2 VSPH 708/2017-B-10
KSLB 76 INS 24596/2016 2 VSPH 708/2017-B-10

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a ze soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužnice anonymizovano anonymizovano , bytem anonymizovano , 460 05 Liberec, o odvolání Insolvency Project, v.o.s., sídlem Dukelská třída 15/16, 500 02 Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci č.j. KSLB 76 INS 24596/2016-B-4 ze dne 20. ledna 2017

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci usnesením označeným shora v bodě I. výroku schválil oddlužení anonymizovano anonymizovano (dále jen dlužnice) plněním splátkového kalendáře, uložil dlužnici, aby po dobu 5 let nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů platila prostřednictvím Insolvency Project, v.o.s. (dále jen správce) od února 2017 nezajištěným věřitelům nejpozději vždy k 20. dni v měsíci splátku ve stanoveném poměru (bod II. výroku), uložil dlužnici zaplatit první splátku dne 20.2.2017, a to z příjmů od TYPOS BAR, s.r.o., Tipsport.net, a.s., TIPSPORT, a.s. a Lubomíra Vaňka (bod III. výroku), přikázal TYPOS BAR, s.r.o., aby od února 2017 po celou dobu trvání účinků schválení oddlužení prováděla ze mzdy nebo jiného příjmu dlužnice srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a sražené částky zasílala správci (bod IV. výroku), přikázal dlužnici, aby od února 2017 po celou dobu trvání účinků schválení oddlužení prováděla ze své mzdy nebo jiného příjmu od ostatních zaměstnavatelů nebo plátců příjmu každý měsíc výpočet srážek v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a takto vypočtené částky zasílala správci (bod V. výroku), přikázal správci provést každý měsíc kontrolu výše dlužnicí provedených srážek a v případě zjištěných nedostatků neprodleně informovat soud (bod VI. výroku), uložil správci, aby si ze sražených částek ponechal za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře částku 900,-Kč, z toho 750,-Kč jako zálohu na odměnu a částku 150,-Kč jako zálohu na paušální náhradu hotových výdajů, a pokud je plátcem DPH i částku odpovídající příslušné sazbě této daně, uhradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a vyplatil zbývající částku nezajištěním věřitelům v poměru a termínu dle bodu II. výroku tohoto usnesení, a v případě, že vyplácená měsíční částka pro jednoho věřitele nedosáhne hodnoty nejméně 100,-Kč, aby deponoval prostředky určené pro daného věřitele a vyplatil je zpětně za kalendářní čtvrtletí (bod VII. výroku), dlužnici uložil předkládat správci listiny prokazující výši jejích příjmů, a to vždy zpětně za každých 6 měsíců trvání isir.justi ce.cz

účinků splátkového kalendáře, a správci a dlužnici uložil předkládat zprávu o průběhu plnění splátkového kalendáře včetně přehledu příjmů dlužnice vždy za každých uplynulých 6 měsíců trvání účinků splátkového kalendáře (bod VIII. výroku), a vyzval věřitele, aby do 15 dnů od zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku sdělili správci čísla bankovních účtů, na něž bude dlužnice prostřednictvím správce posílat splátky (bod IX. výroku).

V odůvodnění usnesení soud mimo jiné uvedl, že do insolvenčního řízení přihlásili věřitelé nezajištěné pohledávky ve výši 600.827,09 Kč a na přezkumném jednání konaném dne 16.1.2017 byly všechny přihlášené pohledávky zjištěny. Dlužnice má jen majetek nepatrné hodnoty, pobírá mzdu ve výši 11.340,-Kč měsíčně z hlavního pracovního poměru a vedle toho má příjem od dalších plátců ve výši 400,-Kč a 300,-Kč měsíčně a počínaje dnem 2.1.2017 i z dohody o provedení práce ve výši 1.000,-Kč měsíčně. Soud dospěl k závěru, že z příjmů dlužnice lze předpokládat měsíční srážky ve výši cca 4.590,-Kč, což by umožnilo za 5 let trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře uhradit cca 34 % závazků a náklady insolvenčního řízení. Vzhledem k množství drobných příjmů dlužnice neuložil soud jejich plátcům, aby z nich prováděli srážky, a uložil tuto povinnost přímo dlužnici s tím, že při výpočtu zohlední i srážku z hlavního pracovního poměru, a správci uložil, aby výpočet dlužnice kontroloval.

Výlučně proti bodům V. a VI. výroku tohoto rozhodnutí podal správce odvolání a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že každému z plátců příjmů dlužnice uloží provádět každý měsíc výpočet srážek v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a takto vypočtené částky mu zasílat. Namítal, že soudem prvního stupně zvolený postup, jímž přikázal dlužnici, aby prováděla ze svých příjmů každý měsíc výpočet srážek, a jímž mu uložil, aby prováděl pravidelnou kontrolu sražených částek, nemá oporu v zákoně.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je odvolání proti napadenému usnesení přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ust. § 406 odst. 4 IZ může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenčního zákona (tj. námitkám, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) insolvenční soud nevyhověl. Dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval, může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ust. § 10 písm. b) IZ vykonává insolvenční soud v insolvenčním řízení průběžně dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen dohlédací činnost).

Podle ust. § 11 odst. 1 IZ rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení.

Podle ust. § 91 IZ není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Z citovaných ustanovení plyne, že insolvenční správce není osobou oprávněnou podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení. Rozhodnutí, jímž soud prvního stupně uložil dlužnici, aby prováděla každý měsíc výpočet srážek ze svých příjmů v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a takto vypočtené částky zasílala správci (bod V. výroku), a jímž správci uložil provádět každý měsíc kontrolu dlužnicí provedených srážek a v případě zjištěných nedostatků ho neprodleně informovat (bod VI. výroku), není povinnou součástí rozhodnutí o schválení oddlužení (ust. § 406 odst. 2 IZ), jedná se však o rozhodnutí, jímž soud upravuje průběh insolvenčního řízení v rámci výkonu dohlédací činnosti, proti němuž není odvolání přípustné. Protože odvolání správce směřuje proti rozhodnutí, jež nelze napadnout odvoláním, postupoval odvolací soud podle ust. § 218 písm. c) občanského soudního řádu a odmítl je.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud za nutné dodat, že se při souběhu postižitelných příjmů dlužníka od různých plátců tyto příjmy (jak pro účely výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy či jiných příjmů a shodně i pro plnění splátkového kalendáře) při provádění zákonných srážek sčítají a základní částka, která nesmí být sražena, může být dlužníku ponechána jen jednou. Jakkoliv lze postup, při němž je výpočet srážky po odečtení nezabavitelné částky svěřen jedné osobě (zpravidla správci) možno označit za praktický, lze správci přisvědčit v tom, že ze zákona taková povinnost pro insolvenčního správce nevyplývá, a takto lze postupovat pouze s výslovným souhlasem osoby, jíž se tato povinnost ukládá. Ač v projednávané věci soud takto nepostupoval, nápravu je možno zjednat pouze v rámci výkonu jeho dohlédací činnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 16. května 2017

JUDr. Jiří K a r e t a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: T. Kulštrunková