2 VSOL 664/2011-A-11
KSBR 40 INS 3470/2011 2 VSOL 664/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka gp production a.s. v likvidaci, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno, IČ: 27709582, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 28.3.2011, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.3.2011, č.j. KSBR 40 INS 3470/2011-A-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníku, aby ve lhůtě 5 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na označený účet nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně. Na odůvodnění, s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ) uvedl, že insolvenční soud s ohledem na rozsah majetku dlužníka a předpokládaným nákladům řízení stanovil zálohu k jejich krytí, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak .
Proti tomuto usnesení podal odvolání dlužník. Namítal, že záloha ve výši 50.000,-Kč není nutná a přiměřená, protože soud jeho majetkovou situaci nesprávně posoudil. V insolvenčním návrhu dlužník uvedl, že disponuje peněžní částkou 20.942,-Kč, proto není schopný zaplatit zálohu ve výši 50.000,-Kč, když k získání prostředků půjčkou by vedlo již k dalšímu zadlužování. Navíc v insolvenčním řízení sp. zn. KSBR 44 INS 14324/2010 uhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000,-Kč, která může být následně uplatněna jako pohledávka za podstatou. Proto je podle dlužníka dán důvod pro změnu napadeného usnesení. pokračování-2-
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.
Z insolvenčního návrhu, který byl soudu doručen dne 2.3.2011, vyplývá, že dlužník v návrhu uvádí, že jeho likvidátor již zpeněžil majetek a přistoupil k vymáhání pohledávek, část IV. návrhu obsahuje tvrzení o majetku dlužníka (výši hotovosti v pokladně), v části IX. insolvenčního návrhu uvedl, že žádá, aby v případě uložení povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení soud vyhodnotil výši finančních prostředků, kterými disponuje. K návrhu je připojen seznam majetku dlužníka, v němž označil peněžité prostředky, movitou věc a pohledávky, z nichž uvedl okolnosti o jejich dobytnosti.
Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení neuvádí žádné skutečnosti o rozsahu a struktuře majetku dlužníka tak, jak plynou z návrhu a zejména ze seznamu dlužníkova majetku. Proto je nepřezkoumatelný jeho závěr, že ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze prostředky zajistit jinak než zálohou a nelze přezkoumat ani úsudek soudu o výši prostředků, které budou třeba na krytí počátečních nákladů insolvenčního řízení.
Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř. zrušil a věc dle ust. § 221 odst. 1, písm. a) téhož zákona vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V dalším řízení soud prvního stupně vyhodnotí strukturu a rozsah majetku dlužníka dle návrhu a k němu připojeného seznamu majetku a na základě toho učiní závěr, zda prostředky ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze zajistit jinak než zálohou. Součástí jeho hodnocení bude i úvaha, zda lze důvodně předpokládat, že z majetku, případně výtěžku zpeněžení majetku podstaty, bude možno uhradit alespoň část nákladů insolvenčního řízení. pokračování-3-
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 28. prosince 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu
KSBR 40 INS 3470/2011 2 VSOL 664/2011-A-11
Usnesení
Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka gp production a.s. v likvidaci, se sídlem Hlinky 505/118, 603 00 Brno, IČ: 27709582, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 28.3.2011, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.3.2011, č.j. KSBR 40 INS 3470/2011-A-6,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníku, aby ve lhůtě 5 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na označený účet nebo v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně. Na odůvodnění, s odkazem na ustanovení § 108 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále jen IZ ) uvedl, že insolvenční soud s ohledem na rozsah majetku dlužníka a předpokládaným nákladům řízení stanovil zálohu k jejich krytí, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak .
Proti tomuto usnesení podal odvolání dlužník. Namítal, že záloha ve výši 50.000,-Kč není nutná a přiměřená, protože soud jeho majetkovou situaci nesprávně posoudil. V insolvenčním návrhu dlužník uvedl, že disponuje peněžní částkou 20.942,-Kč, proto není schopný zaplatit zálohu ve výši 50.000,-Kč, když k získání prostředků půjčkou by vedlo již k dalšímu zadlužování. Navíc v insolvenčním řízení sp. zn. KSBR 44 INS 14324/2010 uhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení 50.000,-Kč, která může být následně uplatněna jako pohledávka za podstatou. Proto je podle dlužníka dán důvod pro změnu napadeného usnesení. pokračování-2-
Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka, a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.
Z insolvenčního návrhu, který byl soudu doručen dne 2.3.2011, vyplývá, že dlužník v návrhu uvádí, že jeho likvidátor již zpeněžil majetek a přistoupil k vymáhání pohledávek, část IV. návrhu obsahuje tvrzení o majetku dlužníka (výši hotovosti v pokladně), v části IX. insolvenčního návrhu uvedl, že žádá, aby v případě uložení povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení soud vyhodnotil výši finančních prostředků, kterými disponuje. K návrhu je připojen seznam majetku dlužníka, v němž označil peněžité prostředky, movitou věc a pohledávky, z nichž uvedl okolnosti o jejich dobytnosti.
Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení neuvádí žádné skutečnosti o rozsahu a struktuře majetku dlužníka tak, jak plynou z návrhu a zejména ze seznamu dlužníkova majetku. Proto je nepřezkoumatelný jeho závěr, že ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze prostředky zajistit jinak než zálohou a nelze přezkoumat ani úsudek soudu o výši prostředků, které budou třeba na krytí počátečních nákladů insolvenčního řízení.
Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1, písm. b) o.s.ř. zrušil a věc dle ust. § 221 odst. 1, písm. a) téhož zákona vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V dalším řízení soud prvního stupně vyhodnotí strukturu a rozsah majetku dlužníka dle návrhu a k němu připojeného seznamu majetku a na základě toho učiní závěr, zda prostředky ke krytí nákladů insolvenčního řízení nelze zajistit jinak než zálohou. Součástí jeho hodnocení bude i úvaha, zda lze důvodně předpokládat, že z majetku, případně výtěžku zpeněžení majetku podstaty, bude možno uhradit alespoň část nákladů insolvenčního řízení. pokračování-3-
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.
V Olomouci dne 28. prosince 2011
Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu