3 Tdo 34/2012
Datum rozhodnutí: 08.02.2012
Dotčené předpisy: § 178 odst. 1 tr. zákoník, § 178 odst. 2 tr. zákoník, § 205 odst. 1 tr. zákoník, § 205 odst. 3 písm. b) tr. zákoník
3 Tdo 34/2012 -29 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. února 2012 o dovolání podaném D. D. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 3 To 604/2011 ze dne 6. 10. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 105/2010, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 72 T 105/2010 ze dne 9. 6. 2011 byl dovolatel uznán vinným pod bodem 1-7) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník) dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 2 tr. zákoníku pod body 1-2, 4-6) jednak přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, a ad 1) jednak přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, pod body 8-11) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, pod body 8, 10-11) přečinem porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, pod body 12-15) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a pod body 12,15) přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku Za uvedené přečiny byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvacetidvou měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci ve výroku citovaného rozsudku přesně označené a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody. Konečně z dalších přesně označených skutků byl dovolatel podle § 226 písm. c) trestního řádu (dále jen tr. ř.) obžaloby zproštěn.
V předmětné věci podal D. D. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 3 To 604/2011 ze dne 6. 10. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal D. D. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ta, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že výhrady má pouze proti výši způsobené škody v rámci skutku popsaného pod bodem 1) citovaného rozsudku s tím, že odcizil na hotovosti částku pouze ve výši 5.000,- Kč a nikoli ve výši 32.000,- Kč, jak je mu kladeno za vinu. V této souvislosti poukázal i na to, že k dalším (četným) ve výroku citovaného rozsudku uvedeným přečinům se doznal a neměl tak důvod, aby u zmíněného skutku jednal jinak. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil, stejně jako jemu předcházející (citovaný) rozsudek Okresního soudu v Ostravě a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání .
Dne 19. 1. 2012 obdržel Nejvyšší soud přípis Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že to se nebude k podanému dovolání věcně vyjadřovat.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).
V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl, že neodcizil příslušnou finanční částku v takové výši, jak shledal soud, ale částku nižší. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily poškozeným manželům F., kteří také doložili, že předmětnou hotovostí v dané chvíli disponovali a stejně tak vysvětlili, na jaký účel měli uvedenou hotovost ve své domácnosti. Uvedená námitka tak svým obsahem není způsobilá být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci prováděného dokazování a následném hodnocení příslušných důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je potom zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 8. února 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka
Datum rozhodnutí: 08.02.2012
Dotčené předpisy: § 178 odst. 1 tr. zákoník, § 178 odst. 2 tr. zákoník, § 205 odst. 1 tr. zákoník, § 205 odst. 3 písm. b) tr. zákoník
3 Tdo 34/2012 -29 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. února 2012 o dovolání podaném D. D. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 3 To 604/2011 ze dne 6. 10. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 105/2010, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 72 T 105/2010 ze dne 9. 6. 2011 byl dovolatel uznán vinným pod bodem 1-7) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník) dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 205 odst. 2 tr. zákoníku pod body 1-2, 4-6) jednak přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, a ad 1) jednak přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, pod body 8-11) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, pod body 8, 10-11) přečinem porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, pod body 12-15) jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a pod body 12,15) přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku Za uvedené přečiny byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvacetidvou měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci ve výroku citovaného rozsudku přesně označené a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody. Konečně z dalších přesně označených skutků byl dovolatel podle § 226 písm. c) trestního řádu (dále jen tr. ř.) obžaloby zproštěn.
V předmětné věci podal D. D. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 3 To 604/2011 ze dne 6. 10. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal D. D. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ta, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že výhrady má pouze proti výši způsobené škody v rámci skutku popsaného pod bodem 1) citovaného rozsudku s tím, že odcizil na hotovosti částku pouze ve výši 5.000,- Kč a nikoli ve výši 32.000,- Kč, jak je mu kladeno za vinu. V této souvislosti poukázal i na to, že k dalším (četným) ve výroku citovaného rozsudku uvedeným přečinům se doznal a neměl tak důvod, aby u zmíněného skutku jednal jinak. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadené (citované) usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil, stejně jako jemu předcházející (citovaný) rozsudek Okresního soudu v Ostravě a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání .
Dne 19. 1. 2012 obdržel Nejvyšší soud přípis Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že to se nebude k podanému dovolání věcně vyjadřovat.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez jeho věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzovaném případě by předcházející řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).
V dané věci totiž, z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl, že neodcizil příslušnou finanční částku v takové výši, jak shledal soud, ale částku nižší. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí v dané věci přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily poškozeným manželům F., kteří také doložili, že předmětnou hotovostí v dané chvíli disponovali a stejně tak vysvětlili, na jaký účel měli uvedenou hotovost ve své domácnosti. Uvedená námitka tak svým obsahem není způsobilá být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci prováděného dokazování a následném hodnocení příslušných důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Z uvedeného je potom zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřují pouze do oblasti učiněných skutkových zjištění a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 8. února 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka