek ve výši 5.226 Kč, také učinil. Úprava umožňující, aby dlužník požádal soud o stanovení nižších splátek, je určena pro dlužníky s vyššími příjmy, u nichž by zákonem určená splátka představovala pro nezajištěné věřitele celkové plnění podstatně většího rozsahu, než kolik činí předepsaný minimální 30% limit podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, a dokonce by představovala vyšší než 50% uspokojení. Smyslem této úpravy je podpořit řešení úpadku u těchto dlužníků tím, že v odpovídající míře bude zachován jejich sociální status, respektive že prostřednictvím oddlužení dojde ke zmírnění dopadů úpadku do jejich sociálních poměrů. Nutno uvést, že z ustanovení § 398 odst. 4 IZ však plyne, že při posuzování žádosti o nižší splátky soud vedle úvahy o hodnotě plnění, jež při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, přihlédne a) k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, b) k celkové výši dlužníkových závazků, c) k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů a d) k doporučení věřitelů.
Se zřetelem na shora uvedený výklad je především zřejmé, že z hlediska posouzení žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíční splátky nelze přihlížet a hodnotit sociální důvody, které dlužníka případně k podání takové žádosti vedly. K důvodům, které vedly k úpadku dlužníka, dlužník neuvedl ničeho, pouze ze zprávy insolvenčního správce se podává, že podle sdělení dlužníka se dostal do úpadku v době trvání svého prvního manželství, jež zaniklo rozvodem v roce 2010, s tím, že následně si vzal půjčku za účelem konsolidace a úhrady dluhů z předchozího manželství.
Soudu prvního stupně je třeba vytknout, že v odůvodnění svého rozhodnutí nevysvětlil, jaké skutečnosti z hlediska ustanovení § 398 odst. 4 IZ vzal v úvahu při stanovení výše splátky 9.927 Kč měsíčně, nicméně, pokud vycházel z údajů, uvedených (ohledně poměrů dlužníka) insolvenčním správcem v jeho zprávě o činnosti ze dne 30.7.2015, a pokud by měly být posuzovány skutečnosti, namítané odvolatelem v podaném odvolání (náklady na nájem, včetně energií, na dojíždění dlužníka a manželky do zaměstnání a běžné výdaje na potraviny a nutnou drogerii a telefon, jakož i na úhradu potřeb nezletilého dítěte, vůči němuž však nemá odvolatel zákonnou vyživovací povinnost), pak podle přesvědčení odvolacího soudu tyto okolnosti žádný omluvitelný aspekt pro stanovení výše splátky ještě nižší, než jak stanovil soud prvního stupně, rozhodně nepředstavují.
V této souvislosti považuje odvolací soud za potřebné zdůraznit, že cílem oddlužení je především rychlé, hospodárné a co nejvyšší uspokojení věřitelů. Pokud se dlužník rozhodl řešit svou finanční situaci prostřednictvím insolvenčního řízení podle insolvenčního zákona, je mu poskytována ochrana před věřiteli a možnost řešit nepříznivou finanční situaci prostředky stanovenými insolvenčním zákonem. To však také současně znamená pro dlužníka závazek plnit stanovené povinnosti a podřídit se příslušným ustanovením insolvenčního zákona. Schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po stanovenou dobu poskytovat veškeré příjmy nad rámec zákonem stanoveného minima na úhradu svých peněžitých závazků vůči věřitelům; účelem insolvenčního zákona rozhodně není zajištění standardní životní úrovně dlužníka nad rámec nezabavitelného minima.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 14. července 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu
KSOS 14 INS 7440/2015 3 VSOL 231/2016-B-12
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Radky Panáčkové v insolvenční věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem Karviná, Nové Město, Závodní 2452/30, PSČ: 735 06, o schválení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.9.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-B-5 ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.9.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-B-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. potvrzuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (výrok I.), uložil plátci mzdy dlužníka OKD a.s., IČ: 26863154, Stonavská 2179, Doly, 735 06 Karviná, případně dalším následujícím novým plátcům mzdy nebo jiného příjmu dlužníka, aby po doručení tohoto usnesení bez ohledu na jeho právní moc zasílal celý příjem náležející dlužníku k rukám insolvenčního správce JUDr. Pavla Korty, a dále, aby současně zasílal (v kopii či elektronicky) každý měsíc insolvenčnímu správci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (výplatní lístek) případně doplněný o údaj o výši čisté mzdy-§ 277 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.), uložil insolvenčnímu správci, aby z částky sražené z příjmu dlužníka provedl srážku ve výši 9.927 Kč, a z této částky: 1. si ponechal vždy zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč měsíčně, případně navýšenou o daň z přidané hodnoty, kterou je insolvenční správce povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, je-li jejím plátcem, 2. uhradil pohledávky za majetkovou isir.justi ce.cz podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, 3. zbývající částku vyplatil ve výroku označeným nezajištěným věřitelům, a to první splátku v termínu do 31.10.2015, druhou a další splátku nadále vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce v poměru, ve výroku rovněž specifikovaném, a 4. částku odpovídající rozdílu mezi čistým příjmem dlužníka a částkou 9.927 Kč neprodleně vyplatil dlužníkovi (výrok III.), uložil insolvenčnímu správci, aby v případě změny v osobě věřitele nebo změny ve výši částky, která je uspokojována 1. neprodleně přestal uspokojovat věřitele dotčené změnou tak, aby nebyla uspokojována neoprávněná osoba nebo věřitel nebyl uspokojován částkou vyšší, než která mu náleží a předmětné nevyplacené částky u sebe deponoval, 2. provedl příslušnou úpravu distribuční tabulky a předložil soudu upravenou distribuční tabulku prostřednictvím formuláře Oznámení o změně distribuční tabulky, kterýžto formulář je k dispozici ke stažení na internetové stránce Krajského soudu v Ostravě a 3. po 10 dnech od zveřejnění upravené distribuční tabulky v insolvenčním rejstříku postupoval-neobdrží-li jiný pokyn insolvenčního soudu-při uspokojování věřitelů podle takto změněné tabulky (výrok IV.), vyzval všechny procesní subjekty, aby v případě, že v průběhu provádění splátkového kalendáře oznámí správce změnu distribuční tabulky, sdělily své případné výhrady do 7 dnů od zveřejnění upravené distribuční tabulky v insolvenčním rejstříku (výrok V.), rozhodl, že insolvenční správce je povinen neprodleně sdělit plátci příjmu dlužníka číslo účtu, na který má zasílat srážky prováděné podle tohoto usnesení (výrok VI.), vyslovil, že oddlužení plněním splátkového kalendáře bude probíhat od října 2015 do září 2020, případně po kratší dobu do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů (výrok VII.) a vyzval věřitele, aby k termínu úhrady první splátky sdělili insolvenčnímu správci způsob, jakým jim má být částka vyplacena (výrok VIII.).
V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrhem dlužníka, doručeným soudu dne 23.3.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 12.5.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-A-5 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka a povolil oddlužení. Na schůzi věřitelů konané dne 19.8.2015 se žádný z přihlášených věřitelů nedostavil, proto o řešení úpadku dlužníka rozhodl soud. Vzhledem k tomu, že neshledal důvody, které by dle ustanovení § 405 insolvenčního zákona bránily schválení oddlužení, rozhodl o schválení přijetého způsobu oddlužení a zároveň vydal související výroky dle ustanovení § 406 odst. 3 insolvenčního zákona. Do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásili dva věřitelé s dvěma pohledávkami v celkové výši 530.250,84 Kč, které byly zařazeny do splátkového kalendáře. Dlužník navrhl, aby mu bylo ponecháno více, než je nezabavitelná částka. Poté, co soud prvního stupně citoval ustanovení § 398 odst. 3 insolvenčního zákona dále uvedl, že jediným příjmem dlužníka je mzda, z níž dlužník přihlášené pohledávky uspokojí zcela v průběhu pěti let. Za tohoto stavu, při splnění podmínky zákona pro snížení splátek , uzavřel, že lze ponechat nižší splátky pro nezajištěné věřitele, neboť očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů dosahuje 100 % jejich pohledávek.
Proti tomuto usnesení, výslovně proti výroku III., pokud se týká výše stanovených měsíčních splátek, podal dlužník odvolání. Odvolatel poukázal na to, že ve svém insolvenčním návrhu navrhl nižší, než zákonem stanovené měsíční splátky v oddlužení. Navrhovaná výše splátek 5.226 Kč měsíčně vycházela z nutnosti hradit náklady na udržování chodu domácnosti a potřeb rodiny. Soud však vyhověl jeho žádosti pouze částečně tak, že se z jeho mzdy srazí částka 9.927 Kč. Odvolatel namítal, že potřebuje hradit náklady na udržování chodu domácnosti a chodu rodiny, ze zbytku, který mu bude zbývat po sražení soudem stanovené částky, nebude moci pokrýt samotné živobytí. Podle odvolatele by měl soud přehodnotit své rozhodnutí tak, aby byly stanoveny splátky v rozmezí úhrady nezajištěným věřitelům od 50 do 70 % . Tak bude zajištěno, že bude schopen hradit vedle běžných nákladů i další výdaje. Nájem včetně energií činí 10.000 Kč, další náklady jsou představovány náklady na úhradu potřeb nezletilého studujícího dítěte, náklady na dojíždění odvolatele a jeho manželky do zaměstnání-celkem cca 3.500 Kč, a další náklady představují běžné výdaje na potraviny a nutnou drogerii a telefon. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že měsíční splátky budou stanoveny ve výši od 5.510 Kč tak, aby nezajištěným věřitelům bylo uhrazeno od 50 % do 70 % jejich pohledávek.
Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 23.3.2015 došel soudu insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení s navrhovaným oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník v návrhu uvedl, že má vůči dvěma věřitelům dva závazky, jako své věřitele označil Home Credit, a.s., identifikační číslo osoby: 26978636 s pohledávkou ve výši 61.102 Kč s tím, že poslední úhrada byla 1.1.2015, další předepsanou splátku ke dni 20.2.2015 již neuhradil, výše měsíční splátky činila 2.444 Kč. Dalším věřitelem dlužníka je UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., identifikační číslo osoby: 64948242, vůči němuž má závazek ze spotřebitelského úvěru ve výši 426.358 Kč, poslední úhrada byla dne 20.1.2015, další předepsanou splátku ke dni 20.2.2015 neuhradil, výše měsíční splátky činila 11.983 Kč. I přesto, že jeho příjem činí 33.287 Kč měsíčně je mimo jeho možnosti tyto závazky řádně plnit, neboť není schopen věřitelům požadované částky na závazky vedle úhrad nákladů na živobytí a výživu vyživovaných osob ze svých příjmů uhradit. Ke svým osobním poměrům uvedl, že kromě vzájemné vyživovací povinnosti se svou manželkou Alenou anonymizovano žádné další vyživovací povinnosti nemá, je zaměstnán u zaměstnavatele OKD, a.s., identifikační číslo osoby: 26863154, jeho příjem za rok 2012 činil celkem 560.729 Kč, za rok 2013 celkem 530.812 Kč, za rok 2014 celkem 399.441 Kč, a za leden 2015 činila jeho mzda 37.612 Kč. Nemá žádného hodnotnějšího movitého majetku, nevlastní nemovitý majetek. V bodě 14 formulářového návrhu uvedl, že navrhuje, aby soud stanovil nižší než zákonem určené splátky. K navrhované výši měsíčních splátek nebo způsobu jejich určení a k popisu důvodů, které vedly k úpadku dlužníka, pouze uvedl, že žádá o ponížení pravidelné měsíční srážky, a to na částku 5.226 Kč měsíčně, i přes toto ponížení bude úhrada nezajištěných závazků vice jak 50 % . K návrhu dlužník připojil, mimo jiné, seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich úplnosti a správnosti. Podle údajů v seznamu majetku vlastní dlužník pouze obvyklé vybavení domácnosti, věci osobní potřeby a mobilní telefon. V seznamu závazků dlužník označil dva věřitele Home Credit, a.s., identifikační číslo osoby: 26978636 s pohledávkou ve výši 61.102 Kč, k právnímu důvodu vzniku závazku vůči tomuto věřiteli uvedl kreditní karta , jako dalšího věřitele označil UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., identifikační číslo osoby: 64948242 s pohledávkou ve