2 VSPH 293/2017-A-12
MSPH 78 INS 28689/2016 2 VSPH 293/2017-A-12
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , bytem anonymizovano . 1, Brandýs nad Labem, adresa pro doručování: Vazební věznice Ruzyně, Staré náměstí 3, Praha 6, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 28689/2016-A-7 ze dne 26. ledna 2017
takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 28689/2016-
A-7 ze dne 26. ledna 2017 se m ě n í tak, že se dlužníkovi povinnost
zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 78 INS 28689/2016-A-7 ze dne 26.1.2017 uložil anonymizovano anonymizovano (dále jen dlužník), jenž se insolvenčním návrhem ze dne 16.12.2016 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.
V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, z něhož plyne, že jeho mzda činí toliko 4.500,-Kč a nedosahuje výše, z níž by bylo možné provádět srážky. Dále uvedl, že dlužník sice tvrdil, že mu pro účely oddlužení bude rodinným příslušníkem poskytnut dar, darovací smlouvu však nepředložil. Protože podmínkou splnění oddlužení je úhrada alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a dlužník nedoložil schopnost hradit splátky v dostatečné výši, dospěl soud k závěru, že podmínky pro povolení oddlužení nejsou splněny, a tudíž lze očekávat řešení úpadku dlužníka konkursem. Vzhledem k tomu, že při řešení úpadku konkursem činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč a že dlužník nemá (vyjma věcí osobní potřeby a oblečení) žádný majetek, uložil mu zaplatit zálohu ve shora uvedené isir.justi ce.cz výši, jež umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a zajistí finanční prostředky potřebné k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení.
Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal dlužník včasné odvolání, v němž žádal o snížení výše uložené zálohy, neboť má s ohledem na výkon trestu odnětí svobody omezené možnosti získat potřebné finanční prostředky.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 téhož zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.
Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku dlužníka, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.
Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.
Podle ust. § 391 insolvenčního zákona musí návrh na povolení oddlužení vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2010).
Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 insolvenčního zákona však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 téhož zákona předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.
Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 téhož zákona stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 16.12.2016 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři. V insolvenčním návrhu (v kolonce č. 7 formuláře) toliko obecně tvrdil, že splňuje podmínky stanovené insolvenčním zákonem a je v úpadku, neboť hodnota jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku a má závazky, jež jsou více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a jež není schopen plnit, neuvedl však jednotlivé věřitele ani výši a data splatnosti jejich pohledávek. K návrhu připojil zákonem požadované přílohy (seznamy závazků, majetku a zaměstnanců), seznam závazků však neobsahuje všechny obligatorní náležitosti, když v něm dlužník řádně neoznačil věřitele všemi zákonem požadovanými údaji a neuvedl data splatnosti svých závazků; u věřitele Wüstenrot nadto neuvedl ani výši pohledávky.
Usnesením ze dne 3.1.2017 (č.d. A-5) doručeným dne 10.1.2017 ho soud vyzval mimo jiné k doplnění návrhu o řádný seznam závazků, přičemž jej poučil o tom, jak má doplnění provést a že je třeba, aby seznam podepsal a výslovně prohlásil, že je správný a úplný. Na výzvu reagoval dlužník podáním ze dne 16.1.2017 (č.d. A-6), v němž mimo jiné uvedl, že seznam svých pohledávek, jenž je správný a úplný a splňuje náležitosti, jež mu ukládá soud, předložil spolu s návrhem; požadovaný seznam závazků nepředložil.
Z tvrzení dlužníka tak nelze dovodit, že by ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona měl více věřitelů a splatné (s uvedením konkrétní splatnosti) peněžité závazky po (konkrétně specifikovanou) dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti. Povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti přitom nelze mít za splněnou ani na základě údajů v kolonce č. 19 formuláře, neboť v ní dlužník splatnosti závazků neuvedl, ani ze seznamu závazků dle ust. § 104 insolvenčního zákona, neboť k němu nelze pro výše uvedené vady přihlížet.
Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona bez dalšího odmítnout, neboť není pro popsané nedostatky způsobilý projednání. To však soud neučinil, a namísto toho uložil dlužníkovi zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.
Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků návrhu (pokud ovšem zákon takový postup připouští). V řízení tak nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby po dlužníkovi mohlo být zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno.
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 občanského soudního řádu změnil způsobem ve výroku uvedeným.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 6. března 2017
JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: J. Vlasáková
MSPH 78 INS 28689/2016 2 VSPH 293/2017-A-12
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců Mgr. Martina Lišky a JUDr. Hany Homolové ve věci dlužníka anonymizovano anonymizovano , bytem anonymizovano . 1, Brandýs nad Labem, adresa pro doručování: Vazební věznice Ruzyně, Staré náměstí 3, Praha 6, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 28689/2016-A-7 ze dne 26. ledna 2017
takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. MSPH 78 INS 28689/2016-
A-7 ze dne 26. ledna 2017 se m ě n í tak, že se dlužníkovi povinnost
zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 78 INS 28689/2016-A-7 ze dne 26.1.2017 uložil anonymizovano anonymizovano (dále jen dlužník), jenž se insolvenčním návrhem ze dne 16.12.2016 domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.
V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, z něhož plyne, že jeho mzda činí toliko 4.500,-Kč a nedosahuje výše, z níž by bylo možné provádět srážky. Dále uvedl, že dlužník sice tvrdil, že mu pro účely oddlužení bude rodinným příslušníkem poskytnut dar, darovací smlouvu však nepředložil. Protože podmínkou splnění oddlužení je úhrada alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a dlužník nedoložil schopnost hradit splátky v dostatečné výši, dospěl soud k závěru, že podmínky pro povolení oddlužení nejsou splněny, a tudíž lze očekávat řešení úpadku dlužníka konkursem. Vzhledem k tomu, že při řešení úpadku konkursem činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč a že dlužník nemá (vyjma věcí osobní potřeby a oblečení) žádný majetek, uložil mu zaplatit zálohu ve shora uvedené isir.justi ce.cz výši, jež umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a zajistí finanční prostředky potřebné k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení.
Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal dlužník včasné odvolání, v němž žádal o snížení výše uložené zálohy, neboť má s ohledem na výkon trestu odnětí svobody omezené možnosti získat potřebné finanční prostředky.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:
Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 téhož zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26.2.2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka.
Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o úpadku či hrozícím úpadku dlužníka, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v ust. § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.
Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.
Podle ust. § 391 insolvenčního zákona musí návrh na povolení oddlužení vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8/2010).
Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 390 odst. 1 insolvenčního zákona však umožňuje, aby byl využit i k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím kolonky č. 7, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v ust. § 103 odst. 2 téhož zákona předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.
Podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší třicet dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. K posledně uvedené podmínce ust. § 3 odst. 2 téhož zákona stanoví, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal dne 16.12.2016 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři. V insolvenčním návrhu (v kolonce č. 7 formuláře) toliko obecně tvrdil, že splňuje podmínky stanovené insolvenčním zákonem a je v úpadku, neboť hodnota jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku a má závazky, jež jsou více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a jež není schopen plnit, neuvedl však jednotlivé věřitele ani výši a data splatnosti jejich pohledávek. K návrhu připojil zákonem požadované přílohy (seznamy závazků, majetku a zaměstnanců), seznam závazků však neobsahuje všechny obligatorní náležitosti, když v něm dlužník řádně neoznačil věřitele všemi zákonem požadovanými údaji a neuvedl data splatnosti svých závazků; u věřitele Wüstenrot nadto neuvedl ani výši pohledávky.
Usnesením ze dne 3.1.2017 (č.d. A-5) doručeným dne 10.1.2017 ho soud vyzval mimo jiné k doplnění návrhu o řádný seznam závazků, přičemž jej poučil o tom, jak má doplnění provést a že je třeba, aby seznam podepsal a výslovně prohlásil, že je správný a úplný. Na výzvu reagoval dlužník podáním ze dne 16.1.2017 (č.d. A-6), v němž mimo jiné uvedl, že seznam svých pohledávek, jenž je správný a úplný a splňuje náležitosti, jež mu ukládá soud, předložil spolu s návrhem; požadovaný seznam závazků nepředložil.
Z tvrzení dlužníka tak nelze dovodit, že by ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona měl více věřitelů a splatné (s uvedením konkrétní splatnosti) peněžité závazky po (konkrétně specifikovanou) dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti. Povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti přitom nelze mít za splněnou ani na základě údajů v kolonce č. 19 formuláře, neboť v ní dlužník splatnosti závazků neuvedl, ani ze seznamu závazků dle ust. § 104 insolvenčního zákona, neboť k němu nelze pro výše uvedené vady přihlížet.
Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona bez dalšího odmítnout, neboť není pro popsané nedostatky způsobilý projednání. To však soud neučinil, a namísto toho uložil dlužníkovi zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.
Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků návrhu (pokud ovšem zákon takový postup připouští). V řízení tak nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby po dlužníkovi mohlo být zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno.
Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 za použití ust. § 167 odst. 1 občanského soudního řádu změnil způsobem ve výroku uvedeným.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Praze dne 6. března 2017
JUDr. Jiří K a r e t a , v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: J. Vlasáková