2 VSPH 775/2012-P4-8
KSUL 69 INS 3380/2010 2 VSPH 775/2012-P4-8
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Miroslava Kudrny, bytem Nádražní 884, Varnsdorf, o odvolání PROFI CREDIT Czech, a.s., sídlem Jindřišská 24/941, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-P4-3 ze dne 1. června 2012
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-P4-3 ze dne 1. června 2012 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-P4-3 ze dne 1.6.2012 odmítl přihlášku pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se Miroslava Kudrny (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení právní mocí tohoto usnesení končí.
V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-A-11 ze dne 8.4.2010 zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Martin Kolář (dále jen správce), který do splátkového kalendáře zahrnul i přihlášku odvolatele, kterou při přezkumném jednání popřel. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 69 ICm 730/2010, 103 VSPH 37/2011-40 (KSUL 69 INS 3380/2010) ze dne 25.1.2012 byla zamítnuta žaloba na určení pravosti přihlášené pohledávky pro předčasnost z důvodu, že přihláška měla vady bránící jejímu přezkoumání, neboť jistina vyčíslená v přihlášce je nedostatečně specifikována s ohledem na skutečnost, že směnečná suma ve výši 172.240,-Kč doplněná do vystavené blankosměnky představuje celkem tři nároky, a to dlužné splátky dle splátkového kalendáře ve výši 96.000,-Kč, smluvní pokuty ve výši 72.000,-Kč a neuhrazené penalizační faktury ve výši 4.240,-Kč, aniž by odvolatel uvedl, na jakou část dlužné částky započetl dlužníkovy jednotlivé splátky v celkové výši 76.307,25 Kč. Nelze tak přesně určit rozsah, v němž jednotlivé zajištěné pohledávky zanikly. Soud proto usnesením č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-B-19 ze dne 5.3.2012 vyzval odvolatele, aby uvedl a doložil, jaké konkrétní nároky ze smlouvy o revolvingové půjčce č. 75361 a v jakém rozsahu byly vyplněny do směnečné sumy, a aby uvedl a doložil průběh splácení úvěru tak, aby bylo zřejmé, na jaké jednotlivé pohledávky z úvěrové smlouvy a v jakém rozsahu byly započteny jednotlivé splátky tak, aby bylo možné přezkoumat oprávněnou výši pohledávek ze smlouvy, které byly zahrnuty do směnečné sumy. Odvolatel doplnil přihlášku podáním ze dne 12.4.2012, v němž uvedl, jaké konkrétní nároky ze smlouvy o revolvingové půjčce č. 75361 a v jakém rozsahu byly zahrnuty do směnečné sumy vyplněné do směnky, ale neuvedl, na jaké jednotlivé nároky byly započteny jednotlivé splátky uhrazené dlužníkem. Vzhledem k tomu, že vady přihlášky nebyly na výzvu správce řádně odstraněny, postupoval soud prvního stupně podle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona a rozhodl, že se k přihlášce nepřihlíží a účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že v doplnění přihlášky ze dne 12.4.2012 uvedl, že dne 9.7.2008, kdy byla směnka vyplněna, dosahovala zbývající dlužná částka podle splátkového kalendáře 96.000,-Kč. Ke dni podání přihlášky, tj. 2.6.2010, činila dlužná částka pouze 19.692,75 Kč. Z těchto údajů podle něj jednoznačně vyplývá, že všechny splátky uhrazené dlužníkem od vyplnění směnky do podání přihlášky byly započteny na splátky podle splátkového kalendáře, nikoliv na smluvní pokuty či jiné pohledávky. Ze smluvních ujednání a z doplnění přihlášky tedy jednoznačně vyplývá, že všechny úhrady provedené dlužníkem po vyplnění směnky byly započteny na pravidelné splátky podle splátkového kalendáře. Správce proto mohl dospět k jednoznačnému závěru, že všechny úhrady provedené dlužníkem byly započteny na jistinu úvěru a žádná z uplatněných smluvních pokut nebyla dlužníkem ani částečně uhrazena.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Z ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
Přihlášku pohledávky podle ust. § 176 insolvenčního zákona lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví jednací řád pro insolvenční řízení a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR. Kromě obecných náležitostí podání (vymezených v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. musí přihláška obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky (ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (ust. § 177 insolvenčního zákona). Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do patnácti dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona).
Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.
Pro odmítnutí přihlášky podle ust. § 185 insolvenčního zákona nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti, zda jej poučil, jak při tom postupovat, a zda přihlášku pro tyto vady nelze přezkoumat. Názorem insolvenčního správce není soud vázán.
Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 113.496,-Kč, z níž jistina činí 95.933,-Kč, směnečný úrok činí 15.963,-Kč a náklady rozhodčího řízení činí 1.600,-Kč. V doplnění přihlášky ze dne 12.4.2012 odvolatel uvedl, že právním důvodem vzniku pohledávky byl nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingové půjčce č. 75361 ve výši 95.933,-Kč, směnečný úrok ve výši 15.963,-Kč a náklady rozhodčího řízení ve výši 1.600,-Kč. Dne 9.7.2008 byla do zajišťovací směnky vyplněna částka 172.240,-Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 96.000,-Kč a neuhrazených smluvních pokut ve výši 4.240,-Kč a 72.000,-Kč. Protože dlužník poté uhradil celkem 76.307,25 Kč, přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pouze částku 95.933,-Kč odpovídají směnečné sumě snížené o tuto částku. Ke dni podání přihlášky proto dlužná částka podle splátkového kalendáře dosahovala pouze 19.692,75 Kč.
Po doplnění přihlášky je dle názoru odvolacího soudu zřejmé, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení jednak jistinu ve výši 19.962,75 Kč, smluvní pokuty ve výši 76.240,-Kč (4.240,-Kč a 72.000,-Kč) a příslušenství ve výši 17.563,-Kč, což činí celkem 113.496,-Kč.
Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud v daném případě toho názoru, že k vydání rozhodnutí podle ust. § 185 insolvenčního zákona nebyl žádný důvod. Odvolatel totiž v doplnění přihlášky ze dne 12.4.2012 dostatečně speifikoval, na jaké nároky byly započteny jednotlivé splátky provedené dlužníkem po vyplnění směnky. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky odvolatele neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
V Praze dne 21. ledna 2013
JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Brožová Eva
KSUL 69 INS 3380/2010 2 VSPH 775/2012-P4-8
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna ve věci dlužníka Miroslava Kudrny, bytem Nádražní 884, Varnsdorf, o odvolání PROFI CREDIT Czech, a.s., sídlem Jindřišská 24/941, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-P4-3 ze dne 1. června 2012
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-P4-3 ze dne 1. června 2012 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-P4-3 ze dne 1.6.2012 odmítl přihlášku pohledávky PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen odvolatel) do insolvenčního řízení týkajícího se Miroslava Kudrny (dále jen dlužník) a rozhodl o tom, že účast odvolatele v insolvenčním řízení právní mocí tohoto usnesení končí.
V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-A-11 ze dne 8.4.2010 zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Martin Kolář (dále jen správce), který do splátkového kalendáře zahrnul i přihlášku odvolatele, kterou při přezkumném jednání popřel. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 69 ICm 730/2010, 103 VSPH 37/2011-40 (KSUL 69 INS 3380/2010) ze dne 25.1.2012 byla zamítnuta žaloba na určení pravosti přihlášené pohledávky pro předčasnost z důvodu, že přihláška měla vady bránící jejímu přezkoumání, neboť jistina vyčíslená v přihlášce je nedostatečně specifikována s ohledem na skutečnost, že směnečná suma ve výši 172.240,-Kč doplněná do vystavené blankosměnky představuje celkem tři nároky, a to dlužné splátky dle splátkového kalendáře ve výši 96.000,-Kč, smluvní pokuty ve výši 72.000,-Kč a neuhrazené penalizační faktury ve výši 4.240,-Kč, aniž by odvolatel uvedl, na jakou část dlužné částky započetl dlužníkovy jednotlivé splátky v celkové výši 76.307,25 Kč. Nelze tak přesně určit rozsah, v němž jednotlivé zajištěné pohledávky zanikly. Soud proto usnesením č.j. KSUL 69 INS 3380/2010-B-19 ze dne 5.3.2012 vyzval odvolatele, aby uvedl a doložil, jaké konkrétní nároky ze smlouvy o revolvingové půjčce č. 75361 a v jakém rozsahu byly vyplněny do směnečné sumy, a aby uvedl a doložil průběh splácení úvěru tak, aby bylo zřejmé, na jaké jednotlivé pohledávky z úvěrové smlouvy a v jakém rozsahu byly započteny jednotlivé splátky tak, aby bylo možné přezkoumat oprávněnou výši pohledávek ze smlouvy, které byly zahrnuty do směnečné sumy. Odvolatel doplnil přihlášku podáním ze dne 12.4.2012, v němž uvedl, jaké konkrétní nároky ze smlouvy o revolvingové půjčce č. 75361 a v jakém rozsahu byly zahrnuty do směnečné sumy vyplněné do směnky, ale neuvedl, na jaké jednotlivé nároky byly započteny jednotlivé splátky uhrazené dlužníkem. Vzhledem k tomu, že vady přihlášky nebyly na výzvu správce řádně odstraněny, postupoval soud prvního stupně podle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona a rozhodl, že se k přihlášce nepřihlíží a účast odvolatele v insolvenčním řízení končí.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že v doplnění přihlášky ze dne 12.4.2012 uvedl, že dne 9.7.2008, kdy byla směnka vyplněna, dosahovala zbývající dlužná částka podle splátkového kalendáře 96.000,-Kč. Ke dni podání přihlášky, tj. 2.6.2010, činila dlužná částka pouze 19.692,75 Kč. Z těchto údajů podle něj jednoznačně vyplývá, že všechny splátky uhrazené dlužníkem od vyplnění směnky do podání přihlášky byly započteny na splátky podle splátkového kalendáře, nikoliv na smluvní pokuty či jiné pohledávky. Ze smluvních ujednání a z doplnění přihlášky tedy jednoznačně vyplývá, že všechny úhrady provedené dlužníkem po vyplnění směnky byly započteny na pravidelné splátky podle splátkového kalendáře. Správce proto mohl dospět k jednoznačnému závěru, že všechny úhrady provedené dlužníkem byly započteny na jistinu úvěru a žádná z uplatněných smluvních pokut nebyla dlužníkem ani částečně uhrazena.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Z ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
Přihlášku pohledávky podle ust. § 176 insolvenčního zákona lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví jednací řád pro insolvenční řízení a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti ČR. Kromě obecných náležitostí podání (vymezených v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. musí přihláška obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky (ust. § 174 odst. 2 insolvenčního zákona). K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává (ust. § 177 insolvenčního zákona). Insolvenční správce přezkoumá přihlášku pohledávky postupem podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona. Nelze-li přihlášku přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil do patnácti dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona).
Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.
Pro odmítnutí přihlášky podle ust. § 185 insolvenčního zákona nepostačuje zjištění soudu, že věřitel přihlášku řádně a včas nedoplnil, nýbrž takové rozhodnutí soudu musí být založeno i na posouzení, zda přihláška je skutečně vadná či neúplná, zda insolvenční správce řádně věřitele vyzval k jejímu doplnění či odstranění vadnosti, zda jej poučil, jak při tom postupovat, a zda přihlášku pro tyto vady nelze přezkoumat. Názorem insolvenčního správce není soud vázán.
Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 113.496,-Kč, z níž jistina činí 95.933,-Kč, směnečný úrok činí 15.963,-Kč a náklady rozhodčího řízení činí 1.600,-Kč. V doplnění přihlášky ze dne 12.4.2012 odvolatel uvedl, že právním důvodem vzniku pohledávky byl nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky podle smlouvy o revolvingové půjčce č. 75361 ve výši 95.933,-Kč, směnečný úrok ve výši 15.963,-Kč a náklady rozhodčího řízení ve výši 1.600,-Kč. Dne 9.7.2008 byla do zajišťovací směnky vyplněna částka 172.240,-Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 96.000,-Kč a neuhrazených smluvních pokut ve výši 4.240,-Kč a 72.000,-Kč. Protože dlužník poté uhradil celkem 76.307,25 Kč, přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pouze částku 95.933,-Kč odpovídají směnečné sumě snížené o tuto částku. Ke dni podání přihlášky proto dlužná částka podle splátkového kalendáře dosahovala pouze 19.692,75 Kč.
Po doplnění přihlášky je dle názoru odvolacího soudu zřejmé, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení jednak jistinu ve výši 19.962,75 Kč, smluvní pokuty ve výši 76.240,-Kč (4.240,-Kč a 72.000,-Kč) a příslušenství ve výši 17.563,-Kč, což činí celkem 113.496,-Kč.
Na rozdíl od soudu prvního stupně je odvolací soud v daném případě toho názoru, že k vydání rozhodnutí podle ust. § 185 insolvenčního zákona nebyl žádný důvod. Odvolatel totiž v doplnění přihlášky ze dne 12.4.2012 dostatečně speifikoval, na jaké nároky byly započteny jednotlivé splátky provedené dlužníkem po vyplnění směnky. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným, napadené usnesení proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil a rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky odvolatele neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
V Praze dne 21. ledna 2013
JUDr. Jiří K a r e t a, v. r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Brožová Eva