2 VSPH 893/2011-A-25
KSPH 36 INS 2552/2011 2 VSPH 893/2011-A-25
Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka AUTO HORKY, s.r.o., sídlem Horky 129, Kutná Hora, zahájené na návrh dlužníka a Milana Pospíchala, bytem Krahulčí 67, Telč, zast. advokátem JUDr. Bronislavem Kunderou, sídlem Nádražní 419/3, Třešť, o odvolání Milana Pospíchala proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-20 ze dne 16.června 2011
takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-20 ze dne 16.června 2011 se potvrzuje. Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-20 ze dne 16.6.2011 uložil Milanu Pospíchalovi (dále jen odvolatel), jenž podáním doručeným soudu dne 28.3.2011 přistoupil k insolvenčnímu řízení zahájenému na návrh AUTO HORKY, s.r.o. (dále jen dlužník) ze dne 17.2.2011, aby do deseti dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.
V odůvodnění usnesení odkázal soud na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož může soud vyzvat insolvenčního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč, a vysvětlil, že záloha je nutná k tomu, aby insolvenční správce měl bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po ustanovení do funkce k dispozici finanční prostředky nezbytné k jejímu výkonu. Vzhledem k tomu, že dlužník nereagoval na výzvu soudu k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení a insolvenční řízení by bylo jinak zastaveno pro nezaplacení zálohy, přechází povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení na odvolatele, který přistoupil k insolvenčnímu řízení dne 28.3.2011, tedy dříve než soud rozhodl o zaplacení zálohy k tíži dlužníka (Vrchní soud v Praze usnesením č.j. 1 VSPH 302/2011-A-16 ze dne 8.4.2011 zrušil usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-8 ze dne 28.2.2011, jímž bylo dlužníkovi uloženo zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, následně pak Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-19 ze dne 14.4.2011 uložil dlužníkovi zaplatit zálohu ve výši 10.000,-Kč, přičemž usnesení mu bylo doručeno dne 25.4.2011). Potřebu úhrady zálohy odůvodnil soud tím, že dlužník nemá žádné prostředky ani pohledávky a v jeho vlastnictví jsou toliko nemovitosti v přibližné hodnotě 2 milionů Kč, jež jsou exekučně zajištěny, a prostředky ke krytí výdajů spojených s insolvenčním řízením proto nelze zajistit jinak.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a namítal, že nemá v současné době žádné prostředky, z nichž by mohl krýt zálohu na náklady insolvenčního řízení. Namítal, že tato povinnost by měla být uložena dlužníkovi, a tvrdil, že je v rozporu s dobrými mravy, aby jakožto věřitel, jemuž dlužník zpronevěrou způsobil škodu ve výši 164.545,-Kč, měl tuto povinnost nést místo něj.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost zaplatit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovních nárocích.
Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.
Ze spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel v insolvenčním návrhu, jímž k řízení přistoupil, tvrdil, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť dlouhodobě neplní své splatné závazky z titulu smlouvy o zprostředkování ze dne 15.11.2009 vůči němu (pohledávka odvolatele se stala splatnou dne 15.6.2010 na základě pravomocného platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Kutné Hoře č.j. 29 C 17/2010-16 ze dne 29.3.2010) ani vůči dalším 75 věřitelům, přičemž výše jeho závazků převyšuje v souhrnu 19 milionů Kč.
Protože odvolatel v insolvenčním návrhu ani v odvolání neuvedl nic, z čeho by bylo lze usuzovat, že dlužník disponuje likvidními prostředky (totéž platí pro podání dlužníka a listiny jím předložené), a soudu o nich z vlastní činnosti není nic známo, nelze insolvenčnímu soudu vytýkat, že mu uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení alespoň ve výši 10.000,-Kč.
Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za nutné upozornit soud prvního stupně, že dlužníkovi a odvolateli měl uložit povinnost zaplatit zálohu společně a nerozdílně jedním rozhodnutím, zatímco postup, který zvolil a tuto povinnost uložil odvolateli až poté, kdy samostatně uloženou povinnost nesplnil dlužník, není zcela v souladu se zákonem. Dlužno ovšem poznamenat, že toto procesní pochybení nemůže mít za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci, a odvolací soud k němu proto při posuzování správnosti napadeného usnesení nepřihlédl.
Protože odvolání neshledal důvodným, postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 7.září 2011
JUDr. Jiří Kareta, v.r . předseda senátu
Za správnost vyhotovení: V. Chalupová
KSPH 36 INS 2552/2011 2 VSPH 893/2011-A-25
Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka AUTO HORKY, s.r.o., sídlem Horky 129, Kutná Hora, zahájené na návrh dlužníka a Milana Pospíchala, bytem Krahulčí 67, Telč, zast. advokátem JUDr. Bronislavem Kunderou, sídlem Nádražní 419/3, Třešť, o odvolání Milana Pospíchala proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-20 ze dne 16.června 2011
takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-20 ze dne 16.června 2011 se potvrzuje. Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-20 ze dne 16.6.2011 uložil Milanu Pospíchalovi (dále jen odvolatel), jenž podáním doručeným soudu dne 28.3.2011 přistoupil k insolvenčnímu řízení zahájenému na návrh AUTO HORKY, s.r.o. (dále jen dlužník) ze dne 17.2.2011, aby do deseti dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč.
V odůvodnění usnesení odkázal soud na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož může soud vyzvat insolvenčního navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50.000,-Kč, a vysvětlil, že záloha je nutná k tomu, aby insolvenční správce měl bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a po ustanovení do funkce k dispozici finanční prostředky nezbytné k jejímu výkonu. Vzhledem k tomu, že dlužník nereagoval na výzvu soudu k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení a insolvenční řízení by bylo jinak zastaveno pro nezaplacení zálohy, přechází povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení na odvolatele, který přistoupil k insolvenčnímu řízení dne 28.3.2011, tedy dříve než soud rozhodl o zaplacení zálohy k tíži dlužníka (Vrchní soud v Praze usnesením č.j. 1 VSPH 302/2011-A-16 ze dne 8.4.2011 zrušil usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-8 ze dne 28.2.2011, jímž bylo dlužníkovi uloženo zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, následně pak Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 36 INS 2552/2011-A-19 ze dne 14.4.2011 uložil dlužníkovi zaplatit zálohu ve výši 10.000,-Kč, přičemž usnesení mu bylo doručeno dne 25.4.2011). Potřebu úhrady zálohy odůvodnil soud tím, že dlužník nemá žádné prostředky ani pohledávky a v jeho vlastnictví jsou toliko nemovitosti v přibližné hodnotě 2 milionů Kč, jež jsou exekučně zajištěny, a prostředky ke krytí výdajů spojených s insolvenčním řízením proto nelze zajistit jinak.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a namítal, že nemá v současné době žádné prostředky, z nichž by mohl krýt zálohu na náklady insolvenčního řízení. Namítal, že tato povinnost by měla být uložena dlužníkovi, a tvrdil, že je v rozporu s dobrými mravy, aby jakožto věřitel, jemuž dlužník zpronevěrou způsobil škodu ve výši 164.545,-Kč, měl tuto povinnost nést místo něj.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle ust. § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Povinnost zaplatit zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovních nárocích.
Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce, předejít hrozbě nedostatku finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespoň části nároků insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.
Ze spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel v insolvenčním návrhu, jímž k řízení přistoupil, tvrdil, že dlužník je v úpadku ve formě insolvence, neboť dlouhodobě neplní své splatné závazky z titulu smlouvy o zprostředkování ze dne 15.11.2009 vůči němu (pohledávka odvolatele se stala splatnou dne 15.6.2010 na základě pravomocného platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Kutné Hoře č.j. 29 C 17/2010-16 ze dne 29.3.2010) ani vůči dalším 75 věřitelům, přičemž výše jeho závazků převyšuje v souhrnu 19 milionů Kč.
Protože odvolatel v insolvenčním návrhu ani v odvolání neuvedl nic, z čeho by bylo lze usuzovat, že dlužník disponuje likvidními prostředky (totéž platí pro podání dlužníka a listiny jím předložené), a soudu o nich z vlastní činnosti není nic známo, nelze insolvenčnímu soudu vytýkat, že mu uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení alespoň ve výši 10.000,-Kč.
Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za nutné upozornit soud prvního stupně, že dlužníkovi a odvolateli měl uložit povinnost zaplatit zálohu společně a nerozdílně jedním rozhodnutím, zatímco postup, který zvolil a tuto povinnost uložil odvolateli až poté, kdy samostatně uloženou povinnost nesplnil dlužník, není zcela v souladu se zákonem. Dlužno ovšem poznamenat, že toto procesní pochybení nemůže mít za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci, a odvolací soud k němu proto při posuzování správnosti napadeného usnesení nepřihlédl.
Protože odvolání neshledal důvodným, postupoval odvolací soud podle ust. § 219 občanského soudního řádu a napadené usnesení potvrdil.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 7.září 2011
JUDr. Jiří Kareta, v.r . předseda senátu
Za správnost vyhotovení: V. Chalupová