2 VSPH 708/2025-A-34
č. j. KSUL 91 INS 5752/2025 2 VSPH 708/2025-A-34
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. a soudců Mgr. Tomáše Jirmáska a Mgr. Tomáše Brauna v insolvenční věci dlužníka: inveko4U, s.r.o., IČO 27304159 sídlem Anenská 114/4, 412 01 Litoměřice zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA sídlem Mírové náměstí 157/30, 412 01 Litoměřice o insolvenčním návrhu věřitele: REZIDENCE HOSTIWAR s.r.o., IČO 08800600 sídlem Viktora Huga 377/4, 150 00 Praha 5 o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření o odvolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. dubna 2025, č. j. KSUL 91 INS 5752/2025-A-22
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. dubna 2025, č. j. KSUL 91 INS 5752/2025- A-22, se ruší a řízení o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření, kterým se insolvenčnímu navrhovateli REZIDENCE HOSTIWAR s.r.o., IČO 08800600, ukládá, aby složil jistotu ve výši 1 500 000 Kč k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která dlužníku vzniká nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, se zastavuje.
Odůvodnění: 1. Ve výroku označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) nařídil předběžné opatření podle § 82 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), kterým uložil insolvenčnímu navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody ve výši 485 561 Kč, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení na označený účet insolvenčního soudu. 2. Insolvenční soud vyšel mimo jiné z toho, že: [1] Dne 24. 3. 2025 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh věřitele REZIDENCE HOSTIWAR s.r.o. (původně Silverfish Development s.r.o.), IČO 08800600 (dále jen navrhovatel ), proti dlužníku inveko4U, s.r.o., IČO 27304159 (A-1, A-2). Navrhovatel uvedl, že za dlužníkem eviduje splatnou pohledávku ve výši 1 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ze smlouvy o dílo, a dále pohledávku ve výši 1 175 552 Kč představující smluvní pokutu, neboť dlužník nedodržel podmínky předmětné smlouvy. Navrhovatel své pohledávky osvědčil potvrzením daňového poradce. Jako druhého věřitele označil Ing. Petra Havla (dále jen P. H. ), který má mít za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 2 134 509 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. [2] Dne 27. 3. 2025 se do insolvenčního řízení přihlásil druhý věřitel P. H., který v přihlášce své pohledávky uvedl, že za dlužníkem eviduje pohledávky v celkové výši 2 882 728,18 Kč (P2-1).
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková. [3] Dne 31. 3. 2025 se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil dlužník (A-13, A-14), který své vyjádření doplnil dne 1. 4. 2025 (A-15), uváděje, že s insolvenčním návrhem nesouhlasí, neboť se nezakládá na pravdivých tvrzeních a navrhovatel jej podal za účelem poškození dlužníka, neboť se jím snaží obejít nalézací řízení. Nenachází se v úpadku, pohledávky obou věřitelů jsou sporné a rovněž nejde o pohledávky, které by nebyl schopen uhradit. Nikdy proti němu nebylo vedeno exekuční řízení, nemá žádné daňové nedoplatky, ani nedoplatky na zdravotním a sociálním pojištění. Předložil seznam majetku, závazků i seznam zaměstnanců. Pohledávka navrhovatele je sporná, neboť hodnota již realizovaných plnění převyšuje uhrazenou zálohu, a žádný bezdůvodný majetkový prospěch na straně dlužníka proto nevznikl. Nárok na smluvní pokutu ve výši 1 175 552 Kč je rovněž sporný, neboť prodlení nebylo zaviněno dlužníkem, ale samotným navrhovatelem, a výše pokuty je pak zjevně nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. Pohledávky P. H. nejsou bez dalšího splatné, neboť část z nich byla již promlčena a ve zbývajícím rozsahu jde o pohledávky sporné. S navrhovatelem i P. H. byl stran těchto pohledávek v kontaktu. Doložil potvrzení daňového poradce, ze kterého se podává, že za P. H. sám eviduje pohledávku v celkové výši 1 182 343 Kč. Ke své ekonomické situaci sdělil, že od svého vzniku nebyl ve ztrátě. Disponuje finančními prostředky v celkové výši 1 704 676 Kč, dlouhodobým majetkem ve výši 2 726 261,33 Kč, drobným majetkem ve výši 839 666,35 Kč a budoucími pohledávkami ve výši 41 896 207,24 Kč. [4] Dne 11. 4. 2025 dlužník navrhl (A-21), aby insolvenční soud podle § 82 odst. 4 insolvenčního zákona uložil navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody ve výši 1 500 000 Kč, neboť podaným insolvenčním návrhem mu vznikla škoda ve výši zhruba 2 000 000 Kč, která každým dnem trvání insolvenčního řízení narůstá a udržuje dlužníka v nejistotě ohledně trvání a existence budoucích zakázek. Tato škoda pak sestává z ušlého zisku ve výši 485 561 Kč včetně daně z přidané hodnoty, neboť v důsledku zahájeného insolvenčního řízení došlo ze strany města Štětí, IČO 00264466 (dále jen město Š ) ke zrušení zakázky Projektová dokumentace stavebních úprav sběrného dvora ve Štětí , což dokládal smlouvou o dílo ze dne 14. 3. 2025 včetně cenové nabídky č. N250007 ze dne 11. 3. 2025 a sdělením města Š ze dne 28. 3. 2025 a ze dne 10. 4. 2025. Dále došlo ze strany Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, k zablokování kontokorentního úvěru ve výši 1 100 000 Kč, prostřednictvím kterého dlužník čerpá finanční prostředky pro svůj provoz, což dokládal smlouvou o kontokorentním úvěru č. 2077358307. [5] Dne 11. 4. 2025 P. H. uvedl (A-20), že dne 21. 3. 2025, tj. 3 dny před podaným insolvenčním návrhem, uplatnil část své pohledávky za dlužníkem v nalézacím řízení, a to na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v současné době veden u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. EPR 87865/2025. S návrhem dlužníka na vydání předběžného opatření nesouhlasí, neboť zablokováním kontokorentního úvěru ve výši 1 100 000 Kč nevznikla dlužníku škoda, nýbrž se zamezilo vzniku dalšího dluhu. 3. Na tomto základě insolvenční soud-cituje § 3, § 82 odst. 1 větu třetí a odst. 4 a § 202 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona-dospěl mimo jiné k následujícím závěrům: [1] Úpadek dlužníka není bez dalšího osvědčen, neboť pohledávky obou věřitelů nejsou zcela nesporné a ve svém důsledku vyžadují nařízení jednání za účelem provedení rozsáhlejšího dokazování. Insolvenční řízení není a nemůže být, ve sporu o pohledávku mezi věřitelem a dlužníkem, nástrojem nahrazujícím cestu nalézání práva před orgány k tomu povolanými. Skutečnost, že věřitel P. H. uplatnil část své pohledávky v nalézacím řízení na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 3. 2025, ničeho nemění, neboť tento návrh byl podán pouhé 3 dny před samotným insolvenčním návrhem, a vzhledem k procesnímu postoji dlužníka vyvstává reálný předpoklad, že v předmětném řízení bude nařízeno jednání za účelem dalšího rozhodnutí ve věci. S ohledem na tyto skutečnosti pak nelze podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení očekávat, že úpadek dlužníka bude bez dalšího osvědčen. Vzhledem k možné délce trvání insolvenčního řízení, respektive době, než bude o úpadku dlužníka možné vůbec rozhodnout, je návrh na vydání předběžného opatření v podobě složení jistoty k zajištění náhrady škody důvodný.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková. [2] Dlužník návrh podal včas, když jej učinil součástí svého prvního úkonu v insolvenčním řízení, a to vyjádření k podanému insolvenčnímu návrhu ze dne 31. 3. 2025 (A-13, A-14). Podle § 82 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona dlužníka nestíhá povinnost uhradit jistotu jako navrhovatele předběžného opatření. Dlužník rovněž doložil reálně vzniklou a přesně identifikovatelnou škodu, která mu podaným insolvenčním návrhem vznikla, a to ve výši 485 561 Kč, která představuje ušlý zisk ze zmařené zakázky ze smlouvy o dílo s městem Š. Prokázání vzniku této škody, jakož i její výše, bylo dlužníkem řádně a včas doloženo. [3] Naopak co do dlužníkem tvrzené škody ve výši 1 100 000 Kč vzniklé z důvodu nemožnosti čerpat kontokorentní úvěr, bez dalšího za škodu či hrozící škodu považovat nelze. Reálně dlužníku (nemožností čerpat sjednaný kontokorent) skutečně škoda vzniknout může (například tím, že by musel čerpat jiný úvěr za méně výhodných podmínek oproti kontokorentu, nebo že by došlo ke zmaření nějaké zakázky apod.), ovšem v tomto dlužník skutková tvrzení nenabídl a důkazy nepředložil. [4] Na povinnost složit jistotu pro případnou náhradu škody nebo jiné újmy, se přiměřeně aplikují ustanovení § 202 odst. 5 a 6 insolvenčního zákona. Nebude-li stanovená jistota navrhovatelem složena, bude insolvenční návrh bez dalšího odmítnut. 4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel dne 9. 5. 2025 včasné odvolání (A-24), doplněné dne 27. 5. 2025 (A-26), jímž navrhoval jeho změnu tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Navrhovatel v odvolání namítal nepřezkoumatelnost napadeného usnesení a dále, že: [1] Nesouhlasí, že by bylo nutno provádět rozsáhlé dokazování (například znaleckými posudky či výslechy). Obě své pohledávky řádně doložil písemnými důkazy, které jsou naprosto dostatečné a jednoduché k přečtení a vyhodnocení v rámci velmi krátkého provedení k důkazu ohledně otázky, zda byla splněna podmínka k odstoupení. Případná obrana dlužníka ohledně výše, či existence předmětných pohledávek by ze své podstaty směřovala vždy v popření řádnosti a platnosti předmětného odstoupení od smlouvy, či popření vzniku předmětných smluvních pokut. Ovšem závěr o tomto je soud způsobilý učinit na základě písemných důkazů od obou stran, jedná se o otázku právní a otázku naprosto triviální. Z tohoto důvodu taktéž není splněna podmínka pro případné zamítnutí insolvenčního návrhu. [2] Dlužník sám existenci pohledávek P. H. písemně/účetně uznal. I zde je tedy dokazování přímočaré a jakékoli jiné tvrzení dlužníka je nanejvýš utilitární a navíc je třeba presumovat obrácené důkazní břemeno v případě incidenčního sporu, a to právě s ohledem na existenci uznání. [3] Nově podal věřitel NEMORAKO CAMPUS s.r.o., IČO 02587289 přihlášku pohledávky (P3-1), z níž lze zjistit, že vyvěrá z neuhrazené smluvní pokuty za pozdní dodání díla. Jde tak o podobnou situaci, jako v případě navrhovatele, v jehož případě však byl dlužník již v takovém prodlení s dokončením díla, že byly naplněny podmínky pro odstoupení od smlouvy (k čemuž následně i došlo). [4] Insolvenční soud pochybil, když nikterak neodůvodnil své závěry ohledně nejistoty jednotlivých přihlášených pohledávek (zejména pak prismatem nutnosti provádění rozsáhlejšího dokazování). Zároveň pochybil, když se v rámci odůvodnění vydaného předběžného opatření nikterak nevypořádal s otázkou předpokládaného rozhodnutí o úpadku dlužníka v intencích konkrétních insolvenčnímu soudu dostupných důkazů. Z takto podané argumentace soudu lze snad dospět k nesprávnému závěru, že jakákoli přihlášená pohledávka (vyjma snad pohledávek přiznaných exekučním titulem) je pohledávkou vyžadující rozsáhlejší dokazování, tudíž pro ni není místo v insolvenčním řízení. [5] Ve vztahu k částce 485 561 Kč insolvenční soud neuvedl žádné konkrétní důkazy, z nichž pro své závěry vychází. Případná hodnota ušlého zisku zcela určitě nemůže být posuzována pouze podle hodnoty dlužníkem argumentované zakázky. Jak již napovídá samotný název daného institutu, musí jít o zisk , který však dlužník nikterak netvrdil (a tedy neprokázal). Insolvenční
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková. soud i dlužník pominuly skutečnost spočívající v nákladech na straně dlužníka vynaložených pro případný zisk ze zrušené zakázky. [6] Soud dále při vyhodnocení návrhu dlužníka pochybil, když se nikterak nevypořádal s námitkou navrhovatele ohledně zahrnutí částky daně z přidané hodnoty do finální výše údajně způsobené škody dlužníkovi. Není možné, aby byla škoda vyčíslena včetně daně z přidané hodnoty, vzhledem k tomu, že zákonem vyměřená daň z přidané hodnoty nemůže být již ze své podstaty škodou a byla by dlužníkem jako plátcem za poplatníka odvedena do státního rozpočtu. [7] Dne 13. 5. 2025 podal další věřitel (MUDr. Miroslav Mach) přihlášku své pohledávky (P4-1) z titulu smlouvu o dílo, na základě které se dlužník zavázal poskytnout věřiteli plnění spočívající v provedení díla v podobě projektové dokumentace k povolení záměru. Věřitel od smlouvy o dílo odstoupil poté, co ani po opakovaných výzvách dlužník nenapravil vady projektové dokumentace a nyní se dožaduje nároku na zaplacení věřitelem uhrazené zálohy ve výši 217 074 Kč. 5. Dlužník se k odvolání nevyjádřil. 6. Dříve než odvolací soud o odvolání rozhodl, vzal dlužník dne 12. 6. 2025 (A-30) návrh na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu zpět. 7. Odvolací soud proto postupoval podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), a napadené usnesení zrušil a řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření zastavil s tím, že souhlasu ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu není třeba vzhledem k tomu, že se jedná jen o předběžnou úpravu vztahu mezi účastníky, o které soud rozhoduje bez jednání [Levý, Jiří in Svoboda, Karel, Smolík, Petr, Levý, Jiří, Doležílek, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, § 75c, marg. č. 6].
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Praha 18. června 2025
JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M. v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková.
č. j. KSUL 91 INS 5752/2025 2 VSPH 708/2025-A-34
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. a soudců Mgr. Tomáše Jirmáska a Mgr. Tomáše Brauna v insolvenční věci dlužníka: inveko4U, s.r.o., IČO 27304159 sídlem Anenská 114/4, 412 01 Litoměřice zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Kudrnou, MBA sídlem Mírové náměstí 157/30, 412 01 Litoměřice o insolvenčním návrhu věřitele: REZIDENCE HOSTIWAR s.r.o., IČO 08800600 sídlem Viktora Huga 377/4, 150 00 Praha 5 o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření o odvolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. dubna 2025, č. j. KSUL 91 INS 5752/2025-A-22
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. dubna 2025, č. j. KSUL 91 INS 5752/2025- A-22, se ruší a řízení o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření, kterým se insolvenčnímu navrhovateli REZIDENCE HOSTIWAR s.r.o., IČO 08800600, ukládá, aby složil jistotu ve výši 1 500 000 Kč k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která dlužníku vzniká nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, se zastavuje.
Odůvodnění: 1. Ve výroku označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) nařídil předběžné opatření podle § 82 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), kterým uložil insolvenčnímu navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody ve výši 485 561 Kč, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení na označený účet insolvenčního soudu. 2. Insolvenční soud vyšel mimo jiné z toho, že: [1] Dne 24. 3. 2025 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen insolvenční návrh věřitele REZIDENCE HOSTIWAR s.r.o. (původně Silverfish Development s.r.o.), IČO 08800600 (dále jen navrhovatel ), proti dlužníku inveko4U, s.r.o., IČO 27304159 (A-1, A-2). Navrhovatel uvedl, že za dlužníkem eviduje splatnou pohledávku ve výši 1 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ze smlouvy o dílo, a dále pohledávku ve výši 1 175 552 Kč představující smluvní pokutu, neboť dlužník nedodržel podmínky předmětné smlouvy. Navrhovatel své pohledávky osvědčil potvrzením daňového poradce. Jako druhého věřitele označil Ing. Petra Havla (dále jen P. H. ), který má mít za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 2 134 509 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. [2] Dne 27. 3. 2025 se do insolvenčního řízení přihlásil druhý věřitel P. H., který v přihlášce své pohledávky uvedl, že za dlužníkem eviduje pohledávky v celkové výši 2 882 728,18 Kč (P2-1).
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková. [3] Dne 31. 3. 2025 se k insolvenčnímu návrhu vyjádřil dlužník (A-13, A-14), který své vyjádření doplnil dne 1. 4. 2025 (A-15), uváděje, že s insolvenčním návrhem nesouhlasí, neboť se nezakládá na pravdivých tvrzeních a navrhovatel jej podal za účelem poškození dlužníka, neboť se jím snaží obejít nalézací řízení. Nenachází se v úpadku, pohledávky obou věřitelů jsou sporné a rovněž nejde o pohledávky, které by nebyl schopen uhradit. Nikdy proti němu nebylo vedeno exekuční řízení, nemá žádné daňové nedoplatky, ani nedoplatky na zdravotním a sociálním pojištění. Předložil seznam majetku, závazků i seznam zaměstnanců. Pohledávka navrhovatele je sporná, neboť hodnota již realizovaných plnění převyšuje uhrazenou zálohu, a žádný bezdůvodný majetkový prospěch na straně dlužníka proto nevznikl. Nárok na smluvní pokutu ve výši 1 175 552 Kč je rovněž sporný, neboť prodlení nebylo zaviněno dlužníkem, ale samotným navrhovatelem, a výše pokuty je pak zjevně nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. Pohledávky P. H. nejsou bez dalšího splatné, neboť část z nich byla již promlčena a ve zbývajícím rozsahu jde o pohledávky sporné. S navrhovatelem i P. H. byl stran těchto pohledávek v kontaktu. Doložil potvrzení daňového poradce, ze kterého se podává, že za P. H. sám eviduje pohledávku v celkové výši 1 182 343 Kč. Ke své ekonomické situaci sdělil, že od svého vzniku nebyl ve ztrátě. Disponuje finančními prostředky v celkové výši 1 704 676 Kč, dlouhodobým majetkem ve výši 2 726 261,33 Kč, drobným majetkem ve výši 839 666,35 Kč a budoucími pohledávkami ve výši 41 896 207,24 Kč. [4] Dne 11. 4. 2025 dlužník navrhl (A-21), aby insolvenční soud podle § 82 odst. 4 insolvenčního zákona uložil navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody ve výši 1 500 000 Kč, neboť podaným insolvenčním návrhem mu vznikla škoda ve výši zhruba 2 000 000 Kč, která každým dnem trvání insolvenčního řízení narůstá a udržuje dlužníka v nejistotě ohledně trvání a existence budoucích zakázek. Tato škoda pak sestává z ušlého zisku ve výši 485 561 Kč včetně daně z přidané hodnoty, neboť v důsledku zahájeného insolvenčního řízení došlo ze strany města Štětí, IČO 00264466 (dále jen město Š ) ke zrušení zakázky Projektová dokumentace stavebních úprav sběrného dvora ve Štětí , což dokládal smlouvou o dílo ze dne 14. 3. 2025 včetně cenové nabídky č. N250007 ze dne 11. 3. 2025 a sdělením města Š ze dne 28. 3. 2025 a ze dne 10. 4. 2025. Dále došlo ze strany Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, k zablokování kontokorentního úvěru ve výši 1 100 000 Kč, prostřednictvím kterého dlužník čerpá finanční prostředky pro svůj provoz, což dokládal smlouvou o kontokorentním úvěru č. 2077358307. [5] Dne 11. 4. 2025 P. H. uvedl (A-20), že dne 21. 3. 2025, tj. 3 dny před podaným insolvenčním návrhem, uplatnil část své pohledávky za dlužníkem v nalézacím řízení, a to na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v současné době veden u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. EPR 87865/2025. S návrhem dlužníka na vydání předběžného opatření nesouhlasí, neboť zablokováním kontokorentního úvěru ve výši 1 100 000 Kč nevznikla dlužníku škoda, nýbrž se zamezilo vzniku dalšího dluhu. 3. Na tomto základě insolvenční soud-cituje § 3, § 82 odst. 1 větu třetí a odst. 4 a § 202 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona-dospěl mimo jiné k následujícím závěrům: [1] Úpadek dlužníka není bez dalšího osvědčen, neboť pohledávky obou věřitelů nejsou zcela nesporné a ve svém důsledku vyžadují nařízení jednání za účelem provedení rozsáhlejšího dokazování. Insolvenční řízení není a nemůže být, ve sporu o pohledávku mezi věřitelem a dlužníkem, nástrojem nahrazujícím cestu nalézání práva před orgány k tomu povolanými. Skutečnost, že věřitel P. H. uplatnil část své pohledávky v nalézacím řízení na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 3. 2025, ničeho nemění, neboť tento návrh byl podán pouhé 3 dny před samotným insolvenčním návrhem, a vzhledem k procesnímu postoji dlužníka vyvstává reálný předpoklad, že v předmětném řízení bude nařízeno jednání za účelem dalšího rozhodnutí ve věci. S ohledem na tyto skutečnosti pak nelze podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení očekávat, že úpadek dlužníka bude bez dalšího osvědčen. Vzhledem k možné délce trvání insolvenčního řízení, respektive době, než bude o úpadku dlužníka možné vůbec rozhodnout, je návrh na vydání předběžného opatření v podobě složení jistoty k zajištění náhrady škody důvodný.
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková. [2] Dlužník návrh podal včas, když jej učinil součástí svého prvního úkonu v insolvenčním řízení, a to vyjádření k podanému insolvenčnímu návrhu ze dne 31. 3. 2025 (A-13, A-14). Podle § 82 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona dlužníka nestíhá povinnost uhradit jistotu jako navrhovatele předběžného opatření. Dlužník rovněž doložil reálně vzniklou a přesně identifikovatelnou škodu, která mu podaným insolvenčním návrhem vznikla, a to ve výši 485 561 Kč, která představuje ušlý zisk ze zmařené zakázky ze smlouvy o dílo s městem Š. Prokázání vzniku této škody, jakož i její výše, bylo dlužníkem řádně a včas doloženo. [3] Naopak co do dlužníkem tvrzené škody ve výši 1 100 000 Kč vzniklé z důvodu nemožnosti čerpat kontokorentní úvěr, bez dalšího za škodu či hrozící škodu považovat nelze. Reálně dlužníku (nemožností čerpat sjednaný kontokorent) skutečně škoda vzniknout může (například tím, že by musel čerpat jiný úvěr za méně výhodných podmínek oproti kontokorentu, nebo že by došlo ke zmaření nějaké zakázky apod.), ovšem v tomto dlužník skutková tvrzení nenabídl a důkazy nepředložil. [4] Na povinnost složit jistotu pro případnou náhradu škody nebo jiné újmy, se přiměřeně aplikují ustanovení § 202 odst. 5 a 6 insolvenčního zákona. Nebude-li stanovená jistota navrhovatelem složena, bude insolvenční návrh bez dalšího odmítnut. 4. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel dne 9. 5. 2025 včasné odvolání (A-24), doplněné dne 27. 5. 2025 (A-26), jímž navrhoval jeho změnu tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Navrhovatel v odvolání namítal nepřezkoumatelnost napadeného usnesení a dále, že: [1] Nesouhlasí, že by bylo nutno provádět rozsáhlé dokazování (například znaleckými posudky či výslechy). Obě své pohledávky řádně doložil písemnými důkazy, které jsou naprosto dostatečné a jednoduché k přečtení a vyhodnocení v rámci velmi krátkého provedení k důkazu ohledně otázky, zda byla splněna podmínka k odstoupení. Případná obrana dlužníka ohledně výše, či existence předmětných pohledávek by ze své podstaty směřovala vždy v popření řádnosti a platnosti předmětného odstoupení od smlouvy, či popření vzniku předmětných smluvních pokut. Ovšem závěr o tomto je soud způsobilý učinit na základě písemných důkazů od obou stran, jedná se o otázku právní a otázku naprosto triviální. Z tohoto důvodu taktéž není splněna podmínka pro případné zamítnutí insolvenčního návrhu. [2] Dlužník sám existenci pohledávek P. H. písemně/účetně uznal. I zde je tedy dokazování přímočaré a jakékoli jiné tvrzení dlužníka je nanejvýš utilitární a navíc je třeba presumovat obrácené důkazní břemeno v případě incidenčního sporu, a to právě s ohledem na existenci uznání. [3] Nově podal věřitel NEMORAKO CAMPUS s.r.o., IČO 02587289 přihlášku pohledávky (P3-1), z níž lze zjistit, že vyvěrá z neuhrazené smluvní pokuty za pozdní dodání díla. Jde tak o podobnou situaci, jako v případě navrhovatele, v jehož případě však byl dlužník již v takovém prodlení s dokončením díla, že byly naplněny podmínky pro odstoupení od smlouvy (k čemuž následně i došlo). [4] Insolvenční soud pochybil, když nikterak neodůvodnil své závěry ohledně nejistoty jednotlivých přihlášených pohledávek (zejména pak prismatem nutnosti provádění rozsáhlejšího dokazování). Zároveň pochybil, když se v rámci odůvodnění vydaného předběžného opatření nikterak nevypořádal s otázkou předpokládaného rozhodnutí o úpadku dlužníka v intencích konkrétních insolvenčnímu soudu dostupných důkazů. Z takto podané argumentace soudu lze snad dospět k nesprávnému závěru, že jakákoli přihlášená pohledávka (vyjma snad pohledávek přiznaných exekučním titulem) je pohledávkou vyžadující rozsáhlejší dokazování, tudíž pro ni není místo v insolvenčním řízení. [5] Ve vztahu k částce 485 561 Kč insolvenční soud neuvedl žádné konkrétní důkazy, z nichž pro své závěry vychází. Případná hodnota ušlého zisku zcela určitě nemůže být posuzována pouze podle hodnoty dlužníkem argumentované zakázky. Jak již napovídá samotný název daného institutu, musí jít o zisk , který však dlužník nikterak netvrdil (a tedy neprokázal). Insolvenční
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková. soud i dlužník pominuly skutečnost spočívající v nákladech na straně dlužníka vynaložených pro případný zisk ze zrušené zakázky. [6] Soud dále při vyhodnocení návrhu dlužníka pochybil, když se nikterak nevypořádal s námitkou navrhovatele ohledně zahrnutí částky daně z přidané hodnoty do finální výše údajně způsobené škody dlužníkovi. Není možné, aby byla škoda vyčíslena včetně daně z přidané hodnoty, vzhledem k tomu, že zákonem vyměřená daň z přidané hodnoty nemůže být již ze své podstaty škodou a byla by dlužníkem jako plátcem za poplatníka odvedena do státního rozpočtu. [7] Dne 13. 5. 2025 podal další věřitel (MUDr. Miroslav Mach) přihlášku své pohledávky (P4-1) z titulu smlouvu o dílo, na základě které se dlužník zavázal poskytnout věřiteli plnění spočívající v provedení díla v podobě projektové dokumentace k povolení záměru. Věřitel od smlouvy o dílo odstoupil poté, co ani po opakovaných výzvách dlužník nenapravil vady projektové dokumentace a nyní se dožaduje nároku na zaplacení věřitelem uhrazené zálohy ve výši 217 074 Kč. 5. Dlužník se k odvolání nevyjádřil. 6. Dříve než odvolací soud o odvolání rozhodl, vzal dlužník dne 12. 6. 2025 (A-30) návrh na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu zpět. 7. Odvolací soud proto postupoval podle § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), a napadené usnesení zrušil a řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření zastavil s tím, že souhlasu ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu není třeba vzhledem k tomu, že se jedná jen o předběžnou úpravu vztahu mezi účastníky, o které soud rozhoduje bez jednání [Levý, Jiří in Svoboda, Karel, Smolík, Petr, Levý, Jiří, Doležílek, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, § 75c, marg. č. 6].
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Praha 18. června 2025
JUDr. Peter Trebatický, Ph.D., LL.M. v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Jarmila Jandíková.