32 Nd 123/2012
Datum rozhodnutí: 19.06.2012
Dotčené předpisy: § 86 odst. 1 o. s. ř., § 11 odst. 3 o. s. ř.




32 Nd 123/2012


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Pražské energetiky, a. s., se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4, PSČ 100 05, identifikační číslo osoby 60193913, proti žalovanému P. R., o zaplacení částky 11.429,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 32 C 145/2011, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Neurčuje se , který soud věc projedná a rozhodne .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Brno - venkov předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Brno venkov domáhala po žalovaném, u něhož uvedla bydliště na adrese Ch., B. K. P. , zaplacení částky 11.429,- Kč s úrokem z prodlení, a to za dodávky elektřiny pro potřeby domácnosti odběratele - žalovaného do odběrného místa na adrese M., P. 19 K., které poskytla žalovanému na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené dne 23. října 2007 v období od uzavření smlouvy do 5. ledna 2009, kdy žalobce ukončil dodávku elektřiny žalovanému do odběrného místa na základě žádosti.
Okresní soud Brno venkov po zjištění, že podle údajů centrální evidence obyvatelstva se bydliště žalovaného ke dni zahájení soudního řízení nacházelo na adrese B., H., která stejně jako adresa předchozího bydliště žalovaného uvedená v žalobě se nenachází v jeho územním obvodu, usnesením ze dne 5. února 2010, č. j. 6 C 530/2009-20, vyslovil podle ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. svou místní nepříslušnost.
Městský soud v Brně, jemuž byla věc postoupena jako soudu místně příslušnému, vyjádřil nesouhlas s postoupením věci s odůvodněním, že adresa trvalého pobytu žalovaného evidovaná ke dni zahájení soudního řízení v centrální evidenci obyvatelstva je adresou ohlašovny ve smyslu zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a nemůže tak být adresou, kde žalovaný skutečně bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Věc postoupil k rozhodnutí Krajskému soudu v Brně a ten usnesením ze dne 24. ledna 2011, č. j. 49 Nc 1077/2010-31, rozhodl, že nesouhlas Městského soudu v Brně je důvodný. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že šetření provedené Okresním soudem Brno venkov nebylo dostatečné pro určení místně příslušného soudu, ale ani pro zodpovězení otázky, zda žalovaný má v České republice místně příslušný soud.
Okresní soud Brno venkov po provedeném šetření usnesením ze dne 10. ledna 2012, č. j. 32 C 145/2011-51, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Uvedl, že žalovaný se na adrese trvalého pobytu ani na adrese uvedené v žalobě prokazatelně nezdržuje a šetřením soudu nebyla zjištěna žádná adresa bydliště žalovaného v obvodu Okresního soudu Brno venkov. Konstatoval, že k dotazu soudu žalovaný sdělil, že na konci roku 2009 byl brigádně v Německu , v České republice neměl a ani v současné době nemá faktické bydliště, od roku 2006 má trvalý pobyt na ohlašovně a listovní zásilky je možno zasílat k jeho matce na adresu B. K. P., Ch. Okresní soud uzavřel, že za daného stavu věci, kdy nejsou známa jiná relevantní kriteria za situace, kdy místo bydliště žalovaného ani místo jeho faktického pobytu v době zahájení řízení u Okresního soudu Brno venkov nebylo zjištěno, se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Městský soud v Brně.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné skutečnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 84 o. s. ř. k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Žalovaný je podle obsahu spisu (č. l. 38) občanem České republiky. Dospěl-li proto Okresní soud Brno venkov na základě provedeného šetření k závěru, že žalovaný nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, bylo se zřetelem na ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. jeho povinností zkoumat, kde měl žalovaný v České republice poslední známé bydliště. To však tento soud neučinil a posouzením místní příslušnosti podle ustanovení § 86 odst. 1 o. s. ř. se vůbec nezabýval.
Za této situace nelze učinit závěr, že podmínky místní příslušnosti v posuzované věci chybějí nebo je nelze zjistit, a to tím spíše, že podle výpisu z centrální evidence obyvatel na č. l. 18 spisu vyplývá, že žalovaný měl do 11. května 2006 evidován předchozí trvalý pobyt na adrese B. K. P., Ch., a obsah žádosti žalovaného o změnu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. října 2007, připojené k žalobě, podle níž dodávky elektřiny, jejichž úhrada je předmětem sporu, měly být plněny žalovanému na adresu P. K., M., nasvědčují možnosti, že na této adrese v České republice měl žalovaný po určitou dobu bydliště.
Je tudíž zřejmé, že podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř. splněny nebyly. Nejvyšší soud proto rozhodl, jak ve výroku uvedeno, z čehož zároveň vyplývá povinnost Okresního soudu Brno - venkov postupovat způsobem naznačeným shora.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. června 2012


JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu