2 VSPH 21/2026-B-29
č. j. KSPA 65 INS 12504/2023 2 VSPH 21/2026-B-29
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Jirmáska a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Češkova 1240, 530 02 Pardubice o uspokojení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce o odvolání insolvenčního správce: CURATORES v.o.s., IČO 05758556 sídlem Uruguayská 380/17, 120 00 Praha proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2025, č. j. KSPA 65 INS 12504/2023-B-24,
takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2025, č. j. KSPA 65 INS 12504/2023-B-24, se v bodě VI. výroku potvrzuje.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (dále jen insolvenční soud ) ve výroku označeným usnesením: [1] Zrušil schválené oddlužení dlužníka (Františka anonymizovano ) [bod I. výroku]. [2] Zastavil insolvenční řízení dlužníka (bod II. výroku). [3] Určil odměnu insolvenčního správce (CURATORES v.o.s.-dále jen správce ) ve výši 23 595 Kč a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 4 719 Kč za období od října 2023 do listopadu 2025 (bod III. výroku). [4] Schválil odměnu správce za 49 přezkoumaných pohledávek ve výši 14 822,50 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ) [bod IV. výroku]. [5] Určil, že část odměny a náhrady hotových výdajů správce ve výši 5 445 Kč, která není kryta zálohami na odměnu uhrazenými dlužníkem, bude po právní moci usnesení uhrazena z prostředků České republiky-insolvenčního soudu (bod V. výroku). [6] Zamítl návrh správce, aby mu část jeho odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 14 331,50 Kč byla uhrazena z rozpočtových prostředků České republiky-insolvenčního soudu (bod VI. výroku). [7] Zprostil správce funkce (bod VII. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel ve vztahu k odměně a náhradě hotových výdajů správce, o nichž bylo rozhodnuto body III. až VI. výroku, mimo jiné z toho, že: [1] Usnesením ze dne 12. 10. 2023 (A-14) zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho oddlužení a ustanovil správce. Usnesením ze dne 9. 8. 2024 (B-17) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. [2] Z aktualizované zprávy pro oddlužení ze dne 12. 6. 2024 (B-14) plyne, že správci bylo od počátku oddlužení uhrazeno na jeho odměně a náhradě hotových výdajů 5 445 Kč, a to za měsíce říjen 2023 až únor 2024; správce uvedl, že jej dlužník požádal, aby zálohy na jeho odměnu za měsíce březen 2024 až červen 2024 v celkové výši 4 356 Kč byly uhrazeny z deponací od zaměstnavatele. Ze soupisu majetkové podstaty plyne, že na účtu majetkové podstaty jsou prostředky z titulu deponovaných srážek od zaměstnavatele dlužníka v souhrnné výši 24 319 Kč. [3] Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 2. 6. 2025 (B-18) vyplývá, že od schválení oddlužení (od září 2024) bylo na účet majetkové podstaty poukázáno první finanční plnění až v prosinci 2024 ve výši 5 720 Kč, z níž správce uhradil na svou odměnu a hotové výdaje 4 356 Kč, částku 1 364 Kč vyplatil na běžné výživné. Druhé plnění v lednu 2025 ve výši 4 126 Kč rozdělil správce tak, že částka 1 089 Kč připadla na jeho odměnu a částka 3 037 Kč byla vyplacena na běžné výživné. Třetí plnění ve výši 1 590 Kč v únoru 2025 správce rozvrhl tak, že 1 089 Kč připadlo na jeho odměnu a zbývajících 501 Kč zaslal na úhradu běžného výživného. [4] Z další zprávy o plnění oddlužení ze dne 25. 8. 2025 (B-20) plyne, že poslední finanční plnění, které bylo v rámci oddlužení rozvrženo, je deponovaná částka 20 390 Kč-správce si na svou odměnu vyplatil 10 292 Kč (z toho 4 356 Kč na paušální odměnu a hotové výdaje a 5 936 Kč na odměnu za přihlášky) a na běžné výživné poukázal 10 098 Kč. Poté již do oddlužení nebylo ničeho dalšího zasláno. [5] V mimořádné zprávě ze dne 13. 11. 2025 (B-23) správce sdělil, že z celkové částky 43 136,50 Kč připadající na jeho odměnu a hotové výdaje mu v průběhu insolvenčního řízení bylo zaplaceno toliko 23 360 Kč; dluh, který eviduje (a jehož úhradu požaduje od státu), činí 19 776,50 Kč, z toho částka 10 890 Kč představuje nedoplatek na jeho odměně a náhradě hotových výdajů za každý kalendářní měsíc trvání oddlužení a částka 8 886,50 Kč představuje nedoplatek na odměně za přezkoumané přihlášky. 3. Na tomto základě insolvenční soud-cituje § 38 odst. 1 a 2 a § 398 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. 9. 2024, pro věc rozhodném, a § 3 odst. 2 písm. a) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 30. 9. 2024, pro věc rozhodném (dále jen vyhlášky )-dospěl k následujícím závěrům: [1] Odměna správce za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do zastavení řízení (od října 2023 do listopadu 2025) činí 23 595 Kč včetně DPH (26 měsíců × 750 Kč + DPH), náhrada hotových výdajů správce za stejné období činí 4 719 Kč včetně DPH (26 × 150 Kč + DPH) a odměna správce za 49 přezkoumaných přihlášek činí 14 822,50 Kč (49 × 250 Kč + DPH). [2] Od října 2023 do srpna 2024 bylo uhrazeno na paušální odměně správce a náhradě jeho hotových výdajů 5 445 Kč, v době trvání schváleného oddlužení od září 2024 do listopadu 2025 byla zcela uhrazena paušální odměna správce a náhrada jeho hotových výdajů do června 2025, tedy částka 10 890 Kč. Od července 2025 do listopadu 2025, tedy částka 5 445 Kč, nebylo již uhrazeno ničeho. Na běžném výživném správce za trvání schváleného oddlužení vyplatil celkem 15 000 Kč. [3] Pakliže správce uvádí, že eviduje dluh na své měsíční odměně za trvání celého oddlužení 10 890 Kč, měla být nejméně částka 5 445 Kč uhrazena z finančních prostředků, kterými správce v dané době nepochybně disponoval, zvláště pak za situace, kdy sám správce informoval insolvenční soud o tom, že chybějící úhradu jeho paušální odměny od povolení oddlužení do jeho schválení bude umořovat z deponovaných prostředků získaných ze srážek z příjmů dlužníka. [4] Ustanovení § 398 odst. 4 insolvenčního zákona stanoví přesná pravidla pro prioritní uspokojování zapodstatových pohledávek a jim na roveň postavených. Obdobné pravidlo platí i pro odměnu správce jdoucí z počtu přezkoumaných přihlášek, neboť insolvenční zákon nerozlišuje v citovaném
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. ustanovení měsíční paušální odměnu správce a odměnu za přezkoumané přihlášky. Jediná forma odměny, která se hradí až po zaplacení pohledávek věřitelů na výživném ze zákona, je záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce ve smyslu § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. Uvádí-li správce, že na jeho odměně za přezkoumané přihlášky bylo uhrazeno pouze 5 936 Kč a zbývající částku 8 886,50 Kč eviduje jako nedoplatek, nelze mu přisvědčit, neboť i pro úhradu této částky měl k dispozici finanční plnění, kterými však postupně uspokojoval pohledávky z běžného výživného vzniklého po rozhodnutí o úpadku. [5] Proto plně neakceptoval návrh správce, aby mu bylo z prostředků státu uhrazeno na jeho dlužné odměně a náhradě hotových výdajů 19 776,50 Kč. Správci náleží z prostředků státu částka 5 445 Kč, představující měsíční odměnu a hotové výdaje za období 5 měsíců od července do listopadu 2025, kdy se na účtu majetkové podstaty prokazatelně nenacházelo žádné finanční plnění, a tedy tato částka nebyla kryta zálohami na odměnu uhrazenými dlužníkem. Proto návrh správce na uspokojení odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 14 331,50 Kč z prostředků státu zamítl. 4. Proti bodu VI. výroku tohoto usnesení podal správce včasné odvolání (B-25), jímž navrhoval jejich změnu tak, že (také) část jeho odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 14 331,50 Kč bude uhrazena z prostředků státu. Postupoval v souladu s § 398 odst. 4 insolvenčního zákona, jenž citoval. Insolvenční soud mu usnesením ze dne 9. 8. 2024 (B-17) povolil čerpat zálohu na odměnu odvozenou z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 250 Kč za každou přezkoumanou přihlášku, případně navýšenou o DPH, tj. částku 14 822,50 Kč včetně DPH. Z uvedeného jasně plyne, že odměna za přihlášky ve výši 14 822,50 Kč byla insolvenčnímu správci přiznána zálohově, a v souladu s § 398 odst. 4 insolvenčního zákona předcházely nároku na její výplatu nároky věřitelů na výživném ze zákona. Proto před uhrazením své odměny za přihlášky přiznané formou zálohy, nejprve uhradil nárok na výživné ze zákona ve výši 15 000 Kč. 5. Odvolací soud podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), přezkoumal (v odvoláním vymezeném rozsahu) napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona], dospěl k těmto závěrům. 6. Rozhodná právní úprava: [1] Podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční správce uloží z měsíčních splátek částku odpovídající jeho odměně a náhradě hotových výdajů za dobu 6 měsíců jako zálohu na úhradu své odměny a náhrady hotových výdajů náležící za období plnění splátkového kalendáře na zvláštní účet podle § 36 odst. 5. [2] Podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, poté pohledávka podle § 390a odst. 5, poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, poté ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, poté pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona a poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojí poměrně. Po uspokojení těchto pohledávek rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce částku podle odstavce 3 mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. 7. Pro posouzení důvodnosti odvolání jsou rozhodné tyto skutečnosti: [1] Insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty ze dne 9. 8. 2024 (B-17) mimo jiné:
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. a) Povolil správci čerpat zálohu na odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 14 822,50 Kč včetně DPH. b) Uložil správci, aby si vždy k 20. dni v měsíci ze všech příjmů majetkové podstaty v daném měsíci uhradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň v pořadí stanoveném § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. c) V odůvodnění k tomu doplnil, že z částek určených pro uspokojení věřitelů je třeba přednostně hradit pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, a to v pořadí stanoveném v § 398 odst. 4 insolvenčního zákona, tedy nejdříve odměna a hotové výdaje správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, [ ], poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů správce (deponace podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona), poté [ ]. d) V odůvodnění též uvedl, že o zálohách na odměnu a hotové výdaje správce bylo rozhodnuto podle § 38 insolvenčního zákona a § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky a že o konečné odměně a nákladech správce bude rozhodnuto podle § 413 insolvenčního zákona. [2] Správce po schválení oddlužení uspokojil pohledávky věřitelů z běžného výživného (vzniklého po rozhodnutí o úpadku) v celkové výši 15 000 Kč. [3] Insolvenční soud body III. a IV. výroku napadeného usnesení, které nebyly napadeny odvoláním a jsou tak pravomocné, určil (schválil) správci odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 43 136,50 Kč včetně DPH. 8. V projednávané věci nebylo sporu, že správce mohl čerpat zálohy na odměnu a hotové výdaje počítané za každý započatý kalendářní měsíc oddlužení v měsíční výši 1 089 Kč a také že je čerpal. Sporným (a klíčovým pro posouzení důvodnosti odvolání) tak bylo (je), zda má podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona výhodnější pořadí uspokojení pohledávka správce na zálohu na odměnu za přezkum přihlášek pohledávek, nebo pohledávka z běžného výživného. 9. Správce v odvolání (převedeno na poměry posuzované věci) akcentoval, že podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona se nejdříve uspokojí odměna a hotové výdaje insolvenčního správce , poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku a poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce -protože však odměna za přihlášky ve výši 14 822,50 Kč byla insolvenčnímu správci přiznána zálohově , tak předcházely nároku na její výplatu nároky věřitelů na výživném ze zákona . Tato úvaha správce je podle přesvědčení odvolacího soudu mylná, když předně nemůže -ve vztahu k faktickému průběhu řízení-obstát v rovině své vlastní argumentace, neboť formou zálohy správce ovšem před uspokojováním běžného výživného čerpal na odměnu a náhradu hotových výdajů za každý kalendářní měsíc. 10. Insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení správně uvedl, že správci přiznané nároky na jeho odměnu (za každý kalendářní měsíc i za přezkum přihlášek pohledávek) mají povahu povolení čerpat zálohu a že tyto zálohy budou vyúčtovány až v rozhodnutí, jímž se řízení končí. To je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, podle které o odměně insolvenčního správce je konstitutivně rozhodováno až v závěru insolvenčního řízení, a to bez ohledu na způsob řešení dlužníkova úpadku. Do té doby má rozhodování o odměně (vždy) povahu rozhodování o povolení čerpání zálohy na odměnu (§ 38 odst. 4 insolvenčního zákona) [k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, sen. zn. 2 VSPH 439/2023] s tím, že vyplacené zálohy se zúčtovávají na sklonku insolvenčního řízení při konečném rozhodování o odměně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 29 Cdo 738/2007, uveřejněné pod č. 105/2011 v časopise Soudní judikatura, část civilní). 11. Je tedy zřejmé, že jde-li o pořadí uspokojení pohledávek správce, mají nároky (na zálohu) na odměnu za každý kalendářní měsíc i za přezkum přihlášených pohledávek shodné pořadí. Ostatně-jak insolvenční soud rovněž správně vystihl-existuje jen jedna odměna insolvenčního správce
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. (třebaže se skládá-počítá z několika složek) a existuje jen jedna záloha na tuto jednu odměnu (třebaže způsob určení její výše může být-zpravidla bude-odvozen od některé ze složek odměny). Zbývá tak vyřešit, zda se tyto nároky uspokojují nejpřednostněji (jak uvádí insolvenční soud), nebo až po uspokojení běžného výživného ze zákona (jak tvrdí správce). 12. Odvolací soud se v tomto ztotožňuje s insolvenčním soudem, který ostatně již v odůvodnění usnesení o schválení oddlužení-proto to nemůže být nyní pro správce překvapivé-uvedl, že zálohou na úhradu odměny a hotových výdajů správce míní deponaci podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona ; stejný závěr plyne i z komentářové literatury (k tomu srov. KOZÁK, J., BROŽ, J., STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRŮST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. a kol. Insolvenční zákon: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-2-12]. § 398. ASPI_ID KO182_2006CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X) a vede k němu i sémantický výklad, neboť slovní spojení záloha na úhradu odměny a hotových výdajů je v insolvenčním zákoně právě jen v § 398 odst. 4 a v § 38 odst. 6, tedy je zřejmé, že jde-li o obsahové vymezení zkoumaného pojmu (institutu), odkazuje § 398 odst. 4 na § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. 13. Opačný výklad zastávaný správcem nemůže obstát již proto, že doslovný výklad § 398 odst. 4 insolvenčního zákona by znamenal, že první skupina ( odměna ) by v průběhu splácení nebyla uspokojována nikdy, neboť je o ní konstitutivně rozhodnuto až po skončení splácení, a že čtvrtá skupina (podle přesvědčení správce povolené zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ) by byla uspokojována-celá a vždy-až po pohledávkách z běžného výživného a podle § 390a odst. 5 insolvenčního zákona. 14. Lze tedy shrnout, že výklad § 398 odst. 4 insolvenčního zákona je ten, že v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se odměnou a hotovými výdaji insolvenčního správce rozumí insolvenčním soudem povolená záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce a zálohou na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce se rozumí šestinásobek měsíční zálohy na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. Klíčové pro danou věc přitom je, že záloha na odměnu za přezkum přihlášek (její čerpání) byla správci-jak sám připouští-pravomocně povolena, a ten jí tak mohl (měl) podle pravidel v § 398 odst. 4 insolvenčního zákona uspokojovat. 15. Uspokojoval-li správce z prostředků majetkové podstaty nejprve běžné výživné, ačkoli již v té době mu bylo povoleno čerpání zálohy na odměnu za přezkum přihlášených pohledávek ve výši 14 822,50 Kč, postupoval v rozporu s § 398 odst. 4 insolvenčního zákona, a nedostalo-li se proto v konečném důsledku na uspokojení jeho odměny, nelze tuto neuspokojenou část platit z prostředků státu podle § 38 odst. 2 insolvenčního zákona a § 8 vyhlášky, neboť to byl sám správce, kdo tento výsledek porušením svých povinností zavinil. K tomu mutatis mutandis srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5268/2015 či ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 65/2007, uveřejněné pod číslem 78/2011 Sb. roz. obč., anebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 15 Cmo 178/2007, uveřejněné pod číslem 35/2009 Sb. roz. obč. 16. Napadené usnesení je tak v přezkoumávaném rozsahu ze shora řečených důvodů věcně správné, pročež jej v bodě VI. výroku odvolací soud potvrdil podle § 219 o. s. ř. a použití § 167 odst. 2 o. s. ř. 17. Nad rámec uvedeného odvolací soud dodává, že pravomocně správci přiznaná část jeho pohledávky, která v insolvenčním řízení nebude (ani z prostředků státu) uspokojena, zůstává pohledávkou za dlužníkem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4201/2010, uveřejněný pod číslem 22/2013 Sb. roz. obč.), přičemž napadené usnesení je ve spojení s tímto usnesením exekučním titulem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2019, sen. zn. 29 NSČR 79/2017).
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Praha 16. února 2026
Mgr. Tomáš Jirmásek v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková.
č. j. KSPA 65 INS 12504/2023 2 VSPH 21/2026-B-29
USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Jirmáska a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., v insolvenční věci dlužníka: anonymizovano anonymizovano , narozený anonymizovano bytem Češkova 1240, 530 02 Pardubice o uspokojení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce o odvolání insolvenčního správce: CURATORES v.o.s., IČO 05758556 sídlem Uruguayská 380/17, 120 00 Praha proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2025, č. j. KSPA 65 INS 12504/2023-B-24,
takto: Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. listopadu 2025, č. j. KSPA 65 INS 12504/2023-B-24, se v bodě VI. výroku potvrzuje.
Odůvodnění: 1. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (dále jen insolvenční soud ) ve výroku označeným usnesením: [1] Zrušil schválené oddlužení dlužníka (Františka anonymizovano ) [bod I. výroku]. [2] Zastavil insolvenční řízení dlužníka (bod II. výroku). [3] Určil odměnu insolvenčního správce (CURATORES v.o.s.-dále jen správce ) ve výši 23 595 Kč a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 4 719 Kč za období od října 2023 do listopadu 2025 (bod III. výroku). [4] Schválil odměnu správce za 49 přezkoumaných pohledávek ve výši 14 822,50 Kč včetně daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ) [bod IV. výroku]. [5] Určil, že část odměny a náhrady hotových výdajů správce ve výši 5 445 Kč, která není kryta zálohami na odměnu uhrazenými dlužníkem, bude po právní moci usnesení uhrazena z prostředků České republiky-insolvenčního soudu (bod V. výroku). [6] Zamítl návrh správce, aby mu část jeho odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 14 331,50 Kč byla uhrazena z rozpočtových prostředků České republiky-insolvenčního soudu (bod VI. výroku). [7] Zprostil správce funkce (bod VII. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel ve vztahu k odměně a náhradě hotových výdajů správce, o nichž bylo rozhodnuto body III. až VI. výroku, mimo jiné z toho, že: [1] Usnesením ze dne 12. 10. 2023 (A-14) zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho oddlužení a ustanovil správce. Usnesením ze dne 9. 8. 2024 (B-17) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. [2] Z aktualizované zprávy pro oddlužení ze dne 12. 6. 2024 (B-14) plyne, že správci bylo od počátku oddlužení uhrazeno na jeho odměně a náhradě hotových výdajů 5 445 Kč, a to za měsíce říjen 2023 až únor 2024; správce uvedl, že jej dlužník požádal, aby zálohy na jeho odměnu za měsíce březen 2024 až červen 2024 v celkové výši 4 356 Kč byly uhrazeny z deponací od zaměstnavatele. Ze soupisu majetkové podstaty plyne, že na účtu majetkové podstaty jsou prostředky z titulu deponovaných srážek od zaměstnavatele dlužníka v souhrnné výši 24 319 Kč. [3] Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 2. 6. 2025 (B-18) vyplývá, že od schválení oddlužení (od září 2024) bylo na účet majetkové podstaty poukázáno první finanční plnění až v prosinci 2024 ve výši 5 720 Kč, z níž správce uhradil na svou odměnu a hotové výdaje 4 356 Kč, částku 1 364 Kč vyplatil na běžné výživné. Druhé plnění v lednu 2025 ve výši 4 126 Kč rozdělil správce tak, že částka 1 089 Kč připadla na jeho odměnu a částka 3 037 Kč byla vyplacena na běžné výživné. Třetí plnění ve výši 1 590 Kč v únoru 2025 správce rozvrhl tak, že 1 089 Kč připadlo na jeho odměnu a zbývajících 501 Kč zaslal na úhradu běžného výživného. [4] Z další zprávy o plnění oddlužení ze dne 25. 8. 2025 (B-20) plyne, že poslední finanční plnění, které bylo v rámci oddlužení rozvrženo, je deponovaná částka 20 390 Kč-správce si na svou odměnu vyplatil 10 292 Kč (z toho 4 356 Kč na paušální odměnu a hotové výdaje a 5 936 Kč na odměnu za přihlášky) a na běžné výživné poukázal 10 098 Kč. Poté již do oddlužení nebylo ničeho dalšího zasláno. [5] V mimořádné zprávě ze dne 13. 11. 2025 (B-23) správce sdělil, že z celkové částky 43 136,50 Kč připadající na jeho odměnu a hotové výdaje mu v průběhu insolvenčního řízení bylo zaplaceno toliko 23 360 Kč; dluh, který eviduje (a jehož úhradu požaduje od státu), činí 19 776,50 Kč, z toho částka 10 890 Kč představuje nedoplatek na jeho odměně a náhradě hotových výdajů za každý kalendářní měsíc trvání oddlužení a částka 8 886,50 Kč představuje nedoplatek na odměně za přezkoumané přihlášky. 3. Na tomto základě insolvenční soud-cituje § 38 odst. 1 a 2 a § 398 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. 9. 2024, pro věc rozhodném, a § 3 odst. 2 písm. a) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 30. 9. 2024, pro věc rozhodném (dále jen vyhlášky )-dospěl k následujícím závěrům: [1] Odměna správce za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do zastavení řízení (od října 2023 do listopadu 2025) činí 23 595 Kč včetně DPH (26 měsíců × 750 Kč + DPH), náhrada hotových výdajů správce za stejné období činí 4 719 Kč včetně DPH (26 × 150 Kč + DPH) a odměna správce za 49 přezkoumaných přihlášek činí 14 822,50 Kč (49 × 250 Kč + DPH). [2] Od října 2023 do srpna 2024 bylo uhrazeno na paušální odměně správce a náhradě jeho hotových výdajů 5 445 Kč, v době trvání schváleného oddlužení od září 2024 do listopadu 2025 byla zcela uhrazena paušální odměna správce a náhrada jeho hotových výdajů do června 2025, tedy částka 10 890 Kč. Od července 2025 do listopadu 2025, tedy částka 5 445 Kč, nebylo již uhrazeno ničeho. Na běžném výživném správce za trvání schváleného oddlužení vyplatil celkem 15 000 Kč. [3] Pakliže správce uvádí, že eviduje dluh na své měsíční odměně za trvání celého oddlužení 10 890 Kč, měla být nejméně částka 5 445 Kč uhrazena z finančních prostředků, kterými správce v dané době nepochybně disponoval, zvláště pak za situace, kdy sám správce informoval insolvenční soud o tom, že chybějící úhradu jeho paušální odměny od povolení oddlužení do jeho schválení bude umořovat z deponovaných prostředků získaných ze srážek z příjmů dlužníka. [4] Ustanovení § 398 odst. 4 insolvenčního zákona stanoví přesná pravidla pro prioritní uspokojování zapodstatových pohledávek a jim na roveň postavených. Obdobné pravidlo platí i pro odměnu správce jdoucí z počtu přezkoumaných přihlášek, neboť insolvenční zákon nerozlišuje v citovaném
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. ustanovení měsíční paušální odměnu správce a odměnu za přezkoumané přihlášky. Jediná forma odměny, která se hradí až po zaplacení pohledávek věřitelů na výživném ze zákona, je záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce ve smyslu § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. Uvádí-li správce, že na jeho odměně za přezkoumané přihlášky bylo uhrazeno pouze 5 936 Kč a zbývající částku 8 886,50 Kč eviduje jako nedoplatek, nelze mu přisvědčit, neboť i pro úhradu této částky měl k dispozici finanční plnění, kterými však postupně uspokojoval pohledávky z běžného výživného vzniklého po rozhodnutí o úpadku. [5] Proto plně neakceptoval návrh správce, aby mu bylo z prostředků státu uhrazeno na jeho dlužné odměně a náhradě hotových výdajů 19 776,50 Kč. Správci náleží z prostředků státu částka 5 445 Kč, představující měsíční odměnu a hotové výdaje za období 5 měsíců od července do listopadu 2025, kdy se na účtu majetkové podstaty prokazatelně nenacházelo žádné finanční plnění, a tedy tato částka nebyla kryta zálohami na odměnu uhrazenými dlužníkem. Proto návrh správce na uspokojení odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 14 331,50 Kč z prostředků státu zamítl. 4. Proti bodu VI. výroku tohoto usnesení podal správce včasné odvolání (B-25), jímž navrhoval jejich změnu tak, že (také) část jeho odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 14 331,50 Kč bude uhrazena z prostředků státu. Postupoval v souladu s § 398 odst. 4 insolvenčního zákona, jenž citoval. Insolvenční soud mu usnesením ze dne 9. 8. 2024 (B-17) povolil čerpat zálohu na odměnu odvozenou z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 250 Kč za každou přezkoumanou přihlášku, případně navýšenou o DPH, tj. částku 14 822,50 Kč včetně DPH. Z uvedeného jasně plyne, že odměna za přihlášky ve výši 14 822,50 Kč byla insolvenčnímu správci přiznána zálohově, a v souladu s § 398 odst. 4 insolvenčního zákona předcházely nároku na její výplatu nároky věřitelů na výživném ze zákona. Proto před uhrazením své odměny za přihlášky přiznané formou zálohy, nejprve uhradil nárok na výživné ze zákona ve výši 15 000 Kč. 5. Odvolací soud podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), přezkoumal (v odvoláním vymezeném rozsahu) napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a aniž nařizoval jednání [§ 94 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona], dospěl k těmto závěrům. 6. Rozhodná právní úprava: [1] Podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční správce uloží z měsíčních splátek částku odpovídající jeho odměně a náhradě hotových výdajů za dobu 6 měsíců jako zálohu na úhradu své odměny a náhrady hotových výdajů náležící za období plnění splátkového kalendáře na zvláštní účet podle § 36 odst. 5. [2] Podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, poté pohledávka podle § 390a odst. 5, poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, poté ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, poté pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona a poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojí poměrně. Po uspokojení těchto pohledávek rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce částku podle odstavce 3 mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. 7. Pro posouzení důvodnosti odvolání jsou rozhodné tyto skutečnosti: [1] Insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty ze dne 9. 8. 2024 (B-17) mimo jiné:
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. a) Povolil správci čerpat zálohu na odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 14 822,50 Kč včetně DPH. b) Uložil správci, aby si vždy k 20. dni v měsíci ze všech příjmů majetkové podstaty v daném měsíci uhradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň v pořadí stanoveném § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. c) V odůvodnění k tomu doplnil, že z částek určených pro uspokojení věřitelů je třeba přednostně hradit pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, a to v pořadí stanoveném v § 398 odst. 4 insolvenčního zákona, tedy nejdříve odměna a hotové výdaje správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, [ ], poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů správce (deponace podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona), poté [ ]. d) V odůvodnění též uvedl, že o zálohách na odměnu a hotové výdaje správce bylo rozhodnuto podle § 38 insolvenčního zákona a § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky a že o konečné odměně a nákladech správce bude rozhodnuto podle § 413 insolvenčního zákona. [2] Správce po schválení oddlužení uspokojil pohledávky věřitelů z běžného výživného (vzniklého po rozhodnutí o úpadku) v celkové výši 15 000 Kč. [3] Insolvenční soud body III. a IV. výroku napadeného usnesení, které nebyly napadeny odvoláním a jsou tak pravomocné, určil (schválil) správci odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 43 136,50 Kč včetně DPH. 8. V projednávané věci nebylo sporu, že správce mohl čerpat zálohy na odměnu a hotové výdaje počítané za každý započatý kalendářní měsíc oddlužení v měsíční výši 1 089 Kč a také že je čerpal. Sporným (a klíčovým pro posouzení důvodnosti odvolání) tak bylo (je), zda má podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona výhodnější pořadí uspokojení pohledávka správce na zálohu na odměnu za přezkum přihlášek pohledávek, nebo pohledávka z běžného výživného. 9. Správce v odvolání (převedeno na poměry posuzované věci) akcentoval, že podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona se nejdříve uspokojí odměna a hotové výdaje insolvenčního správce , poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku a poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce -protože však odměna za přihlášky ve výši 14 822,50 Kč byla insolvenčnímu správci přiznána zálohově , tak předcházely nároku na její výplatu nároky věřitelů na výživném ze zákona . Tato úvaha správce je podle přesvědčení odvolacího soudu mylná, když předně nemůže -ve vztahu k faktickému průběhu řízení-obstát v rovině své vlastní argumentace, neboť formou zálohy správce ovšem před uspokojováním běžného výživného čerpal na odměnu a náhradu hotových výdajů za každý kalendářní měsíc. 10. Insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení správně uvedl, že správci přiznané nároky na jeho odměnu (za každý kalendářní měsíc i za přezkum přihlášek pohledávek) mají povahu povolení čerpat zálohu a že tyto zálohy budou vyúčtovány až v rozhodnutí, jímž se řízení končí. To je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, podle které o odměně insolvenčního správce je konstitutivně rozhodováno až v závěru insolvenčního řízení, a to bez ohledu na způsob řešení dlužníkova úpadku. Do té doby má rozhodování o odměně (vždy) povahu rozhodování o povolení čerpání zálohy na odměnu (§ 38 odst. 4 insolvenčního zákona) [k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, sen. zn. 2 VSPH 439/2023] s tím, že vyplacené zálohy se zúčtovávají na sklonku insolvenčního řízení při konečném rozhodování o odměně (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 29 Cdo 738/2007, uveřejněné pod č. 105/2011 v časopise Soudní judikatura, část civilní). 11. Je tedy zřejmé, že jde-li o pořadí uspokojení pohledávek správce, mají nároky (na zálohu) na odměnu za každý kalendářní měsíc i za přezkum přihlášených pohledávek shodné pořadí. Ostatně-jak insolvenční soud rovněž správně vystihl-existuje jen jedna odměna insolvenčního správce
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. (třebaže se skládá-počítá z několika složek) a existuje jen jedna záloha na tuto jednu odměnu (třebaže způsob určení její výše může být-zpravidla bude-odvozen od některé ze složek odměny). Zbývá tak vyřešit, zda se tyto nároky uspokojují nejpřednostněji (jak uvádí insolvenční soud), nebo až po uspokojení běžného výživného ze zákona (jak tvrdí správce). 12. Odvolací soud se v tomto ztotožňuje s insolvenčním soudem, který ostatně již v odůvodnění usnesení o schválení oddlužení-proto to nemůže být nyní pro správce překvapivé-uvedl, že zálohou na úhradu odměny a hotových výdajů správce míní deponaci podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona ; stejný závěr plyne i z komentářové literatury (k tomu srov. KOZÁK, J., BROŽ, J., STANISLAV, A., STRNAD, Z., ZRŮST, L., ŽIŽLAVSKÝ, M. a kol. Insolvenční zákon: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-2-12]. § 398. ASPI_ID KO182_2006CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X) a vede k němu i sémantický výklad, neboť slovní spojení záloha na úhradu odměny a hotových výdajů je v insolvenčním zákoně právě jen v § 398 odst. 4 a v § 38 odst. 6, tedy je zřejmé, že jde-li o obsahové vymezení zkoumaného pojmu (institutu), odkazuje § 398 odst. 4 na § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. 13. Opačný výklad zastávaný správcem nemůže obstát již proto, že doslovný výklad § 398 odst. 4 insolvenčního zákona by znamenal, že první skupina ( odměna ) by v průběhu splácení nebyla uspokojována nikdy, neboť je o ní konstitutivně rozhodnuto až po skončení splácení, a že čtvrtá skupina (podle přesvědčení správce povolené zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ) by byla uspokojována-celá a vždy-až po pohledávkách z běžného výživného a podle § 390a odst. 5 insolvenčního zákona. 14. Lze tedy shrnout, že výklad § 398 odst. 4 insolvenčního zákona je ten, že v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se odměnou a hotovými výdaji insolvenčního správce rozumí insolvenčním soudem povolená záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce a zálohou na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce se rozumí šestinásobek měsíční zálohy na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. Klíčové pro danou věc přitom je, že záloha na odměnu za přezkum přihlášek (její čerpání) byla správci-jak sám připouští-pravomocně povolena, a ten jí tak mohl (měl) podle pravidel v § 398 odst. 4 insolvenčního zákona uspokojovat. 15. Uspokojoval-li správce z prostředků majetkové podstaty nejprve běžné výživné, ačkoli již v té době mu bylo povoleno čerpání zálohy na odměnu za přezkum přihlášených pohledávek ve výši 14 822,50 Kč, postupoval v rozporu s § 398 odst. 4 insolvenčního zákona, a nedostalo-li se proto v konečném důsledku na uspokojení jeho odměny, nelze tuto neuspokojenou část platit z prostředků státu podle § 38 odst. 2 insolvenčního zákona a § 8 vyhlášky, neboť to byl sám správce, kdo tento výsledek porušením svých povinností zavinil. K tomu mutatis mutandis srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5268/2015 či ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 65/2007, uveřejněné pod číslem 78/2011 Sb. roz. obč., anebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 15 Cmo 178/2007, uveřejněné pod číslem 35/2009 Sb. roz. obč. 16. Napadené usnesení je tak v přezkoumávaném rozsahu ze shora řečených důvodů věcně správné, pročež jej v bodě VI. výroku odvolací soud potvrdil podle § 219 o. s. ř. a použití § 167 odst. 2 o. s. ř. 17. Nad rámec uvedeného odvolací soud dodává, že pravomocně správci přiznaná část jeho pohledávky, která v insolvenčním řízení nebude (ani z prostředků státu) uspokojena, zůstává pohledávkou za dlužníkem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4201/2010, uveřejněný pod číslem 22/2013 Sb. roz. obč.), přičemž napadené usnesení je ve spojení s tímto usnesením exekučním titulem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2019, sen. zn. 29 NSČR 79/2017).
Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Praha 16. února 2026
Mgr. Tomáš Jirmásek v. r. předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje Simona Krejčíková.