výši 126.358 Kč, k právnímu důvodu vzniku závazku vůči tomuto věřiteli uvedl spotřebitelský úvěr . Na základě takto podaného návrhu Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12.5.2015, č.j. KSOS 14 INS 7440/2015-A-5 zjistil úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Pavla Kortu, povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením, učinil obvyklé výzvy a poučení dle insolvenčního zákona a nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na den 19.8.2015. Dne 30.7.2015 došla soudu zpráva insolvenčního správce o činnosti ze dne 30.7.2015 spolu se soupisem majetkové podstaty, v němž správce uvedl, že do majetkové podstaty náleží pouze příjmy v rozsahu postižitelné části mzdy, mzda dlužníka od zaměstnavatele činí 33.287 Kč měsíčně a je vyplácena zaměstnavatelem OKD, a.s., identifikační číslo osoby: 26863154. Podle současně zaslaného seznamu přihlášených pohledávek se do insolvenčního řízení přihlásili pouze dva věřitelé, dlužníkem označení, věřitel AB 5 B.V. Strawinskylaan 933, Amsterdam, 1077 XX, Nizozemsko, identifikační číslo osoby: 34192873 (právní nástupce původního věřitele Home Credit, a.s.) s pohledávkou celkem ve výši 64.300,32 Kč a věřitel UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. s pohledávkou celkem ve výši 465.950,52 Kč. Podle údajů uvedených ve zprávě o činnosti bydlí dlužník na adrese uvedené v insolvenčním návrhu, jeho mzda činí 33.287 Kč měsíčně a je vyplácena zaměstnavatelem OKD, a.s. Dlužník je nemajetný, užívá byt podle nájemní smlouvy ze dne 16.12.2011 ve vlastnictví pronajímatele RPG Byty, s.r.o., náklady dlužníka na bydlení činí na nájemném a službách spojených s užíváním bytu 10.500 Kč. Vyživovací povinnost má dlužník k manželce. Správce se vyjádřil i k návrhu dlužníka na ponechání vyšší než nepostižitelné částky, s tím, že s návrhem dlužníka nesouhlasí, neboť při srážce z příjmu dlužníka ve výši 5.226 Kč měsíčně, jak je navrhováno, budou nezajištění věřitelé uspokojeni toliko v rozsahu 46,81 %. Správce poukázal na to, že dlužník ve svém návrhu neuvedl žádné ospravedlnitelné důvody pro stanovení nižších než zákonem stanovených srážek, s tím, že při osobním jednání s insolvenčním správcem dlužník sdělil, že společně s manželkou vychovávají nezletilého syna z předchozího manželství své manželky, manželka je bez příjmu, příjem dlužníka je jediným příjmem rodiny, manželce dlužníka není hrazeno pro syna výživné, a dále, že do úpadku se dostal v době trvání svého prvního manželství rozvedeného v roce 2010, následně si vzal půjčky za účelem konsolidace a úhrady dluhů s předchozího manželství. Správce navrhl limitovat srážku pro oddlužení částku ve výši 9.927 Kč, když v takovém případě budou nezajištění věřitelé uspokojeni v rozsahu 100 % jejich pohledávek. U přezkumného jednání jež se konalo dne 19.8.2015 byly přezkoumány přihlášené pohledávky obou věřitelů, tyto nebyly popřeny správcem ani dlužníkem. Na schůzi věřitelů se žádný z věřitelů nedostavil. Insolvenční správce přednesl zprávu o své dosavadní činnosti a informoval o majetkové situaci dlužníka. Soud prvního stupně konstatoval, že se nedostavil žádný z věřitelů a funkci věřitelského orgánu bude vykonávat insolvenční soud. Dále insolvenční správce k výzvě soudu sdělil, že mu nejsou známy skutečnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Soud prvního stupně vyhlásil usnesení, že o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře bude rozhodnuto samostatným usnesením. Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. Podle ustanovení § 391 odst. 2 IZ, dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. Podle ustanovení § 398 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že pokud dlužník hodlá využít možnosti, aby mu soud stanovil nižší měsíční splátky než ty, k nimž by byl jinak při oddlužení plněním splátkového kalendáře podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ povinen, je třeba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení, jak v tomto případě dlužník tím, že v bodě 14 formulářového návrhu navrhl stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek ve výši 5.226 Kč, také učinil. Úprava umožňující, aby dlužník požádal soud o stanovení nižších splátek, je určena pro dlužníky s vyššími příjmy, u nichž by zákonem určená splátka představovala pro nezajištěné věřitele celkové plnění podstatně většího rozsahu, než kolik činí předepsaný minimální 30% limit podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, a dokonce by představovala vyšší než 50% uspokojení. Smyslem této úpravy je podpořit řešení úpadku u těchto dlužníků tím, že v odpovídající míře bude zachován jejich sociální status, respektive že prostřednictvím oddlužení dojde ke zmírnění dopadů úpadku do jejich sociálních poměrů. Nutno uvést, že z ustanovení § 398 odst. 4 IZ však plyne, že při posuzování žádosti o nižší splátky soud vedle úvahy o hodnotě plnění, jež při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, přihlédne a) k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, b) k celkové výši dlužníkových závazků, c) k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů a d) k doporučení věřitelů.
Se zřetelem na shora uvedený výklad je především zřejmé, že z hlediska posouzení žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíční splátky nelze přihlížet a hodnotit sociální důvody, které dlužníka případně k podání takové žádosti vedly. K důvodům, které vedly k úpadku dlužníka, dlužník neuvedl ničeho, pouze ze zprávy insolvenčního správce se podává, že podle sdělení dlužníka se dostal do úpadku v době trvání svého prvního manželství, jež zaniklo rozvodem v roce 2010, s tím, že následně si vzal půjčku za účelem konsolidace a úhrady dluhů z předchozího manželství.
Soudu prvního stupně je třeba vytknout, že v odůvodnění svého rozhodnutí nevysvětlil, jaké skutečnosti z hlediska ustanovení § 398 odst. 4 IZ vzal v úvahu při stanovení výše splátky 9.927 Kč měsíčně, nicméně, pokud vycházel z údajů, uvedených (ohledně poměrů dlužníka) insolvenčním správcem v jeho zprávě o činnosti ze dne 30.7.2015, a pokud by měly být posuzovány skutečnosti, namítané odvolatelem v podaném odvolání (náklady na nájem, včetně energií, na dojíždění dlužníka a manželky do zaměstnání a běžné výdaje na potraviny a nutnou drogerii a telefon, jakož i na úhradu potřeb nezletilého dítěte, vůči němuž však nemá odvolatel zákonnou vyživovací povinnost), pak podle přesvědčení odvolacího soudu tyto okolnosti žádný omluvitelný aspekt pro stanovení výše splátky ještě nižší, než jak stanovil soud prvního stupně, rozhodně nepředstavují.
V této souvislosti považuje odvolací soud za potřebné zdůraznit, že cílem oddlužení je především rychlé, hospodárné a co nejvyšší uspokojení věřitelů. Pokud se dlužník rozhodl řešit svou finanční situaci prostřednictvím insolvenčního řízení podle insolvenčního zákona, je mu poskytována ochrana před věřiteli a možnost řešit nepříznivou finanční situaci prostředky stanovenými insolvenčním zákonem. To však také současně znamená pro dlužníka závazek plnit stanovené povinnosti a podřídit se příslušným ustanovením insolvenčního zákona. Schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po stanovenou dobu poskytovat veškeré příjmy nad rámec zákonem stanoveného minima na úhradu svých peněžitých závazků vůči věřitelům; účelem insolvenčního zákona rozhodně není zajištění standardní životní úrovně dlužníka nad rámec nezabavitelného minima.
Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části jako věcně správné potvrdil (§ 219 o.s.ř.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však také doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení rozhodnutí.
Olomouc 14. července 2016
Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu