39 Co 221/2016
Datum rozhodnutí: 12.10.2016
Dotčené předpisy: čl. 8 odst. 1 Nařízení (ES) č. 2201/2003
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci péče o nezletilé M. a M. Š. , oba státní příslušníky Slovenské republiky, oba bytem v P-5, P., fakticky v P-4, Z., oba zastoupené Městskou částí Praha 15 jako kolizním opatrovníkem, děti matky A. Š., státní příslušnice Slovenské republiky, bytem v P-5, P., fakticky v P-4, Z., a otce M. L., státního příslušníka Slovenské republiky, trvale bytem ve Slovenské republice, P. S. fakticky v L., K., za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, o nařízení soudního dohledu z úřední povinnosti, o nařízení ústavní výchovy z úřední povinnosti u nezletilého M. Š., k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. prosince 2015, č.j. 41Nc 13001/2015-99,
t a k t o :
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích II, III a IV o ústavní výchově nezletilého M. Š. a ve výroku V o nákladech řízení p o t v r z u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í
Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem stanovil nad výchovou nezletilého M. Š. dohled (výrok I), výrokem II nařídil ústavní výchovu u nezletilého M. Š., výrokem III jej umístil do zařízení Výchovný ústav, Dětský domov se školou, Středisko výchovné péče, Základní škola, Střední škola a školní jídelna D. V., se sídlem v D., B. n. L., výrokem IV uložil matce povinnost přispívat na výživu M. částkou 1.500 Kč měsíčně a otci částkou 3.000 Kč měsíčně, oběma se splatností do každého 20. dne v měsíci předem, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku na účet výchovného zařízení, v němž je nezletilý umístěn, a výrokem V rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.
Při svém rozhodování vycházel z návrhu kolizního opatrovníka na nařízení ústavní výchovy M. a dohledu nad M. Podle opatrovníka děti fakticky bydlí s matkou. M. propadá z pěti předmětů a bude opakovat osmý ročník. Má nulovou přípravu na vyučování, matka neplní svoji rodičovskou zodpovědnost. M. nespolupracuje, neplní povinnou školní docházku s tvrzením, že je nemocný. Rodina s kolizním opatrovníkem nespolupracovala. Dne 15.12.2015 kolizní opatrovník ze základní školy zjistil, že nezletilý M. bude ze školy vyloučen, neboť byl vyloučen podmíněně do 30.6.2016 pro opakované porušování školní docházky, vyrušování ve výuce, nerespektování pravidel, v čemž pokračoval.
Oba rodiče se k návrhu kolizního opatrovníka na nařízení soudního dohledu připojili a navrhli jej stanovit u obou dětí.
Mezi kolizním opatrovníkem a rodinou proběhla tři jednání, kolizní opatrovník s rodinou spolupracoval za účelem nápravy chování nezletilých, avšak nebyl úspěšný. Proto navrhoval, aby nad M. byl nařízen soudní dohled a u M. stanovena ústavní výchova s umístěním ve Výchovném ústavu v B. n. L., kde může M. pokračovat v učebním oboru započatém ve Středním odborném učilišti Č. Současně zde byly předjednány podmínky pro jeho úspěšné umístění. Státní zástupce navrhl, aby nad M. byl nařízen soudní dohled a u nezletilého M. stanovena ústavní výchova, neboť je trestně stíhán a po celou dobu řízení se situace s jeho chováním horší, rodina nespolupracuje s orgány činnými v trestním řízení ani s kurátorem, spolupráce rodičů nezletilého se školami nezletilého je nedostatečná, rodiče aktivně nespolupracují a nesnaží se jej zapojit do běžného života. Chování M. se zhoršilo, matka nedomýšlí závažnost situace, říká patrně neúmyslně polopravdy a jedná v jeho prospěch. U M. lze předpokládat s ohledem na jeho dosavadní chování v rámci řízení stejný průběh vývoje osobnosti jako u M. a i přes stanovený soudní dohled lze očekávat, že se jeho chování nezlepší.
Soud prvního stupně provedl důkaz listinami, ohledně M. konkrétně zprávou Základní školy pro žáky se specifickými poruchami chování ze dne 4.6.2014, rozhodnutím Střední odborné školy a středního odborného učiliště P. Č. ze dne 25.5.2015 od 1.9.2015 ke vzdělávání do I. ročníku oboru vzdělávání práce ve stravování provoz společného stravování u M., rozhodnutím Městské části Praha 13 o uznání viny nezletilého přestupkem proti občanskému soužití ze dne 8.12.2014, protokolem Městské části Praha 15 z jednání ze dne 5.1.2015, dále usnesením Policie České republiky ze dne 29.1.2015 pod č.j. KRPA-1331-28/TČ-2015 o obvinění nezletilého ze spáchání provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 trestního zákona, usnesením Policie ČR ze dne 20.4.2015 pod č.j. KRPA-1331-150/TČ-2015 o obvinění nezletilého ze spáchání provinění loupeže, ohledně M. zprávou ze Základní školy S. ze dne 26.1.2015, dále zprávou z téže Základní školy ze dne 26.11.2015, a provedl výslech nezletilého M.
Z těchto důkazů vzal za prokázané, že rodiče jsou zdraví, nemajetní se základním vzděláním. Matka má v péči nezletilého M., je zaměstnaná, otec jí platí 8.000 Kč měsíčně, pracuje jako popelář s průměrným měsíčním čistým příjmem 20.000 Kč. Matka se syny bydlela v bytě o velikosti 2+1 v P-10 H., P. M. 17. Matka má vyživovací povinnost k nezletilým dvěma synům, kteří jsou jí svěřeni do péče slovenským soudem. Později potvrdila vyjádření otce, že otec dává M. 3.000 Kč měsíčně kapesné a M. 1.000 Kč kapesné a k rukám matky platí pravidelně každý měsíc 8.000 Kč. O rodinu se stará již po dobu deseti let. Bylo sice období, kdy doma nebyl, ale v podstatě pokud nepřespává u sestry, tak pravidelně v posledních měsících bývá každý den doma s matkou a nezletilými. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 na nezletilého M. podalo obžalobu pro pohlavní zneužití, loupež a vydírání. Po podání obžaloby se M. dopustil dalšího protiprávního jednání v obvodu Městské části Praha 10, kdy jej dne 27.10.2015 zadržela hlídka Městské policie v Praze 9, jak porušoval veřejný pořádek a byl u něj zjištěn alkohol v krvi. Soud prvního stupně za účasti kolizního opatrovníka, státního zástupce a matky vyslechl M., který uváděl, že se snaží zanalyzovat svůj život a uchopit jej tak, aby se choval řádně a chodil do školy, má zájem o studium. Potvrdil, že bydlí ve společné domácnosti s matkou a otcem, s otcem se stýkal nepravidelně, nyní otec k nim domů denně chodí, přichází asi ve 14:00 hodin a odchází ve 20:00 hodin po přípravě večeře pro nezletilé. S bratrem mají dobré vztahy. Doma nezletilý ani neuklízí ani nevaří. Kouří pět cigaret denně, v minulosti měl intimní poměr s dívkami ve věku mladšími patnácti let. Přes sliby u tohoto výslechu dne 22.6.2015 se však nezletilý nadále do školy k řádné výuce nedostavoval a následně byl zadržen pod vlivem alkoholu hlídkou Policie ČR.
Soud prvního stupně postupoval dle § 466 písm. n/ z.ř.s., § 925 odst. 1 obč. zák., § 971, § 972 a § 975 obč. zák. a dospěl k závěru, že s ohledem ke konkrétním okolnostem věci je třeba nad výchovou M. stanovit dohled, neboť toto opatření se zdá být v případě nezletilého zatím postačující. Nezletilého M. umístil do zařízení Výchovný ústav, Dětský domov se školou, Středisko výchovné péče, Základní a Střední škola a školní jídelna v D., tedy co nejblíže k bydlišti matky, s podmínkou zařízení, že dostává vše potřebné pro další zdárný vývoj a výchovu. Uzavřel, že rodiče neplní řádně své rodičovské povinnosti vůči nezletilým a nenaplňují tak rodičovskou zodpovědnost. S ohledem na to, že oba jsou zdraví, nemajetní, mají základní vzdělání, matka pečuje o M., je zaměstnaná, otec jí platí 8.000 Kč měsíčně z příjmu ve výši 20.000 Kč měsíčně, stanovil soud vyživovací povinnost matce v částce 1.500 Kč a otci 3.000 Kč měsíčně se splatností do každého 20. dne v měsíci předem od právní moci rozsudku na účet výchovného zařízení, v němž je nezletilý umístěn. O nákladech řízení rozhodl dle § 23 z.ř.s.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání otec. Procesně uvedl, že na začátku soudního jednání žádal o změnu senátu, JUDr. Monika Kymlová to nerespektovala a v řízení pokračovala. Nedala mu možnost se vyjádřit. Synovi M. nařídila ústavní výchovu, s tím nesouhlasí ani on, ani jeho matka. Požádal o nové soudní jednání.
Při jednání odvolacího soudu otec doplnil, že matka se se syny odstěhovala na adresu v P-10, Z. Ke svým poměrům uvedl, že se snaží chodit do práce a vydělávat peníze. Ohledně M. vyjádřil názor, že lepší by bylo stanovení dohledu a zařízení léčení v psychiatrické léčebně na měsíc či dva, neboť podle jeho názoru není normální, například hodně zapomíná. Nefetuje však a ani nepije, pouze jedno až dvě piva. Feťáky nemá rád.
Opatrovník poukázal na zprávy Městské části Praha 9 a Městské části Praha 4. Uvedl, že nezletilý M. byl dne 20.1.2016 odsouzen k osmnácti měsícům podmíněně na tři roky a byl mu stanoven probační program.
Odvolací soud dále dokazování doplnil zprávami Městské části Praha 9 ze dne 27.9.2016 a Městské části Praha 4 ze dne 29.9.2016.
Podle zprávy Městské části Praha 9 mají oba nezletilí trvalé bydliště v P-5, P., rodina bydlí v P-4, Z. 2338/37. Na oba nezletilé byl veden spis na Úřadu městské části Praha 9. Podle sdělení zástupce ředitele Středního odborného učiliště v Č. pana Č. ze dne 13.7.2016 přestal být M. žákem jejich školy ke dni 26.6.2016. Podle sdělení pí. H. z probační a mediační služby ze dne 13.7.2016 byl z probačního programu vyloučen, neboť se třikrát nedostavil na program, ani neúčast neomluvil a nezúčastnil se ani povinného výjezdu v rámci programu opět bez řádné omluvy. Uvedená pracovnice probační a mediální služby dále sdělila, že se nedostavuje ani na konzultace a spolupráce s ním je problematická. M. je v současné době opětovně jako obviněný vyšetřován Policií ČR pro podezření ze spáchání provinění ublížení na zdraví, výtržnictví a vydírání, jichž se měl dopustit dne 4.7.2015. Ohledně docházky M. nemají aktuální informace, povinnou školní docházku plnil v Základní škole S.
Podle zprávy Městské části Praha 4 byl proveden opakovaný pokus o místní šetření na adrese v P-4, Z., nepodařilo se dostat do objektu a spojit se s rodinou. Následně byla matka nezletilých písemně předvolána ke kurátorovi pro mládež, nedostavila se a ani se telefonicky nespojila. Při opakovaných pokusech ji kontaktovat byl telefon vždy nedostupný. Dne 27.9.2016 se při ověřovacím pokusu s matkou podařilo spojit telefonicky a bylo domluveno setkání na den 29.9.2016. Při jednání matka uvedla, že se asi před dvěma měsíci přestěhovali do bytu o velikosti 1+1 větších rozměrů a mají smlouvu na jeden rok. Za bydlení platí 9.300 Kč spolu s poplatky, v bytě žije pouze matka s chlapci. Otec je zaměstnán jako popelář, matka adresu jeho bydliště nezná, myslí si, že je na ubytovně. S dětmi se vídá i několikrát v týdnu a projevuje zájem na jejich výchově. Matka pracuje jako pokojská v hotelu A. na V. n. s průměrným měsíčním příjmem asi 15.000 Kč čistého. Nezletilý M. nenavštěvuje střední školu, pracuje jako pomocný dělník na stavbě na základě dohody o pracovní činnosti, smlouvu může doložit u soudního jednání. Byl souzen za pohlavní zneužívání a loupežné přepadení, odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši osmnácti měsíců se zkušební tříletou dobou a dohledem probační a mediální služby. Na probační a mediální službu do srpna 2016 docházel pravidelně, později vynechal, protože zapomněl a pracoval. Od svého odsouzení byl řešen pro spáchání přestupku na Úřadu městské části Praha 12. Nyní je vyšetřován jako podezřelý ze spáchání provinění krádeže a porušování domovní svobody. Nezletilý je podezřelý, že vykradl byt bývalé přítelkyně. Ve volném čase se věnuje přítelkyni kamarádce a i kamarádům, hraje na playstationu apod. Organizovaný koníček nemá, chtěl by boxovat. Návykové látky neužívá, pouze jedno až dvě piva. Jeho zdravotní stav je dobrý. M. navštěvuje Soukromou střední školu cestovního ruchu. Školné zde činí 2.000 Kč měsíčně. Podle matky tam chodí řádně a jeho prospěch je zatím dobrý. V červnu ukončil povinnou školní docházku v osmém ročníku, měl hodně zameškaných hodin, pokud byly neomluvené, bylo to proto, že škola neuznala omluvenky psané matkou. Měl sníženou známku z chování pro neomluvené absence. Jeho chování ve škole bylo dle matky dobré a bez problému. Ve volném čase je rovněž dle sdělení matky převážně doma, na počítači se věnuje sociálním sítím. Občas chodí s kamarády ven, žádný organizovaný a pravidelný koníček nemá. Matka by jej chtěla vést ke sportu, což ho nebaví. I on má dobrý zdravotní stav. Podle matky se syny nemá výchovné potíže, jejich chování doma je dobré. Z pohledu matky si chlapci plní povinnosti a respektují ji. Matka má dle svého názoru přehled o trávení volného času. Není si vědoma užívání návykových látek či alkoholu. K M. sdělila, že jednou přišel domů opilý, nebylo to však hodně. O výpadu syna v docházce na probační službu matka věděla a komunikovala s probační úřednicí s níž se domluvily, že se dostaví 29.9. nebo 30.9.2016.
Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu dle podaného odvolání otce, s ohledem na charakter opatrovnického řízení v systému úplné apelace, postupem dle § 212, § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Odvolání otce směřovalo pouze proti nařízení ústavní výchovy u M., navrhoval, aby byl na dobu asi dvou měsíců umístěn v psychiatrické léčebně a vysloven dohled. Z obsahu spisu však vyplývá, že nařízení jeho ústavní výchovy je plně na místě, protože ani v době odvolacího řízení M. nezměnil své chování, jak avizoval při své výpovědi před soudem prvního stupně. Ačkoli byl pro předchozí trestnou činnost odsouzen (pohlavní zneužívání a loupežné přepadení), v současné době je znovu stíhán pro provinění ublížení na zdraví, výtržnictví a vydírání. Z probačního programu v rámci probační a mediační služby byl pro nedodržování podmínek programu vyřazen, z učiliště vyloučen. Jeho matka sice jeho chování hodnotí kladně, je však zřejmé, že je není schopna žádným způsobem ovlivnit. Z uvedeného nelze učinit jiný závěr než soud prvního stupně, protože rodiče nejsou schopni zabezpečit výchovu nezletilého tak, aby opakovaně nepáchal trestnou činnost. Jsou tak splněny zákonné podmínky pro nařízení ústavní výchovy dle § 971 odst. 1 obč. zák. Postupem dle odst. 4 uvedeného ustanovení jej svěřil do zařízení, které co nejlépe zajistí jeho další vývoj, relativně blízko bydliště matky. Odvolací soud souhlasí i s umístěním nezletilého právě ve Výchovném ústavu v B. n. L., protože je v nejlepším zájmu nezletilého, aby se mohl doučit (byť v současné době brigádně pracuje) v původně započatém učebním oboru, neboť tak může mít lepší možnosti eventuálního budoucího pracovního uplatnění.
Pokud se týká výživného dle § 975 obč. zák., částka 3.000 Kč měsíčně výživného odpovídá příjmu otce ve výši 20.000 Kč a jeho celkovým poměrům včetně toho, že má ještě další vyživovací povinnost. Rovněž matčinu příjmu a další vyživovací povinnosti odpovídá soudem prvního stupně vyměřené výživné ve výši 1.500 Kč.
Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích ohledně M. postupem dle § 219 o.s.ř. jako správný potvrdil včetně nákladového výroku, ohledně M. zůstal nedotčen (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).
Otec v odvolání namítal, že žádal o změnu senátu a že mu věc projednávající soudkyně JUDr. Kymlová nedala možnost vyjádření, protože otec tuto svoji námitku nijak blíže nekonkretizoval a z protokolu o jednání ze dne 22.6.2015, jehož se jako jediného otec zúčastnil, nic takového nevyplývá, není ani tato jeho námitka důvodná.
Oba nezletilí jsou státními příslušníky Slovenské republiky. Příslušnost soudů České republiky je dána čl. 8 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí mimo jiné ve věcech rodičovské zodpovědnosti a skutečnosti, že obvyklé bydliště mají na území České republiky.
Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z § 23 z.ř.s., § 224 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 12. října 2016 JUDr. Jiří Cidlina , v.r. předseda senátu
Datum rozhodnutí: 12.10.2016
Dotčené předpisy: čl. 8 odst. 1 Nařízení (ES) č. 2201/2003
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci péče o nezletilé M. a M. Š. , oba státní příslušníky Slovenské republiky, oba bytem v P-5, P., fakticky v P-4, Z., oba zastoupené Městskou částí Praha 15 jako kolizním opatrovníkem, děti matky A. Š., státní příslušnice Slovenské republiky, bytem v P-5, P., fakticky v P-4, Z., a otce M. L., státního příslušníka Slovenské republiky, trvale bytem ve Slovenské republice, P. S. fakticky v L., K., za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, o nařízení soudního dohledu z úřední povinnosti, o nařízení ústavní výchovy z úřední povinnosti u nezletilého M. Š., k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. prosince 2015, č.j. 41Nc 13001/2015-99,
t a k t o :
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích II, III a IV o ústavní výchově nezletilého M. Š. a ve výroku V o nákladech řízení p o t v r z u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í
Soud prvního stupně shora uvedeným rozsudkem stanovil nad výchovou nezletilého M. Š. dohled (výrok I), výrokem II nařídil ústavní výchovu u nezletilého M. Š., výrokem III jej umístil do zařízení Výchovný ústav, Dětský domov se školou, Středisko výchovné péče, Základní škola, Střední škola a školní jídelna D. V., se sídlem v D., B. n. L., výrokem IV uložil matce povinnost přispívat na výživu M. částkou 1.500 Kč měsíčně a otci částkou 3.000 Kč měsíčně, oběma se splatností do každého 20. dne v měsíci předem, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku na účet výchovného zařízení, v němž je nezletilý umístěn, a výrokem V rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.
Při svém rozhodování vycházel z návrhu kolizního opatrovníka na nařízení ústavní výchovy M. a dohledu nad M. Podle opatrovníka děti fakticky bydlí s matkou. M. propadá z pěti předmětů a bude opakovat osmý ročník. Má nulovou přípravu na vyučování, matka neplní svoji rodičovskou zodpovědnost. M. nespolupracuje, neplní povinnou školní docházku s tvrzením, že je nemocný. Rodina s kolizním opatrovníkem nespolupracovala. Dne 15.12.2015 kolizní opatrovník ze základní školy zjistil, že nezletilý M. bude ze školy vyloučen, neboť byl vyloučen podmíněně do 30.6.2016 pro opakované porušování školní docházky, vyrušování ve výuce, nerespektování pravidel, v čemž pokračoval.
Oba rodiče se k návrhu kolizního opatrovníka na nařízení soudního dohledu připojili a navrhli jej stanovit u obou dětí.
Mezi kolizním opatrovníkem a rodinou proběhla tři jednání, kolizní opatrovník s rodinou spolupracoval za účelem nápravy chování nezletilých, avšak nebyl úspěšný. Proto navrhoval, aby nad M. byl nařízen soudní dohled a u M. stanovena ústavní výchova s umístěním ve Výchovném ústavu v B. n. L., kde může M. pokračovat v učebním oboru započatém ve Středním odborném učilišti Č. Současně zde byly předjednány podmínky pro jeho úspěšné umístění. Státní zástupce navrhl, aby nad M. byl nařízen soudní dohled a u nezletilého M. stanovena ústavní výchova, neboť je trestně stíhán a po celou dobu řízení se situace s jeho chováním horší, rodina nespolupracuje s orgány činnými v trestním řízení ani s kurátorem, spolupráce rodičů nezletilého se školami nezletilého je nedostatečná, rodiče aktivně nespolupracují a nesnaží se jej zapojit do běžného života. Chování M. se zhoršilo, matka nedomýšlí závažnost situace, říká patrně neúmyslně polopravdy a jedná v jeho prospěch. U M. lze předpokládat s ohledem na jeho dosavadní chování v rámci řízení stejný průběh vývoje osobnosti jako u M. a i přes stanovený soudní dohled lze očekávat, že se jeho chování nezlepší.
Soud prvního stupně provedl důkaz listinami, ohledně M. konkrétně zprávou Základní školy pro žáky se specifickými poruchami chování ze dne 4.6.2014, rozhodnutím Střední odborné školy a středního odborného učiliště P. Č. ze dne 25.5.2015 od 1.9.2015 ke vzdělávání do I. ročníku oboru vzdělávání práce ve stravování provoz společného stravování u M., rozhodnutím Městské části Praha 13 o uznání viny nezletilého přestupkem proti občanskému soužití ze dne 8.12.2014, protokolem Městské části Praha 15 z jednání ze dne 5.1.2015, dále usnesením Policie České republiky ze dne 29.1.2015 pod č.j. KRPA-1331-28/TČ-2015 o obvinění nezletilého ze spáchání provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 trestního zákona, usnesením Policie ČR ze dne 20.4.2015 pod č.j. KRPA-1331-150/TČ-2015 o obvinění nezletilého ze spáchání provinění loupeže, ohledně M. zprávou ze Základní školy S. ze dne 26.1.2015, dále zprávou z téže Základní školy ze dne 26.11.2015, a provedl výslech nezletilého M.
Z těchto důkazů vzal za prokázané, že rodiče jsou zdraví, nemajetní se základním vzděláním. Matka má v péči nezletilého M., je zaměstnaná, otec jí platí 8.000 Kč měsíčně, pracuje jako popelář s průměrným měsíčním čistým příjmem 20.000 Kč. Matka se syny bydlela v bytě o velikosti 2+1 v P-10 H., P. M. 17. Matka má vyživovací povinnost k nezletilým dvěma synům, kteří jsou jí svěřeni do péče slovenským soudem. Později potvrdila vyjádření otce, že otec dává M. 3.000 Kč měsíčně kapesné a M. 1.000 Kč kapesné a k rukám matky platí pravidelně každý měsíc 8.000 Kč. O rodinu se stará již po dobu deseti let. Bylo sice období, kdy doma nebyl, ale v podstatě pokud nepřespává u sestry, tak pravidelně v posledních měsících bývá každý den doma s matkou a nezletilými. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 na nezletilého M. podalo obžalobu pro pohlavní zneužití, loupež a vydírání. Po podání obžaloby se M. dopustil dalšího protiprávního jednání v obvodu Městské části Praha 10, kdy jej dne 27.10.2015 zadržela hlídka Městské policie v Praze 9, jak porušoval veřejný pořádek a byl u něj zjištěn alkohol v krvi. Soud prvního stupně za účasti kolizního opatrovníka, státního zástupce a matky vyslechl M., který uváděl, že se snaží zanalyzovat svůj život a uchopit jej tak, aby se choval řádně a chodil do školy, má zájem o studium. Potvrdil, že bydlí ve společné domácnosti s matkou a otcem, s otcem se stýkal nepravidelně, nyní otec k nim domů denně chodí, přichází asi ve 14:00 hodin a odchází ve 20:00 hodin po přípravě večeře pro nezletilé. S bratrem mají dobré vztahy. Doma nezletilý ani neuklízí ani nevaří. Kouří pět cigaret denně, v minulosti měl intimní poměr s dívkami ve věku mladšími patnácti let. Přes sliby u tohoto výslechu dne 22.6.2015 se však nezletilý nadále do školy k řádné výuce nedostavoval a následně byl zadržen pod vlivem alkoholu hlídkou Policie ČR.
Soud prvního stupně postupoval dle § 466 písm. n/ z.ř.s., § 925 odst. 1 obč. zák., § 971, § 972 a § 975 obč. zák. a dospěl k závěru, že s ohledem ke konkrétním okolnostem věci je třeba nad výchovou M. stanovit dohled, neboť toto opatření se zdá být v případě nezletilého zatím postačující. Nezletilého M. umístil do zařízení Výchovný ústav, Dětský domov se školou, Středisko výchovné péče, Základní a Střední škola a školní jídelna v D., tedy co nejblíže k bydlišti matky, s podmínkou zařízení, že dostává vše potřebné pro další zdárný vývoj a výchovu. Uzavřel, že rodiče neplní řádně své rodičovské povinnosti vůči nezletilým a nenaplňují tak rodičovskou zodpovědnost. S ohledem na to, že oba jsou zdraví, nemajetní, mají základní vzdělání, matka pečuje o M., je zaměstnaná, otec jí platí 8.000 Kč měsíčně z příjmu ve výši 20.000 Kč měsíčně, stanovil soud vyživovací povinnost matce v částce 1.500 Kč a otci 3.000 Kč měsíčně se splatností do každého 20. dne v měsíci předem od právní moci rozsudku na účet výchovného zařízení, v němž je nezletilý umístěn. O nákladech řízení rozhodl dle § 23 z.ř.s.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání otec. Procesně uvedl, že na začátku soudního jednání žádal o změnu senátu, JUDr. Monika Kymlová to nerespektovala a v řízení pokračovala. Nedala mu možnost se vyjádřit. Synovi M. nařídila ústavní výchovu, s tím nesouhlasí ani on, ani jeho matka. Požádal o nové soudní jednání.
Při jednání odvolacího soudu otec doplnil, že matka se se syny odstěhovala na adresu v P-10, Z. Ke svým poměrům uvedl, že se snaží chodit do práce a vydělávat peníze. Ohledně M. vyjádřil názor, že lepší by bylo stanovení dohledu a zařízení léčení v psychiatrické léčebně na měsíc či dva, neboť podle jeho názoru není normální, například hodně zapomíná. Nefetuje však a ani nepije, pouze jedno až dvě piva. Feťáky nemá rád.
Opatrovník poukázal na zprávy Městské části Praha 9 a Městské části Praha 4. Uvedl, že nezletilý M. byl dne 20.1.2016 odsouzen k osmnácti měsícům podmíněně na tři roky a byl mu stanoven probační program.
Odvolací soud dále dokazování doplnil zprávami Městské části Praha 9 ze dne 27.9.2016 a Městské části Praha 4 ze dne 29.9.2016.
Podle zprávy Městské části Praha 9 mají oba nezletilí trvalé bydliště v P-5, P., rodina bydlí v P-4, Z. 2338/37. Na oba nezletilé byl veden spis na Úřadu městské části Praha 9. Podle sdělení zástupce ředitele Středního odborného učiliště v Č. pana Č. ze dne 13.7.2016 přestal být M. žákem jejich školy ke dni 26.6.2016. Podle sdělení pí. H. z probační a mediační služby ze dne 13.7.2016 byl z probačního programu vyloučen, neboť se třikrát nedostavil na program, ani neúčast neomluvil a nezúčastnil se ani povinného výjezdu v rámci programu opět bez řádné omluvy. Uvedená pracovnice probační a mediální služby dále sdělila, že se nedostavuje ani na konzultace a spolupráce s ním je problematická. M. je v současné době opětovně jako obviněný vyšetřován Policií ČR pro podezření ze spáchání provinění ublížení na zdraví, výtržnictví a vydírání, jichž se měl dopustit dne 4.7.2015. Ohledně docházky M. nemají aktuální informace, povinnou školní docházku plnil v Základní škole S.
Podle zprávy Městské části Praha 4 byl proveden opakovaný pokus o místní šetření na adrese v P-4, Z., nepodařilo se dostat do objektu a spojit se s rodinou. Následně byla matka nezletilých písemně předvolána ke kurátorovi pro mládež, nedostavila se a ani se telefonicky nespojila. Při opakovaných pokusech ji kontaktovat byl telefon vždy nedostupný. Dne 27.9.2016 se při ověřovacím pokusu s matkou podařilo spojit telefonicky a bylo domluveno setkání na den 29.9.2016. Při jednání matka uvedla, že se asi před dvěma měsíci přestěhovali do bytu o velikosti 1+1 větších rozměrů a mají smlouvu na jeden rok. Za bydlení platí 9.300 Kč spolu s poplatky, v bytě žije pouze matka s chlapci. Otec je zaměstnán jako popelář, matka adresu jeho bydliště nezná, myslí si, že je na ubytovně. S dětmi se vídá i několikrát v týdnu a projevuje zájem na jejich výchově. Matka pracuje jako pokojská v hotelu A. na V. n. s průměrným měsíčním příjmem asi 15.000 Kč čistého. Nezletilý M. nenavštěvuje střední školu, pracuje jako pomocný dělník na stavbě na základě dohody o pracovní činnosti, smlouvu může doložit u soudního jednání. Byl souzen za pohlavní zneužívání a loupežné přepadení, odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši osmnácti měsíců se zkušební tříletou dobou a dohledem probační a mediální služby. Na probační a mediální službu do srpna 2016 docházel pravidelně, později vynechal, protože zapomněl a pracoval. Od svého odsouzení byl řešen pro spáchání přestupku na Úřadu městské části Praha 12. Nyní je vyšetřován jako podezřelý ze spáchání provinění krádeže a porušování domovní svobody. Nezletilý je podezřelý, že vykradl byt bývalé přítelkyně. Ve volném čase se věnuje přítelkyni kamarádce a i kamarádům, hraje na playstationu apod. Organizovaný koníček nemá, chtěl by boxovat. Návykové látky neužívá, pouze jedno až dvě piva. Jeho zdravotní stav je dobrý. M. navštěvuje Soukromou střední školu cestovního ruchu. Školné zde činí 2.000 Kč měsíčně. Podle matky tam chodí řádně a jeho prospěch je zatím dobrý. V červnu ukončil povinnou školní docházku v osmém ročníku, měl hodně zameškaných hodin, pokud byly neomluvené, bylo to proto, že škola neuznala omluvenky psané matkou. Měl sníženou známku z chování pro neomluvené absence. Jeho chování ve škole bylo dle matky dobré a bez problému. Ve volném čase je rovněž dle sdělení matky převážně doma, na počítači se věnuje sociálním sítím. Občas chodí s kamarády ven, žádný organizovaný a pravidelný koníček nemá. Matka by jej chtěla vést ke sportu, což ho nebaví. I on má dobrý zdravotní stav. Podle matky se syny nemá výchovné potíže, jejich chování doma je dobré. Z pohledu matky si chlapci plní povinnosti a respektují ji. Matka má dle svého názoru přehled o trávení volného času. Není si vědoma užívání návykových látek či alkoholu. K M. sdělila, že jednou přišel domů opilý, nebylo to však hodně. O výpadu syna v docházce na probační službu matka věděla a komunikovala s probační úřednicí s níž se domluvily, že se dostaví 29.9. nebo 30.9.2016.
Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu dle podaného odvolání otce, s ohledem na charakter opatrovnického řízení v systému úplné apelace, postupem dle § 212, § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Odvolání otce směřovalo pouze proti nařízení ústavní výchovy u M., navrhoval, aby byl na dobu asi dvou měsíců umístěn v psychiatrické léčebně a vysloven dohled. Z obsahu spisu však vyplývá, že nařízení jeho ústavní výchovy je plně na místě, protože ani v době odvolacího řízení M. nezměnil své chování, jak avizoval při své výpovědi před soudem prvního stupně. Ačkoli byl pro předchozí trestnou činnost odsouzen (pohlavní zneužívání a loupežné přepadení), v současné době je znovu stíhán pro provinění ublížení na zdraví, výtržnictví a vydírání. Z probačního programu v rámci probační a mediační služby byl pro nedodržování podmínek programu vyřazen, z učiliště vyloučen. Jeho matka sice jeho chování hodnotí kladně, je však zřejmé, že je není schopna žádným způsobem ovlivnit. Z uvedeného nelze učinit jiný závěr než soud prvního stupně, protože rodiče nejsou schopni zabezpečit výchovu nezletilého tak, aby opakovaně nepáchal trestnou činnost. Jsou tak splněny zákonné podmínky pro nařízení ústavní výchovy dle § 971 odst. 1 obč. zák. Postupem dle odst. 4 uvedeného ustanovení jej svěřil do zařízení, které co nejlépe zajistí jeho další vývoj, relativně blízko bydliště matky. Odvolací soud souhlasí i s umístěním nezletilého právě ve Výchovném ústavu v B. n. L., protože je v nejlepším zájmu nezletilého, aby se mohl doučit (byť v současné době brigádně pracuje) v původně započatém učebním oboru, neboť tak může mít lepší možnosti eventuálního budoucího pracovního uplatnění.
Pokud se týká výživného dle § 975 obč. zák., částka 3.000 Kč měsíčně výživného odpovídá příjmu otce ve výši 20.000 Kč a jeho celkovým poměrům včetně toho, že má ještě další vyživovací povinnost. Rovněž matčinu příjmu a další vyživovací povinnosti odpovídá soudem prvního stupně vyměřené výživné ve výši 1.500 Kč.
Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích ohledně M. postupem dle § 219 o.s.ř. jako správný potvrdil včetně nákladového výroku, ohledně M. zůstal nedotčen (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).
Otec v odvolání namítal, že žádal o změnu senátu a že mu věc projednávající soudkyně JUDr. Kymlová nedala možnost vyjádření, protože otec tuto svoji námitku nijak blíže nekonkretizoval a z protokolu o jednání ze dne 22.6.2015, jehož se jako jediného otec zúčastnil, nic takového nevyplývá, není ani tato jeho námitka důvodná.
Oba nezletilí jsou státními příslušníky Slovenské republiky. Příslušnost soudů České republiky je dána čl. 8 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí mimo jiné ve věcech rodičovské zodpovědnosti a skutečnosti, že obvyklé bydliště mají na území České republiky.
Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z § 23 z.ř.s., § 224 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 12. října 2016 JUDr. Jiří Cidlina , v.r. předseda senátu